iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
27. 10. 2007
21:25 na ČT2

1 2 3 4 5

60 hlasů
18780
zhlédnutí

Poprvé...

Střihový dokument o historických milnících televizního vysílání

56 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Poprvé...

  • 00:00:05 Dědictví.
    Dle slovníku je to majetek,
  • 00:00:09 který přechází na dědice,
    ale zároveň také vše,
  • 00:00:11 co přebíráme
    po minulých generacích.
  • 00:00:14 Vstupujeme do televizního archivu
    a známé tváře znovu ožívají.
  • 00:00:19 Připadl mi čestný úkol, abych vás
    pozdravil jako první posluchače,
  • 00:00:23 vlastně jako první diváky
    Československé televize.
  • 00:00:27 Přeji vám příjemnou podívanou
    a příjemný poslech a dovolte,
  • 00:00:30 abych při této příležitosti vám
    představil umělecké spolupracovníky
  • 00:00:34 Československé televize, kteří
    budou dnešní program doprovázet.
  • 00:00:40 Vůbec první, kdo se u nás
    na televizní obrazovce objevil,
  • 00:00:44 byl tedy herec Jaroslav Marvan.
  • 00:00:46 Milí přátelé, dovolte, abych uvedl
    první program dnešního vysílání.
  • 00:00:53 Tenhle Harpagon,
    kakraholte, to je šlakovitá úloha.
  • 00:00:57 Už jsem hrál lecjaké,
    snadné i těžké,
  • 00:01:00 už si ani nevzpomenu,
    kolik jich bylo, ale takového
  • 00:01:03 lakotu lakotného, takového
    vydřiducha jsem ještě nedával.
  • 00:01:07 A to je František Filipovský
    paroduje velkou osobnost
  • 00:01:10 činohry Národního divadla
    herce Jindřicha Mošnu
  • 00:01:13 při zkoušce výstupu
    známé Moliérovy postavy.
  • 00:01:16 Dlužno poznamenat, že tento výstup
    byl natočený o několik dnů později.
  • 00:01:20 Premiérově se totiž vysílal
    v přímém přenosu.
  • 00:01:24 Spravedlivé nebe, jsem ztracen!
    Zničen! Zavražděn!
  • 00:01:28 Podřezali mi chřtán!
  • 00:01:31 Ukradli mně moje peníze!
  • 00:01:37 A tohle je vážně zajímavé.
    První hlasatelské vstupy,
  • 00:01:40 natočené dokonce na film,
    se dochovaly, pořady nikoliv.
  • 00:01:44 Vrchní velitel
    československé branné moci
  • 00:01:47 prezident republiky
    Antonín Zápotocký mezi vojáky.
  • 00:01:51 Reportáž připravil kapitán Vláčil.
  • 00:01:54 Bohužel ztratila se
    i ta reportáž Františka Vláčila.
  • 00:01:57 Dále uvádíme přehled závazků
    našeho pracujícího lidu
  • 00:02:00 u příležitosti letošního 1.máje.
    Redakce Přemysl Freiman.
  • 00:02:05 Pro pamětníky určitě není těžké
    si ty první pořady představit.
  • 00:02:10 Včerejšího dne byly ve Španělském
    sále na Pražském hradě
  • 00:02:12 jmenování laureáti státních cen
    pro rok 1953.
  • 00:02:15 Připravil redaktor Hrubý.
  • 00:02:20 V režii Jindřicha Ference
    připravili jsme vám reportáž
  • 00:02:23 z dnešního radostného 1.máje.
  • 00:02:29 Vážení přátelé,
    televizní studio Praha
  • 00:02:32 ve spolupráci se Zpravodajským
    filmem připravilo pro vás reportáž
  • 00:02:35 z mezinárodního cyklistického
    závodu Praha - Berlín - Varšava.
  • 00:02:39 Dnes uvidíte start,
    průběh a závěr první etapy
  • 00:02:44 tohoto velkého mírového závodu,
    etapy Bratislava - Brno.
  • 00:02:48 Pro televizní vysílání připravil
    redaktor František Papoušek.
  • 00:02:53 U kolébky televize
    byla samá velká jména.
  • 00:02:55 Kdo se nejrychleji a bez poruchy
    spojí s velitelem?
  • 00:02:59 Odpověď se dozvíte ze snímku,
  • 00:03:01 který pro televizní studio
    připravil Armádní film.
  • 00:03:07 Vážení přátelé,
    je jednadvacet hodin.
  • 00:03:10 Končíme naše dnešní
    zkušební vysílání.
  • 00:03:13 Děkujeme vám za pozornost,
    loučíme se s vámi a přejeme vám,
  • 00:03:17 kteří jste na svých pracovištích,
    hodně úspěchů v práci.
  • 00:03:20 A vám, kteří jste doma,
    příjemnou dobrou noc.
  • 00:03:23 Dobrou noc a na shledanou.
  • 00:03:25 To je opravdu výmluvný doklad,
    že v samých počátcích
  • 00:03:28 naše televize vysílala
    pouze do 21 hodin.
  • 00:03:31 A teď bude veselo. Zachoval se
    první televizní Silvestr.
  • 00:03:35 Za chvilku uvidíme pěkně
    rozparáděnou Stellu Zázvorkovou
  • 00:03:39 a zleva jí sekunduje Eduard Cupák.
  • 00:03:49 Co on dělá?
    To má dokonce Červenka rád,
  • 00:03:52 nechat se rozdráždit. Já ho viděla
    jednou s jedním bumbrlíčkem.
  • 00:03:55 Ten ho roznes na kopytech.
    Čum na box a neškrábej se v nose!
  • 00:04:01 Člověče, vždyť ho tam fauluje,
    a ty chodíš jako bílá paní!
  • 00:04:06 Všechno je v rukavicích.
    Ten punčochář se tetelí strachem.
  • 00:04:10 Kdyby mu chtěl do té obrany
    Červenka žahnout,
  • 00:04:12 tak ho přivedou k sobě
    na Silvestra.
  • 00:04:14 Ale on je Červenka šlechetnej.
    Sice do nich teď hustěj,
  • 00:04:18 ale disciplinovanej, to on je.
  • 00:04:20 Roztrhejte se!
    To má bejt box bez přerušení!
  • 00:04:23 Proč ho ten moula hned napomíná?
    No jo! Oni Červenku nemají rádi.
  • 00:04:30 Oni na něm nemůžou nic uhrát.
    Když zaspí, tak zaspí.
  • 00:04:34 -A nedá se to retušovat.
    -Klid, paní, prosím vás.
  • 00:04:37 Co? Fuj! Fuj!
  • 00:04:43 Kdyby už v padesátých letech
    znali slovo bavič,
  • 00:04:46 obsadil by první příčku
    určitě Jiří Štuchal.
  • 00:04:49 Proto je záznam jeho sice krátkého,
  • 00:04:51 ale zaručeně prvního vystoupení
    tak ceněný.
  • 00:04:56 A teď bychom si všichni mohli jít
    někam zatančit. Co říkáte?
  • 00:04:59 -A připít. -Tak.
    -Správně.
  • 00:05:02 Připít na šťastný
    a veselý Nový rok.
  • 00:05:06 Stále jsme
    v teprve prvním roce vysílání.
  • 00:05:09 A televizi okamžitě
    vzaly na vědomí největší osobnosti.
  • 00:05:12 Já jsem znal dokonce dva lidi,
    kteří nepospíchali.
  • 00:05:15 Tak jenom chodili po ulici
    a najednou našli takovej lístek,
  • 00:05:19 tak ho jeden zvedne a povídá:
    Co to je?
  • 00:05:21 Druhý odpoví: "Bon do Darexu.? To
    bylo ještě v dobách, kdy byl Darex,
  • 00:05:25 kdy jsme říkali "čas jsou peníze?.
    Teď říkáme "občas jsou peníze?.
  • 00:05:29 Povídá: Na co to je? Je to dobrý?
    Druhý: Je to dobrý. Je to bon.
  • 00:05:33 První: Tak jdi do toho Darexu,
    zeptej se, jestli ti něco dají.
  • 00:05:36 Já tady počkám, kdyby ti
    nic nedali, aby sis neublížil.
  • 00:05:40 Tak on ten vejde povídá:
    Prosím vás, je ten bon dobrej?
  • 00:05:43 Oni řekli: Ano, to je dobrej bon.
    A on: Co za to můžu dostat?
  • 00:05:46 Tady na tom štelářku,
    co si vyberete, ty flašky.
  • 00:05:50 On: Mohl bych dostat rum?
    Oni: Prosím. Dostanete ten rum.
  • 00:05:53 Tak mu dali rum, on jim dal bon.
    Ten, co si bere ten rum,
  • 00:05:57 povídá: Maucta. Ten, co si bere
    ten bon povídá: Moment!
  • 00:05:59 -Dal jste mě bon? -Ano.
    -A dal jsem vám rum? -Ano.
  • 00:06:04 -Ale za tu láhev zálohu.
    -Ale já nemám peníze.
  • 00:06:08 -To musíte zaplatit.
    -Vždyť jsem vám dal bon za rum.
  • 00:06:11 -Tak ten rum je můj.
    -Ale láhev je naše.
  • 00:06:13 -Aha. Ale já nemám peníze.
    -Tak tady musíte nechat ten rum.
  • 00:06:16 -Já tady ten rum nenechám.
    -Tak co máme dělat?
  • 00:06:18 Tak povídá: Víte co? Nalijte mi
    ten rum do toho klobouku.
  • 00:06:21 Tak to odšpuntoval,
    nalili mu ten rum do klobouku,
  • 00:06:24 ale trochu v tý láhvi zbylo.
    On povídá: Co s tím budeme dělat?
  • 00:06:27 Já bych to vypil, ale nemůžu.
    Kamarád je venku. On by mi nevěřil.
  • 00:06:30 -Tak co s tím? Já pospíchám.
    -Víte co? Nalijte mi ten rum sem.
  • 00:06:35 Tak on sem ten rum nalil, ten
    zbytek, on vyjde ven a povídá:
  • 00:06:39 Franto, podívej se.
    Máme za ten bon rum.
  • 00:06:42 Franta povídá: Tak málo?
    -Ty troubo, tady je ten druhej.
  • 00:06:46 Jsme o rok starší
    a je tu první dochovaná písnička.
  • 00:06:50 Dokonce v podání velké hvězdy
    středního proudu - Jiřího Poppera.
  • 00:06:54 Já přiznám se vám
    soukromě i v plénu,
  • 00:06:58 že milovat chci ženu
    kvůli jménu.
  • 00:07:04 Jen ta se zalíbí
    mně neskromnému,
  • 00:07:10 ta, kterou na Marínu pokřtili.
  • 00:07:16 Marína, Marína, Marína,
  • 00:07:22 to jméno, to jméno mám rád.
  • 00:07:28 Marína, Marína, Marína,
  • 00:07:34 kde dívky Maríny však brát?
  • 00:07:40 Ozvi se, Maríno,
  • 00:07:43 ozvi se, má touho,
  • 00:07:45 nerad hledal bych tě dlouho,
  • 00:07:48 ó, ne, ne, ne, ne, ne.
  • 00:07:52 Dívku tančící v pozadí se nám
    bohužel identifikovat nepodařilo.
  • 00:07:56 Ozvi se, má touho,
    nerad hledal bych tě dlouho,
  • 00:08:01 ó, ne, ne, ne, ne, ne,
  • 00:08:04 ó, ne, ne, ne, ne, ne,
  • 00:08:07 ó, ne, ne, ne, ne, ne.
  • 00:08:08 Jestli vám už chybí dobové
    zpravodajství, tak máte smůlu.
  • 00:08:11 Tenkrát se zprávy pouze četly,
    a to živě.
  • 00:08:14 Ale první šot by tu byl.
  • 00:08:16 V Praze došlo k nevídané události,
  • 00:08:18 která by se dala nazvat
    i malým technickým zázrakem.
  • 00:08:23 Poprvé v naší historii
    byla přemístěna budova.
  • 00:08:27 Přemístit kapli,
    to byl opravdu husarský kousek.
  • 00:08:30 Ale prý k němu došlo hlavně proto,
    aby kaple nebránila ve výhledu
  • 00:08:34 na rodící se Stalinův pomník.
  • 00:08:36 Tam vzadu, někde za tím lešením,
    by měly být generalissimovy palce.
  • 00:08:41 Na železobetonové stropní desce
  • 00:08:43 kamenného bastionu
    podbřežní komunikace.
  • 00:08:47 Jízdní dráhu pro přesun kaple
    tvořily tři betonové pásy,
  • 00:08:51 na kterých byly uloženy
    krátké dřevěné pražce
  • 00:08:54 s železničními kolejemi v mírném
    spádu směrem k nové poloze.
  • 00:08:59 Na nich pak projížděly vozíky
    každý se třemi válečky.
  • 00:09:05 Přesun byl uskutečněn tlakem.
    Započal 3.února
  • 00:09:10 a skončil úspěšně o den později
    ve večerních hodinách.
  • 00:09:15 Náročná akce je dalším důkazem,
  • 00:09:18 jak naše vlast pečuje
    o historické památky.
  • 00:09:28 A teď přijde skutečná lahůdka.
    Barevný televizní film,
  • 00:09:32 a to prosím v době, kdy ještě
    nikdo barevnou televizi neměl.
  • 00:09:36 A co je opravdu zvláštní -
    vše se odehrává v Číně.
  • 00:09:40 Nejstručnější nástin děje
    je asi takový:
  • 00:09:43 Sovětská loď přiváží mouku, z druhé
    strany sem ale tajně putují zbraně.
  • 00:10:25 Kladnou postavu přístavního dělníka
    tančí legendární sólista
  • 00:10:29 Národního divadla -
    národní umělec Miroslav Kůra.
  • 00:10:32 No, zkuste říci v padesátých
    letech, že takovou roli neberete.
  • 00:10:37 Notabene, když celý ten barevný kus
  • 00:10:39 přiletěl sesumírovat
    sovětský režisér osobně.
  • 00:11:10 Děj to je možná prostý,
  • 00:11:13 ale první televizní
    barevný snímek byl na světě.
  • 00:11:27 Tehdejší televizní hlasatelky
    často říkaly, že nastavíme zrcadlo.
  • 00:11:31 Toto je ten případ.
    Záludná agentka Imogen
  • 00:11:35 v podání Dany Medřické
    znemožní v předvolebním boji
  • 00:11:38 v blíže neurčené západní zemi
  • 00:11:41 čestného kandidáta
    v podání Karla Högera.
  • 00:11:46 Byla jste statečná,
    že jste mne z toho dostala.
  • 00:11:51 Ale...
  • 00:11:54 Ale dál...
  • 00:12:00 Dál prostě pokračovat nemohu
    a nechci.
  • 00:12:05 To nemá smysl.
  • 00:12:09 Nechme toho, Imogen.
  • 00:12:12 Byla jsem pošetilá.
    Ne pro to doznání.
  • 00:12:17 To jsem ráda, že jsem udělala.
  • 00:12:19 Tak. Vůbec.
  • 00:12:25 Máte pravdu, Ede. Máte pravdu.
  • 00:12:33 Rozejdeme se.
  • 00:12:47 Hodně štěstí, Imogen.
  • 00:12:53 Sbohem.
  • 00:13:11 A tohle byl
    mimořádně oblíbený pořad,
  • 00:13:14 který tenkrát dokonce
    nasazoval laťku dobovým hitům.
  • 00:13:17 A velká hvězda populární hudby -
    Rudolf Cortéz.
  • 00:13:21 No, zeptejte se babiček.
  • 00:13:24 Září, zlaté září,
  • 00:13:26 zbarvené přepestrou paletou.
  • 00:13:30 Vínem, zlatým vínem
  • 00:13:35 zářivé noci tvé rozkvetou.
  • 00:13:42 Chtěl bych číší vína
    připít dobrým lidem,
  • 00:13:47 aby mohli vstávat
    i usínat s klidem.
  • 00:13:53 Září, zlaté září,
  • 00:13:58 připíjím na zdraví révou tvou.
  • 00:14:04 Připíjím na zdraví révou tvou.
  • 00:14:15 První televizní novoroční přípitek.
  • 00:14:17 Slovo má národní umělec
    František Smolík.
  • 00:14:20 Přátelé,
    už doznívají údery dvanácté
  • 00:14:27 a s posledním z nich
    počnou se chvíle, dny,
  • 00:14:32 týdny a měsíce nového roku 1957.
  • 00:14:41 Právem tradičně
    zvedáme sklenku s vínem,
  • 00:14:45 abychom si všichni připili navzájem
    a se srdcem nejupřímnějším
  • 00:14:53 přáli si prožít
    tento nový rok ve zdraví.
  • 00:14:58 Jestli se zdá někomu divné,
    že s prvním novoročním přípitkem
  • 00:15:02 přicházíme až v roce 1957,
    potom znovu připomínáme,
  • 00:15:06 že v počátcích naše televize
    vysílala pouze do 21 hodin.
  • 00:15:11 Přáli si, aby naše krásná
    a drahá vlast dále rozkvétala.
  • 00:15:20 Přáli si nejvroucněji mír.
  • 00:15:25 Mír všem. Pro všechny.
  • 00:15:30 Pro děti především.
  • 00:15:35 A další velký mág televizní zábavy
    - doktor Jan Pixa
  • 00:15:39 v nahraném setkání s Josefem Bekem,
  • 00:15:42 jehož fotografie zdobily
    bezpočet dívčích pokojíků.
  • 00:16:01 -Kdybyste dovolil tady.
    -Dobrý den. To se má taky podepsat?
  • 00:16:04 Ne. Do toho se říkají anekdoty.
  • 00:16:07 Potkají se dva kamarádi
    a jeden povídá druhému:
  • 00:16:10 Člověče,
    já měl dneska ohromnej sen.
  • 00:16:12 Mně se zdálo, že jsem celou noc
    jezdil v dětském vláčku
  • 00:16:15 pořád dokola pět hodin.
    Nádherný to bylo.
  • 00:16:18 Druhý povídá: Já měl lepším sen.
    Já sedím doma v županu,
  • 00:16:22 najednou někdo zazvoní u dveří,
    já se jdu podívat - Lolobrigida.
  • 00:16:25 Tak ji pozvu dál a ona, abych s ní
    šel na nějakej prima flámek.
  • 00:16:28 Tak jí dám štamprli koňaku,
    převlíkám se, zvonek!
  • 00:16:30 Otevřu - Brigitta Bardot.
    Povídám: Ježišmarjá, pojďte dál.
  • 00:16:34 Teď si představ, v jakém jsem byl
    presu. V předsíni Brigitta Bardot,
  • 00:16:37 uvnitř Lolobrigida. Druhej povídá:
    Člověče, proč jsi mě nezavolal?
  • 00:16:42 Já jsem tě volal, ale oni říkali,
    že jezdíš v nějakým pitomým
  • 00:16:45 dětským vláčku.
    -Výborná! Děkujeme.
  • 00:16:52 A teď informace pro ty, které
    minula povinná školní četba
  • 00:16:56 s knihou o sovětském letci
    Meresjevovi.
  • 00:16:58 V boji přišel o nohy, ale naučil se
    létat s protézami a bojoval dál.
  • 00:17:03 Do Prahy zavítal
    host z nejmilejších.
  • 00:17:05 Hrdina Sovětského svazu -
    letec Alexej Meresjev.
  • 00:17:10 V odpoledních hodinách
    se setkal na besedě s pionýry.
  • 00:17:18 Soudruhu Meresjeve, my vás známe
    z knížky Borise Polevého
  • 00:17:22 a chtěli bychom vědět,
    jestli všechno, co je v knize,
  • 00:17:26 se skutečně stalo.
  • 00:17:29 Dobře, děti. Odpovím vám.
  • 00:17:32 Ano, kniha Borise Nikolajeviče
    Polevého je pravdivá.
  • 00:17:36 Je tam všechno,
    co se mi přihodilo během války.
  • 00:17:40 A také se tam píše o tom,
    co bylo cílem nejenom mým,
  • 00:17:44 ale každého sovětského občana.
  • 00:17:48 Bojovat s fašistickými okupanty,
    vyhnat je z naší země.
  • 00:17:55 Ať žije, vzkvétá a sílí nerozlučné
    přátelství našich národů!
  • 00:18:00 Na věčné časy s lidem
    Československa a Sovětského svazu!
  • 00:18:09 Pro pionýry
    to byl nevšední zážitek.
  • 00:18:12 Vždyť i málokterý dospělý
    v životě potká skutečného hrdinu.
  • 00:18:18 A teď je tu s námi.
    Hrdina knihy Borise Polevého,
  • 00:18:21 kterou četl snad každý.
    Příběh opravdového člověka.
  • 00:18:27 Po besedě
    všichni společně vykročili
  • 00:18:29 prohlédnout si
    naše krásné hlavní město.
  • 00:18:45 Další významný televizní milník.
    A to se ještě nevědělo,
  • 00:18:49 kolikrát se tenhle ztepilý kovboj
    promění v pozlaceného slavíka.
  • 00:18:54 La, la, la...
  • 00:19:08 Woody dbal velmi na mravy,
    leč nedbal vůbec o krávy.
  • 00:19:12 Krávy zase nedbaly,
    zda zdraví je, anebo nezdraví.
  • 00:19:16 Čekaly ale, zda vzpomene,
  • 00:19:20 že by jim mohl dělat masáž vemene.
  • 00:19:33 Trikově roztančené krávy
    uváděly televizní diváky
  • 00:19:37 do úplného tranzu.
    Karel Gott samozřejmě také.
  • 00:20:02 Už dávno, dávno JZD
  • 00:20:04 Woody z Texasu nevede.
  • 00:20:07 Vede ho někdo, kdo to lépe
  • 00:20:09 nežli Woody dovede.
  • 00:20:11 Poučení nám vyplývá,
  • 00:20:14 že zdvořilost
    taky někdy vhodná nebývá.
  • 00:20:32 Za první televizní seriál
    bývají mylně označováni
  • 00:20:35 Tři chlapi v chalupě.
    Není to pravda.
  • 00:20:37 První byla rodina Bláhova. Opět
    se setkáme se Stellou Zázvorkovou,
  • 00:20:41 v dívčí roli vystoupila Ivanka
    Devátá a taky můžeme porovnat,
  • 00:20:45 jestli se Ivan Trojan podobá svému
    otci, který byl tenkrát obsazen
  • 00:20:49 do role lehce žárlivého milovníka.
  • 00:20:54 Já ti to všecko vynahradím.
    Na které nástupiště přijede Marie?
  • 00:20:59 -Jen se neboj. Já už jdu.
    -Jarko!
  • 00:21:03 Já vím.
  • 00:21:05 Já jenom... Tak se tam měj pěkně
    a nezlom si lyži.
  • 00:21:13 A piš!
  • 00:21:23 NĚKDO ZVONÍ
  • 00:21:28 No konečně. Tak pojď! Kde je?
  • 00:21:31 -Odjela.
    -Kam odjela?
  • 00:21:34 -Na hory.
    -Kdo?
  • 00:21:38 -No Duňa.
    -Ale já se ptám, kde je Marie.
  • 00:21:42 -Ona tu není?
    -Vždyť jsi jí šel naproti.
  • 00:21:46 Ale já přišel pozdě.
    Vlak už byl dávno pryč.
  • 00:21:52 Takových upozornění
    bylo tehdy nepočítaně.
  • 00:21:55 Ze všech se dochoval
    tento jediný obrázek.
  • 00:21:58 No a teď si představte,
    že se blíží rozuzlení detektivky,
  • 00:22:01 nebo závěr finálového utkání
    za stavu 1:1.
  • 00:22:06 A naše televize slaví
    první úspěchy na mezinárodním poli.
  • 00:22:10 Tady se na výstup
    teprve připravuje Ljuba Hermanová,
  • 00:22:14 ale v úryvku oceněné revue
    vám nakonec zazpívá velký švihák
  • 00:22:18 - Miloš Kopecký.
  • 00:22:21 Žralok zuby má jak nože
  • 00:22:25 a z těch zubů čiší strach.
  • 00:22:30 Meckie Messer, ach můj bože,
  • 00:22:35 kdo dokáže, že je vrah?
  • 00:22:40 Na nábřeží řeky Temže
  • 00:22:45 leckdo život dokonal.
  • 00:22:49 Mor tam nebyl, víme jen, že
  • 00:22:54 Meckie Messer blízko stál.
  • 00:22:59 Žralok zuby má jak nože
  • 00:23:04 a z těch zubů čiší strach,
  • 00:23:09 Meckie Messer, ach můj bože,
  • 00:23:13 kdo dokáže,
  • 00:23:18 že je vrah?
  • 00:23:32 Krasobruslení. Po dlouhá léta
    fenomén televizní obrazovky.
  • 00:23:37 Karol Divín.
  • 00:23:39 Jeho největší soupeř
    ve volné jízdě - zraněný kotník.
  • 00:23:43 Sledujete jízdu mistra Evropy
    Karola Divína.
  • 00:23:46 A jistě brzy přijdou na řadu
    i jeho proslulé měsíce.
  • 00:24:10 A éra sourozenců Romanových.
    To byla doslova bomba.
  • 00:24:15 Volný tanec jedou
    českoslovenští reprezentanti -
  • 00:24:18 sourozenci Eva a Pavel Romanovi.
  • 00:24:33 "To je fantasticky těžké,
    co teď dělá Eva!"
  • 00:24:36 rozčileně přesně v tuto chvíli
    křičel do mikrofonu
  • 00:24:39 legendární sportovní komentátor
    Karel Mikyska.
  • 00:24:50 Poprvé mistry světa.
  • 00:24:53 A velké dojetí v nové sportovní
    hale i doma u televizních obrazovek
  • 00:25:01 A na řadu teď přichází skutečná
    perla našeho televizního archivu.
  • 00:25:05 Pamětníci mají navíc možnost
  • 00:25:07 připomenout si historickou znělku
    televizního zpravodajství.
  • 00:25:29 Soudruhu Moskalenko,
    jaké máte zážitky
  • 00:25:32 z vaší cesty po Československu?
  • 00:25:39 Za prvé bych chtěl poděkovat
    ministra zemědělství
  • 00:25:43 soudruha Krušinu za nabídku
    navštívit vaši skvělou zem.
  • 00:25:47 Nejvíce se mi líbí
    váš pohostinný lid.
  • 00:25:51 A když se dívám na váš lid, myslím,
  • 00:25:55 jak my vás špatně vítáme
    u nás v naší vlasti.
  • 00:25:59 Musíme vás vítat lépe.
    Ale současně slyším jinou odpověď.
  • 00:26:03 Ne. Vy nás vítáte líp než vy.
  • 00:26:07 A skutečně.
    Vy i my máme pravdu.
  • 00:26:10 Snažíme se jak vy, tak my
    co nejlépe jeden druhého vítat.
  • 00:26:14 V tomto směru, myslím, a v tom
    spatřuji tu věčnou družbu
  • 00:26:18 našich dvou bratrských národů.
    A myslím si často:
  • 00:26:22 Vaší krávě
    byste měli pomník postavit.
  • 00:26:25 Ale jen místo nevím,
    kde by se dal ten pomník postavit.
  • 00:26:29 Kdybych mohl,
    kdyby na Karlově mostě místo bylo,
  • 00:26:35 tam bych jí ten pomník postavil,
    protože to je skvělé plemeno.
  • 00:26:38 Když jsem se učil v akademii,
    dali jsme si za úkol rozdojit kozla
  • 00:26:44 A během dvou měsíců
    jsme masáží vemene kozla,
  • 00:26:50 napařováním za dva měsíce
    jsme toho kozla rozdojili.
  • 00:26:54 A dával nám sklenici mléka denně.
  • 00:26:56 Děkuji za pozornost a na shledanou.
    V gorkách leninských.
  • 00:27:02 Takto k nám tedy s plnou vážností
    promlouvali nejrůznější odborníci.
  • 00:27:06 Ale současně se rodily
    i nové klipy.
  • 00:27:10 A speciálně ty od Janka Roháče
    opravdu stály zato.
  • 00:27:20 Takový schody do nebe
  • 00:27:28 postavit chtěl bych pro tebe.
  • 00:27:38 Vždyť ty jsi bílá jako ta víla,
  • 00:27:45 nemyslíš vůbec na sebe.
  • 00:27:51 Není tu místa pro tebe,
  • 00:27:59 zkrátka musíš jít do nebe.
  • 00:28:07 Abys tam žila
  • 00:28:10 a šťastná byla
  • 00:28:13 v ráji, kde jsou jen andělé.
  • 00:28:20 Ty jsi takový kvítek křehký,
  • 00:28:28 vím, že tě všechno hned unaví.
  • 00:28:34 Na nebi, tam život není lehký,
  • 00:28:41 vidím, že tě ani nebaví.
  • 00:28:53 Postavím schody pro tebe,
  • 00:29:01 zkrátka musíš jít do nebe.
  • 00:29:08 Abys tam žila
  • 00:29:12 a šťastná byla
  • 00:29:15 v ráji, kde jsou jen andělé.
  • 00:29:21 Tam buď už ksakru veselá.
  • 00:29:44 V nebi, tam se přece nedělá.
  • 00:29:56 Rok 1965. Jsme v době,
    kdy téměř všechny lidi spojoval
  • 00:30:00 jediný společný zážitek z minulého
    večera u televizní obrazovky.
  • 00:30:05 Redaktorka Otka Bednářová
    uvádí Večery s nespavci.
  • 00:30:09 Tímto okamžikem se tedy vy -
    televizní diváci -
  • 00:30:12 stáváte také přímými svědky
    tohoto vědeckého experimentu,
  • 00:30:17 jehož průběh můžeme zatím
    pouze předvídat.
  • 00:30:22 -Vaše jméno?
    -Borecký Jaroslav.
  • 00:30:25 -Zoubková Gabriela.
    -Jan Bolfor.
  • 00:30:28 Pět dnů byly Večery s nespavci
    televizním hitem.
  • 00:30:31 O ničem jiném se nemluvilo.
    Bylo to něco jako reality show.
  • 00:30:35 A na okamžik zahlédnete
    i hlasatelku Dagmar Dvořáčkovou.
  • 00:30:38 To je unikát, protože vystoupení
    hlasatelek se nedochovala.
  • 00:30:41 Vysílalo se živě.
  • 00:30:43 Voláme naše reportéry na
    vědeckém pracovišti v Praze-Krči
  • 00:30:47 -Jak se cítíte?
    -No, přiměřeně jako třetí den.
  • 00:30:52 Pro mě byla speciálně dnešní noc
    tou nejhorší.
  • 00:30:56 Skutečně jsem se necítil moc dobře.
  • 00:30:59 Nejlepší je, když se chodí.
  • 00:31:02 Takhle když tady ležíme, tak se
    musíme povzbuzovat a vzbouzet.
  • 00:31:08 Doufáme, že stejně jako my...
  • 00:31:10 A to je mladičký Rudolf Křesťan!
  • 00:31:13 ...měli stejně dobrou náladu jako
    teď, protože lidé,
  • 00:31:16 kteří již podobné pokusy prožili,
    tak se obdivují jejich stavu
  • 00:31:21 a přejí jim všechno nejlepší.
  • 00:31:25 Tak na shledanou.
  • 00:31:27 Před 43 lety poprvé z televizní
    obrazovky pozdravil Večerníček.
  • 00:31:31 To je původní znělka, samozřejmě
    ještě v černobílém vydání.
  • 00:31:39 Dobrý večer!
  • 00:32:09 Štěpánka Haničincová už dávno
    patřila k televizním stálicím.
  • 00:32:15 Bylo už pozdě, ale Petr se nebál.
  • 00:32:19 Kurážně cupal po dlažbě a zvědavě
    nahlížel do výkladních skříní.
  • 00:32:27 Ještě nikdy nešel večer tak sám.
  • 00:32:32 Dětem, které bez dechu sledovaly
    premiéru pohádky
  • 00:32:36 o Petrovi a Vlasatici,
    je dneska něco kolem padesátky.
  • 00:32:39 Jo, jo.
  • 00:32:51 Jé! To je ale vlasatá hvězda.
  • 00:32:55 Kampak si to capeš, Vlasatice?
  • 00:32:58 zatím pořád rovně.
    Ale potom nejspíš zahnu
  • 00:33:01 za souhvězdí Orion.
    To bude nejlepší.
  • 00:33:05 -A co ty, kluku? Jdeš domů?
    -Hm.
  • 00:33:08 Tak půjdeme kousek spolu. Chceš?
  • 00:33:11 A šli spolu.
  • 00:33:14 Píseň pro Rudolfa III., díl první.
  • 00:33:17 Tak to byl opravdu
    fenomén televizní zábavy.
  • 00:33:20 A dobře si povšimněte
    letopočtu - 1967.
  • 00:33:24 Nastupuje období
    takzvaného Pražského jara.
  • 00:33:28 Co jste mi dal posledně,
    na to bylo na tři prsty sádla.
  • 00:33:31 Kdybych já vám říkal, na co já mám
    právo, tak tady budeme do rána
  • 00:33:34 a nebude to nic platný. Stejně
    budou vozit špekovatý prasata
  • 00:33:37 a vnitřnosti jak ze slepice.
  • 00:33:39 Těch tisíc, těch tisíc mil
  • 00:33:43 má jeden směr a jeden cíl,
  • 00:33:48 jeden cíl,
    ten starej známej bílej dům.
  • 00:33:56 Jeden cíl,
    ten starej známej bílej dům.
  • 00:34:04 Jeden cíl,
    ten starej známej bílej dům.
  • 00:34:13 Vítám vás co nejsrdečněji
    u nás na našem zámečku.
  • 00:34:17 Jste moc hodní, že jste přišli.
    Tedy přijeli.
  • 00:34:20 Děkujeme vám.
  • 00:34:22 -My se známe.
    -Ano, ano. My se známe.
  • 00:34:26 -Copak dělají zuby?
    -Je to čím dál tím stejný.
  • 00:34:30 Vám to ohromně sluší,
    slečno Kubišová.
  • 00:34:34 -Vondráčková.
    -Vondráčková? Víte to určitě?
  • 00:34:37 Jako že se nejmenuju Gott.
  • 00:34:41 Odpusťte starému muži
    jeho provinění.
  • 00:34:44 O rok později bude
    pro tento cyklus redakce zábavy
  • 00:34:46 natáčet Marta Kubišová
    slavnou Modlitbu.
  • 00:34:49 Ale to už bude znamenat
    spíš konec všech nadějí.
  • 00:34:53 A co na to audiovizuální dědictví?
  • 00:35:05 Jedna hodina, padesát pět minut.
  • 00:35:07 Vážení posluchači,
    zůstaňte u svých přijímačů.
  • 00:35:11 Zůstaňte,
    setrvejte u svých přijímačů.
  • 00:35:14 Za malý okamžik budeme vysílat
    mimořádně důležitou zprávu.
  • 00:35:18 Všemu lidu Československé
    socialistické republiky!
  • 00:35:22 Včera - dne 20.srpna 1968 -
    kolem 23.hodiny
  • 00:35:29 překročila vojska Sovětského svazu,
  • 00:35:33 Polské lidové republiky,
    Německé demokratické republiky,
  • 00:35:37 Maďarské lidové republiky
    a Bulharské lidové republiky
  • 00:35:41 státní hranice Československé
    socialistické republiky.
  • 00:35:48 Z oblohy mrak zvolna odplouvá
  • 00:35:55 a každý sklízí setbu svou.
  • 00:36:02 Modlitba má, ta ať promlouvá
  • 00:36:08 k srdcím, která zloby čas
  • 00:36:12 nespálil jak květy mráz,
  • 00:36:16 jak mráz.
  • 00:36:23 Ať mír dál zůstává
  • 00:36:31 s touto krajinou.
  • 00:36:38 Zloba, závist, zášť,
  • 00:36:40 strach a svár, ty ať pominou,
  • 00:36:46 ať už pominou.
  • 00:36:53 Teď když tvá ztracená
  • 00:36:58 vláda věcí tvých
    zpět se k tobě navrátí,
  • 00:37:05 lide navrátí.
  • 00:37:15 V období tak zvané normalizace
    se všichni učili pohybovat
  • 00:37:18 v přísně vymezených mantinelech.
    Ale byli i takoví,
  • 00:37:21 kteří si přesto dokázali
    uchovat svůj vtip a šarm,
  • 00:37:24 i když to bylo doslova kličkování
    mezi slovy a jejich významy.
  • 00:37:29 Miroslav Horníček.
  • 00:37:31 Něco tak banálního a běžného -
    dobrý večer, vážení diváci.
  • 00:37:34 A mě nenapadne nic jiného
    a nenapadne.
  • 00:37:37 Dobrý večer,
    to je téměř pitomé, řekl bych.
  • 00:37:40 Jaképak téměř?
    To je vysloveně pitomé.
  • 00:37:44 To je stupidní začátek.
    Dobrý večer, vážení diváci.
  • 00:37:51 Ó!
  • 00:37:52 Dobrý večer, vážení diváci,
    dobrý večer!
  • 00:37:55 Dovolte, abych vás přivítal
    na našem novém pořadu,
  • 00:37:57 který jsme nazvali Hovory H
    a měly by být takovými hovory...
  • 00:38:00 Tedy měly by být říkám...
    ZVONÍ TELEFON Pardon.
  • 00:38:04 Prosím? Ano, já jsem tady.
  • 00:38:07 Kamery taky samozřejmě. Obě.
    Tedy pardon, všechny tři.
  • 00:38:11 Dvě zatím odpočívají, popíjejí tady
    a třetí mě zabírá,
  • 00:38:15 řekl bych, skoro předčasně.
    Jinak tu není nic.
  • 00:38:18 Prázdný prostor,
    tu a tam socha, obraz. A chaos.
  • 00:38:23 Chaos jako před každým počátkem.
  • 00:38:27 A samozřejmě i další
    z velkých mistrů televizní zábavy -
  • 00:38:30 Vladimír Dvořák.
  • 00:38:32 Baruška Basiková nám zazpívá...
    Co nám zazpíváš?
  • 00:38:36 Je to písnička Markétka
    z repertoáru Marie Rottrové.
  • 00:38:41 Ale zpíváš to, doufám, jinak
    než Marie Rottrová. Po svém.
  • 00:38:44 No koneckonců to uvidíme.
    Markétka, vlastně Barbora Basiková!
  • 00:38:57 To byl máj, bláznivě voněl bez
  • 00:39:01 a noc mám splývala s ránem.
  • 00:39:05 To byl máj, z nebe by modré snes
  • 00:39:09 a brzy se prý máme brát.
  • 00:39:12 Na šňůře schly jeho košile bílé,
  • 00:39:16 čekala nás oba velká chvíle.
  • 00:39:21 Kočár s mou láskou minul náš dům
  • 00:39:25 a vzal cizí dívku,
    já zůstala němá stát.
  • 00:39:31 Říkají: Markétko,
    zpívej si, Markétko,
  • 00:39:35 slz plný džbán, už to vzdej.
  • 00:39:39 Přej mu tu zábavu,
    hoď smutky za hlavu,
  • 00:39:43 dej na nás, dej na nás, dej!
  • 00:39:47 La, la, la...
  • 00:40:04 "Díky vám, díky vám,
    chlapíku statečný,
  • 00:40:07 vy jste náš kapitán,
    oni jsou zbyteční."
  • 00:40:10 Taková píseň existovala.
  • 00:40:13 Radio Svobodná Evropa a Radio
    Liberty organizují špionážní
  • 00:40:17 činnost v Československu
    a dalších socialistických zemích.
  • 00:40:21 Co můžete k tomu říci?
  • 00:40:26 To je otázka teda velmi,
    velmi široká.
  • 00:40:32 Jedním z mých hlavních úkolů
    bylo právě odhalování této činnosti
  • 00:40:41 proti Československu, proti všem
    zemím socialistického společenství.
  • 00:40:47 A vůbec proti
    mírovému soužití národů.
  • 00:40:53 Podařilo se mně získat důvěru
  • 00:40:55 pracovníků Československého
    oddělení Svobodné Evropy.
  • 00:41:00 Měl jsem možnost zjistit
    jména informátorů
  • 00:41:08 a také jejich spojení
    se Svobodnou Evropou.
  • 00:41:12 Vyskytly se
    při plnění vašeho poslání
  • 00:41:16 obzvlášť nebezpečné situace?
  • 00:41:20 Já to nechci dramatizovat,
  • 00:41:25 ale od začátku do konce.
  • 00:41:31 A teď něco
    pro skutečné fajnšmekry.
  • 00:41:34 Samozřejmě přijde
    slavný Panenkův dloubáček.
  • 00:41:37 Hlediště samozřejmě napjaté.
    Nikdo neodchází.
  • 00:41:42 4:3
  • 00:41:45 Ladislav Jurkemik,
    nejmladší ze všech hráčů,
  • 00:41:50 kteří hráli dnes toto finále.
  • 00:41:53 Uli Henes, čtvrtý a předposlední
    střílející hráč Německé spolkové
  • 00:41:59 republiky, samozřejmě
    za předpokladu, že se rozhodne.
  • 00:42:03 Přestřeluje!
  • 00:42:08 Všechno je v rukách
    Antonína Panenky.
  • 00:42:12 Podívejme se na Henesovu
    nevydařenou střelu, která letí nad.
  • 00:42:18 Antonín Panenka, 28letý záložník
    pražských Bohemians.
  • 00:42:25 V bráně Meier.
  • 00:42:29 Panenka.
  • 00:42:34 Góóól!
  • 00:42:38 Jsme mistři Evropy pro rok 1976!
  • 00:42:47 Už je to, vážení přátelé, pravda.
    Už je dobojováno.
  • 00:42:53 Fotbalisté Československé
    socialistické republiky
  • 00:42:57 se stali v Bělehradě mistry Evropy.
  • 00:43:02 Pan Vajíčko patřil
    mezi oblíbené televizní trvalky.
  • 00:43:05 Jednou nabízel vejce,
    jindy třeba jablečný závin,
  • 00:43:09 občas dokonce i to,
    co stejně nikde k sehnání nebylo.
  • 00:43:22 A je tu zelný salát.
  • 00:43:24 Čerstvé vitamíny i v zimním období.
  • 00:43:54 Só chotný.
  • 00:43:58 Kvargle od nás z Olomóca.
  • 00:44:02 Kvargle, to jsou tvarůžky.
    Lahůdka nad lahůdky!
  • 00:44:14 A lahůdka pro skutečné znalce.
    Je opravdu pozoruhodné,
  • 00:44:18 z čeho všeho se dala
    vytvořit velká událost.
  • 00:44:27 I balet Televize Německé
    demokratické republiky
  • 00:44:30 a balet Československé televize
    spojí nyní své síly
  • 00:44:33 a představí se vám ve svém
    prvním společném vystoupení.
  • 00:44:40 TO SAMÉ OZNAMUJE NĚMECKY
  • 00:45:13 S dědictvím bychom měli
    nakládat vždycky uctivě,
  • 00:45:16 ale občas
    to při nejlepší vůli nejde.
  • 00:45:19 V tomto případě je to ona výjimka,
    která potvrzuje pravidlo.
  • 00:45:22 Posuďte sami.
  • 00:45:25 Ať žije mír!
  • 00:45:31 Ať žije mír! Ať žije mír!
  • 00:45:35 Ať žije komunizmus!
  • 00:45:48 Drahý soudruhu Husáku,
  • 00:45:53 vážení soudruzi,
  • 00:45:57 přijímám tuto vyznamenání
  • 00:46:01 Československé
    socialistické republiky...
  • 00:46:11 MLUVÍ POMALU, JAKO BY BYL OPILÝ
  • 00:46:43 Nezapomenutelný
    Silvestr na horách Kavčích.
  • 00:46:47 Mnohý z pamětníků ho dokonce
    pokládá za dosud nepřekonaný.
  • 00:47:08 Teď jsem trošku přibral.
  • 00:47:11 Ale zas když vidím támhle Víťu
    Černýho, tak to není nic moc.
  • 00:47:15 Já jsem jednou za ním funěl
    v interhotelu Svět v Třeboni
  • 00:47:20 a povídám... Pokud jsem vám to
    už vyprávěl, tak se smějte zase.
  • 00:47:24 Povídám: Bimbo, prosím tě,
    jak ty se ohýbáš?
  • 00:47:27 Vždyť já jsem poloviční jak ty,
    ale to je nervák, když si mám
  • 00:47:31 zavázat botu, tak naberu dech,
    jako bych chtěl lovit perlorodky.
  • 00:47:35 Nevydrží mně dech, tak musím
    opustit tu botu zas na chvilku.
  • 00:47:38 On povídá:
    Já už se dvacet let neohýbám.
  • 00:47:41 Ovšem chce to nic neupustit.
  • 00:47:45 Já už mám u kredence na linoleu
    dvanáct let náramkový hodinky.
  • 00:47:58 V brázdě potká cvrček prcka
    a prcek povídá: Co děláš, cvrčku?
  • 00:48:01 Cvrkám. A co děláš ty, prcku?
    Už mi to, člověče, nějak nejde.
  • 00:48:14 Říká se tomu rodinné stříbro,
    když má člověk štěstí dědit
  • 00:48:17 po takových velikánech, jako byli
    Ota Pavel, Karel Kachyňa,
  • 00:48:21 Vladimír Menšík
    nebo Rudolf Hrušínský.
  • 00:48:26 Maminko, pojď se podívat!
  • 00:48:29 To ke koncert! Jako Kubelík.
  • 00:48:55 Dámy a pánové, to je, prosím,
    stříbrný tloušť
  • 00:48:58 s červeným kormidlem u prdelky.
  • 00:49:05 Elegantní parma.
    Vidíte ty světácký vousy?
  • 00:49:15 Břichatá plotice z břichatých tůní.
  • 00:49:20 A proudníci z prudkých proudů.
  • 00:49:30 Svoboda končí. Přišel jejich pán,
    zapráskal bičem a jsou jeho.
  • 00:49:37 Madame et messieurs,
    to je to pravé umění!
  • 00:49:47 Maják je jen skromným
    reprezentantem let osmdesátých.
  • 00:49:51 Za všechny ty Azimuty, Kompasy
  • 00:49:54 a třeba i nekonečné cykly
    stranického vzdělávání.
  • 00:50:01 K těm, kteří začali svou činnost
    rozvíjet téměř před 30 lety,
  • 00:50:05 patří i jednotka Pomocné stráže
    Veřejné bezpečnosti v Českém Brodě
  • 00:50:08 na okrese Kolín. Vzali na sebe
    dobrovolně nemalé úkoly.
  • 00:50:13 Ale nejen to.
    Plnili je a plní výborně.
  • 00:50:16 Vždyť této jednotce bylo jako první
    v České socialistické republice
  • 00:50:20 uděleno státní vyznamenání
    Za vynikající práci.
  • 00:50:24 Žlutá páska každého člena Pomocné
    stráže Veřejné bezpečnosti zavazuje
  • 00:50:28 O to víc členy jednotky v Českém
    Brodě jako nositele vyznamenání.
  • 00:50:34 Je pro ně trvalým závazkem
    k další úspěšné práci.
  • 00:50:39 Tenkrát zvítězila píseň
    Michala Horáčka a Michaela Kocába.
  • 00:50:43 A to, co v závěrečném projevu
    uslyšíte, bylo v té době
  • 00:50:47 ještě něco naprosto neslýchaného.
  • 00:50:49 Bylo přece teprve 24.června 1989.
  • 00:50:53 Já jsem tvoje stáří.
  • 00:50:58 Já jsem tvoje stáří.
  • 00:51:01 Pozvi mě dál.
  • 00:51:05 Já jsem tvé stáří.
  • 00:51:09 Pozvi mě dál.
  • 00:51:13 Pozvi mě dál.
  • 00:51:16 Já se tě zeptám, kdyby ses živil
    jiným povoláním než muzikou,
  • 00:51:20 byl bys taky
    takový supermaximalista?
  • 00:51:23 Já si myslím, že každá práce
    dokáže být stejně důležitá,
  • 00:51:27 smysluplná, významná,
    pokud ji člověk dělá poctivě
  • 00:51:31 a hlavně s láskou. To si musíme
    uvědomit hlavně dneska,
  • 00:51:35 kdy se dostáváme
    na určité historické rozcestí
  • 00:51:39 a kdy dřív než v minulosti
    a mnohem více
  • 00:51:43 jsme odpovědni za vývoj
    našeho národa do budoucnosti.
  • 00:51:47 K tomu bych chtěl ještě říct,
    že bychom si měli připomínat
  • 00:51:52 lidové přísloví
    nebo lidovou pravdu,
  • 00:51:55 že každý národ má takovou vládu,
    jakou si zaslouží.
  • 00:51:58 To je taková pozitivní věc,
    si myslím,
  • 00:52:02 že bychom se měli prací zasadit,
    a ne filozofováním
  • 00:52:08 o další ekonomickou,
    kulturní a duchovní obnovu.
  • 00:52:15 A hlavně o navrácení ztracených
    občanských práv a svobod.
  • 00:52:19 V duchu odvážného projevu Michaela
    Kocába můžeme teď jen přemýšlet,
  • 00:52:24 jestli jsme si
    tohle opravdu zasloužili.
  • 00:52:27 V socialistických zemích probíhají
    velice složitý procesy.
  • 00:52:30 To není jednoduchý proces,
    ta přestavba. Není.
  • 00:52:34 To je proces, bych řekl,
    v kterým se ne každý dost vyzná.
  • 00:52:38 A proces, do kterého
    mohou vstoupit nepřátelé.
  • 00:52:41 A vypadají přitom jako přátelé.
    Určitou dobu.
  • 00:52:47 No a proto musíme, bych řekl,
    velice se věnovat těm otázkám.
  • 00:52:52 Mám na mysli tu ideologickou práci.
  • 00:52:55 A je rozdíl, jestli nás podporují
    a volají po tom lidé, masy lidí,
  • 00:53:00 a je rozdíl, jestli my to
    formulujeme jako oficiální
  • 00:53:03 otevřenou politiku. Tedy jestli my
    řekneme: My prostě zavřeme Havla.
  • 00:53:09 Můj názor je: Pokud se nebude
    dopouštět vážných, nějakých
  • 00:53:13 jasných přečinů, prostě druhá věc
    je, jestli ho někam pustíme,
  • 00:53:17 nikdo takový slib nedal.
    Pan Genscher o to požádal
  • 00:53:22 a my jsme to vyslechli.
    No a nechali bez odpovědi.
  • 00:53:25 Řekli jsme: Zvážíme.
    Co se budeme o takové věci hádat?
  • 00:53:31 To je naše záležitost nakonec,
    jestli to uděláme, nebo neuděláme.
  • 00:53:36 A jasný, že ho tam nepustíme.
    Chodí velvyslanci,
  • 00:53:40 píšou předsedové vlád,
    předsedové stran,
  • 00:53:44 píše tady předseda Internacionály,
    ten... Brandt! Willy Brandt!
  • 00:53:51 A tak dál. Všichni intervenujou.
    Složitý záležitosti jsou to.
  • 00:53:57 A proto je tak důležitý
    ta podpora zespodu.
  • 00:54:01 Aby my jsme mohli říct:
    Ne my si to přejeme, lid to žádá.
  • 00:54:05 My s tím souhlasíme, s tím lidem.
    My plníme jeho vůli.
  • 00:54:11 A ne prostě aby my jsme
    tam byli sami jak kůl v plotě,
  • 00:54:16 neměli jedinýho slova podpory
    pro to, co se děje,
  • 00:54:22 no a vlastně oni nás mohli
    proti tomu lidu postavit.
  • 00:54:25 První lekce svobody slova.
    Jdeme do finále.
  • 00:54:33 Zaměstnanci
    Československé televize...
  • 00:54:37 Vysílejte pravdu! Vysílejte pravdu!
  • 00:54:40 Vysílejte pravdu! Vysílejte pravdu!
  • 00:54:44 Vysílejte pravdu! Vysílejte pravdu!
  • 00:54:48 Vysílejte pravdu! Vysílejte pravdu!
  • 00:54:51 Žádají zveřejnění názorů a postojů
    představitelů nejvýznamnějších
  • 00:54:58 neoficiálních struktur a skupin
    ve formě diskuzního studia
  • 00:55:05 vysílaného v přímém přenosu v
    hlavním večerním vysílacím čase!
  • 00:55:16 Na stanovišti nedaleko
    sousoší svatého Václava
  • 00:55:20 mám v tuto chvíli dva dělníky.
    Jednak z Inženýrských
  • 00:55:23 a průmyslových staveb.
    Můžu se zeptat na jméno?
  • 00:55:26 -Honza Lexa.
    -Já jsem chtěl ještě doplnit,
  • 00:55:30 že jste dvacet let členem
    Komunistické strany Československa.
  • 00:55:35 Čili upřesním. Tak, jak to bylo
    za Dubčeka, za vlády Smrkovského,
  • 00:55:40 tak bych si to představoval teď.
    Všechno je obráceně, jak má být.
  • 00:55:44 Dneska Rudé právo uveřejnilo to,
    že studenti napadli milici
  • 00:55:50 tyčí, klacky, holemi. A rakouská
    televize, když jsem byl v jižních
  • 00:55:55 Čechách, vysílala pravý opak.
    Viděl jsem to ze záznamu.
  • 00:56:00 Dávali jim k nohám kytice.
    Ale že by tam byly vidět hole,
  • 00:56:04 to teda vidět nebylo.
    Už nám zase lžou.
  • 00:56:08 My nejsme loutky, my jsme lidi.
    Nemůžou nás vodit na provázku.
  • 00:56:13 Svobodné volby!
  • 00:56:16 V této chvíli byl přímý přenos
    z Kavčích hor přerušený.
  • 00:56:19 Ale to už byl také
    poslední zásah bývalé moci.
  • 00:56:22 A tak se úvodní a pro paměť národa
    jistě velmi důležitá kapitola
  • 00:56:26 našeho audiovizuálního dědictví
    definitivně uzavřela.
  • 00:56:49 Skryté titulky: Jaroslav Švagr
    Česká televize 2007

Související