iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

428 hlasů
5051474
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Oblíbený český retro seriál

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • V Bratislavě byl podepsán zákon o československé federaci

    do playlistu

    V Bratislavě byl podepsán zákon o československé federaci

    Antonín Novotný pro slovenské zájmy neměl ani nejmenší pochopení, a proto se nelze divit, že na jeho pádu se podíleli velmi intenzivně i slovenští představitelé. Zároveň se v rámci nových poměrů snažili prosadit i novou úpravu vztahů mezi Čechy a Slováky. Dokonce se občas objevoval názor, že federativní uspořádání bylo pro naprostou většinu slovenských politiků důležitější než veškerá demokratizace. Jejich touhy se dočkaly naplnění až po srpnové okupaci, v říjnu 1968, kdy byl vydán Ústavní zákon o československé federaci. Na jeho základě byla zřízena Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika a federální instituce, jako např. Federální shromáždění, složené ze Sněmovny lidu a Sněmovny národů či federální vládu. Zákon vstoupil v platnost 1. ledna 1969 a přestal platit až 1. ledna 1993. Karel a Eva byli takovou federací v praxi, která však byla uzavřena již o několik let dříve.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

  • V Československu proběhl první legální striptýz

    do playlistu

    V Československu proběhl první legální striptýz

    V oblasti sexu si režim počínal velmi puritánsky. Zejména jakékoliv projevy komercionalizovaného sexu označoval vytrvale jako projev prohnilé kapitalistické společnosti. Situace se pomalu měnila až v šedesátých letech, částečně i v souvislosti s větším otevřením země turistickému ruchu ze západu. Striptýz však zůstával stále oficiálně tabu. Teprve uvolnění v roce 1968 přineslo změnu i v tomto ohledu. Není však úplně jasné, kde a kdy došlo k prvnímu oficiálnímu striptýzu. Dost možná to bylo v rámci doprovodného programu k výstavě bižuterie v Jablonci v dubnu 1968. Obrovskou popularitu však získal především striptýzový pořad Krása bez závoje, který probíhal v předních noční podnicích v Praze. Jenže po změně poměrů se navrátily staré puritánské časy a pořad byl k lítosti mnoha diváků opět zrušen. Striptýz pak byl prezentován jako doklad úpadkovosti morálky, kterou přinesl neblahý osmašedesátý rok – jako příklad v tomto směru může sloužit striptýzový pokus Ivy Janžurové v komedii Bouřlivé víno z roku 1976.Hledej ženu čili Šerše la fam (jak praví přísloví), 1969; Československá televize

  • Hit roku: Modlitba pro Martu

    do playlistu

    Hit roku: Modlitba pro Martu

    Píseň Marty Kubišové vznikla původně pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Speciální náboj ji však daly okolnosti, za kterých byla natáčena. Hudbu složil Jindřich Brabec a slova napsal Petr Rada. Pozdější hit nazpívala Marta Kubišová jen několik dní po okupaci a pásek se záznamem písně se zpěvačce podařilo provézt do rozhlasu, který tehdy burcoval k odporu proti okupantům. V samotném seriálu Píseň pro Rudolfa III. se objevila na podzim 1968, tehdy ovšem už s výmluvnou poznámkou, že píseň nemá žádnou souvislost se současným děním. Veřejnost ovšem věděla své. Gramohit 68, 1968; Československá televize

  • Jako první člověk vystoupil na povrch Měsíce americký astronaut Neil Armstrong

    do playlistu

    Jako první člověk vystoupil na povrch Měsíce americký astronaut Neil Armstrong

    „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo“. Tuto větu pronesl americký astronaut Neil Armstrong, člen posádky Apollo 11, když za napjatého pozorování miliónů diváků na celém světě 20. července 1969 vystoupil jako první člověk na povrchu Měsíce. Jeho úspěšná mise byla také obrovským triumfem USA v zápolení o dobytí vesmíru, triumfem o to cennějším, že většinu dalších důležitých prvenství si pro sebe vydobyl Sovětský svaz. Záběry modulu Eagle s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem patří mezi nejslavnější snímky historie 20. století, což letos ukázaly i velkolepé oslavy čtyřiceti let od této významné události. Přenos mohli sledovat, víceméně šťastnou náhodou, i čeští diváci, i když probíhal v pro ně velmi nevhodnou dobu – z hlediska času platného v Československu se totiž Armstrong dotknul povrchu Měsíce až 21. července v 3 hodiny a 56 minut. Trocha ponocování však jistě stála za to, i když se asi pak v pondělí 21. července v práci asi dost klížily lidem oči a přenos v televizi nenabídl podle pamětníků příliš kvalitní obraz.Československý filmový týdeník 1969; Krátký film

  • Kancléřem Spolkové republiky Německo se stal sociální demokrat Willy Brandt

    do playlistu

    Kancléřem Spolkové republiky Německo se stal sociální demokrat Willy Brandt

    Willy Brandt (1913-1992), původním jménem Herbert Ernst Karl Frahm, byl aktivním sociálním demokratem již v meziválečném období. Před nacisty uprchl do Norska a později do Švédska, do Německa, konkrétně do Berlína se vrátil v roce 1946 a zpočátku zde pracoval pro norskou vládu. Později se angažoval v rámci sociálně demokratické strany a roku 1957 byl zvolen starostou Západního Berlína, města obklopeného ze všech stran a tuto funkci vykonával až do roku 1966, tedy i ve složitých časech budování Berlínské zdi. Poté po vzniku velké koalice CDU/CSU a SPD převzal post vicekancléře a ministra zahraničí. Již v roce 1961 byl kandidátem SPD na kancléře, ale prohrál s legendárním kancléřem Konradem Adenauerem. Neuspěl ani o čtyři roky později, kdy neuspěl proti tehdy velmi populárnímu „tvůrci západoněmeckého hospodářského zázraku“ Ludwigu Erhardovi. Teprve třetí pokus o získání kancléřského postu byl úspěšný. Po volbách v roce 1969 vytvořil Willy Brandt koalici s liberální FDP a nahradil v křesle kancléře Kurta Georga Kiesingera, politika z CDU a bývalého člena NSDAP. Dokázal zvládnout složitou vnitropolitickou situaci, ale velké změny se svou „Neue Ostpolitik“, s níž započal už jako ministr zahraničí, přinesl hlavně do zahraniční politiky. Zaměřil se přitom na normalizaci vztahů SRN k zemím sovětského bloku, včetně Československa. Změny přispěly mj. k tomu, že se v Československu v sedmdesátých a osmdesátých letech stále častěji objevovali turisté ze SRN. Musel však přitom překonat odpor svých spolustraníků i některých poslanců FDP, kteří přešli do tábora opoziční CDU. Přesto dokázala voji pozici uhájit, v čemž mu do určité míry pomohla svými vlivovými opatřeními bez jeho vědomí i východoněmecká Stasi. Právě Stasi se však pro jeho kariéru stala osudnou – byl nucen rezignovat v roce 1974, když se ukázalo, že jeho osobní tajemník Günter Guillaume byl východoněmeckým špionem. Později byl dlouhá léta předsedou Socialistické internacionály, sdružení sociálnědemokratických stran.Československý filmový týdeník 1969; Krátký film

Související