iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 2. 2020
11:00 na ČT1

1 2 3 4 5

5 hlasů
20497
zhlédnutí

Z metropole

Benzínová čerpadla — Loď s Mariánským sloupem — Překladiště v Malešicích — 100 let Ústavu pro dějiny umění — Wichterleho ústav — Bohumil Hrabal — Výstava Boudník — Výzva na Zátory

26 min | další Zpravodajství »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Z metropole

  • 00:00:01 Z METROPOLE
  • 00:00:20 -Historie benzinových čerpadel,
    kde stály první pražské pumpy?
  • 00:00:24 Sto let Ústavu pro dějiny umění
    na Karlově univerzitě.
  • 00:00:27 Legendy lokálů,
    nejen po hospodských stopách
  • 00:00:30 Bohumila Hrabala.
  • 00:00:31 Je tady 701. pokračování
    reportážního magazínu Z METROPOLE.
  • 00:00:35 Vítejte při jeho sledování.
  • 00:00:43 ZPĚV: Dáme autu trochu pít,
    ať má cestou z čeho žít.
  • 00:00:47 A pak budem jezdit odevzdaně
    s větrem o závod.
  • 00:00:52 -První auto
    se na českých silnicích
  • 00:00:54 objevilo v roce 1893
    a ruku v ruce
  • 00:00:57 přichází první potřeba řidičů
    čerpat benzin.
  • 00:01:00 O čerpacích stanicích tak,
    jak je známe,
  • 00:01:03 si mohli přitom jenom zdát.
  • 00:01:05 -Dost prodejců potravin
    si také zařídilo prodej potraviny,
  • 00:01:10 která se jmenovala
    benzin nebo nafta.
  • 00:01:13 To se potom dostalo do toho,
    že vznikly normy,
  • 00:01:17 kde může taková prodejna být.
  • 00:01:20 -Většinou palivo sháněl
    v lékárnách, v drogeriích.
  • 00:01:26 Automobily tehdy,
    s nimi se nepočítalo
  • 00:01:30 na nějaké příliš dlouhé cesty,
    i když ty byly také.
  • 00:01:36 Takže většinou pro danou cestu
    stačilo to,
  • 00:01:40 co měl automobilista v nádrži.
  • 00:01:43 -Majitelé aut měli tehdy
    vlastní sklady benzinu
  • 00:01:47 v sudech v garážích,
    při delších cestách
  • 00:01:49 zavolali třeba do hotelu,
    a ten jim benzín zajistil.
  • 00:01:53 -Z důvodu nedostatku paliva
    například v květnu 1919
  • 00:01:56 vyšlo nařízení vlády,
    které zakazovalo provoz
  • 00:02:00 soukromých automobilů.
  • 00:02:03 To bylo zrušeno až na jaře 1921.
  • 00:02:07 -Boom čerpacích stanic
    přichází později
  • 00:02:10 za první republiky,
    kdy se ohromně rozvíjí
  • 00:02:13 automobilismus.
  • 00:02:15 -V roce 1923
    byla na náměstí Republiky v Praze
  • 00:02:19 otevřena první skutečná
    benzinová pumpa
  • 00:02:24 v dnešním slova smyslu,
    tzn. stánek,
  • 00:02:28 kde se prodával jenom benzin.
  • 00:02:31 -Byla tam ruční pumpa,
    řekli vám: "Je to 10 litrů,"
  • 00:02:37 tak vy jste věřil, nevěřil.
  • 00:02:40 Ale byly k tomu prodávané míry,
    které jste si mohl pořídit
  • 00:02:44 a ve své nádrži jste si mohli
    změřit, ano, koupil jsem 10.
  • 00:02:49 -Čili ruční pumpou se benzin
    načerpal do odměrných
  • 00:02:53 pětilitrových nádob,
    které tam vidíte,
  • 00:02:57 které mají svoji rysku.
  • 00:03:00 A ve chvíli, kdy tam palivo bylo,
    tak pak už samospádem
  • 00:03:04 se hadicí vypustilo do nádrže.
  • 00:03:09 -Později přichází
    elektrické čerpací systémy,
  • 00:03:12 které u nás dodávala firma HEFA,
    Hejduk a Faix.
  • 00:03:15 A ty měly takové
    hodinové ukazovátko.
  • 00:03:18 Zajímavé na tom je,
    že čerpadlo té pumpy
  • 00:03:21 vydávalo úplně stejný zvuk,
    jako vydávají současné pumpy.
  • 00:03:24 VRČENÍ ČERPADLA
  • 00:03:27 -Ve 30. letech bylo na našem území
    pět velkých distribučních firem.
  • 00:03:33 Kromě bratří Zikmundů
    to byl například Kralupol,
  • 00:03:38 Vacuum Oil Company, Fanto
    a právě Naftaspol.
  • 00:03:43 -Vedle pěti hlavních firem
    se ale ve 30. letech
  • 00:03:46 uživila v Československu
    spousta dalších
  • 00:03:49 menších distributorů benzinu.
  • 00:03:51 Hlavním znakem čerpacích stanic
    byla vysoká designová úroveň
  • 00:03:54 drobných staveb.
  • 00:03:56 Na jejich vzhledu pracovali často
    prvotřídní architekti.
  • 00:04:00 -Významný architekt Josef Gočár,
    respektive jeho ateliér,
  • 00:04:03 ve kterém ty pumpy
    pravděpodobně navrhovali
  • 00:04:06 jeho talentovaní žáci
    a spolupracovníci
  • 00:04:09 z Akademie výtvarných umění,
    tak ten pracoval pro společnost
  • 00:04:12 David Fanto, která byla
    třetím největším hráčem na trhu.
  • 00:04:15 -Slavná pumpa od Josefa Gočára
    stávala na Klárově,
  • 00:04:18 další našli řidiči
    v Hrdlořezích nebo ve Kbelích.
  • 00:04:21 Jiného slavného tvůrce
    má dosud stojící torzo benzinky
  • 00:04:25 v ulici Na Radosti ve Zličíně
    z roku 1936.
  • 00:04:28 -Bývá často připisována
    architektu Ladislavu Machoňovi,
  • 00:04:32 který ji pro Vacuum Oil navrhoval,
    spolupracoval s nimi,
  • 00:04:37 ale je to otázka,
    protože ta pumpa vykazuje
  • 00:04:41 dost znaků typové projekce,
    s kterou Vacuum Company
  • 00:04:45 pod různými názvy působila
    na celém evropském trhu.
  • 00:04:49 -Ladislav Machoň
    byl každopádně tvůrcem
  • 00:04:52 i dalších elegantních
    čerpacích stanic.
  • 00:04:55 Třeba v Krči nebo v Hlubočepech.
  • 00:04:57 Další historické pumpy
    stávaly i v samotném centru Prahy.
  • 00:05:00 Tady jednu fotograf zaznamenal
    v Petrské ulici
  • 00:05:03 přímo před mlékárnou
    a tohle je bývalá čerpačka
  • 00:05:06 z Opletalovy ulice,
    kde si před hrdinským činem
  • 00:05:09 koupil benzin Jan Palach.
  • 00:05:11 Drtivá většina historických pump
    z mapy Prahy zmizela.
  • 00:05:14 -Bylo to nádherné stání
    sestávající
  • 00:05:17 z hřibových konstrukcí.
  • 00:05:19 Byla v rámci fantastického areálu
    garáží ministerstva vnitra,
  • 00:05:23 které projektoval
    Vojenský projektový ústav
  • 00:05:26 koncem 50. let.
  • 00:05:28 A byl to celý areál,
    kde byla vozidla ministerstva,
  • 00:05:32 obrovský garážový areál
    a samozřejmě pumpa
  • 00:05:35 pro ministerské služební vozy.
  • 00:05:38 -Na Veleslavín jsme s kamerou
    přijeli měsíc poté,
  • 00:05:41 co historický unikát zbourali.
  • 00:05:43 -Vy mi to nebudete věřit,
    ale já nemám ani trochu benzinu.
  • 00:05:46 -Ale to se nic nestalo.
    -Moje úcta, račte si přát?
  • 00:05:49 -Prosím vás, ne tak nahlas,
    nemusí mě tady někdo vidět.
  • 00:05:52 -Za to se nestyďte,
    že kupujete u nás.
  • 00:05:54 -Kdo jednou koupí
    náš benzin a olej,
  • 00:05:57 vždycky se k nám vrátí...
  • 00:05:59 -Pasáž z filmu Ženy u benzínu
    ostře kontrastuje
  • 00:06:02 s přístupem obsluhy
    v kriminálce ze 70. let
  • 00:06:04 Pumpaři od Zlaté podkovy.
  • 00:06:06 Tehdy měli pumpaři
    velmi nelichotivou pověst,
  • 00:06:09 a to i ti z chuchelské stanice,
    která je na místě,
  • 00:06:12 i když v jiném kabátě dosud.
  • 00:06:14 -Mohli byste mi prodat olej?
    Mogul Super?
  • 00:06:16 -To bysme teda nemohli,
    protože nám nejde proud.
  • 00:06:19 -No jo, ale na to snad
    nepotřebujete proud.
  • 00:06:22 -Vážený pane, to musím vědět já,
    na co potřebujeme
  • 00:06:24 a nepotřebujeme proud.
  • 00:06:26 -Buďte tak laskav a nerušte,
    máme tady odborovou schůzi.
  • 00:06:29 -V celé Praze
    je pouze šest čerpadel
  • 00:06:32 s trvalým provozem,
    a to většinou na okraji města.
  • 00:06:35 V centru je pak nejbližší
    otevřená stanice
  • 00:06:37 až na Olšanské ulici v Praze 3,
    což je, jak se říká,
  • 00:06:40 trochu z ruky.
  • 00:06:42 Podle názoru řidičů,
    kterých jsme se v noci ptali,
  • 00:06:45 je ale tato služba aspoň v období
    turistické sezony nedostatečná.
  • 00:06:48 -Dobové záběry ukazují pumpu
    na Pankráci, blízko místa,
  • 00:06:51 kde se dnes tyčí zdejší mrakodrapy
    a ve filmu Punťa a Čtyřlístek
  • 00:06:54 vidíme benzinku
    ještě pod názvem Benzinol
  • 00:06:57 na náměstí Hrdinů.
  • 00:06:59 Několik pump vlastní dodnes
    Národní muzeum
  • 00:07:02 a najdeme je v expozici
    Národního technického muzea.
  • 00:07:05 Největší známou sbírku
    má pak pan Příhoda ve Zbuzanech.
  • 00:07:08 -Z čerpacích stojanů strojních,
    tak ten je ze Žižkova,
  • 00:07:13 kde byly veliké garáže
    nad karlínským tunelem.
  • 00:07:19 A tam v garážích uvnitř
    byly tankovací šance
  • 00:07:25 nejen pro ty,
    kteří tam byli zagarážovaní,
  • 00:07:29 ale i přes ulici.
  • 00:07:31 -A zatímco třeba v Německu
    některé staré pumpy renovují
  • 00:07:35 a zachovávají tak
    často historický vzhled
  • 00:07:37 a na Slovensku už čerpačky
    zase navrhují architekti
  • 00:07:40 zvučných jmen,
    u nás jdeme jiným směrem.
  • 00:07:43 Poslední pražský unikát
    čeká na ránu z milosti.
  • 00:07:46 -Je to poslední pumpa
    pro levostranný provoz,
  • 00:07:50 který byl změněn
    hned v březnu 1939.
  • 00:07:54 A místo tomu nasvědčuje.
  • 00:07:56 Ona je vlastně situovaná
    na staré plzeňské výpadovce
  • 00:08:00 pro situaci,
    kdy vy vyjíždíte z Prahy,
  • 00:08:03 chystáte se na další výjezd
    a tady máte jeden z posledních
  • 00:08:07 záchytných bodů,
    kde můžete natankovat.
  • 00:08:09 Ale koupit i sortiment,
    který se už v pumpě prodával,
  • 00:08:12 oleje a nějaké doplňky.
  • 00:08:14 -Možná se najde někdo,
    kdo architektonický
  • 00:08:17 a historický unikát
    ještě zachrání.
  • 00:08:20 Stará benzinka
    by si to rozhodně zasloužila.
  • 00:08:28 V devět hodin vyplula loď
    s 220 kusy kamenů
  • 00:08:32 mariánského sloupu
    do přístavu v Radotíně.
  • 00:08:36 Cesta dlouhá zhruba 20 kilometrů
    jí bude trvat
  • 00:08:39 přibližně dvě hodiny.
  • 00:08:42 -Tam nás čekají dva kamiony,
    čeká nás tam jeřáb
  • 00:08:47 a my musíme veškerou architekturu
    vyložit.
  • 00:08:50 -Po 11. hodině doplula loď
    do přístavu v Radotíně.
  • 00:08:53 Všechny kusy teď naloží
    a odvezou do ateliéru
  • 00:08:56 v Dobřichovicích, kde je připraví
    na konečnou instalaci
  • 00:08:59 na Staroměstském náměstí.
  • 00:09:01 Na sloupu pracuje Petr Váňa
    se skupinou kameníků od 1997.
  • 00:09:05 -Zpočátku to byla zakázka,
    pak se to stalo
  • 00:09:08 srdeční záležitostí.
  • 00:09:11 -Mariánský sloup
    strhl jen šest dní
  • 00:09:14 po vyhlášení samostatného
    Československa rozzuřený dav.
  • 00:09:17 Představoval totiž pro něj
    symbol habsburské nadvlády.
  • 00:09:20 Silné emoce vyvolává i dnes.
  • 00:09:22 -Je to bolestné v tom smyslu,
    že mariánský sloup je rozdělující.
  • 00:09:29 Rozdělující církve mezi sebou,
    společnost
  • 00:09:32 a teď už i historiky mezi sebou.
  • 00:09:34 -A rozděluje i pražské politiky.
  • 00:09:37 Na čtvrtečním zastupitelstvu
    sloup odmítli Piráti
  • 00:09:40 i část klubu Prahy Sobě.
  • 00:09:42 O budoucnosti sloupu
    musí ale ještě rozhodnout
  • 00:09:44 Stavební úřad Prahy 1.
  • 00:09:46 Teprve pak mohou autoři
    začít stavět.
  • 00:09:54 Zahrádkářské osady,
    spalovna i továrny,
  • 00:09:57 v malešické průmyslové zóně
    mají v svůj areál
  • 00:10:00 třeba teplárny nebo pošta.
  • 00:10:03 Tady, na rozhraní městských čtvrtí
    Malešice, Hrdlořezy a Hloubětín,
  • 00:10:06 by mělo vzniknout
    rozsáhlé železniční překladiště
  • 00:10:10 o rozměrech 75 000 m2.
  • 00:10:12 Vejít se sem má až 900 kontejnerů.
  • 00:10:16 Proti se ale staví
    okolní radnice i místní.
  • 00:10:21 -Jak vidíte, je to v blízkosti
    obydlené zástavby občanů,
  • 00:10:24 Praha 10 dlouhodobě
    s tímto záměrem nesouhlasí.
  • 00:10:27 -Nám obyvatelům
    nejvíc vadí ten hluk do 22 hodin,
  • 00:10:32 jsou tam věci,
    které nejsou zohledněny.
  • 00:10:35 -Investor přislíbil
    třeba protihlukovou stěnu.
  • 00:10:37 Odejít ale nechce a připomněl,
    že s terminálem počítá
  • 00:10:40 i územní plán.
  • 00:10:42 -My jsme furt ochotni jednat,
    ale my jsme do toho investovali
  • 00:10:48 teď už víc než 100 milionů,
    to znamená, že já na tom trvám.
  • 00:10:51 -Praha 10 ale v listopadu
    plán na železniční terminál
  • 00:10:55 jednomyslně odmítla.
  • 00:10:56 V budoucnosti by na jeho místě
    viděla raději byty.
  • 00:11:04 Přestože dějiny umění
    mohou studenti
  • 00:11:07 na Karlově univerzitě
    studovat už 170 let,
  • 00:11:09 z tehdejšího kabinetu
    se ústav stal
  • 00:11:12 teprve před sto lety.
  • 00:11:14 A právě tohle výročí
    teď připomíná výstava
  • 00:11:17 v budově Karolína na Ovocném trhu.
  • 00:11:19 Na počátku stály osobnosti
    jako Jan Erazim Vocel,
  • 00:11:22 který jako první
    publikoval o památkách.
  • 00:11:24 Pro mnohé překvapením
    je jméno Miroslava Tyrše,
  • 00:11:28 které je mnohem víc spojováno
    se Sokolem.
  • 00:11:31 -Ale on byl také historik umění,
    protože láska k antice
  • 00:11:34 a dějinám umění,
    to byla druhá část jeho obdivu
  • 00:11:38 k ideálům,
    které antika představovala.
  • 00:11:40 Čili na jedné straně krása těla,
    na druhé straně krása umění.
  • 00:11:43 -Tou dobou přichází
    první výrazný mezník
  • 00:11:46 dějin umění na Karlově univerzitě.
  • 00:11:48 -V roce 1882 se univerzita
    rozdělila
  • 00:11:51 na českou a německou část
    a působila tady celá řada
  • 00:11:55 dalších historiků umění,
    z nichž někteří tady studovali
  • 00:11:59 a později byli dobrým kontaktem
    na české historiky umění.
  • 00:12:02 -Zprvu byla německá univerzita
    významnější,
  • 00:12:05 to se ale mění
    se vznikem Československa.
  • 00:12:08 -A tehdy bychom zde potkali
    třeba prvního ředitele
  • 00:12:11 Karla Chytila, což byl také
    ředitel Uměleckoprůmyslového muzea
  • 00:12:15 a mimochodem pán,
    který v období pražské asanace
  • 00:12:18 dokázal jako první říct,
    že přicházíme o něco zásadního,
  • 00:12:21 že je nesmysl
    bořit historické město,
  • 00:12:23 že je mnohem lepší
    památky chránit.
  • 00:12:26 -Praha je velice reflektována
    i na našem oboru dějin umění
  • 00:12:30 a snažíme se některé nešťastné
    kauzy, které jsou,
  • 00:12:35 třeba bráníme kostel sv. Michala
    a různé zástavby
  • 00:12:39 a boření různých staveb
    na Václavském náměstí,
  • 00:12:44 tak na to se snažíme
    velice reagovat.
  • 00:12:48 -To už je současnost ústavu,
    ke které se ale musel prokousat
  • 00:12:51 přes dvě totality.
  • 00:12:53 Ta první českou katedru
    na několik let zrušila,
  • 00:12:56 ta druhá k tomu v 70. letech
    směřovala.
  • 00:12:59 Tahle kánoe je pak symbolem
    velkého uvolnění na katedře
  • 00:13:02 na počátku let 90.
  • 00:13:04 -Ona vždycky byla takové jaksi
    rodinné pracoviště,
  • 00:13:08 kdy pedagogové hlavně v 90. letech
    po letech, kdy nemohli učit,
  • 00:13:13 tak byli mimořádně nadšení,
    otevření a na nějakou hierarchii
  • 00:13:17 mezi ročníky si nikdo nehrál.
  • 00:13:19 A vedlejším produktem toho
    byly třeba i vodácké exkurze,
  • 00:13:22 které byly opravdové
    a skutečně ty první
  • 00:13:25 byly financovány katedrou,
    kdy se splavnily řeky
  • 00:13:28 a z nich se poznávaly památky
    v původním kontextu.
  • 00:13:31 -Za sto let prošly
    Ústavem pro dějiny umění
  • 00:13:34 Univerzity Karlovy
    desítky významných osobností
  • 00:13:37 a z mnohých studentů
    jsou dnes lídři ústavu.
  • 00:13:43 Připravili jsme pro vás další díl
    oblíbeného seriálu Legendy lokálů.
  • 00:13:46 Tentokrát se v hlavní roli
    ocitne člověk.
  • 00:13:49 A ne ledajaký.
  • 00:13:50 Vyrazili jsme nejen
    po hospodských stopách
  • 00:13:53 Bohumila Hrabala.
  • 00:13:55 Už za chvíli v METROPOLI.
  • 00:14:00 Od kontaktních čoček
    přes hojivé masti
  • 00:14:02 po cílené rozsvícení
    rakovinových nádorů.
  • 00:14:05 60 let
    Ústavu makromolekulární chemie.
  • 00:14:08 Založil ho profesor
    Otto Wichterle.
  • 00:14:11 V laboratořích od té doby
    vznikají látky
  • 00:14:13 přímo na problémy medicíny
    nebo elektroniky.
  • 00:14:17 -Hydroxyethylmetakrylát...
  • 00:14:19 -Tohle je vzorec
    takzvaného monomeru.
  • 00:14:22 Když se takové molekuly
    pospojují do řetězce,
  • 00:14:25 vzniká polymer čili makromolekula.
  • 00:14:27 A tato konkrétní je velmi slavná.
  • 00:14:30 -Použití v lékařství
    přináší stále nové možnosti
  • 00:14:33 záchrany zdraví i životů.
  • 00:14:35 -Tvoří hydrogel,
    ze kterého se vyrábí
  • 00:14:37 kontaktní čočky.
  • 00:14:39 Když Otto Wichterle
    na svém čočkostroji
  • 00:14:41 odlil první z nich, jím založený
    Ústav makromolekulární chemie
  • 00:14:44 existoval dva roky.
  • 00:14:46 -Toto byly první měkké čočky,
    které přinesly obrovskou změnu.
  • 00:14:51 Ten materiál vezme vodu
    a díky tomu změkne.
  • 00:14:54 Třeba rohovku tvoří 78 % vody,
    tak je snaha
  • 00:14:57 dělat takové materiály,
    které by k tomu byly blízké.
  • 00:14:59 -V těchto laboratořích
    vznikla během let
  • 00:15:02 řada dalších polymerů,
    které díky svým
  • 00:15:05 vhodným vlastnostem
    mají využití v medicíně.
  • 00:15:07 Teď tady například pracují
    na látce,
  • 00:15:10 která v těle dokáže vyhledat
    a doslova rozsvítit
  • 00:15:13 rakovinový nádor.
  • 00:15:16 -Pracujeme na takových
    makromolekulách,
  • 00:15:18 na které se snažíme navázat
    několik funkčních skupin.
  • 00:15:21 Něco, co se dokáže rozsvítit
    a samozřejmě musí tam být
  • 00:15:24 také navigační molekula.
  • 00:15:26 -A takhle už vypadá
    rozsvícený nádor v těle
  • 00:15:28 pokusné myši.
  • 00:15:30 Chirurg ví mnohem přesněji,
    co vyříznout.
  • 00:15:32 Další výzkum zase pomáhá
    předcházet srážkám aut se zvěří.
  • 00:15:35 Tohle je takzvané
    pachové zradidlo,
  • 00:15:37 které se umisťuje podél silnic.
  • 00:15:39 Protože zapáchá jako šelma
    nebo taky jako staré ponožky,
  • 00:15:42 odpuzuje zvěř.
  • 00:15:44 A díky polymerům
    vyvinutým tady na ústavu
  • 00:15:47 na rozdíl od starších typů
    déle vydrží
  • 00:15:49 a nenechává v přírodě
    toxické látky.
  • 00:15:52 Ústav si ho patentoval
    tak jako tuto hojivou mast,
  • 00:15:55 hemagel.
  • 00:15:56 Za 15 let za ni na licencích
    utržil desítky milionů
  • 00:15:59 a ty investoval zpět do vědy.
  • 00:16:04 -Hospoda je místo,
    kde kraluje jazyk,
  • 00:16:09 kde lidi rádi hovoří,
    kde neustále ten jazyk jako takový
  • 00:16:14 je v pohybu.
  • 00:16:16 Kde se vymýšlí.
  • 00:16:18 -Jen doklad toho,
    jak hospodu chápal
  • 00:16:20 spisovatel Bohumil Hrabal.
  • 00:16:22 Vskutku geniální autor
    velkého množství
  • 00:16:25 i ve světě proslavených knih
    trávil v hospodách
  • 00:16:28 velkou část svého života.
  • 00:16:30 Od dětství prošel s rodinou
    několika pivovary,
  • 00:16:32 kde jeho adoptivní otec
    František Hrabal správcoval.
  • 00:16:35 Do Prahy dorazil až na studia
    na vysoké škole
  • 00:16:38 a brzy se přestěhoval
    do své milované Libně.
  • 00:16:41 Jeho dům Na Hrázi 24 už nestojí.
  • 00:16:43 Na jeho místě připomíná
    spisovatele pamětní zeď.
  • 00:16:48 -Najdeme tam různé prvky
    z Hrabalova života,
  • 00:16:51 které měl nejradši.
  • 00:16:52 Jsou tady jeho oblíbené hospody,
    kočky, knihy.
  • 00:16:55 -Odtud vyrážel
    nejen do okolních hospůdek
  • 00:16:58 včetně jím proslaveného
    automatu Svět.
  • 00:17:00 Často mířil i za přítelem grafikem
    Jiřím Anderlem na Nový svět.
  • 00:17:04 -Hrozně rád měl,
    ne aby se opil, ale říkal:
  • 00:17:10 "Já si jenom takhle vyplachuju
    držtičku, Miládko."
  • 00:17:13 Tak jsme mu nalili,
    co jsme měli doma.
  • 00:17:17 Já jsem si trošku připil s ním
    a on už pelášil
  • 00:17:20 do té hlučné samoty,
    na Staré Město k Tygrovi.
  • 00:17:24 -Právě tady měl Bohumil Hrabal
    svou štamgastskou židli.
  • 00:17:28 -On sem chodil velmi často
    a velmi rád,
  • 00:17:32 ale muselo se na něj
    velmi opatrně,
  • 00:17:34 protože on jako každý umělec
    trošku žil ve svém světě
  • 00:17:37 a potřeboval se trošku rozkoukat
    v té hospodě.
  • 00:17:40 On se vždycky posadil,
    dal si jedno pivo, dvě piva,
  • 00:17:43 do té doby se na něj
    nesmělo moc mluvit.
  • 00:17:46 -Já jsem říkal: "To nemůžete,
    musíte počkat, až vypije to pivo.
  • 00:17:50 Pak v klidu."
  • 00:17:51 Taky tady byly nějaké Maďarky,
    ty odešly a brečely.
  • 00:17:54 A já jsem říkal: "Já jsem vám to
    říkal, že tam nemáte chodit."
  • 00:17:56 A on potom, když dopil to pivo,
    viděl, že tady stojí,
  • 00:17:59 tak pokynul takhle rukou,
    ať je tam pošlu, tak tam šly.
  • 00:18:02 A odcházely úplně spokojené.
  • 00:18:04 -Ale po těch dvou třech pivech
    on splynul s prostředím,
  • 00:18:07 dostal se do té nálady,
    nemyslím alkoholové,
  • 00:18:10 ale právě do nálady prostředí
    a v tu chvíli roztál
  • 00:18:12 a už to byl zlatý člověk.
  • 00:18:14 -Když jsme přišli k tomu Tygrovi,
    poručil piva,
  • 00:18:17 která hned stála před námi.
  • 00:18:19 "Bohoušku, já nepiju,
    mě po pivu bolí hlava."
  • 00:18:21 "Tak jdi do pr...!"
  • 00:18:23 -Hospoda otevírá ve tři hodiny,
    čili sem začínají chodit lidi,
  • 00:18:27 kteří jdou ze svého zaměstnání
    a teprve tady tak jako zvolna.
  • 00:18:32 A pak jsou tady takové dvě šichty.
  • 00:18:35 Jedna přichází ve tři hodiny
    a odchází v půl sedmé.
  • 00:18:40 Já patřím k nim.
  • 00:18:42 A druhá je ta, co přichází
    v půl sedmé a odchází v jedenáct.
  • 00:18:47 -Zároveň nesmírně citlivý člověk,
    vnímal život opravdu senzitivně.
  • 00:18:53 Prožíval všechno.
  • 00:18:55 A často měl v očích slzy,
    jak byl dojatý.
  • 00:19:02 -Když dovedl vytvořit
    takovou poetiku v jeho dílech,
  • 00:19:05 když si to vezmete,
    tak to nemohl být a priori
  • 00:19:08 hrubián a zlý člověk.
  • 00:19:10 On samozřejmě měl svou skořápku,
    ale uvnitř byl ryzí
  • 00:19:15 diamantový charakter.
  • 00:19:17 -Pro mě je to tekutý chléb,
    já vždycky radši piju pivo
  • 00:19:21 a pak teprve něco jím.
  • 00:19:23 -Na Hrázi bydlel Bohumil Hrabal
    i se svou milovanou ženou Eliškou
  • 00:19:26 do roku 1974.
  • 00:19:28 Pak se přestěhovali
    do tohoto panelového domu
  • 00:19:31 v Kobylisích.
  • 00:19:32 I odtud chodil k Tygrovi.
  • 00:19:34 -Prožil vlastně mnoho životů.
  • 00:19:37 On byl vzdělanec,
    byl podomní obchodník,
  • 00:19:40 byl agent pojišťovny,
    potom jezdil autobusem s dělníky,
  • 00:19:44 ráno pětkou
    do poldovky na Kladno,
  • 00:19:48 kde byl u tavicích pecí.
  • 00:19:50 -Spisovatelem se Bohumil Hrabal
    stal až téměř v 50 letech.
  • 00:19:54 Později velmi těžce nesl
    úmrtí své ženy Elišky
  • 00:19:57 a svou slávu jako by nevnímal.
  • 00:19:59 -K čemu mi to je?
  • 00:20:01 Já už se nemám o to s kým podělit,
    když Eliška umřela.
  • 00:20:05 A my už spolu
    vůbec nemůžeme kamarádit,
  • 00:20:08 protože my už nejsme
    rovnocennej pár.
  • 00:20:11 Já jsem vdovec a ty máš ještě
    Miladu, tak plav domů.
  • 00:20:14 A vyhodil mě.
  • 00:20:16 -Koupili domeček v Kersku,
    kam za života jeho ženy
  • 00:20:20 jezdili každý víkend.
  • 00:20:22 Až ona zemřela,
    tak on se tam vydával každý den,
  • 00:20:24 jezdil tam a zpátky.
  • 00:20:26 -Několikrát napsal:
    "Páté patro, volný pád."
  • 00:20:29 To byla taková jeho
    jistá utkvělá idea,
  • 00:20:33 že z pátého patra se nejlépe končí
    život odvážného muže.
  • 00:20:38 A jeho pokoj byl na pátém patře,
    to byl velmi spokojen.
  • 00:20:42 My jsme malovali
    a musel jsem ho dát
  • 00:20:46 do sedmého patra,
    takže tam byl chviličku.
  • 00:20:49 Já jsem přišel a říkám:
    "Tak co, je to stejný pokoj?"
  • 00:20:52 A on říkal: "Dunglíčku,
    je to strašně vysoko,
  • 00:20:56 dej mě zpátky na pátý patro."
  • 00:20:58 Čili to jsem věděl,
    že trvá a lpí na tom pátém patře.
  • 00:21:03 -To už vzpomíná profesor
    Pavel Dungl
  • 00:21:06 z Nemocnice Na Bulovce,
    kde byl Bohumil Hrabal
  • 00:21:09 poslední dva měsíce svého života
    hospitalizován
  • 00:21:12 kvůli pohmožděným zádům.
  • 00:21:14 -Tady na tomto pokoji číslo 11
    ležel pan Bohumil Hrabal
  • 00:21:18 poslední 2,5 měsíce jeho života.
  • 00:21:22 Bylo to takové, jako je to dnes,
    jen parapet byl tehdy
  • 00:21:26 trochu mohutnější
    a trochu objemnější.
  • 00:21:30 A z okna, jak se podíváte,
    je právě vidět libeňský hřbitov.
  • 00:21:35 -3. února 1997 ráno
    řekl Bohumil Hrabal
  • 00:21:39 profesoru Dunglovi,
    že ho ze hřbitova volá
  • 00:21:42 básník Karel Hlaváček,
    a když se lékař odpoledne vracel
  • 00:21:45 z porady,
    Hrabal svůj život ukončil.
  • 00:21:48 -V jednu hodinu jsem přijížděl
    ke klinice
  • 00:21:51 a najednou před autem
    mi žuchlo tělo.
  • 00:21:54 A já jsem viděl,
    on měl takové bílé nátepníčky
  • 00:21:58 s červeným páskem,
    ty mu štrikovala
  • 00:22:01 ještě jeho manželka,
    tak je strašně rád nosil.
  • 00:22:04 A byl na místě mrtev.
  • 00:22:06 Já jsem potom šel nahoru
    hned se podívat do té pracovny
  • 00:22:09 a tam jsem viděl
    naskládané ty stupínky z knih.
  • 00:22:13 -Na dubové rakvi,
    v níž byla jedna z největších
  • 00:22:16 spisovatelských legend
    i legend lokálů uložena do hrobu,
  • 00:22:20 stojí nápis Pivovar Polná.
  • 00:22:22 -Bude tady pieta,
    v jistém smyslu se hovoří
  • 00:22:26 s úctou o tom člověku,
    který tady s nimi sedával,
  • 00:22:31 prostě odešel.
  • 00:22:33 Je na druhý straně,
    tam počká na ty druhý opilce.
  • 00:22:36 Teda opilce,
    muže, který pijou pivo.
  • 00:22:40 Opilců tady bejvá málokdy.
  • 00:22:45 -Vladimír Boudník,
    velký souputník Bohumila Hrabala.
  • 00:22:49 Galerie Moderna významného
    českého grafika a malíře
  • 00:22:52 představuje v retrospektivní
    výstavě s názvem Stopy materiálů.
  • 00:22:55 V době, kdy v 50. letech
    vrcholily politické procesy,
  • 00:22:58 chodil po Praze vytáhlý muž,
    maloval po zdech svoje vize
  • 00:23:02 a provokoval diváka
    k tvůrčí účasti
  • 00:23:05 na vznikajícím výtvarném díle.
  • 00:23:07 I oprýskaná zeď
    pro něj byla výzvou.
  • 00:23:10 Když obrysy na opadávající omítce
    měnil v obrazy,
  • 00:23:13 pokřikovaly na něj kolemjdoucí,
    aby si našel pořádnou práci.
  • 00:23:16 Po prvotním odmítnutí
    dokázala Boudník
  • 00:23:19 přihlížející nadchnout.
  • 00:23:21 -Každý z vás bude umělcem,
    zbaví-li se předsudků
  • 00:23:24 a netečnosti.
  • 00:23:27 -Tak v těch flecích
    začali vidět věci,
  • 00:23:31 začali vidět události,
    a tak nám začali říkat:
  • 00:23:35 ?Pane, vy to malujete špatně,
    tam je něco jiného, tam je kůň.?
  • 00:23:40 -Do ulic vyrážel s Egonem Bondym
    nebo s Bohumilem Hrabalem.
  • 00:23:43 Ten rozevlátého umělce
    zachytil v knize Něžný barbar.
  • 00:23:47 -Vaše jméno mi nic neříká.
    -To není vaše vina.
  • 00:23:52 -Nemůžete přece za to,
    že jste se narodil tak brzo.
  • 00:23:56 -Jméno Boudník
    přestalo být neznámé
  • 00:23:59 ještě za umělcova života.
  • 00:24:01 Svoji jedinečnou výtvarnou řeč
    objevil jako dělník v ČKD,
  • 00:24:04 kde vyvinul techniku
    takzvané aktivní grafiky,
  • 00:24:07 svoje obrazy nevytvářel
    tahy štětcem, ale údery kladiva.
  • 00:24:11 Vedle aktivní grafiky
    začal vytvářet grafiku
  • 00:24:14 strukturální a také monotopy.
  • 00:24:17 -Základem monotypu je,
    že když chtěl tu grafickou desku
  • 00:24:23 otisknout znova,
    tak ten monotyp
  • 00:24:26 musel namalovat znova.
  • 00:24:28 A nikdy samozřejmě
    nemůže být stejná,
  • 00:24:31 protože když to fyzicky
    malujete na desku,
  • 00:24:34 už to nikdy nenamalujete stejně.
  • 00:24:36 -Upřímnost ve výtvarném projevu
    i v životě,
  • 00:24:39 který nikdy nepodřídil výdělku,
    ale jedině hledání
  • 00:24:42 původního výrazu.
  • 00:24:44 Své práci věnoval vše
    a v poslední čtvrtině života
  • 00:24:47 byl díky výstavě na Expu 58
    objeven i na Západě.
  • 00:24:50 -Neustále pracoval,
    tiskl, moc nejedl, hodně kouřil.
  • 00:24:54 Jeho zdravotní stav nebyl ideální.
  • 00:24:57 V roce 1968 připravoval
    obrovskou výstavu
  • 00:25:01 do Spojených států, do New Yorku,
    připravoval výstavu ve Viole,
  • 00:25:04 měl zastoupení v Japonsku,
    v Kjótu a v Tokiu.
  • 00:25:07 -Zemřel vlastní rukou
    v prosinci 1968,
  • 00:25:11 dodnes není jasné,
    jestli šlo nešťastnou náhodu,
  • 00:25:14 nebo podlehl pracovnímu tlaku.
  • 00:25:21 Pro obsáhlejší reportáž
    hledáme pamětníky,
  • 00:25:24 kteří žili v oblasti
    starých Holešovic zvané Zátory.
  • 00:25:27 Zároveň uvítáme
    jakýkoliv obrazový materiál
  • 00:25:30 z této oblasti.
  • 00:25:32 Zátory až na několik
    solitérních domů
  • 00:25:34 zmizely v rámci budování
    nového nádraží v Holešovicích
  • 00:25:37 v 70. letech.
  • 00:25:39 Za vaši pomoc předem děkujeme.
  • 00:25:41 701. METROPOLE
    je pomalu minulostí.
  • 00:25:43 Budoucností je ta příští.
  • 00:25:45 To vás hned ve dvou reportážích
    zavedeme na poněkud opomíjené
  • 00:25:47 náměstí v samotném centru,
    na Senovážné.
  • 00:25:50 Dohromady se tu totiž
    dala parta lidí,
  • 00:25:53 kteří usilují
    o oživení celého prostoru.
  • 00:25:55 Na shledanou za týden.
  • 00:25:57 Skryté titulky: Tomáš Seidl
    Česká televize, 2020