iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 11. 2017
20:05 na ČT24

1 2 3 4 5

9 hlasů
10220
zhlédnutí

Historie.cs

Směr: pampa

Ivo Barteček — Jan Klíma — Petr Polakovič — Markéta Křížová — Hana Hanušová

Moravané, sudetští Němci v Argentině, Brazílii a v dalších zemích Latinské Ameriky. Kde se tam vzali, a jak se jim tam dařilo a jak se jim daří dnes? A neproslavil se pouze Kubitschek…

51 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Historie.cs

  • 00:00:01 HISTORIE.CS
  • 00:00:16 -Na území jihoamerického
    Gran Chaca
  • 00:00:18 by se vešlo půl Evropy.
  • 00:00:21 A tak se na jeho obrovské rozloze
    ztrácejí jako malé tečky
  • 00:00:25 rozsáhlé bavlníkové plantáže,
    vyrvané žhavým pralesům,
  • 00:00:29 českýma a slovenskýma rukama.
  • 00:00:37 -Jako kluk jsem měl hrozně rád
    trilogii Lovci orchidejí
  • 00:00:41 od Františka Flose.
  • 00:00:43 Ta popisovala život Jana Satrapy,
  • 00:00:47 který tam ještě vystupuje
    jako malý chlapec,
  • 00:00:51 který se společností
    dalších zahradníků
  • 00:00:54 nebo opravdu lovců orchidejí
    jezdil po světě hledat orchideje.
  • 00:00:58 Dva díly z toho se odehrávaly
    ve Střední a Jižní Americe.
  • 00:01:02 Vím, že už tenkrát mě překvapilo,
  • 00:01:05 když tam narazili kdesi v pampě
    na českého haciendera,
  • 00:01:09 a současně tam narazili
    na dalšího českého krajana,
  • 00:01:12 pana Loupáčka.
  • 00:01:15 Já jsem si vždycky českou
    emigraci a český exil spojoval
  • 00:01:19 úplně s jinými místy
    než s Jižní a Střední Amerikou,
  • 00:01:23 s dolní částí Ameriky.
  • 00:01:25 Pak jsem se ovšem dozvěděl,
  • 00:01:27 že prezidentem Brazílie
    je jakýsi Kubitschek
  • 00:01:31 a že tam postavil dokonce
    velké město moderní.
  • 00:01:35 Ale to bylo veškeré moje povědomí
    o krajanech.
  • 00:01:39 Takže snad to doženu dneska.
  • 00:01:41 Profesor Ivo Barteček, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:44 -Docent Jan Klíma, dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:01:47 -A inženýr Petr Polakovič,
    dobrý den.-Dobrý den.
  • 00:01:50 -Jaká je vlastně historie
    toho českého objevování
  • 00:01:53 Jižní a Střední Ameriky?
  • 00:01:55 -Brazílie, portugalská Amerika,
    o níž se zde dnes budeme bavit,
  • 00:01:59 to je přednostně 19. století.
  • 00:02:03 Ty předpoklady byly
    v tom 16. až 18. století.
  • 00:02:06 Ale to byla přednostně
    ta španělsky hovořící Amerika.
  • 00:02:10 Když přichází 19. století,
  • 00:02:12 když přichází
    ponapoleonská Evropa,
  • 00:02:14 otevírá se tento prostor mimo jiné
    už ne pro misijní práci,
  • 00:02:19 otevírá se pro přírodovědný zájem.
  • 00:02:22 Je to teď s podporou
    habsburské monarchie,
  • 00:02:25 jíž země Koruny české,
  • 00:02:28 Čechy, Morava
    a slezská knížectví,
  • 00:02:30 jsou součástí.
  • 00:02:32 V tom 19. století se otevírá
    úplně nová kapitola toho,
  • 00:02:35 chcete-li,
  • 00:02:37 moderního, přírodovědného
    a společenského zájmu
  • 00:02:40 o Latinskou Ameriku,
    z níž čerpáme do dnešních dnů.
  • 00:02:43 Brazílie je takovým
    modelovým příkladem.
  • 00:02:46 -Ano, je Brazílie a Argentina.
  • 00:02:50 Argentina je taky
    země vystěhovalců,
  • 00:02:53 ale ten časový horizont je jiný.
  • 00:02:55 Brazílie se otevírá tím momentem,
  • 00:02:57 kdy v roce 1817 tam přijíždí
    arcivévodkyně Leopoldina,
  • 00:03:00 která si bere následníka
    portugalského trůnu Pedra,
  • 00:03:04 který se zanedlouho
    stane císařem brazilským.
  • 00:03:07 A s tou Leopoldinou v roce 1817
    přijíždí celá vědecká výprava.
  • 00:03:11 Ale v tuto chvíli nejen to.
  • 00:03:13 Brazílie si uvědomuje,
  • 00:03:15 že tam je pouhých
    nějakých 3,5 milionu obyvatel,
  • 00:03:18 v obrovitém prostoru,
  • 00:03:20 a že potřebuje využít
    tento prostor,
  • 00:03:23 zejména ten prostor na jihu,
    tam, kde portugalská Amerika,
  • 00:03:26 Brazílie
    byla portugalskou kolonií,
  • 00:03:29 sousedí se španělskou Amerikou,
    což jsou laplatské státy,
  • 00:03:33 dnes Uruguay a Argentina.
  • 00:03:35 A právě do té jižní Brazílie,
  • 00:03:38 kde vlastně je ten volný
    a rizikový prostor,
  • 00:03:41 tam se lákají přistěhovalci.
  • 00:03:44 Oni přicházejí nejprve
    do toho středu Brazílie,
  • 00:03:48 tam nenajdou
    žádnou dobrou perspektivu,
  • 00:03:51 ale později začnou osidlovat
    zejména ten jih.
  • 00:03:54 Do Brazílie pomaličku
    přichází spousta přistěhovalců.
  • 00:03:58 Bude to vrcholit koncem
    19. a začátkem 20. století.
  • 00:04:01 Včetně Čechů.
  • 00:04:03 Ale Argentina je jiný problém,
    to je problém španělské Ameriky,
  • 00:04:07 která po válkách
    je naprosto zničená.
  • 00:04:09 Argentina je v roce 1852
    naprosto zdevastovaná,
  • 00:04:13 strašlivou občanskou válkou.
  • 00:04:16 A teprve později, v 60. letech,
    se z toho sebere
  • 00:04:19 a její osvícený prezident
    Domingo Faustino Sarmiento
  • 00:04:23 zařídí něco, co je vzor,
  • 00:04:25 totiž aby v každé vesnici
    byla škola.
  • 00:04:28 A za 20 let
    je ta Argentina úplně jiná.
  • 00:04:31 Do té Argentiny přicházejí
    ti vyhnanci
  • 00:04:34 nebo přistěhovalci, emigranti,
    maličko později.
  • 00:04:37 Nacházejí tam poněkud, řekl bych,
    takové civilizovanější podmínky,
  • 00:04:42 zejména v přístavu
    Buenos Aires.
  • 00:04:45 -Praha, 24. února 1927.
  • 00:04:48 Milý Karle,
  • 00:04:50 tak už jsme ve vystěhovalecké
    stanici ve Vysočanech.
  • 00:04:54 Tady tomu říkají karanténa.
  • 00:04:56 Čeká nás tu na odjezd
    do Argentiny 160.
  • 00:04:59 Je tady několik Slováků od Kysuce,
    i s celými rodinami,
  • 00:05:03 pak hodně horníků
    z Ostravy a od Kladna.
  • 00:05:05 Snad já jediný jsem textilák.
  • 00:05:08 Čekáme tu na víza,
  • 00:05:10 na lékařská vysvědčení
    a na odjezd lodi,
  • 00:05:13 která pojede z Hamburku
    do Buenos Aires.
  • 00:05:16 -Já bych navázal
    na tu Leopoldinu.
  • 00:05:18 My v našem muzeu v Ralsku
    oslavujeme každý rok
  • 00:05:24 výročí narození
    arcivévodkyně Leopoldiny.
  • 00:05:27 Opravdu, ta Leopoldina a to její
    vyplutí a odplutí před 220 lety,
  • 00:05:32 významné výročí, do Brazílie,
    jak už tady bylo řečeno,
  • 00:05:36 bylo opravdu základem.
  • 00:05:38 V té výpravě už jenom to,
  • 00:05:40 že tam bylo nominováno
    do té výpravy
  • 00:05:43 prakticky pět lidí původem z Čech,
  • 00:05:46 byli tam nominováni dva profesoři
    z pražské univerzity,
  • 00:05:49 Emanuel Pohl a profesor Mikan,
  • 00:05:52 potom původem z Moravy,
    z Linhartic u Moravské Třebové,
  • 00:05:57 knihovník Leopoldiny,
    Rochus Schüch,
  • 00:06:01 a potom tam byl nominován ještě
    zahradník zahrad v Schönbrunnu,
  • 00:06:07 byl to z Brna Wilhelm Schott.
  • 00:06:11 A co zkoumám tedy, jestli tam,
    odkud byl vlastně Dominik Sochor,
  • 00:06:16 který byl pomocník Natterera,
    to byl Rakušan,
  • 00:06:20 měli tam za úkol shromáždit
    ty přírodovědné,
  • 00:06:24 vlastně ty subjekty, objekty
    a do Vídně odeslat.
  • 00:06:29 Tam bylo otevřeno
    muzeum Brazilianum,
  • 00:06:33 takže to byla potom
    ohromná propagace
  • 00:06:35 i vlastně pro tu Brazílii.
  • 00:06:38 Na tohle mohli
    i ti první imigranti začít slyšet.
  • 00:06:43 V další fázi ta Leopoldina
    vlastně rozvinula projekty
  • 00:06:48 už té kolonizace a imigrace,
    vytvoření prvních kolonií.
  • 00:06:52 První kolonie založená v Bahii
    se jmenovala na počest Leopoldiny,
  • 00:06:57 byla to vlastně
    kolonie Leopoldina.
  • 00:07:03 -Motivace, proč odcházeli
    vystěhovalci z českých zemí
  • 00:07:06 do Jižní Ameriky,
  • 00:07:09 je stejná jako v případě
    odchodu Spojených států,
  • 00:07:12 to znamená nemožnost
    zajistit si důstojný život doma,
  • 00:07:15 nemožnost dosáhnout vlastní půdy,
    nějakého samostatného postavení.
  • 00:07:20 Právě na konci 19.
    a začátku 20. století
  • 00:07:24 ve Spojených státech
    jednak ty možnosti
  • 00:07:26 pro vystěhovalce už se zužují,
    nejlepší půda je zabraná,
  • 00:07:30 pracovní místa
    už se nenabízejí tolik.
  • 00:07:32 A na druhé straně,
    ty jihoamerické státy,
  • 00:07:35 a teď mluvím především
    o Brazílii a Argentině,
  • 00:07:37 nabízely velmi výhodné podmínky
    pro přistěhovalce,
  • 00:07:40 někdy třeba
    i včetně zaplacení přepravy,
  • 00:07:43 což pořád byla
    velice významná položka
  • 00:07:45 v rozpočtu těch vystěhovalců.
  • 00:07:47 Samozřejmě, nabízeli okamžitě
    občanská práva a tak dále.
  • 00:07:51 Zároveň vlastně ta Jižní Amerika
    nabízela hodně volné půdy,
  • 00:07:56 hodně pracovních příležitostí.
  • 00:07:58 Zejména Argentina
    se velmi modernizuje,
  • 00:08:01 staví se tam železnice.
  • 00:08:03 Buenos Aires se během
    několika málo desetiletí
  • 00:08:06 změnilo z provinčního městečka
    na světovou metropoli.
  • 00:08:10 Tohle všechno byly důvody,
  • 00:08:13 které přitahovaly
    stále více přistěhovalců.
  • 00:08:15 Těžko se dá říci,
    z jakých konkrétních regionů.
  • 00:08:18 Ona většinou ta migrace
    byla řetězová.
  • 00:08:21 To znamená, když se nějaké rodině
    nebo skupině lidí podařilo uchytit,
  • 00:08:25 poslali domů zprávu
    a potom mohli přicházet další
  • 00:08:28 a vlastně vznikaly
    i kolonie rodinné
  • 00:08:30 nebo kolonie lidí
    z jednoho regionu.
  • 00:08:32 To se týká především jižní Moravy.
  • 00:08:35 Odtamtud odchází
    hodně vystěhovalců
  • 00:08:37 právě do Argentiny.
  • 00:08:39 Ale jinak najdeme skupiny
    vystěhovalců z různých míst.
  • 00:08:50 -Odcházíme jako vystěhovalci,
    to znamená, odcházíme pro nás,
  • 00:08:55 ale především
    pro budoucí generaci,
  • 00:08:58 pro ty naše děti.
  • 00:09:00 Ta první generace je svým způsobem
    vždy v uvozovkách obětována.
  • 00:09:04 Ta se musí rozhodnout,
    přeplout, vybudovat.
  • 00:09:06 -Nadřít.
  • 00:09:08 -A chci, aby mé děti si žily lépe,
    aby byly oceněny a doceněny.
  • 00:09:13 Co nabízí Latinská Amerika,
    co nabízí Brazílie a Argentina,
  • 00:09:16 to je půda.
  • 00:09:18 To je půda,
    které jest dostatek v Brazílii,
  • 00:09:21 které jest dostatek v Argentině.
  • 00:09:23 A poté, až přijde přelom
    19. a 20. století,
  • 00:09:26 abychom řekli i nějaká
    ta kvantitativní vyjádření,
  • 00:09:29 to těžiště je v té španělské,
    v té argentinské části,
  • 00:09:33 kde dosáhneme někdy
    ke konci 30. let
  • 00:09:36 30 tisíc těch Čechů a Slováků.
  • 00:09:39 V tu chvíli Brazílie v témže čase,
    kdybychom použili české odhady,
  • 00:09:43 ty československé,
  • 00:09:45 tak jsme
    mezi těmi 7 tisíci plus až 8,
  • 00:09:49 ty brazilské hovoří
    o 10 tisících.
  • 00:09:51 Přidržme se těch vyšších počtů,
  • 00:09:54 protože do Latinské Ameriky
    se taky dostávali Češi a Slováci
  • 00:09:59 nejen z těch svých
    původních mateřských zemí,
  • 00:10:01 ale taky širší cestou.
  • 00:10:03 Byli to vystěhovalci vystěhovalců.
  • 00:10:05 Alespoň jeden dva příklady.
  • 00:10:08 Vystěhují se v polovině
    18. století do Ruska,
  • 00:10:11 vystěhují se
    v rámci kolonizace Uher
  • 00:10:13 do dnešního prostoru Rumunska,
    Kolozsvár, Cluj.
  • 00:10:17 A poté ve 20. století,
    v letech hospodářské krize,
  • 00:10:21 odcházejí do Latinské Ameriky,
    volí Argentinu, volí Brazílii.
  • 00:10:26 Ale ti už se nám
    do těch statistik nedostanou.
  • 00:10:29 -My jsme s panem Polakovičem
    kdysi editovali takový dopis.
  • 00:10:32 To je úžasný pramen.
  • 00:10:34 Jedenáct stránek píše rolník,
    český rolník, v roce 1894,
  • 00:10:39 těžkou rukou, z Rio Grande do Sul,
    to je nejjižnější stát Brazílie,
  • 00:10:44 kam přijela
    ta skupina vystěhovalců.
  • 00:10:47 A to už jsou Češi i Němci,
    samozřejmě, ze severních Čech.
  • 00:10:51 On tam píše, co všechno zažil,
    jaké to bylo těžké.
  • 00:10:55 Oni dostali úžasný kus půdy.
  • 00:10:57 To je ta motivace, protože
    český rolník tady neměl půdu.
  • 00:11:02 A v těch Sudetech...
  • 00:11:05 Proč se tam vystěhovali Němci?
    Protože tam ta půda byla mizerná.
  • 00:11:10 Tady píše Zimmerer,
    jak se stěhují ze Šumavy.
  • 00:11:14 Píše: Prožili jsme
    hladový rok 1866 na Šumavě.
  • 00:11:18 Oni tam mají půdy
    nekonečné množství.
  • 00:11:20 -A úrodné!
  • 00:11:23 -Úrodné půdy.
  • 00:11:25 Ale teď je ten Josef Egert,
    1891, on dostane velký kus půdy.
  • 00:11:29 Brazilská vláda
    o něj slušně pečuje.
  • 00:11:32 Dostane osivo, dostane nářadí.
  • 00:11:34 Ale probíhá tam bohužel
    nějaká federalistická revoluce.
  • 00:11:37 Takže...
  • 00:11:39 -Tam byly revoluce pořád.
  • 00:11:41 -Tam byly revoluce pořád.
  • 00:11:43 A on se dostane do takového pekla,
  • 00:11:45 že tam běhají prostě z Uruguaye
    nějací revolucionáři záhadní,
  • 00:11:49 přichází ti,
    on jim říká "federálové".
  • 00:11:51 Čili to státní vojsko.
  • 00:11:53 A teď se v tom tito lidé motají.
  • 00:11:56 Ale přitom oni staví
    tu vesnici Jaguaribe.
  • 00:11:59 Oni tam vytvoří tu kolonii.
  • 00:12:01 Oni se tam setkávají
    prostě s tou,
  • 00:12:04 řekl bych,
    trošku primitivní situací.
  • 00:12:07 Ale překonávají ji radostně,
    protože dostali půdu.
  • 00:12:10 Je to parta.
  • 00:12:12 Oni tam skutečně, jak bylo řečeno,
    zakládají pro ty další generace
  • 00:12:16 takový nějaký dobrý základ
    existence.
  • 00:12:24 -Buenos Aires, 23. dubna 1927.
    Milý Karle, jsme tady!
  • 00:12:29 Město není na moři,
    ale na řece La Plata.
  • 00:12:32 Každý tu smí být dva až tři týdny.
    Do té doby si musí najít práci.
  • 00:12:39 -Pak dostanete zdarma jízdenku
    kamkoliv v Argentině,
  • 00:12:42 třeba i 2000 kilometrů daleko.
  • 00:12:44 To je proto, aby přistěhovalci
    nezůstávali v Buenos Aires,
  • 00:12:47 ale našli si práci ve vnitrozemí.
  • 00:12:49 Každý den se tu hlásí
    volná místa.
  • 00:12:51 Třeba až v ledové Patagonii
    nebo v horkém severu.
  • 00:12:55 Já pojedu do Presidencia
    Roque Sáenz Peňa
  • 00:12:58 v El Gran Chacu.
  • 00:13:00 Tam se stěhuje taky jedna
    velká skupina z okolí Bílovic.
  • 00:13:04 V Presidencii mám známého
    Jardu Jandu z Plzně.
  • 00:13:06 On tam učí české děti nebo co.
  • 00:13:09 -Samozřejmě, chyběla
    kvalifikovaná pracovní síla.
  • 00:13:12 Právě středoevropští dělníci
    měli velmi dobrou pověst.
  • 00:13:15 Čili pracovali nejenom
    v zemědělství,
  • 00:13:18 ale pracovali třeba
    i při stavbě měst.
  • 00:13:20 Najdeme je jako dělníky
    na železnicích.
  • 00:13:23 Dokonce třeba když Argentina
    začíná exploatovat
  • 00:13:26 svá ropná pole
    na začátku 20. století,
  • 00:13:28 tak zase jsou tam dělníci
    z českých zemí,
  • 00:13:31 myslím, z Kladna a z Ostravy.
  • 00:13:33 Tam přicházeli muži,
  • 00:13:34 kteří už měli zkušenost
    s tímto typem práce.
  • 00:13:37 Takže to byl tento důvod.
  • 00:13:39 A další důvod byl, řekněme,
    ideologický.
  • 00:13:41 Ty latinskoamerické země
  • 00:13:44 během 19. století velmi
    toužily napodobit Evropu.
  • 00:13:47 Jejich představitelé měli takový,
    řekněme, pocit méněcennosti.
  • 00:13:50 Navíc cítili jako problém,
  • 00:13:53 že jejich populace
    je do značné míry míšenecká,
  • 00:13:55 že je tam velké procento obyvatel
    s příměsí
  • 00:13:58 indiánské nebo černošské krve.
  • 00:14:00 Takže byla snaha
    doslova tu populaci vybělit.
  • 00:14:03 Tím, že tedy bude nalákána...
    Nalákáni přistěhovalci z Evropy.
  • 00:14:06 Že budou potom navazovat vztahy
    s těmi místními ženy.
  • 00:14:10 A že i vlastně kultura
    těch latinskoamerických zemí
  • 00:14:14 se pozvedne, tím,
    že tedy přijedou přistěhovalci.
  • 00:14:17 V tomto směru měli
    velmi dobrou pověst Němci.
  • 00:14:20 Češi se do jisté míry
    jaksi vezli s tou pověstí Němců
  • 00:14:24 jakožto pečlivých, pracovitých,
    řádných občanů.
  • 00:14:29 -Dochází tam k nějakému nárazu
    s domorodci?
  • 00:14:33 Já si to tak představuji,
  • 00:14:36 jak na ně někde čekají
    s těmi foukačkami a tak...
  • 00:14:40 -To asi ne.
  • 00:14:42 Ale je tady takový
    civilizační náraz,
  • 00:14:45 protože z těch našich zemí,
    konkrétně do Brazílie,
  • 00:14:48 která, jak jsme říkali,
    je dřívějším cílem té emigrace,
  • 00:14:53 přicházejí
    němečtí naši spoluobčané tehdy
  • 00:14:57 a zakládají tam v roce 1873
    dvě kolonie ve státě Bahia.
  • 00:15:02 To je ten problém,
    že oni narazí na otroctví.
  • 00:15:06 V Brazílii
    bylo do roku 1888 otroctví.
  • 00:15:09 Otroctví je nekalá konkurence
    jakékoli svobodné práce.
  • 00:15:13 Čili tam to dopadlo bledě,
  • 00:15:16 protože tam přišlo asi 170 lidí
    z českého pohraničí.
  • 00:15:20 Později 41 jich brazilská vláda
    musela úplně vykázat,
  • 00:15:24 protože nebyli schopni tam přežít.
  • 00:15:27 Byly tam špatné podmínky.
    Neudrželi se v tomto prostředí.
  • 00:15:30 Ale zase na druhou stranu,
    přicházejí na jih Brazílie,
  • 00:15:34 kde je naprosto volno,
    tam ten náraz žádný není.
  • 00:15:37 I když za sebou
    mají nějaké domorodce.
  • 00:15:42 Pokud byste chtěl velice hezkou
    spolupráci Čech a domorodec,
  • 00:15:48 tak doporučuji krásný příběh
    našeho nejlepšího znalce
  • 00:15:53 vlastně Indiánů brazilských,
    a to je Vladimír Kozák.
  • 00:15:58 Kniha: Dopisy z Brazílie.
  • 00:16:00 Mluví o českém vystěhovalci,
  • 00:16:02 který přišel v roce 1924
    do Curitiby ve státě Pará
  • 00:16:07 v jižní Brazílii.
  • 00:16:09 Tam dělal technika.
  • 00:16:11 Ale zlákaly ho právě ty indiánské,
    tehdy ještě nativní kultury,
  • 00:16:15 které tam žily tím plným životem.
  • 00:16:18 On natočil skvostné filmy,
  • 00:16:20 které jsou dneska
    poklady světových muzeí.
  • 00:16:23 Vytvořil etnografické práce.
  • 00:16:25 Takže i ten český vliv na výzkum
    třeba Indiánů v Americe
  • 00:16:30 lze prokázat.
  • 00:16:32 V té Brazílii to nebylo daleko.
  • 00:16:35 Ovšem, Kozák zemřel
    koncem 70. let 20. století.
  • 00:16:38 To už konstatuje,
  • 00:16:41 že už vlastně se to jeho dílo
    stává vzácností,
  • 00:16:44 že to, co před 20 lety natáčel,
    už neexistuje.
  • 00:16:48 To je ten problém,
    který v té Latinské Americe je,
  • 00:16:51 že vlastně my se tady bavíme
    o 200 letech emigrace,
  • 00:16:55 ale když se podíváte
    na tu historii,
  • 00:16:57 každé desetiletí je poněkud jiné.
  • 00:16:59 Jinak se tam vynacházejí
    i ti naši emigranti.
  • 00:17:02 -Co se týká toho kontaktu
    s tou původní civilizací,
  • 00:17:06 o tom nám referovali
    i v těch 20., 30. letech,
  • 00:17:09 popřípadě dříve ještě,
    cestovatelé.
  • 00:17:12 -Na to si vzpomínám,
    někdo tady měl...
  • 00:17:14 -Když řeknu
    Alberto Vojtěch Frič...
  • 00:17:16 -Frič tady měl Indiána, ne?
    -Bezesporu.
  • 00:17:19 -Červíček.
    -Červíček, ano.
  • 00:17:21 -Všichni víme, o kom hovoříme.
    -O tom píše i Hašek, dokonce.
  • 00:17:25 -Nebo František Čech-Vyšata,
    Ladislav Padevět, Forejt Alan,
  • 00:17:28 to jsou muži, a další,
  • 00:17:30 kteří cestují v těch 20.,
    30. letech Latinskou Amerikou,
  • 00:17:34 Jižní Amerikou, Brazílií.
  • 00:17:36 Dávají zprávy o tamní společenské,
    politické, hospodářské situaci.
  • 00:17:40 Všímají si
    domorodého obyvatelstva.
  • 00:17:42 A oni současně také informují,
  • 00:17:44 jak že to v tom případném místě
    vašeho vystěhovaleckého cíle
  • 00:17:48 může vypadat.
  • 00:17:50 Mimořádná role těchto píšících
    cestovatelů, cestopisců.
  • 00:17:54 -Brazílie spíše láká
    vystěhovalce až poté,
  • 00:17:57 co je nastolena republika
    a co je zrušeno otroctví,
  • 00:18:01 protože tam právě byl poměrně
    velký problém s pracovními silami.
  • 00:18:06 Ti vystěhovalci přicházejí
    do toho republikánského prostředí,
  • 00:18:10 nicméně, samozřejmě,
    je to republika v Jižní Americe,
  • 00:18:13 takže dost často najdeme problémy
    vůbec s vymahatelností práva.
  • 00:18:17 To je zase problém vystěhovalců
    všeobecně.
  • 00:18:19 Nenamlouvejme si,
  • 00:18:21 že ve Spojených státech amerických
    v této době ti přistěhovalci,
  • 00:18:25 kteří nemluví místním jazykem,
    neznají místní právní systém,
  • 00:18:29 taky jako nejsou často
    ošizeni zaměstnavateli,
  • 00:18:32 nebo i třeba krajany.
  • 00:18:34 To se docela často stávalo,
  • 00:18:36 že protřelý krajan,
    který už se vyznal,
  • 00:18:39 tak ty své nově příchozí,
    i třeba příbuzné, ošidil.
  • 00:18:41 Takže ta vymahatelnost práva
    byla hodně těžká.
  • 00:18:44 Samozřejmě, ty obrovské rozlohy...
  • 00:18:47 Z těch českých zemí
    přece jenom nebyli zvyklí
  • 00:18:49 na takové vzdálenosti,
  • 00:18:51 na to, že je nutné jet
    někam týdny a týdny,
  • 00:18:54 že vůbec dopravit třeba produkci
    za celý rok na trh
  • 00:18:57 může být nepřekonatelný problém.
  • 00:18:59 Podnebí, samozřejmě, v Brazílii
    i v Argentině jsou oblasti,
  • 00:19:03 které se víceméně podobají
    středoevropskému podnebí.
  • 00:19:06 Takže tam se
    ti přistěhovalci stahovali.
  • 00:19:09 Proto třeba přistěhovalci čeští
    v Brazílii
  • 00:19:12 se koncentrovali na jihu.
  • 00:19:14 Stejně tak v Argentině se drželi
    spíš v tom pásmu tedy mírném.
  • 00:19:18 Ale i tak samozřejmě
    nemoci nezvyklé,
  • 00:19:21 vlastně i to jaksi přehození
    ročního cyklu,
  • 00:19:24 Vánoce uprostřed léta,
  • 00:19:26 to všechno ty české vystěhovalce
  • 00:19:29 a samozřejmě i z dalších
    středoevropských zemí
  • 00:19:32 výrazně stresovalo.
  • 00:19:34 Ale na druhé straně
    je neuvěřitelné,
  • 00:19:36 že většina z nich se
    s tím byla schopná poprat.
  • 00:19:39 Zejména ta první generace asi
    musela pracovat nesmírně tvrdě.
  • 00:19:43 V poměrech českých zemí,
    když měl někdo políčko na obživu,
  • 00:19:47 pak v té Jižní Americe
    to skutečně byly
  • 00:19:49 až kilometry čtvereční,
    které mohli nazývat svými.
  • 00:19:53 Ale za cenu tedy nesmírné,
    tvrdé práce
  • 00:19:56 a asi i velkého fyzického
    a možná i psychického utrpení.
  • 00:20:01 -Já jsem tady mluvil o nějakém
    Františku Vladimíru Lorencovi.
  • 00:20:05 To je velmi známá postava,
    to byl člověk,
  • 00:20:07 který se do Brazílie dostal
    v roce 1891.
  • 00:20:10 To byl polyglot.
    On uměl snad 70 jazyků.
  • 00:20:14 Propagoval esperanto.
  • 00:20:16 Ale jaká je jeho kariéra?
  • 00:20:19 On se dostane s Čechy
    do Santa Catariny,
  • 00:20:22 později se pohybuje v Sao Paulu,
  • 00:20:25 protože v Sao Paulu
    kolem roku 1900 až 1905,
  • 00:20:29 to je obrovské město, káva,
    prosperuje.
  • 00:20:32 Tam je krajanský život.
  • 00:20:34 Ale nakonec skončí
    v Riu Grande do Sul,
  • 00:20:38 v obci,
    která se jmenuje Dom Feliciano,
  • 00:20:41 což je, prosím vás, polská obec.
  • 00:20:43 Takže tady jsme u toho,
  • 00:20:46 víte, že ta česká emigrace je
    vázána na ty německé spoluobčany,
  • 00:20:50 na ty slovanské kolegy.
  • 00:20:52 To všechno se
    v těch cizích světech
  • 00:20:55 nedá tak dost dobře oddělovat.
  • 00:20:57 -K tomu jsem se
    právě chtěl dostat.
  • 00:20:59 Na začátku jsem mluvil
    o tom mistru Loupáčkovi,
  • 00:21:02 o němž říkají
    všichni ti lovci orchidejí,
  • 00:21:05 že je to jejich krajan.
  • 00:21:07 Ale on je to sudetský Němec
    ve skutečnosti.
  • 00:21:10 My máme bohužel takovou
    ignorantskou zálibu v tom,
  • 00:21:13 že sudetské Němce vynecháváme
    ze svého krajanství
  • 00:21:17 kvůli moderním dějinám.
  • 00:21:19 Ale oni prostě byli naši krajané.
  • 00:21:23 Co oni znamenali v této vlně
    vystěhovalecké do Jižní Ameriky?
  • 00:21:28 -Můj pocit je,
  • 00:21:30 že v tom 19. století se tak
    až neřešila nějaká národnost,
  • 00:21:35 prostě že to byl
    v první řadě zájem.
  • 00:21:37 Můžeme tady zmínit taky
    obchodníky, protože, vezměte si,
  • 00:21:42 že sever prostě třeba,
    severní Čechy
  • 00:21:45 se svým textilním průmyslem,
    sklem
  • 00:21:48 byly počátkem 19. století
  • 00:21:51 jednou z nejvyspělejších oblastí
    světového obchodu s tímto zbožím.
  • 00:21:56 A to už využili příležitost
    ti naši obchodníci,
  • 00:22:00 třeba takový Josef Scheiner,
    Franz Scheiner,
  • 00:22:04 bratři z Horní Libchavy,
  • 00:22:07 když dneska člověk si uvědomí,
    kde je jakoby Horní Libchava,
  • 00:22:12 u České Lípy, taková vesnička,
    se vypracoval,
  • 00:22:16 že tam hraje v Rio de Janeiru
    úplně prim, je na blízku,
  • 00:22:20 financuje, má spoustu peněz,
    a s obchodníkem,
  • 00:22:23 nějakým Angličanem Brittainem,
  • 00:22:26 má úspěšnou firmu
    Brittain and Scheiner.
  • 00:22:29 Financuje spoustu věcí,
  • 00:22:31 včetně vlastně financování
    těch imigrantů,
  • 00:22:34 protože na to byly taky
    potřeba peníze, ty projekty,
  • 00:22:38 ten císařský pár
    neměl na všechno peníze.
  • 00:22:41 Zvlášť když se potom Brazílie
    osamostatnila v tom roce 1822,
  • 00:22:46 jak tady bylo řečeno,
    tak zase potřebovali armádu.
  • 00:22:50 Takže ten pár vyslal
    jiného Němce prostě,
  • 00:22:54 majora Schäffera,
  • 00:22:56 do Evropy jako vyslance
    takového, ale tajného,
  • 00:23:00 protože Brazílie nebyla uznaná
    jako samostatná země,
  • 00:23:03 takže nemohla nějak
    operovat jako tak veřejně.
  • 00:23:07 A ten vlastně tady po celém
    tom území té konfederace
  • 00:23:11 německých států a Rakouska
    rekrutoval ty imigranty.
  • 00:23:15 A potom bych řekl,
    že byla taková pauza.
  • 00:23:18 -A to je jako třeba teď...
  • 00:23:20 Jak jsou ti náborčí imigrantů,
    tak to tehdy fungovalo stejně?
  • 00:23:25 -Ano, úplně byl náborčí,
    protože...
  • 00:23:28 Tam byl císař, psal...
  • 00:23:31 Císařovna psala tomu Schäfferovi:
    Choť požaduje prostě další.
  • 00:23:36 Přisuňte další vojáky.
    Přisuňte další!
  • 00:23:39 Byla tam obava,
  • 00:23:42 že Portugalsko si nenechá
    vzít tu kolonii, tu Brazílii.
  • 00:23:46 Takže tam se dostali
    už zřejmě první prostě,
  • 00:23:50 ať už Češi, Němci, Maďaři,
    Slováci.
  • 00:23:54 Bylo to takové jednotlivé.
  • 00:23:57 Pak v tom pokračoval
    vlastně ten syn té Leopoldiny.
  • 00:24:02 V roce 1870 byla
    velká vystěhovalecká vlna,
  • 00:24:06 kdy tam byla hlavní motivace půda,
    půda.
  • 00:24:10 Protože v těch lidech,
    myslím si, bylo:
  • 00:24:13 Já už se tady nezmůžu.
  • 00:24:15 Já tady nemám ty osady,
  • 00:24:18 v těch Jizerských horách třeba
    byly velmi přesídlené v podstatě,
  • 00:24:22 protože tam byl boom.
  • 00:24:24 Tehdy se tomu říkalo
    Kalifornie Rakouska-Uherska,
  • 00:24:27 třeba v roce 1850, 1860.
  • 00:24:29 Tam přišla spousta lidí
    na tu bižuterii, sklo a textil.
  • 00:24:33 A potom zase byla krize.
  • 00:24:35 Ti lidé neměli práci,
    neměli půdu.
  • 00:24:38 A teď tam přišel nějaký agent
    s krásným plakátem,
  • 00:24:41 nádherně vybarveným:
    Můžeš jít do Brazílie.
  • 00:24:44 Doslova se tam píše:
  • 00:24:47 Německá zpráva, samostatně,
    jako že nikdo tě nebude,
  • 00:24:51 v hlavě si uvědom, obtěžovat.
  • 00:24:54 Bude tam hospodářství v krásných,
    zdravých podmínkách klimatických.
  • 00:24:59 A 25 hektarů půdy.
  • 00:25:04 -Českoslovenští přistěhovalci
    přišli do té země nadějí,
  • 00:25:09 jak oni říkají.
  • 00:25:11 Přijel obvykle nejdřív
    jenom otec od rodiny
  • 00:25:14 nebo mladý svobodný člověk,
  • 00:25:17 který chtěl zahájit
    svoji existenci.
  • 00:25:23 Když po týdnu
    je víceméně vyhodili,
  • 00:25:26 starej se sám,
    z toho hotelu pro imigranty,
  • 00:25:31 tak jeli třeba
    dva nebo tři dny vlakem,
  • 00:25:34 který už existoval v Argentině,
    nebo lodí,
  • 00:25:38 protože ta lodní doprava
    tam byla hodně používaná,
  • 00:25:43 na místo,
    kde se dala získat půda.
  • 00:25:46 Tam mu řekli:
  • 00:25:48 No, tak takových 50 kilometrů
    odsud si můžeš zabrat, co chceš.
  • 00:25:53 Když si tam vykopeš studnu
    a vyklučíš to křoví
  • 00:25:58 a ty stromečky,
    tak to bude tvoje.
  • 00:26:01 Tak oni s tím začali.
  • 00:26:03 Trvalo jim to tedy strašně dlouho.
  • 00:26:06 Vím to i ze zkušenosti
    svého tchána,
  • 00:26:09 kterého jsem už nepotkala.
  • 00:26:11 Ale ty historky se v rodině
    jaksi vyprávějí a kolují.
  • 00:26:17 Můj tchán byl dentista
    ze Strážnice.
  • 00:26:23 A protože jich bylo doma hodně
    dětí, tak odjel do Argentiny.
  • 00:26:28 Myslel si, že s tím diplomem,
    který má, že se tam nějak uživí.
  • 00:26:34 Argentinská komora zubních lékařů
    mu neuznala diplom.
  • 00:26:39 Zlato, které měl na zuby,
    nebo prostředky,
  • 00:26:42 které chtěl používat,
    nemohl použít.
  • 00:26:45 Takže si také koupil
    takzvanou čakru.
  • 00:26:49 To je bavlnářský
    a dobytkářský statek
  • 00:26:52 právě tam na severu Argentiny.
  • 00:26:58 A také začal s klučením
    a s obhospodařováním.
  • 00:27:03 Jako statkáři se mu
    tam dařilo lépe než dentistovi,
  • 00:27:06 přestože v české komunitě
    zuby všem opravoval.
  • 00:27:12 -Před první světovou válkou
    v Argentině
  • 00:27:15 vlastně vrcholí ten nával.
  • 00:27:17 Sice se ti naši občané
    tam ztrácejí mezi lavinou
  • 00:27:20 Italů, Němců, Španělů,
    Portugalců...
  • 00:27:23 A pozor, Rakousko
    tam vysílá jakousi misi,
  • 00:27:27 zdali by se nedala ta nová
    jižní Argentina osídlit.
  • 00:27:31 Ferdinand Klindera v roce 1912
    píše takový spis o tom,
  • 00:27:36 co tam viděli.
  • 00:27:38 Ono se to jmenuje:
    Český rolník napříč Argentinou,
  • 00:27:42 příběhy rakouské výpravy
    do Patagonie.
  • 00:27:44 Vidíte,
    české a rakouské v jednom titulu.
  • 00:27:47 -V tom roce 1912 se to povedlo...
  • 00:27:49 -1912.
  • 00:27:51 Ovšem oni se dostali
    do provincie Chubut,
  • 00:27:53 což je úplný jih.
  • 00:27:55 Věděli, že tu půdu nikdo neobdělá.
  • 00:27:58 To je strašlivě jako jalová půda.
  • 00:28:00 Takže se zděsili a zanechali toho.
  • 00:28:03 Ale zároveň v roce 1912
  • 00:28:05 přichází do severní Argentiny
    jediná velká osídlovací vlna,
  • 00:28:10 a to je Petr Šašvata
    s texaskými krajany.
  • 00:28:14 Krajani se dostali do Texasu,
    v Texasu se jim sice dařilo,
  • 00:28:19 ale zvolili nakonec Argentinu,
    protože ta potřebovala bavlnu.
  • 00:28:24 Oni slíbili, že zavedou bavlnu
    v provincii Chaco na severu.
  • 00:28:29 V roce 1912 přichází
    Petr Šašvata.
  • 00:28:32 Do konce první války
    je v tom Chacu 23 českých rodin.
  • 00:28:37 Skutečně, valí bavlnu v provincii,
    která byla úplně jako k ničemu,
  • 00:28:43 která teď najednou dává to,
    co Argentina potřebovala.
  • 00:28:50 -Říct vedle sebe dvě slova,
    krajan a exot,
  • 00:28:53 to sice nejde dohromady,
  • 00:28:55 ale když si představíte
    třeba starou paní Marvánkovou,
  • 00:29:00 v době našeho průjezdu,
  • 00:29:02 majitelku jediné české hospody
    v Presidencii Roque Sáenz Peňa,
  • 00:29:09 tato vlídná, pohostinná paní
    byla známá pistolnice Gran Chaca.
  • 00:29:18 Ne z dišperace, ale proto,
    že to bylo nezbytné.
  • 00:29:22 I byli gauchové, dobrodruzi,
    kteří přepadali čakry,
  • 00:29:26 ty usedlosti našich bavlnářů,
  • 00:29:30 pobili je a prostě
    zmocňovali se jejich statků.
  • 00:29:37 Na paní Marvánkovou si nepřišli.
  • 00:29:40 Stalo se několikrát,
    že ji takhle přepadli,
  • 00:29:43 ještě v době,
    kdy pěstovali bavlnu a byli venku,
  • 00:29:46 mimo Presidencii Roque Sáenz Peňa.
  • 00:29:50 Paní Marvánková
    vycházela na zápraží,
  • 00:29:53 s rukama pod zástěrou,
  • 00:29:55 a když viděla,
    že jsou to tito mládenci,
  • 00:29:59 nechala je promluvit,
    a když promluvili, jak byli zvyklí,
  • 00:30:03 chtěli ji vyhnat, tak klidně
    vytáhla zpod zástěry pistoli,
  • 00:30:08 udělala prásk, prásk
    a dva leželi.
  • 00:30:11 S naprostou jistotou.
  • 00:30:13 Těch zářezů měla
    na své pistoli dost,
  • 00:30:17 než se přestěhovali
    do Sáenz Peňa, do té hospody.
  • 00:30:22 -Mnoho Čechů vlastně pracovalo
    v Jižní Americe,
  • 00:30:26 nechci říct, v sezoně,
  • 00:30:28 ale prostě na nějakou dobu
    tam pracovali buď o své vůli,
  • 00:30:31 prostě vyjeli a hledali si
    zaměstnání sami,
  • 00:30:34 nebo už tam odcestovali jako
    zaměstnanci německých firem,
  • 00:30:39 zejména tedy německých,
  • 00:30:42 které výrazně investovaly
    v Jižní Americe
  • 00:30:44 v meziválečném období.
  • 00:30:46 A to je případ vlastně dělníka
    z jižní Moravy, z Hodonínska,
  • 00:30:50 Matěje Poláčka,
  • 00:30:52 který pracoval v Argentině
    kolem roku 1929
  • 00:30:56 a potom vlastně tam musel zůstat
    i přes druhou světovou válku,
  • 00:31:02 takže se vrátil až v roce 1946.
  • 00:31:05 A on potom dožil svůj dlouhý
    a jaksi bohatý život
  • 00:31:08 v rodné vesnici.
  • 00:31:11 V 70. letech, těsně před smrtí,
    napsal vzpomínky.
  • 00:31:15 Ta firma, pro kterou pracoval,
    stavěla mosty, hráze,
  • 00:31:19 prostě přístavy, přístavní mola.
  • 00:31:21 Tím, že jaksi
    pro tu svou firmu pracoval
  • 00:31:24 v různých částech Argentiny,
  • 00:31:27 tak měl možnost
    se seznámit s pampou,
  • 00:31:29 měl možnost se seznámit
    s horami.
  • 00:31:32 Ty obrovské rozlohy,
    ta majestátnost přírody,
  • 00:31:35 ta ho nepřestala fascinovat.
  • 00:31:37 Co ho velmi jaksi zaujalo,
  • 00:31:40 byly i rozdíly ve zvyklostech
    mezi Evropou a Jižní Amerikou.
  • 00:31:46 Třeba tam psal o jedné provincii,
    kde se pěstovalo víno, vinná réva.
  • 00:31:51 Psal o tom, to psal na jedné
    pohlednici, své dceři domů,
  • 00:31:56 že je to neuvěřitelné,
    pro něj těžko akceptovatelné,
  • 00:31:59 že tam jsou širé rozlohy vinic.
  • 00:32:02 A těch hroznů je tolik,
    že je dávají prasatům.
  • 00:32:04 Ani je nespotřebují.
  • 00:32:06 Ale kdyby si někdo utrhl
    jeden hrozen, tak ho poženou
  • 00:32:10 a budou ho stíhat jako zloděje.
  • 00:32:12 A přitom v jiné části Argentiny,
    kde byly ty dobytkářské oblasti,
  • 00:32:16 tam naopak bylo běžnou zvyklostí,
  • 00:32:18 že když měl člověk hlad,
    tak porazil dobytče,
  • 00:32:20 vzal si tolik masa,
    kolik potřeboval,
  • 00:32:23 a jediné co, že musel
    nechat kůži někde pověšenou,
  • 00:32:26 aby si ji ten majitel mohl vzít.
  • 00:32:28 Takže vlastně jako takový nepoměr,
  • 00:32:30 jak se zachází
    s určitými komoditami,
  • 00:32:33 a jiných je tam vlastně nadbytek.
  • 00:32:37 -Já bych se pokusil třeba
    na příběhu toho nejslavnějšího...
  • 00:32:40 -Kubitschek.
  • 00:32:42 -Emigranta nějak jako zkusit,
  • 00:32:45 jak takový člověk
    vlastně se tam mohl...
  • 00:32:47 Protože to není neznámé.
  • 00:32:49 On měl asi takové,
    představujeme si, možnosti.
  • 00:32:52 Buď tam mohl být dokonce
    naverbován jako voják,
  • 00:32:56 protože tam pravděpodobně odešel
    mezi tou dekádou 1820 až 1830,
  • 00:33:01 přesně zase není možné
    určit ten rok,
  • 00:33:04 nebo mohl si přečíst knížku
    od takového důstojníka,
  • 00:33:09 co odešel z té armády už,
    Schlichhorsta,
  • 00:33:13 a ten napsal doporučení:
  • 00:33:16 Nejděte tam do té armády,
  • 00:33:19 pokud máte prostě znalosti
    a peníze,
  • 00:33:22 koupit si sami ten lodní lístek
    a máte nějaké řemeslo,
  • 00:33:25 což on byl truhlář,
    velmi zručný truhlář,
  • 00:33:29 protože jsem viděl
    jeho kusy nábytku tam.
  • 00:33:32 -Kubitschek?
  • 00:33:34 -Kubitschek,
    ten Jan Nepomuk Kubitschek,
  • 00:33:36 to je pradědeček
    tohoto prezidenta.
  • 00:33:38 -Ano.
  • 00:33:40 -Takže on mohl mít to,
    že si to třeba rozmyslel,
  • 00:33:44 tady jsem na Třeboňsku truhlář,
    je tady plno truhlářů.
  • 00:33:47 Co já tady budu dělat?
  • 00:33:49 Tak prostě půjdu do Brazílie,
    jak tady jsem se nějak dočetl.
  • 00:33:53 Za půdou tam
    v tom jeho případě nešel,
  • 00:33:56 protože šel tedy do města Serro,
    které je v tom Minas Gerais.
  • 00:34:02 To bylo tehdy velmi bohaté,
    tam bylo zlato a diamanty.
  • 00:34:06 To mohl být takový ten...
  • 00:34:09 Ty varianty, jak se tam
    ten Kubitschek mohl dostat.
  • 00:34:12 Ale zatím
    to není dokázané přesně.
  • 00:34:15 -Já do toho jenom vstoupím,
    tím, že sám Juscelino Kubitschek,
  • 00:34:19 brazilský prezident,
    který v roce 1960 postavil
  • 00:34:23 a inauguroval
    nové hlavní město Brasília,
  • 00:34:26 napsal takovou knihu pamětí.
  • 00:34:29 To se jmenuje
    A Experiencia da Humildade.
  • 00:34:31 Tam tvrdí,
  • 00:34:34 že první jméno Kubitschek
    je psáno ve městě Diamantina,
  • 00:34:38 což je uprostřed Minas Gerais,
    toho zlatého státu, k roku 1835.
  • 00:34:44 On z toho vychází.
  • 00:34:47 Ale těch větví Kubitscheků je víc.
  • 00:34:50 Proto vznikl ten problém,
  • 00:34:52 jestli je to
    tato Kubitschekova větev
  • 00:34:54 nebo později
    ta Kubitschekova větev
  • 00:34:57 z Kolného v jižních Čechách
    a tak dále.
  • 00:35:01 Já si myslím,
    že to je nepodstatné.
  • 00:35:03 Podstatné je to,
    že oni se tam uchytili
  • 00:35:06 a že vlastně vznikla taková
    jakási intelektuální dynastie
  • 00:35:09 těch Kubitscheků,
  • 00:35:12 která vyplodila tohoto pana
    doktora Juscelina Kubitscheka,
  • 00:35:15 který byl poslancem
  • 00:35:17 a později od roku 1955
    do roku 1960 velmi úspěšným,
  • 00:35:21 jedním z nejúspěšnějších
    brazilských prezidentů.
  • 00:35:24 -To ve finále znamená,
  • 00:35:26 že kdykoliv přijedeme do Brasília,
    deklarujeme se jako Češi,
  • 00:35:30 okamžitě to je nějakým způsobem
    sloučeno s Kubitschekem
  • 00:35:34 a znamená to,
  • 00:35:36 že spíše jsme pozitivně přijímáni
    než nějakým jiným způsobem.
  • 00:35:40 -Významnými českými imigranty
    byla rodina Ctiborů z Tábora.
  • 00:35:49 Ti operovali podobně
    jako Jan Baťa v Brazílii.
  • 00:35:57 Postavili si 60 kilometrů
    od centra Buenos Aires,
  • 00:36:02 u města La Plata, cihelnu.
  • 00:36:05 Nejdříve koupili starou,
    kterou zmodernizovali.
  • 00:36:08 Mluvím o roce 1905.
  • 00:36:13 A hlavně ve 20. letech ta továrna
    nabyla obrovského rozkvětu,
  • 00:36:18 protože kromě cihelny
    udělali plány pro odpadní vody
  • 00:36:23 ve městě La Plata.
  • 00:36:26 Město La Plata bývalo svého času,
    hned po té první světové válce,
  • 00:36:32 nejmodernějším, nejhygieničtějším
    a nejvýstavnějším městem
  • 00:36:38 v celé Latinské Americe.
  • 00:36:43 A skoro celé je postaveno
    z cihel těch továrníků Ctiborů.
  • 00:36:48 -Přišel rok 48 a předtím
    třeba Argentina byla místem,
  • 00:36:53 kam odešlo hodně nacistů.
  • 00:36:57 Po roce 48,
    vadilo to nějak těm Čechům,
  • 00:37:00 kteří třeba odešli zase
    z politických důvodů odsud?
  • 00:37:06 -Takže po roce 45,
    když budeme na scéně...
  • 00:37:09 -No, po roce 45 nejdřív.
  • 00:37:11 -Tak pak musíme ještě sdělit
    k tomu,
  • 00:37:14 že mezi těmi léty 38 až 40,
    někdy 41, někdy 42,
  • 00:37:18 než se dostanou
    do Latinské Ameriky
  • 00:37:20 ti naši spoluobčané židovského
    původu, kteří měli štěstí.
  • 00:37:25 To je ta vlna,
    která tam přichází exilově,
  • 00:37:28 která přichází teď, řekněme,
    do Chile.
  • 00:37:31 To je nějaký výzkum,
    u něhož jsem měl příležitost být.
  • 00:37:36 To je nějakých 600 obyvatel,
    o nichž jsme neměli představu,
  • 00:37:39 neznali je.
  • 00:37:41 K té vaší otázce, co s těmi,
  • 00:37:44 kteří utíkají
    pro ty špatné skutky z Evropy,
  • 00:37:46 nešli jen do Argentiny,
    šli taky do Uruguaye,
  • 00:37:49 šli do Paraguaye,
    šli do Bolívie.
  • 00:37:51 Možná jsou taky v Brazílii.
  • 00:37:54 I když Brazílie
    v průběhu druhé světové války
  • 00:37:56 byla na straně spojenců.
  • 00:37:58 Ona byla tím mostem.
    Takže minimum a minimálně.
  • 00:38:01 Latinská Amerika se stává
    tou exilovou zemí teď pro obé,
  • 00:38:05 já obyčejně říkávám všeho
    toho dobrého a špatného,
  • 00:38:10 čeho se Evropa vzdala
    nebo musela vzdát,
  • 00:38:12 najdeme v Latinské Americe.
  • 00:38:14 Když jsme v takovém Buenos Aires,
    když jsme v Café Tortoni,
  • 00:38:18 najdeme tam ty...
  • 00:38:20 Teď už ne.
  • 00:38:22 Ale před 20 lety ty nepřátele
    na život a na smrt...
  • 00:38:25 -Jak pijí kávu?
  • 00:38:27 -Jak pijí kávu
    a vzpomínají na tu Evropu,
  • 00:38:30 ze které teď z mnoha důvodů,
    především rasové nesnášenlivosti,
  • 00:38:34 někteří utekli, zachránili se.
  • 00:38:37 A ti, kteří je pronásledovali,
    jsou tam taky.
  • 00:38:39 K té Argentině musím říct,
  • 00:38:41 že tam odchází třeba exponenti
    slovenského štábu po roce 45.
  • 00:38:46 Co se týká exilu po roce 45,
  • 00:38:48 poté 48,
    který jde ze střední Evropy,
  • 00:38:51 po roce 48, 68, z prostoru
    střední Evropy, Československa,
  • 00:38:56 tak ten exil spíše směřuje zase
    do Brazílie teď v tuto chvíli,
  • 00:39:00 než do Argentiny.
  • 00:39:06 -Dobrý příklad je v Chile,
  • 00:39:09 kde rovněž pražský Žid,
    pan Platovský,
  • 00:39:12 založil politickou dynastii.
  • 00:39:18 Byl tady v Praze, z Libeňského
    ostrova, kde měl loděnice.
  • 00:39:23 Odjel, to byli poličtí emigranti,
    odjel až v roce 48 do Chile.
  • 00:39:32 A poté, co prožil mládí
    v Heydrichově vile,
  • 00:39:36 kde dělal židovského otroka,
    poté, co prožil koncentrák,
  • 00:39:41 kde jeho kolegou
    byl prezident Zápotocký,
  • 00:39:44 a ten prezident Zápotocký
    mu potom pomáhal,
  • 00:39:48 protože přežil
    jako jediný z rodiny,
  • 00:39:52 mu pomáhal získat
    nazpátek továrny celého rodu,
  • 00:39:56 které mu posléze byly znárodněny.
  • 00:40:00 A ten mladý pan Platovský
    byl jmenován národním správcem
  • 00:40:05 v továrnách jeho rodiny.
  • 00:40:07 To se mu vůbec nelíbilo,
    tak odjel do Chile.
  • 00:40:14 V Chile se opět postavil na nohy
    s českou manželkou Janou Turkovou,
  • 00:40:20 vybudoval tam továrny,
    opět se mu velice dobře dařilo.
  • 00:40:28 A přišla vláda
    prezidenta Allendeho,
  • 00:40:31 takže mu opět továrny znárodnili.
  • 00:40:34 On odjel do Spojených států.
  • 00:40:36 Poté, co přišel Pinochet,
    který mu továrny vrátil,
  • 00:40:41 tak se do Chile vrátil
    a zaplatil dluhy,
  • 00:40:43 které tam nadělal národní správce.
  • 00:40:46 To byla Pinochetova podmínka,
    že pokud bude vracet podniky,
  • 00:40:51 tak ti bývalí majitelé
    musí splácet dluhy,
  • 00:40:55 které vznikly
    během socialistické vlády.
  • 00:40:58 Pan Platovský to také
    všechno zařídil, zaplatil.
  • 00:41:06 Z jeho dvou synů, má i dceru,
  • 00:41:09 tak z jeho dvou synů
    Daniel Platovský
  • 00:41:12 je významným pravicovým
    chilským politikem.
  • 00:41:17 -Tady je jeden velký pojem,
    a to je Jan Antonín Baťa.
  • 00:41:20 -K tomu jsem chtěl dojít.
  • 00:41:22 -Protože tady máte člověka...
  • 00:41:25 -Ten odešel ze Zlína
    a obsadil Jižní Ameriku.
  • 00:41:27 -Ale proč?
  • 00:41:29 Protože to byl člověk,
  • 00:41:31 který měl skutečně
    tu světovou dimenzi.
  • 00:41:35 Obujme celý svět!
  • 00:41:37 A on už v roce 1938
    založil v Brazílii
  • 00:41:41 jednu takovou společnost,
    která tam vyráběla nějaké tenisky,
  • 00:41:45 hlavně obchodovala.
  • 00:41:47 A pak přišel rok 39
    a přišla válka.
  • 00:41:50 On se v roce 40 tedy
    rozhodne pro Brazílii,
  • 00:41:54 kde žádná válka není,
    kde jsou tedy ti Středoevropané,
  • 00:41:59 o kterých mluvíme,
    ti Češi, Němci,
  • 00:42:02 ta monarchie,
    ve které oni kdysi začínali,
  • 00:42:05 která jim vytvářela
    prostě tu kupní sílu,
  • 00:42:08 tak to tam všechno nachází.
  • 00:42:11 V roce 1941 se za ním
    stěhuje vlastně celá rodina.
  • 00:42:14 Máte tady ten ohromný kolonizační,
    řekl bych, výkon,
  • 00:42:18 protože on tam postaví tři města,
  • 00:42:20 Bataguassu, Bataypora,
    ještě Batatuba.
  • 00:42:24 Dodnes tam žije samozřejmě
    ta paní Dolores Bata Arambasic,
  • 00:42:29 která tady občas chce ještě
    nějaké restituční vyrovnání.
  • 00:42:34 Ale ta rodina vytvořila
    v té těžké době
  • 00:42:38 skutečně tu novou základnu
    v tom americkém prostoru.
  • 00:42:45 -Já jsem přišla do Argentiny
    až po roce 2000.
  • 00:42:49 Začala jsem učit překvapivě
    právě v té destinaci
  • 00:42:53 původních
    ekonomických přistěhovalců,
  • 00:42:57 v Presidencia Roque Sáenz Peňa.
  • 00:43:03 Když jsem odjížděla,
  • 00:43:06 tak přestože se celý život
    zabývám latinskoamerickým světem,
  • 00:43:11 měla jsem s nimi styky,
  • 00:43:14 tak jsem neočekávala to,
    co mě tam potkalo.
  • 00:43:17 Přijela jsem na letiště
    do Resistencie,
  • 00:43:21 to je nejbližší letiště
    od Presidencia Roque Sáenz Peňa,
  • 00:43:27 asi tak
    180 až 200 kilometrů vzdálené.
  • 00:43:33 Tam na mě čekali tři čeští...
  • 00:43:38 Tři potomci českých přistěhovalců.
  • 00:43:41 Pan Damborský mluvil česky
    úplně nádherně.
  • 00:43:45 Pan Damborský už je po smrti.
    Je z Velkých Bílovic.
  • 00:43:52 Narodil se sice už v Argentině,
    ale všechno,
  • 00:43:56 původní, první vzdělání,
    získal v české škole
  • 00:44:01 právě v Presidencia
    Roque Sáenz Peňa,
  • 00:44:04 protože tam byla česká škola.
  • 00:44:07 Přijela jsem tam tedy,
    čekali mě tam pan Damborský,
  • 00:44:11 paní doktorka Vašek,
    která je československého původu,
  • 00:44:15 s otcem Čechem, matkou Slovenkou.
  • 00:44:18 Ta už česky neuměla,
    protože byla třetí generace.
  • 00:44:24 Ale rozuměla!
  • 00:44:28 A pak český Němec,
    pan Flaschka, mě tam čekal,
  • 00:44:32 který byl z Rabštejna,
    jeho rodiče tedy.
  • 00:44:36 Ten neuměl ani česky, ani německy,
    ale španělsky dobře.
  • 00:44:40 Byl taky česká generace.
  • 00:44:43 Třetí generace tedy česká,
    z těch vystěhovalců.
  • 00:44:48 A přestože jsou německé spolky
    a jiné spolky
  • 00:44:52 v tom městě Resistencia,
  • 00:44:54 tak on se přiklonil
    ke spolku českému.
  • 00:44:58 Ten mu byl nejbližší,
  • 00:45:00 protože jeho rodičům
    byl nejbližší.
  • 00:45:05 Jeho otec Flaschka,
    psáno německy "sch",
  • 00:45:09 se vždycky cítil být Čechem,
    ale česky nemluvil.
  • 00:45:12 Ani matka.
  • 00:45:17 Pan Flaschka se cítil být
    Argentincem už.
  • 00:45:23 -Jak tam teď vlastně žijí
    ti čeští a slovenští,
  • 00:45:26 sudetoněmečtí exulanti
    a imigranti?
  • 00:45:33 -My vlastně hodně v tom muzeu
    jim teď pomáháme jako prakticky.
  • 00:45:37 Oni chtějí nalézt,
    to je teď poslední roky,
  • 00:45:40 je zájem o tu svoji minulost.
  • 00:45:42 Internet umožňuje nahlížení
    do matrik zdigitalizovaných,
  • 00:45:47 takže někteří Brazilci
    jsou schopni,
  • 00:45:50 že opravdu si najdou
    i ten rodný list jako sami,
  • 00:45:54 mají zájem poznat ta městečka,
    ty vesnice.
  • 00:46:00 Opravdu mají i zájem, někteří,
    získat české občanství,
  • 00:46:03 protože to je pro ně
    taky atraktivní.
  • 00:46:06 Myslí to i upřímně.
  • 00:46:09 Mají zájem i o jazyk.
  • 00:46:11 Vlastně tam taky jsou...
  • 00:46:14 -Uchovali oni si jazyk?
  • 00:46:16 -Oni si uchovali,
    tu němčinu hodně si uchovali,
  • 00:46:20 tu böhmisch,
    jako z toho 19. století,
  • 00:46:23 někdy tu zamrzlou.
  • 00:46:25 Někteří i třeba, bylo vidět,
    že byli ze smíšených manželství,
  • 00:46:29 že tam občas i nějaké úplně
    maličkosti jako v češtině...
  • 00:46:34 Že třeba babička byla jako...
  • 00:46:36 On to slyšel jako malý.
  • 00:46:39 Ale spíš tu němčinu.
  • 00:46:41 Potom tam zapadli
    do těch německých kolonií.
  • 00:46:43 Tam třeba byli ti Češi
    jako v takové úplné menšině,
  • 00:46:47 takže vlastně už neměli
    s kým mluvit.
  • 00:46:49 Ale zájem o tu naši zemi
    a o tu historii,
  • 00:46:52 jak to všechno bylo,
    je obrovský z jejich strany.
  • 00:46:56 -S tou češtinou zase
    pochodíme v Argentině třeba,
  • 00:46:59 v té zmíněné
    Presidencia Roque Sáenz Peňa,
  • 00:47:03 to je to argentinské Chaco,
    tam, kde máme Paraguay,
  • 00:47:07 kde nám to mizí
    směrem via Brasília,
  • 00:47:10 tam máme češtinu
    v nějaké čtvrté, páté generaci.
  • 00:47:14 V té třetí, čtvrté,
    to je nádherná čeština.
  • 00:47:16 V té páté,
    to už jsou teď ti nejmenší.
  • 00:47:19 Uvidíme, musí do toho vstoupit
    český stát a vstupuje.
  • 00:47:23 Tam bych uvedl jeden příklad
    nádherné češtiny.
  • 00:47:26 Projel jsem Jižní Ameriku
    několikrát,
  • 00:47:28 od Venezuely dolů a nahoru.
  • 00:47:31 Nejkrásnější češtinu jsem zažil
    v argentinském Chacu
  • 00:47:34 s paní Juráskovou,
    zjevně kdysi Juráškovou,
  • 00:47:38 která ve svých 90+ letech
  • 00:47:40 koncem 90. let mi vyprávěla
    svůj životní příběh.
  • 00:47:45 Ona sama nikdy neviděla
    české země, neviděla Prahu,
  • 00:47:48 neviděla českou kotlinu,
  • 00:47:51 protože byla narozena už v Rusku,
    rozumí se v ruské monarchii,
  • 00:47:57 z vystěhovalců do Ruska,
    na Volyň.
  • 00:48:01 Ti se poté dostávají
    přes ono Rumunsko
  • 00:48:04 v čase meziválečném do Argentiny.
  • 00:48:07 -Dobrodružný rod.
  • 00:48:09 -Češtinu ji naučila její babička.
  • 00:48:11 Když jsem ji požádal:
    Můžete mi něco napsat?
  • 00:48:14 Pravila: Já neumím psát!
    Nenaučila se.
  • 00:48:17 Ale její čeština
    byla češtinou Boženy Němcové,
  • 00:48:20 Karla Havlíčka Borovského.
  • 00:48:22 Nejpůvabnější,
    jakou jsem za život zažil,
  • 00:48:25 včetně odvyprávěných příběhů,
    které ta její babička jí sdělila.
  • 00:48:30 A ona jako mladá v tom čase
    v Rusku si to zapamatovala.
  • 00:48:35 Ta čeština je tam i u té páté,
    ale, říkám, to už je ta generace,
  • 00:48:39 která to nutně nepotřebuje,
  • 00:48:41 byť celým americkým kontinentem
    prochází ten trend,
  • 00:48:44 od Spojených států a dolů,
    to je to hledání kořenů,
  • 00:48:47 protože ty kořeny chci znát.
  • 00:48:49 A totéž je doma, samozřejmě,
    u těch Brazilců, Argentinců,
  • 00:48:53 Chilanů, Uruguayců,
    případně Paraguayců.
  • 00:48:56 -Když mluvíme o těch předcích,
    co vaši předci tedy, mimochodem,
  • 00:49:00 když jsme u tohoto problému?
  • 00:49:03 -Takhle já vlastně jsem se
    k celé té Brazílii dostal.
  • 00:49:07 Mně to nějak tak změnilo život,
  • 00:49:10 že jsem slyšel od své babičky,
    když jsem byl malý,
  • 00:49:14 že nějací naši strýcové,
    jak se říká, šli do Brazílie.
  • 00:49:18 Pak jsem se dostal do Brazílie
    v roce 96, jako obchodně.
  • 00:49:23 Teď jsem tam šel
    po té Avenida Paulista,
  • 00:49:26 v tom Sao Paulu, a koukal jsem,
    jestli mi nejsou podobní,
  • 00:49:30 jestli tam nejsou
    nějací ti předkové.
  • 00:49:32 A pak jsem tedy rok a půl hledal,
    nejdřív přes českou ambasádu,
  • 00:49:38 potom tedy přes rakouskou,
    německou a našel jsem je.
  • 00:49:43 Jsou to tedy vlastně od strany
    mé maminky ti čeští Němci,
  • 00:49:49 tehdy byli ještě čeští Němci,
  • 00:49:52 pak už se přes ta děvčata
    jako počeštili.
  • 00:49:55 Šli jako ostatní v roce 1877,
    našli odvahu
  • 00:50:00 a z Vratislavic nad Nisou,
  • 00:50:04 kde pracovali u Ginzkeyho
    v tom podniku na koberce,
  • 00:50:09 velkopodnikatele,
    tak asi měli tu vizi,
  • 00:50:13 že tam budou pracovat
    a nic se nezmůžou,
  • 00:50:17 jako námezdní dělníci.
  • 00:50:20 Tak prostě s ostatními
    100 lidmi ještě,
  • 00:50:24 krajany tedy,
    s dalšími z Vratislavic,
  • 00:50:27 odpluli 5. června z Hamburku
    na lodi Bahia do Ria
  • 00:50:32 a potom tedy šli na tu kolonii
    do Rio Grande do Sul.
  • 00:50:40 V té době mě oslovovali další
    jejich přátelé, příbuzní další,
  • 00:50:45 kteří věděli,
    že mají také něco podobného,
  • 00:50:49 že možná někdy
    byli z těch Čech nebo tak.
  • 00:50:52 Takhle jsem se k tomu víc dostával.
  • 00:50:54 -Pánové, já vám moc děkuji.
  • 00:50:57 Dozvěděl jsem se tedy více,
    než jsem věděl.
  • 00:51:00 Za to vám díky.
    A vám, divákům, děkuji.
  • 00:51:02 Doufám, že jste se taky
    dozvěděli něco nového
  • 00:51:05 o české stopě v Jižní Americe.
  • 00:51:08 Na shledanou příště
    u Historie.cs.
  • 00:51:10 Pánové, na shledanou.
  • 00:51:12 -Na shledanou. -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:51:17 Skryté titulky: Petra Kinclová
    Česká televize, 2017

Související