iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
28. 9. 2009
21:00 na ČT1

1 2 3 4 5

740 hlasů
1222546
zhlédnutí

Vyprávěj 5/26

(I. řada)

Mikuláš chodí v létě

Oblíbený český retro seriál

51 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Vyprávěj - Mikuláš chodí v létě

  • 00:00:02 HUDBA
  • 00:00:06 Roku 1968 začal studentský majáles
    díky Pražskému jaru později
  • 00:00:10 než je obvyklé.
  • 00:00:11 Stále to byla velká oslava mládí
    a svobody.
  • 00:00:27 Byli ale i tací,
    jako můj tatínek,
  • 00:00:30 kteří řešili úplně jiné problémy.
    Podvod je prostě podvod.
  • 00:00:34 Ať ho udělal kdokoliv.
  • 00:00:44 KLEPÁNÍ
  • 00:00:49 Dobrý den.
  • 00:00:50 Dobrý den.
  • 00:00:51 Potřebujete něco naléhavého,
    že jste sem vtrhl jako velká voda?
  • 00:00:55 -Vysvětlení.
    -Prosím.
  • 00:00:56 Ohledně mého projektu,
  • 00:00:58 -s kterým jste vyhrál Májový květ.
    -O co vám jde, Dvořáku?
  • 00:01:01 Takovou maličkost.
    O spravedlnost.
  • 00:01:04 Konstrukční řešení je moje
    a vy to moc dobře víte.
  • 00:01:09 -Co s tím hodláš dělat?
    -Chci, abyste se té ceny vzdal.
  • 00:01:14 Tomu snad ani vy sám nevěříte,
    co mi tady vykládáte?
  • 00:01:17 Tohle ti neprojde.
  • 00:01:19 Budeme se zase prát?
  • 00:01:23 Možná, že máš tatínka hodně
    vysoko, ale tohle ti neprojde!
  • 00:01:31 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:38 -Děje se něco, pane kolego?
    -Ne, nic.
  • 00:01:41 Student Dvořák si přišel jen
    domluvit konzultaci. Nashle.
  • 00:01:48 Nashle.
  • 00:01:56 Náš svět promění se hned,
  • 00:01:58 když zavřeš oči, budu vyprávět
    o tom, jak nekonečné jsou
  • 00:02:02 hvězdy, co lidem plují nad hlavou.
  • 00:02:08 Co teď, možná jsme
    spolu naposled,
  • 00:02:10 sladká jsou slova jako med.
  • 00:02:12 O tom, že spolu budem dál,
  • 00:02:14 to bych si vlastně hrozně přál.
  • 00:02:19 To bych si vlastně hrozně přál.
  • 00:02:26 Evo,
  • 00:02:29 nebudu ti lhát,
  • 00:02:33 můžeš se mi smát,
  • 00:02:37 asi tě mám rád.
  • 00:02:44 Náš svět promění se hned,
  • 00:02:46 když zavřeš oči,
    budu vyprávět o tom,
  • 00:02:49 jak nekonečné jsou hvězdy,
  • 00:02:51 co lidem plují nad hlavou.
  • 00:03:02 Hádej, hádej, hadači!
  • 00:03:06 Nezapomeňte, že máte koupit,
    manželka vám nařídila,
  • 00:03:09 kilogram hrubé mouky.
  • 00:03:10 Československá televize uvede
    další díl oblíbeného pořadu
  • 00:03:14 doktora Jana Pixy,
    Hádej, hádej, hadači!
  • 00:03:19 Výrobky z plastických hmot
    se dnes uplatňují
  • 00:03:22 ve všech odvětvích výroby.
  • 00:03:24 V neposlední řadě je na nich
    závislé i zlepšení
  • 00:03:28 naší obalové techniky.
  • 00:03:30 Akční program se stal základním
    dokumentem
  • 00:03:34 pro demokratizační změny v naší
    socialistické společnosti,
  • 00:03:38 které si vytyčil ÚV KSČ v čele
    s Alexandrem Dubčekem
  • 00:03:43 na svém březnovém plénu.
  • 00:03:46 Lidé obrodný proces přijali
    s nadšením a velkým očekáváním.
  • 00:03:52 ...který navrhne opatření
    pro nejbližší dobu.
  • 00:03:56 Potrebujeme predovšetkým vyriešiť
    mnohé ozaj závažné obsahové otázky.
  • 00:04:09 Moje maminka sice už končila
    třetí ročník,
  • 00:04:12 ale při každém novém testu si
    připadala jako u přijímaček.
  • 00:04:19 HUDBA
  • 00:04:26 -O dva body.
    -Jsi dobrá. Já o 10.
  • 00:04:30 Nezoufejte, děvčata, za týden je
    druhý termín.
  • 00:04:33 To se stačíte určitě všechno
    doučit.
  • 00:04:38 To se hezky řekne.
  • 00:04:41 Hele, co kdybychom se učily
    zase jako v prváku?
  • 00:04:45 -Možná nám to půjde líp.
    -To by šlo.
  • 00:04:50 Snad to pomůže.
  • 00:04:53 Aby měla maminka dost času
    na zkoušky,
  • 00:04:56 brávala si mě babička Jana
    s prababičkou Bětou
  • 00:04:59 -na chalupu.
    -HRAJE TRANZISTOR
  • 00:05:12 -Má tady Brož ženu?
    -Ne, je doma. Má službu.
  • 00:05:16 Já jsem si to hned myslela.
  • 00:05:21 Babi, hlavně nic nepodnikejte
    a neorganizujte,
  • 00:05:24 já bych ráda tady udržela dobré
    sousedské vztahy.
  • 00:05:27 Copak něco dělám?
  • 00:05:35 -Kde je Honzík?
    -Hlídá ho Zuzka.
  • 00:05:43 Jako malý jsem miloval včely.
  • 00:05:44 Bylo mi záhadou, proč se všechny
    cpaly do jednoho vchodu,
  • 00:05:48 když ostatní byly úplně volné.
  • 00:05:51 -PLÁČ
    -(Volá) Zuzko!
  • 00:05:55 Víš, že ho máš hlídat!
  • 00:05:58 -(Jana) Honzíku, pojď sem!
    -(Babi) Co se stalo?
  • 00:06:04 -Pobodaly mě včely.
    -Zuzko, proč jsi ho nehlídala?
  • 00:06:10 Měl jsem to na chalupě moc rád.
  • 00:06:15 Také jsem býval smutný,
    když jsem se vrátil do školky.
  • 00:06:19 Tam mě čekala soudružka učitelka
    Slepičková.
  • 00:06:24 To snad ne, paní Dvořáková. Váš syn
    takhle do školky nenastoupí.
  • 00:06:29 Proč ne?
  • 00:06:31 Copak nevidíte, jak vypadá?
  • 00:06:32 Prosím vás, je to pár žihadel.
  • 00:06:37 My máme za povinnost chránit
    zdraví dítěte
  • 00:06:40 a váš syn je v ohrožení.
  • 00:06:43 On není nemocný.
  • 00:06:46 To vidím, ale je to nebezpečné.
  • 00:06:48 Odmítám za to nést odpovědnost.
    Přijďte, až bude v pořádku.
  • 00:06:52 To nejde, já se musím učit
    na zkoušku.
  • 00:06:56 Na pohotovosti nám řekli,
    že není v ohrožení.
  • 00:06:59 -Brzo splaskne.
    -Brzo, tak vidíte.
  • 00:07:03 Zase bude moci nastoupit.
  • 00:07:06 Soudružko ředitelko, já nevidím
    jediný důvod,
  • 00:07:08 proč nemůže nastoupit hned.
  • 00:07:10 Já nemám čas s vámi o tom
    diskutovat. Na shledanou.
  • 00:07:16 Moje maminka a soudružka učitelka
    Slepičková
  • 00:07:20 si nemohly nikdy porozumět.
  • 00:07:26 HUDBA
  • 00:07:52 Strýc Mikuláš hned po válce
    odešel za svým srdcem.
  • 00:07:55 Odešel se svojí milou Hildou
    ze Sudet do Vídně.
  • 00:07:59 V Čechách se vždy objevil
    jako velká voda,
  • 00:08:03 když to bylo nejméně vhodné.
  • 00:08:08 Josef!
  • 00:08:14 To snad ne.
  • 00:08:17 Nazdar!
  • 00:08:29 -Brácho!
    -Co tady děláš?
  • 00:08:33 Přijel jsem vás navštívit.
    Nikdo není doma.
  • 00:08:36 -Všichni jsou na chalupě.
    -To jsem si mohl myslet.
  • 00:08:39 Celý svět je v pohybu
    a vy se válíte na chalupě.
  • 00:08:43 Brácho, jak se máš?
  • 00:08:46 Blbě.
  • 00:08:52 Družstvo, pozor! Vlevo bok!
  • 00:08:58 Vlevo bok! Vlevo bok!
  • 00:09:03 Pochodem vchod!
  • 00:09:05 Majora Jahodu nezastavilo v jeho
    urputnosti ani Pražské jaro.
  • 00:09:09 Zastavit stát!
  • 00:09:10 Své studenty cvičil vojenský dril
    do úmoru.
  • 00:09:14 Pochodem vchod!
  • 00:09:15 Nepřítel nikdy nespí.
  • 00:09:17 -To je vůl.
    -Není ale nebezpečný jako Franc.
  • 00:09:21 Však dlouho nebude. Je jiná doba.
  • 00:09:24 Zastavit stát!
  • 00:09:27 Čelem vzad!
  • 00:09:30 Pochodem vchod!
  • 00:09:31 Tomu nevěř. Doba je pořád stejná.
  • 00:09:34 Co blbneš? Dubček vyhazuje
    dogmatiky.
  • 00:09:37 Kdy jsi naposled slyšel svobodně
    mluvit o Masarykovi?
  • 00:09:40 A co Junák, který se obnovil?
    Časy se mění, kamaráde.
  • 00:09:44 Zastavit stát!
  • 00:09:47 Vpravo bok.
  • 00:09:49 Vpravo bok!
  • 00:09:52 Pochodem vchod!
  • 00:09:55 Nevěř tomu, jen se podívej
    na mladého France.
  • 00:09:59 Zastavit stát!
  • 00:10:02 Vpravo bok!
  • 00:10:04 Pohov!
  • 00:10:07 Rozchod!
  • 00:10:11 Tak se o vyhazov postaráme my.
  • 00:10:14 Nepřítel na pravoboku.
    Kryjte se k zemi!
  • 00:10:18 To jsem zvědav jak?
  • 00:10:20 Já se do ničeho ukecat nenechám.
    Ta soutěž mně stačila.
  • 00:10:24 Vůbec jsem se tam neměl hlásit.
    Nemělo to cenu.
  • 00:10:27 Vztyk!
  • 00:10:32 K zemi!
  • 00:10:35 -Počkej, ty to chceš vzdát?
    -To ne.
  • 00:10:38 Tak mi poraď, co mám udělat,
    když jsi tak chytrý!
  • 00:10:42 Vztyk!
  • 00:10:43 HUDBA
  • 00:10:54 Zdravím vás, dámy.
  • 00:10:56 -Tak co, ředkvičky rostou?
    -Zdravím, sousede.
  • 00:10:59 Jano, prosím vás, neměla byste
    trochu kávy. Nám došla.
  • 00:11:03 -Jsme prázdný.
    -To víte, že jo.
  • 00:11:06 Jste hodná.
  • 00:11:11 Zase si vozíte práci na chalupu,
    pane Brož?
  • 00:11:14 To víte, náročné povolání.
  • 00:11:17 My mladí duchem to zvládáme.
  • 00:11:22 -Snad to bude stačit.
    -Děkuji, jste anděl.
  • 00:11:26 -Máte čerstvě umletou.
    -Díky.
  • 00:11:30 Na shledanou, paní Dvořáková.
  • 00:11:33 Nashle.
  • 00:11:37 -Babi, že vy jste mu něco řekla?
    -Ne.
  • 00:11:42 Nelžete. V životě vám neřekl
    paní Dvořáková.
  • 00:11:45 Já se o cizí věci nestarám.
    Nevíš, Jani, kde máme hrábě?
  • 00:11:55 Rektor to určitě pochopí, uvidíš.
    Přišel na školu po 60.
  • 00:12:00 Je to dobrý chlap.
  • 00:12:03 Náčrty máš, tak co?
  • 00:12:08 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:12:12 Posaďte se.
  • 00:12:15 Co máte na srdci, pánové?
  • 00:12:18 Někdo jiný se s mým projektem
    zúčastnil soutěže Májový květ.
  • 00:12:23 -Prostě mi ho ukradl.
    -To je nehorázné.
  • 00:12:28 Pokud se něco takového dělo
    na akademické půdě.
  • 00:12:31 To si také myslíme.
  • 00:12:33 To by se mělo hned vyšetřit.
  • 00:12:35 Máte pro svá tvrzení
    nějaké důkazy?
  • 00:12:39 Ano, prosím.
  • 00:12:54 Tenhle projekt vyhrál,
    jestli se nemýlím.
  • 00:12:58 Vyhrál s ním pan aspirant Franc.
  • 00:13:04 Vy chcete obvinit kolegu
    France z podvodu?
  • 00:13:09 To je vážné obvinění.
  • 00:13:13 Toho jsme si vědomi.
    Máme svědky a další důkazy.
  • 00:13:20 Proč děláte tolik rozruchu kvůli
    takové malichernosti?
  • 00:13:26 -Malichernosti? On to ukradl.
    -To jsou silná slova, kolego.
  • 00:13:36 Když by se o něčem takovém jednalo,
  • 00:13:38 tak by to měl projednat fakultní
    výbor ČSM.
  • 00:13:41 Tohle není v mé kompetenci.
  • 00:13:44 KLEPÁNÍ
  • 00:13:46 Je tady tajemník soudruh Franc,
    může dál?
  • 00:13:49 Jistě, pánové jsou na odchodu.
  • 00:13:57 Nazdar Vašíku.
  • 00:13:59 -Doufám, že neruším.
    -Ne.
  • 00:14:02 -Máš pět minut?
    -Jistě.
  • 00:14:03 Na shledanou.
  • 00:14:07 Vzpomínáš si, jak jsme mluvili
    o těch kamnech?
  • 00:14:10 Tak Pokorný z ÚV je pro tebe má.
    Trefil i barvu.
  • 00:14:14 Mám takovou radost, že jsem ti
    mohl vyjít vstříc.
  • 00:14:26 Říkám, ti, že pravda nikdy
    nikoho nezajímala.
  • 00:14:30 Takhle to přece nechat nemůžeme.
  • 00:14:36 HUDBA
  • 00:14:47 Honzíčku, nech toho,
    maminka se musí učit.
  • 00:14:50 Jinak neudělá zkoušku.
    Nech toho!
  • 00:14:58 Vojín Dvořák hlásí příchod.
    Ahoj.
  • 00:15:02 -Nazdar!
    -Ahoj.
  • 00:15:04 -Jak jsi dopadl u lektora?
    -Blbě.
  • 00:15:08 Co chceš dělat?
    Snad se na to nevykašleš?
  • 00:15:11 To je právě to, co nechci.
  • 00:15:19 -Ahoj.
    -Ahoj.
  • 00:15:22 Quasimodo, jak to, že nejsi ve
    školce? Maminka se musí učit.
  • 00:15:27 -Neříkej mu tak.
    -Jak to, že je doma?
  • 00:15:33 Ne, ne!
  • 00:15:35 Že v tom má zase prsty naše
    oblíbená
  • 00:15:37 -soudružka učitelka Slepičková?
    -A kdo jiný?
  • 00:15:42 Ona nemá vlastní děti a tak
    trápí děti jiných.
  • 00:15:45 Doufám, že to tam nebudu muset
    jít zase žehlit?
  • 00:15:49 Buď v klidu, oni ho do
    školky ani nevzali.
  • 00:15:53 -Cože? Proč?
    -Prý proto, jak vypadá.
  • 00:15:56 To jako napořád?
  • 00:15:57 Nedělej si srandu.
    Dokud nesplaskne.
  • 00:16:00 Už je skoro splasknutý.
  • 00:16:03 Měla jsi ho vidět včera.
    Ten vypadal.
  • 00:16:07 Nemám náladu na vtipy.
  • 00:16:09 Musím se učit na závěrečnou
    zkoušku a nevím,
  • 00:16:11 kde mi hlava stojí.
  • 00:16:13 Co uděláme s tím naším
    malým zlobidlem?
  • 00:16:17 My jsme se s Veronikou domluvily,
    že se budeme učit u nás.
  • 00:16:21 Tak se u nás klidně učte.
    My chlapi si nějak poradíme.
  • 00:16:25 HUDBA
  • 00:16:29 Bavoráček 1600,
  • 00:16:31 85 koní a jede to 160.
    Co tomu říkáš?
  • 00:16:36 Paráda.
  • 00:16:39 Koupil jsem to od jednoho známého
    z Lince.
  • 00:16:42 Je to ročník 66.
    Tak to nebylo moc drahé.
  • 00:16:46 To víš, kapitalismus.
    Tam se počítá každý šilink.
  • 00:16:51 Z Vídně jsem byl tady
    za pár hodin.
  • 00:16:58 Co náš brácha Radim?
  • 00:17:01 Abych ti řekl pravdu,
    nikdy jsem mu moc nerozuměl.
  • 00:17:04 Radim, moc se nevidíme.
    Ani za mámou nepřijde.
  • 00:17:09 Pořád stejný, co?
  • 00:17:14 -Co ta jeho, jak se jmenuje?
    -Milada.
  • 00:17:20 -Jak bych ti to řekl.
    -Nemusíš.
  • 00:17:34 Brácho, takhle kysele se tváříš
    jenom na mě nebo na celý svět?
  • 00:17:44 No nic.
  • 00:17:48 -Máma je na chalupě?
    -Jo.
  • 00:17:51 Už se těším, až vás zase
    všechny uvidím.
  • 00:18:00 HUDBA
  • 00:18:05 Vrány v bílém v slunci
    nad náhrobními kameny...
  • 00:18:09 HUDBA
  • 00:18:18 Svaté kavárny zaplněné miliony,
    svaté tajemné řeky plné slz.
  • 00:18:27 HUDBA
  • 00:18:43 Václav Hrabě a Heli.
  • 00:18:46 HUDBA
  • 00:19:03 Prosím tě, s kým jsi bojoval,
    ty hrdino? S drakem?
  • 00:19:06 Ne, se včelama.
  • 00:19:10 Byl to urputný boj
    a neměl vítěze.
  • 00:19:12 -Na zdraví.
    -Čau.
  • 00:19:15 Všichni vás zdravíme, ahoj!
  • 00:19:21 To snad není možný.
  • 00:19:26 Já se nemůžu koukat.
  • 00:19:28 Jak takový intrikán může
    recitovat něco tak krásného?
  • 00:19:31 Jak vidíš, tak může.
    Kdyby mohl, tak si to i ukradne.
  • 00:19:35 Přesně tak.
  • 00:19:42 Strejda.
  • 00:19:46 Ty jsi obrovský, pojď sem.
  • 00:19:49 Hele, Karle, přemýšlel jsem o tom
    doporučení, jak říkal rektor.
  • 00:19:55 Myslím si, že bychom mohli klidně
    jít na fakultní výbor.
  • 00:19:58 To je geniální nápad.
    Co tam budeme dělat?
  • 00:20:01 Můžeme si stěžovat.
    Můžeme jim to říct.
  • 00:20:04 My jim to můžeme říct.
    Víš, co udělají oni?
  • 00:20:08 Oni budou hlasovat o tom,
    jestli mám nebo nemám pravdu.
  • 00:20:14 Nemusím být u všeho.
  • 00:20:16 To je jediná naše výhoda.
  • 00:20:18 Ty jsi se zbláznil.
  • 00:20:19 Celý výbor má pod palcem Franc.
    Je tam 9 lidí.
  • 00:20:22 Neumíš počítat? Pro nás bude
    hlasovat maximálně Veronika.
  • 00:20:26 Taky jsem mluvil s Jitkou a Kubou,
    budou pro tebe hlasovat taky.
  • 00:20:30 Zdeněk stoprocentně.
  • 00:20:31 To jsou pořád 4 proti 5.
  • 00:20:34 Tvůj nápad je sice geniální,
    ale je k ničemu.
  • 00:20:38 Já myslel, že bude pro tebe
    hlasovat 5 lidí.
  • 00:20:40 Jak pět?
  • 00:20:46 Franta?
  • 00:20:48 Franta?
  • 00:20:49 Tomu nevěřím.
  • 00:20:51 Šup k taťkovi.
  • 00:21:01 Mami, tvoje bábovka.
    Po tom se mně fakt stýskalo.
  • 00:21:07 -Povídej, kde nyní děláš?
    -U Vídně v jednom malé penzionu.
  • 00:21:12 Šéf mně dal pár dní volno a tak
    jsem si řekl, že mě rádi uvidíte.
  • 00:21:18 (Babi) Jsme na tebe pyšní.
  • 00:21:22 Jano, ukaž se!
  • 00:21:24 -Ty máš barvu jako od moře.
    -Od moře to musí být mnohem lepší.
  • 00:21:31 My jsme byli vloni v Itálii,
    v Rimini
  • 00:21:33 a Hilda pak měla úplně stejnou
    barvu jako ty.
  • 00:21:37 A co ty, princezno? Ukaž!
    Ty jsi vyrostla.
  • 00:21:43 -To je velká holka.
    -Jak to, že nejsi ve škole?
  • 00:21:46 U nás jsou pionýři
    ze Sovětského svazu.
  • 00:21:49 Družba, já jsem zapomněl.
  • 00:21:52 To my v Rakousku u nás nemáme.
  • 00:21:57 -Počkej, něco pro tebe mám.
    -Děkuju.
  • 00:22:01 Sněz to hned. V autě mám
    pro tebe celou krabici.
  • 00:22:07 Moment, tady máš ode mě
    ještě něco.
  • 00:22:13 (Jana) Že si děláš vydání!
  • 00:22:19 Jé, pravé džíny.
  • 00:22:20 -Strejdo, ty jsi úžasný.
    -Já vím.
  • 00:22:25 -(Strejda) Něco pro maminku.
    -(Jana) To je nádhera.
  • 00:22:32 (Strejda) Doufám, že jsem se
    trefil do velikosti.
  • 00:22:35 (Jana) Přesně.
  • 00:22:36 Maličkost pro naši babi.
  • 00:22:40 HUDBA
  • 00:22:54 (Babi) Děkuji moc.
  • 00:23:03 -ZVONÍ
    -Sláva!
  • 00:23:07 Veroniko, omluv, prosím tě,
    ten bordel.
  • 00:23:13 Dobrý den, přejete si?
  • 00:23:15 Soudružka Dvořáková?
  • 00:23:16 Ano, co potřebujete?
  • 00:23:19 Povolná, sociální odbor.
    Chtěla bych vidět vašeho syna.
  • 00:23:23 Je ve školce.
  • 00:23:30 -Myslíte? Jste si tím jista?
    -Dneska není.
  • 00:23:34 -Kdepak je?
    -Nevím.
  • 00:23:39 Vy nevíte, kde je váš syn?
  • 00:23:42 Je s manželem.
  • 00:23:56 Můžete mi říct, o co jde?
  • 00:23:59 -Kde přesně je váš syn?
    -Na procházce.
  • 00:24:04 Dostali jsme hlášení ze školky,
  • 00:24:08 že byste mohli zanedbávat
    dětskou péči.
  • 00:24:12 Jak vidím, tak to není úplně
    od věci.
  • 00:24:14 Prosím vás, my nikoho
    nezanedbáváme.
  • 00:24:17 Soudružko, tohle prostředí je
    naprosto nevhodné pro výchovu
  • 00:24:21 nezletilého dítěte.
  • 00:24:23 Paní Povolná, ono to tak není.
  • 00:24:26 Mám před zkouškou na vysoké škole
    a Honzíka nám nevzali do školky.
  • 00:24:30 Jsme v mimořádné situaci.
  • 00:24:33 To máte pravdu, to jste.
  • 00:24:37 Dostanete předvolání z ONV
    a dostavíte se k vysvětlení
  • 00:24:42 celé mimořádné situace.
  • 00:24:47 Jaké vysvětlení?
  • 00:24:49 Takové, abychom vám nebyli
    nuceni odebrat syna.
  • 00:24:56 Odebrat? To přece nejde.
  • 00:24:59 Ale jde, soudružko Dvořáková.
  • 00:25:04 My nemůžeme nechat vyrůstat dítě
    v takovém prostředí.
  • 00:25:07 Co by z něj pak bylo?
  • 00:25:11 HUDBA
  • 00:25:21 HUDBA
  • 00:25:24 Dám dělovou ránu, bum bum bum,
  • 00:25:30 a rozbiju bránu.
  • 00:25:38 Komise má 9 lidí a potřebujeme
    ještě jednoho,
  • 00:25:43 -abychom je přehlasovali.
    -Chtěli jsme poprosit tebe.
  • 00:25:50 Jestli bys do toho nešel s námi.
  • 00:25:55 Myslím si, že to je fakt
    velký podraz.
  • 00:25:59 Jdeš to toho s námi?
  • 00:26:01 Veronika, Zdeněk, Jitka a Kuba
    do toho jdou?
  • 00:26:04 -Jasně.
    -Tak jo.
  • 00:26:07 Můžeš nám na to dát slovo?
  • 00:26:11 Taky mi něco podobného Franc
    udělal v prváku.
  • 00:26:14 To jsem se ho ještě bál.
    Teď už ne.
  • 00:26:18 Dík!
  • 00:26:23 Učitelka ze školky na mě
    poslala sociálku.
  • 00:26:26 Prý budou zkoumat, jestli jsme
    normální rodina.
  • 00:26:29 Takový nesmysl.
  • 00:26:31 Ta ženská mluvila o Honzíkovi,
    jako kdyby jí patřil nebo státu.
  • 00:26:36 Někdo na ONV bude zkoumat,
  • 00:26:38 jestli můžeme vychovávat
    svoje vlastní dítě.
  • 00:26:41 Chápeš to?
  • 00:26:43 -Ona tě poslala na to ONV sem?
    -No!
  • 00:26:45 Nechceš se sejít s mým
    bratrancem Milanem?
  • 00:26:50 -Tomu, co jsi se mu tak líbila.
    -Prosím tě.
  • 00:26:54 Jsem vdaná, mám dítě a nevím,
    který to je.
  • 00:26:58 On ví, která jsi ty!
  • 00:27:00 Je tam velké zvíře.
    Dělá tam tajemníka.
  • 00:27:04 Dáš si krátkou minisukýnku.
  • 00:27:06 Dáš si řasy, uděláš kukuč.
    To ti fakt projde.
  • 00:27:10 Tohle vyjde. On tam všechny zná.
  • 00:27:12 Jo? Jsi hodná. Dík.
  • 00:27:18 -Co uděláme s tou deskriptivou?
    -Já nevím.
  • 00:27:23 Asi se to naučíme.
    Nebo máš snad lepší nápad?
  • 00:27:28 Ne!
  • 00:27:30 -Ty mu věříš?
    -Máš jiný nápad?
  • 00:27:33 -Je to tvoje jediná šance.
    -To máš pravdu.
  • 00:27:36 -Jdeš do toho?
    -Co když si to Franta rozmyslí?
  • 00:27:40 Dal nám slovo.
  • 00:27:42 Jestli je to jediná možnost
    dokázat, že mně to Franc ukradl,
  • 00:27:46 tak se to udělat musí.
  • 00:27:56 HUDBA
  • 00:28:04 Ahoj, už jsme doma.
    Já ho jenom uložím.
  • 00:28:14 Kde se tolik touláte?
  • 00:28:16 Už jsem o vás měla strach.
  • 00:28:21 Já ti to připravím.
  • 00:28:24 -Víš, kdo byl tady odpoledne?
    -Veronika?
  • 00:28:27 Taky a byla tady nějaká ženská
    ze sociálky.
  • 00:28:31 Prý budou zkoumat, jestli jsme
    spořádaná rodina.
  • 00:28:36 -Proč, prosím tě?
    -Kvůli Slepičkové.
  • 00:28:43 Neboj, je to vyřízený.
    Pomohla mi Veronika.
  • 00:28:48 Má bratrance na ONV a prý jsem
    se mu vždycky líbila.
  • 00:28:54 Vezmu si minisukýnku,
    trochu se namaluju
  • 00:28:57 a půjdu to vybavit.
  • 00:29:00 -To si děláš legraci, ne?
    -Proč?
  • 00:29:04 Ty se chceš předvádět před úplně
    cizím chlapem v minisukni,
  • 00:29:08 abys dokázala, že jsme
    normální rodina?
  • 00:29:12 Když to pomůže!
  • 00:29:18 -Jak jste se měli vy?
    -Ušlo to.
  • 00:29:24 Představ si, že by Franta na
    fakultním výboru hlasoval
  • 00:29:29 proti Francovi. Můžou ho porazit
    jeho vlastní zbraní.
  • 00:29:34 Franta a hlasovat?
    Co je to za pitomost?
  • 00:29:37 Hlasovat o tom, čí je ten projekt.
  • 00:29:41 Karle, ty mně vyčítáš minisukni
    a sám chceš,
  • 00:29:43 aby se hlasovalo za to,
    jestli je to tvůj projekt.
  • 00:29:47 -I když víš, že je.
    -Když to pomůže!
  • 00:29:54 -Tohle je přece jiná věc.
    -Jo?
  • 00:30:03 Asi máš pravdu.
  • 00:30:05 -To je absurdní, co?
    -Co jiného můžeme dělat!
  • 00:30:12 Ještě si můžeme trošku přidat.
  • 00:30:15 HUDBA
  • 00:30:29 -Můžu?
    -Jo.
  • 00:30:34 Co tady vlastně chceš?
  • 00:30:36 Chtěl jsem vás vidět.
    Tebe, mámu, rodinu.
  • 00:30:40 -Chci vidět, jak tady žijete.
    -Blbě.
  • 00:30:44 Nikde to není jednoduché.
  • 00:30:46 Aspoň nekecej. Jezdíš si ve fáru
    a jsi samý fór.
  • 00:30:49 -Máma je z tebe celá paf.
    -Vím, že to bude znít blbě,
  • 00:30:53 já bych pořád chtěl patřit sem,
    k vám.
  • 00:30:56 Kdo se tě o to prosí. Zdrhnul jsi
    za kopečky, tak si tam zůstaň.
  • 00:31:00 Hele, brácho, každý jsme si vybral
    jinou cestu.
  • 00:31:05 Ani jedna není ideální.
    Každý máme svoje problémy.
  • 00:31:08 Já tě aspoň nejezdím
    do Vídně ztrapňovat.
  • 00:31:13 -Josef, co se děje?
    -Co si vlastně myslíš?
  • 00:31:19 Že tě budu pokaždé nadšeně
    vítat a že ti budeme líbat ruce
  • 00:31:23 za jedny blbé džíny a svetřík?
  • 00:31:26 Pak poslouchat od mámy,
    jak je ten Mikuláš šikovný.
  • 00:31:33 Klidně si zmizíš a tátu tu
    necháš nemocného.
  • 00:31:36 -Naši přece měli přijet za mnou.
    -Tomu jsi přece sám nevěřil.
  • 00:31:41 Táta už na tom byl špatně.
    Z tvého útěku se mu přitížilo.
  • 00:31:46 Musel jsem utěšovat mámu,
    že najednou přišla o syna i muže.
  • 00:31:54 -Já vím, že jsi to měl těžký.
    -To je vážně moc hezký, že to víš.
  • 00:31:59 Tak snad pochopíš, že když sem
    jen tak přijdeš a děláš frajera,
  • 00:32:03 že z toho dvakrát nadšený nejsem.
  • 00:32:07 HUDBA
  • 00:32:12 Máš pravdu.
  • 00:32:16 Ty hrdino!
  • 00:32:18 HUDBA
  • 00:32:27 HUDBA
  • 00:32:37 KOHOUT KOKRHÁ
  • 00:32:48 -(Volá) Haló! Je tady někdo?
    -KLEPÁNÍ NA DVEŘE
  • 00:32:53 Překvapení.
  • 00:32:55 Pššt. Ať nevzbudíte celý dům.
  • 00:33:00 Ahoj, co tady děláte?
  • 00:33:01 Ahoj dědo!
  • 00:33:05 Hele, co jsme dostali.
    Zápaďácké bonbony.
  • 00:33:09 -Máme nějakou návštěvu nebo co?
    -Přijel Mikuláš z Vídně.
  • 00:33:13 -A ještě vyspává.
    -To ho musím vidět.
  • 00:33:18 (Volá) Žádné spaní, budíček!
    Zahálka plodí hřích.
  • 00:33:21 Kdo mi to vždycky říkal!
    Tak vstáváme.
  • 00:33:24 Pojď, holka.
  • 00:33:30 Babi, tam nikdo není.
  • 00:33:35 Co jsi mu řekl?
  • 00:33:37 Jenom jsem mu řekl,
    co si myslím.
  • 00:33:42 Zuzi, běžte si hrát ven.
  • 00:33:51 Ty jsi ho urazil.
  • 00:33:52 Dovol, mami! Hájil jsem i tebe.
  • 00:33:55 Kdo se tě o to prosil?
  • 00:33:57 Chtěl bych ti říct, matko,
    že v tomhle nemáš pravdu.
  • 00:34:08 -Karle.
    -Ahoj mami.
  • 00:34:10 To je překvapení.
    Co se děje, babi?
  • 00:34:14 Josífek celý večer vyčítal
    Mikulášovi, že odjel
  • 00:34:17 -a nás tady nechal.
    -Jako vždycky.
  • 00:34:21 Co vy tady takhle najednou?
  • 00:34:23 Potřeboval bych tady nechat
    Honzíka na pár dní,
  • 00:34:26 než mu to zmizí.
    Nechtějí nám ho vzít ve školce.
  • 00:34:29 To víš, že jo.
  • 00:34:32 HUDBA
  • 00:34:50 Hledáte něco?
  • 00:34:52 Pana tajemníka, ale nemohu si
    vzpomenout na jméno.
  • 00:34:55 V jaké záležitosti za ním jdete?
    Možná by to pomohlo.
  • 00:35:00 -Právě ve speciální.
    -To vám asi těžko pomůžu.
  • 00:35:04 Doporučila mi ho jeho sestřenice
    Veronika Malá.
  • 00:35:07 Neznáte třeba její jméno?
  • 00:35:09 Malá? To mi něco říká.
  • 00:35:11 To jdete asi za panem
    Milanem Zítkem, 1. patro.
  • 00:35:15 -Doprovodím vás.
    -Vy jste úžasný.
  • 00:35:18 Jestli to není tajemství,
    s čím za ním jdete?
  • 00:35:21 Jedna sociální pracovnice nás
    obvinila z toho,
  • 00:35:24 -že se špatně chováme k synovi.
    -Vy už máte? Jak to?
  • 00:35:29 Nás Honzík měl hlavu opuchlou
    od včelích žihadel
  • 00:35:32 a učitelka si hned myslí
    bůhví co.
  • 00:35:35 Sociální odbor není v kompetenci
    pana tajemníka.
  • 00:35:38 Ale prý má tady velké slovo.
    Je to tak?
  • 00:35:41 -To má. On dokáže cokoliv.
    -To mi jeho sestřenice říkala.
  • 00:35:48 Trochu se hoď do gala a on to
    rád pro tebe zařídí.
  • 00:35:52 -Je to tamhle vlevo.
    -Moc děkuji. Nashle.
  • 00:35:55 Na shledanou.
  • 00:36:02 Ahoj lidi.
  • 00:36:05 Tak jak se máme? Nerušíme?
  • 00:36:07 Ne, ráda tě vidím.
  • 00:36:10 Tohle je pro děti.
  • 00:36:12 Já jsem úplně servaná.
  • 00:36:14 Celý týden jsem měla služby.
  • 00:36:20 -Dáte si kafe?
    -Jo, rádi.
  • 00:36:23 Kde jsou ostatní?
  • 00:36:26 Josef je v práci,
  • 00:36:28 Jana je někde se Zuzankou
    a s Honzíkem někde u potoka.
  • 00:36:32 Ivane, mohl byste pro ně dojít?
    Oni vás určitě rádi uvidí.
  • 00:36:37 Jasně.
  • 00:36:49 (Žena) Chtěla bych se vás zeptat.
    Byla jste tady celý týden?
  • 00:36:58 -Jo, byla.
    -Chtěla jsem se zeptat,
  • 00:37:04 protože vám věřím.
  • 00:37:08 Neměl tady minulý týden Ivan
    nějakou ženskou?
  • 00:37:15 Ne, stavoval se tu, ale sám.
  • 00:37:21 -(Babi) To bych přece musela vidět.
    -To jsem si oddychla.
  • 00:37:25 To by mě zničilo a měla jsem
    takové divné tušení.
  • 00:37:29 Vám věřím. To jsem ráda.
  • 00:37:34 HUDBA
  • 00:37:43 ZVONÍ TELEFON
  • 00:37:45 Ano, dobře, vyřídím.
    Můžete jít dál, prosím.
  • 00:38:01 Tak to bychom měli.
  • 00:38:04 -Taková ostuda.
    -Evo, počkejte.
  • 00:38:07 Vy ještě znáte moje jméno?
  • 00:38:09 Jistě, Veronika mi o vás říkala.
  • 00:38:11 Já bych se nejraději propadla
    studem.
  • 00:38:14 Proč? Jste báječná.
    Mám pro vás dobrou zprávu.
  • 00:38:18 Nechal jsem vás chvilku čekat.
    Musel jsem zjistit,
  • 00:38:22 kdo to má ze sociálního na starost.
    Je to vyřízeno.
  • 00:38:27 Opravdu?
  • 00:38:29 Moc děkuji. Veronika říkala,
    že jste šikovný.
  • 00:38:32 To já jsem. Radím vám poslat
    Honzíka do jiné školky.
  • 00:38:36 Tady máte naše doporučení.
  • 00:38:39 Slepičková, když si na někoho
    zasedne, tak je fakt pes.
  • 00:38:43 Můj kluk k ní chodil taky
    do školky.
  • 00:38:46 Možná by jí neuškodilo, kdybychom
    ji přeřadili někam na periférii.
  • 00:38:54 Staví se tam nové sídliště.
  • 00:38:57 Pozdravujte Veroniku.
  • 00:39:00 Děkuji.
  • 00:39:06 Prosím!
  • 00:39:07 Mňam, kuřecí.
  • 00:39:21 -Dobrou chuť.
    -KLEPÁNÍ
  • 00:39:23 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:39:25 Fuj, to jsem se lekla.
  • 00:39:34 Já jsem vám přišel poděkovat,
    že jste mě neprozradila.
  • 00:39:43 Slibuji, že už se to nebude
    opakovat. Já se polepším.
  • 00:39:47 V to doufám a hlavně,
    neubližujte člověku,
  • 00:39:50 -kterého jistě máte rád.
    -To mám.
  • 00:39:55 To je krásná kytka.
  • 00:39:56 Děkuju.
  • 00:39:59 -Nedáte si s námi trochu polévky?
    -Ne, žena mně vaří večeři.
  • 00:40:03 To by mně dala.
    Ještě jednou děkuju.
  • 00:40:06 A hezký večer.
  • 00:40:15 Ten pan Brož se mně tak líbí.
  • 00:40:17 -On je takový báječný.
    -Ale Zuzko!
  • 00:40:23 Na to máš ještě dost času.
  • 00:40:27 Babi, neříkej, že není skvělý?
  • 00:40:33 Nějaké kouzlo má,
    to musím přiznat.
  • 00:40:37 Teď už jez!
    Nebo ti to vystydne.
  • 00:40:45 HUDBA
  • 00:41:08 (Franc) Obvinění od kolegy Dvořáka
    mně připadá dost nesmyslné.
  • 00:41:12 Ano, já jsem vyhrál soutěž
    svým návrhem.
  • 00:41:15 Víte, já se o problematiku
    zvedaných stropů zajímám,
  • 00:41:19 kolega Dvořák se neurazí,
    déle než on.
  • 00:41:23 A učil jsem ho stejně jako vás.
  • 00:41:26 Tak proč bych kradl jeho návrh?
    To je asi všechno.
  • 00:41:32 Děkuji kolegovi Francovi a teď bych
    požádal o vyjádření tebe, Karle.
  • 00:41:41 Já nevím, co bych k tomu řekl.
  • 00:41:46 Nápad je můj a všechny důkazy
    máte před sebou.
  • 00:41:51 Mně nejde o cenu,
    ale o spravedlnost.
  • 00:41:58 Připadá mi absurdní, že tady musíme
    hlasovat o tom,
  • 00:42:01 kdo z nás dvou má pravdu.
  • 00:42:04 Jestli je to jediný způsob,
    jak se dobrat ke spravedlnosti,
  • 00:42:08 zabránit lži a podvodu.
  • 00:42:12 To je všechno, co bych k tomu
    chtěl říct.
  • 00:42:15 Děkuji.
  • 00:42:17 Koho přesvědčil Karel Dvořák,
    když říká, že mu asistent Franc
  • 00:42:24 ukradl jeho práci.
  • 00:42:27 HUDBA
  • 00:42:46 Čtyři a koho nepřesvědčil?
  • 00:42:49 HUDBA
  • 00:42:58 Pět proti čtyřem. My nerozhodujeme
    o pravdě či nepravdě.
  • 00:43:06 Ale Karel Dvořák nás jako fakultní
    výbor nepřesvědčil.
  • 00:43:12 HUDBA
  • 00:43:16 V Československu díky
    demokratizačnímu procesu
  • 00:43:19 byl obnoven Junák.
  • 00:43:20 Svaz českých skautů a skautek.
  • 00:43:36 Populární seriál Robot Emil
    se stal jedním z prvních
  • 00:43:40 dětských seriálů z oblasti sci-fi.
  • 00:43:44 HUDBA
  • 00:43:53 V letních měsících připravila
    Veřejná bezpečnost
  • 00:43:56 po celé republice takovou
    poradnu pod širým nebem.
  • 00:44:00 Kontroluje a radí motoristům,
  • 00:44:02 na jakých pneumatikách a jak
    mají jezdit.
  • 00:44:10 HUDBA
  • 00:44:15 Čest soudruhu! Tak co Vídeň?
    Je tam taky jaro?
  • 00:44:21 HUDBA
  • 00:44:40 (Volá) Brácho!
  • 00:44:42 Josef!
  • 00:44:45 Co tady zase děláš?
  • 00:44:48 -Přišel jsem se omluvit.
    -Za co?
  • 00:44:53 Za tu chalupu a za všechno.
  • 00:44:58 Nemusíš!
  • 00:45:02 Máš pravdu. Každý z nás má svoji
    cestu a ani jeden nemá právo
  • 00:45:06 tomu druhému co vyčítat.
  • 00:45:10 Chtěl jsem ti na chalupě poděkovat,
  • 00:45:12 že jsi se postaral o mámu
    i o tátu.
  • 00:45:15 Jsi pro mě hrdina.
  • 00:45:18 No jo, hrdina.
  • 00:45:21 Prosím tě, ty jsi měl odvahu
    se vzepřít a odejít.
  • 00:45:26 Já se nedokážu vzepřít ani tomu
    Karpíškovi.
  • 00:45:29 Zakázal mi se s tebou stýkat.
  • 00:45:33 Nepřijel jsem ti dělat problémy.
  • 00:45:35 Já jsem na tom ve Vídni stejně
    jako ty.
  • 00:45:39 -Cože?
    -Co si myslíš?
  • 00:45:43 Tady možná vypadám jako frajer,
    ale moc si vyskakovat nemůžu.
  • 00:45:48 Mám akorát na slušné žití.
  • 00:45:51 Na naši první dovolenou nám
    půjčili Hildy rodiče.
  • 00:45:56 -Vážně?
    -Co se pořád divíš?
  • 00:45:59 Tam to není žádná pohádka.
    Je to tam pěkně tvrdý.
  • 00:46:03 Když promluvím, tak hned každý
    pozná, odkud jsem.
  • 00:46:09 Já si myslel, že si žiješ krásně.
  • 00:46:12 Nestěžuji si. Mám, co jsem chtěl.
  • 00:46:17 Svobodu!
  • 00:46:21 Nechme toho, už musím.
  • 00:46:24 Tohle je pro tebe.
  • 00:46:26 Ber to jako poděkování za všechno,
    co jsi udělal.
  • 00:46:29 Rozbal to, až budu pryč. Jinak bys
    mi to omlátil o hlavu.
  • 00:46:37 Přijď se někdy na tu moji
    bídu podívat.
  • 00:46:40 To bych musel mít napřed takové
    fáro, jako máš ty.
  • 00:46:47 Mám tě moc rád, brácho.
  • 00:46:49 Ahoj.
  • 00:46:51 -Čest!
    -Čest!
  • 00:46:59 HUDBA
  • 00:47:09 Už jste zdraví a vracíte se?
  • 00:47:12 Ne. Jenom jsem vám přišla
    oznámit,
  • 00:47:16 že jsme celou situaci
    prokonzultovali
  • 00:47:19 na sociálním odboru, což jste
    asi iniciovala vy.
  • 00:47:22 A?
  • 00:47:24 A dostali jsme nabídku od jiné
    školky.
  • 00:47:26 A tak jsem vám chtěla jenom říct,
    na shledanou nebo raději sbohem.
  • 00:47:34 To přece nejde.
  • 00:47:36 Ale jde, když se chce.
  • 00:47:38 V případě nejasností kontaktujte
  • 00:47:40 soudruha Zítka na ONV.
    Určitě ho znáte.
  • 00:47:44 Také jeho děti jste měla
    ve školce.
  • 00:47:50 Také byste se měla zajímat,
    jaký autobus jede na nové sídliště.
  • 00:47:55 HUDBA
  • 00:48:36 HUDBA
  • 00:48:44 Na nové auto, stavte se někdy
    u mě. Rád vás uvidím.
  • 00:48:49 HUDBA
  • 00:48:53 Ty blázne.
  • 00:48:56 A díky za všechno, brácho.
    Mikuláš.
  • 00:49:06 Soudruhu Dvořáku, já jsem vám
    říkal, ať sem váš bratr nechodí.
  • 00:49:10 -Co jako?
    -Víte, jaký z toho může být malér?
  • 00:49:14 To je můj skvělý brácha.
    U nás Mikuláš chodí v červnu.
  • 00:49:21 A ještě něco vám povím.
  • 00:49:22 Může přijít kdykoliv,
    je vám to jasný?
  • 00:49:25 Kdykoliv bude chtít.
    Já se za to nebudu ani stydět.
  • 00:49:28 Ani se nikomu za to nebudu
    omlouvat.
  • 00:49:31 Může přijít v červenci, v úterý,
    na jaře, odpoledne
  • 00:49:33 nebo v srpnu, to je fuk.
    Může si přijít, kdy bude chtít!
  • 00:49:38 HUDBA
  • 00:49:44 Moje maminka konečně zvítězila
    nad svojí největší sokyní.
  • 00:49:49 Vítězství nad Slepičkovou oslavíme
    slepičí polévkou.
  • 00:49:56 Tak už na to nemysli.
  • 00:49:59 Nešlo to.
  • 00:50:00 Táta nechápal, proč to Veronika
    udělala, ani nemohl.
  • 00:50:05 Nikdo nemohl tušit,
    co se v ní odehrávalo.
  • 00:50:08 Jak to, že ji měl Jarda Franc
    v hrsti?
  • 00:50:14 Děda Josef byl konečně pyšný,
    jakého má skvělého bráchu.
  • 00:50:19 Prababi Běta byla ráda,
    že se letní pohoda na chalupě
  • 00:50:22 vrátila do svých obvyklých kolejí.
  • 00:50:27 -ZVONÍ
    -Půjdeš otevřít?
  • 00:50:30 Jo!
  • 00:50:37 -Dobrý den.
    -To je pošta.
  • 00:50:41 -Pro mě.
    -Co to je?
  • 00:50:43 To je předvolání před
    rektorskou komisi.
  • 00:50:45 "Dostavte se prosím k projednání
    vašeho přestupku,
  • 00:50:50 zcizení projektu soudruha
    asistenta Jaroslava France.?
  • 00:50:55 To snad není možný?
    To je nějaká legrace.
  • 00:51:36 Skryté titulky
    Miroslav Hanzlíček

Související