iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 8. 2008
21:55 na ČT1

1 2 3 4 5

12 hlasů
27396
zhlédnutí

Martin Frič, klasik českého filmu

Životní příběh výjimečné osobnosti československé kultury 20. století, který se uzavřel v srpnu 1968.

53 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Martin Frič, klasik českého filmu

  • 00:00:03 Ticho, prosím!
    Připravit!
  • 00:00:05 Vyklidit vchod!
    Bude se střílet!
  • 00:00:13 Teď jsem zvědavej,
    co ta ženská osobnost provede!
  • 00:00:17 -Můžeme?
    -Ano.
  • 00:00:22 -Kamera!
    -Jede!
  • 00:00:27 910!
  • 00:00:31 Ježišmaria!
    Nestřílejte!
  • 00:00:34 Pal!
  • 00:00:41 Martin Frič
    patřil mezi nejplodnější režiséry
  • 00:00:43 československé kinematografie.
  • 00:00:45 Natočil desítky filmů.
  • 00:00:48 A když točil předposlední film,
    komedii Přísně tajné premiéry
  • 00:00:51 v roce 1967, myslím,
    že ho ani ve snu nenapadlo,
  • 00:00:54 že ty jeho filmové tanky do roka
    vystřídají tanky opravdové.
  • 00:01:00 A že to bude právě sovětská
    invaze,
  • 00:01:02 která bude jedním z důvodů,
    proč se dobrovolně
  • 00:01:06 rozhodne opustit tento svět.
  • 00:01:09 (zpěv)
  • 00:01:12 Páni, dámy,jen do toho,
    jen do toho, jen do toho!
  • 00:01:18 Páni, dámy, jen do toho
    a půl je hotovo!
  • 00:01:27 Na zázraky nečekejte,
    do díla se s chutí dejte.
  • 00:01:36 A proto, páni, dámy,
    jen do toho a je to hotovo!
  • 00:01:50 V roce 68 mi bylo 14 let,
    rodiče byli v zahraničí
  • 00:01:55 a já jsem se sám toulal po ulicích
    Prahy, která byla plná tanků.
  • 00:02:04 A při těchto svých toulkách
    jsem přišel
  • 00:02:06 až sem do ulice Na Příkopech,
    kde tehdy jezdila tramvaj.
  • 00:02:11 Někde v těchto místech
    byla tramvajová zastávka
  • 00:02:15 a na ní jsem si všiml takového
    malého papírku,
  • 00:02:18 kde byl napsán takový prostý
    text:
  • 00:02:22 "Včera zemřel režisér Martin Frič.
    Už u toho nechtěl být.
  • 00:02:27 Čest jeho památce.?
  • 00:02:29 Stál jsem tam 27. srpna,
    protože režisér Martin Frič
  • 00:02:33 zemřel 26. srpna.
  • 00:02:36 Přiznám se,
    že mně tehdy jako 14letému
  • 00:02:41 jméno Martin Frič nic
    neříkalo.
  • 00:02:43 Teprve až po mnoha letech jsem si
    uvědomil,
  • 00:02:45 že v těch pohnutých dnech zemřel
    jeden z největších
  • 00:02:48 filmových profesionálů, režisér,
    jehož filmy
  • 00:02:51 milují diváci i čtyřicet let
    po jeho smrti.
  • 00:02:56 (zpěv)
  • 00:02:58 Tak jako slunečnice každým dnem
    otáčí se za sluncem,
  • 00:03:04 tak já stále hlavu svou
    obracím jen za tebou.
  • 00:03:11 A jako karavany pouští jdou,
    jdou za tichou oázou,
  • 00:03:19 v které klid svůj naleznou,
    jdu já stále za tebou.
  • 00:03:26 Bez ledovců jižní pól,
    Florencie bez nebe,
  • 00:03:34 bez Vesuvu Neapol,
    to bych byla bez tebe.
  • 00:03:41 Tak jako slunečnice každým dnem
    otáčí se za sluncem,
  • 00:03:49 tak já stále hlavu svou
    obracím jen za tebou.
  • 00:04:18 Tak jako slunečnice každým dnem
    obrací se za sluncem,
  • 00:04:21 tak obracím já
    hlavu svou za tebou!
  • 00:04:26 Bez ledovců jižní pól,
    Florencie bez nebe,
  • 00:04:30 bez Vesuvu Neapol,
    to bych já byl bez tebe!
  • 00:04:39 Tak jako slunečnice každým dnem
    otáčí se za sluncem,
  • 00:04:46 tak já stále hlavu svou
    obracím jen za tebou.
  • 00:05:02 Hned první Fričův film
    byl obrovský úspěch.
  • 00:05:06 Byla to jedna z mnoha adaptací
    srdceryvného románu
  • 00:05:09 Pana Klecandy Páter Vojtěch.
    On sám říkal,
  • 00:05:12 že to byl brutální kýč,
    ale že měl neobyčejný úspěch.
  • 00:05:17 O čem to bylo? Tak za prvé
    to byl velikánský salát.
  • 00:05:19 Je zajímavé, že právě jsem začínal
    takovým salátem,
  • 00:05:23 ale mělo to obrovský
    úspěch.
  • 00:05:25 Bylo to strašně smutné,
    moc lidí plakalo.
  • 00:05:28 Byla to doba salátů,
    to se nedalo nic dělat.
  • 00:05:31 Varhaník u Sv. Víta,
    jak vlastně vznikl.
  • 00:05:34 V první řadě to byl Karel Hašler,
    pak to byla Suzanne Marville,
  • 00:05:40 L.H.Struna,
    který už byl také známej -
  • 00:05:43 to byli vyloženě filmoví
    herci.
  • 00:05:46 A pak tam byl tehdy jako velikánský
    šlágr Oscar Marion,
  • 00:05:50 to byl německý herec,
    ačkoliv původem Čech.
  • 00:05:52 Jmenoval se Lebka
    a titul měl Oscar Marion.
  • 00:05:56 A hrál milovníky,
    byl strašně populární.
  • 00:05:58 S tím se počítalo, že by se ten
    film vyvezl někam ven.
  • 00:06:02 Čili to byl první pokus o vývozní
    film,
  • 00:06:05 aby tam taky byla velká hvězda
    z Německa.
  • 00:06:10 Naše generace tak trošku ohrnovala
    nos nad Fričem
  • 00:06:13 a nad těmi profesionály,
    protože to nebylo umění.
  • 00:06:19 Člověk musí trošku dozrát,
    něco o tom filmu vědět,
  • 00:06:21 aby pochopil,
    že to umění není v tom to
  • 00:06:27 umět "nagejšlit?, ale umění je
    v tom to udělat pořádně.
  • 00:06:31 A to Frič uměl.
  • 00:06:33 Hej rup, peklo nebude,
    ráj se vrací.
  • 00:06:36 Hej rup, s námi, kdo půjde,
    najede práci.
  • 00:06:40 Hej rup, hej rup,
    jsme mladý, chceme žít!
  • 00:06:47 Hej rup, všichni za jeden
    táhnem provaz.
  • 00:06:51 Hej rup, pro nás to platí
    jako pro vás.
  • 00:06:55 Hej rup, hej rup,
    že chceme všichni žít.
  • 00:07:02 Hej rup, kdo má sílu.
    Hej rup, ruce k dílu.
  • 00:07:09 Hej rup, hej rup,
    jsme mladý, chceme žít.
  • 00:07:16 Hej rup, chceme práci.
    Hej rup, hejrupáci.
  • 00:07:22 Hej rup, hej rup,
    chceme žít.
  • 00:07:59 My jsme se měli rádi -
    Voskovec, Werich a já.
  • 00:08:03 Měli jsme stejný druh
    humoru.
  • 00:08:06 Měli jsme stejný smysl
    pro humor.
  • 00:08:08 Měli jsme rádi stejnou
    švandu.
  • 00:08:11 Já jsem s ním rád dělal proto,
    protože on všecko uměl.
  • 00:08:15 Od filmu
    ovládal absolutně všecko.
  • 00:08:17 On byl profík!
  • 00:08:20 Mohl filmovat, tedy kameru,
    on uměl dělat světla -
  • 00:08:24 on uměl absolutně všecko.
  • 00:08:26 A to já mu záviděl,
    protože jsem si říkal:
  • 00:08:28 Hrome, tohle kdybych uměl,
    tak to ostatní mám,
  • 00:08:31 tak bych to dal dohromady.
    Ale já to nikdy neuměl.
  • 00:08:34 A díval se,
    když jsme jeli,
  • 00:08:38 tak jsem tady koutkem viděl,
    jak si drží obličej,
  • 00:08:41 aby se nesmál nahlas.
  • 00:08:43 Tak jsem věděl,
    že to dělám dobře.
  • 00:08:45 A byl to fajn hoch.
    Hodnej.
  • 00:08:49 Rád jsem s ním dělal.
  • 00:08:52 Haló!
    Já to nemůžu zastavit!
  • 00:08:55 Rány boží!
  • 00:09:00 Honem!
    Všecko pryč!
  • 00:09:03 Všecko ven!
    Tady povede silnice!
  • 00:09:06 K obrovské tragédii došlo během
    natáčení filmu Hej rup
  • 00:09:09 při té slavné scéně s parním
    válcem,
  • 00:09:11 kdy zahynul bratr herečky
    Xeny Longenové,
  • 00:09:13 zchudlý divadelní režisér,
    který měl ještě navíc
  • 00:09:17 jisté zdravotní potíže.
  • 00:09:20 Teď nevím, jestli špatně viděl
    nebo špatně slyšel.
  • 00:09:22 Navíc zaskakoval za jiného
    rodinného příslušníka.
  • 00:09:25 Ještě seděl úplně jinde,
    ale protože se díval do kamery,
  • 00:09:28 tak byl umístěn na jiné
    místo.
  • 00:09:30 A pak bylo natáčení té scény
    a on chtěl být
  • 00:09:33 co nejvěrohodnějším hercem,
    tak zůstal na tom místě.
  • 00:09:35 Nicméně spadla dekorace,
    ta ho tam uvěznila
  • 00:09:38 a parní válec ho přejel.
  • 00:09:40 Zemřel, došlo k soudu a režisér
    Martin Frič byl
  • 00:09:43 na základě zákona z roku 1885
    odsouzen na pět měsíců natvrdo,
  • 00:09:48 s podmínečným odkladem
    na dva roky
  • 00:09:51 a k zaplacení
    všech soudních náhrad.
  • 00:09:53 Byla to jedna
    z nejtěžších životních i filmových
  • 00:09:56 krizí Martina Friče.
  • 00:10:01 Myslím si, že Martin Frič
    byl v jistém smyslu
  • 00:10:04 tím nadčasovým velkým režisérem.
  • 00:10:08 A to dokazují jeho filmy
    i toho staršího data,
  • 00:10:12 že jsou dnes pořád velice živé
    a pořád přitahují lidi.
  • 00:10:17 Pořád lidi baví!
  • 00:10:20 Humor určitých věcí zestárne,
    říkáme, že zfousatí.
  • 00:10:26 Ale myslím si, že tohle se těch
    filmů vůbec netýká.
  • 00:10:33 A když jsme byli v Itálii
    o té velké patálii
  • 00:10:35 trarara, rara, rararara!
  • 00:10:37 Přišli jsme do Berlína,
    tam vám všude teklo vína,
  • 00:10:41 trarara, tramtaratata.
  • 00:10:44 Taliány zahnali jsme
    vždycky zpátky.
  • 00:10:48 Ale na ženský
    jsme byli krátký!
  • 00:11:07 Tam jsou ženský sakramentský,
    že by se jich člověk bál!
  • 00:11:15 Zato naše český děvčata
  • 00:11:19 ty jsou lautr
    jako pupata tatatata.
  • 00:11:23 Naše český holčičky
  • 00:11:25 to jsou lautr putičky
  • 00:11:27 ty maj srdce ze zlata!
  • 00:11:36 Já jsem věděla,
    že jeho žena Sussane Marville,
  • 00:11:40 která byla herečka němého filmu,
    je starší.
  • 00:11:46 Tak jsem se jenom tak jemně
    zeptala:
  • 00:11:49 "Martine, a o kolik vůbec byla
    tvoje žena starší??
  • 00:11:54 On se na mě tak zakoukal
    a řekl:
  • 00:11:57 "Ale já jsem nechtěl vědět,
    kolik jí je.
  • 00:12:00 Ona měla tolik let, kolik měla
    v mých očích.?
  • 00:12:04 To já jsem se zhroutila.
    To byl ten nóbl člověk.
  • 00:12:09 A jednou mi vyprávěl:
    "Já jsem ji vždycky ráno probouzel
  • 00:12:16 a ona se tak krásně?
    (a to ukazoval)
  • 00:12:19 ?ona se tak krásně protáhla
    a řekla: "Martine, kafíčko.?
  • 00:12:26 "A když jsem jí udělal kafíčko,
    tak ona byla
  • 00:12:29 nejroztomilejší ženská
    na světě.
  • 00:12:32 A jak jsem jí to kafíčko neudělal,
    tak byla mrzuťoučká.?
  • 00:12:37 A ten den nebo druhý den
    jsme točili, v pondělí.
  • 00:12:43 Já jsem seděla v maskérně
    a na Barrandově
  • 00:12:46 byla taková ta velká
    zrcadla,
  • 00:12:49 takže bylo vidět,
    kdo vchází do dveří.
  • 00:12:52 A oni mě líčili a najednou jsem
    viděla,
  • 00:12:55 jak vešel veliký pan Frič
    a tak mě jen napadlo,
  • 00:13:00 že jsem se protáhla,
    tak jak on to dělal den předtím,
  • 00:13:04 a řekla jsem:
    "Martine, kafíčko.?
  • 00:13:08 A on vypadal,
    jak když zezadu dostal střelu.
  • 00:13:13 Chvilinku to trvalo a pak řekl:
    "Ano, ano.
  • 00:13:18 Jakmile po ránu neudělám Jiřince
    kafíčko,
  • 00:13:21 tak ona je celej den
    mrzuťoučká.?
  • 00:13:24 Čili já jsem mu někde vrátila
    to mládí
  • 00:13:28 a dobu,
    kdy byl ve svém životě
  • 00:13:31 se Susanne Marville
    nejšťastnější.
  • 00:14:03 -Teď mi dáte facku, ne?
    -Ale ne.
  • 00:14:05 Jen si vás prohlížím,
    víte?
  • 00:14:09 On nebyl konfliktní,
    byl nekonfliktní člověk.
  • 00:14:12 Jeho povaha byla pozitivní.
  • 00:14:18 Byl to člověk nejenom elegantní,
    ale on byl elegantní i v jednání.
  • 00:14:23 Takže my jsme spolu vycházeli
    moc dobře.
  • 00:14:26 Nesmíte zapomenout, že český film
    hodně ovládal Slovinský.
  • 00:14:32 To byla taková lidovka.
  • 00:14:35 Kdežto Frič do toho přinesl
    kultivovanost.
  • 00:14:40 A právě zajímavé u něj bylo to,
    že co dělal, to mělo určité nuovo.
  • 00:14:52 Nejlíp byl placen Slovinský
    a hned po něm Frič.
  • 00:14:58 Slovinský dostal sto tisíc za film,
    to bylo tenkrát dost peněz.
  • 00:15:05 A Frič devadesát.
    Takový malý schodek tam byl.
  • 00:15:09 On mně nabízel deset tisíc měsíčně,
    když budu psát jenom pro něj.
  • 00:15:37 Můžeme si říct, že ty scénáře
    tenkrát nebyly kvalitní.
  • 00:15:40 Byly více méně nahozené,
    takže já si myslím,
  • 00:15:46 že to je hlavně v rukách
    toho režiséra.
  • 00:15:49 On dovedl z nekvalitního
    scénáře
  • 00:15:51 natočit opravdu kvalitní
    a prvotřídní film.
  • 00:15:54 Natož když pak dostal dobrý
    scénář,
  • 00:15:58 chtěl bych se třeba zmínit
    o Jánošíkovi.
  • 00:16:05 Jánošík byl můj nejtěžší film,
    co jsem dělal.
  • 00:16:08 Zaprvé to byl první český
    velkofilm.
  • 00:16:12 Film jsme dodělávali velmi těžce,
    protože už nebyly peníze.
  • 00:16:15 Scházel mi natočit jeden detail
    do scén,
  • 00:16:20 které jsme dělali v Levoči.
  • 00:16:23 Tam mě scházel půldetail
    na koně a Bělíka,
  • 00:16:27 který má jet
    a zbojníci na něj křičí:
  • 00:16:30 "Kde se sejdeme??
  • 00:16:32 On má zamávat a říct:
    "Na jarmarku v Levoči.?
  • 00:16:34 A má odklusat.
  • 00:16:38 A podnikatel nám řekl,
    že nejsou peníze.
  • 00:16:41 A my jsme je potřebovali.
    Měli jsme akorát sto korun,
  • 00:16:45 já jsem potřeboval koně, uzdu,
    sedlo,
  • 00:16:47 tak jsme za těch sto korun
    si vypůjčili koně, uzdu, sedlo
  • 00:16:50 a na něj už jsme
    neměli.
  • 00:16:52 Natočit se to muselo.
  • 00:16:54 Tak mladý Hašler si vzal sedlo
    na záda,
  • 00:16:56 starý Hašler si vzal uzdu
    do ruky a do huby
  • 00:16:59 a Bielik si vylezl na Hašlera,
    který dělal neposedného koně.
  • 00:17:04 A Bielik zamával, řekl:
    "Na shledanou v Levoči.?
  • 00:17:07 "Kůň? se rozběhl, zakopl, upadl,
    porazil Hašlera,
  • 00:17:11 Bielik taky sletěl
    a tím skončil film.
  • 00:17:13 Rozprchněte se!
    Budou nás chytat!
  • 00:17:15 Kde se sejdeme?
    Na jarmarku v Levoči!
  • 00:17:48 Pokud jde o tvorbu válečnou,
    Mak mluvil o ní málokdy,
  • 00:17:57 ale neřekla bych,
    že se jeho válečná tvorba
  • 00:18:00 nějak vymykala z toho,
    co on dělal.
  • 00:18:02 On věřil
    a podstatou všeho byl u Maka úsměv.
  • 00:18:08 A on věřil,
    a dokázal to i v té válečné tvorbě,
  • 00:18:11 že úsměvem lze překlenout
    i velmi těžké období.
  • 00:18:14 Že úsměvem lze platit,
    že podněcuje lidi.
  • 00:18:19 A on i té své válečné tvorbě
    dal spoustu toho úsměvu.
  • 00:18:25 Věděl,
    že to je hranice,
  • 00:18:29 kam ani lidská zloba
    vždycky nemůže dosáhnout.
  • 00:18:33 Že tam se lze projevit
    i v tak těžké době,
  • 00:18:37 jako byla ta válečná.
  • 00:18:41 Páni, dámy, jen do toho,
    jen do toho!
  • 00:18:50 Páni, dámy, jen do toho
    a půl je hotovo.
  • 00:18:58 Na zázraky nečekejte,
    do díla se s chutí dejte.
  • 00:19:07 A proto - páni, dámy,
    jen do toho a je to hotovo.
  • 00:19:21 Už nemusíte,
    je to zbytečné.
  • 00:19:24 Jděte se odlíčit!
    Děkuji vám, děkuji vám.
  • 00:19:29 Jistě jste sami dávno poznali,
    že jsme se chtěli vysmát
  • 00:19:32 líbivým lžím,
    plným falešného citu,
  • 00:19:35 glycerínových slz, sladkých úsměvů,
    hloupých frází a šťastných náhod.
  • 00:19:40 Chtěli jsme se vysmát životu,
    v němž se nepracuje,
  • 00:19:44 v němž stačí sentimentálně
    zpívat
  • 00:19:46 a v němž vždycky všechno
    nakonec dobře dopadne.
  • 00:19:51 Kdybyste náhodou někdy
    něco podobného viděli,
  • 00:19:55 nedejte se tím už
    obelhávat.
  • 00:19:57 Děkujeme vám
    a na shledanou.
  • 00:20:02 A když bylo po válce,
    tady byla taková atmosféra,
  • 00:20:05 že v tu ránu všichni byli
    ve straně.
  • 00:20:07 A kdo nechtěl,
    tak stejně tam do ní šel,
  • 00:20:09 protože by nemohl
    točit.
  • 00:20:11 Bez toho by to
    nešlo.
  • 00:20:14 Ne z toho čistého oportunismu,
    ale taky z pocitu -
  • 00:20:18 teď jsem hodně četl o tom,
    co se tenkrát dělo po válce,
  • 00:20:23 trošku si i pamatuji sám -
    tady byla všeobecná atmosféra
  • 00:20:28 nadšení, že skončila válka
    a vděčnosti k Rusům.
  • 00:20:35 Komunistická strana opravdu
    měla velkou sílu.
  • 00:20:37 Bylo určité znechucení
    z první republiky,
  • 00:20:40 strach z nezaměstnanosti.
  • 00:20:42 I prezident Beneš
    byl pro to,
  • 00:20:44 abychom šli socialistickou
    cestou.
  • 00:20:47 A ti lidé tomu tenkrát hodně
    věřili.
  • 00:20:50 I ti chytří!
  • 00:20:52 Frič se nijak nelišil od ostatních
    intelektuálů.
  • 00:20:55 Dělal detektivky, a taky dělal
    nějaké budovatelské filmy.
  • 00:21:02 Já jsem, soudruzi,
    já jsem překvapen.
  • 00:21:05 A já jsem dojat,
    soudruzi.
  • 00:21:08 Tedy, to se, soudruzi,
    na mě můžete spolehnout
  • 00:21:11 a já věřím,
    že vás nezklamu!
  • 00:21:31 To byl člověk,
    který se snažil přizpůsobit
  • 00:21:34 i té těžké době,
    ve které se ocitl po 48. roce.
  • 00:21:40 Bylo to pro filmaře jeho druhu
    hrozně složitý.
  • 00:21:44 Tito tvůrci museli hledat
    zuby nehty cestu,
  • 00:21:50 aby se sami před sebou
    neshodili.
  • 00:21:52 A přitom aby pracovali,
    protože tu práci milovali natolik,
  • 00:21:55 že to byl pro ně
    chléb a voda.
  • 00:22:00 Martin Frič se s dobou utkal
    několikrát.
  • 00:22:03 Především za protektorátu
    natočil dva německé filmy
  • 00:22:05 a posléze byl za to
    popotahován.
  • 00:22:07 Ale hlavně se s tou dobou utkal
    po roce 1948,
  • 00:22:11 kdy byly ideologické požadavky
    stále silnější
  • 00:22:14 a i on, pokud chtěl točit dál,
    je musel plnit.
  • 00:22:17 V roce 1945 pokračovalo jedenáct
    režisérů,
  • 00:22:20 kteří točili za první republiky
    a protektorátu.
  • 00:22:24 V roce 1958 už byli jenom
    tři -
  • 00:22:27 Otakar Vávra, Václav Krška
    a Martin Frič.
  • 00:22:32 Vyšlehl z ohně plamének
    a do běhu se dal.
  • 00:22:35 A že byl v sobě čistý sám,
    on s láskou horoucí
  • 00:22:37 vše čisté vzněcoval.
  • 00:22:39 On běžel, běžel životem
    a běžel kolem hrobů.
  • 00:22:45 A že byl v sobě pravdivý,
    jak naše pravda sama,
  • 00:22:49 on pravdě té dal ústa
    ohnivá.
  • 00:22:53 Na popel pálil to,
    co už jen dožívá.
  • 00:22:56 Tu starou nedůvěru
    ve své vlastní síly.
  • 00:23:00 Sel jiskry nadšení,
    jiskry se uchytily.
  • 00:23:04 A plamen běžel, rozséval
    a plál.
  • 00:23:08 A že byl čistý, pravdivý
    a mladý,
  • 00:23:11 vyšlehl vzhůru do slavného
    léta!
  • 00:23:16 Vyšlehl jasně do spartakiády!
  • 00:23:22 Každý žije ve své době a využívá
    tu dobu pro své schopnosti.
  • 00:23:31 A tak to bylo taky
    s Fričem.
  • 00:23:46 Já jsem filmy,
    které musel Frič
  • 00:23:49 točit po Únoru 48 vlastně
    neviděla.
  • 00:23:54 A ani bych je nechtěla
    vidět.
  • 00:23:58 Frič musel natočit takové filmy
    a teprve potom mohl natočit něco,
  • 00:24:05 na co se dodnes rádi
    díváme.
  • 00:24:09 Byla to prostě taková doba,
    ale to se netýkalo
  • 00:24:12 charakteru pana režiséra
    Friče.
  • 00:24:43 Co se týká Císařova pekaře,
    tak v té době
  • 00:24:47 jsem právě byl na Barrandově
    a tam došlo k jakési aféře,
  • 00:24:51 která ovšem většině zaměstnanců
    zůstala utajena.
  • 00:24:55 Poměrně dlouhou dobu film
    připravoval Jiří Krejčík
  • 00:25:00 a nakonec,
    když padla první klapka,
  • 00:25:02 tak za kamerou stál
    Martin Frič.
  • 00:25:06 V čem to bylo jsme se jako řadoví
    zaměstnanci nikdy nedověděli.
  • 00:25:14 Myslím, že tam se střetly
    dvě individuality -
  • 00:25:16 Krejčíkova pečlivost a snaha
    o takovou důkladnou práci
  • 00:25:18 s Werichovou jistou lehkomyslností
    a s tím,
  • 00:25:21 že Werich nesnášel jinou
    osobnost.
  • 00:25:25 Frič sice osobnost
    byl,
  • 00:25:28 ale uměl s Werichem
    manipulovat.
  • 00:25:32 Dokázal zkrotit
    i Vlastu Buriana.
  • 00:25:35 Právě proto, že on byl lidsky
    velice vstřícný.
  • 00:25:42 A protože jsem natáčela pohádku
    s Irenou Kačírkovou,
  • 00:25:44 tak ona se jednou zmínila,
    že jí utekla
  • 00:25:47 jedna veliká a zajímavá,
    krásná role -
  • 00:25:51 v Pekařově císaři.
  • 00:25:57 Ona v tom měla hrát Sirael,
    ale kvůli nějakým změnám -
  • 00:26:02 to dali panu režisérovi Fričovi
    a on Irenu Kačírkovou
  • 00:26:07 vyměnil za Natašu Gollovou.
  • 00:26:11 Protože zase byl věrný svým hercům
    z dřívějších filmů.
  • 00:26:18 Ale musím říct,
    že když se řeklo Martin Frič,
  • 00:26:23 tak Irena Kačírková
    měla takovou bolest v srdci,
  • 00:26:27 že ji přeobsadil.
  • 00:26:33 Frič mi poslal scénář,
    tam byl třetí alchymista
  • 00:26:36 a v závorce -
    mluví cizí řečí.
  • 00:26:38 Tak já jsem byl z toho zmatený.
    Říkal mi Pajdo:
  • 00:26:43 "Pajdo, podívej se,
    vymysli si řeč,
  • 00:26:45 kterou nikdo nezná.?
  • 00:26:48 A vymyslel jsem si takovou strašnou
    ptákovštinu.
  • 00:26:51 Dokonce si ji ještě pamatuju.
    Začínalo to: "Kjaljaja.?
  • 00:26:58 (hovoří vymyšlenou řečí)
  • 00:27:13 A to se panu Fričovi ohromně
    líbilo.
  • 00:27:15 Od té doby, když jsme se
    někdy vzájemně potkali,
  • 00:27:19 tak pan Frič mě zdravil:
    "Á, patlama, patlama.?
  • 00:27:24 Já jsem říkal:
    (vymyšlená řeč)
  • 00:27:28 Hej!
    Stůj!
  • 00:27:31 Co to děláš?
    Takhle ničit takovou nádheru!
  • 00:27:34 Rozmlátit něco,
    to není kumšt!
  • 00:27:39 Film všech filmů - Císařův pekař -
    to je obdivuhodné, co dokázal.
  • 00:27:44 Prostě, Jene, jedná se o to všemi
    různými způsoby říct Kateřino.
  • 00:27:49 Jasný?
  • 00:27:50 Ano, jasný.
    Pokusím se.
  • 00:27:52 Dáme si pauzu
    a jdeme.
  • 00:27:55 -Nejste Kateřina?
    -Ne.
  • 00:27:58 -Nejste vy Kateřina?
    -Ne.
  • 00:28:00 Děkuju.
    Kateřina?
  • 00:28:05 Kateřina?
  • 00:28:23 Tůdle!
  • 00:28:25 Milosti, dovoluji si...
    Tak to ne!
  • 00:28:28 Na nás si nebudete
    dovolovat!
  • 00:28:30 Na císaře římského
    a krále českého!
  • 00:28:33 A ať už vás tu nevidíme!
    A vás jak by smetl!
  • 00:28:38 (nadávky)
    Do všech koutů vás rozmetáme!
  • 00:28:43 Vy kujóni!
    Ven, ven, ven, ven!
  • 00:29:02 To je krásná váza!
  • 00:29:07 Jak jsme k ní přišli?
    Takovou hledáme už léta.
  • 00:29:13 Dej nám ji do sbírek.
    Ale opatrně, ať se nerozbije.
  • 00:29:20 Stop! Zhasnout!
    A příjemnou sobotu a neděli.
  • 00:29:54 Pro film Dařbuján a Pandrhola
    si Mak Frič
  • 00:29:58 vybral Jiřího Sováka.
  • 00:30:00 A bylo to osudové setkání,
    protože pak točil filmy,
  • 00:30:04 ve kterých Jirka vždycky
    hrál.
  • 00:30:07 A bylo to nádherný
    setkání.
  • 00:30:09 A nejen pro ně dva,
    ale taky pro nás dva.
  • 00:30:14 Protože když dotáčeli tento film,
    tak my dva,
  • 00:30:17 Jiří Sovák a já, jsme se rozhodli,
    že se vezmeme.
  • 00:30:22 Sovák před Fričem
    byl vždycky v předklonu.
  • 00:30:25 Byl pro něj obrovským, nedostižným
    vzorem.
  • 00:30:28 Byl pro něj přítelem,
    kamarádem.
  • 00:30:32 A především vynikajícím
    profesionálem.
  • 00:30:36 A Soček,
    který si nerad dával mluvit
  • 00:30:40 od režisérů do pojetí
    své role,
  • 00:30:42 tak od Maka nechal líbit úplně
    všechno.
  • 00:30:46 Ale oni dva byli naladěni
    na absolutně stejnou notu.
  • 00:30:52 Oni se nikdy nedostali
    do sporu.
  • 00:30:55 A když jednoho z nich něco napadlo,
    druhý to doplnil.
  • 00:30:58 Byli ideální dvojice a myslím,
    že Mak měl schopnost
  • 00:31:04 najít si vždycky u herce
    to nejpodstatnější
  • 00:31:10 a na tom stavět.
  • 00:31:13 A Sovák si toho nesmírně
    vážil.
  • 00:31:28 Ty jsi ale pitomá!
  • 00:31:32 Přišel scénář Krále králů
    a já jsem tam měla
  • 00:31:35 jednu z hlavních rolí
    vedle takových bardů
  • 00:31:38 jako byl Jiří Sovák
    a Milda Kopecký.
  • 00:31:41 Podruhé,
    když jsem se pracovně sešla
  • 00:31:45 s panem režisérem Fričem,
    to bylo při Hvězdě zvané Pelyněk.
  • 00:31:50 A tam mi řekl, že skupina,
    která rozhodovala o obsazení,
  • 00:31:56 tak řekla, že je vyloučené,
    abych tuto tragikomickou roli,
  • 00:32:01 spíš tragickou,
    hrála zrovna já.
  • 00:32:05 A on mi řekl:
    "Já jsem si tě probojoval.
  • 00:32:09 Chápeš to,
    že všichni jsou proti tobě?
  • 00:32:13 Takže ty musíš být,
    nebo my musíme být výjimeční.
  • 00:32:18 A nejen prostřední.
  • 00:32:21 Tři z nich teď po ránu dostanu
    volno.
  • 00:32:23 Čekám popravčí četu.
  • 00:32:29 Cože?
    Oni je chtějí zastřelit?
  • 00:32:34 To přece...
    To není možný!
  • 00:32:41 -To přece takhle nenecháte?!
    -Co já?
  • 00:32:48 Kde jsou?!
  • 00:32:57 Kde jsou?
  • 00:33:00 Už je odvedli.
    Za chvíli už budou mít po tom.
  • 00:33:05 Ježiši.
    Copak se nedá nic dělat?
  • 00:33:12 Vzbuď je!
  • 00:33:15 Chtějí je zastřelit.
    Prosím vás.
  • 00:33:17 Tak dělej něco!!!
  • 00:33:24 (bušení na dveře)
  • 00:33:38 (výstřel)
  • 00:33:42 To byl zážitek.
    To byl krásně udělaný film.
  • 00:33:44 On taky objevil
    Jiřinu Bohdalovou.
  • 00:33:47 A byla velká odvaha od Friče,
    že si tu Jiřinku k tomu vzal.
  • 00:33:51 On totiž taky uměl odhadnout,
    co v kterým herci je.
  • 00:33:57 Já myslím,
    že celý ten film díky ní
  • 00:33:59 dostal takový obrovský
    rozměr.
  • 00:34:02 Že to byla tragikomedie.
  • 00:34:04 Výkon Jiřiny mě tenkrát úplně
    okouzlil.
  • 00:34:08 Myslím,
    že to byl jeden z jejích
  • 00:34:10 nejlepších výkonů ve filmu
    vůbec.
  • 00:34:15 Když potom film sestřihal,
    tak přišel a řekl:
  • 00:34:18 "Já mám pocit,
    že jsme vyhráli.?
  • 00:34:21 Takže to bylo takové veliké
    uznání.
  • 00:34:23 A je to hotovo!
  • 00:34:32 Zemánku,
    pojďte se napít!
  • 00:34:55 Dnes naposled - to je film,
    to je jeho osobní příběh.
  • 00:34:59 Tenkrát tím alkoholem prošla celá
    řada,
  • 00:35:03 včetně slavných a významných herců,
    včetně básníků.
  • 00:35:07 To se prostě stává.
    A Frič to měl za sebou taky.
  • 00:35:15 Martinovo popíjení
    v plné míře nastoupilo
  • 00:35:17 po smrti jeho manželky.
  • 00:35:19 Ale zase na jeho obranu musím
    říct,
  • 00:35:23 že Martin nikdy, nikdy na place
    nevypadal, že je opilý.
  • 00:35:27 To měl takovou míru, aby věděl,
    kam až může zajít.
  • 00:35:31 A nikdy to nesklouzlo
    do situací,
  • 00:35:34 které by nebyly k ukočírování,
    a které by nezvládl.
  • 00:35:41 Já jsem to zažil přímo v rozkvětu,
    protože v té roli
  • 00:35:44 asistenta scény jsem byl občas
    povolán, byl jsem pověřen,
  • 00:35:49 abych přinesl litrovku
    slivovice.
  • 00:35:52 A když jsem potom běžel
    do šatny,
  • 00:35:55 kameraman Rudla Milič mi řekl:
    "Vorel, pro Friče!?
  • 00:36:01 Tak jsem vyběhl do prvního patra
    pro Friče,
  • 00:36:04 on měl v prvním patře svoji
    šatničku, vedle Karla Steklýho.
  • 00:36:08 A když jsem zaklepal,
    otevřel jsem dveře,
  • 00:36:10 tak on tam měl takhle postavenou
    skříň, otevřené dveře
  • 00:36:14 a já jsem vždycky akorát viděl,
    jak zpoza dveří
  • 00:36:18 vyklouzl zátylek,
    jak to do sebe kopnul.
  • 00:36:22 Pak šel k umývadlu,
    tam měl kolínskou vodu,
  • 00:36:25 vzal vatičku,
    takhle se poťunťal a řekl:
  • 00:36:27 "Vorel, jdeme na to!?
  • 00:36:31 Ten film Král králů on vlastně
    nedotočil.
  • 00:36:35 Jak to bylo na té poušti,
    tak to už točil nějaký asistent,
  • 00:36:39 protože pan režisér Frič byl
    odvezen do nemocnice
  • 00:36:44 na protialkoholní léčení,
    protože on pil slivovici.
  • 00:36:50 To vím,
    já jsem ji tam vídávala.
  • 00:36:53 Ale já musím říct, že to na něm
    vůbec nebylo vidět.
  • 00:36:58 Jiní se motají, blábolí a on,
    nevím jak to dělal,
  • 00:37:02 prostě si vypil nějakou svoji dávku
    a mohl točit klidně dál.
  • 00:37:09 On hledal novou chuť do života
    po smrti Susanne Marville.
  • 00:37:12 Na ni byl velmi silně
    fixovaný.
  • 00:37:15 A všechno se to sečetlo tak,
    že se dokonce ocitl
  • 00:37:18 na deset dnů v bezvědomí
    a ten stav byl velmi vážný.
  • 00:37:21 On vůbec,
    když se z toho bezvědomí
  • 00:37:23 a ze zdravotních problémů
    dostal,
  • 00:37:25 tak velmi těžko hledal nový
    motor
  • 00:37:27 pro svoji činnost a pro svoji
    existenci.
  • 00:37:30 On byl na film fixovaný.
  • 00:37:31 On opravdu potřeboval točit,
    pro něj to byla droga,
  • 00:37:33 pro něj to byla nemoc,
    pro něj to byla životní potřeba.
  • 00:37:37 O tom, že je vážně nemocný,
    mi řekl Jirka.
  • 00:37:40 S ním o tom Mak mluvil a mluvil
    o tom zřejmě velmi dlouho,
  • 00:37:47 protože vím, že si na to
    vyčlenili celý večer.
  • 00:37:49 Což jsem se dozvěděla
    post.
  • 00:37:52 Celý ten večer,
    na který Mak Sovču pozval,
  • 00:37:55 věnovali asi právě tomuto
    problému.
  • 00:37:58 Vím,
    že Mak se brzy nato začal léčit
  • 00:38:02 a pak nepil několik let.
    Víc než pět let určitě.
  • 00:38:31 Maka prostě léčení
    nezměnilo.
  • 00:38:34 Vím, že když se lidé vyléčí
    z alkoholismu,
  • 00:38:38 nebo z jakékoliv závislosti,
    tak se jim vždycky
  • 00:38:41 v charakteru někde něco
    posune.
  • 00:38:43 Mak se choval naprosto
    stejně.
  • 00:38:45 V něm ta jeho noblesa byla natolik
    zakódovaná,
  • 00:38:49 že ho nezměnilo vůbec
    nic.
  • 00:38:52 Ani tohle.
  • 00:38:53 A vždycky jsem si říkala, že ani
    ten alkohol ho nemohl ovlivnit.
  • 00:38:58 On ho měl opravdu jako berličku
    po smrti člověka,
  • 00:39:02 kterého velmi miloval a nedokázal
    se s tím smířit.
  • 00:39:08 K jeho 65narozeninám mu přišli
    blahopřát
  • 00:39:10 herci, filmaři, sportovci
    a vůbec přátelé a známí.
  • 00:39:13 Když už jsme si s Martinem tykali,
    tak on mě zval do své vily.
  • 00:39:20 On už v té době si nedal ani kapku
    alkoholu.
  • 00:39:31 Když byl Mak jmenován národním
    umělcem,
  • 00:39:34 Sovča to věděl, že bude jmenován,
    nebylo možné
  • 00:39:36 už nejmenovat Martina Friče
    národním umělcem.
  • 00:39:40 Věděl to a schválně mu nešel
    gratulovat osobně,
  • 00:39:43 protože se rozhodl,
    že mu pošle telegram.
  • 00:39:46 Telefonicky.
  • 00:39:48 A do toho telefonu řekl památnou
    větu:
  • 00:39:50 "Milý Maku, já sám tě považuji za
    národního umělce již velmi dávno.
  • 00:39:56 Jsem rád, že strana a vláda
    se ke mně přidaly.?
  • 00:40:00 A Mak byl nadšený.
  • 00:40:04 Mak byl prostě uchvácen a říkal,
    že nikdy v životě
  • 00:40:09 nedostal tak nádherné
    blahopřání.
  • 00:40:34 Mak nesměl pít, protože měl těžce
    nemocnou slinivku
  • 00:40:38 a měl nemocná i játra.
  • 00:40:40 Takže věděl,
    že nesmí vypít ani skleničku.
  • 00:40:44 Prakticky ani kapku.
    A dodržoval to.
  • 00:40:47 Dodržoval to až do chvíle, než se
    mu zbortil svět v srpnu 1968.
  • 00:40:54 Mak samozřejmě vnímal tu situaci
    tak, jak asi většina lidí.
  • 00:40:59 Shodovali se s Jirku v jednom
    závěru.
  • 00:41:03 Když od ledna tady bylo takové to
    ovzduší obrození a změn,
  • 00:41:09 tak se toho oba obávali.
  • 00:41:11 Oba byli přesvědčeni,
    že je to sice nádhera,
  • 00:41:15 ale že Sovětský svaz si to
    nenechá líbit.
  • 00:41:19 A i když to zní hrozně, tak 2 000
    slov jim způsobilo mírný šok.
  • 00:41:26 Protože oba soudili,
    že to je vlastně seznam lidí,
  • 00:41:31 na které někdo bude ten podpis
    jednoho dne mít.
  • 00:41:36 Uvažovali velmi realisticky.
  • 00:41:40 Takže 60. léta samozřejmě vítal,
    ale nevěřil,
  • 00:41:44 že to může projít tak lehce jak se
    zdálo na první pohled.
  • 00:41:49 Ale taky vím určitě,
    že nevěřil ani on, ani Jirka,
  • 00:41:53 že by to mohlo
    dopadnout tak tragicky.
  • 00:41:58 Když jsme v neděli sedávali na těch
    sedánkách,
  • 00:42:01 tak mi řekl, že až mu bude nejhůř -
    měl tam flašku,
  • 00:42:08 nevím už čeho,
    ale tvrdého alkoholu -
  • 00:42:13 tak tekl: "Až mi bude nejhůř,
    tak tu flašku vypiju."
  • 00:42:22 Myslím, že 21. srpna Mak došel
    do toho stádia,
  • 00:42:24 že se člověk může
    ohlédnout a usmát se.
  • 00:42:27 On se mohl usmát, ale jemu už se
    dál nechtělo žít.
  • 00:42:31 On už toho prožil tolik,
    že za sebou zanechal úsměv.
  • 00:42:35 Ale před sebou už ho
    neviděl.
  • 00:42:39 Včera, dne 20. srpna 1968,
    kolem 23. hodiny,
  • 00:42:44 překročila vojska Sovětského svazu,
    Polské lidové republiky,
  • 00:42:49 Německé demokratické republiky,
    Maďarské lidové republiky
  • 00:42:54 a Bulharské lidové republiky
    státní hranice
  • 00:42:58 Československé
    socialistické republiky.
  • 00:43:01 Stalo se tak bez vědomí prezidenta
    republiky,
  • 00:43:05 předsedy národního shromáždění,
    předsedy vlády,
  • 00:43:08 i prvního tajemníka Ústředního
    výboru
  • 00:43:10 Komunistické strany Československa
    a těchto orgánů.
  • 00:43:20 Mě to tady nebaví,
    ono to časem unaví.
  • 00:43:29 Život baví na chvíli,
    ale vždyť se
  • 00:43:34 z toho vlastně nestřílí.
  • 00:43:37 Ten,
    kdo hledá najde klid,
  • 00:43:41 kdo se umí včas
    uklidit.
  • 00:43:47 A když to tak uvážím,
    tak já tady vlastně překážím.
  • 00:43:54 Už to znám, všeho zanechám,
    lehnu si do trávy.
  • 00:44:02 Přijde čas,
    že i vás život otráví.
  • 00:44:11 Mě to tady nebaví,
    ono to časem unaví.
  • 00:44:19 Život baví na chvíli,
    ale vždyť se z toho
  • 00:44:25 vlastně nestřílí.
  • 00:44:28 Ten, kdo hledá
    najde klid.
  • 00:44:32 Kdo se umí
    včas uklidit.
  • 00:44:36 A když to tak uvážím,
    tak já tady vlastně překážím!
  • 00:45:00 26. srpna zemřel v Praze
    národní umělec Martin Frič,
  • 00:45:06 jeden z nejslavnějších
    československých
  • 00:45:09 filmových režisérů.
  • 00:45:11 Bylo mu 66 let.
    Natočil 87 filmů.
  • 00:45:15 Poslední komedii Nejlepší ženská
    mého života,
  • 00:45:18 v níž hrál hlavní roli
    Jiří Sovák,
  • 00:45:20 dokončil před několika
    dny.
  • 00:45:23 První film natočil Martin Frič
    roku 1928.
  • 00:45:27 Od té doby poskytl několika
    generacím
  • 00:45:29 mockrát pocit dobré
    pohody, smíchu, radosti.
  • 00:45:37 A já jsem přesvědčená,
    a téměř s jistotou to vím -
  • 00:45:41 on tu láhev koňaku
    opravdu vypil.
  • 00:45:44 Myslím, že se mu najednou všechno
    zbortilo.
  • 00:45:47 To, v co věřil, hodnoty,
    které celý život vyznával,
  • 00:45:51 ale určitě k tomu
    přispělo i to, že už byl unaven.
  • 00:45:56 Byl unaven událostmi,
    které předcházely.
  • 00:45:58 Unaven věkem, unaven nemocí,
    unaven tím, že mu zemřela žena,
  • 00:46:03 s tím se nikdy
    nevyrovnal.
  • 00:46:06 A všechno tohle mohlo tvořit
    impuls,
  • 00:46:10 který ho vedl k tomu
    poslednímu rozhodnutí.
  • 00:46:15 A rozhodně na to měly vliv události
    srpna 68.
  • 00:46:21 Nemyslím si,
    že by to udělal,
  • 00:46:24 kdyby nedošlo k tomuto osudovému
    zvratu.
  • 00:46:29 A já tomu věřím,
    že on tu flašku otevřel
  • 00:46:31 a vědomě ji vypil
    při vstupu vojsk.
  • 00:46:38 To byla emotivně hrozně zlá
    doba.
  • 00:46:43 A třeba se nechtěl zabít,
    třeba to chtěl jenom spláchnout.
  • 00:46:49 Když zemřel
    a telefonovali nám to,
  • 00:46:53 je to zvláštní, ale Jirka nebyl
    překvapen.
  • 00:46:58 Myslím, že spolu o tom někdy
    mluvili.
  • 00:47:01 Mě to šokovalo.
    Já jsem byla opravdu otřesená.
  • 00:47:05 Ale jeho to nepřekvapilo.
  • 00:47:08 On to určitě věděl
    dopředu.
  • 00:47:11 Sovča tehdy řekl:
    "Tak to udělal."
  • 00:47:16 V tom zmatku těchto dnů najednou
    přišla zpráva, že je Mak po smrti.
  • 00:47:20 To otřáslo psychikou mnoha lidí,
    i když Mak
  • 00:47:25 nebyl přecitlivělý člověk,
    tak ho to jako dobrého vlastence
  • 00:47:30 zasáhnout muselo.
  • 00:47:34 Podle toho, co vím, a co mi říkal
    Jirka,
  • 00:47:38 byl pohřeb Martina Friče
    svým způsobem demonstrace.
  • 00:47:43 Martin si přál, aby mu na pohřbu
    mluvil Jiří Sovák.
  • 00:47:47 Tak jel na pohřeb a opravdu tu řeč
    pronesl.
  • 00:47:53 A splnil to přání.
  • 00:47:56 Říkal mi, že to byla demonstrace
    s ohromným účinkem.
  • 00:48:01 Že to byla tichá demonstrace,
    velice noblesní.
  • 00:48:06 A že ti lidé dokázali tichem,
    vůbec žádnými
  • 00:48:11 protesty nebo skandováním,
    nebo jakoukoliv velikou akcí,
  • 00:48:17 dát najevo, že umřel člověk,
    kterého si vážili.
  • 00:48:24 Něco znamenal
    a který umřel proto,
  • 00:48:28 že tady je někdo, kdo tady vůbec
    nemá co dělat.
  • 00:48:34 Když do srdce chlad zavěje,
    odvane všecky naděje.
  • 00:48:43 I naději poslední
    z posledních.
  • 00:48:53 Zbude vzpomínka šedivá,
    jež v hořkosti se rozplývá.
  • 00:49:02 Tak jako v letním vedru loňský
    sníh.
  • 00:49:12 Na rtech mých malinových
    od retů tvých opuštěných
  • 00:49:26 už jenom ozvěnou,
    v daleku ztracenou,
  • 00:49:37 dozněl a ztich
    můj cynický smích!
  • 00:49:46 Achachachacha.
  • 00:49:51 Achachachacha.
  • 00:49:58 Chachachacha!
  • 00:50:05 Můj tichý, cynický
    smích!
  • 00:50:17 Směj se mé srdce,
    směj a ve smíchu
  • 00:50:25 se vyplakej ze všeho,
    co se ti stalo.
  • 00:50:36 Směj se mé srdce,
    směj,
  • 00:50:42 však nikomu
    už neříkej,
  • 00:50:48 že si kdys milovalo.
  • 00:50:55 Ten,
    kdo ti říkal tolikrát,
  • 00:51:00 že má tě rád,
    má tě rád,
  • 00:51:09 ten s tebou krutě hrál,
    svoji lásku ti jen lhal!
  • 00:51:21 Pak zmizel v dál!
  • 00:51:27 Směj se dál.
  • 00:51:36 Neříkejte nic.
  • 00:51:38 Zavřete oči.
    Odcházím.
  • 00:51:45 Čekám.
    Na shledanou.
  • 00:51:59 Skryté titulky
    Alena Fenclová
  • 00:52:02 Česká televize
    2008

Související