Procházka pražskou zoo, její obyvatelé a ti, kteří o ně pečují.

Pražská ZOO existuje v Trojské kotlině téměř 80 let. Jak se expozice proměnily, kdo je obývá, kdo se o zvířata stará a jaká jsou specifika jednotlivých sekcí, ukazuje dokument Jana Soukupa z roku 2006.

První podnět ke zřízení zoologické zahrady přišel od hraběte Sweerts-Sporka již v roce 1881. Teprve o deset let později v roce 1899 byla Družstvem pro její zřízení vytipována zahrada Kinských na Smíchově. Pak se dlouhou dobu diskutovalo, než se projektu ujal středoškolský profesor Jiří Janda, který začal připravovat zoo na Štvanici. Na schůzi poradního sboru matematicko-přírodovědeckého při ministerstvu školství a národní osvěty byla roku 1919 zvolena komise, která se ujala přípravných prací k založení pražské zoologické zahrady. Velkostatkář Alois Svoboda věnoval pozemky v Troji s tím, že na nich má být vybudována také zoologická zahrada. Přípravné práce řídil profesor Janda, koncem roku 1927 bylo oploceno 8 hektarů budoucí zoo v Troji. Zvířat postupně přibývalo a některá zprvu obývala soukromou Jandovu vilu (tygřice Šárka z cirkusu Rebernigg). Zahrada byla oficiálně otevřena až v roce 1931. Byla dobudována páně profesorova pýcha - voliéra dravců. Vlčici Lotty, první zvíře, které se objevilo na území zoo, následovali koně Převalského (Minka a Ali). Poté se zahrada rozrostla o tygry (Mitau a Bengali), slona Babyho, hrocha Petra a nosorožce Maxe. První tygřata se narodila v r. 1933. Příchod prvních lvů do areálu zoo (Šárka a Ctirad) následoval o rok později. Tehdy také herec Vlasta Burian daroval zoo lachtany Hýtu a Batula. V roce 1935 byl postaven pavilon šelem pod skálou. Ještě před vypuknutím Druhé světové války začali zaměstnanci zoo pořádat cirkusová představení, aby získali finance potřebné k udržení chodu zahrady. Poprvé na světě se jim podařilo se odchovat mládě kondora andského. Povodeň zahradu zasáhla poprvé na jaře 1941, kdy se voda dostala až do pavilonu šelem. V roce 1942 tu bylo odchováno uměle první mládě medvěda ledního na světě (samička Ilun). Koncem války sem byla z rozbombardovaného Berlína přemístěna hrošice Zuzana.

Po válce už uvádí další dění ZOO v datech:

1950 - Byl dostavěn pavilon opic. Jeho obyvatelkou se stal vůbec první šimpanz, samička Moke.

1954 - První žirafa, samice Lenky.

1956 - Byl postaven pavilon malých živočichů.

1959 - Ředitelem ZOO Praha se stal dr. Zdeněk Veselovský. Za jeho vedení se pražská zoo začlenila mezi přední zoo na světě a docílila významných chovatelských a vědeckých úspěchů.

1960 - Pražská ZOO je pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy koní Převalského.

1961 - První orangutan, samice Soňa.

1963 - První gorila, samec Titan.

1969 - Pod sněhem se zřítila Jandova voliéra dravců.

1971 - Otevřen nový pavilon velkých savců (slonů, hrochů a nosorožců). V témže roce se narodil se orangutan Kama.

1972 - Narodila se první mláďata gepardů (jednalo se o druhý odchov na světě).

1978 - První hrabáči v historii zoo (Bojsa a Nebojsa).

1991 - Byl otevřen pavilon velkých kočkovitých šelem.

1995 - Byla otevřena nová expozice "Amerika" a rekonstruované expozice medvědů ledních a baribalů.

1998 - Otevřen pavilon velkých želv.

1999 - Zbourání pavilonu opic.

2001 - První umělý odchov koně Převalského na světě. Byly otevřeny dva nové pavilony - Africký dům a pavilon goril.

2002 - Srpnová povodeň zasáhla téměř polovinu území zoo.

2003 - Příchod dvou nových slonů (samec Nagathan, samice Praya) a samce gorily nížinné - Richarda.

Chovatele a jejich další přírůstky zaznamenal pořad České televize "Zvířata a lidé".

Napište nám