iVysílání

Planeta Věda

• 00:00:26 Dobrý den, začíná PLANETA VĚDA.
• 00:00:28 Na konci března uplynulo 40 let
  od smrti Jurije Gagarina, prvního
• 00:00:33 člověka, který se podíval do kosmu.
• 00:00:35 My si dnes připomenem hlavně
  jeho kosmický let,
• 00:00:38 12. dubna od něj uběhlo 47 let.
• 00:00:40 Potom vám ukážeme, co všechno
  musí lidské tělo zvládnout
• 00:00:43 ve stavu beztíže.
• 00:00:45 A nakonec se podíváme do centra,
  kde se trénují vojenští piloti.
• 00:00:49 Letectví a kosmonautika
  spolu úzce souvisí.
• 00:00:52 I sám Jurij Gagarin byl totiž
  původním povoláním vojenský pilot.
• 00:00:56 - GAGARINOVO HLÁŠENÍ V RUŠTINĚ,
  SILNĚ RUŠENÉ ŠUMEM -
• 00:01:00 Takto se hlásil Jurij Gagarin,
  když startoval v kosmické lodi
• 00:01:05 Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur.
• 00:01:07 12. dubna 1961 po 7. hodině ráno
  středoevropského času
• 00:01:11 člověk poprvé vstoupil do kosmu.
• 00:01:13 Let trval 108 minut a Gagarin
  při něm obletěl jednou Zemi.
• 00:01:16 Byl to okamžik, kdy vlastně lidstvo
  zjistilo, že člověk opravdu
• 00:01:21 v kosmu může přežít.
• 00:01:23 Od toho se odvíjelo dál,
  až do dnešních dnů,
• 00:01:26 kdy v kosmu bylo 470 lidí.
• 00:01:28 A co letu předcházelo?
• 00:01:31 Na podzim roku 1959 se uskutečnil
  výběr budoucích kosmonautů
• 00:01:34 z řad vojenských pilotů.
• 00:01:36 Z více než 2 000 uchazečů zbylo
  20 adeptů, museli zvládnout velmi
• 00:01:41 náročné psychické i fyzické testy,
  prošli tvrdým výcvikem
• 00:01:44 a byli vyřazováni za sebemenší
  zdravotní problémy.
• 00:01:47 Později se výběr zúžil na tři,
  nakonec se rozhodovalo mezi Jurijem
• 00:01:51 Gagarinem a Germanem Titovem.
• 00:01:53 Z dnešního pohledu se kabina
  Vostoku, ve kterém letěl Gagarin,
• 00:01:57 zdá miniaturní. Po celou dobu letu
  v ní seděl téměř bez hnutí.
• 00:02:01 Už při startu vznikl první problém,
  raketa nabrala větší rychlost,
• 00:02:05 a loď se tak dostala do větší
  výšky, než se plánovalo.
• 00:02:08 Při návratu došlo k další závadě,
  od kabiny se neodpojil přístrojový
• 00:02:12 úsek a Gagarin se ocitl
  ve smrtelném nebezpečí.
• 00:02:16 Obě tělesa, spojena kabelem,
  vstupovala do atmosféry Země.
• 00:02:20 Naštěstí kabel po čase přehořel
  a kabina s Gagarinem se uvolnila
• 00:02:24 a vstoupila do atmosféry.
• 00:02:26 V době, kdy Gagarin s Vostokem 1
  startoval, nebylo přistání
• 00:02:30 kosmických lodí technicky vyřešené
  tak, aby kosmonaut mohl zůstat
• 00:02:34 uvnitř své kabiny.
• 00:02:35 Ta přistávala velkou rychlostí
  a úder by mohl člověka i zabít.
• 00:02:41 To přistání bylo naplánováno tak,
  že zhruba ve výšce 7 - 8 km
• 00:02:45 se kosmonaut vystřelil pomocí
  katapultovací sedačky z kabiny
• 00:02:49 a přistával na vlastním padáku.
• 00:02:52 To ale Sověti dlouho zatajovali,
  protože pro uznání maximálního
• 00:02:56 výškového letu musí pilot
  podle Mezinárodní letecké federace
• 00:02:59 přistát uvnitř svého stroje.
• 00:03:01 Brzo po návratu na Zem
  se z neznámého vojenského letce
• 00:03:05 Gagarin stal nejpopulárnějším
  člověkem planety.
• 00:03:08 Je zajímavé, že první zahraniční
  cesta byla do Československa,
• 00:03:11 hnedka poměrně brzo po letu.
• 00:03:13 Na něj se obracela spousta lidí
  v SSSR, oni si ho vzali
• 00:03:16 jako svého dobrodince.
• 00:03:18 Byl povýšen na majora a dostal řadu
  ocenění, stal se jakýmsi vyslancem
• 00:03:23 SSSR po celém světě
  a lidé ho obdivovali.
• 00:03:26 Proto Gagarinova tragická smrt
  27. března 1968 všechny zasáhla.
• 00:03:30 Gagarin zahynul při leteckém
  neštěstí, které bylo způsobeno
• 00:03:35 meteorologickými podmínkami
  v místě jeho cvičného letu.
• 00:03:39 Při tom letu došlo pravděpodobně
  k blízkému střetu nebo k průletu
• 00:03:43 kolem nějakého objektu.
• 00:03:45 Jsou dvě verze, co to mohlo být,
  buďto meteorologický balón nebo
• 00:03:49 jeho sonda, anebo nějaký jiný
  letoun, v té oblasti se pohyboval
• 00:03:54 tehdy ještě letoun SU 11.
• 00:03:57 Kolem nehody je dodnes
  stále mnoho dohadů.
• 00:03:59 Jako nejpravděpodobnější se jeví
  vysvětlení, že Gagarin se svým
• 00:04:03 instruktorem dostali den staré
  meteorologické informace,
• 00:04:07 tomu odpovídají závěry vyšetřování.
• 00:04:09 Piloti se snažili letoun srovnat,
  ale mraky, podle kterých se řídili,
• 00:04:13 byly v jiné výšce, než čekali.
• 00:04:15 Paradoxem Gagarinova života je,
  že toužil znovu letět do kosmu,
• 00:04:19 ale kvůli nebezpečí, že by zahynul,
  ho Sověti do vesmíru nepustili.
• 00:04:23 A zemřel asi kvůli nedbalosti.
• 00:04:25 Já už vítám ve studiu našeho
  dnešního hosta, kterým je
• 00:04:29 Milan Halousek z České kosmické
  kanceláře. Dobrý den.
• 00:04:32 My teď na fotografii vidíme nákres
  lodi Vostok 1, ve které letěl
• 00:04:37 J. Gagarin. Můžete nám ji popsat?
• 00:04:39 Tady krásně vidíme,
  že to je malinká kruhová kabina,
• 00:04:42 ve které kosmonaut sedí
  ve svém oranžovém skafandru
• 00:04:46 na katapultovacím křesle a toho
  prostoru tam má strašně málo.
• 00:04:50 Má tam před sebou a nad sebou
  po jednom malinkém okénku,
• 00:04:54 kterými mohl pozorovat
  během svého letu Zem.
• 00:04:57 Žádnou možnost dalšího pohybu
  v kabině neměl.
• 00:05:02 On byl celou dobu připoután v jedné
  poloze. Nemohl se vůbec pohnout?
• 00:05:07 Na oběžné dráze bylo možné si potom
  povolit popruhy, kterými byl
• 00:05:11 připoután k tomu křeslu,
  ale samozřejmě ne sundat.
• 00:05:15 Při přistání, kdy se vlastně
  ve výšce kolem 7 km vystřeloval
• 00:05:19 kosmonaut katapultovacím křeslem
  mimo kabinu, by se potom už
• 00:05:23 nedokázal zpátky do toho křesla
  upnout tak, aby to bylo bezpečné.
• 00:05:27 My známe takové ty záběry, kdy
  kosmonauti vidí tu kulatou Zemi.
• 00:05:32 Něco takového mohl vidět i Gagarin?
• 00:05:34 Z výšky, ve které on letěl,
  nemohl vidět celou Zemi.
• 00:05:38 Viděl samozřejmě zakřivení Země,
  ale Zemi jako takovou, celou,
• 00:05:42 samozřejmě neviděl.
• 00:05:44 Když to srovnáme s tím,
  řekněme možná, komfortem,
• 00:05:47 jaký mají dnešní kosmonauti,
  kam se to posunulo od té doby?
• 00:05:51 Pokud budeme porovnávat třeba
  s raketoplánem, tak tam toho místa
• 00:05:55 pro kosmonauty je mnohem víc,
  ale třeba přistávací kabina
• 00:05:59 současného Sojuzu o moc větší není.
• 00:06:01 V kabině jsou tři kosmonauté, takže
  vlastní prostor tam velký není.
• 00:06:05 Ale je ten prostor znásobený tím,
  že mají k dispozici orbitální sekci
• 00:06:09 a další prostor,
  ve kterém se můžou pohybovat.
• 00:06:12 J. Gagarin nebyl úplně první
  pozemšťan ve vesmíru,
• 00:06:16 ještě před ním se na oběžnou dráhu
  podívalo několik psů nebo opic,
• 00:06:19 a zdaleka ne všichni
  se úspěšně vrátili na Zem.
• 00:06:22 Odborníci ale říkají,
  že bez nich by to nešlo.
• 00:06:25 V další reportáži si osudy
  některých z nich připomeneme.
• 00:06:28 Lajka, Bělka, Strelka - to jsou
  jména jen některých zvířat,
• 00:06:34 která se jako první
  dostala do kosmu.
• 00:06:36 Sovětský svaz posílal psy,
  Američané opice.
• 00:06:39 Družice Sputnik 2 v listopadu 1957
  poprvé vynesla na oběžnou dráhu
• 00:06:43 živého tvora, fenku sibiřské Lajky,
  které už toto jméno zůstalo.
• 00:06:47 V té době ještě nebyla technika
  tak daleko, aby se kabina s Lajkou
• 00:06:51 mohla vrátit zpět na Zem.
• 00:06:53 Sputnik neměl tepelný štít, který
  by zabránil jeho shoření při vstupu
• 00:06:56 do hustých vrstev atmosféry.
• 00:07:00 Byl to v podstatě obyčejný pejsek,
  kterého našli vědci a výzkumníci,
• 00:07:04 kteří připravovali tento projekt,
  v moskevském psím útulku.
• 00:07:07 Oni měli velice jednoduché zadání:
  přiveďte psa střední velikosti
• 00:07:12 a důležité je, aby byl bíločerný,
  aby se na něm objevily
• 00:07:16 tyto dvě barvy.
• 00:07:18 To bylo dané kvůli tomu, že v té
  době velice špatná televizní kamera
• 00:07:22 by jiné barvy těžko zachytávala.
• 00:07:25 Psy z útulku vybírali vědci
  pro jejich odolnost.
• 00:07:28 Před tím, než je vypustili
  do kosmu, procházeli psi výcvikem,
• 00:07:32 kdy se testovala jejich
  odolnost a povaha.
• 00:07:37 Pejsci se v podstatě cvičili na to,
  aby vydrželi v té pozici,
• 00:07:40 v které měli být.
• 00:07:42 Oni byli v takové schráně,
  kde neměli možnost pohybu.
• 00:07:45 Jídlo se jim dávalo přímo
  před čumáček, vylučovali tak,
• 00:07:49 že měli zavedené trubičky do těla.
• 00:07:51 Proč se Sověti vydali touto cestou
  a vysílali do kosmu právě psy?
• 00:07:56 Na to má vysvětlení bývalý
  kosmonaut Vladimír Remek.
• 00:08:01 To byla určitá tradice v Sovětském
  svazu, že byli vybráni psi,
• 00:08:05 protože psi byli používáni
  jako laboratorní zvířata.
• 00:08:08 V srpnu 1960 se první živé
  z kosmu vrátily Bělka a Strelka.
• 00:08:12 Po návratu z oběžné dráhy je vědci
  podrobili lékařským testům,
• 00:08:16 zkoumali i psychické změny
  a případné tělesné poruchy.
• 00:08:20 V té době nikdo nevěděl, jestli tam
  vůbec živý organizmus přežije,
• 00:08:25 jestli tam přežije radioaktivitu
  a záření. Byl to pokus.
• 00:08:29 Díky letům se zvířaty
  se otevřela lidem cesta do kosmu.
• 00:08:32 I tak to pro prvního kosmonauta
  bylo riziko, stále nebylo třeba
• 00:08:36 jasné, jak pobyt ve vesmíru bude
  působit na lidskou psychiku.
• 00:08:40 V grafu teď uvidíte největší
  mezníky v dějinách kosmonautiky.
• 00:08:44 V říjnu 1957 vylétla na oběžnou
  dráhu ruská družice Sputnik.
• 00:08:48 Jen o měsíc později vyletěl
  do kosmu na palubě Sputniku 2
• 00:08:52 první živý tvor, Lajka.
• 00:08:54 V dubnu 1961 obletěl Zemi Jurij
  Gagarin, v roce 1968 se z komické
• 00:08:59 lodi Apollo 8, která kroužila
  kolem Měsíce, uskutečnil první
• 00:09:03 kosmický přímý televizní přenos.
• 00:09:06 A konečně v červenci 1969
  přistálo na Měsíci Apollo 11
• 00:09:10 a po měsíčním povrchu se prošli
  první dva lidé - Neil Armstrong
• 00:09:14 a Buzz Aldrin.
• 00:09:17 Pane Halousku, možná byste
  z pohledu odborníka k těm našim
• 00:09:21 mezníkům nějaké další přidal. Jaké?
• 00:09:24 Doplnil bych tam ještě několik
  základních událostí, především
• 00:09:29 by to byl březen 1965 a výstup
  prvního člověka do volného
• 00:09:33 kosmického prostoru,
  sovětského kosmonauta Leonova.
• 00:09:36 Dále takový zajímavý okamžik
  je březen 1978 a let prvního
• 00:09:41 kosmonauta, který nepocházel
  ze Sovětského svazu ani z USA,
• 00:09:45 československého kosmonauta
  Vladimíra Remka.
• 00:09:50 Dalším takovým výrazným mezníkem
  je 12. duben 1981, kdy přesně
• 00:09:55 na 20 let po startu Jurije Gagarina
  odstartoval první americký
• 00:09:59 raketoplán Columbia.
• 00:10:02 A takovým posledním mezníkem,
  poslední oblastí, která v současné
• 00:10:06 době hýbe kosmonautikou,
  je od podzimu 1998 výstavba
• 00:10:09 mezinárodní kosmické stanice.
• 00:10:14 Když se podíváme na poslání
  J. Gagarina a jeho přímých
• 00:10:18 následovníků a těch dnešních
  kosmonautů, o čem to bylo tenkrát
• 00:10:22 a o čem je to dnes?
• 00:10:24 Tak tehdy to byla taková
  průkopnická činnost, nikdo netušil,
• 00:10:28 co lidi v kosmu čeká.
• 00:10:30 Dneska už je to, nechci říkat
  rutina, ale taková běžná praxe.
• 00:10:34 Do kosmu spíše než vojenští piloti
  létají vědečtí pracovníci, lékaři
• 00:10:39 a další vědci.
  Nedávno byla v kosmu učitelka.
• 00:10:44 Co čeká prvního kosmonauta,
  nikdo přesně nevěděl.
• 00:10:47 J. Gagarin byl jedním z 2 000
  vojenských pilotů, které Rusové
• 00:10:51 vybrali jako schopné mimořádných
  výkonů, do přípravy na kosmický
• 00:10:55 let jich nakonec prošlo jenom 20.
• 00:10:58 Na co se vlastně připravovali,
  uvidíte v naší další reportáži.
• 00:11:02 Představte si, že jste týden
  zavřeni v prostoru několika
• 00:11:06 metrů krychlových, utéct nemůžete,
  protože pevná země
• 00:11:10 je vzdálená tisíce kilometrů.
• 00:11:12 Do toho připočtěte fyziologický
  zmatek ve stavu beztíže, kdy pojmy
• 00:11:15 nahoře a dole ztrácí svůj význam,
  navíc s vědomí,
• 00:11:18 že jakákoliv technická závada
  vás nejspíš zabije.
• 00:11:22 Možná jedna z nejhorších
  stresových situací,
• 00:11:25 jakou si lze vůbec představit.
• 00:11:27 První oddíly kosmonautů se
  rekrutovaly z vojenských pilotů.
• 00:11:32 Bylo rozhodnuto, že vojenští piloti
  jsou skupinou lidí, kteří mají
• 00:11:36 nejlépe zvládnutou práci
  ve stresových situacích.
• 00:11:40 Umějí se rychle rozhodnout,
  rychle zareagovat bez pomoci
• 00:11:44 někoho dalšího a jsou to
  mladí zdraví lidé.
• 00:11:47 V případě J. Gagarina a jeho
  nejbližších následovníků
• 00:11:51 byly velkou neznámou hlavně
  následky pobytu v kosmu.
• 00:11:54 Co udělá s člověkem kosmické záření
  a jak se na něm podepíše stav
• 00:11:59 beztíže? V některých směrech si tím
  lékaři nejsou jisti ani dnes.
• 00:12:03 Příprava se odehrává v podmínkách
  zemské přitažlivosti a teprve
• 00:12:08 ten skutečný kosmický let - tam se
  teprve dostanete do dlouhodobého
• 00:12:12 beztížného stavu.
  S tím se musíte nejvíc vyrovnat.
• 00:12:15 A to nikdo neví úplně přesně,
  jak to na něho bude působit.
• 00:12:19 Někteří kosmonauti zažívají
  fyzickou nevolnost,
• 00:12:22 mohou mít pocit, že se točí
  nebo že visí hlavou dolů.
• 00:12:26 Zmatený je i krevní oběh.
• 00:12:28 Následky třeba jen několikadenního
  pobytu ve stavu beztíže se však
• 00:12:32 projeví hlavně po návratu na Zemi.
• 00:12:34 Tělo, zbavené své váhy,
  se ve vesmíru pohybuje
• 00:12:37 s neuvěřitelnou lehkostí, na to
  velmi rychle reagují kosti i svaly
• 00:12:41 a začnou okamžitě ochabovat.
• 00:12:43 Když se znovu vrátíte do podmínek
  gravitace, tak jako kdyby člověk
• 00:12:47 týden ležel na posteli
  a po týdnu prudce vstal.
• 00:12:50 Při přípravách prvních kosmonautů
  ale kromě stavu beztíže
• 00:12:53 panovaly i obavy z přetížení
  při startu rakety.
• 00:12:57 Na speciálních centrifugách proto
  museli kosmonauti zvládnout
• 00:13:01 přetížení o hodnotě dvacetinásobku
  zemské přitažlivosti.
• 00:13:06 Pane Halousku, ta příprava
  prvních kosmonautů byla velmi
• 00:13:09 fyzicky i psychicky náročná.
  Je to stejné i dnes?
• 00:13:14 I dneska jsou samozřejmě kosmonauté
  připravování velice intenzivně,
• 00:13:18 ale už tam není ta abnormální
  zátěž, na kterou byli připravováni
• 00:13:22 první kosmonauté.
• 00:13:23 Dneska už víme, že ta zátěž toho
  kosmického prostoru není taková,
• 00:13:27 aby tam člověka zničila.
• 00:13:29 Takže v tuhle chvíli se do kosmu
  dostanou i lidé, kteří mají třeba
• 00:13:33 menší problémy s očima atd.
• 00:13:36 Jaký musí být jejich zdravotní
  stav, jak na tom musí být?
• 00:13:39 Před vlastním startem,
  před vlastním letem musí být
• 00:13:43 samozřejmě fyzicky naprosto zdrávi.
• 00:13:45 Proto jsou kosmonauté několik dnů
  před startem v izolaci,
• 00:13:49 v karanténě, aby nechytli nějakou
  virózu, nějakou chřipku,
• 00:13:53 protože ta by v kosmickém prostoru
  byla dost velkým problémem.
• 00:13:59 Protože kosmické středisko
  v Čechách neexistuje, vezmeme vás
• 00:14:03 teď na návštěvu centra,
  kde se testují piloti stíhaček.
• 00:14:07 Všichni první kosmonauti, včetně
  J. Gagarina, byli totiž původním
• 00:14:11 povoláním vojenští letci.
• 00:14:13 Zdravotní stav pilotů, stejně jako
  kosmonautů musí být perfektní.
• 00:14:17 V ČR to mají na starosti lékaři
  z Ústavu leteckého
• 00:14:20 zdravotnictví v Praze.
• 00:14:21 Představte si výstup na Everest
  a zpátky během několika minut -
• 00:14:27 rychlé změny atmosférického tlaku,
  málo kyslíku a k tomu přetížení,
• 00:14:31 mnohem větší než na centrifuze
  na pouti.
• 00:14:33 Bez pevné půdy pod nohama
  a v rychlostech někdy nadzvukových
• 00:14:37 může mít navíc i krátká ztráta
  koncentrace fatální následky.
• 00:14:43 Chceme znát jejich přirozenou
  odolnost vůči těmto zátěžím.
• 00:14:47 V první řadě je to hypoxie, jakožto
  jeden z největších stresorů.
• 00:14:51 V druhé řadě jsou to odolnosti
  vůči změnám atmosférického tlaku,
• 00:14:55 odolnost vůči přetížení,
  prostorová představivost.
• 00:14:59 Představte si situaci,
  že se pilotovi bojového letadla
• 00:15:03 rozbije přívod kyslíku.
• 00:15:05 Tlak v kabině stíhačky je nastaven
  na 6 000 m nad mořem.
• 00:15:09 Už tady by řada lidí pociťovala
  první příznaky nedostatku kyslíku.
• 00:15:13 Technická závada navíc
  může tlak ještě snížit.
• 00:15:17 Odolnost pilotů vůči hypoxii
  se proto vyšetřuje ve speciálních
• 00:15:21 podtlakových komorách.
• 00:15:24 My tuto komoru používáme
  pro testování pilotů
• 00:15:28 v různých nadmořských výškách.
• 00:15:30 U těch prvotních testů začínáme
  na výškách 5 km.
• 00:15:34 Dále jsou standardní testy závazné
  pro celou alianci NATO,
• 00:15:40 které jsou na 7,5 km.
  Testujeme i na 9 km a na 10 km.
• 00:15:48 Můžeme testovat až do 12 000 metrů
  bez použití technických pomůcek.
• 00:15:55 Pilot v komoře dýchá kyslík
  z přístroje a provádí testy
• 00:15:59 na pozornost a logické myšlení.
• 00:16:01 Po půl hodině vyjede rychlostí
  50 m za sekundu do výšky 7,5 km,
• 00:16:06 kde mu lékaři kyslík odpojí.
• 00:16:08 Na monitorech v kontrolní místnosti
  sledují sestry fyziologické
• 00:16:12 reakce organizmu.
• 00:16:14 Pilot provádí stejnou sérii testů
  jako v normální výšce,
• 00:16:18 jejich výsledky jsou rozhodující.
• 00:16:21 Výkon mozku je limitován tím,
  že dostává nepřetržitě
• 00:16:25 dostatečné množství kyslíku.
• 00:16:27 Jestliže je množství toho kyslíku
  molekulárně omezeno, tak samozřejmě
• 00:16:32 klesá jeho výkonnost,
  klesá kvalita jeho výkonu.
• 00:16:37 Čili my tady testujeme, jak se
  podepisuje hypoxie, nedostatek
• 00:16:41 kyslíku, na kvalitě rozhodování,
  kvalitě myšlení daného pilota.
• 00:16:49 V první fázi už kolem 4 000 m
  nad mořem se může dostavit pocit
• 00:16:53 euforie a přehnaná sebedůvěra.
• 00:16:56 Později se reakce začínají
  zpomalovat, v kritické fázi
• 00:16:59 může dojít až k bezvědomí.
• 00:17:01 Pilot už při prvních příznacích
  musí zahájit okamžitý sestup.
• 00:17:05 Pojďme se teď ale podívat dál.
• 00:17:08 Na organizmus stíhacího pilota
  působí při zatáčení nebo vybírání
• 00:17:12 letu nad terénem přetížení
  o hodnotách až devítinásobku
• 00:17:15 zemské přitažlivosti. To je asi 3x
  víc než na pouťové centrifuze.
• 00:17:20 Dochází k tomu, že všechny orgány,
  které jsou nad úrovní srdce,
• 00:17:24 se odkrvují, zatímco krev městná
  v dolní polovině těla.
• 00:17:29 V konečném důsledku to vede
  k zrakovým potížím, tzn. člověk
• 00:17:33 nevidí tak, jak by vidět měl.
• 00:17:38 Objevuje se tzv. grey out,
  tzn. zešednutí zorného pole,
• 00:17:42 v konečném důsledku black out,
  pilot nevidí vůbec nic.
• 00:17:48 Při extrémních hodnotách
  dochází k ztrátě vědomí.
• 00:17:51 Odolnosti pilotů proti přetížení
  se testuje na speciálních
• 00:17:55 centrifugách, čeští letečtí lékaři
  takové zařízení k dispozici nemají
• 00:18:00 a s piloty jezdí na testování
  do Švédska.
• 00:18:03 Ti musí ještě předtím projít
  zkouškami na tomto přístroji.
• 00:18:09 Tohle zařízení je vyšetření,
  které simuluje přetížení.
• 00:18:13 Jmenuje se "Podtlak na dolní
  polovinu tělaŞ a určuje odolnost
• 00:18:17 létajících vůči přetížení.
• 00:18:21 Pilot je od pasu dolů umístěn
  v podtlakové komoře.
• 00:18:24 Od okolního prostředí je tento
  prostor oddělen gumovou manžetou.
• 00:18:28 V okamžiku, kdy se v komoře vytvoří
  podtlak, dochází k podobné situaci
• 00:18:33 jako při přetížení, krev se valí
  do nohou, hlava
• 00:18:36 a orgány nad srdcem se odkrvují.
• 00:18:38 Křivky na monitoru zobrazují
  pilotovy fyziologické reakce.
• 00:18:42 My teď ukážeme, jak vypadá
  testování odolnosti vůči
• 00:18:45 střídajícímu se přetížení,
  tzn. tam, kde ten vektor není jenom
• 00:18:50 hlava - pánev, ale i obráceně.
• 00:18:56 Čili v tuhle chvíli my otočíme
  probanda hlavou dolů, necháme
• 00:19:01 působit po určitou dobu gravitaci
  a potom ho narovnáme v průběhu
• 00:19:05 jedné vteřiny.
• 00:19:10 Tvoříme podtlak v tom pracovním
  prostoru komory, a tím budeme
• 00:19:14 simulovat pozitivní GZ přetížení.
• 00:19:16 Naši exkurzi do světa leteckého
  lékařství zakončíme
• 00:19:19 na simulátoru letových iluzí.
• 00:19:21 Asi by se vám nelíbilo,
  kdyby pilot vašeho letadla
• 00:19:25 něčemu takovému podlehl.
• 00:19:26 Lidské smysly totiž nepočítají
  s pohybem v trojrozměrném prostoru
• 00:19:31 a v některých situacích
  vysílají chybné informace.
• 00:19:34 Stojíme před víceúčelovým
  integrovaným fyziologickým
• 00:19:40 simulátorem, který je určen
  především k demonstraci
• 00:19:43 letových iluzí pro piloty.
• 00:19:46 To jsou stavy, které můžou za letu
  nastat a které velmi nebezpečně
• 00:19:50 ohrožují provedení nebo dokončení
  samotného letu, protože pilot
• 00:19:55 začne věřit svým smyslům
  a přestává věřit přístrojům.
• 00:20:00 Zmatený vestibulární aparát vysílá
  pilotovi signál,
• 00:20:03 že letadlo zatáčí vpravo.
  Podle přístrojů ale letí rovně.
• 00:20:07 Takovou situaci mu při výcviku
  instruktoři navodí například
• 00:20:11 otáčením kabiny kolem dokola
  nebo tím, že mu omezí
• 00:20:14 vnější vizuální podněty.
• 00:20:16 Iluze u pilotů vznikají
  většinou v situacích,
• 00:20:19 kdy je nedostatek vizuálních
  informací z vnějšího prostředí.
• 00:20:24 Většinou je to v noci
  nebo při letu v mracích,
• 00:20:28 když se pilot nemůže dívat z kabiny
  ven, nevidí přirozený horizont
• 00:20:33 a nevidí, v jaké je skutečné
  poloze v prostoru.
• 00:20:39 Instrukce, kterou pilot při výcviku
  získá, je jasná,
• 00:20:43 pravdu má přístroj.
• 00:20:45 I proto se většina nejdůležitějších
  přístrojů umisťuje do kabiny
• 00:20:49 hned dvakrát. Špatná reakce může
  znamenat třeba srážku se zemí.
• 00:20:53 A to je pro dnešek všechno.
• 00:20:55 Naším průvodcem byl Milan Halousek
  z České kosmické kanceláře.
• 00:20:59 Děkuji za pomoc s přípravou pořadu.
• 00:21:02 Ještě si řekneme správnou odpověď
  na naši minulou soutěžní otázku.
• 00:21:06 Ptali jsme se, která rostlina
  vyprodukuje nejvíc pylu.
• 00:21:09 Správná odpověď je BOROVICE LESNÍ.
  Jméno výherce:
• 00:21:14 Soutěží se o unikátní kameny
  z celého světa, které věnovala
• 00:21:18 Česká geologická služba.
  Otázka pro příští týden zní:
• 00:21:21 Jak dlouho trval vesmírný
  let Jurije Gagarina?
• 00:21:26 Odpovědi posílejte na adresu:
  planetaveda@ceskatelevize.cz.
• 00:21:31 Na shledanou.
• 00:21:34 Skryté titulky: Alena Kardová,
  Česká televize 2008