iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 6. 2013
20:00 na ČT1

1 2 3 4 5

427 hlasů
5033723
zhlédnutí

Vyprávěj 22/22

(V. řada)

Něco končí, jiné začíná

Oblíbený český retro seriál

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis
  • Vojska SSSR a dalších členských zemí Varšavské smlouvy obsadila Československo

    do playlistu

    Vojska SSSR a dalších členských zemí Varšavské smlouvy obsadila Československo

    O okupaci Československa 21. 8. 1968 již bylo napsáno a řečeno opravdu mnohé. Pro Dvořákovi stejně jako pro další obyčejné občany byla okupace naprostým šokem. Probuzení občané jako ve snu zírali na přelety letadel, s naprostým úžasem naslouchali zprávám z rozhlasu. Někteří se nejprve domnívali, že jde o nějaký hloupý vtip. Po procitnutí z prvotního šoku se snažili lidé všemožným způsobem vyjádřit svůj odpor k okupaci. Důležitým pomocníkem jim v tom byla média, která všemi prostředky rozšiřovala do světa pravdu o okupaci. Nikdo nevěděl, jak se situace bude vyvíjet, mnozí se obávali tvrdého okupačního režimu, někteří aktivní stoupenci reforem radši přecházeli do ilegality nebo se urychleně pokoušeli emigrovat, stejně jako množství běžných lidí (například Radim). Hospodyně v obavě z dlouhodobého válečného konfliktu začaly shánět trvanlivé potraviny. Na mnoha místech republiky došlo ke střelbě vojáků do protestujících davů, okupace si vyžádala několik desítek lidských životů. Část vedoucích představitelů včetně prvního tajemníka ÚV KSČ nebo předsedy parlamentu Josefa Smrkovského byla internována a později odvezena do Moskvy, kde se k nim připojili i další politici včetně prezidenta Ludvíka Svobody. V Moskvě pak podepsali tzv. Moskevské protokoly, v nichž dalekosáhle ustoupily požadavkům Sovětského svazu a jeho spojenců z Varšavské smlouvy. Jednalo se prakticky o kapitulaci, jejíž součástí byl i souhlas s „dočasným pobytem sovětských vojsk“. Jediný z předních politiků, který odmítl Moskevské protokoly podepsat, byl předseda ÚV Národní fronty František Kriegel, jehož návrat ze SSSR pak ostatní členové československé delegace jen s velkými obtížemi vyreklamovali. Alexander Dubček a další politici se domnívali, že reformní kurs bude moci i nadále pokračovat, i když s určitými jasně danými mantinely. Jak se však jasně ukázalo, jednalo se o velký omyl.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

  • Zemřel režisér Martin Frič

    do playlistu

    Zemřel režisér Martin Frič

    Martin Frič patřil mezi největší osobnosti českého filmu první poloviny dvacátého století. Byl režisérem mnoha filmů s králem české filmové komedie Vlastou Burianem, natočil s ním např. snímky Tři vejce do skla, Baron Prášil nebo Katakomby. Filmová adaptace románu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu, v níž rovněž Vlasta Buriana vystupoval je považován za jeden z vrcholů Fričova kinematografického umění. Martin Frič často spolupracoval i s další výraznou hereckou osobností prvorepublikového filmu Hugo Haasem. Ve spolupráci s ním vytvořil komedie jako Švadlenka, Mravnost nade vše nebo Ať žije nebožtík. Martin (nebo tehdy Mac) Frič je jako režisér podepsán i pod komedií Svět patří nám, v níž excelovali Jiří Voskovec a Jan Werich nebo pod patrně nejslavnějším filmem s Oldřichem Novým Kristián. Za posledně jmenovaný film a za komedii ze středoškolského prostředí Martin Frič také v roce 1939 získal Zemskou cenu. Po osvobození v květnu 1945 navázal na svoji úspěšnou kariéru např. filmem Čapkovy povídky, který uspěl i na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Po únoru 1948 natočil parodii s Oldřichem Novým v hlavní roli Pytlákova schovanka, kde symbolicky účtoval s dosavadními filmovými kýči a za film Zocelení získal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech dokonce získal Cenu boje za sociální pokrok. Režíroval také velkolepou historickou komedii z rudolfínské doby s Janem Werichem Císařův pekař a Pekařův císař. V dalších letech pak vytvořil například pohádky Princezna se zlatou hvězdou na čele a Dařbuján a Pandrhola, komedie s Jiřím Sovákem Král Králů či Nejlepší ženská mého života, či drama Hvězda zvaná Pelyněk, kde se mimo jiné představil třeba Jan Tříska. Pro televizi natočil mj. slavnou komedii Medvěd, v níž exceloval Jan Werich a Stella Zázvorková. Okupace Československa plodného filmaře, na jehož kontě je více než sto filmů, úplně zlomila. Přestože měl od lékařů přísně zakázáno pít, otevřel si údajně láhev koňaku – jednalo se o jistý druh sebevraždy. Zemřel 26. srpna 1968.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

  • Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku

    do playlistu

    Věra Čáslavská triumfovala na LOH v Mexiku

    Gymnastka Věra Čáslavská (nar. 1942) byla v roce 1968 na vrcholu své kariéry. Medaili dokázala vybojovat na olympijských hrách v roce 1960 v Římě, kde byla členkou stříbrného československého družstva, v němž tehdy ještě dominovala další slavná česká gymnastka Eva Bosáková. V Tokyu už získala čtyři zlaté medaile a velké úspěchy sklízela i v dalších letech na mistrovstvích Evropy a světa. V roce 1967 získala titul Nejlepšího sportovce ČSSR a pro Karlovu sestru Zuzanu byla opravdovým idolem. O rok později se připravovala na účast na olympijských hrách v Mexiku. Zároveň se s nadšením zapojila do reformního úsilí – mj. podepsala proslulé prohlášení 2000 slov. Proto také se po okupaci pro jistotu nějakou dobu skrývala a její trénink tak byl poněkud narušen. Přesto i v Mexiku prokázala svou třídu. S velkým napětím se zde očekával souboj československých gymnastek se sovětskými konkurentkami, kterému srpnová okupace dodala zvláštní náboj. A Věra Čáslavská dokázala zvítězit ve víceboji jednotlivkyň před Zinaidou Voroninovou a dobyla i další tři zlata za vítězství na jednotlivých nářadích. Pouze na kladině ji výše hodnoceným výkonem odsunula na stříbrnou pozici Nataša Kučinská. Jediné, co snad mohlo Věru Čáslavskou mrzet, byly skutečnost, že v soutěži družstev sovětské reprezentantky československý tým překonaly a zvítězily, i když rozdílem pouhých 65 setin bodu. Po olympiádě se Věra Čáslavská stala ještě v roce 1968 Nejlepším sportovcem roku, ale pak se načas stáhla. Od roku 1974 působila jako trenérka, v letech 1979-81 dokonce přímo v Mexiku, kde slavila takové úspěchy. Po listopadu 1989, v letech 1990-92 byla předsedkyní Československého, a poté až do roku 1996 předsedkyní Českého olympijského výboru.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

  • V pražském kostele sv. Ignáce proběhla první mše za doprovodu beatové hudby

    do playlistu

    V pražském kostele sv. Ignáce proběhla první mše za doprovodu beatové hudby

    V reformním roce 1968 se výrazně aktivizovala i katolická církev, která se snažila především oslovit mladé lidi – právě v tom ji dosud režim bránil mimořádně ostře. Ve snaze získat nové věřící začala církev využívat i nové, neotřelé prvky ve mši, které umožnil reformní proces v liturgii. Mezi tyto prvky patřila i beatová hudba, která tehdy mladé mimořádně oslovovala – Karlova hudební skupina ostatně může sloužit jako velmi dobrý příklad.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

  • Prezidentem republiky byl zvolen Ludvík Svoboda

    do playlistu

    Prezidentem republiky byl zvolen Ludvík Svoboda

    Antonín Novotný si sice v lednu 1968 ještě udržel post prezidenta, ale po vlně kritice jeho politiky na začátku roku byla i tato pozice neudržitelná – už začátkem března proto rezignoval z místa prezidenta. Zejména středoškoláci se snažili na tento post prosadit bývalého ministra školství Čestmíra Císaře, ale parlament nakonec zvolil válečného hrdinu z 2. světové války, bývalého velitele I. čs. armádního sboru generála Ludvíka Svobodu (1895-1979). Ten byl v únoru 1948 jako nestraník ministrem národní obrany, ale již tehdy podporoval komunisty. Později však byl odsunut z politiky a „pomáhal budovat JZD Hroznatín“. V roce 1955 se stal velitelem Vojenské akademie Klementa Gottwalda v Hranicích a později byl náčelníkem Vojenského historického ústavu. Jako prezident působil starý důstojník vskutku impozantně, jeho role při vyjednávání v Moskvě po srpnové okupaci však dosud není zcela vyjasněna. V každém případě zůstal prezidentem až do roku 1976, kdy ho nahradil ve funkci Gustáv Husák, který ve své osobě opět sloučil post generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta.Československý filmový týdeník 1968; Krátký film

Související