iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
21. 3. 2009
22:30 na ČT2

1 2 3 4 5

126 hlasů
8532
zhlédnutí

Artmix

Výstava měsíce: unikátní soubor hlav sochaře Františka Pacíka v Plzni — Fenomén: Art brut a jeho smysl — Talent měsíce: Evžen Šimera — Portrét: provokující umění Jiřího Davida — Reportáž: herní design Jakuba Dvorského

52 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:11 Přejeme vám hezkých 52 minut
    s Artmixem,
  • 00:00:13 ve kterém uvidíte jako vždycky
    spoustu vizuálního umění.
  • 00:00:17 V Plzni probíhá výstava
    zapomenutého sochaře
  • 00:00:19 Františka Pacíka.
  • 00:00:22 V reportáži se dozvíte
    o zajímavostech z oblasti
  • 00:00:24 herního designu
    a jeho tvůrci Jakubovi Dvorském.
  • 00:00:28 Artfór je dnes architektonický,
    ekologický a určitě inspirativní.
  • 00:00:34 O tom, co je art brut,
    jak vznikl,
  • 00:00:37 kde jsou jeho kořeny,
    a koho ovlivnilo toto
  • 00:00:39 tzv. syrové umění -
    uvidíte v dnešním fenoménu.
  • 00:00:45 Obrazy mladého malíře Evžena
    Šimery jsou charakteristické
  • 00:00:49 jeho technikou stékání barev
    po deformované ploše.
  • 00:00:55 O tom, které pražské i mimopražské
    výstavy a události
  • 00:00:58 stojí za pozornost
    nás informuje nezávislý publicista
  • 00:01:01 Josef Vomáčka.
  • 00:01:04 A na závěr uvidíte portrét známého
    vizuálního umělce Jiřího Davida
  • 00:01:08 a samozřejmě i naše tipy.
  • 00:01:21 V plzeňské výstavní síni
    Masné krámy právě probíhá
  • 00:01:24 první samostatná výstava sochaře,
    který patří
  • 00:01:27 mezi neprávem zapomenuté osobnosti
    českého poválečného umění.
  • 00:01:31 Až donedávna se zdálo, že jeho dílo
    vůbec nebude možné rekonstruovat,
  • 00:01:35 ale díky rozsáhlému fotografickému
    archivu Jana Šplíchala
  • 00:01:38 a úsilí autorky výstavy
    Marie Klimešové
  • 00:01:41 si dnes můžeme prohlédnout
    unikátní soubor
  • 00:01:44 Pacíkových sochařských děl
    a především barevných pastelů.
  • 00:01:49 František Pacík patří ke generaci,
    kterou si spojujeme
  • 00:01:52 se 60. léty, ale nepatřil
    k žádné z těch výrazných skupin,
  • 00:01:58 jako byla UB 12 nebo Trasa.
  • 00:02:02 A také neměl za sebou
    žádného výrazného teoretika.
  • 00:02:05 A proto i ve své době zůstával
    solitérem.
  • 00:02:10 František Pacík se narodil
    v Beskydech
  • 00:02:13 ve velice chudé rodině.
    On se učil malířem kostelů.
  • 00:02:21 A putoval tam s nějakou skupinou
    po kraji
  • 00:02:24 a maloval zdi v kostelech.
    Po válce odešel do Prahy.
  • 00:02:28 Pokoušel se opakovaně dostat
    na akademii.
  • 00:02:31 To se mu pak podařilo v roce
    1949.
  • 00:02:34 Dostal se do ateliéru Jana Laudy
    a tam se sešel
  • 00:02:38 s Hugem Demartinim, s Josefem
    Klimešem, s Karlem Kronichem
  • 00:02:41 a s ještě dalšími autory.
  • 00:02:46 To byl hoch,
    jak říkal náš profesor,
  • 00:02:50 hoch z moravské výsky.
    Byl to výrazný, zajímavý člověk.
  • 00:02:57 Takový nevzdělaný,
    ale velmi inteligentní a citlivý.
  • 00:03:03 Měl sklon trošku k mystice,
    takže měl ve Vokovicích
  • 00:03:10 takovou garáž, kde žil.
    A tam měl namalované figury
  • 00:03:18 z Posledního soudu
    od Michelangela.
  • 00:03:26 Základ té tvorby je především
    velmi symbolický,
  • 00:03:30 velmi hluboký, expresivní.
  • 00:03:34 On měl s prostorem a s přírodním
    prostředím velice důvěrný vztah
  • 00:03:40 a zároveň spirituální vztah.
    Některé keramiky jsou koncipované
  • 00:03:48 jako duté plastiky
    s vnitřními labyrinty,
  • 00:03:51 kde počítal s tím, že se tam třeba
    usídlí nějací drobní živočichové.
  • 00:03:58 Nebo že to bude sloužit
    jako malá napajedla.
  • 00:04:02 Ale přitom to je integrální součást
    celého toho konceptu.
  • 00:04:06 Jsou to velkorysé, krásné,
    expresivní plastiky,
  • 00:04:10 které mají tento důvěrný moment
    vztahu k přírodě.
  • 00:04:19 Traduje se taková historka.
    Byl tam nějaký profesor Štech,
  • 00:04:24 který přednášel dějiny umění,
    jo?
  • 00:04:29 A on měl říct:
    "Akademie výtvarných umění
  • 00:04:35 prožila dvě události.
    První, když akademii navštívil
  • 00:04:42 císař František Josef
    a podruhý, když dělal
  • 00:04:48 František Pacík zkoušky."
  • 00:04:53 On vám tam přitáhl sochu -
    to všichni žasli.
  • 00:04:59 To byla medúza.
    A on ji vysekal do hadce.
  • 00:05:06 To je kámen tvrdej jako potvora,
    zelenej. A ona měla
  • 00:05:13 tu otevřenou hubu a všechny zuby
    vysekané, vybroušené.
  • 00:05:19 A z hlavy jí lezli hadi.
    A kroutili se v prostoru!
  • 00:05:26 Dramaticky, víte?
    A měli otevřenou hubu a jazýček
  • 00:05:34 vysekaný z kamene!
    To je prostě zázrak.
  • 00:05:41 A vzadu to mělo ještě tyčinky.
    A když jste na to zabrnkala klíčem,
  • 00:05:51 tak to bylo doremifasolasido!
    To lidi žasli.
  • 00:06:01 Tato socha ukazuje,
    jak zajímavě dokázal Pacík
  • 00:06:05 s objemy a s tvarem pracovat.
    Jeden tvar přechází do druhého,
  • 00:06:10 oblé se mění v ostré hrany,
    vznikají tam zvláštní švy,
  • 00:06:15 které skutečně tu tvorbu
    charakterizují.
  • 00:06:19 A to je něco, co Pacíka odlišuje.
    A právě proto ho staví
  • 00:06:26 mezi největší sochaře 2. poloviny
    20. století u nás.
  • 00:06:36 Jednak měl velkej talent
    a byl pracovní maniak.
  • 00:06:40 On dělal 12 hodin za den.
  • 00:06:50 Dlouho jsem si myslela,
    že Slepá kamelotka
  • 00:06:53 byla zničena.
    A o to větší radost byla,
  • 00:06:57 když jsem ji našla.
    Je to socha z roku 63,
  • 00:07:00 čili velmi ranná.
  • 00:07:02 Samozřejmě, že má nějaké kubizující
    parametry,
  • 00:07:06 ale zároveň ji pokrývají takové
    zvláštní zářezy,
  • 00:07:10 které naznačují, že ta interpretace
    asi bude poměrně složitá.
  • 00:07:17 Nehledě na to, že samotný název,
    který je Pacíkův,
  • 00:07:20 spojuje ty dva paradoxy.
    To čtené slovo a tu slepotu.
  • 00:07:25 Mohlo by se říct, že je to dost
    angažovaná socha
  • 00:07:30 v době, kdy tady ještě žádné velké
    uvolnění nebylo.
  • 00:07:45 Součástí výstavy je obrovský soubor
    pastelů,
  • 00:07:49 který je vybíraný ještě z dvakrát
    tak velkého.
  • 00:07:52 Je jich tady asi 120.
  • 00:07:56 To jsou všechno fantastické
    a naprosto neznámé věci.
  • 00:08:00 V podstatě se dá říct,
    že jsou tady na této výstavě
  • 00:08:05 ještě větší objev než ty samotné
    sochy,
  • 00:08:08 které byly v 60. letech párkrát
    reprodukovány.
  • 00:08:11 Ať již ve výtvarném umění
    nebo ve výtvarné práci.
  • 00:08:16 Výstava Františka Pacíka vzbudila
    zájem
  • 00:08:19 mezi všemi milovníky umění
    a rozruch mezi sběrateli.
  • 00:08:21 A tak doporučujeme se určitě zajet
    do Plzně podívat,
  • 00:08:24 protože podobně koncipovaný soubor
    dlouho k vidění nebude.
  • 00:08:36 Výtvarník Jakub Dvorský
    se zajímá o herní design
  • 00:08:38 více než 15 let.
    V naší reportáži vám představí
  • 00:08:41 designově nejzajímavější novinky
    současné nezávislé herní produkce.
  • 00:08:48 Toto, co ukazujeme, je Samorost 2.
    Samorost 1 jsem dělal
  • 00:08:51 jako diplomovou práci,
    když jsem končil na UMPRUM
  • 00:08:55 ateliér animovaného filmu
    u pana Barty.
  • 00:08:59 Celá ta hra je dělána v programu
    FLASH,
  • 00:09:03 ve kterém se dá výborně animovat.
    A pozadí jsou dělaná
  • 00:09:07 jako koláže z fotek.
  • 00:09:10 Chtěl jsem do toho počítače
    trochu dostat přírodu,
  • 00:09:13 kterou mám rád
    a nějak to oživit.
  • 00:09:16 To, že je to dělané ve FLASHi
    znamená,
  • 00:09:19 že se to dá dát na web.
    Předpokládal jsem,
  • 00:09:21 že si to zahraje pár kamarádů,
    kteří to řeknou dalším kamarádům
  • 00:09:25 a těch lidí třeba bude pár set.
    A ono se z toho vyklubalo,
  • 00:09:28 že jich nakonec bylo pár
    milionů.
  • 00:09:33 Teď pracujeme na hře,
    která se jmenuje Machinarium.
  • 00:09:36 Odehrává se v takovém ocelovém,
    rezavém městě
  • 00:09:40 plném robotů.
    Hlavní postavička je také robůtek,
  • 00:09:44 kterému říkáme pracovně Josef
    po Josefu Čapkovi,
  • 00:09:48 vynálezci slova "robot".
  • 00:09:54 Pozadí jsou kreslená tužkou
    na papír,
  • 00:10:01 vyloženě jsme tam chtěli dostat
    ten ruční pocit.
  • 00:10:05 Zvuky si také nahráváme sami,
    nepoužíváme žádné zvukové knihovny.
  • 00:10:12 Teď jsme byli na festivalu
    nezávislých her v San Francisku,
  • 00:10:17 kde jsme byli nominovaní
    do kategorie
  • 00:10:20 "Nejlepší grafika"
    nebo "Nejlíp vypadající hra".
  • 00:10:32 Počítačové hry začaly vznikat
    někdy před 25 lety,
  • 00:10:35 nevím přesně kdy.
    Zezačátku to dělaly
  • 00:10:38 úplně malé týmy lidí -
    jeden, dva, tři lidi.
  • 00:10:42 A dělali to bez jakýchkoliv
    komerčních ambicí.
  • 00:10:46 Dělali to s ohromným nadšením,
    s takovou kreativitou a s láskou.
  • 00:10:50 Postupem doby se z toho stal
    obrovský byznys
  • 00:10:53 a rozpočty na velké komerční hry
    se pohybují
  • 00:10:56 v řádech desítek milionů dolarů,
    ale trochu se z toho vytrácí
  • 00:11:00 to experimentování, ta kreativita.
  • 00:11:04 Vedle toho vzniká posledních pár
    let, a hodně se rozvíjí
  • 00:11:08 nezávislá scéna.
  • 00:11:11 Ta vypadá stejně jako počátek
    těch her.
  • 00:11:14 Jsou to malé týmy lidí,
    kteří dávají dohromady hry,
  • 00:11:16 protože je to prostě hrozně
    baví.
  • 00:11:20 Těch nezávislých her je dnes už
    docela hodně.
  • 00:11:26 Hodně zajímavá věc je japonský
    herní tvůrce.
  • 00:11:32 To je video z jeho nového projektu,
    který se jmenuje Zlobivý hoch.
  • 00:11:41 Každopádně tento člověk
    vytváří hrozně podivné hry,
  • 00:11:46 které nějakým způsobem obohacují
    tu herní scénu
  • 00:11:50 o úplně nové herní principy.
  • 00:11:59 Pak jsou hry,
    které mě až tolik nezaujaly
  • 00:12:03 tou herní stránkou,
    ale jsou zajímavé výtvarně.
  • 00:12:07 Toto je třeba hra,
    která je pojata hodně graficky.
  • 00:12:31 Takovou hodně zajímavou věcí
    z úplně jiného soudku
  • 00:12:36 je tato nezávislá hra,
    jestli se tomu tak dá říkat.
  • 00:12:42 Umělecké dílko postavené
    v prostředí hry.
  • 00:12:45 Protože tady opravdu není žádný
    úkol.
  • 00:12:49 S tou babičkou dojdeme na konec
    toho hřbitova ke kostelu,
  • 00:12:52 tam si sedne, má nějaké vzpomínky.
    Tam není žádný cíl.
  • 00:13:04 Tady je také zajímavá hra
    od nezávislých tvůrců.
  • 00:13:12 Zaujala mne tím, že vizuální podoba
    je dotažená do extrému a do maxima
  • 00:13:18 tady těmi explozemi.
  • 00:13:21 Všechno to září, svítí,
    barevně vybuchuje.
  • 00:13:25 Pro někoho bezduchá střílečka
    a pro někoho zajímavá věc.
  • 00:13:30 Mně to přijde už tak extrémní,
    že to přesahuje určité hranice.
  • 00:13:37 Je to pro mne zajímavý.
  • 00:13:43 To je asi poslední ukázka,
    která se jmenuje Crayon Physics.
  • 00:13:49 Tato hra loni vyhrála festival
    nezávislých her v San Franciscu.
  • 00:14:00 Je zajímavá tím,
    že hráč kreslí objekty,
  • 00:14:04 které se okamžitě v té hře
    zhmotňují
  • 00:14:06 a okamžitě se z těch objektů
    stávají
  • 00:14:09 živoucí věci fungující na základě
    fyzikálních zákonů.
  • 00:14:14 Je to vlastně strašně kreativní
    věc.
  • 00:14:22 Zvlášť dřív platilo,
    že hry dělali programátoři.
  • 00:14:25 Protože ti jediní byli schopni tu
    hru vytvořit.
  • 00:14:29 Ale dnes tím,
    že existují programy jako je FLASH
  • 00:14:33 a spousta dalších nástrojů,
    které už jsou snadné k ovládání,
  • 00:14:38 tak často vedou ty herní týmy
    výtvarníci
  • 00:14:42 nebo vytváří ten herní design
    výtvarníci.
  • 00:14:45 Takže ti uvažují zas úplně
    jinak.
  • 00:14:48 Já to medium považuji
    za neprozkoumané.
  • 00:14:51 Jsme pořád někde na začátku proti
    třeba filmu.
  • 00:14:55 Když budu brát jako médium
    obraz,
  • 00:14:58 tak tam je to všechno tisíckrát
    vyzkoušený.
  • 00:15:03 Těžko se už objevuje něco
    jinýho.
  • 00:15:06 Zatímco v těch hrách je to pole
    ještě neuvěřitelně široký.
  • 00:15:28 Stavbu obytného domu v Letovicích
    jsme si do arfóru
  • 00:15:31 vybrali ze dvou důvodů.
  • 00:15:33 Jednak je dům svými šikmými stěnami
    a okny dost nezvyklý
  • 00:15:36 a hlavně se jedná o pasivní
    stavbu.
  • 00:15:38 Což znamená,
    že provoz bude extrémně levný.
  • 00:15:41 A v tom je ten vtip.
  • 00:15:43 Navíc v Čechách je těchto staveb
    zatím málo.
  • 00:15:48 Ten klasický dům má ztrátu
    70 až 150 kW/m2 a rok.
  • 00:15:51 A pasivní dům má hodnotu
    do 15 kW/m2 a rok.
  • 00:15:57 To znamená úspora 90% dolů.
    Maximálně.
  • 00:16:01 Tento dům je trošku ojedinělý,
    protože investor byl mladší
  • 00:16:04 a chtěl něco netradičního.
    Nicméně jsou tam určité zásady.
  • 00:16:09 Hlavně orientace, kompaktnost.
    Dům by neměl mít zbytečné výčnělky.
  • 00:16:16 Orientace hlavní prosklené fasády
    by měla být na jih.
  • 00:16:21 Takže od rána až do večera můžeme
    počítat s nějakými tepelnými zisky.
  • 00:16:26 Když jsou vevnitř lidi,
    tak ti si jakoby sami topí,
  • 00:16:29 což je docela zvláštní, možná
    i úsměvné, ale opravdu to funguje.
  • 00:16:33 Takže stačí,
    když se vám proběhne po domě pes
  • 00:16:37 a máte zatopeno.
  • 00:16:40 Potom budeme mít nad garáží solární
    kolektory,
  • 00:16:44 které nám budou ohřívat teplou
    užitkovou vodu.
  • 00:16:48 A přihřívat vytápění toho domu.
  • 00:17:04 Nyní se nacházíme v obytném
    prostoru.
  • 00:17:07 Tady ten prostor je největší,
    orientace je na jih,
  • 00:17:10 takže odtud nám jdou tepelné
    zisky.
  • 00:17:13 Toto jsou speciální okna.
  • 00:17:16 Jsou to trojskla plněná kryptonem,
    což je vysoce izolační materiál.
  • 00:17:21 Tento dům je kompletně dřevostavba.
    Je to dřevěný skeletový systém.
  • 00:17:26 Dřevěné trámy budou přiznané
    do interiéru
  • 00:17:29 a budou už takhle vidět.
  • 00:17:38 Jsme v patře.
    Tato část je severní.
  • 00:17:41 To znamená, že tady máme jenom
    menší okno na prosvětlení.
  • 00:17:48 V patře se nachází tři ložnice
    a jedna koupelna.
  • 00:17:52 Vzduchotechnika se zpětným
    získáváním tepla
  • 00:17:55 bude vedena stropem mezi trámy
    a bude přiznaná.
  • 00:18:01 Teplý vydýchaný vzduch odevzdáme
    studenému čerstvému.
  • 00:18:05 A to teplo se vymění v takovém
    speciálním zařízení
  • 00:18:10 na rekuperaci tepla.
  • 00:18:13 80 až 90% toho tepla
    se nám zpět vrátí do domu.
  • 00:18:20 Hlavně v Německu a v Rakousku
    se dá říct,
  • 00:18:22 že tam je naprostý standard
    nízkoenergetické bydlení.
  • 00:18:26 A pasivní dům není naprosto nic
    neobvyklého.
  • 00:18:29 Poptávka se zvyšuje geometrickou
    řadou každý rok.
  • 00:18:33 Takže tady v Česku jsme jakoby
    na začátcích.
  • 00:18:35 Ale ten rozvoj je opravdu
    velký.
  • 00:18:59 Výtvarná tvorba duševně nemocných
    je součástí art brut.
  • 00:19:02 Také na základě tvorby duševně
    nemocných Jean Debuffet
  • 00:19:06 zformuloval jakousi definici -
    co je art brut.
  • 00:19:10 Ale nejenom.
    Do art brut spadá medijní kresba,
  • 00:19:14 vlastně jakékoliv spontánní
    výtvarné projevy.
  • 00:19:19 Tady za mnou je příklad toho,
    o čem mluvím.
  • 00:19:23 Je to způsob, jak se vyrovnat se
    svojí realitou,
  • 00:19:26 i když zrovna třeba formou
    natrhaného prostěradla.
  • 00:19:29 Autorka Prinzhornovy sbírky
    si vymezila
  • 00:19:32 okolo své postele teritorium,
    ve kterém žila.
  • 00:19:36 Vyrovnávala se s tím, co prožívala,
    co plodila
  • 00:19:39 její hlava s představami, které se
    odehrávaly v mozku tímto způsobem.
  • 00:19:45 Kolem roku 1920 shromáždil
    Německý psychiatr Hans Prinzhorn
  • 00:19:49 výtvarné práce svých pacientů,
    aby dokázal,
  • 00:19:52 že dokáží vytvořit silná díla,
    která obstojí
  • 00:19:55 ve srovnání
    s mnoha školenými umělci.
  • 00:19:57 Jeho sbírka se stala proslulou
    a my ji teď můžeme vidět
  • 00:20:00 tady v Domě u Kamenného zvonu
    v Praze.
  • 00:20:03 Také další odborníci se později
    začali hlouběji zajímat
  • 00:20:06 o tvorbu tzv. neškolených umělců -
    nejen psychotiků,
  • 00:20:08 ale také třeba vězňů,
    dětí nebo senzibilů.
  • 00:20:11 Malíř Jean Dubuffet dal jejich
    umění název art brut.
  • 00:20:15 Při pohledu na obrazy není divu
    že se art brut
  • 00:20:18 následně stal vzorem
    pro profesionální malíře,
  • 00:20:21 kteří v něm nacházeli
    nové podněty a inspirační zdroje.
  • 00:20:26 Tady ten obrázek je vlastně
    bankovka,
  • 00:20:29 kterou si vytvářela jedna z autorek
    Prinzhornovy sbírky,
  • 00:20:32 jmenovala Else Blankenhornová,
    protože si myslela,
  • 00:20:36 že je ve svém vnitřním paralelním
    světě manželkou císaře Viléma II.
  • 00:20:40 Byla do něj prostě zamilovaná.
    A vnitřně si myslela,
  • 00:20:43 že stvořením tohoto obrázku vykoupí
    mrtvé milenecké páry ve smrti.
  • 00:20:52 Tak tady je jeden asi
    z nejslavnějších autorů
  • 00:20:56 Prinzhornovy sbírky.
    Je to August Natterer,
  • 00:21:00 který se začal stylizovat do role
    spasitele světa,
  • 00:21:04 do vykupitele.
    A právě ten post spasitele světa
  • 00:21:09 způsobil to, že vnikali zázrační
    rybáři, že vznikaly ty obrázky,
  • 00:21:15 které se staly proslulé
    nepopiratelnou výtvarnou hodnotou,
  • 00:21:19 inspirací pro meziválečnou moderní
    avantgardu,
  • 00:21:23 konkrétně tento obrázek pro Marx
    Ernsta,
  • 00:21:26 který ho téměř citoval ve svém
    obraze.
  • 00:21:33 Je třeba říci, že art brut vznikl
    v Paříži, oficielně v roce 1948,
  • 00:21:37 ale samozřejmě existoval všude -
    i tady v českých zemích
  • 00:21:41 a ve všech průmyslově vyspělých
    státech.
  • 00:21:44 Důležitou věcí je, že na začátku
    byla silná vůle jedné osoby -
  • 00:21:48 a tou by Jean Dubuffet,
    francouzský malíř,
  • 00:21:51 který vytvořil sbírku art brut,
    kolem které vznikla
  • 00:21:55 celé řada publikací
    a také výstav.
  • 00:21:59 Jean Dubuffet
    byl od začátku obklopen
  • 00:22:02 mnoha významnými osobnostmi,
    které mu pomáhaly rozšířit povědomí
  • 00:22:06 nejen o jeho sbírce, ale především
    o konceptu a principech art brut.
  • 00:22:10 Vznikla tak společnost Art brut,
    kterou s ním založily
  • 00:22:13 přední osobnosti jako byl například
    básník André Breton,
  • 00:22:17 spisovatel Jean Polon, malíř
    a výtvarný kritik Michel Tapiés,
  • 00:22:20 dále Bernard Henri Rocher,
    který byl také významná osobnost
  • 00:22:24 a především samozřejmě
    Jean Dubuffet,
  • 00:22:27 který byl hlavním hybatelem
    této společnosti.
  • 00:22:32 Tento obrázek je kombinovaná
    technika.
  • 00:22:35 Maloval vším, co bylo po ruce,
    včetně svých osobních výkalů.
  • 00:22:42 Nejenom pro tento způsob vyjádření,
    ale i pro ten text,
  • 00:22:45 který je nahoře v pravém horním
    rohu
  • 00:22:48 se tento obrázek stal jakoby
    základem pro vytvoření
  • 00:22:52 loga heidelbergské sbírky,
    protože v tom pravém horním rohu
  • 00:22:56 se praví cosi o tom, že když se
    člověk octne v beztíži nad zemí,
  • 00:23:01 tak dokáže svět vnímat trošku jinak
    a dává mu to určitou svobodu.
  • 00:23:14 Já jsem původně začal stát modelem
    na AVU.
  • 00:23:19 Chtěl jsem se stát nejlepším
    modelem na světě.
  • 00:23:23 Tak jsem požádal rektora akademie,
    jestli by mi neudělil
  • 00:23:28 titul akademický model.
  • 00:23:31 A napsal jsem k tomu takovou
    diplomku.
  • 00:23:33 Já jsem se vyfotil v pózách
    z Dějin výtvarného umění.
  • 00:23:36 Použil jsem k tomu skutečnou
    reprodukci.
  • 00:23:40 V tu dobu jsem zjistil,
    že dělám body art
  • 00:23:44 a začalo mě tělo zajímat,
    začal jsem ho kreslit, fotit.
  • 00:23:49 Takže tak jsem se dostal
    k umění.
  • 00:23:58 Většinou spíš využívám segmenty
    nebo části lidského těla,
  • 00:24:06 které k sobě poskládávám tak,
    jak se mi to hodí.
  • 00:24:10 A kresbu si otáčím, takže vlastně
    nikdy nevím, kde skončím.
  • 00:24:15 V podstatě nemá začátek ani konec.
    Jedu tu kresbu automaticky.
  • 00:24:20 Nejvíc mě asi baví ta záležitost
    od horního patra až po plíce -
  • 00:24:25 trachea, štítná žláza až sem.
    Anatomie mě vždycky zajímala.
  • 00:24:31 Tak se tím zabývám.
  • 00:24:35 Tohle je,
    když se mi narodil syn.
  • 00:24:40 Je to takový symbol.
    To jsem já s kočárkem.
  • 00:24:45 On je ještě v děloze,
    ale už se veze na tom kočárku.
  • 00:24:49 Jsou to technická pérka,
    je to tuž.
  • 00:24:54 A používám většinou to nejtenčí
    pérko 0,18.
  • 00:25:00 A pak akrylové barvy,
    kterými to doplním.
  • 00:25:07 Někde používám i koláže,
    kde vystřihuji modelky
  • 00:25:12 z různých ženských časopisů.
    Ty pak zamalovávám
  • 00:25:17 a prořezávám do nich anatomické
    části.
  • 00:25:22 Tady jsem udělal takovou malou
    výjimku.
  • 00:25:27 Udělal jsem kdysi plastického
    jelena ze zubů.
  • 00:25:33 Jednou jsem se odvážil udělat
    jelena i anatomicky.
  • 00:25:41 Domyslel jsem si,
    co asi v sobě jelen má.
  • 00:25:46 Pak mám deníky,
    kde zapisuji kolem dokola.
  • 00:25:51 Ženám se to nedělá, většinou mužům,
    protože mají chlupatý pupík.
  • 00:25:58 A večer, když se svlékají
    a jdou se koupat,
  • 00:26:01 tak zjistí, že tam mají takovou
    vatičku v pupíku.
  • 00:26:05 A já jsem ty vatičky celý rok
    sbíral
  • 00:26:08 a psal jsem tomu svému pupíku
    deník.
  • 00:26:13 Udělal jsem kolem takovou mandalu,
    takže z tohoto se dá usoudit,
  • 00:26:17 kolik se třeba za život udělá těch
    vatiček.
  • 00:26:28 Pojem art brut značí umění
    v původním syrovém stavu.
  • 00:26:33 Znamená to umění neškolených
    autorů,
  • 00:26:36 autentické umění na vysoké výtvarné
    umění.
  • 00:26:41 Ti autoři nechtějí dělat umění
    v žádném případě.
  • 00:26:45 Dělají to na základě vnitřní tenze,
    vnitřní touhy,
  • 00:26:48 vnitřního napětí,
    které se vizualizuje
  • 00:26:52 a mediumici to dělají jako
    prostřednictví mezi sebou a světem,
  • 00:26:58 který je mimo viditelný svět.
  • 00:27:11 Tady bych řekla,
    že není podstatná ta příslušnost
  • 00:27:17 psychotiků nebo mediumiků,
    ale výtvarná kvalita.
  • 00:27:20 Tady si dám Kodovskou,
    tady si dám Dropovou.
  • 00:27:23 Dropová je autorka ze Slovenska,
    ta se vymyká z toho kontextu.
  • 00:27:27 Vlastně je to československá
    autorka.
  • 00:27:30 A ty kresby jsou pozoruhodné.
    Stejně jako drobné brikoláže
  • 00:27:34 Anny Zemánkové - perforovaný papír
    a tak dále.
  • 00:27:39 Kdysi Picasso říkal:
    Když nemám modrou, vezmu zelenou.
  • 00:27:42 A mně připadá, že třeba zrovna
    paní Zemánková to tak dělala.
  • 00:27:48 Vzala, co jí přišlo pod ruku
    a udělala z toho malý zázrak.
  • 00:27:54 To je Marková.
  • 00:27:56 Nevíme, jestli je to zvíře, hmyz
    nebo květina.
  • 00:27:59 Zase Zemnáková nebo Marková,
    to jsou světoví autoři.
  • 00:28:06 Historička umění Alena Nádvorníková
    se tímto uměním
  • 00:28:09 zabývá téměř třicet let.
    Za tu dobu vytvořila
  • 00:28:13 vynikající sbírku českého
    art brut.
  • 00:28:15 Je autorkou publikace
    Art brut v českých zemích,
  • 00:28:18 která má podtitul
    Mediumici, solitéři a psychotici.
  • 00:28:22 Kromě toho také přednáší,
    píše poezii a kreslí.
  • 00:28:25 Zdi svého bytu pomalovala barevnými
    abstraktními tahy,
  • 00:28:28 které spojují jednotlivé obrazy
    na stěnách.
  • 00:28:37 To maluju sama, protože trošku mám
    to, čemu se říká strach z prázdna.
  • 00:28:45 A jednak ty obrazy neustále
    převěšuju
  • 00:28:50 a to je ten prozaický důvod.
  • 00:28:53 A kromě toho jsem sama kreslířka,
    to je ten podstatný důvod.
  • 00:28:55 Navíc mi to propojuje ty věci,
    které mám ráda.
  • 00:28:59 A probouzí to snění.
  • 00:29:09 Existoval určitý odklon
    od kořenů a energie art brut
  • 00:29:12 k jakési - dalo by se říci -
    kulturnější formě art brut.
  • 00:29:19 V současné době existuje mnoho
    umělců, především mladých umělců,
  • 00:29:23 kteří přinášejí novou svobodu,
    přirozenost, syrovost,
  • 00:29:26 ale také brutalitu ve své malbě -
    je to nový expresionismus,
  • 00:29:31 řekl bych, a ten se projevuje
    především ve formě art brut,
  • 00:29:36 ne v jeho kořenech.
  • 00:29:38 Tyto kořeny má v sobě každý
    jednotlivec,
  • 00:29:40 ale nemůže je používat příliš
    voluntaristicky.
  • 00:30:04 Evžen Šimera byl loni nominován
    na Cenu Jindřicha Chalupeckého
  • 00:30:07 a začátkem roku získal
    Cenu kritiků.
  • 00:30:10 O jeho talentu tak není
    pochyb.
  • 00:30:13 Já jsem tomu původně říkal
    Stékané obrazy,
  • 00:30:17 protože nikdy ty moje obrazy nemají
    konkrétní názvy.
  • 00:30:20 A když jsem o tom psal takový
    jakoby manifest, tak jsem si řekl,
  • 00:30:25 že to bude odkazovat k drippingu,
    tak jsem to nazval New Dripping,
  • 00:30:28 protože to byl text,
    který jsem posílal do ciziny,
  • 00:30:31 takže ty Stékané obrazy jdou těžce
    přeložit.
  • 00:30:35 A odkazuje to na to, že jsem si
    teoreticky studoval malbu,
  • 00:30:38 protože jsem moc prakticky
    nemaloval.
  • 00:30:42 A když jsem se dostal do toho
    období akčního expresionismu,
  • 00:30:45 tak mě tam hodně začalo zajímat to,
    že ti umělci
  • 00:30:48 šli do toho naplno a dostávali tam
    své vnitřní emoce a pocity.
  • 00:30:54 A já jsem to chtěl úplně obrátit,
    udělat tomu protipól.
  • 00:30:58 Chtěl jsem vytvořit malbu,
    která bude vypadat podobně,
  • 00:31:02 nebo bude člověku něco připomínat,
    a ten vnitřní vklad toho umělce
  • 00:31:06 tam bude jakoby chybět.
  • 00:31:15 Já jsem se snažil u těch kapek
    pomocí přípravy
  • 00:31:19 a různých aretací plátna dosáhnout
    toho,
  • 00:31:22 že budou vytvářet přesné
    geometrické obrazce.
  • 00:31:26 A já se toho plátna v podstatě
    vůbec nedotýkám.
  • 00:31:30 Ale zároveň ta náhoda je tak silná,
    že se to vždycky člověku nepodaří.
  • 00:31:34 A možná že v tom je ta největší
    síla.
  • 00:31:37 Že je tam taková ta autentičnost,
    energie.
  • 00:31:42 Já si kupuju ve zdravotnických
    potřebách
  • 00:31:45 celá balení těchto kapátek.
  • 00:31:49 Tyto jsou úplně ideální,
    dají se výborně mačkat.
  • 00:31:52 Ta rychlost se dá zvýšit nebo úplně
    snížit.
  • 00:31:55 Tam jde o to, že ty barvy se musejí
    dobře namíchat.
  • 00:31:59 Musejí být tekuté.
    Když byla ta barva moc řídká,
  • 00:32:02 tak stekla a ten pigment stekl
    gravitací dolů
  • 00:32:06 a ta barva nebyla moc zřetelná.
  • 00:32:09 Když byla zase hustá,
    tak se tak jakoby klikatila.
  • 00:32:13 S tím se dělá dobře.
    S tímhle.
  • 00:32:20 Nestudoval jsem střední uměleckou
    školu.
  • 00:32:23 Původně jsem se chtěl zabývat
    přírodníma vědama.
  • 00:32:26 Takže já jsem ke zkoumání měl
    blízko.
  • 00:32:29 Vždycky mě bavilo si dávat ty
    informace,
  • 00:32:32 všechno si slepit dohromady.
  • 00:32:35 Potom v prváku na AVU, když jsem se
    tam až napodruhé dostal,
  • 00:32:38 tak jsem si všechny přístupy
    vytvářel sám.
  • 00:32:41 Okoukával jsem od ostatních ty
    základy,
  • 00:32:43 ale potom jsem si chtěl vytvořit
    něco autentického.
  • 00:32:48 Tady je jedna z těch dalších
    věcí,
  • 00:32:52 kde si monitoruji ty přístupy
    z minula.
  • 00:32:57 Ta věc jsou ty betonové obrazy,
    kdy je napnuté čisté plátno,
  • 00:33:03 které si už kupuju napnuté.
  • 00:33:06 A ten obraz, kde má ten rám šířku
    asi čtyři centimetry,
  • 00:33:10 se vyleje vrstvou betonu.
  • 00:33:12 Já jsem to nazval
    Nebezpečný minimalismus.
  • 00:33:15 A určitým způsobem reaguji
    na zneužívání minimalismu myšlenky
  • 00:33:18 třeba v uplynulých třech letech.
    Já jsem se trošku zadýchal.
  • 00:33:21 Ukážu to ještě z druhé strany.
  • 00:33:25 Jde o to, že ta věc je jako úplně
    skrytá informace.
  • 00:33:29 Ta prezentace by pro mě byla
    důležitá tím,
  • 00:33:31 že člověku ukazuji úplně čistou
    bílou plochu.
  • 00:33:34 Akorát na té popisce si člověk
    přečte ten rozměr,
  • 00:33:37 ale je tam přidaná ta váha.
  • 00:33:42 Mně je blízká skate kultura,
    ale chtěl jsem udělat
  • 00:33:45 přesmyčku těch prostředí.
    Že jsem vytvořil volné kopie soch
  • 00:33:50 těch permutací těch krychlí Roberta
    Smithona
  • 00:33:57 a přivezl jsem je na Letnou.
  • 00:34:01 A bylo zajímavé, když tam dá člověk
    židli, popelnici, takový abstraktní
  • 00:34:04 geometrický objekt, tak ti kluci to
    hned vezmou a začne to fungovat
  • 00:34:08 v tom jejich prostředí.
  • 00:34:10 Vlastně jsem tak usuzoval.
  • 00:34:13 Tak oni to vzali, začali po tom
    skákat, otáčeli si to.
  • 00:34:15 Ta socha byla najednou vnímána
    úplně jinak.
  • 00:34:18 Vlastně se otáčela, různě rotovala
    a upravovali si ji tak,
  • 00:34:22 aby fungovala v tom jejich
    prostředí.
  • 00:34:24 A ta čistá šedivá plocha, která
    byla na začátku minimalistické
  • 00:34:28 sochy byla najednou jakoby
    oživlá.
  • 00:34:30 Byly na ní různé záseky od těch
    skateboardů,
  • 00:34:33 byla špinavá od těch koleček.
  • 00:34:35 Já jsem ji tam prostě den nechal,
    zdokumentoval jsem to videem,
  • 00:34:40 a pak jsem to odvezl
    a zpětně jsem to odvezl.
  • 00:34:47 Popcorn je klasicky sochařsky
    vytvořený.
  • 00:34:50 Já jsem jo jakoby modeloval
    z hlíny,
  • 00:34:52 pak se odlil do sádry a tu sádru,
    protože je bílá,
  • 00:34:55 tak s tím koresponduje,
    tak jsem ji tam nechal.
  • 00:34:58 Ale ten poměr je,
    že to je 52krát zvětšená věc.
  • 00:35:01 A já jsem si i na tom chtěl
    vyzkoušet
  • 00:35:04 tu klasickou sochařskou práci.
    Odlít z formy a tak.
  • 00:35:09 Určitě se jako performer
    nebo videoartista nepovažuji.
  • 00:35:13 Jen jsem si to nějakým způsobem
    zkusil.
  • 00:35:17 Myslím si, že v poslední době se
    víc cítím jako malíř,
  • 00:35:20 který pracuje se silným konceptem,
    s materiály a informacemi,
  • 00:35:24 které jsou známé v té společnosti.
  • 00:35:26 A nějakým způsobem kombinovat
    a nacházet nové přístupy,
  • 00:35:30 které by ty lidi mohly znovu
    zajímat.
  • 00:35:43 Moje dnešní tipy budou typy
    na architektonické výstavy,
  • 00:35:47 velice zajímavé.
  • 00:35:50 My jsme teď
    v Galerii Jaroslava Fragnera,
  • 00:35:53 která nabízí poměrně zajímavou
    výstavu
  • 00:35:56 i z hlediska
    politicko-organizačního.
  • 00:35:58 Je to výstava mladých vídeňských
    architektů.
  • 00:36:01 Zhruba 12 kolektivů.
  • 00:36:04 Ta výstava se jmenuje
    stejně jako soutěž,
  • 00:36:07 kterou pořádá a plně hradí vídeňská
    radnice.
  • 00:36:10 Jmenuje se to I.O.V.A.
  • 00:36:14 A přináší velice zajímavé
    a odvážné realizace,
  • 00:36:19 které tady v těch kójích
    vidíme.
  • 00:36:21 Já osobně si považuju třeba
    ateliér Hein-Troy
  • 00:36:25 nebo atelier Solid a tak dále.
  • 00:36:31 Ta výstava tím, že ti autoři jsou
    mladí, je velice nekonformní.
  • 00:36:35 Přináší zajímavé pohledy
    a zajímavé realizace.
  • 00:36:39 Ale co je ještě zajímavějšího,
    podle mě,
  • 00:36:42 je existence vídeňské
    architektonické deklarace,
  • 00:36:46 což je jasná vize a koncepce
    kudy ve Vídni jde oblast
  • 00:36:51 projekce, realizace,
    urbanistického řešení.
  • 00:36:57 Vysoká kvalita v plánování
    i v realizaci,
  • 00:37:00 čili ve stavebnictví,
    transparentnost vizí,
  • 00:37:04 cílů a přístupů.
    A také ochota k diskusi.
  • 00:37:08 To jsou tři základní kameny,
    které možná vypadají
  • 00:37:11 jako jednoduché, ale ti,
    co se v Praze potkají
  • 00:37:14 s architekturou, urbanismem
    a hlavně s politickou sférou ví,
  • 00:37:19 že toto jsou opravdu základní
    kameny.
  • 00:37:22 A Vídni je co závidět.
  • 00:37:31 V nedávné době vznikla v Opavě
    velice zajímavá tradice.
  • 00:37:36 Je tam vyhlašována architektonická
    soutěž
  • 00:37:39 pojmenovaná podle nejslavnějšího
    opavského architektonického rodáka
  • 00:37:43 Josefa Maria Filipa Olbricha,
    což je ten největší
  • 00:37:47 moravský architekt přelomu
    19. a 20. století,
  • 00:37:52 který zazářil nejen ve Vídni,
    ale posléze
  • 00:37:55 v Německu, Holandsku a jinde.
  • 00:37:58 Tak podle něj
    je tato cena pojmenována.
  • 00:38:01 A má za úkol propagovat nové
    stavby,
  • 00:38:03 nové trendy v architektuře
    v oblasti
  • 00:38:06 Opavska, Kravařska a Lučínska.
  • 00:38:09 Na výstavě, která momentálně
    probíhá v souboru galerií
  • 00:38:12 Albertovec u Opavy,
    je možno vidět několik staveb,
  • 00:38:17 o kterých bych vás chtěl krátce
    informovat.
  • 00:38:20 Řadové rodinné domy
    v Malých Hošticích
  • 00:38:22 jsou od architektky
    Elen Malchárkové.
  • 00:38:25 Je to řadová zástavba,
    která vypadá velice decentně,
  • 00:38:28 velice umravněně
    a přináší velmi kvalitní bydlení.
  • 00:38:32 Toto je sídlo firmy v Kravařích
    architektů Halfara a Kozla.
  • 00:38:37 Má velice zajímavý vnější plášť
    a hlavně je to budova,
  • 00:38:41 která se chová velice
    ekologicky.
  • 00:38:44 Rodinný dům Tomáše Bindra,
    Jana Zelinky a Ateliéru 38 z Opavy
  • 00:38:48 je úžasný tím, jak zvládá zvlněný
    terén, na kterém stojí.
  • 00:38:52 Podle mě je to jedna
    z nejkrásnějších staveb,
  • 00:38:55 která v okolí Opavy
    v posledních letech vznikla.
  • 00:38:59 Jiný rodinný dům ve čtvrti Jaktař,
    také v Opavě od Ateliéru 38
  • 00:39:03 přináší zajímavou práci s vnitřní
    koncepcí.
  • 00:39:08 Pokládám ho také za poměrně
    povedený.
  • 00:39:15 Extrémně úspěšná výstava
    o pražské dopravě v Sále architektů
  • 00:39:19 Staroměstské radnice
    je neustále plná a já si myslím,
  • 00:39:23 že stojí za pozornost.
  • 00:39:26 Nepřináší sice příliš moc nových
    vizí a nových plánů,
  • 00:39:32 ale jsou tady k vidění úžasné
    letecké snímky
  • 00:39:35 současných pražských řešení
    křižovatek a dopravních uzlů,
  • 00:39:39 dále jsou tady k vidění některé
    nové koncepce
  • 00:39:42 městské hromadné dopravy.
  • 00:39:45 Ale kromě toho tady znalci ocení
    velké plány pražského metra
  • 00:39:48 z 20. a z 30. let,
    které jsou vystaveny
  • 00:39:51 pro laickou veřejnost poprvé.
  • 00:40:06 V českým umění si lidi myslej,
    že vůbec nepiju!
  • 00:40:10 Není to pravda!
    Každej den mám jednu láhev vodky!
  • 00:40:13 Jmenuju se Jiří David už 53 let.
  • 00:40:18 Samozřejmě piju obyčejnej džus,
    protože jsem absolutní abstinent.
  • 00:40:22 A já si myslím, že kvalitní umění
    vzniká jenom z abstinence.
  • 00:40:29 Co jsem za umělce?
    Nevím.
  • 00:40:33 Pracuju s metodou,
    které se říká umění.
  • 00:40:37 Já už tady čtyři dny chodím
    a už mám šíleně zaražený nohy.
  • 00:40:42 Tak jsem se rozhodl, že si na půdě
    vezmu Danovu starou koloběžku.
  • 00:40:47 A už jsem si na ní dal pěkně
    do huby.
  • 00:40:51 Jsme dnes v Dieseldorfu,
    kde společně s Jiřím Davidem
  • 00:40:53 děláme edici fotografií
    Moji rukojmí.
  • 00:40:56 Tady dělají své fotografie takoví
    mistři jako Gursky.
  • 00:41:03 A kdo je Gursky?
    Kdo to je, Gursky?
  • 00:41:06 To je nějakej světoznámej
    umělec.
  • 00:41:09 Je to Jirkův projekt,
    o kterém si myslím,
  • 00:41:13 že to je špička evropské fotografie
    konce 90. let.
  • 00:41:19 Proto jsme se rozhodli sem přijet,
    do nejlepšího studia v Evropě.
  • 00:41:33 Tyto fotografie vznikly v roce 98,
    jsou tady udělány
  • 00:41:36 v tom nejzajímavějším,
    skoro bych řekl luxusním prostředí.
  • 00:41:41 Mě vždycky zajímal víc proces,
    než samotný výsledek na výstavě.
  • 00:41:45 Když instaluju, je to dobrý,
    když připravuju, je to dobrý.
  • 00:41:49 To mě baví.
    Nádhera.
  • 00:41:54 Opravdu si myslím, že Jiří David
    je společně s Jiřím Kovandou
  • 00:41:57 nejzajímavější český umělec
    této generace.
  • 00:42:01 A myslím si, že tato dvojka
    není jenom pro Čechy,
  • 00:42:04 ale představuje v této generaci
    evropskou špičku.
  • 00:42:11 Adam Dominik pro mne znamená
    hlavně profesionála,
  • 00:42:14 který ctí moji práci, má ji rád
    a dává tomu všechno
  • 00:42:18 ze své zkušenosti profesionála
    v oblasti marketingu,
  • 00:42:22 v oblasti výroby těch věcí,
    ale zároveň i galerijní.
  • 00:42:29 Jsme v nejtemnějším baru
    Kolína nad Rýnem,
  • 00:42:31 blízko nádraží.
    Jsou tady úplně neuvěřitelný lidi.
  • 00:42:39 Jiří je typický umělec,
    který začal svoji kariéru
  • 00:42:42 koncem 70. a začátkem 80. let.
    To byla doba,
  • 00:42:45 kdy se prakticky všechno začalo
    měnit.
  • 00:42:50 Tento zlom, tento nový počátek
    a toto experimentování, to hledání
  • 00:42:55 je velice typické pro Jiřího
    práce.
  • 00:43:01 Co já můžu říct lidem?
    Co já můžu říct lidem?
  • 00:43:04 Já se snažím říct to,
    co cítím já,
  • 00:43:07 jakým způsobem prožívám jednotlivé
    příběhy,
  • 00:43:10 jednotlivé autentické situace
    a skrze ně se snažím tlumočit to,
  • 00:43:15 co si myslím,
    že ti lidé prožívají podobně.
  • 00:43:19 Ale nesnažím se ničím ty lidi
    najít,
  • 00:43:22 jsem součást nějakého lidského
    pokolení.
  • 00:43:25 Akorát mám dejme tomu možnost
    to sdělovat
  • 00:43:28 skrze nějaký umělecký prožitek.
    To je celý.
  • 00:43:36 S tím se nemůžeš nevyrovnat.
    To je věc, která tě obklopuje
  • 00:43:39 a to je něco, co tě furt drží
    v nějaké kontinuitě,
  • 00:43:48 v nějaké konstelaci toho celýho.
  • 00:43:51 Mimochodem - tohle vypadá
    jak rozcuchané vlasy,
  • 00:43:54 ta kolínská katedrála.
  • 00:43:56 Tak chodím na výstavy.
    Špatný výstavy i dobrý výstavy.
  • 00:43:59 A každá výstava má pro mě
    nějaký svůj význam.
  • 00:44:08 Dobrá výstava je pro mě ta,
    která mě nutí k tomu,
  • 00:44:11 abych začal přemýšlet o svých
    pracech ještě jinak
  • 00:44:15 a zároveň mě inspiruje.
    Ne že bych podle toho dělal,
  • 00:44:22 ale mám chuť zase do práce.
  • 00:44:25 Ty seš tady?!
  • 00:44:29 Moje Rukojmí - jsou to svázané děti
    někdy z roku 98,
  • 00:44:33 kdy jsem je navlíkl do různých
    zvláštních kostýmů,
  • 00:44:36 které jsou svým způsobem i velmi
    krásný,
  • 00:44:39 ale zároveň je tam
    i připomínka mého dětství.
  • 00:44:43 A ty jsou podřízené nějaké
    manipulaci, která je násilná.
  • 00:44:47 Je tam spojení té krásy
    a násilnosti, nevinnosti, úzkosti.
  • 00:44:52 A v tom vidím, že se dokáže
    promítnout i jiná realita
  • 00:44:55 jako třeba svázaní vězni.
  • 00:45:00 Toto jsou věci dělané v Německu.
    A to jsou výsledky.
  • 00:45:05 To je fotografie na spaciálním
    papíře,
  • 00:45:09 která je potom zalitá takovým tím
    tvrdým plexisklem.
  • 00:45:13 Bohužel mi tady nedovolili vyrvat
    parkety.
  • 00:45:16 Já jsem chtěl, aby se tady
    část těch parket destruovala
  • 00:45:20 na tu hlínu, nebo co tam je
    pod tím, nějaký beton.
  • 00:45:24 Snažil jsem se tady předvést
    takové, já tomu říkám
  • 00:45:28 erotogenní body mé práce.
    Ta série se jmenovala Domov.
  • 00:45:33 To bylo na přelomu 80., 90. roku,
    kdy vznikaly republiky.
  • 00:45:38 Tento obraz dostal za fotografickou
    práci,
  • 00:45:43 kterou pro mne dělal Martin Polák.
    Tak to má doma.
  • 00:45:47 Takže zezadu je docela zaprášenej,
    ale zepředu funguje.
  • 00:45:52 Všechny práce, které jsou tady,
    jsou stěžejní.
  • 00:45:57 Spousta lidí si o mně hloupě
    a nesmyslně myslí,
  • 00:46:01 že jsem vždycky byl v nějakým
    módním trendu,
  • 00:46:04 a že jsem vždycky dělal to,
    co zrovna letí ve světě.
  • 00:46:08 Spousta lidí dodnes v Čechách
    takhle o mně smýšlí.
  • 00:46:12 Tak se najednou ukáže a ukázalo,
    a nejenom tady,
  • 00:46:14 ukázalo se to kdysi už na výstavě,
    co jsem dělal v Jihlavě,
  • 00:46:18 že ty obrazy mají svůj přesný
    kontakt,
  • 00:46:21 svoje překrývání, že navazují,
    že jsou kontinuální.
  • 00:46:25 Já tomu říkám,
    že mají ponornou řeku mezi sebou.
  • 00:46:28 A objevují se tam věci,
    které jsou k sobě hodně blízko,
  • 00:46:31 ačkoliv můžou formálně vypadat
    odlišně.
  • 00:46:34 A to si myslím, že tady ta výstava
    pregnantně ukáže.
  • 00:46:38 Obsah, smysl těch věcí je možná
    daný
  • 00:46:42 tou bezprostřední, intimní zpovědí,
    která se prolíná
  • 00:46:45 do toho veřejného prostoru.
    A zpátky ten veřejný prostor
  • 00:46:48 ovlivňuje můj intimní vztah
    ke skutečnosti.
  • 00:46:53 Pomocí metafor a pomocí někdy
    i přímější řeči
  • 00:46:57 hledám to,
    abych se nezbláznil z prázdnoty.
  • 00:47:09 Ať už to je Městská knihovna,
    nebo to byla Nová síň,
  • 00:47:13 nebo to byly jakékoliv jiné
    projekty -
  • 00:47:18 on vždycky vytváří nějakou mentální
    mapu,
  • 00:47:21 nějaký prostor,
    kde se ten divák ocitá
  • 00:47:24 možná jako v nějakým mozku,
    v nějaké nervové soustavě,
  • 00:47:28 kde ty spoje prostě fungují.
  • 00:47:31 A když se dotknou nějaké reality,
    nebo toho diváka,
  • 00:47:35 tak tam prostě dojde k nějaký
    reakci.
  • 00:47:40 Poslední tři, čtyři roky
    rekonstruuju svoji vlastní paměť.
  • 00:47:45 A to ve všech možných oblastech
    tý mý práce.
  • 00:47:47 Ať to jsou obrazy, kresby, texty.
    Rekonstruuju svůj vlastní život
  • 00:47:52 ve vztahu k tomu,
    jestli má vůbec umění smysl,
  • 00:47:55 jestli má smysl v tom prostředí,
    ve kterém žijeme.
  • 00:47:59 Jirko, my tě teda necháme,
    jo?
  • 00:48:02 Pro koho ty věci jsou nebo nejsou
    důležitý.
  • 00:48:05 To je neuvěřitelný.
    To je jak...
  • 00:48:13 To je neuvěřitelný, jak to vypadá.
  • 00:48:40 To je moje první performance.
  • 00:48:44 A už to hraje.
    (hudba)
  • 00:48:53 Umění má cenu,
    akorát to nikdo neví.
  • 00:48:58 Nebo ví to jenom pár lidí.
  • 00:49:00 Já tady mám svůj obrázek.
    No!
  • 00:49:03 On ho ze mne dyndal, přál si ho.
    Já jsem mu ho nedal.
  • 00:49:07 To tam řekni.
    Richard Adam...
  • 00:49:09 Moravský sběratel Adam chtěl můj
    obraz od Jiřího Davida
  • 00:49:13 a neprodal jsem!
  • 00:49:16 S Martinem a ještě s jeho tátou
    jsme dělali
  • 00:49:18 tu sérii Skryté podoby.
  • 00:49:21 Bylo to asi 80 lidí z celýho světa.
    Umělci, politici, sportovci.
  • 00:49:25 Jsou spojený
    levý tváře a pravý tváře.
  • 00:49:28 Tam šlo o to touto metodou zkoumat
    tyto kreativní osobnosti světa.
  • 00:49:34 Ten obraz tady vypadá dobře.
    Ten je tady výbornej.
  • 00:49:38 Funguje tady perfektně.
  • 00:49:41 Ta retrospektiva bude asi důležitá
    proto,
  • 00:49:46 že i ty lidi, kteří mají pocit,
    že mě už znají,
  • 00:49:50 doufám,
    že poznají, že mě neznají.
  • 00:49:55 Já teď změřím, na kolik odrazů
    je dlouhý můj obraz.
  • 00:50:01 Jeden, dva, tři.
    Skoro.
  • 00:50:34 A na závěr tipy těch, kteří pro vás
    březnový Artmix připravili:
  • 00:50:37 Asistentka Míša Šetlíková
    upozorňuje na zajímavou výstavu
  • 00:50:40 abstraktních krajin Františka
    Hodonského.
  • 00:50:43 Jmenuje se Paměť hladiny
    a najdete ji v Galerii Studia Paměť
  • 00:50:46 v Soukenická ulici v Praze.
    Trvá do 3. dubna.
  • 00:50:50 David Kořínek navštívil pražské
    centrum pro současné umění DOX.
  • 00:50:54 Sochař Lukáš Rittstein
    a fotografka Barbora Šlapetová
  • 00:50:57 tu představují rozměrné sochy
    a výtvarné fotografie
  • 00:51:00 inspirované jejich opakovanými
    cestami na Západní Papuu
  • 00:51:04 na ostrově Nová Guinea.
  • 00:51:06 Kameraman Miroslav Vránek natočil
    svůj tip v galerii Ztichlá klika
  • 00:51:10 v Betlémské ulici v Praze,
    kde máte možnost uvidět
  • 00:51:12 Vladimíra Boudníka
    ve zcela nových souvislostech.
  • 00:51:15 Je tady 170 drobných výtvarných
    prací,
  • 00:51:17 z nichž mnohé nebyly dosud
    vystaveny.
  • 00:51:20 Michala Cuce potěšila výstava
    známého výtvarníka,
  • 00:51:23 grafika, sochaře a keramika
    Aleše Lamra,
  • 00:51:26 který je proslulý svou fantaskní
    tvorbou.
  • 00:51:28 Aktuální výstavu v pražské Mánesu
    nazval lakonickým VSOBĚ.
  • 00:51:32 Můžete si ji prohlédnout
    až do konce března.
  • 00:51:34 A režisérce Janě Chytilové
    se líbí výstava v DOXU
  • 00:51:37 a to rakouského umělce
    Marka Huemera,
  • 00:51:40 která se jmenuje se
    Ani z nebe odpovědi nepadají.
  • 00:51:43 Autor spojuje tradiční a nová média
    a klade si otázku,
  • 00:51:46 jaké je postavení malířství
    v době elektronických obrazů.
  • 00:51:49 A to už pro dnešek všechno,
    těšíme se na vás opět za měsíc.
  • 00:51:57 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2009

Související