iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
4. 2. 2017
20:20 na ČT art

1 2 3 4 5

7 hlasů
5613
zhlédnutí

Artmix

Speciální vydání

52 minut o výtvarném umění

89 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

10 let s Artmixem

  • 00:00:25 Je nám ctí,
    že jsme mohli deset let
  • 00:00:26 sledovat českou vizuální scénu
    a provázet vás každý měsíc
  • 00:00:30 aktuálním uměním v magazínu
    Artmix.
  • 00:00:32 100 dílů, které jsme natočili,
    nám poskytlo
  • 00:00:34 bohatý archivní materiál,
    z něhož jsme sestavili
  • 00:00:37 speciální díl, v němž vám
    chceme nabídnout 90 minut,
  • 00:00:41 v nichž se prolne
    minulost a současnost.
  • 00:00:45 Začátek je trochu nostalgický,
    ale na legendy
  • 00:00:47 naší výtvarné scény
    se zapomenout prostě nedá.
  • 00:00:53 Výstavy, které jste nestihli
    vidět na vlastní oči,
  • 00:00:56 jste navštívili s námi.
    A nebyly to jen domácí.
  • 00:01:01 A těch mladých talentů,
    co jsme objevili!
  • 00:01:03 Jak to s nimi vypadá dnes
    po deseti letech?
  • 00:01:08 Byli jsme při tom,
    jsme a budeme.
  • 00:01:10 Vzpomenete si ještě,
    jak začínala Trafačka, Dox,
  • 00:01:13 které galerie vznikly
    a které naopak zmizely?
  • 00:01:19 Mapovali jsme všechny generace
    umělců,
  • 00:01:21 sledovali jejich úspěchy,
    uznání i obavy.
  • 00:01:24 Potkalo je něco zajímavého
    během těch deseti let?
  • 00:01:31 A protože s úsměvem
    jde všechno líp,
  • 00:01:33 tak si to na konci dnešních
    mimořádných 90 minut
  • 00:01:36 ještě připomeneme.
  • 00:01:38 V Novém roce se humor určitě
    bude hodit.
  • 00:01:54 Ti, kterým věnujeme hned úvodní
    kapitolu,
  • 00:01:56 jsou skutečnými legendami.
  • 00:01:58 A to jak svými osudy,
    tak i svým dílem.
  • 00:02:01 Hodnoty, které vytvořili,
    patří k tomu nejlepšímu
  • 00:02:03 z českého výtvarného umění.
  • 00:02:06 Často jsme se potkávali
    v jejich ateliérech,
  • 00:02:08 mapovali jejich výstavy,
    projekty, díla.
  • 00:02:11 A po mnohých z nich se nám
    opravdu hodně stýská.
  • 00:02:14 -Jako každého.
    To víte, že jo.
  • 00:02:18 Vlastní prostředí vás
    ovlivňuje, vlastně modeluje.
  • 00:02:23 -Já jsem jednou viděla
  • 00:02:26 na Stanislavově stole kresbu
    jako misky...
  • 00:02:29 -To dotýkací.
    A pak ještě něco,
  • 00:02:32 co je mimo a co nestále uniká,
    že jo.
  • 00:02:48 KOKRHÁNÍ KOHOUTA
  • 00:02:51 -Teď tam vleze do...
  • 00:02:56 Zakokrhej!
    KOHOUT KOKRHÁ
  • 00:03:00 -Jednou z prvních osobností,
    za kterou jsme se
  • 00:03:02 před deseti lety vydali,
    byla Alena Kučerová.
  • 00:03:05 -Normálně ten kohout se kouká
    rád do toho zrcadla.
  • 00:03:09 Sem přišli prarodiče z otcovy
    strany
  • 00:03:13 před II. světovou válkou.
  • 00:03:15 A tak si tady pořídili takovej
    malinkej domeček.
  • 00:03:18 A děda tady pak ševcoval.
  • 00:03:21 Já jsem tu chodila do školy
    až do konce světový války.
  • 00:03:25 Grafika mě začala vábit
    jedenkrát.
  • 00:03:28 To byla taková směšná
    záležitost.
  • 00:03:31 Chodili jsme na přednášky
  • 00:03:34 psychiatra, profesora
    Vondráčka.
  • 00:03:38 A já jsem tam měla takovou gumu
    a nakreslila jsem si na tu gumu
  • 00:03:42 profesora Vondráčka a obtiskla
    jsem to na papír,
  • 00:03:47 tak se mi to líbilo,
    že snad z takovýhleho momentu
  • 00:03:51 to všecko vzniklo.
    Každá moje grafika,
  • 00:03:56 která není doslova grafika,
    je originál, vlastně.
  • 00:04:00 Deska byla někdy lepší než
    tisk.
  • 00:04:05 Takže někdy jsem ji nechala
    jako reliéf
  • 00:04:08 a někdy jsem z ní tiskla.
  • 00:04:16 Tento disk vznikal,
  • 00:04:18 když se vrátil můj tatínek
    po 11letém vězení.
  • 00:04:22 Postavil se za mě,
    když jsem bodovala ten plech,
  • 00:04:25 a ptal se mě:
  • 00:04:27 "Alenko, máš inspiraci?"
    A já jsem řekla: "Mám."
  • 00:04:35 Našla jsem slovo BLAHODÁRNÝ.
  • 00:04:39 Blahodárný pocit má být Z umění,
    podle mě.
  • 00:04:47 Támhle to je poslední věc.
  • 00:04:49 Ta husička znázorňuje
    ocaď pocaď a konec.
  • 00:04:54 Už jsem všecko vokázala.
    Co bych vokazovala?
  • 00:05:01 U mě na dvorku se nic
    nezměnilo.
  • 00:05:06 Změnilo se, že nemám kohoutka,
    slepice mám jenom 3.
  • 00:05:10 Má novou sekyru, no.
  • 00:05:20 Tohle to jsou nalezený
  • 00:05:23 v jakýmsi vystěhovávaném
    ateliéru kartony.
  • 00:05:27 A já jsem nevěděla, co s tím.
    Dlouho to tam leželo.
  • 00:05:31 A pak mě napadlo tam udělat
    "ďourky".
  • 00:05:37 Tak jsem udělala dírky jako
    do tý plechový matrice.
  • 00:05:40 A dá se na tom umělecky
    znázornit
  • 00:05:44 třeba tíže nebo lehkost
    nebo pohyb.
  • 00:05:49 Tím úplně nejjednodušším
    způsobem.
  • 00:05:52 Protože já už jsem stará
    a už bych nezvládla ty plechy.
  • 00:05:59 Tadyhle je tatáž technika,
  • 00:06:03 ale nalakovaná obyčejným
    industrolem.
  • 00:06:06 Jak se natírají vrata, okna
    a tak dále.
  • 00:06:09 Protože já dělám všecko,
    aby to nic nestálo.
  • 00:06:14 No a támhle to je hlavně
    poslední věc.
  • 00:06:18 To je A, ne?
    To je Alenka.
  • 00:06:23 Je to docela veselé, ne?
  • 00:06:28 No, v dnešní době je to
    vzácnost, že?
  • 00:06:40 -Já už jsem starej pán,
    tak už nemám takovou páru,
  • 00:06:43 abych udělal celou figuru,
    že jo.
  • 00:06:46 Naposledy jsem dělal tu
    slečinku s těma rukama takhle,
  • 00:06:52 ale teď už radši mám kámen,
    s kterým můžu hejbat.
  • 00:06:57 Znal jsem moderní umění
    už za studií.
  • 00:06:59 Maillola, Despiola a tyhle ty
    klasiky
  • 00:07:03 francouzskýho sochařství jsem
    dobře znal.
  • 00:07:06 No a tak jsem věděl,
    co asi bych chtěl dělat.
  • 00:07:09 Pak jsem se dobře znal
    s Alenkou Gutfreundovou.
  • 00:07:13 Takže když jsem u nich býval,
    tak tam proti mně,
  • 00:07:17 když jsme seděli u stolu,
  • 00:07:20 byla ta Gutfreundova krásná hlava
    dívky s růží.
  • 00:07:24 Takže mohl jsem začínat tam,
    kde to bylo takový kvalitní,
  • 00:07:29 co nemělo nic společného
    s takovým měšťáckým uměním.
  • 00:07:33 Co byla nová, moderní, taková
    zdravá sochařina.
  • 00:07:59 -My jsme byly s Květou
    tak spojený.
  • 00:08:02 Já nevím, jestli Květa dělala
    taky dvojice, ale já jo.
  • 00:08:08 Málokdy jsem dělala samotnou
    figuru.
  • 00:08:12 Tak duchovně jsme byly pořád
    spolu.
  • 00:08:17 Já spíš byla ta kresebná
    a Květa, si myslím,
  • 00:08:23 že by bývala byla výborná
    sochařka, ta cítila hmotu.
  • 00:08:29 Já spíš linii, kresbu.
  • 00:08:35 My jsme se jim nelíbily ani jedna,
    ani druhá.
  • 00:08:39 Květě vytýkali, že dělá lidem
    moc velký ruce jako vopice.
  • 00:08:46 A já, že dělám, malý hlavy,
    že nemají žádnej mozek.
  • 00:08:52 To byl jejich argument.
  • 00:08:55 To bylo téměř v každý tý
    kritice.
  • 00:09:00 No, nezdály jsme se jim.
  • 00:09:03 My jsme byly takový dost
    solitéři.
  • 00:09:06 A oni nevěděli, kam nás
    zařadit.
  • 00:09:10 Tak nás nezařadili radši vůbec
    nikam.
  • 00:09:29 -Vzestup českého umění
    v těch 20. a 30. letech
  • 00:09:36 byl náhle přerušenej
    Mnichovskou dohodou,
  • 00:09:41 Protektorátem a tak dále.
  • 00:09:44 A pak, po válce se to zvrtlo
    na komunistickou nadvládu.
  • 00:09:52 Což taky nebylo nic umění
    příznivý,
  • 00:09:58 protože diktovala ideologie,
    co se má malovat,
  • 00:10:04 co se má dělat a tak dále.
  • 00:10:07 V jisté výhodě byli umělci,
    kteří se zabývali sklem,
  • 00:10:14 protože ta ideologie jaksi to
    brala
  • 00:10:19 jako něco méněcenného, takzvaně
    užité umění.
  • 00:10:24 A dala jim víc možnosti
    se vyjadřovat po svým.
  • 00:10:30 Kdežto malíři, grafici, sochaři
    byli pod tím tlakem,
  • 00:10:36 aby dělali, co předepisuje
    ideologie.
  • 00:10:41 Ale to myšlení nelze znásilnit.
    Naštěstí.
  • 00:10:51 -Já jsem synek ze statku,
    jedináček,
  • 00:10:55 který do 15 let jezdil koňma,
    potom traktorem.
  • 00:11:00 A když jsem dospěl do 15. roku
    věku,
  • 00:11:06 tak přišli pánové a řekli:
    "Toho tvého tátu
  • 00:11:11 teďko zavřeme na dva roky
    na uran
  • 00:11:15 a ty půjdeš do dělnického
    povolání."
  • 00:11:19 Takže já jsem v 15 letech
    vyrukoval do Nového Boru
  • 00:11:23 a tam ještě nemůžu říkat,
    že se to ve mně
  • 00:11:26 úplně přetvořilo na to sklo,
  • 00:11:29 ale potkal jsem tam zvláštní
    lidi.
  • 00:11:32 Potkal jsem tam prvně pana
    Roubíčka, pana Libeňského.
  • 00:11:36 To byli moji první kantoři.
  • 00:11:43 Je to sochařina,
    protože základ toho tvaru
  • 00:11:46 je neforemný kus skla.
  • 00:11:50 A nejdřív hrubým způsobem,
    odtloukáním,
  • 00:11:54 a potom už hrubými
    karborundovými kotouči
  • 00:11:56 sochám z toho jako z mramoru.
    Je to sochařina ve skle.
  • 00:12:15 Byl to nějaký rozhovor
    s nějakým novinářem
  • 00:12:18 v Jugoslávii, když jsem tam
    dostala velkou cenu,
  • 00:12:21 a on mi jako říkal:
  • 00:12:25 "Paní Šimotová, proč vy
    stahujete člověka z kůže?"
  • 00:12:31 A já jsem na to řekla:
  • 00:12:32 "Ano, ale je to taky moje
    kůže."
  • 00:12:35 Já taky někdy nevím,
    jak to pojmenovat.
  • 00:12:39 Je to teda od obrazu k soše,
    ale čistá socha to není
  • 00:12:42 a čistý obraz taky ne.
  • 00:12:53 -Tato generace se uplatnila
    vlastně veřejně
  • 00:12:58 až teprve v těch 60. letech,
    kdy přece jenom
  • 00:13:04 svitla jakási naděje poněkud
    svobodnějšího vyjadřování.
  • 00:13:11 A ihned se toho chopila
    a to ji vlastně profilovalo.
  • 00:13:17 Proto ten ohromnej rozpon
    těch talentů!
  • 00:13:24 Každej cítil nějakým jiným
    způsobem.
  • 00:13:28 Každej chtěl jít svou cestou.
  • 00:13:34 V demokratických zemích byla
    zaručená ta svoboda.
  • 00:13:38 Kdežto u nás ta svoboda
    nikterak zaručená nebyla.
  • 00:13:44 A tato generace si to prostě
    musela vynutit!
  • 00:13:49 Však ji postihlo hned po vpádu
    vojsk Varšavské smlouvy
  • 00:13:57 další kolo represí,
    kterému se říká normalizace.
  • 00:14:04 Ale není to přesnej termín.
  • 00:14:08 Je to obnovení stalinských
    principů.
  • 00:14:23 -Nádherný!
  • 00:14:26 Páni!
    Ježiš, to je úžasný!
  • 00:14:28 To se těším.
    Račte se pohledět.
  • 00:14:32 To je nález úplně excelentní!
    No máme skvělej lov!
  • 00:14:39 Ještě bych opravdu tuhle tu
    plotnu chtěla.
  • 00:14:44 Tadyhle ta kurva to tady
    všechno drží!
  • 00:14:51 Bereme mu majetek!
  • 00:14:54 Tak, sviňo jedna.
    Já už ji mám!
  • 00:15:00 To je krása!
    Já ji mám!
  • 00:15:05 To jsem ráda!
  • 00:15:08 Lidi se zbavují a mně připadá
    teskné,
  • 00:15:14 že třeba zahodí umyvadlo...
  • 00:15:17 Věci, které jim léta sloužily.
    Tak já je vlastně seberu
  • 00:15:22 a tou metaforou přetavím
    a zase žijou dál.
  • 00:15:37 Já jsem se naučila používat
    ten svářecí drát,
  • 00:15:40 natavovat ho a stehovat tím.
  • 00:15:44 To znamená, že tím udělám
    ten svůj tvar.
  • 00:15:48 A zároveň z té nouze
    toho neumění dělám tu ctnost,
  • 00:15:53 že to je zároveň i jakási
    kresba.
  • 00:15:56 Já říkám, že sochy šiju.
  • 00:16:25 -Mě to lákalo, ten notový
    papír.
  • 00:16:28 Protože vlastně to je osnova.
  • 00:16:30 To je osnova, do které vy
    můžete něco dělat.
  • 00:16:36 To je taková další partitura,
  • 00:16:38 která byla udělaná v tom
    Rudolfínu.
  • 00:16:40 To je pro 8 hráčů.
  • 00:16:48 Při takovém tom kreslení
    jsem tady slyšel,
  • 00:16:51 jak mně to dřívko drnká.
  • 00:16:56 Slyšíte, jak to hezky zní?
  • 00:17:00 Tak jsem udělal kresbu,
  • 00:17:02 která byla vlastně založená
    na tom úderu.
  • 00:17:05 Ale pak se mi nelíbilo,
  • 00:17:07 že to je stále jenom jeden
    hlas.
  • 00:17:09 Já jsem tam chtěl mít více
    hlasů.
  • 00:17:12 No a těch více hlasů mi pomohly
    mechanické předměty.
  • 00:17:16 A tady už to začalo - nějaká
    kolečka a slepičky
  • 00:17:20 a žabičky...
    To už byla polyfonie.
  • 00:17:26 Já tomu říkám živé kresby.
  • 00:17:30 Já jsem to chtěl nakreslit
    jenom hmatem.
  • 00:17:33 Tak jsem tam spustil,
    v ateliéru, velký papír,
  • 00:17:36 tam jsem si udělal ty otvory,
    takže já jsem na to neviděl.
  • 00:17:41 A když jsem to dělal,
    tak jsem uslyšel,
  • 00:17:43 jak ten papír nádherně zní.
    A tak vznikla hmatová kresba.
  • 00:17:48 No a pak jsem tohle to vytrhnul
    a tím vzniklo tohle to...
  • 00:17:58 -Jsou to legendy, víte?
  • 00:18:01 Svým způsobem dosahují hodnoty
    legend.
  • 00:18:08 Protože už jim zbejvá strašně
    málo.
  • 00:18:22 -Přišli ke mně do mýho ateliéru
    tři němečtí galeristé.
  • 00:18:28 Rozhlídli se, to bylo v roce
    93, a ten jeden podívá:
  • 00:18:32 "Teda, pane Kopecký,
    největší bordelář na světě
  • 00:18:35 byl Francis Bacon.
  • 00:18:41 On loni umřel a vy jste ho ale
    bohatě, bohatě nahradil."
  • 00:18:47 Ta věc, jaká bude na konci,
    to vůbec nevím.
  • 00:18:51 A ta barva, to rozlívání
    a to je pro mě
  • 00:18:54 taková obrovská chuť jako když
    hltáte nedočkavě jídlo.
  • 00:19:03 A s podobným nadšením a žravostí
    dělám tyhle věci.
  • 00:19:11 Fláknu tam kilo barvy, rozetřu
    to tadyhle kolejnicí
  • 00:19:16 a koukám, co s tím.
  • 00:19:24 Tadyhle mám takový nějaký skla
    a řazený tabule za sebou.
  • 00:19:27 Ne, že by to byl můj vynález,
    to už dělal Bohouš Eliášů
  • 00:19:31 a Venca Cígler, ale já jsem
    do toho vnesl prostorový obraz.
  • 00:19:37 Troufám si tvrdit, že jsem
    v tom byl první na světě.
  • 00:20:14 -Takhle zahajoval na podzim
    2015
  • 00:20:16 Vladimír Kopecký 12. ročník
  • 00:20:18 Mezinárodního sklářského
    sympozia v Novém Boru.
  • 00:20:22 Teď tady vzoruje novou kolekci
    váz pro firmu Lasvit.
  • 00:20:34 -Protože ze všeho nejmíň rád
    uklízím a čistím věci,
  • 00:20:40 ať je to sklo, cokoliv,
    tak to tam naleju
  • 00:20:43 a už se o to nestarám.
    Ať si to dělá co chce samo.
  • 00:20:53 Červená to je jenom...
    Když se podíváte dovnitř,
  • 00:20:58 tak to je vlastně jenom ta
    jedna barva.
  • 00:21:01 A co s tím příroda udělá.
    Já s tím akorát trošku vexluju.
  • 00:21:13 Já jsem toužil po odvaze,
    protože jsem třeba viděl
  • 00:21:16 i v mládí, jak je to uťunťaný
    a že vlastně existuje to,
  • 00:21:20 co dělá příroda sama.
  • 00:21:24 A ta poslouchá jen zákonů
    vesmírných, který jsou daný.
  • 00:21:29 A ta to udělá volně a vždycky
    to padne na správný místo.
  • 00:21:33 Tak já, když jsem viděl,
    jak se lidi snažej,
  • 00:21:36 ale i já, že vlastně
    tu uvolněnost,
  • 00:21:39 tu odvahu, že ji vyrábějí,
  • 00:21:42 že mi přijde sama.
    Že je vyrobená.
  • 00:21:45 Tak jsem si řekl,
    že bych rád někdy došel k tomu,
  • 00:21:48 že budu taky tak dělat.
    A tak teď tak zrovna dělám.
  • 00:21:56 Jsou barvy, který mám nadevše
    rád.
  • 00:21:58 A to je černá a žlutá.
    A červená.
  • 00:22:02 A postupně přidám i tu modrou.
    Teď jsem nedávno dělal obrazy.
  • 00:22:07 A v životě, vždycky jsem
    nesnášel růžovou barvu.
  • 00:22:10 Říkal jsem si:
    "Kristepane, kterej vůl
  • 00:22:13 to vymyslel, tak hroznou
    barvu?"
  • 00:22:15 Ale teď už s ní dělám taky.
  • 00:22:18 Protože ve skutečnosti
    žádná barva není ošklivá.
  • 00:22:21 Každá barva je krásná.
    Jde o to, v jakým buď rozměru,
  • 00:22:27 množství a nebo v jakém
    sousedství.
  • 00:22:30 Jenom člověk ji může zkazit.
  • 00:22:33 Kýč neexistuje, kýč udělá
    člověk.
  • 00:22:48 -Jako kluk jsem vždycky seděl
    na kopci
  • 00:22:51 a pozoroval jsem ty ptáky
    a kreslil zvířata na poli
  • 00:22:55 a lidi na poli...
  • 00:22:58 A třeba, když jsem maloval
    v krajině na štaflích,
  • 00:23:01 tak na mě volali třeba:
    "Kdybys šel radši na brambory!"
  • 00:23:07 Takovýhle věci jsem dělal,
    mě ta barva otravovala.
  • 00:23:11 Protože jsem dělal lept
  • 00:23:14 a nanejvýš do toho suchou
    jehlu.
  • 00:23:18 Já jsem dělal tu grafiku
    a to byl takovej jako přechod.
  • 00:23:21 Pak jsem dělal koláže,
    naletovaný papíry...
  • 00:23:26 No a pak jsem tam přidával
    materiál.
  • 00:23:30 A cítil jsem kolem nějakou
    energii.
  • 00:23:34 No k tomu se hodil drát
    , poněvadž jsem si říkal:
  • 00:23:36 "Ty vole, všichni buď dříví
    nebo beton nebo kámen..."
  • 00:23:40 Já jsem nic necejtil v kameni.
  • 00:23:43 Já jsem to cejtil jako
    průhledný a vzdušný.
  • 00:23:57 -S Karlem Malichem jsme
    natáčeli v Artmixu mnohokrát.
  • 00:24:00 Nedávno u příležitosti
    jeho 90. narozenin
  • 00:24:02 v galerii Zdeňka Sklenáře,
  • 00:24:04 kde se sešlo mnoho jeho
    příznivců.
  • 00:24:06 Autor tu představuje
    své nové grafické práce.
  • 00:24:18 -Takže je to všechno
    složitější, no.
  • 00:24:22 Já jsem to nejdřív hrozně
    promyslel,
  • 00:24:25 k ničemu jsem nedošel,
    ale že bych to bral
  • 00:24:33 takhle z voleje a lehko...
  • 00:24:36 Za tím vždycky stála nějaká
    práce.
  • 00:24:38 Ale neumím o ní mluvit, no.
  • 00:24:41 Prostě to vyplivneš a máš to,
    no.
  • 00:24:45 Někdo to chce udělat a neumí
    to, no.
  • 00:24:50 Prostě mi to takhle vyjde.
  • 00:24:53 A buďto je to dobrý nebo je to
    blbý, no.
  • 00:25:12 -Desítky mezinárodních úspěchů
    a ocenění,
  • 00:25:14 nesčetné výstavy
    a tři síně slávy
  • 00:25:17 má na svém kontě legenda
    českého sklářského umění
  • 00:25:20 René Roubíček,
    který na počátku letošního roku
  • 00:25:22 oslavil své 95. narozeniny.
  • 00:25:25 Je to radost sdílet s ním
    jeho energii
  • 00:25:27 ve studiu Jiřího Pačínka,
    kde právě pracuje
  • 00:25:29 na další sérii ženských hlav.
  • 00:25:34 -To bude nějaká krásná dáma.
    Podívejte se na to!
  • 00:25:40 Já to sám nevím, to dělá on.
  • 00:25:43 Můžete to prostřihnout dvakrát,
    třikrát a pak to pustit...
  • 00:25:48 Ohřát, pustit...
    A už...!
  • 00:25:53 Jako bych vám to mohl radit.
  • 00:25:57 Všecko to pro mě bylo takový
    jako nechci říct kýč.
  • 00:26:01 Když někdo udělá ženskou hlavu,
    že to má i oči a nos.
  • 00:26:06 A ono to nemá co říct, než
    jestli je to dobrý nebo není.
  • 00:26:13 Já místo toho udělám jenom
    nějaký ovál
  • 00:26:16 a dám tomu pusinku
    a jsem hotovej, že jo.
  • 00:26:22 A řekne to někdy víc,
    než...
  • 00:26:27 Víte, já jsem odmalička maloval
    velký obrazy.
  • 00:26:32 V 15 letech jsem měl velkou
    výstavu.
  • 00:26:35 Tehdá si mě pozval Švabinský,
    to byl ještě rektorem akademie,
  • 00:26:39 že pro ně bude čest,
    když budu jejich žákem.
  • 00:26:44 Takže když mi bylo 15,
    tak vysoký školy byly zavřený,
  • 00:26:48 akademie byla zavřená a jediná
    umělecká škola byla UMPRUM.
  • 00:26:56 A tam jsem zase měl takovýho
    fajn kantora na kreslení,
  • 00:27:02 který sám mi přinesl přihlášku,
    mezi vyučováním
  • 00:27:06 si mě vytáhl na chodbu
    a na parapetě jsem vyplňoval:
  • 00:27:11 Hlásím se do školy profesora
    Holečka -
  • 00:27:14 monumentální malbu,
    což jakoby sedělo, a sklo.
  • 00:27:19 A já jsem mu ještě říkal:
    "Co s tím sklem budu dělat?"
  • 00:27:22 Říkal: "O to se nestarej,
    to přijde samo."
  • 00:27:26 -Měl pravdu.
    -Jo, jo.
  • 00:27:29 -A nikdy jste toho nelitoval,
    ne?
  • 00:27:32 -Jistě že ne.
  • 00:27:33 Protože to sklo je umění
    dneška.
  • 00:27:38 Protože to je tak fantastický
    materiál,
  • 00:27:40 že největší kumšt je dát jemu
    šanci,
  • 00:27:43 aby samo za sebe mluvilo
    co nejlíp.
  • 00:27:46 Čili já se vždycky snažím
    najít, aby se to sklo
  • 00:27:50 uplatňovalo v tý nejlepší svý
    formě.
  • 00:27:55 Protože to je tak jedinečná
    vlastnost toho materiálu,
  • 00:27:58 tak jenom aby jako ty
    vlastnosti vynikly
  • 00:28:03 a mluvily za sebe.
    Já je budu muset jít hlídat...
  • 00:28:11 Vy si tady děláte co chcete?
  • 00:28:17 -Když si tam povídáte se
    ženskejma,
  • 00:28:19 co tady potom mám dělat?
  • 00:28:21 -Teď...
    -Péťo, pojď.
  • 00:28:26 -Já už to jenom podepíšu.
    A můžu se bavit.
  • 00:28:29 -Ta je krásná.
    -Že jo?
  • 00:28:45 -Výstavy jsou samozřejmě hlavní
    události české vizuální scény,
  • 00:28:49 důležité mezníky
    v životě všech umělců
  • 00:28:51 a tedy i hlavní osou našeho
    pořadu.
  • 00:28:54 Za deset let jsme jich vám
    zprostředkovali...
  • 00:28:56 No, nebudeme přehánět,
    když řekneme,
  • 00:28:58 že se jejich počet blíží
    tisícovce.
  • 00:29:03 Atmosféra mnohých se už
    nevrátí.
  • 00:29:05 Třeba ta
    v Leica Gallery Prague,
  • 00:29:07 kde Eva Fuková v roce 2013
  • 00:29:09 osobně uvedla svou
    retrospektivu Pábení.
  • 00:29:13 A když jsme se tak ve střižně
    probírali uplynulými léty,
  • 00:29:16 žasli jsme, co všechno se tady
    odehrálo.
  • 00:29:19 Zaznamenali jsme pro vás
    výstavy velké, malé,
  • 00:29:21 kolektivní i samostatné,
    impozantní i nenápadné.
  • 00:29:26 Byli jsme s kamerou
    na vernisážích, tiskovkách,
  • 00:29:30 natočili stovky hodin
    rozhovorů.
  • 00:29:37 Jezdíme, jak se říká,
    od Šumavy k Tatrám.
  • 00:29:40 V našem případě to znamená
    z Prahy do Roudnice nad Labem,
  • 00:29:43 Klatov, Českého Krumlova,
    ale také Liberce,
  • 00:29:46 Ostravy, Plzně, Litomyšle, Brna
    nebo Olomouce.
  • 00:29:55 Zkrátka na mnoho míst,
    kde se odehrává něco,
  • 00:29:57 o čem byste měli vědět
  • 00:29:59 a kde vystavují umělci,
    kteří by vás mohli zajímat.
  • 00:30:16 Stejně jako umění není pouze
    v kamenných galeriích,
  • 00:30:18 nejsme v nich ani my,
    i když je tam teplo a neprší,
  • 00:30:21 záchody jsou na dosah
    a dobře se tam točí zvuk.
  • 00:30:25 A tak vám přinášíme
    také záběry z mnoha akcí,
  • 00:30:28 které se odehrávají v ulicích
    měst, parcích
  • 00:30:30 a občas se vydáváme na místa,
  • 00:30:32 kde byste umění ani nečekali
    a nehledali.
  • 00:30:42 Po stopách umění pátráme
    v soukromí,
  • 00:30:45 vnikáme do kanceláří
    i nejrůznějších institucí.
  • 00:30:51 Točíme v hospodách, kavárnách,
    u sběratelů i na aukcích.
  • 00:31:05 Jak vidíte,
    nevynecháváme ani toalety.
  • 00:31:09 Jen nás mrzí,
    když něco nestihneme.
  • 00:31:16 Několikrát jste se s námi
    podívali na Benátské bienále.
  • 00:31:19 A to jak do Giardini,
    Mekky národních pavilonů,
  • 00:31:22 kde sídlí i náš umělecký
    svatostánek,
  • 00:31:25 tak také na kolaterální akce,
  • 00:31:27 kterých se účastní
    i řada našich umělců.
  • 00:31:34 -Každoročně Benátky je velký
    očekávání.
  • 00:31:38 Každoročně je to projekt,
    který je velmi kritizovaný,
  • 00:31:42 to už k tomu asi patří.
  • 00:31:45 Samozřejmě, že ta konfrontace
    je pro autora velmi důležitá
  • 00:31:48 a nějakým způsobem si může
    utřídit myšlenky
  • 00:31:51 a samozřejmě tam přichází mnoho
    příležitostí,
  • 00:31:56 kdy tě zase oslovují z jiných
    projektů.
  • 00:31:58 A to se děje, protože tam
    nakonec
  • 00:32:00 stejně přijede celej výtvarnej
    svět.
  • 00:32:03 A je to hlavně velká
    příležitost
  • 00:32:05 se v takovém projektu
    představit
  • 00:32:08 a ty práce tam přivézt.
  • 00:32:10 -Ale nejsou to samozřejmě
    jen Benátky,
  • 00:32:13 které pravidelně navštěvujeme.
  • 00:32:15 Měli jsme unikátní možnost
    přinést vám také reportáž
  • 00:32:17 z mezinárodního veletrhu
    Art Basel v Miami,
  • 00:32:20 kde vystavoval svoji rozměrnou
    instalaci
  • 00:32:22 Federico Diáz v roce 2008.
  • 00:32:26 Byli jste s námi také
    na Art Basel v Hongkongu,
  • 00:32:28 který je v současnosti
  • 00:32:31 největším asijským trhem
    s uměním.
  • 00:32:33 Jen ten původní ve švýcarské
    Basileji
  • 00:32:35 nám do sbírky stále ještě
    chybí.
  • 00:32:40 A to už je Washington,
    Museum Katz,
  • 00:32:42 kde v roce 2012 slavily velký
    úspěch
  • 00:32:44 fotografie Ivana Pinkavy.
  • 00:32:47 Byla to hodně dramatická cesta,
    protože Ameriku
  • 00:32:49 tehdy zasáhla sněhová bouře,
    lety byly zrušeny
  • 00:32:51 a nikdo nevěděl, jak to všechno
    dopadne.
  • 00:32:54 Naštěstí dobře a s velkým
    zdarem.
  • 00:32:57 Občas jsme s kamerou i na druhé
    straně polokoule -
  • 00:33:00 ať už to bylo na Expu 2010
    v čínské Šanghaji,
  • 00:33:03 kde nás zajímaly především
    objekty Jakuba Nepraše,
  • 00:33:05 Lukáše Rittsteina,
  • 00:33:07 tolik diskutovaná zlatá kapka
    Federica Diaze
  • 00:33:10 nebo expozice Opičího krále
    Zdeňka Sklenáře,
  • 00:33:13 která byla velkým překvapením.
  • 00:33:17 V Číně jsme ale také natáčeli
    výstavy
  • 00:33:19 mnoha dalších našich umělců,
    kteří se tady prosadili.
  • 00:33:31 A to už jsme zpátky v Evropě.
  • 00:33:33 Provedli jsme vás například
    galeriemi
  • 00:33:35 současného umění v Berlíně,
  • 00:33:37 velkou výstavou Van Gogha
    ve Vídni,
  • 00:33:40 byli jste s námi v Bruselu,
    Paříži
  • 00:33:42 i na přehlídce světového
    designu v Miláně.
  • 00:33:45 Veletrhem I saloni de mobile
    nás poprvé provedla
  • 00:33:48 architektka Bára Škorpilová.
  • 00:33:56 Na mnohá místa lze vskutku
    stěží zapomenout,
  • 00:33:59 třeba kameraman Mirek Vránek
    si na reportáž
  • 00:34:02 z pařížského Centre George
    Pompidou
  • 00:34:04 pamatuje i po letech dost
    dobře.
  • 00:34:06 Výstavu k 30. výročí ještě
    stihl,
  • 00:34:09 ale restrospektivu
    Alberta Gicomettiho už ne.
  • 00:34:11 Při pádu sice zachránil kameru,
    ale koleno už bohužel ne.
  • 00:34:24 -Teď někam jedem dolů.
    A pak nevím, kam jedeme.
  • 00:34:35 -A tak ho pařížská záchranka
    odvezla do místní nemocnice,
  • 00:34:38 odkud pak letěl do Prahy
    přímo na operační sál.
  • 00:34:49 Nadějnými vyhlídkami jsme
    nazvali ohlédnutí za rubrikou
  • 00:34:51 Talent měsíce,
    kterou jsme zavedli
  • 00:34:54 od prvního dílu Artmixu.
  • 00:34:56 Občas to z naší strany
    byla trochu sázka.
  • 00:34:59 V umění je nejistot víc než
    jistot.
  • 00:35:01 S talentem je to tak ale vždy.
  • 00:35:04 Jste pedagogem na vysoké
    umělecké škole
  • 00:35:06 a máte rozhodnout o životním
    osudu mladého
  • 00:35:08 a třeba i nadějného uchazeče
    na základě čeho vlastně?
  • 00:35:11 Talentu?
    Zda umí nakreslit portrét?
  • 00:35:14 A když ne, tak je tím jeho
    umělecký osud navždy zpečetěn?
  • 00:35:19 Kolik úspěšných umělců
    umí nakreslit třeba...
  • 00:35:21 No třeba právě ten portrét?
  • 00:35:24 Jak víme, talent sám nestačí,
    je k němu třeba ještě
  • 00:35:27 náhoda, pochopení rodiny,
    láska bližního, zase náhoda,
  • 00:35:31 zájem publika, zájem sběratelů,
    zájem galeristů,
  • 00:35:34 zájem médií, mít nápad
    a další nápad...
  • 00:35:37 A nesmíme zas a znovu
    zapomenout na náhodu.
  • 00:35:41 Pak se třeba i zadaří
    a umění vám otevře kariéru.
  • 00:35:44 A možná vás i uživí.
  • 00:35:53 My vám teď několik našich
    talentů připomeneme.
  • 00:35:56 Některé z nich jsme i znovu
    navštívili,
  • 00:35:58 abychom zjistili, jak se jim
    po letech daří.
  • 00:36:03 -Tenhle ten obraz, ten se
    jmenuje
  • 00:36:05 Moje žvejkačka má hořkou chuť
    jako vůně tvojí krve.
  • 00:36:09 Dobrý?
  • 00:36:12 Tenhle ten obraz, to má bejt
    můj bratr.
  • 00:36:14 A tohle to má být jeho
    expřítelkyně Laďa Gadžiová.
  • 00:36:20 Přišel týpek na vernisáž
    a říká mi:
  • 00:36:22 "Jak se jmenuje tenhle obraz?"
  • 00:36:24 Já říkám: "No, já nevím."
    A on: "Démon chlastu, ne?"
  • 00:36:29 A já říkám: "Tak proč ne?"
  • 00:36:31 Všechny postavy vlastně,
    co maluju, to jsem prostě já.
  • 00:36:35 Nedá se s tím nic dělat.
  • 00:36:38 Uměním se hodlám slušně živit!
  • 00:36:42 Cesta je trnitá, ale já vydržím
    až do konce.
  • 00:36:55 -Světy jako fragmenty.
    Worlds as Fragments.
  • 00:37:00 To byla diplomka.
    Mě tak jako bavila představa,
  • 00:37:02 že vytvořím obraz něčeho
    obrovskýho,
  • 00:37:08 nějaký možná hvězdy
    nebo planety,
  • 00:37:10 na který se lidi budou koukat
    a budou říkat:
  • 00:37:13 "Co to je?
    To je nějaký vesmír?"
  • 00:37:15 No a potom najdou takový
    mechanismus
  • 00:37:17 a zjistí, že vlastně všechno,
    co viděli,
  • 00:37:20 se dělo v malinkaté krabičce.
    Vibrátor je vibrátor.
  • 00:37:32 Všichni čekají, že to bude něco
    jiného,
  • 00:37:34 ale to je prostě vibrátor.
  • 00:37:45 -Černá hora je nejlepší.
    Černá hora se líbí.
  • 00:37:51 Černá hora, jdeme do toho!
    Černá hora ať žije!
  • 00:38:01 Tohle to je jeden z mých prvních
    povedených obrazů.
  • 00:38:06 Jmenuje se to Ježek.
  • 00:38:10 A tohle to je Ježek za komínem,
    který má svatozář.
  • 00:38:14 A když jsem byla malá, rodiče
    říkali, že dárky nosí Ježíšek.
  • 00:38:19 A já jsem si toho Ježíše
    přestavovala jako ježka.
  • 00:38:29 -Adam Holý byl bezesporu jedním
  • 00:38:31 z nejlepších
    současných českých fotografů.
  • 00:38:34 Jeho talent se už rozvíjet dál
    nebude.
  • 00:38:37 Adam zemřel loni v létě
    ve věku 42 let.
  • 00:38:58 -Myslím, že krajina je základní
    disciplína.
  • 00:39:02 Protože to fotografování
    je vždycky o pozorování
  • 00:39:07 a máloco je víc o pozorování
  • 00:39:10 než vlastně toulka nebo
    putování.
  • 00:39:13 Takže myslím, že to je
    automatický instinkt
  • 00:39:16 fotit krajiny.
  • 00:39:22 Akty a krajina jsou vlastně
    velice blízký žánry.
  • 00:39:28 Moje vizualista a imaginace
    je automaticky naprogramovaná
  • 00:39:31 na některý typ křivek
  • 00:39:34 nebo na některých výrazných
    akcentů.
  • 00:39:39 Prostě v krajině, když vidím,
    oblý křivky
  • 00:39:42 s výrazným třeba keřem, nějakým
    roštím,
  • 00:39:45 tak mě upoutá víc,
    než když je to nějaká pustina.
  • 00:39:50 Já zrovna nejsem příznivec
  • 00:39:52 těch minimalistických horizontů
    a podobně.
  • 00:39:54 Většinou mám rád, když tam
    opravdu je ten keř uprostřed.
  • 00:40:32 -Filip Dvořák rád pracuje
    s nalezenými materiály,
  • 00:40:35 které kolážovitým způsobem
    skládá k sobě
  • 00:40:37 do podoby asambláží.
    Nazývá je objekto-obrazy.
  • 00:40:44 -Takže tohle je moje poslední
    klauzurní práce,
  • 00:40:48 je to vlastně takový volný
    překračování malby.
  • 00:40:52 Já jsem přemýšlel o tom,
    jak vystoupit z obrazu,
  • 00:40:55 jak mu dát další rozměr.
  • 00:40:58 A ještě kromě toho mu dát
    funkci.
  • 00:41:02 Zároveň s tím souvisí ten
    objekt, co stojí před tím.
  • 00:41:06 Jako prakticky tím, že na něj
    svítí,
  • 00:41:09 ale i jako myšlenkově popisuje
    úplně stejný téma.
  • 00:41:13 Je to vlastně asambláž, která
    imituje zavěšený divadelní kulisy,
  • 00:41:17 které jsou vlastně popsaný
    i na tom obraze.
  • 00:41:20 A zároveň tím,
    že skrz ně proudí světlo
  • 00:41:23 tomu dodává tu funkci,
    že si tam člověk
  • 00:41:25 může začít hrát nějaký stínový
    divadlo na tom.
  • 00:41:28 Tím pádem se z toho obrazu
    stává kulisa,
  • 00:41:31 o který to celý jako mluví.
  • 00:41:45 Tak teď aktuálně dělám
    na takový nový sérii
  • 00:41:47 černých obrazů nebo ono asi
    nejde úplně o to,
  • 00:41:50 že jsou černý, ale spíš jako
    experiment s barvou.
  • 00:41:53 Jsou to v podstatě hotový věci,
    ale ještě je to
  • 00:41:55 nějaký proces, který musí ještě
    nějak uzrát.
  • 00:41:58 Je to taková trošku hra s tím
    médiem.
  • 00:42:02 Třeba tohle to je kombinace
    dvou různých technik
  • 00:42:05 nebo dvou různých barev,
    který spolu nějak reagují
  • 00:42:08 a vlastně by to měl být
    takový jako na první pohled
  • 00:42:11 temný obraz, který ale v sobě
    na první pohled
  • 00:42:14 skrývá nějaký sdělení.
  • 00:42:22 To jsou polystyrénový
    objekto-obrazy.
  • 00:42:25 Třeba z toho je taková série,
  • 00:42:27 která se jmenuje
    Barva soumraku.
  • 00:42:30 Což má odkazovat k něčemu,
    co se nemění v čase.
  • 00:42:33 A to vlastně má to spojení
    dnešního obyčejného materiálu.
  • 00:42:36 A to baroko proto, že to je
    vlastně nějaká historická éra,
  • 00:42:40 kdy v tom umění cejtím nějaký
    přesah
  • 00:42:43 k nějaký možná duchovnosti
    nebo k něčemu hlubšímu.
  • 00:42:48 Tohle jsou zatím takový
    experimenty.
  • 00:42:50 To jsou obrazy, které mají
    vypadat,
  • 00:42:53 jakože je to natažený plátno,
    na který svítí slunce.
  • 00:42:56 Prostě skrz nějaký stromy
    nebo skrz okno.
  • 00:42:59 Je to zase ta malba-nemalba.
  • 00:43:02 Já myslím, že ty věci
    se nějak jako doplňujou.
  • 00:43:05 Že prostě to, že jsem věřící,
    tak se v těch věcech dá najít.
  • 00:43:09 Já tam nemaluju kříže
    nebo nějaký takovýhle věci,
  • 00:43:12 to tam člověk asi nenajde,
    ale kdo mě zná,
  • 00:43:16 nebo kdo to dílo nějak sleduje,
    tak v těch věcech
  • 00:43:20 i třeba ve výběru témat se ty
    věci nějak projevují.
  • 00:43:25 Jako jsou nějaký hledání
    pravdy.
  • 00:43:28 Tak pokud říkám "pravda",
    tak já osobně
  • 00:43:31 tím myslím dost konkrétní věci,
    ale nikomu je jakoby necpu.
  • 00:43:41 -Lepší město, lepší život.
    To je téma letošní výstavy
  • 00:43:44 EXPO 2010 v Šanghaji,
    na které bude
  • 00:43:47 svými videoplastikami reprezentovat
    české umění i Jakub Nepraš.
  • 00:43:51 Mezi jeho časté náměty patří
    propojené světy
  • 00:43:53 a organické struktury,
    které rozvíjel v ateliérech
  • 00:43:56 Veroniky Bromové nebo profesorů
    Bělického či Veselého.
  • 00:44:02 -Od tohohle prvního vlastně
    zásadnějšího videa
  • 00:44:04 jsem se pak dostal dál vlastně
    k mikroskopickým obrazcům,
  • 00:44:08 kde jsem konečně cítil,
  • 00:44:11 že využívám ta média nějak víc
    naplno.
  • 00:44:15 Tenhle ten větší celek
    mikroskopických obrazů
  • 00:44:18 jsem nazval Kultury.
    To znamená, že v detailech
  • 00:44:20 člověk rozezná reálný situace,
  • 00:44:23 převážně hemžení lidí,
    činností...
  • 00:44:26 Dají se z toho namíchávat
    pestrý obrazy,
  • 00:44:31 až surrealistický, podivný
    kombinace...
  • 00:44:38 Uběhl rok a stalo se.
  • 00:44:40 Najednou dělám tři objekty
    pro EXPO na Šanghaj.
  • 00:44:44 Tady vidíte nějaký rotační
    objekt.
  • 00:44:48 Může to připomínat UFO, může to
  • 00:44:51 připomínat nějaký lustr,
    disk...
  • 00:44:53 Jde o to, že se to fyzicky točí
    a podstatě i to video
  • 00:44:57 bude taky rotovat a bude
    vlastně spolupracovat
  • 00:44:59 s rotací toho objektu.
  • 00:45:05 Tak zde konečně stojíme
    u funkčního lustru.
  • 00:45:08 Jedná se o nějaký město
    nebo téma města,
  • 00:45:11 který mi je velice blízký.
  • 00:45:14 A město je pro mě velkej,
    energetickej zářič,
  • 00:45:18 jak Praha, tak Šanghaj
    nebo jiný města.
  • 00:45:22 A jelikož se bez měst
    neobejdem,
  • 00:45:25 je třeba to vnímat takový,
    jaký to je
  • 00:45:28 a spíš se nabíjet než se nechat
    v těch velkoměstech oslabovat.
  • 00:45:34 Do Bruselu, do soukromý galerie
    jsem udělal sérii
  • 00:45:37 tady těch dvou objektů.
  • 00:45:40 A pak jsem záhy na to navazoval
    ještě dalšími věcmi.
  • 00:45:46 Působí to jako nový formy
    v přírodě,
  • 00:45:48 takže i ten materiál fyzicky
    v podstatě reaguje
  • 00:45:52 na to zrychlení, který je
    hlavně v těch internetových
  • 00:45:55 a komunikačních formách,
    kterými jako nevidíme.
  • 00:46:08 Jmenuje se to Dron-list.
    To jsem dělal na Kampu.
  • 00:46:11 Je to právě o tom pokroku
    a o tom nebát se.
  • 00:46:14 Je to inspirace -
    ty Leonardo da Vinciho stroje,
  • 00:46:17 létající mechanizmy,
    který jsou vlastně
  • 00:46:20 takový jako předpotopní,
    ale zároveň
  • 00:46:23 ten obsah té projekce se jakoby
    rychlej, vizuální, kontrastuje
  • 00:46:27 mezi přírodními formami,
    klidnými.
  • 00:46:30 A pak vlastně ta exploze těch
    podprahovostí té dnešní doby.
  • 00:46:57 -Helena Sequensová a Adam
    Stanko toho spolu sdílejí více.
  • 00:47:00 Kromě studia sochy na VŠUP
    a ateliéru v Bubenči
  • 00:47:05 je to především zapálení
    pro společnou věc,
  • 00:47:08 která může být čímkoliv.
    Tedy čímkoliv v umění.
  • 00:47:11 To je pro ně důvodem,
    jak mluvit o tom,
  • 00:47:14 čemu říkají plíživé násilí.
  • 00:47:21 -Já tomu říkám Čína podivuhodné
    chuti.
  • 00:47:24 Vlastně to je taková evropská,
    nebo možná
  • 00:47:26 i středoevropská schýza,
    nebo takový strach,
  • 00:47:32 který plyne z nevědomosti
    o tom,
  • 00:47:34 jak se to na dálném Východě
    nebo vlastně s Čínou má.
  • 00:47:38 Je úplně zakořeněná fráze,
    že jednou přijdou Číňani
  • 00:47:41 a utlučou nás čepicemi.
  • 00:47:43 A myslím si, že to v lidech
    stále přežívá.
  • 00:47:46 A tohle to je jenom taková
    zvláštní mezní fáze
  • 00:47:49 mezi praporem a kosou.
  • 00:47:55 -Jde o jakýsi plíživý násilí.
    Nás zajímá takový to pod tím.
  • 00:47:59 To, co nevidíte,
    ale vlastně je to přítomný
  • 00:48:01 v mysli každého z nás.
  • 00:48:04 Jdu po ulici a představuju si,
    co se mi třeba stane.
  • 00:48:08 Co mi kdo udělá za rohem.
    To jsou takový ty
  • 00:48:10 obsedantní myšlenky,
    který my jakoby
  • 00:48:13 takovým způsobem, dejme tomu,
    zhmotňujeme.
  • 00:48:19 -My tady chystáme věc.
    Je to projekt,
  • 00:48:23 s Pavlem Charouzen a s Novou
    věčností, umělecká skupina.
  • 00:48:30 A je to výstava, která se
    jmenuje Konfigurace.
  • 00:48:37 A je to do Norska, do Osla.
  • 00:48:44 Myslím si, že to nějakým
    způsobem reflektuje
  • 00:48:48 současný společenský otázky,
    problémy a konflikty.
  • 00:48:52 -Součástí bude vlastně
    i workshop
  • 00:48:55 s uprchlickým centrem
    a s lidma ze Sýrie,
  • 00:48:58 kteří přijeli do Norska.
  • 00:49:01 -Jde nám o to,
    aby to bylo trošku zlý.
  • 00:49:04 -Jako hezký to není.
    To téma asi bude migrační krize.
  • 00:49:09 A určitě budeme reagovat
    na nějaký vzrůstající,
  • 00:49:12 fašizující tendence
    ve společnosti.
  • 00:49:15 -Ale tady tenhle ten vtip
    s tím femurem,
  • 00:49:18 že by to od něj mělo odpadávat,
    ty femury.
  • 00:49:21 -Jo, asi jo.
    Na tý zemi je taková
  • 00:49:24 emocionálně laděná figura
    inspirovaná
  • 00:49:27 tou známou fotkou,
    která oblítla celý svět.
  • 00:49:30 A sice to utonulý dítě
    na řeckých březích.
  • 00:49:34 -No, to je prostě něco jako
    peklo
  • 00:49:36 vymalovaný hezkými barvami.
    Je to něco,
  • 00:49:39 s čím se člověk nějakým
    způsobem musí jakoby setkat.
  • 00:49:41 Je otázka, jestli se to dá
    emocionálně zvládnout nebo ne.
  • 00:49:44 Je otázka je,
    jaká je míra panalizace té věci.
  • 00:49:48 A jestli se děje vlastně
    i při tom,
  • 00:49:50 že se jedná i o fakt,
    jakým způsobem třeba na to
  • 00:49:53 lidi reagují, i když je to
    zachycený nějaký
  • 00:49:55 velmi tragický moment a příběh
    a situace.
  • 00:49:59 -Kdy je najednou extrémně
    zpopularizovaný,
  • 00:50:01 což je v takovým jako přímým
    emocionálním rozporu.
  • 00:50:04 Takže proto to vypadá tak,
    jak to vypadá.
  • 00:50:07 -Hele, a poté, co jste
    dokončili státní školu,
  • 00:50:09 tak jste spokojeni?
  • 00:50:12 -Můžu na něco zaklepat?
    Takhle na tu opici.
  • 00:50:15 -Já jo.
    -Já si myslím, že ano.
  • 00:50:18 -Tak určitě, určitě.
    -Tak dokud jde dělat to,
  • 00:50:21 co člověk chce, tak prostě si
    myslím, že by měl být spokojen.
  • 00:50:33 -Události, které se odehrály
    na české výtvarné scéně,
  • 00:50:36 a které jsme v průběhu let
    zaznamenali, je bezpočet.
  • 00:50:39 Jen namátkou: natáčeli jsme
    ohrožené industriální stavby
  • 00:50:43 v Praze, na Kladně i Ostravě,
    ale také jejich konverze.
  • 00:50:53 V roce 2008 jsme s Leošem
    Válkou zahajovali
  • 00:50:56 Centrum současného umění
    v Doxu.
  • 00:50:58 A od té doby tam byli
    mnohokrát.
  • 00:51:02 -Investovat do podpory umění,
    když to není
  • 00:51:04 ve sběratelským smyslu,
    není to výnosná aktivita
  • 00:51:07 zřejmě nikde na světě.
  • 00:51:10 Pokud to tedy není komerční
    galerie,
  • 00:51:12 což teda naše galerie komerční
    není.
  • 00:51:14 Nehodláme v ní prodávat umění.
  • 00:51:16 Dokonce neplánujeme
    ani vlastní sbírku.
  • 00:51:19 A celkový koncept je vlastně
    jako Kunsthalle.
  • 00:51:26 -A takhle to vypadalo
    před deseti lety v Kutné Hoře,
  • 00:51:28 dnešní Galerii Středočeského
    kraje GASK.
  • 00:51:33 -Teď jsme v prostorách,
    kde bychom rádi
  • 00:51:35 v budoucnu dělali výstavy
    mezinárodní,
  • 00:51:40 protože už dneska vlastně
    ten náš trh
  • 00:51:42 docela vzbuzuje zájem
    a řada partnerů ze zahraničí
  • 00:51:45 se o to zajímá, takže si
    myslím,
  • 00:51:47 že v tomhle ohledu to bude
    úspěšný.
  • 00:51:50 Protože v poslední době,
    myslím ani v Evropě,
  • 00:51:52 jsem nezaznamenal,
    že by se udělala tak rozsáhlá
  • 00:51:55 rekonstrukce takového
    historického objektu pro galerii.
  • 00:51:58 -Objekt se změnil k nepoznání,
    a kdo z vás tam nebyl,
  • 00:52:01 tak mu návštěvu Galerie můžeme
    vřele doporučit.
  • 00:52:04 Bývá tam nejen řada výstav
    a doprovodných programů,
  • 00:52:06 ale také přednášky, koncerty
    a mnoho dalších akcí.
  • 00:52:26 Nedávnou událostí byla
    například velká retrospektiva
  • 00:52:28 Pavla Brázdy a Věry Novákové.
  • 00:52:36 Také v Karlině to žilo.
  • 00:52:38 Zdejší bývalé tovární haly
    byly plné umění.
  • 00:52:44 S Karlin Studios jsme začínali,
    ale i končili.
  • 00:52:47 Před pár lety byly tyto
    prostory plné
  • 00:52:50 ateliérů, akcí a výstav.
  • 00:52:52 O pár ulic dál bývala k vidění
    zase bienále současného umění.
  • 00:53:11 Bienále je největší událost
  • 00:53:14 v oblasti současného umění
    v České republice.
  • 00:53:17 Ale - to je jen důkaz úpadku
  • 00:53:19 uměleckých institucí v této
    zemi.
  • 00:53:22 Bienále je celek složený
    z mnoha uměleckých výpovědí.
  • 00:53:26 Ale samo jako celek žádnou
    výpověď nenese.
  • 00:53:30 Bienále přitahuje k současnému
    umění
  • 00:53:33 pozornost široké veřejnosti,
  • 00:53:35 ale neučí širokou veřejnost rozumět
    současnému umění.
  • 00:53:41 Bienále vytváří podmínky
    pro dialog
  • 00:53:43 mezi domácí scénou a hosty.
  • 00:53:45 Ale ani jedni, ani druzí
    o žádný dialog nestojí.
  • 00:53:50 I tato slova jsou exponát.
  • 00:53:55 Umění muselo ustoupit
    developerům.
  • 00:53:58 Jo, kdeže loňské sněhy jsou.
  • 00:54:09 My jsme zatím žádnou cenu,
    bohužel, nedostali,
  • 00:54:12 ale zato jsme zaznamenali
    řadu jiných uměleckých ocenění.
  • 00:54:19 A některá z nich i velmi
    prestižní!
  • 00:54:33 HLÁŠENÍ Z TRAMVAJE
    Veletržní palác.
  • 00:54:36 Příští zastávka - Výstaviště
    Holešovice.
  • 00:54:42 -Také jsme stáli u úspěšného
    restartu Národní galerie,
  • 00:54:44 do jejíhož čela se postavil
    Jiří Fajt s novým týmem.
  • 00:55:07 Natáčeli jsme i po večerech.
    Takhle začínal Signal festival,
  • 00:55:11 který představil Praze poprvé
    světelné umění.
  • 00:55:30 Lítali jsme s kamerou všude,
    i po letišti!
  • 00:55:44 Umění už dávno překročilo
    hranice výstavních síní.
  • 00:55:47 A ani výstavy na větových
    letištích
  • 00:55:50 nejsou ničím neobvyklým.
  • 00:55:52 Ale u nás je AERONÁLE 2008
    první svého druhu.
  • 00:55:56 Vedení letiště Ruzyně
    nápad autora Michala Trpáka
  • 00:56:01 a kurátora Jiřího Machalického
    uvítalo.
  • 00:56:04 Polidštit tento technicistní
    prostor a zároveň představit
  • 00:56:07 současné umění široké
    veřejnosti má svůj smysl.
  • 00:56:11 Výstava přestavuje tvorbu
    umělců
  • 00:56:14 mladé a střední generace.
  • 00:56:19 A protože naším cílem je
    přinášet vám
  • 00:56:21 zajímavé informace odkudkoliv,
    zajedeme se občas podívat
  • 00:56:23 do Ostravy - třeba na Kukačku,
  • 00:56:26 známý festival umění
    ve veřejném prostoru.
  • 00:56:30 Nebo na Smalt Art do Vítkovic.
  • 00:56:37 8. ročník uměleckého sympozia
    Vítkovice Smalt Art 2013
  • 00:56:41 probíhá v Ostravě.
  • 00:56:43 Po roce se sem do smaltovny
    Vítkovice Power Ingeneering
  • 00:56:47 sjeli umělci, aby si zde
    vyzkoušeli
  • 00:56:49 technologicky zajímavý
    a náročný velkoformátový smalt.
  • 00:57:00 Do Dolních Vítkovic se rádi
    vracíme.
  • 00:57:02 Jak by ne, když jsme byli
    svědky začátků
  • 00:57:04 jedinečné přestavby téhle
    monumentální
  • 00:57:06 evropské industriální památky.
  • 00:57:11 Unikátní plynojem postavený
    Vítkovickými železárnami
  • 00:57:14 v roce 1921 obsahoval
    až 50 tisíc m3 plynu.
  • 00:57:19 Už několik let je mimo provoz.
  • 00:57:21 Voda i plyn
    jsou z něho vypuštěny,
  • 00:57:24 takže působí jako píchlá
    pneumatika.
  • 00:57:27 Brzy se ale promění v moderní
    kongresové a kulturní centrum,
  • 00:57:30 ve kterém se počítá i s velkou
    galerií moderního umění,
  • 00:57:33 což Artmix pochopitelně
    mimořádně zajímá.
  • 00:57:36 -Je to teda skutečně výjimečná
    stavba v tom smyslu,
  • 00:57:38 že to je stavba kruhová.
  • 00:57:41 Protože kdyby člověk řešil
    takovýhle problém
  • 00:57:44 možná jako nový zadání,
    novostavbu,
  • 00:57:46 tak by se k tomu čistýmu kruhu
    asi neodhodlal.
  • 00:57:49 Ale když to máte naservírovaný,
    tak je to výzva.
  • 00:57:54 Je to potyčka.
    To si ani nevzpomínám,
  • 00:57:57 že bychom měli kdy ve škole
    takovouhle kompozici,
  • 00:58:02 že bychom členili pravidelný
    kruh.
  • 00:58:16 -A takhle to vypadá v Gongu
    dnes.
  • 00:58:36 Pamětníci si jistě vzpomenou,
    jak začínala
  • 00:58:38 slavná pražská Trafačka,
  • 00:58:40 jejíž stopy také sledujeme
    až do dneška.
  • 00:58:57 -V září 2016 jsme vlastně
    otevřeli třetí galerii tady
  • 00:59:03 v Pražské tržnici.
  • 00:59:05 První prostor vydržel nějakých
    7 let.
  • 00:59:07 A protože nám ho zbourali,
    tak jsme hledali alternativy.
  • 00:59:10 Šli jsme vlastně
    z bývalé trafostanice
  • 00:59:12 sem na poštu sem na jatka.
    A vlastně jsme si nadělili
  • 00:59:15 k našemu 10. výročí výstavu,
    kterou teď otevíráme.
  • 00:59:19 Jmenuje se Silicon Family
    a autorem je Jakub Janovský,
  • 00:59:22 kurátora dělal Otto Urban.
  • 00:59:25 Ten výstavní prostor má
    krásných nějakých 170 m2,
  • 00:59:29 takže se tam dá udělat spousta
    věcí jak prostorových,
  • 00:59:32 tak se tam vejde hodně obrazů.
  • 00:59:34 Má nádherný stropní světlík,
    takže to má krásnou atmosféru.
  • 00:59:37 Ani by člověk nevěřil,
    že tam dřív bourali dobytek.
  • 00:59:41 No a vzhledem k tomu,
    v jaký je to lokalitě,
  • 00:59:43 tak máme fantastickou
    návštěvnost
  • 00:59:46 a chodí sem spousta lidí.
  • 00:59:49 Dřív jsme používali GALERIE
    TRAFAČKA,
  • 00:59:51 ale vlastně ten spolek je furt
    stejnej.
  • 00:59:53 A teď máme vlastně takový
    internacionální název
  • 00:59:57 TRAFO GALLERY, což si myslím,
    že se docela dobře pamatuje.
  • 01:00:00 V hale 14, Pražská tržnice,
    myslím,
  • 01:00:02 je docela zapamatovatelný
    místo.
  • 01:00:06 Ten znak, ten blesk se s náma
    drží.
  • 01:00:09 Trošku ho upravujeme,
    ale to téčko v tom blesku
  • 01:00:12 je pořád náš srdeční symbol.
  • 01:00:19 -Není to radost, být na začátku
    zrodu
  • 01:00:21 prestižních uměleckých míst,
  • 01:00:23 jakým je dnes třeba
    Museum Montanelli?
  • 01:00:29 Za velkého zájmu publika
    a mnoha hostů,
  • 01:00:31 včetně prezidenta Václava
    Havla,
  • 01:00:33 bylo slavnostně zahájeno
    otevření Musea Montanelli,
  • 01:00:36 které se věnuje současnému
    vizuálnímu umění.
  • 01:00:39 Zakladatelka a ředitelka muzea,
    Nadja Altenburg-Kohlová
  • 01:00:42 tu představila aktuální výstavu
    Opening,
  • 01:00:44 kterou uvádí díla předních
    českých a zahraničních umělkyň,
  • 01:00:47 se kterými bude muzeum
    spolupracovat,
  • 01:00:50 nebo které jsou zastoupeny
    v jeho nadační sbírce.
  • 01:00:53 Tématem výstavy je různorodost
    současného umění.
  • 01:00:55 Jak formální, tak obsahová.
  • 01:00:58 -Profesí jsem lékařka
  • 01:01:03 a můj sen byl vždycky dělat
    něco uměleckého.
  • 01:01:06 Dlouho jsem dělala balet,
    tancovala jsem.
  • 01:01:08 Ale tím, že jsme vyrůstaly
    jenom s babičkou a dědečkem,
  • 01:01:11 tak moje přísná katolická
    maďarská babička mi říkala:
  • 01:01:17 "Musíš dělat něco,
    čím uživíš svoje děti."
  • 01:01:21 A v tom jsem jí dala zapravdu.
  • 01:01:23 Studovala jsem medicínu,
    velmi ráda.
  • 01:01:25 Ale to umění byl takový pokojík
    vlastně mé útěchy.
  • 01:01:30 Já jsem se vrátila z emigrace
    koncem 90. let
  • 01:01:34 a začala jsem být zvědavá
    na to,
  • 01:01:37 co se tady dělo, když jsem zde
    nebyla.
  • 01:01:39 Tak jsem systematicky začala
    navštěvovat umělce,
  • 01:01:42 kteří uzavřeně tvořili tady
    v České republice.
  • 01:01:45 A začala jsem se zajímat
    o jejich umění.
  • 01:01:49 Tak jsme vytvořili takovou
    malou buňku v Nerudově ulici,
  • 01:01:52 kde jsem těmto umělcům ještě
    dělala výstavy.
  • 01:01:57 No a z malé galerie se postupně
    začala stávat větší a větší,
  • 01:02:01 až to skončilo vlastně
    institucí,
  • 01:02:05 do které jsem začlenila sbírku
    nejenom českých autorů,
  • 01:02:08 ale i světových autorů.
    A teď zde z toho máme muzeum.
  • 01:02:15 My neprodáváme obrazy, je to
    nekomerční instituce.
  • 01:02:18 Samozřejmě zviditelňujeme
    umělce
  • 01:02:21 jak české, tak internacionální.
  • 01:02:24 A já jsem jako sběratel
    neukázněná,
  • 01:02:27 ráda bych představila české
    umělce,
  • 01:02:31 kteří mně imponují
    a líbí se mi,
  • 01:02:33 ale také mě svádí to, že znám
    spoustu umělců v zahraničí,
  • 01:02:37 které jsem osobně poznala
  • 01:02:39 a které bych tady chtěla
    představit.
  • 01:02:45 -V Galerii Zdeněk Sklenář
    probíhá
  • 01:02:47 výstava Odvážné srdce píše
    vzletným štětcem.
  • 01:02:50 Název odkazuje k českému vydání
    stejnojmenné knihy
  • 01:02:53 čínského básníka a kaligrafa
    Wang Ji.
  • 01:02:56 Obsahuje pastely Karla Malicha
    z let 1998 - 2012.
  • 01:03:01 Wang Ji bývá nazýván posledním
    romantikem Číny.
  • 01:03:04 Obrazy na výstavě
    Odvážné srdce píše vzletným štětcem
  • 01:03:10 spojuje lidská touha a láska.
  • 01:03:11 Jejich autory jsou
    Karel Malich, Josef Šíma,
  • 01:03:14 František Kupka, Mikuláš Medek,
    Stanislav Podhrázský,
  • 01:03:17 Jiří Štýrský a mnozí další.
  • 01:03:23 Galerie Zdeněk Sklenář,
    Smetanovo nábřeží číslo 4,
  • 01:03:27 adresa, na které od roku 2001
    sídlila galerie,
  • 01:03:30 kde se odehrálo bezpočet
    výstav,
  • 01:03:32 a která se stala místem setkání
    mnoha umělců,
  • 01:03:35 sběratelů a milovníků moderního
    současného umění.
  • 01:03:39 V roce 2010 byla rozšířena
    o dalších 400 m2,
  • 01:03:42 ze kterých architekt Josef
    Pleskot vytvořil
  • 01:03:45 nádherný minimalistický
    výstavní prostor.
  • 01:03:49 Poslední výstavou, kterou tu
    návštěvníci mohli vidět,
  • 01:03:51 byly tušové kresby Federica
    Diaze a práce Karla Malicha.
  • 01:04:02 A pak přišel osudný okamžik -
    29. duben 2013, 9:58.
  • 01:04:08 V průběhu 5 vteřin následovaly
    tři exploze plynu
  • 01:04:11 v Divadelní ulici, které zcela
    zničily zadní trakt domu
  • 01:04:15 a s ním i obě části galerie.
  • 01:04:18 Tisíce uměleckých děl,
    mezi nimi kresby, grafiky,
  • 01:04:20 oleje, sochy, skleněné objekty,
    fotografie a knihy
  • 01:04:24 byly nevratně zničeny
    nebo poškozeny.
  • 01:04:27 Škody pro galerii byly fatální.
  • 01:04:32 -Díváte na zkázu galerie,
    na záběry,
  • 01:04:34 které jsme zatím nevysílali.
  • 01:04:36 Na natáčení nebylo moc času,
    protože jsme pomáhali
  • 01:04:39 spolu s dalšími přáteli
    stěhovat jednotlivá díla
  • 01:04:41 a měli na to pouhé čtyři
    hodiny.
  • 01:04:47 -Je to jeden z klíčových
    okamžiků mého života.
  • 01:04:53 To je takové neštěstí,
    které mění život.
  • 01:04:55 To zaprvé.
    A zadruhé ty důsledky,
  • 01:04:57 které vyvolal, prostě musím
    každý den řešit.
  • 01:05:00 A ty ekonomické ztráty,
    které to přineslo,
  • 01:05:02 byly skutečně tak ohromné,
  • 01:05:05 že doposud se s nimi
    vyrovnávám.
  • 01:05:09 Tím, že jsem vlastně
    mezinárodní instituce,
  • 01:05:12 že se pohybujeme opravdu
    po celém světě,
  • 01:05:15 tak jsme si mohli dovolit
    ten luxus
  • 01:05:18 neukončit činnost galerie.
  • 01:05:20 To znamená - ta mezinárodní
    činnost
  • 01:05:22 mě skutečně zásadním způsobem
    odmrštila ještě výš.
  • 01:05:26 Bez toho bych neudržel chod
    podniku
  • 01:05:28 a musel bych vyhlásit bankrot.
    A to doslova a do písmene.
  • 01:05:34 A zvláště v této souvislosti
    bych rád upozornil
  • 01:05:36 na opravdu humanitní
    vystupování
  • 01:05:40 některých osobností, které jsou
    v českém prostředí.
  • 01:05:45 Prostě desítky rodin,
    které napomohly mně
  • 01:05:49 sebrat znovu tu sílu,
    aby to fungovalo.
  • 01:05:57 -Policie a hasiči pak objekt
    okamžitě uzavřeli a zapečetili,
  • 01:06:00 protože hrozily další sesuvy
    stropů.
  • 01:06:04 A tak se v rychlosti nakládala
    umělecká díla do aut
  • 01:06:06 a odvážela se
    do Národní galerie,
  • 01:06:09 která okamžitě poskytla
    velkoryse
  • 01:06:11 jedno křídlo Veletržního paláce
  • 01:06:14 a tím se mnoho věcí
    podařilo zachránit.
  • 01:06:27 Říká se, že dvakrát do jedné
    řeky nevstoupíš,
  • 01:06:29 a tak je tahle adresa galerie
    definitivně pryč.
  • 01:06:33 Dnes ji najdete na Starém
    Městě, v Salvátorské ulici,
  • 01:06:36 kde její výstavní prostory
    opět upravil Josef Pleskot.
  • 01:07:06 Těžko říct, co znamená patřit
    mezi Mistry,
  • 01:07:10 neboli významné umělce.
  • 01:07:11 Zda se umělec etabluje
    mezi mistry
  • 01:07:13 vlivem na regionální scénu,
  • 01:07:15 nebo průlomem do mezinárodního
    uměleckého dění.
  • 01:07:19 A nezapomínejme, že i umělecké
    dílo je komoditou,
  • 01:07:21 je tedy obchodovatelné
    a významným může být třeba ten,
  • 01:07:24 kdo prodává za nejvíc.
    Nebo alespoň dlouhodobě.
  • 01:07:28 No a také pochopitelně záleží
    na tom,
  • 01:07:30 kde a jak často vystavujete.
  • 01:07:32 Můžete jednou za čas,
    zato v prestižních institucích,
  • 01:07:35 nebo každou chvíli v různých
    místních lokalitách.
  • 01:07:38 Jedna z teorií praví,
    že nejvýznamnějším
  • 01:07:41 je britský umělec Banksy.
  • 01:07:43 Nikdo neví, jak vypadá,
    jeho díla však znají všichni.
  • 01:07:48 My jsme se v Artmixu setkali
    s mnoha Mistryněmi a Mistry.
  • 01:07:52 Ve výročnímu dílu
    jsme řadu z nich oslovili,
  • 01:07:54 aby nám řekli,
    koho za posledních deset let
  • 01:07:57 považují za svého oblíbence
    oni.
  • 01:07:59 Nebo jaká událost pro ně byla
    zásadní
  • 01:08:01 a alespoň na čas jim změnila
    pohled
  • 01:08:03 na umění a vlastní tvorbu.
    A také jsme je vyzvali,
  • 01:08:06 aby se pochlubili vlastními
    úspěchy.
  • 01:08:11 -Já mám prostě rád věci,
    které vypadají
  • 01:08:14 jako že jsou zapomenutý,
    svým způsobem.
  • 01:08:17 Takže pokud si vzpomenu,
    tak určitě mě zajímají lidi,
  • 01:08:20 kteří mají těch 70 až 100 let
    v tuhle chvíli.
  • 01:08:25 A jsou víc vidět nebo míň
    vidět.
  • 01:08:28 Takže bych mohl třeba jmenovat
    Kučerovou.
  • 01:08:31 To je pro mě furt docela
    zajímavá figura.
  • 01:08:35 -No a to mně přítelkyně
    přinesla
  • 01:08:37 takovej kousek větvičky.
    A říká:
  • 01:08:40 Alenko, ty jsi umělec,
    tak to nějak využij.
  • 01:08:46 -No a z těch současnějších
    mladých lidí -
  • 01:08:48 velmi třeba respektuju práci
    Marka Meduny
  • 01:08:51 a samozřejmě mě zajímají
    i lidi,
  • 01:08:54 kteří mi třeba nejsou blízcí
    projevem svý práce,
  • 01:08:58 jsou v něčem odlišný.
    A to jsou třeba spíš lidi,
  • 01:09:01 kteří dělají nějakou
    experimentální hudbu nebo tak.
  • 01:09:05 A já ta jména vždycky
    zapomenu.
  • 01:09:13 -Pro mě byla asi dost důležitá
    Documenta,
  • 01:09:18 ta poslední, protože se ať chci
    nebo nechci,
  • 01:09:20 se k ní hodně často myšlenkově
    vztahuju.
  • 01:09:23 Hodně se mi líbila kurátorská
    koncepce,
  • 01:09:25 myslím si, že hodně věcí
    ovlivnila.
  • 01:09:27 To je spíš z té doby
    takové té střednědobé.
  • 01:09:30 A kdyby ses mě zeptal nedávno,
    tak jsme byli
  • 01:09:33 na berlínským bienále,
    ale o tom nechci mluvit.
  • 01:09:36 Ale spíš na Hamburském nádraží
    se mi líbil Julian Rosenfeld,
  • 01:09:40 jeho videoinstalace,
    kde jsem si říkal,
  • 01:09:43 že vidím po dlouhé době
    závažnou věc.
  • 01:09:47 Umění s velkým U, který má
    všechno, co třeba já potřebuju.
  • 01:09:52 Takže od dojetí
    až po seriózní úvahy
  • 01:09:55 jsem byl opravdu naplněnej.
  • 01:09:59 To jsou takový pecky,
    který jsou pro mě důležitý.
  • 01:10:03 Začínal jsi poprvé v životě
    realizovat sny.
  • 01:10:06 Třeba pro mě je zásadní,
    že jsem začal dělat kytaru.
  • 01:10:09 A je to sen dlouhodobej.
    Co já vím,
  • 01:10:12 fakt 30 let jsem chtěl
    a konečně mám kytaru
  • 01:10:14 a konečně mám kombo
    a začínám si hrát na kytaru,
  • 01:10:17 tak to je pro mě důležitý.
  • 01:10:19 Samozřejmě kromě rodiny,
    která je pro mě nejdůležitější.
  • 01:10:23 Měl jsem velkou výstavu
    v Rudolfínu.
  • 01:10:25 Největší projekt byl vlastně
    v mým životě.
  • 01:10:28 A to je vlastně taková kariérní
    záležitost,
  • 01:10:31 který jsem si užil a nemůžu
    říct, že bych neuspěl.
  • 01:10:34 Takže to je pro mě důležitý.
    A můžu si dovolit,
  • 01:10:37 mám určitou svobodu,
    která mně dovoluje tvořit,
  • 01:10:40 což je ohromný štěstí,
    samozřejmě.
  • 01:10:52 -Já mám rád činění skupiny
    Rafani.
  • 01:10:59 Za to, že má dobrou tendenci
    nějakým způsobem
  • 01:11:02 rozdmýchávat stojaté vody
    a provokovat
  • 01:11:07 a přitom zůstávat v určitým
    jemnocitu a chytrý.
  • 01:11:11 Takže Rafani.
  • 01:11:16 Mám rád zcela určitě to,
    že se podařilo
  • 01:11:18 udělat pod Nuselákem
    Memento mori sebevrahům
  • 01:11:22 pro složitost celého
    toho procesu,
  • 01:11:25 pro tabu toho tématu
    i pro jakoby netradiční
  • 01:11:30 řešení pomníku nebo sochy
    ve veřejným prostoru.
  • 01:11:34 To je pro mě jakoby
    velký zásadný úspěch u něčeho,
  • 01:11:37 co bylo složitý.
  • 01:11:39 A pak to byla taková triáda
    výstav,
  • 01:11:42 který na sebe navazovaly
    a odrážely se od sebe.
  • 01:11:45 A to byla Městská knihovna
    2012,
  • 01:11:48 kde se podařilo otočit
    atmosféru instituce
  • 01:11:50 vzhůru nohama,
    což považuju taky za úspěch,
  • 01:11:53 vyvětrat tam trošku.
  • 01:11:55 A od toho pak bylo muzeum
    v Basileji
  • 01:11:58 a od toho se odrazil
    Kunsthalle Rotterdam.
  • 01:12:01 To jsou takový moje
    dobrý vzpomínky.
  • 01:12:13 -Shodou okolností teď
    je to přesně 10 let,
  • 01:12:15 co jsem se sem nastěhoval.
  • 01:12:17 Prostě jsem odešel z města
    a žiju tady
  • 01:12:20 relativně na samotě
    a relativně sám,
  • 01:12:23 tak to je možná z těch
    největších změn.
  • 01:12:29 A pak možná úplně z poslední
    doby mě napadá to,
  • 01:12:31 že jsem nějakým způsobem začal
    pracovat s barvou,
  • 01:12:35 což je pro mě ještě pořád
    takový nedořešený, nevyřešený,
  • 01:12:39 protože to je vlastně hodně
    jiný způsob myšlení.
  • 01:12:42 Najednou se cosi zlomilo,
    měl jsem pocit,
  • 01:12:46 že už to najednou nějak nejde
    zpátky.
  • 01:12:49 Ale je to asi mnohem větší
    změna, než si sám připouštím.
  • 01:12:52 Teď v poslední době
    mě hodně zaujaly
  • 01:12:55 věci Michaela Borremanse.
    Což je úžasný belgický malíř.
  • 01:13:00 A je tam něco strašně podobného
    s tím,
  • 01:13:02 co je v mých fotkách,
    až mě to úplně dostalo.
  • 01:13:06 Že jsem přemýšlel,
    že by bylo hezký
  • 01:13:08 s ním třeba udělat výstavu.
    Pak pro mě byl docela objev,
  • 01:13:11 což není nikdo nový na scéně,
    ale já jsem ho neznal.
  • 01:13:14 "Tajsman", jestli ho dobře
    vyslovuju,
  • 01:13:17 já ty belgický jména
    moc neumím.
  • 01:13:20 Tak to je taky strašně zajímavý
    posun
  • 01:13:23 v malbě pro mě, jak já vnímám
    malbu.
  • 01:13:26 A je tam něco, co já můžu
    pro sebe vytěžit o fotky,
  • 01:13:29 protože je tam taky nějaký
    společný zájem.
  • 01:13:32 A kdyby ses mě třeba ptala
    na fotku,
  • 01:13:34 tak jsem před pár lety viděl
    výstavu v Mnichově
  • 01:13:37 Hiroshi Sugimota Revolution.
  • 01:13:39 Což jsem si opravdu sedl
    na zadek.
  • 01:13:42 Měl jsem pocit, že jsem už
    úplně mimo fotku.
  • 01:13:45 Ta míra abstrakce a to,
    jak naložil s instalací,
  • 01:13:48 to byl pro mě fakt iniciační
    zážitek.
  • 01:14:02 -V těch 10 letech se toho událo
    spousty
  • 01:14:04 a na jedné straně hypotéka,
    pak dítě,
  • 01:14:07 kterému jsem chtěla dát
    maximum,
  • 01:14:11 starala jsem se o něho sama,
    vedle toho učení
  • 01:14:13 a ještě jsem chtěla dělat
    svoji práci.
  • 01:14:16 Takže to bylo tak nabitý
    období.
  • 01:14:18 A byla jsem šťastná,
    že všechno fungovalo.
  • 01:14:21 Mě zaujala výstava Honzy Merty
    v Galerii hl.m. Prahy.
  • 01:14:24 Je to úžasná výstava,
  • 01:14:27 je tam vidět celý ten průběh
    jeho práce.
  • 01:14:29 Zajímavý je, že tam pracuje
    i s objektovou tvorbou.
  • 01:14:33 Je pravda, že mnohdy záleží,
    jak je člověk
  • 01:14:36 pojme nebo vnímá podle toho,
    jak je on sám naložen,
  • 01:14:39 a jakou náladou,
    s jakou atmosférou
  • 01:14:42 na tu výstavu přichází,
    ale toto je
  • 01:14:44 za poslední období výstava,
    která mě bavila
  • 01:14:47 a vlastně toho Honzu
    po této stránce obdivuju.
  • 01:14:54 -Kromě drobných pěstitelských
    úspěchů na mé zahrádce,
  • 01:14:58 tak nemám žádnejch, v podstatě,
    větších vzruchů.
  • 01:15:03 Udělal jsem 3 retrospektivy
    a pak jsem měl
  • 01:15:08 takový větší úkol -
  • 01:15:10 na olympiádu jsem maloval
    pár obrazů.
  • 01:15:12 Asi 27.
  • 01:15:15 A to byly takový vlastně
    pracovní mezníky v tom.
  • 01:15:18 Jinak já vlastně pracuju
    cyklicky a děti mám odrostlý,
  • 01:15:23 žádný nový nemám,
    takže v podstatě život jde dál.
  • 01:15:31 Hele, mně se zdá,
  • 01:15:33 že na ní rostou další
    kedlubny...
  • 01:15:50 -Já to mám zaprvé
    rozprostraněný
  • 01:15:52 do dlouhýho časovýho úseku,
    protože potřebuju vjemy,
  • 01:15:56 který se mi nadlouho natrvalo
    zaseknout do paměti
  • 01:15:59 a s nima potom v životě jdu.
  • 01:16:02 Takže zaprvé do těch zásadních
    vjemů
  • 01:16:06 patří berlínský památník
    holocaustu.
  • 01:16:09 300x300 metrů plastika
    uprostřed města jako memento,
  • 01:16:16 co se může vždycky stát jako
    okamžitý přicházející průšvih.
  • 01:16:22 Krásný.
  • 01:16:27 K tomu se samozřejmě pojí
    to úžasný místo,
  • 01:16:31 pietně zpracovaný po těch
    dvojčatech v New Yorku.
  • 01:16:37 Ty dva půdorysy,
    do nichž vtéká voda
  • 01:16:39 a do 1/9 se potom propadá
    do dna
  • 01:16:43 jako věčný nekonečný koloběh
    života.
  • 01:16:49 A jako poslední musím nutně
    říct,
  • 01:16:52 abyste viděli,
    že jdu až do současnosti,
  • 01:16:56 zdánlivě nenápadnou věc,
  • 01:16:59 a to je Tvář od Josefa
    Pleskota.
  • 01:17:04 Malá drobná figurka madony
  • 01:17:06 postrádající obličejovou
    partii.
  • 01:17:10 Doplněná zlatistým kovem.
  • 01:17:13 A ten kov se nikde nedotýká
    toho objektu samotného.
  • 01:17:17 A to všechno je postavený
  • 01:17:19 na úzkým vysokým soklu -
    úžasný.
  • 01:17:23 Mám k tomu 4 slova:
  • 01:17:26 Monumentální, současný,
    excelentní, egyptský.
  • 01:17:42 -Jedna událost jako osobní
    třeba,
  • 01:17:47 že mám plnou hlavu těch zubů
    zase novejch.
  • 01:17:50 Což by byl jenom takový
    medicínský fakt,
  • 01:17:52 ale já zjišťuju, že jako myslím
    i maluju podle toho,
  • 01:17:56 jak zrovna mě v životě vypadly
    zuby.
  • 01:17:59 Vždycky už jsem byl v cizině,
    tak jsem přišel
  • 01:18:01 o jeden nějaký důležitý zub,
    jo.
  • 01:18:04 A hned mi to změnilo myšlení
    z jedný hemisféry do druhý.
  • 01:18:07 Prostě jsem na tom závislej.
    A najednou mám tu hlavu
  • 01:18:09 plnou zubů zase zpátky,
    takže budu jinak žvýkat...
  • 01:18:12 To je moje osobní událost.
    Ale když se podívám zpátky
  • 01:18:16 do 10 let, tam jako dost lidí
    umřelo, jo.
  • 01:18:22 Třeba mě šokovalo, že zemřel
    Petr Vopěnka, to je matematik.
  • 01:18:27 Napsal třeba Rozpravy
    s geometrií,
  • 01:18:31 takovou obrovskou "bychlu".
    Důležitou knížku i pro malíře.
  • 01:18:35 A toho jsem chtěl aspoň potkat.
    V životě jsem ho nepotkal.
  • 01:18:39 Naštěstí jsou zase ti žijící,
    jako já nevím, Petříček.
  • 01:18:43 Všichni milujou filosofa
    Petříčka.
  • 01:18:46 Kupodivu neříkám žádného malíře
    nebo umělce.
  • 01:18:50 Ne, že bych je dával v nějakých
    žebříčcích,
  • 01:18:53 ale jsou pro mě asi důležitější
    ti lidi z jiných oborů.
  • 01:18:57 Ale třeba z našeho oboru
    Patrik Pelikán.
  • 01:19:01 A to je třeba takový talent,
    že si říkám,
  • 01:19:04 že to bude ta osobnost,
    ke který třeba já
  • 01:19:07 ještě budu na stará kolena
    vzhlížet.
  • 01:19:09 Nebo já už teď vzhlížím.
    I když je obrovský introvert.
  • 01:19:12 Tak je zároveň strašně silnej
    a intenzívní.
  • 01:19:16 A věřím, že za 10 let řeknu
    třeba jeho.
  • 01:19:26 -Jednou z nepravidelných rubrik
    Artmixu byl Artfór.
  • 01:19:29 Sáhli jsme k němu vždy,
    jakmile se nám zdálo
  • 01:19:32 nějaké umělecké dílo jakýmkoliv
    způsobem vtipné
  • 01:19:34 nebo pracující s vyšší či nižší
    mírou nadhledu.
  • 01:19:37 Na druhou stranu však může
    humor působit
  • 01:19:40 jako skrytá zbraň,
    střílející si z našich
  • 01:19:42 estetických soudů
    nebo společenských stereotypů.
  • 01:19:45 A tento druh artfórů
    nás zajímal především.
  • 01:19:48 -Tady ty zahradní sochy vznikly
    jako doplňkový produkt
  • 01:19:52 pro jeden projekt v Německu,
  • 01:19:54 který se jmenuje Provokace
    z provincie.
  • 01:19:57 A nás napadlo, že tam uděláme
    živý sochy trpaslíků.
  • 01:20:22 Původně jsem zamýšlel,
    že by to bylo ideální,
  • 01:20:25 kdybychom to třeba dotlačili
    do nějakýho Bauhausu nebo OBI,
  • 01:20:28 kde by se to prodávalo.
    A ty standardovaný velikosti:
  • 01:20:31 large, medium a small
  • 01:20:34 se k tomu jakoby, myslím,
    nabízejí.
  • 01:20:36 A sedí mi to spíš k tomu
    obchodnímu záměru.
  • 01:21:03 -Jako Správa služeb hl.m.
    Prahy.
  • 01:21:08 Vlastně hned druhý den mi
    volala policie
  • 01:21:10 a ptala se mě, jestli jsem
    majitelem Fiatu Brava
  • 01:21:13 a jestli vím, co se stalo
    s Fiatem Brava.
  • 01:21:15 A jestli mi to mají popsat,
    co se stalo s Fiatem Brava.
  • 01:21:18 Tak jsem říkal, že nemusí,
    že vlastně vím, o co jde.
  • 01:21:21 Pak mi ten policajt naznačoval,
  • 01:21:23 že se nějakým způsobem
    o to zajímala média.
  • 01:21:26 Pak vyšel tady ten článek,
    vtipnej.
  • 01:21:28 Tak to nás jako pobavilo.
  • 01:21:30 To je nějaká mediální realita.
    Tohle to.
  • 01:21:34 To funguje nějak samo o sobě.
    To existuje.
  • 01:21:49 -Naše skupina František
    Lozinský
  • 01:21:51 zdravíme diváky pořadu Artmix.
  • 01:21:57 My vám teď ukážeme,
    kam došlo umění v Ostravě.
  • 01:21:59 Dle nejnovější doktríny vedení
    města Ostrava
  • 01:22:04 je Ostrava město dobré zábavy
    a sportu.
  • 01:22:08 Takže jsme z výtvarného umění
    tak trošku
  • 01:22:11 přešli na tu dobrou zábavu
    a sport.
  • 01:22:14 Což může dohromady sloučit
    jedině masáž.
  • 01:22:23 Mír s váma!
  • 01:22:26 Mír s váma!
  • 01:22:35 -Ahoj, ahoj.
    Mám říct dobrý den?
  • 01:22:37 Ne, jmenuju se Dominik Lang,
    ještě chvíli
  • 01:22:42 budu studovat tady
    na akademii umění,
  • 01:22:44 jinak, když jsem četl o sobě
    jeden text od Václava Magida,
  • 01:22:47 tak napsal, že jsem sochař,
    zedník a konceptuální umělec.
  • 01:22:51 Tahle věc je vlastně na hraně
    věcí,
  • 01:22:53 který vznikají omylem a věcí,
    které se dějí úmyslně.
  • 01:22:55 Já myslím, že pro skvrnu
    někde na ulici
  • 01:22:57 někde rozježděnou, rozchozenou
    spíš je typický to,
  • 01:23:00 že člověk ji potká a řekne si:
  • 01:23:02 "Tady byl nějaký nešika,
    který něco rozlil."
  • 01:23:04 Tady je hlavní rozdíl v tom,
    že tohle to gesto,
  • 01:23:06 tuhle tu věc, která se stává
    omylem, jsem udělal úmyslně.
  • 01:23:09 S plným vědomím, bez nějakých
    emocí,
  • 01:23:12 bez nějakých postranních úmyslů
    udělat věc,
  • 01:23:15 která je opakem principu
    nějakých jiných skvrn.
  • 01:23:23 -Tenhle ten projekt
    jsem nazval
  • 01:23:25 Obrazy vzniklé
    ve stavu bez tíže.
  • 01:23:28 A v postatě to tak volně
    navazuje
  • 01:23:31 na moji předešlou práci
    New Dripping,
  • 01:23:33 kde jsem pracoval tady
    v ateliéru s kapkama barvy,
  • 01:23:36 které stékaly po plátně
    a pomocí zemské gravitace
  • 01:23:39 byla přitahovány dolů.
  • 01:23:42 Tak tentokrát jsem se rozhodl,
    že se budu snažit
  • 01:23:45 potlačit tu gravitaci samotnou.
  • 01:23:47 A tady u těch věcí ta gravitace
    není absolutně přítomná.
  • 01:23:51 Ta barva si tam buduje vlastní
    cesty,
  • 01:23:54 přistává různě na nás,
    na plátno, na to letadlo
  • 01:23:57 a vlastně je tam absolutní
    náhoda.
  • 01:24:01 Když tu láhev zmáčknete,
    tak z toho prostě
  • 01:24:03 vystříkne ta barva,
    vytvoří takový velký bubliny,
  • 01:24:06 ty se tam chvilku pohybují
    po prostoru
  • 01:24:09 a potom přistanou
    na to plátno.
  • 01:24:11 A vlastně vytvoří takový
    jakoby nezvětšovaný kapky.
  • 01:24:19 A je pak vtipný, když to má
    vlastně člověk hotový
  • 01:24:22 a jde to jakoby zezadu
    podepsat,
  • 01:24:24 tak často ty obrazy jako
    natáčí
  • 01:24:28 a přemýšlí o tom,
    jak by ty obrazy měly být.
  • 01:24:34 -Jednou mě pozvali psychiatři
    do Madridu,
  • 01:24:37 tam byla evropská konference
    psychiatrie.
  • 01:24:40 A pozvali mě tam, jestli bych
    jim maloval na pódiu obraz.
  • 01:24:44 A bylo tam 3,5 tisíce lidí
    v obrovským areálu.
  • 01:24:47 A přenášeli to na takový
    12metrový plátno.
  • 01:24:50 Vlastně jsem si uvědomil,
  • 01:24:52 jaký se začne kumulovat
    úplně jiný duh energie.
  • 01:24:55 Že vlastně najednou dostáváte
    takovou
  • 01:24:58 neintelektuální čistou energii,
    kterou si člověk
  • 01:25:00 nějakým způsobem
    nenaiprovizuje.
  • 01:25:07 Proč vlastně já chci,
    abyste to malovali,
  • 01:25:10 protože já v ateliéru nikdy
    takhle zběsilej nebudu.
  • 01:25:13 A já to použiju a budu teď
    teprve do toho malovat
  • 01:25:16 ty stromy a ty zvířata sám.
  • 01:25:19 A potom to tady příští léto
    vystaví na Alšovce,
  • 01:25:22 takže to uvidíte.
  • 01:25:24 Nikdo mi tam žádný zvíře
    neudělal,
  • 01:25:26 tak je to na mně, no.
  • 01:25:28 Ale tady je v celku pro ně
    slušná krajina.
  • 01:25:31 Pro opičky třeba, velice.
  • 01:25:34 Když se třeba podívám
    na některý ty barvy,
  • 01:25:36 tak nikdy bych neměl to srdce
    je takhle spatlat,
  • 01:25:39 ale zase nemůžu říct,
    že ty barvy nemají výraz.
  • 01:25:42 Takže proto to dělám.
    A dělám to taky proto,
  • 01:25:45 že si myslím, že umění je taky
    zábava.
  • 01:25:53 Ale dobře to dneska
    zmasakrovali.
  • 01:25:55 To je tím, že tady byla hromada
    mladejch.
  • 01:25:57 Hodně mladejch.
  • 01:26:01 Už mám obraz vymyšlenej
    s těmahle mišmašema.
  • 01:26:04 Já vlastně už pracuju
    pro budoucnost.
  • 01:26:20 -Velkým překvapením,
    a to nejen pro nás,
  • 01:26:22 byla výstava brněnské umělkyně
    Venduly Chalánkové,
  • 01:26:26 která v Praze přestavila
    své práce
  • 01:26:28 v Galerii Dvorak Sec
    Contemporary.
  • 01:26:33 Její humor nás opravdu baví.
  • 01:26:45 -Mikrofon!
    OPAKUJE
  • 01:26:48 Mrkev!
    OPAKUJE
  • 01:26:51 Vyrobila jsem je na festival
    TUTI FRUTI,
  • 01:26:54 který byl v Bratislavě v takové
    tržnici.
  • 01:26:58 Takže já jsem pak vyrobila tady
    toho zajdu
  • 01:27:01 s tou mrkví v oku.
    A jsou dva ti zajdové.
  • 01:27:04 Že vlastně takhle je řízlej
  • 01:27:06 a tady má zbytek těla na tom
    střívku.
  • 01:27:11 VYDÁVAJÍ ZVUKY
  • 01:27:14 Co se mi ten týden událo,
    tak to jsem tady
  • 01:27:17 na těch růžových vždycky
    zachytila.
  • 01:27:19 Že tady si třeba pamatuju,
    že jsme
  • 01:27:22 sázeli Sportku s kamarádem
    Pavlem Pražákem.
  • 01:27:25 Tak tady je tak naznačená
    ta sportka.
  • 01:27:27 Ještě tady ten je z plenéru,
    kde jsme byli právě
  • 01:27:31 s mým profesorem Vladimírem
    Mertou a Mariánem Palou.
  • 01:27:36 A tady nám sedí ten Marián,
    tady byl pes,
  • 01:27:40 kterého měl Vítek Kraus.
    Plenér Lomničky 2001.
  • 01:27:47 A v televizi tam tehdy běžel
    Chuck Norris.
  • 01:27:50 Tak toho jsem tam tak jako
    zachytila.
  • 01:27:57 Tomu říkám, že to je pro mě
    až taková arteterapie.
  • 01:28:01 Že ony to jsou ve finále vtipný
    věci,
  • 01:28:04 ale když se mi to dělo,
    tak to pro mě byly
  • 01:28:07 dost tragický a dost zlomový
    věci.
  • 01:28:11 A tím, že jsem si to ulepila
    na ten papír,
  • 01:28:13 tak se mi vždycky strašně
    ulevilo.
  • 01:28:16 S Petru jsme to vlastně vždycky
    řešily od puberty.
  • 01:28:19 Pořád jsme byly na nějaké
    dietě,
  • 01:28:21 pořád jsme zatahovaly
    ty břicha.
  • 01:28:24 A teď vlastně i v těch
    současných.
  • 01:28:30 -A nevadí vám, že vás nejvíc
    proslavil humor ve vašem díle?
  • 01:28:34 -Mně to ani nevadí.
    Já jsem za to i víceméně ráda,
  • 01:28:37 protože si myslím,
    že to umění je v poslední době
  • 01:28:39 hodně elitářský
    a hodně suchopárný
  • 01:28:42 a kolikrát že je i nudný.
  • 01:28:47 -A tak nám Vendula Chalánková
    do výročního dílu Artmixu,
  • 01:28:49 který se blíží ke svému konci,
    vytvořila zbrusu nový Artfór.
  • 01:28:54 Ať vás úsměv provází celý
    večer!
  • 01:29:18 Skryté titulky: Tereza Fenclová
    2017

Související