iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
29. 1. 2008
19:00 na ČT2

1 2 3 4 5

199 hlasů
42239
zhlédnutí

Pan Parkinson

Dokumentární film o příběhu hudebního skladatele Petra Šibileva, který onemocněl těžko léčitelnou Parkinsonovou chorobou. Snímek je zamyšlením nad hranicemi lidské kreativity a zároveň přibližuje nejmodernější lékařské postupy při léčbě této choroby.

26 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Pan Parkinson

  • 00:00:22 Já se jmenuju Rebeka Olivie
    Šibilevová.
  • 00:00:26 Já se jmenuju Sára Nikolina
    Šibilevová.
  • 00:00:30 Já se jmenuju...
  • 00:00:35 Co?
  • 00:00:38 Nikola.
    Já se jmenuju Nikola Jan Šibilev.
  • 00:01:10 Když jsme se poprvé setkali
    s panem Šibilevem,
  • 00:01:14 tak on vlastně byl na začátku
    onemocnění,
  • 00:01:16 někdo už mu tu diagnózu stanovil,
  • 00:01:21 ale on se s tím vlastně
    odmítal smířit.
  • 00:01:22 To byl ten důvod,
    proč k nám tehdy přišel.
  • 00:01:25 Ne proto, abychom ho léčili,
  • 00:01:28 ale vlastně proto, abychom mu
    řekli, že tu nemoc nemá.
  • 00:02:46 Teprve progrese té nemoci,
  • 00:02:48 vlastně to, že se ty příznaky
    horšily,
  • 00:02:50 ho donutila k tomu,
    že začal pravidelněji brát léky
  • 00:02:55 a ten stav se pak stabilizoval
    na poměrně dlouhou dobu.
  • 00:03:42 Lidé, kteří jsou třeba nějak
    umělecky aktivní,
  • 00:03:45 nebo mají jinou činnost,
  • 00:03:47 která není přesně od osmi
    do čtyř v továrně,
  • 00:03:51 tak se jim trošku hůře dodržuje
    ten léčebný režim
  • 00:03:54 a já k těmhle lidem mám takový
    bližší vztah, bych řekl,
  • 00:04:02 na druhou stranu taky vím o tom,
  • 00:04:06 že oni jsou mnohdy
    trošku složitější pacienti.
  • 00:05:00 Tou příčinou je úbytek buněk
    v mozku,
  • 00:05:03 které vyrábějí důležitou látku,
    která se podílí na řízení hybnosti.
  • 00:05:11 My můžeme tu látku dodávat,
    ta látka se jmenuje dopamin,
  • 00:05:14 ale to po čase začne selhávat
    a musíme hledat nějaký jiný způsob.
  • 00:05:20 Jedna z možností, která u některých
    pacientů je použitelná,
  • 00:05:24 bohužel ne u všech,
    je hluboká mozková stimulace.
  • 00:05:58 Při té stimulaci děláme to,
  • 00:06:00 že zavedeme nějakým složitým
    způsobem
  • 00:06:05 přesně do určitého místa
    v bazálních gangliích,
  • 00:06:11 v těch hlubokých jádrech mozku,
    elektrodu,
  • 00:06:14 která v okamžiku,
    kdy tam začne na jejím konci,
  • 00:06:20 na jejích kontaktech se objeví
    elektrický proud,
  • 00:06:24 tak začne ovlivňovat činnost
    toho jádra, do kterého je zavedena.
  • 00:06:30 A ovlivňuje ho tak, jako by se
    do toho mozku dodával dopamin.
  • 00:06:37 Takže pane Šibileve, my už
    se známe, už jsme se představili,
  • 00:06:41 Takže já bych vám něco řekl
    k té operaci, která vás čeká,
  • 00:06:43 k tomu samotnému výkonu.
  • 00:06:46 Ten výkon je tak zvaná
    streotaktická operace.
  • 00:06:53 Pana Šibileva si, samozřejmě,
    pamatuji, mám ho před očima.
  • 00:06:56 V té době, kdy já jsem se s ním
    setkal,
  • 00:06:59 působil trošku úzkostlivě,
    ustaraně,
  • 00:07:04 což pochopitelně je pochopitelné
    u každého člověka,
  • 00:07:07 který očekává,
    že podstoupí operační zákrok.
  • 00:07:12 A co samozřejmě na něm zaujme
    lékaře, je i to jeho povolání.
  • 00:07:20 Není to tím, že by pro nás
    byli zajímaví
  • 00:07:24 pouze nemocní s nějakým zajímavým
    povoláním,
  • 00:07:28 ale pro nás je důležité vědět
    u každého nemocného
  • 00:07:32 jaké zaměstnání dělal,
    jakou profesi měl,
  • 00:07:35 což je důležité zejména proto,
  • 00:07:38 abychom mohli předvídat
    nebo předpovědět,
  • 00:07:41 zda ten pacient bude schopen
    tu svoji profesi znovu provádět.
  • 00:08:34 Pokud nemocný se špičkovým
    povoláním ztratí to povolání,
  • 00:08:37 nebo není schopen ho pro tu nemoc
    vykonávat,
  • 00:08:41 tak daleko hůř můžeme
    tomu pacientovi přislíbit,
  • 00:08:48 že se vrátí k té své profesi
    v plném rozsahu.
  • 00:09:14 Je nutné si uvědomit, že tahle
    léčba neovlivňuje jenom hybnost,
  • 00:09:19 že to ovlivní řadu dalších funkcí,
  • 00:09:23 ovlivňuje psychiku,
    ovlivňuje určité schopnosti,
  • 00:09:30 některé ve smyslu plus,
  • 00:09:31 ale některé možná také
    ve smyslu mínus,
  • 00:09:35 ovlivňuje náladu,
  • 00:09:37 má daleko víc efektů,
  • 00:09:39 než je ten efekt,
    pro který hlavně ji používáme.
  • 00:10:05 Vždycky je to vážení mezi dobrem,
  • 00:10:11 mezi nějakým přínosem
    a mezi nějakým možným mínusem.
  • 00:10:17 A to musíme s tím být smíření
    před operací a vědět,
  • 00:10:21 a ten pacient to musí vědět taky.
  • 00:10:25 Jenomže s tím se nikdo
    nemůže dopředu smířit.
  • 00:10:28 Tato stereotaktická
    neorochirurgie,
  • 00:10:30 nebo metoda stereotaktické
    neurochirurgie,
  • 00:10:33 kdy se z malých přístupů zavádí
    z jedné elektrody do mozku,
  • 00:10:37 tak z toho obecně
    neurochirurgického hlediska
  • 00:10:40 je to velmi šetrná
    a bezpečná operace.
  • 00:10:44 Ale samozřejmě rizika tam jsou
  • 00:10:46 a myslím si, že každý nemocný,
  • 00:10:49 nebo každý laik,
    kterému když mu sdělíte,
  • 00:10:52 že mu budete provádět návrty
    do lebeční kosti
  • 00:10:58 a zavádět něco do mozku,
    tak klidný určitě není.
  • 00:11:39 V době, kdy už se šlo k operaci,
  • 00:11:44 kdy už všechno bylo rozhodnuté
    a už se mu stříhaly vlasy,
  • 00:11:50 tak se tam, myslím,
    právě velmi uplatnila
  • 00:11:55 ta jeho taková povaha,
    že se nikdy nevzdává
  • 00:12:01 a že si jde za něčím, pro co se
    rozhodl, že za tím prostě jde.
  • 00:12:08 Takže tady on se rozhodl
    a vůbec nepřipadalo v úvahu,
  • 00:12:12 že by dal najevo nějakou obavu,
  • 00:12:17 nebo že by si začal nějak
    rozmýšlet, jestli jo nebo ne.
  • 00:12:35 Píchne to...
  • 00:12:54 Já když jsem viděl zblízka ten rám,
    co se dává na hlavu,
  • 00:13:04 tak jsem se dost vystrašil,
  • 00:13:06 viděl jsem tam jenom ty šrouby,
  • 00:13:08 které šly tak do špice
    a tam jsem si říkal:
  • 00:13:12 To snad není možný, že mi toto
    zavrtají do hlavy!
  • 00:13:15 Ale skutečně jo.
  • 00:13:16 Pan doktor Urgošík
    mi to potom tam přitahoval
  • 00:13:22 a potom mi to ještě
    přišel přitáhnout.
  • 00:13:31 Potřebujeme vědět během té operační
    procedury
  • 00:13:35 jak reaguje ten pacient
    na tu stimulaci.
  • 00:13:38 A to nelze jinak než tak,
  • 00:13:40 že ten nemocný je při vědomí,
    že s námi komunikuje,
  • 00:13:44 že my provádíme testovací
    stimulaci,
  • 00:13:46 klinicky ho při tom vyšetřujeme,
  • 00:13:48 zda ty nežádoucí příznaky, nebo ty
    nežádoucí projevy nemoci mizí.
  • 00:14:05 Cože?...
  • 00:14:07 Teďka?...
  • 00:14:11 Nic?...
  • 00:14:12 Cože?...
  • 00:14:14 Ono to působí pro laiky -
  • 00:14:16 z takového prvního pohledu vidí
    zarouškovaného pacienta,
  • 00:14:20 koukají mu, když to řeknu lidově,
    dráty z hlavy
  • 00:14:24 a on tam s ním ten operatér
    rozmlouvá,
  • 00:14:28 dává mu příkazy, ptá se ho,
  • 00:14:30 tak to může působit trošku
    i morbidně.
  • 00:14:34 Z našeho hlediska to je
    naše běžná práce,
  • 00:14:37 takže to vnímáme zcela
    jako patřičný projev,
  • 00:14:41 nebo patřičnou situaci.
  • 00:14:49 Že to nebolí je dané tím,
  • 00:14:51 že tam nejsou nervová vlákna,
    vedoucí bolest,
  • 00:14:57 že tam nejsou snímače pro tu
    bolest, uvnitř mozkové tkáně.
  • 00:15:01 Prostě tam nejsou potřeba,
    tak tam nejsou.
  • 00:15:05 Ten moment,
    kterého jsem se dost bál
  • 00:15:07 a který jsem potom vnímal
    dost vylekaně,
  • 00:15:14 bylo to vrtání
    té druhé díry do hlavy.
  • 00:15:23 Toho jsem se bál,
  • 00:15:24 když jsem cítil,
    jak vrtá tu druhou díru,
  • 00:15:27 a teď když to tam přišlo
    na mozkovou plenu,
  • 00:15:32 nebo co to tam je.
  • 00:15:35 A teď jsem si říkal:
  • 00:15:37 Teď jestli se ten pan doktor
    trošku splete,
  • 00:15:41 bude vedle jak ta jedle...
  • 00:15:44 Ale nestalo se.
  • 00:15:49 Tam byla jedna strašně milá
    sestřička, měla moc hezké oči.
  • 00:15:53 Takové modré byly,
    modrošedozelené,
  • 00:15:59 tak té to bylo vidět na očích,
  • 00:16:02 že se mi snažila pomoct,
    když viděla,
  • 00:16:08 že se trošičku potím nebo tak,
    tak se mi snažila pomoct.
  • 00:16:14 Ten lidský faktor
    v té dnešní džungli,
  • 00:16:20 to bylo moc příjemné.
  • 00:16:23 Tak, pane Šibileve,
    já vás poprosím, posadíte se?
  • 00:16:26 Já vám pomůžu...
  • 00:16:30 Tak...a chvilinku budete
    sedět, ano?
  • 00:16:40 Hned pojedete na pokoj
    a hned budete odpočívat.
  • 00:16:46 Dáme vám něco na bolest,
    na tu hlavičku.
  • 00:16:47 Pojďte si přesednout...
  • 00:16:50 Toho jsem se strašně bál,
    jestli to bude tak,
  • 00:16:52 jak jsem si to já
    vysnil a představoval.
  • 00:16:58 Pak jsem začal pracovat
    tady s panem profesorem.
  • 00:17:07 Tady je vlastně ten stimulátor,
    uložený pod kůží.
  • 00:17:14 Já tady mám sondu, kterou
    přikládám nad ten stimulátor
  • 00:17:19 a tím ho vlastně ovládám
    ze zařízení, které mám zde.
  • 00:17:28 Tady s tím můžu pracovat
    a můžu si vybrat,
  • 00:17:32 kterou stranou začneme
    a co přesně budeme dělat.
  • 00:17:41 Tak jdeme na tři volty...
  • 00:17:49 Když to nešlo hned,
    tak jsem to šíleně hlídal,
  • 00:17:52 a popdvědomě už jsem měl vysloveně
    obavy a strach, že to nevyjde,
  • 00:17:58 a nakonec jsem potom
    uronil nějakou slzu.
  • 00:18:10 Pociťujete uvolnění?
  • 00:18:11 Cítíte to, že se to
    maličko uvolnilo?
  • 00:18:15 Moc ne...
  • 00:18:18 Cítil jste, jako by to
    šlehlo trošku? Elektřina?
  • 00:18:21 Jo? Takové trošku zabrnění?
  • 00:18:23 A ještě pořád to brní?
    Ne? Už ne?
  • 00:18:27 Dobře, tak to bylo jenom přechodné.
    Fajn.
  • 00:18:39 Ta elektrostimulace
    mi dost popletla hlavu.
  • 00:18:43 Já jsem si potom v nemocnici říkal,
    i když jsem potom už chodil,
  • 00:18:47 to je super,
  • 00:18:50 teď si určitě najdu nějaký
    orchestr, budu dirigovat,
  • 00:18:54 budu psát, budu dělat všechno
    možný, na kole jezdit
  • 00:19:00 a dětem se věnovat.
  • 00:19:06 On je natolik na úrovni,
  • 00:19:08 že tohle dokázal,samozřejmě
    pochopit, že se nemoci nezbaví,
  • 00:19:11 ale on od toho očekával
    něco jiného.
  • 00:19:17 On očekával, že bude zase
    schopen tvořit,
  • 00:19:20 možná ne dirigovat symfonické
    orchestry,
  • 00:19:23 ale že bude schopen dělat hudbu,
    filmovou hudbu,
  • 00:19:28 nebo dělat prostě cokoliv,
  • 00:19:30 pracovat v tom svém studiu,
    což předtím nešlo,
  • 00:19:33 protože se nemohl spolehnout
    na svoji hybnost,
  • 00:19:36 ani vlastně na základní schopnost
    vyťukat melodii na klávesnici.
  • 00:19:44 A teď se ukázalo, že sice tu
    hybnost, tu základní schopnost má,
  • 00:19:49 ale přesto, že to zatím
    z nějakého důvodu nejde.
  • 00:19:56 On ví, že jsme mu to neslibovali,
    že mu nikdo neříkal:
  • 00:19:59 Budete skládat, potom to všecko
    půjde báječně, uvidíte!
  • 00:20:06 Nic takového mu nikdo neřekl,
    ani on sám sobě si to neřekl,
  • 00:20:09 ale někde v hloubi to zřejmě bylo
  • 00:20:11 a to zklamání, samozřejmě,
    tam může hrát roli.
  • 00:20:19 Pokud budou mít nemocnice své
    hymny,
  • 00:20:22 jako mají fotbalové kluby
    své hymny,
  • 00:20:27 myslím, že Sparta má a Slávie taky,
  • 00:20:29 tak myslím si, že by bylo skvělé,
  • 00:20:31 kdyby pan Šibilev byl už
    v takové formě,
  • 00:20:34 aby naše nemocnice,
    to jest Nemocnice Na Homolce,
  • 00:20:37 ho mohla oslovit s pomocí
    vyřešit tento problém.
  • 00:20:45 Já si myslím, že to půjde,
    určitě.
  • 00:20:49 Petře! Ahoj! Ahoj!
  • 00:20:53 Vždyť jsem ti říkal!...
  • 00:20:55 Jsi úplně jinej člověk, člověče,
    jinej člověk...
  • 00:21:33 Já si ho pamatuju,
  • 00:21:34 vždyť my jsme spolu byli
    v Bruntále!
  • 00:21:40 Ten chudák nemohl nasednout
    do auta!
  • 00:21:47 Dovedl bych si představit,
    že se mu ještě někdy v noci zdá,
  • 00:21:51 že stojí před tím orchestrem
    s taktovkou
  • 00:21:53 a musí být pro něj těžké
    si připustit,
  • 00:21:56 že už tohle nikdy nebude.
  • 00:22:01 Státní filmarmonii Košice
    diriguje Petr Šibilev.
  • 00:22:54 Na druhou stranu, pokud by se mu
    zase podařilo skládat,
  • 00:22:58 vytvářet filmovou hudbu,
    tak by to bylo skvělé,
  • 00:23:03 protože ty ukázky, které jsme
    slyšeli, jsou zajímavé
  • 00:23:07 a myslím si, že to je taky dar,
  • 00:23:11 umět hudbou doprovodit
    nějakou scénu,
  • 00:23:18 nějaké divadlo, nebo nějaký film.
  • 00:23:46 A on uplatnil tohle umění i v tom,
    že dokázal k té své scéně,
  • 00:23:53 kde je zachycený s těmi nejtěžšími
    mimovolnými pohyby,
  • 00:23:57 tak dokázal přesně k tomu
    nám přiřadit hudbu,
  • 00:24:01 která to strašně podtrhla.
  • 00:24:06 A bylo to sice, zní to surově -
  • 00:24:08 a určitě kdyby kdokoliv jiný
    byl autorem té hudby,
  • 00:24:10 nebo kdyby on sám nerozhodl,
    že ta hudba tam patří, na to místo,
  • 00:24:14 tak by si asi nikdo nedovolil
    ji tam dát, do toho filmu,
  • 00:24:18 protože to je taková surovost,
  • 00:24:20 ale myslím si, že i v tom je vidět,
  • 00:24:23 že to je filmový skladatel,
    který to umí.
  • 00:24:30 Skryté titulky: Vlasta Malíková
    Česká televize 2008

Související