iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
18. 9. 2020
21:35 na ČT1

1 2 3 4 5

25 hlasů
150006
zhlédnutí

Všechnopárty

Marek Holeček — Marek Taclík — Klára Vytisková

52 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:32 Dobrý večer, vážení diváci,
    kteří jste se sešli tady,
  • 00:00:36 v hledišti divadla Semafor
  • 00:00:37 a premiérově jste u nás
    oblékli obličeje.
  • 00:00:42 Zdravím i naše televizní diváky
    a pojďme rovnou k věci.
  • 00:00:47 Víte, mně se docela líbí,
  • 00:00:49 že většina
    těch sportovních disciplín
  • 00:00:52 má svoje hvězdy, svoje legendy,
    které uctívají, váží si jich.
  • 00:00:59 Atletika, tam je to jasný.
    Emil Zátopek.
  • 00:01:02 Ve fotbale je to nejspíš Pelé
    a horolezecký sport,
  • 00:01:06 tam je to jasný, tam je to
    Reinhold Messner.
  • 00:01:09 Znáte určitě to jméno.
    To je Švýcar, Ital vlastně! Ital!
  • 00:01:15 Nebo Švýcar?
    Je to Ital německé národnosti.
  • 00:01:21 On to má takový pomíchaný.
    A víte co je zajímavý?
  • 00:01:25 On, já nevím, vylez
    všech těch 14 osmitisícovek,
  • 00:01:29 některý bez kyslíku,
    ale když padne jméno Messner
  • 00:01:32 a to padá často
    v souvislosti s horolezením,
  • 00:01:34 tak já si nevybavím ty kopce,
    na který on vylez,
  • 00:01:38 ale úplně jiný věci.
  • 00:01:39 Třeba v souvislosti s Messnerem
  • 00:01:41 se mně vybaví kratičkej vtip,
    který jsem kdysi slyšel.
  • 00:01:43 Moc si toho nepamatuju,
    tenhle mně utkvěl, ten vám řeknu,
  • 00:01:46 jak se 2 sněžný muži potkají
    v Himalájích a ten jeden říká:
  • 00:01:51 Prosím tě, ty už jsi někdy viděl
    toho Messnera?
  • 00:01:53 On říká, ne. Ty na něj věříš?
  • 00:01:58 Ale co si hlavně vybavuju,
    to vám musím říct,
  • 00:02:00 s tímhletím Messnerem.
  • 00:02:02 Je to už asi 40 let zpátky.
  • 00:02:04 Jedna německá televize jela
    takovej úspěšnej pořad,
  • 00:02:07 s takovou tou skrytou kamerou.
  • 00:02:08 Takový ty vychytávky.
  • 00:02:10 A do tý televize napsala
    nějaká amatérská horolezkyně,
  • 00:02:13 že má životní sen ve dvojici
    s tím Messnerem
  • 00:02:17 vylézt na Mont Blanc.
  • 00:02:19 Nejvyšší hora Evropy. A oni plnili
    tyhlety přání, tak jí to splnili.
  • 00:02:24 S tím Messnerem to domluvili,
    že poleze s nějakou amatérkou.
  • 00:02:28 A teď lezli nahoru
    na ten Mont BLanc
  • 00:02:30 a kolem lítala helikoptéra,
    točila to a tam šlo o to,
  • 00:02:33 že oni vylezli úplně až nahoru,
    ten Messner tam vylez první,
  • 00:02:38 byl asi 10 x na Mont Blancu.
  • 00:02:40 Vylez a najednou vidí,
  • 00:02:42 že na vrcholu toho Mont Blancu
    je kiosek se suvenýrama.
  • 00:02:47 A nechtěl věřit, myslel,
    že má nějaký halucinace,
  • 00:02:50 tak vylez, šel tam k tomu kiosku,
    tam byl prodavač těch suvenýrů
  • 00:02:54 a on mu říká, prosím vás,
    co tady děláte?
  • 00:02:56 Říká, já tady prodávám suvenýry.
  • 00:02:58 On říká, no dobře.
    Ale jak jste se sem dostal?
  • 00:03:01 On říká, no začínám ráno v 9.
    Tak jsem vylez
  • 00:03:06 a v 5 to tady zavřu
    a jdu zase domů prostě.
  • 00:03:11 Samozřejmě, v tom kiosku
    skrytá kamera zamaskovaná,
  • 00:03:15 točili reakci toho Messnera.
  • 00:03:17 Ten pořad se jmenoval
    Máte rádi špás?
  • 00:03:19 Tak nějak přeloženo.
  • 00:03:20 Pak nakonec se ukázalo,
    že to celý vlastně,
  • 00:03:23 i nastrčená amatérka byla,
  • 00:03:24 že to byla nachytávka
    na toho Messnera
  • 00:03:27 a myslím si, že povedená věc.
  • 00:03:29 To si vybavuju já s tím Messnerem.
  • 00:03:31 Já jsem např. nikdy na vrcholu
    Mont Blancu nebyl,
  • 00:03:33 takže nevím, jak to tam vypadá.
  • 00:03:35 Ale možná, jak to tam vypadá
    dneska, by nám mohl říct
  • 00:03:38 náš dnešní první host,
    protože je to myslím
  • 00:03:42 nejúspěšnější český horolezec
    současnosti.
  • 00:03:45 Marek Holeček.
  • 00:03:53 Dobrý večer! Jo!
  • 00:03:58 Tak, Marku, byl jste někdy
    na Mont Blancu?
  • 00:04:02 To už jsem kdysi dávno,
    tuhletu otázku měli v rádiu,
  • 00:04:04 když si mě tam pozvali a říkali,
  • 00:04:06 hele, tak na Mont Blancu jste byl,
    tak jaký to je?
  • 00:04:11 Já jsem říkal, tam jsem nebyl.
  • 00:04:12 A oni, byl jste třeba na nějakým
    větším okolním štítu?
  • 00:04:18 Já jsem říkal,
    na některých jsem byl,
  • 00:04:19 ale ty znát nebudete nejspíš
    názvem.
  • 00:04:21 A on říkal: A proč jste tady?
    Takže ta základní otázka,
  • 00:04:26 není důležitý všechny ty vrcholy
    oběhnout, ale co tam chci vidět.
  • 00:04:31 Rozhodně kiosek
    bych tam rád neviděl.
  • 00:04:34 A myslím, že tam ani nepatří.
    Protože jsou to...
  • 00:04:36 No jasně!
    To bylo jen pro to natáčení.
  • 00:04:39 On vylez ten Messner,
    on už je to dnes starej děděk.
  • 00:04:43 Je mu nějakejch 75.
  • 00:04:48 -Ačkoliv, on tak starej nebude!
    -Vypadá dobře!
  • 00:04:54 On je totiž stejně starej, jako já!
    Tak jakej starej dědek?
  • 00:05:01 Vypadá dobře! Že jo?
  • 00:05:04 Já teda po horách nelezu,
    já se vám přiznám,
  • 00:05:06 já o tom sportu nic nevím!
  • 00:05:08 Já jsem nikdy v životě
    nepokořil ani Milešovku!
  • 00:05:11 Jestli se dá Milešovka pokořit!
  • 00:05:13 Vy jste byl na všech těch
    14 kopcích
  • 00:05:16 co vylez ten Messner bez kyslíku?
  • 00:05:19 Na všech 14 osmitisícovek ne,
    ani to není moje ambice,
  • 00:05:24 protože to je věc,
    kterou i Reinhold vlastně dokončil
  • 00:05:28 a hned vzápětí Jerzy Kukuczka,
    nebo Jurek Kukuczka správně,
  • 00:05:32 to už je víc jak před 30 lety.
  • 00:05:34 To byl nějakej jejich cíl,
  • 00:05:37 ale ten cíl samotnej už ztratil
    v tu chvíli tu zábavnost,
  • 00:05:41 protože těch osmitisícovejch
    vrcholů, většinou to lidi nevědí,
  • 00:05:45 ale je jich daleko víc.
  • 00:05:47 Ne těch hlavních,
    ale těch okolních,
  • 00:05:48 který jsou v hřebenu
  • 00:05:50 a mají ten status vrcholu,
    těch je daleko víc.
  • 00:05:54 Já myslel, že to je ctižádost
    každýho horolezce.
  • 00:05:57 Udělat těch 14
    a skončit s tím sportem.
  • 00:06:00 To je jako, když bych vylezl
    na Everest
  • 00:06:03 a v tu chvíli jsem
    na nejvyšším kopci,
  • 00:06:06 mám odškrtnuto a končím.
  • 00:06:08 To takhle není.
  • 00:06:09 -Byl jste na Everestu?
    -Ne.
  • 00:06:13 Jo, tak co tady dělám, že jo?
  • 00:06:18 Vy jste ani nikdy neměl tu ambici
    vylízt na Everest?
  • 00:06:23 To přeci musí být sen
    každýho horolezce.
  • 00:06:26 Ono to je tak trošku jinak.
  • 00:06:29 Já jsem dostal do vínku to lezení
    jako už malej a tam mi byla předána
  • 00:06:33 nějaká ne, jen ten cíl,
    kam mám směřovat, nějakej kodex.
  • 00:06:39 A to znamená,
  • 00:06:40 že ta základní myšlenka je taková,
    hledej něco nového,
  • 00:06:45 něco nového, kde nikdo ještě
    před tebou nebyl.
  • 00:06:48 Protože to je spojený
    s nějakou představivostí,
  • 00:06:51 pak ještě tu představivost
    dokázat přetavit
  • 00:06:53 s nějakou dovedností
    do reálných kroků.
  • 00:06:55 A to je nějaká myšlenka,
    která se táhne,
  • 00:06:58 to nemusí bejt jen v horolezectví,
    třeba i v námořním světě.
  • 00:07:02 Když Magalhaes plul někam
    do neznáma...
  • 00:07:05 -Kde ještě nikdo nikdy neplul, jo?
    -No nikdo nikdy neplul, třeba.
  • 00:07:09 To si zjistíte napřed,
    kde nikdo nebyl, tam já půjdu.
  • 00:07:14 Není to blbost?
  • 00:07:15 To zjišťujeme
    i v tom světě primátů.
  • 00:07:18 Jestli žena, která probíhá
    okolo mě,
  • 00:07:20 jestli tam někdo byl, kdo atd.
  • 00:07:24 A jestli mám ještě zájem.
    To je stejně s horama.
  • 00:07:29 Když si nezjistím
    ty podstatný věci,
  • 00:07:32 tak je to špatně.
  • 00:07:36 Když můžu na něco,
    co už je vylezený,
  • 00:07:38 tak už dělám nějakou repliku
  • 00:07:41 a teď je otázka
    v jaký kvalitě tu repliku.
  • 00:07:44 Když udělám něco novýho
    a dokážu si to vymyslet,
  • 00:07:49 tak to je taková ta lidská touha
    objevovat.
  • 00:07:52 Řekněte mně jednu věc.
  • 00:07:54 Tak horolezec vyleze nahoru
    na nějakej ten krpál.
  • 00:07:57 Dejme tomu osmitisícovku.
  • 00:07:59 Já bych se rád dopátral toho,
    proč se ten sport vlastně dělá.
  • 00:08:02 Co je ten adrenalin.
  • 00:08:03 Takže vy tam vylezete,
    stoupnete si tam, sám pravděpodobně
  • 00:08:09 a teď se rozhlížíte po tý krajině,
    na co tak jako myslíte?
  • 00:08:13 Uděláte si tam selfíčko.
    A na co tak v tu chvíli myslíte?
  • 00:08:17 Jsem dobrej!
  • 00:08:20 Já už jsem to říkal několikrát,
    ale opakuju to, rád to zopakuju.
  • 00:08:24 Tam na vršku je úplný prd.
    Není tam nic!
  • 00:08:29 Tam není žádný spojení
    se všehomírem.
  • 00:08:32 Je tam opuštěnost,
    je tam vyčerpanost
  • 00:08:35 a ve svý podstatě i zoufalství.
  • 00:08:38 Je tam strach, nebo obavy z toho,
    co ještě čeká.
  • 00:08:40 Protože ten vršek nahoře,
    tam není jako s dokončeným zápasem.
  • 00:08:45 Tam nikdo nezatleská,
    končí ten kopec vždycky dole,
  • 00:08:48 ať s vrškem, nebo bez vršku.
  • 00:08:50 -Dobře, ale dosáh jsem vrcholu!
    -Aspoň, že nemusím dál pokračovat.
  • 00:08:58 Že už v tu chvíli se budu
    zase vracet nazpátek.
  • 00:09:01 Ona to vlastně je půlka
    toho úspěchu.
  • 00:09:04 Dostat se taky zpátky.
  • 00:09:06 Úspěch je si celej ten koktejl
    připravit.
  • 00:09:10 Tzn., když si ho připravím
    myšlenkově,
  • 00:09:12 takhle by to mělo jít vylízt,
  • 00:09:13 tam, kde ještě nikdo
    přede mnou nebyl a zrealizuju to,
  • 00:09:16 tak teprve když přijdu až dolů,
    tak si to teprve můžu užít.
  • 00:09:20 Zaprvý udělat z toho něco.
    jako je, já nevím,
  • 00:09:24 informace, kterou můžu pustit dál
  • 00:09:26 a pak samozřejmě z toho vytvořit
    třeba i produkt.
  • 00:09:29 Když jsme mluvili na začátku
    o Reinholdu Messnerovi,
  • 00:09:31 tak já jsem za ním byl,
  • 00:09:33 protože jsem dokončoval teď
    dokument jeden a mluvil jsem s ním
  • 00:09:36 a on mi komentoval vylezenou cestu,
  • 00:09:39 která v tuhle chvíli dostane
    to světový uznání,
  • 00:09:43 tzn. od Novýho Zélandu po Ameriku,
  • 00:09:46 jako nejlepší výstup tý sezóny,
    minulý sezóny.
  • 00:09:51 A Reiner tam shrnul,
    jak je dobrej rétor,
  • 00:09:53 tak to krásně shrnul do takových
    pár vět
  • 00:09:57 a já jen vytáhnu z toho
    takovej výcuc.
  • 00:09:59 A on řekl, že ta stěna
    a to prolezení, ten způsob,
  • 00:10:03 jakým to bylo prolezený,
    je vlastně uměleckým dílem.
  • 00:10:07 -To mluvil o vás?
    -Mluvil do našeho dokumentu.
  • 00:10:12 Vy jste dostali medaili nějakou.
  • 00:10:14 -My dostáváme takovej hrnec nudlí.
    -Nebuďte skromnej.
  • 00:10:20 Říkají tomu Oscar horolezeckej.
    Jak se to jmenuje ta cena?
  • 00:10:24 -Zlatej cepín.
    -Zlatej cepín!
  • 00:10:28 Ten cepín, to je ta sekyrka taková.
  • 00:10:29 Nebo jako krumpáč to vypadá.
    Velkej rozdíl není.
  • 00:10:34 Trošku víc zahnutý.
  • 00:10:36 Že jste jedinej Čech,
    kterej dostal Zlatej cepín!
  • 00:10:39 -Abyste nemysleli...
    -To bych se pyšnil.
  • 00:10:41 Jsme 2, protože jsme byli
    2 parťáci
  • 00:10:44 a už to dostáváme podruhý.
  • 00:10:46 Ale podruhý to dostáváme
    pro naše Česko.
  • 00:10:53 Podruhý jsme to přivezli ze světa.
    Ano, to jo.
  • 00:10:56 Dá se zažít při horolezení
    taky něco veselýho?
  • 00:11:01 To já nevím. Já jsem veselej pořád.
    Já jsem veselej docela pořád.
  • 00:11:05 Já se snažím vytáhnout teď z mysli,
    resp. z paměti,
  • 00:11:09 co bylo tak strašně veselýho.
  • 00:11:11 Nemusí to být strašně veselý.
    Nemusíme se popadat za břicha.
  • 00:11:16 To je právě to.
  • 00:11:17 Já teď upřímně nevím,
    co bych měl vytáhnout.
  • 00:11:20 Tak dobrá...
  • 00:11:25 To stačí!
  • 00:11:29 Asi je dobře furt ve svý podstatě.
    Musí bejt sranda.
  • 00:11:32 -Musí bejt nějakej nadhled.
    -Konkrétního se vám nic...
  • 00:11:35 Ne, já to prožívám jako okamžiky,
  • 00:11:37 že bych si teďka okamžitě
    měl vybavovat, tak dobrá!
  • 00:11:40 Představte si, že máte víc
    než km a půl strmou stěnu.
  • 00:11:45 Tzn., stěnu, která má 90 a místama
    je daleko převislejší.
  • 00:11:50 Tzn., že tam visíte a lezete
    pod patagonským vichrem
  • 00:11:54 a teď tam musíte bejt nějakej čas.
  • 00:11:56 Ten čas je třeba 3 tejdny v kuse,
    kdy tam visíte
  • 00:12:00 a lezete pořád nahoru.
  • 00:12:01 Teď samozřejmě,
    ty potřeby občas přijdou.
  • 00:12:04 Teď co? Máte kolmou stěnu
    a visíte tam
  • 00:12:07 a přitom, kdy tu potřebu děláte,
    tak musíte viset.
  • 00:12:11 Furt jste zavázaný ve špagátu,
    na špagátě a v tom sedáku,
  • 00:12:15 takže to nějak stáhnete.
  • 00:12:16 -Co stáhnete?
    -Ten sedák i ty kalhoty.
  • 00:12:20 Protože jinak to není
    moc produktivní.
  • 00:12:23 Co vás drží ve vzduchu potom?
  • 00:12:24 Pak mě tam drží v podstatě
    kus toho sedáku pod kolenama
  • 00:12:28 a zadeček jako vystrčíte
    nad to údolíčko.
  • 00:12:31 Já jsem se chtěl právě ptát
    o jakou potřebu zrovna šlo.
  • 00:12:35 -To je dost podstatný.
    -Jasně.
  • 00:12:38 Je tam bobo, který má postupovat
    směrem dolů.
  • 00:12:41 -Cože tam je?
    -Bobo. Bobeček. Hovíneček.
  • 00:12:49 Že budeme až tak veselí
    jsem nečekal.
  • 00:12:54 Jeden zásadní rozdíl je,
    když tu potřebu vykonáte
  • 00:12:59 a víte, že to proběhlo,
    tak ono to tam není.
  • 00:13:02 Ono to prostě zmizí.
    Což je frustrace.
  • 00:13:05 Počkejte, jak, zmizí?
    Já se v tom nechci hrabat moc.
  • 00:13:10 Ale musím to pochopit!
  • 00:13:12 -Když člověk udělá potřebu...
    -Vy máte pocit, že bobo je pryč.
  • 00:13:15 Ne, to je právě ten pocit
    přirozenosti je takový,
  • 00:13:18 že většinou, když uděláme
    tu potřebu, když splachujeme,
  • 00:13:24 tak se bezděky na to podíváme,
    co se nám podařilo.
  • 00:13:27 To vy nesmíte ale.
  • 00:13:28 Já bych rád, ale ono to tam není.
    Ono to zmizí.
  • 00:13:32 -Jako, že to spadne.
    -Letí to někam, co já vím.
  • 00:13:35 Jako kdyby vám to
    někdo ukrad najednou.
  • 00:13:38 Pak to vidí už někdo jinej.
    Kterej nestačí uhnout.
  • 00:13:45 Že by to šel reklamovat.
  • 00:13:51 Jde o to, abysme ten sport měli
    polidštěnej nějak.
  • 00:13:54 Jo, stává se, řešíme to takhle,
    že se zapřu za skálu, sedačku
  • 00:14:00 a někam do prostoru prostě.
  • 00:14:03 Vyjde z toho taková frustrace,
  • 00:14:05 protože víte, že to tam proběhlo
    a ono to tam není.
  • 00:14:08 No jasně. Ale papír
    s sebou nosíte, proboha.
  • 00:14:12 -To je další historka dobrá.
    -Já nechci historky!
  • 00:14:16 Já chci jen vědět,
    jestli nosíte papír!
  • 00:14:19 A tak, papír, to neumíme uštípnout
    tak jednoduše.
  • 00:14:23 -Co neumíte uštípnout?
    -Že by to bylo tak načisto.
  • 00:14:28 To tak není.
  • 00:14:33 Škoda, že to nebudeme vysílat.
    To nám neprojde nikde.
  • 00:14:38 Je to hezký. Načisto naštípnout.
    Neumíte.
  • 00:14:43 Když bysme měli dokončit dočista,
    tak tam je průšvih,
  • 00:14:48 když se ten papír pustí,
    ta příroda si s tím poradí tam,
  • 00:14:53 tak díky tomu, že tam je termika
    podél tý stěny,
  • 00:14:55 tak ono to třeba ještě půl hodiny
    okolo vás poletuje.
  • 00:14:59 -Takže to vidíte, ne, že ne!
    -Ale vidíme jen část! Papír!
  • 00:15:05 Marku, kam se chystáte
    v nejbližší době?
  • 00:15:08 Máte určitě nějakej plán,
    nějakej krpál máte v hlavě,
  • 00:15:11 kde ještě nikdo nikdy nebyl.
  • 00:15:13 Já jsem na jaře nemoh odletět
    do Nepálu,
  • 00:15:15 kde jsem měl připravenou výpravu
    a pak do Pákistánu.
  • 00:15:18 Tam to mám taky tuze rád,
    tam je taky krásný pohoří.
  • 00:15:22 Dokonce 3 obrovský horstva.
    Tak to se nepovedlo.
  • 00:15:27 Doufám, že teď v říjnu
    se mi zase otevře Nepál
  • 00:15:31 a že si udělám jedno zadobře,
    co vlastně už potřebuju,
  • 00:15:37 protože se na to těším.
  • 00:15:39 Marku, ať vám to vyjde!
    Marek Holeček!
  • 00:15:48 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je herec
  • 00:15:51 Marek Taclík!
  • 00:16:03 -Rád vás tady vidím!
    -Já vás taky.
  • 00:16:07 S odstupem určitýho času,
  • 00:16:08 nebudeme říkat,
    že jsme se nepotkali nikdy,
  • 00:16:11 tady jsme se dokonce viděli.
  • 00:16:13 Víte co já si,
    mně utkví občas něco,
  • 00:16:15 já se k tomu přiznávám.
  • 00:16:16 Víte, co mně utkvělo?
  • 00:16:18 Když vy jste tady takhle seděl,
    už je to dost let zpátky,
  • 00:16:22 tak vy jste se nám tady
    svěřil s tím, že máte problém
  • 00:16:27 s takovým tím navazováním,
    seznamováním s opačným pohlavím.
  • 00:16:32 Nějakej blok jste měl, já nevím.
    To se už asi podařilo odbourat.
  • 00:16:37 Já nikdy žádnej blok jsem neměl.
    To byla asi taktika.
  • 00:16:42 Abych skrze vás asi někoho sbalil.
  • 00:16:46 -Skrze mě?
    -Skrz vás ne! Skrze tenhle pořad!
  • 00:16:52 Tenhle problém už je pryč.
  • 00:16:53 -Vy jste blufoval.
    -Já jsem blufoval, no.
  • 00:16:55 To už je odbouraný. Protože dneska,
    po těch letech, už vím,
  • 00:16:59 že jste ženatej, máte děti.
  • 00:17:02 -Mám děti, ale nejsem ženatej.
    -Takže blok se neodboural.
  • 00:17:09 To je akorát blok z prstýnku.
    Nejsem ženatej.
  • 00:17:13 Já svojí ženě říkám,
    že je moje žena, s ní mám 3 děti,
  • 00:17:18 ale ještě jsem si ji nevzal.
  • 00:17:20 Ona nechce? Nebo co?
    Nebojte se ničeho.
  • 00:17:25 Já se bojím jen jedinýho.
    Že tenhle pořad mě dovede k oltáři.
  • 00:17:32 To vypadá...
  • 00:17:34 Vy to odkládáte,
    že máte hodně práce? Nebo co?
  • 00:17:37 No ne, nechce se mi.
  • 00:17:39 Ona jednoho rána, asi se jí chce,
    když řekla,
  • 00:17:43 já bych se tak strašně ráda
    jmenovala Taclíková.
  • 00:17:45 Tak jsem řek, ať jde na matriku.
  • 00:17:48 -Vy máte stres z toho obřadu.
    -Z té svatby.
  • 00:17:51 Dyť to všechno funguje.
    Máme 2 děti zdravý, pěkný.
  • 00:17:55 Tak to se dá udělat bez obřadu,
    přes internet, ne?
  • 00:17:59 -Nepovídejte!
    -Já si to myslím, nevím.
  • 00:18:04 Co? Napřed takhle.
    Vidím, že se vám blbě mluví.
  • 00:18:09 Vaše přítelkyně
    je tady dnes s váma?
  • 00:18:11 -Není.
    -Tak mluvte!
  • 00:18:17 Uvažujete o něčem.
  • 00:18:18 No, já myslím, že díky vám
    a teď už skrze vás konkrétně,
  • 00:18:22 já budu muset se oženit.
  • 00:18:24 A myslím, že Pavla bude chtít šaty.
  • 00:18:27 (melodie telefonu)
  • 00:18:30 Já už myslel,
    že slyším svatební pochod.
  • 00:18:41 Podívejte, já jsem úplně zpocenej,
    to tady sedím 2 minuty.
  • 00:18:46 Lidi sice maj roušky,
  • 00:18:47 ale nevypínaj mobil,
    protože na to neviděj!
  • 00:18:51 Kde to zmáčknout!
    To byl jen přístroj!
  • 00:18:54 Nenechte se stresovat
    touhletou věcí.
  • 00:18:56 Čili, máte kolik? 2 děti.
  • 00:18:59 To už děti se začnou ptát.
    Tatínku...
  • 00:19:02 Tonda ještě neumí mluvit.
    Tomu je půl roku.
  • 00:19:05 Až se začnou, tak jó!
    Až se začnou děti ptát.
  • 00:19:09 Já jsem si říkal,
    přeci nejste nejmladší.
  • 00:19:12 Nejste starej,
    ale nejste nejmladší,
  • 00:19:14 takže jsem si říkal,
    to seznamování,
  • 00:19:16 třeba mu pomoh nějakej kamarád!
  • 00:19:19 Třeba vím, že Leoš Noha!
    Vy jste velcí kamarádi.
  • 00:19:21 Vypadá tak jako voprskle.
    Takže vás učil balit.
  • 00:19:26 Jak jste sbalil svoji přítelkyni?
  • 00:19:27 Já nejsem žádnej bulvár,
    ale tohle mě zajímá.
  • 00:19:30 Přes ten blok jak jste se dostal.
  • 00:19:32 Ona tady byla tenkrát
    na Všechnopárty. Pozval jsem ji.
  • 00:19:34 Vy jste tady seděl jako host
    a ona tady byla?
  • 00:19:36 Ano.
  • 00:19:37 -Takže to bylo přese mě.
    -Ano, bylo to přes vás.
  • 00:19:40 A jak jste k ní přišel?
  • 00:19:44 Byl jsem v Českém Krumlově,
    hrál jsem tam divadlo
  • 00:19:46 a ona tam obsluhovala
    v jedné restauraci.
  • 00:19:50 -U Dvou Marií. No a tak...
    -A vy jste si objednával.
  • 00:19:55 Já kdybych to měl vyprávět,
    já tam seděl a tenkrát jsem,
  • 00:19:59 oběd, myslím, že jsem právě
    měl ten blok,
  • 00:20:02 že jsem neuměl nikoho sbalit,
    vypil jsem 9 kafí, asi 6 birellů.
  • 00:20:08 Ona přišla do kuchyně,
    říká tý kuchařce,
  • 00:20:10 tam sedí nějakej debil,
  • 00:20:12 má 9 kafí a on mě asi balí,
    nebo co.
  • 00:20:14 Ona říká, to je Taclík.
    Ty ho neznáš?
  • 00:20:16 Neznám. Vůbec nevím kdo to je.
  • 00:20:18 Já jsem pak zaplatil.
  • 00:20:19 A jediný co jsem prones,
    slečno, můžu si vás vyfotit?
  • 00:20:22 Ona řekla ne!
  • 00:20:25 -To bylo vaše balení!
    -No a máme 2 děti.
  • 00:20:31 Teď už víme, že to je
    nastartovaný dobře
  • 00:20:33 a pojďme k herectví.
  • 00:20:36 Marku, mně se zdá,
    jestli vás ti režiséři,
  • 00:20:41 oni mají svoje škatulky,
    ty typy různý.
  • 00:20:44 Jestli vás už poslední dobou,
    co jsem vás viděl hrát,
  • 00:20:47 nemají zařazenýho
    do takový škatulky
  • 00:20:51 jako blbejch hajzlů.
  • 00:20:55 Nejen hajzlů,
    jako zápornejch postav,
  • 00:20:57 ale ještě k tomu blbejch.
  • 00:21:00 -Není to trošku nuda hrát?
    -Je to nuda hrát ty blbý.
  • 00:21:03 Ale myslím si, že člověk
    nemůže zahrát chytřejšího, než je.
  • 00:21:09 To bude asi důvod tý škatulky.
    A pak ještě ten ksicht.
  • 00:21:15 Ne, tak vy vypadáte jako dobrák!
    Ani nejste nějak štíhlej!
  • 00:21:19 Čili dobráci jsou takoví udělaný,
    jako jste vy.
  • 00:21:23 Neříkám, že máte nadváhu.
    To vy nemáte.
  • 00:21:26 Já teď strašně přemejšlím,
    abych vám to vyvrátil,
  • 00:21:29 že jsem určitě,
    ale není to pravda,
  • 00:21:30 je to skutečně, hraju blbý hajzly.
  • 00:21:33 Ale je jich dost na druhou stranu,
    což je dobře.
  • 00:21:37 Furt se vyskytujou i v životě,
    takže je z čeho čerpat.
  • 00:21:41 To vy si nebudete pamatovat.
    Víte, co vy jste tady posledně řek?
  • 00:21:44 Některý věci já si pamatuju.
  • 00:21:46 Vy jste tady takový přání,
    já kolikrát herce vyzvu!
  • 00:21:48 Řekněte, co byste si
    tak chtěl zahrát!
  • 00:21:50 Zejtra vám zazvoní telefon
    a už tu roli máte!
  • 00:21:53 Vy jste tady řek,
    když hrajete ty blbý,
  • 00:21:55 ale nikdy jste nehrál prince,
  • 00:21:57 že byste si chtěl zahrát
    blbýho prince.
  • 00:22:00 Stalo se?
  • 00:22:01 A vy vždycky slibujete všem,
    že se to splní! Ne!
  • 00:22:04 -To se ještě nesplnilo?
    -Nesplnilo se to.
  • 00:22:06 -Ani blbýho krále?
    -Ani blbýho krále.
  • 00:22:08 Já dokonce myslím, ani pohádku.
  • 00:22:11 -Vy jste nehrál nikdy v pohádce?
    -No hrál. Anděl Páně 2.
  • 00:22:16 Blbýho zloděje! Blbej hajzl!
    To je druhej pokus.
  • 00:22:22 Tak já bych poprosil
    všechny režiséry,
  • 00:22:24 já bych si chtěl zahrát prince.
  • 00:22:26 A je to! Uvidíte!
  • 00:22:27 -Nebo chytrýho krále!
    -Nebo chytrýho krále! Dobře.
  • 00:22:30 Anděl Páně 2. To musím říct.
  • 00:22:32 Víte, co já na tom vašem herectví
    obdivuju? To se vám můžu přiznat.
  • 00:22:36 Já obdivuju
    to vaše rychlomluvectví.
  • 00:22:41 Že vy mluvíte opravdu rychle.
    Ne, jak to asi na DAMU učej.
  • 00:22:46 Jak artikulovat ty věty.
    Vy ty filmy nezpomalujete.
  • 00:22:50 Třeba Anděl Páně 2,
    tam máte dialog s Pavlem Liškou,
  • 00:22:53 ten mluví ještě rychlejc, než vy.
  • 00:22:56 To je dialog, to já miluju prostě!
  • 00:22:58 Sice nevím o čem jste mluvili,
    ale bylo to rychle!
  • 00:23:02 Že ten děj to nezpomaluje!
    A je to pryč!
  • 00:23:07 Dialog 2 nejhůř mluvících
    herců v ČR.
  • 00:23:11 My jsme na tomhle natáčení
    s Pavlem říkali,
  • 00:23:13 a to je další sen, že bysme rádi
    natočili psychologickej film,
  • 00:23:18 kde budeme jen my dva a bude to
    dialog tady těch dvou lidí
  • 00:23:21 a celý to bude s titulkama.
  • 00:23:25 A to režiséři,
    tak někdy se ozvou, ne?
  • 00:23:28 -Když vám není rozumět.
    -Někdy se ozvou režiséři.
  • 00:23:31 Většinou se ozývají zvukaři
    na natáčení.
  • 00:23:34 A pak v divadle, je výborný,
  • 00:23:36 když je nějaký představení
    a najednou se ozve:
  • 00:23:38 Co říkal?
  • 00:23:41 Tak tam vím, že přece jenom
    už to je na hraně.
  • 00:23:45 -Vy jste členem Činoheráku?
    -Nejsem. Hraju tam.
  • 00:23:49 Já jsem, byl jsem do r. 2004
    členem Činoherního klubu,
  • 00:23:55 pak jsem byl 3 roky
    v Dejvickým divadle
  • 00:23:57 a od r. 2007 jsem na volný noze.
  • 00:23:59 V Činoherním klubu mám ještě furt
    3 inscenace,
  • 00:24:02 třeba Osiřelej západ,
    už hrajeme 19. sezónu.
  • 00:24:06 -Čili vy jste tzv. volná noha?
    -Volná noha.
  • 00:24:09 -A to je dobrý, ne?
    -Mám to štěstí, je to dobrý.
  • 00:24:12 -Máte víc času na děti.
    -Teď bylo hodně času na děti.
  • 00:24:16 No, moc se nehrálo.
  • 00:24:20 Teď jsem viděl nějakou upoutávku,
    to je nějakej novej film.
  • 00:24:24 Ale opravdu,
    jen jsem vás tam viděl!
  • 00:24:27 O tom vysídlování.
    Bohdan Sláma to natočil.
  • 00:24:32 Tam jste se mihnul
  • 00:24:33 a to se mi udělalo špatně
    z těch několika vteřin.
  • 00:24:36 Hajzla nějakýho,
    co tam všecko postřílí.
  • 00:24:38 Je to hajzl,
    nevím, jak hodně je blbej.
  • 00:24:42 Je to Krajina ve stínu.
  • 00:24:44 Jo, film se jmenuje
    Krajina ve stínu.
  • 00:24:46 Krajina ve stínu, má to premiéru
    pro diváky v sále za 2 dny
  • 00:24:51 a pro diváky
    u televizních obrazovek
  • 00:24:53 to mělo premiéru před 14 dny.
  • 00:24:56 Takovýhle guláš
    nám v tom nedělejte.
  • 00:24:59 Prostě řekněte,
    že už je po premiéře.
  • 00:25:03 Pro diváky u televizních obrazovek
    už je 14 dní po premiéře,
  • 00:25:05 Doufám, že to ještě běží v kinech.
    A je to myslím, že...
  • 00:25:09 Aha. To jsme se z toho
    moc nevymotali.
  • 00:25:14 -Prostě ten film už je venku.
    -Film už je venku.
  • 00:25:17 -Je to film o vesnici ze Sudet.
    -Najedeme na to znova.
  • 00:25:20 -Jdeme na to znova?
    -Znova na to najedeme.
  • 00:25:23 -Ten film už se promítá?
    -Ten film už se promítá 14 dní.
  • 00:25:30 No, takže některý diváci
    už ho viděli
  • 00:25:33 a tam vy hrajete
    toho šmejda nějakýho.
  • 00:25:35 To je takovej šéf partyzánů.
  • 00:25:37 Rudý gardy, co jezdily
    po těch Sudetech a střílely Němce.
  • 00:25:42 To jen tak jako,
    abysme nalákali diváky.
  • 00:25:46 Tohle asi není
    dobrá pozvánka do kina.
  • 00:25:51 Já mám pocit, že vy jste ten herec,
    možná jsme i o tom mluvili,
  • 00:25:55 kterej tak jako, já vždycky dávám
    za příklad Dustina Hoffmana,
  • 00:25:58 kterej když hrál toho autistu,
    tak to študoval,
  • 00:26:02 šel do nějaký léčebny,
    tam to pozoroval.
  • 00:26:05 Děláte taky tohleto,
    když dostanete úkol?
  • 00:26:07 Vy jste třeba hrál horníka
    ve filmu Dukla 61.
  • 00:26:10 Vy jste nemoh tu sbíječku předtím
    držet v ruce. To mi neříkejte!
  • 00:26:14 Ani předtím, ani potom!
    Já bych ji neudržel.
  • 00:26:17 -Ale horníka jste hrál.
    -Horníka jsem hrál.
  • 00:26:19 Musel jste sundat něco kvůli tomu?
    Já myslím teď kila.
  • 00:26:22 To se ptáte výborně.
  • 00:26:23 Ano, byli jsme domluveni
    s Davidem Ondříčkem,
  • 00:26:25 že pár kil sundám.
  • 00:26:27 -Jinak byste neprolez tou štolou.
    -A nesundal jsem.
  • 00:26:30 -Nesundal jste?
    -Myslím, že jsem ještě 3 přibral.
  • 00:26:33 On pak musel kvůli mně angažovat
    nějaký jiný herce,
  • 00:26:38 který jsou trošku při těle,
    aby to nevypadalo divně.
  • 00:26:40 Jako doubla jste měl?
  • 00:26:41 Ne, ne, ale aby tak ti horníci,
    aby nebyli všichni svalnatý
  • 00:26:44 a v čele party nešel tlouštík.
  • 00:26:49 Ano, byli jsme domluveni.
    že něco shodím.
  • 00:26:51 Omlouvám se Davidovi,
    neshodil jsem,
  • 00:26:53 ale byli horníci i trošku udělaný.
  • 00:26:57 Ale třeba na film Grandhotel
    jsem během měsíce zhubnul 11 kg.
  • 00:27:03 -Takže někdy...
    -Cíleně.
  • 00:27:04 -Cíleně, ano.
    -Na horníka jste...
  • 00:27:07 Na horníka jsem neměl
    na co se vymlouvat.
  • 00:27:11 Prostě se mi to nepovedlo.
  • 00:27:12 A to se točilo v autentickým dole.
  • 00:27:14 Ano, to se točilo,
    teda v dole u Rakovníka,
  • 00:27:18 tam se těží kámen.
  • 00:27:20 Protože v uhelným dole
    zapnete kameru, ono to bouchne.
  • 00:27:24 Tam občas bejvá methan a tak.
  • 00:27:26 Jsou tam takový chodby ty úzký.
    To jste musel dřít břichem o kámen.
  • 00:27:32 Když jste tam prolejzal.
  • 00:27:34 -Já byl sedřenej jak prase!
    -Že jo?
  • 00:27:38 To já bych šel do fitka
    na vašem místě, abych trošku, ne?
  • 00:27:42 -Byl jste někdy ve fitku?
    -Byl, byl. Naposledy v r. 2005.
  • 00:27:48 Potřeboval jste zhubnout
    do nějaký role.
  • 00:27:50 No, na ten Grandhotel.
    To jsem tak naposledy...
  • 00:27:53 -Byl jste někdy ve fitku?
    -Cože?
  • 00:27:55 -Byl jste někdy ve fitku?
    -Jó! Jsme tam točili něco.
  • 00:28:03 Takže jako divák jako.
  • 00:28:06 Třeba kdysi jsme s Ondrou Sokolem
    zkoušeli Pana Polštáře,
  • 00:28:10 kde jsem hrál
    mentálně retardovanýho
  • 00:28:12 a to jsem chodil 2 měsíce
    každej den do Bohnic.
  • 00:28:15 -Pozorovat.
    -Pozorovat.
  • 00:28:17 -Jo? Takže jdete na to takhle.
    -Někdy jdu na to.
  • 00:28:22 Poslední dobou, jak hraju jen ty,
    tohle byl mentálně retardovanej,
  • 00:28:27 žádnej hajzl, zajímavá role,
    to už je dávno.
  • 00:28:30 Ve chvilce, když dostanu postavu
    blbýho hajzla,
  • 00:28:33 tak není co studovat.
  • 00:28:35 Se podívám do zrcadla a jdu točit.
  • 00:28:38 No ne, ale tak nehrajete
    vždycky tohle!
  • 00:28:41 Teď, jak spolu mluvíme,
    tak jsem si vybavil,
  • 00:28:43 v seriálu Čtvrtá hvězda hrajete
    milýho, sympatickýho taxikáře.
  • 00:28:47 Že jo?
  • 00:28:48 Když to takhle vnímáte,
    tak je milej, sympatickej.
  • 00:28:52 No jasně.
  • 00:28:53 A co chystáte teď? Na co se?
    Máte něco roztočeno?
  • 00:28:56 Roztočeno ne, ale na podzim
    mám vlastně 5 filmů.
  • 00:29:02 V kinech už je Krajina ve stínu,
  • 00:29:07 za pár dnů bude mít premiéru
    komedie Bábovky,
  • 00:29:12 což je bestseller Radky Třeštíkový.
  • 00:29:15 Rudolf Havlík natočil film,
    kde mám jednu z pěkných rolí.
  • 00:29:20 Takovej dealer drog.
  • 00:29:24 -Takže kladná figura.
    -Kladná figura.
  • 00:29:26 Pak pasák,
    s Janou Plodkovou tam partneřím,
  • 00:29:30 tam hraje Jirka Langmajer, Vetchý,
    to má premiéru za pár dní.
  • 00:29:34 Ale pak bych ještě,
    pak bude mít premiéru Večírek,
  • 00:29:37 to Michal Suchánek debutuje
    jako režisér.
  • 00:29:40 -V tom hrajete?
    -V tom hraju.
  • 00:29:42 -To je hezký.
    -Alkoholika, debila.
  • 00:29:49 -To všecko už je hotový?
    -To všecko už je hotový.
  • 00:29:51 A v nejbližší době mají premiéru
    ty Bábovky.
  • 00:29:56 Ale točit myslím.
    Kdy budete točit něco?
  • 00:29:59 Máte scénář
    na nočním stolku nějakej.
  • 00:30:01 Mám scénář na nočním stolku,
    je to třídílná detektivka,
  • 00:30:04 Jiří Strach to bude dělat pro ČT,
    myslím, že začínáme v březnu
  • 00:30:09 a pozor, je to policista,
    což už jsem hrál,
  • 00:30:12 ale je to chytrej policista.
  • 00:30:13 Chytrýho policajta?
  • 00:30:14 A není to hajzl, pozor,
    já jsem na to úplně zapomněl!
  • 00:30:17 Mě čeká životní role vlastně!
  • 00:30:19 -Chytrej policajt?
    -Chytrej policajt.
  • 00:30:21 Science fiction trošku.
  • 00:30:24 Budu chodit studovat do Mensy.
  • 00:30:28 Ale uvidíme. Tak ať vám to vyjde!
    Marek Taclík!
  • 00:30:41 Naším dalším hostem je zpěvačka
    Klára Vytisková!
  • 00:30:47 Dobrý večer. Taky tak? Dobrý večer.
  • 00:30:57 Kláro, vy jste byla odjakživa
    známá tím, že jste na sobě měla
  • 00:31:01 takový ulítlý outfity.
  • 00:31:03 Jo, jo.
  • 00:31:04 -Dneska mně přijdete úplně...
    -Usedlá jakoby.
  • 00:31:07 Taková jako mamina.
  • 00:31:11 Nezní to jako lichotka,
    takhle na začátek.
  • 00:31:16 Né, je to lichotka!
    Protože ty ulítlý outfity...
  • 00:31:20 Vám se to nelíbilo!
    Nebyl to váš šálek kávy.
  • 00:31:22 Mě to vždycky překvapovalo.
  • 00:31:24 Já si pamatuju
    v čem jste přišla posledně.
  • 00:31:26 -Já taky.
    -Je to už pár let zpátky.
  • 00:31:28 To jste byla ještě punkačka?
  • 00:31:30 Jako divočejší trošku, pravda.
    Minimálně, takhle.
  • 00:31:34 Já si myslím, že život
    mám divokej pořád,
  • 00:31:36 ale v tom vyjádření toho oblečení
    to bylo divočejší.
  • 00:31:40 Divočejší. Takový kalhoty
    jste měla dírovaný.
  • 00:31:42 Dírovaný.
    To jsem si sama nastříhala tenkrát.
  • 00:31:44 Speciálně, když jsem sem šla.
  • 00:31:46 Že to sháníte v sekáčích
    jste říkala.
  • 00:31:48 To sháním v sekáčích.
    Do sekáčů chodím furt.
  • 00:31:51 To mám taky ze sekáče.
  • 00:31:52 -Na co přijde takováhle?
    -Na co přijde? Kolik to stálo?
  • 00:31:56 To bylo na kila.
    To bylo na kila, ten sekáč.
  • 00:32:02 Takže tahle byla za málo,
    protože je z hedvábí.
  • 00:32:05 Já jsem koukala, že vy jste tady
    dneska všichni v barevný košili.
  • 00:32:09 Jsme vlastně dodrželi
    dress code takovej.
  • 00:32:13 To mě překvapuje,
    že to říkáte, protože,
  • 00:32:16 to já snad neřeknu nic špatnýho,
  • 00:32:18 taky už jste posledně
    na sebe prozradila,
  • 00:32:21 že jste tak trošku barvoslepá.
  • 00:32:23 Jo, to je pravda.
  • 00:32:25 Jestli vidíte,
    že jste všichni barevný,
  • 00:32:27 tak to jste byla na operaci.
  • 00:32:30 Ale já jsem neříkala,
    že vidím černobíle.
  • 00:32:33 Já vidím barvy, ale třeba
    kdybysme chtěli diskutovat o tom,
  • 00:32:36 jestli ta košile je fialová
    nebo modrá,
  • 00:32:38 tak já bych řekla, že nevím.
  • 00:32:40 -Nevíte?
    -Ne.
  • 00:32:42 To je takovej jako sníženej cit.
  • 00:32:44 Takže co on má na sobě Marek
    za barvy, to vy nevidíte.
  • 00:32:47 Nevím. Myslím, že to je třeba
    modrá, růžová, fialová.
  • 00:32:52 To je kůže.
  • 00:32:56 Džíny jsou modrý, to je jasný,
    to tak bývá.
  • 00:32:59 -S tím se dá žít, s barvoslepostí.
    -V pohodě.
  • 00:33:03 -Já nevím, co vidíte vy.
    -Já?
  • 00:33:04 -No.
    -Vidím barvy.
  • 00:33:07 Jasně. Ale jaký barvy vy vidíte.
    Já nevím. Já nemám srovnání.
  • 00:33:11 Takže si nepřipadám,
    že jsem ochuzená o něco.
  • 00:33:14 Ale řeknu vám jednu věc.
    Vím, že v duze vidím jen 2 barvy.
  • 00:33:18 Modrou a žlutou. Jenom tohle.
    Takže o to minimálně jsem ochuzená.
  • 00:33:23 Modrou a žlutou?
    Já myslím, že tam ani jiný nejsou.
  • 00:33:25 -Nejsou? Červená tam není?
    -Ten duhu nikdy neviděl.
  • 00:33:30 Ten je vysoko vždycky.
    Duhy bejvaj níž. Že jo, Marku?
  • 00:33:33 -Modrá je tam? Je tam modrá?
    -Samozřejmě. Je tam i zelená.
  • 00:33:38 -I zelená tam je?
    -No jasně!
  • 00:33:41 To je takhle široká šmouha?
  • 00:33:43 -Vy jste taky barvoslepej?
    -Co?
  • 00:33:44 -Že jste taky barvoslepej teda.
    -Že jsem taky barvoslepej?
  • 00:33:47 Zdá se mi to teď.
    Jak říkáte o tý duze.
  • 00:33:50 No ne, já vidím...
  • 00:33:51 Jestli se shodnete na tom,
    že duha má 2 barvy oba dva?
  • 00:33:57 Ještě tady někde sedí můj strejda,
  • 00:33:59 který je na tom úplně stejně,
    jako já,
  • 00:34:01 takže nejsme tady v tom sami.
  • 00:34:03 -A barvoslepota je dědičná?
    -No, údajně jo.
  • 00:34:07 A údajně přes koleno.
    Můj táta je taky.
  • 00:34:08 Přes koleno?
  • 00:34:09 Ale tím, že to má strejda,
    brácha od mámy a můj táta,
  • 00:34:13 tak to šlo z obou stran.
  • 00:34:14 Já i moje ségra, obě máme to samý.
  • 00:34:18 Ale takhle. Ono je to
    úplně v pohodě,
  • 00:34:20 dá se s tím fungovat,
  • 00:34:21 akorát když si jdete
    kupovat tričko,
  • 00:34:23 tak se musíte zeptat, je to hnědý,
    nebo je to červený?
  • 00:34:26 A když je to červený, tak já to
    většinou beru,
  • 00:34:28 když je to hnědý tak to neberu.
  • 00:34:30 A je zbytečný si kupovat drahou
    barevnou televizi.
  • 00:34:35 Jo, takovej ten speciální,
    jakože to má nějakej,
  • 00:34:38 to mě nezajímá vůbec.
  • 00:34:39 To je pravda. Takhle.
    Nekoupila bych si černobílou.
  • 00:34:42 Ale pokud by plus tý televize byl,
    že ty barvy jsou lepší,
  • 00:34:47 tak mě to nezajímá,
    to je pravda.
  • 00:34:50 Já myslím, že se ani neprodávají
    televize,
  • 00:34:51 který mají lepší barvy
    a horší barvy.
  • 00:34:53 Já nevím. Já jsem dlouho
    televizi neměla.
  • 00:34:57 -Vůbec žádnou?
    -Vůbec žádnou.
  • 00:34:59 Až teď poslední 2 roky třeba.
  • 00:35:01 -Vy žijete bez televize?
    -Ano. Jo, jo, jo.
  • 00:35:04 Kláro, ten film Bohdana Slámy
    je černobílej.
  • 00:35:06 Tak já si zajdu. Určitě.
    To je perfektní.
  • 00:35:10 On to natočil černobíle. Ano, ano.
  • 00:35:13 Vy nemáte televizi.
    Tzn., jak vy se dovídáte věci?
  • 00:35:17 Třeba, že tady lítá nějakej virus.
  • 00:35:19 Třeba v podcastech, který teď
    hodně frčej.
  • 00:35:22 -Kde?
    -V podcastech.
  • 00:35:23 -Co to je?
    -To je mluvené slovo.
  • 00:35:26 Třeba když u toho potřebuju vařit.
    Já se nemůžu koukat na něco.
  • 00:35:28 Takže já buďto vařím,
    nebo něco řeším,
  • 00:35:31 tak poslouchám podcast
    na telefonu třeba.
  • 00:35:34 A tam se povídá...
  • 00:35:36 To má každej,
    ten podcast na telefonu?
  • 00:35:38 -Já nevím, jakej máte telefon.
    -Dobrej.
  • 00:35:41 Tak v tom případě si můžete
    stáhnout aplikaci podcasty
  • 00:35:45 a tam, kupovat noviny, tak tam vám
    do schránky
  • 00:35:49 si můžete uložit podcasty,
    co vás zajímá.
  • 00:35:51 -Do schránky?
    -Jako kdyby!
  • 00:35:55 -Jako do toho telefonu?
    -Do toho telefonu.
  • 00:35:58 Do tý aplikace.
  • 00:35:59 Ne do schránky na chodbě,
    co je dole?
  • 00:36:01 -Ne, ne.
    -Tam mi hážou reklamy akorát.
  • 00:36:03 -Máte dobrej telefon?
    -Cože?
  • 00:36:04 Máte dobrej telefon?
  • 00:36:06 No jak všichni říkají,
    chytrej telefon.
  • 00:36:08 Já s ním teda mluvím jako s blbým.
  • 00:36:10 Protože já neumím využít všecko
    to, co je chytrý na telefonu.
  • 00:36:15 Radši chodíte do schránky.
  • 00:36:17 -Nevím, že tam mám podcast.
    -Můžete ho mít.
  • 00:36:20 Pokud si to budete přát.
  • 00:36:22 A vy prostě žehlíte žehličkou...
  • 00:36:24 Já nežehlím nic. Já vařím!
    Vařím ráda!
  • 00:36:30 -Vy nežehlíte?
    -Já nežehlím.
  • 00:36:33 Můj manžel reklamoval nedávno,
  • 00:36:35 že jako jedinej ze všech
    měl zmuchlanou košili,
  • 00:36:38 ale ono se to vždycky
    nějak narovná.
  • 00:36:43 Vám to přijde pod úroveň, žehlit.
    Že to je moc, co?
  • 00:36:46 Hospodyňkovský, jo?
  • 00:36:48 S příchodem pocastů, to ne!
    Já miluju vaření a takovýhle věci!
  • 00:36:52 Ale žehlení, mám pocit,
    že to není tak důležitý.
  • 00:36:56 Ale, chci říct,
    že s příchodem podcastů
  • 00:36:59 si dokážu představit,
    že prožehlím hodiny,
  • 00:37:01 protože tam se řeší
    strašně zajímavý věci.
  • 00:37:03 Že ve finále,
    kdybych na to měla čas,
  • 00:37:04 tak asi i žehlím.
  • 00:37:07 V podcastech se řešej,
    takže vy si třeba
  • 00:37:09 vedle sporáku položíte telefon
    a on na vás mluví podcast.
  • 00:37:15 To je něco, jako máte vy tady.
    Akorát u toho nejste vidět.
  • 00:37:19 Že jo? Představte si, že všichni
    co jsou v sále,
  • 00:37:22 tak by vlastně teď vařili
    a poslouchali by vás na telefonu.
  • 00:37:27 Taky by to byla zábava.
    Ono to není kolikrát potřeba.
  • 00:37:32 Je fakt, že vy vypadáte dobře
    a máte ty výrazy zásadní.
  • 00:37:38 Takže v tomhle případě asi je lepší
    bejt tady a koukat na vás.
  • 00:37:51 Tak to jsou podcasty.
  • 00:37:52 Tak já až přijdu domů,
    tak si začnu hrát s tím mobilem
  • 00:37:56 a něco to hodí.
  • 00:37:57 Určitě. Já myslím,
    že by se vám to líbilo.
  • 00:37:59 Jak poznám, že už jsem v podcastu?
  • 00:38:02 Když začnete poslouchat něco,
    co vám dává smysl,
  • 00:38:05 co nezní jako reklama.
  • 00:38:06 Musí to něco říkat napřed.
  • 00:38:08 -Poslouchal jste někdy rádio?
    -Já?
  • 00:38:10 Rádio.
  • 00:38:15 Byly doby, kdy jsem neposlouchal
    nic jinýho právě.
  • 00:38:18 Tak tohlecto, je jakoby
    zpátky k rádiu. Ve zkratce.
  • 00:38:22 Jenom tak.
    Že posloucháte a nečučíte.
  • 00:38:26 Není lepší si rovnou pustit rádio?
  • 00:38:28 Není, protože to rádio,
    rádio je fajn,
  • 00:38:31 akorát vysílá ty pořady
    v určitou hodinu a vy na to třeba
  • 00:38:34 v tu hodinu nemáte čas.
  • 00:38:36 Takže na tom podcastu si vyberete,
    kdy to budete poslouchat.
  • 00:38:40 Já si myslím, že to je
    přizpůsobení tomu,
  • 00:38:41 jak doba je rychlá
  • 00:38:43 a lidi nejsou zvyklí sedat
    v určitou dobu třeba k televizi.
  • 00:38:48 -No to jsou zvyklí.
    -Dobře.
  • 00:38:53 Vy, co nemáte televizi,
    tak do toho nemluvte!
  • 00:38:56 My jsme u toho v 7 každej večer!
    Čumíme! Žádný podcasty!
  • 00:39:08 A vy si dáte téma.
    Že se toho tématu držím.
  • 00:39:11 Vy si dáte téma, vaříte,
  • 00:39:13 tak si dáte třeba,
    já nevím, gulášovka?
  • 00:39:15 Ne, vůbec! Já neposlouchám
    podcasty o vaření, když vařím.
  • 00:39:18 Ne! To já poslouchám třeba
    Vinohradskou 12,
  • 00:39:22 tam se řeší věci,
    co se aktuálně dějou i v politice.
  • 00:39:26 Vy jste se ptal co dělám pro to,
    abych byla informovaná.
  • 00:39:30 Ale jsou tam i jiný
    zajímavý rozhovory.
  • 00:39:33 -Prostě,rozumíte.
    -Hraje vám to z mobilu.
  • 00:39:38 Vy teď jste taková, že vaříte?
    Vy máte, co máte? Holčičku?
  • 00:39:43 2 holčičky mám.
  • 00:39:45 Kláro, teď vám řeknu jednu věc.
    Jste zpěvačka.
  • 00:39:47 Ano.
  • 00:39:48 Můžu říct, mockrát jsem vás slyšel!
  • 00:39:50 To si pustím podcast
    a slyším najednou Kláru.
  • 00:39:53 -Takže to není pravda.
    -Jo, jo.
  • 00:39:57 Já jsem dokonce slyšel takovej
    ten hádavej duet
  • 00:40:00 s Vojtou Dykem, co jste natočila.
  • 00:40:02 -To je moc pěkný.
    -Jo, takovej manželskej duet.
  • 00:40:05 Takovej hádavej jakoby.
  • 00:40:07 My jsme s Vojtou jezdívali dřív
    pod stan, když jsme byli na gymplu.
  • 00:40:11 Pro nás není novinka
    spolu zpívat právě.
  • 00:40:14 -Vy jste spolužáci s Vojtou?
    -No, no.
  • 00:40:16 Teda on chodil do B, já do A.
    Ale jezdili jsme na fesťáky.
  • 00:40:20 -Pod stan jste jezdili spolu.
    -Na fesťáky.
  • 00:40:21 No vidíte, co se člověk doví!
  • 00:40:24 Takže jste si nazpívali duet spolu.
    To je pěkný.
  • 00:40:27 Ale víte co mě překvapilo?
    Překvapilo mě, že zpíváte česky!
  • 00:40:31 Zatímco já vás mám zaškatulkovanou
    jako zpěvačku českou,
  • 00:40:35 která ovšem zpívá
    výhradně anglicky!
  • 00:40:38 Kolik vy už jste vydala desek
    anglicky zpívanejch?
  • 00:40:42 Já mám 3 s kapelou Toxique
    a 2 mám teď sólový.
  • 00:40:45 Poslední vyšla
    těsně před karanténou.
  • 00:40:48 Love is Gold.
  • 00:40:49 -Poslední vyšla před karanténou?
    -Úplně tejden předtím.
  • 00:40:51 Takže zatím je ve skladu někde.
  • 00:40:53 Ne, normálně šla, na rozdíl
    od nás všech, ta deska šla ven.
  • 00:40:58 My jsme byli všichni doma.
  • 00:41:00 Kam šla, když se neprodávalo
    nic nikde?
  • 00:41:03 Prostě šla do krámu.
    Který ale jakoby byly zavřený.
  • 00:41:08 Deska šla do krámu,
    kterej byl zavřenej.
  • 00:41:12 A my jsme ještě na konci karantény
  • 00:41:13 stihli natočit klip
    s Albertem Černým,
  • 00:41:15 kterýho jste tady možná taky měl.
  • 00:41:17 My jsme jako nořili ruce do želé,
    do želé dortů a vlastně...
  • 00:41:23 Co to mělo znázorňovat?
  • 00:41:27 -Mělo to znázorňovat...
    -Noříte ruce do želé.
  • 00:41:31 Takovou jako extázi.
  • 00:41:35 Jak jste mluvil o tom,
    že vyšla ta deska,
  • 00:41:37 která šla do těch krámů,
  • 00:41:39 tak vlastně my jsme si to užili
    tím, že jsme začali
  • 00:41:42 těsně po tý karanténě točit
    aspoň klipy, když nebylo to hraní,
  • 00:41:45 abychom si užili trochu,
    že se potkáváme s muzikantama.
  • 00:41:49 -To bylo o karanténě.
    -Na konci úplně.
  • 00:41:54 A to želé mělo znázorňovat
    nějakej pocit.
  • 00:41:58 -Takovej pocit extáze.
    -Extáze?
  • 00:42:02 -Mačkal jste někdy želé?
    -Cože?
  • 00:42:12 Mačkal jsem už leccos, Kláro.
    Ale nevím, jestli zrovna želé.
  • 00:42:19 -Jakoby, zkuste to.
    -Zkusím.
  • 00:42:25 Jestli to je nějakej
    mimořádnej pocit.
  • 00:42:27 Ještě vám řeknu, vy jste mluvili
    o těch Bábovkách.
  • 00:42:30 My jsme to dělali do formiček
    na bábovky, želé.
  • 00:42:34 -Bábovky!
    -Pak se to vyklopilo.
  • 00:42:36 Ale o tom to není,
    ten film evidentně.
  • 00:42:40 Celý ten klip je o tom,
    že noříte ruce...
  • 00:42:43 Ne! Pak tam ještě rozhazujem kytky
    a děláme spousta takovejch věcí.
  • 00:42:48 -A to je barevnej klip?
    -Je barevnej.
  • 00:42:50 -Jak to víte?
    -Vím to! Ale dobrá otázka.
  • 00:42:55 Protože mi to říkali, za a
    a za b, protože oni mi poslali
  • 00:43:01 verzi před barvením
    a verzi po barvení
  • 00:43:04 a já jsem v tom neviděla samozřejmě
    žádnej rozdíl.
  • 00:43:06 Ale prej to má super barvy.
    Takový, jako že sedmdesátkový.
  • 00:43:10 Sedmdesátkový barvy? Co to je?
  • 00:43:13 Jmenuje se to Gold ta písnička
    a sedmdesátkový barvy takový...
  • 00:43:16 Ptáte se mě? Já nevím,
    co jsou sedmdesátkový barvy!
  • 00:43:21 Já taky nevím,
    co jsou sedmdesátkový.
  • 00:43:22 Jako, že v 70. letech
    takový barvy frčely?
  • 00:43:25 -V 70. letech ve filmech třeba.
    -Jo, frčely takový barvy, jo?
  • 00:43:30 Teď přemejšlím, v Americe teda.
  • 00:43:34 Dobře, kdo to chce vidět,
    ať si to pustí.
  • 00:43:38 Vy jste taky ale,
  • 00:43:40 aspoň u vašeho jména
    to všude píšou,
  • 00:43:42 zpěvačka a moderátorka.
  • 00:43:43 Občas.
  • 00:43:44 To jste byla,
    nebo pořád ještě moderujete?
  • 00:43:46 Občas jo, občas jo, ale musím říct,
    že to zpívání dělám s větší vášní.
  • 00:43:52 -Než moderování.
    -Než moderování.
  • 00:43:54 Mě moderování baví,
  • 00:43:56 jako jsem moderovala ceny
    za nejlepší reklamu,
  • 00:43:59 to byla zábava,
  • 00:44:00 záleží vždycky na tom tématu
    toho moderování.
  • 00:44:03 Ale to zpívání, to je pro mě
    ten emoční nářez.
  • 00:44:08 Tam můžu dát všechno.
  • 00:44:10 U toho moderování, to by se divili,
    kdybych do toho dala emoční nářez.
  • 00:44:18 -A občas to děláte.
    -Občas.
  • 00:44:21 -Nám fušujete do řemesla teda.
    -To ne. Jako nedělám talk show.
  • 00:44:25 -Co?
    -Ne talk show.
  • 00:44:27 -Moderujete něco jinýho.
    -No.(písknutí)
  • 00:44:30 -Vrže židle.
    -Cože?
  • 00:44:31 Nic, něco vrzalo.
    Že vám tady něco vrže.
  • 00:44:35 -Vy poznáte, že to byla židle?
    -Řekla bych to, protože...
  • 00:44:39 Nepoznáte bílou od červený,
    ale uši máte dobrý.
  • 00:44:44 -Dyť já jsem zpěvačka přece!
    -To je jasný.
  • 00:44:48 Ona je barvoslepá, ne hluchá.
  • 00:44:52 Díky, Marku. Ale přece se říká,
    když vám chybí něčeho,
  • 00:44:55 nějakýho citu, tak ten další
    má o to navrch.
  • 00:45:00 -Vám Pánbůh nadělil do uší.
    -Přesně tak.
  • 00:45:03 Je to možný. Vy se teď věnujete
    hodně tý domácnosti.
  • 00:45:07 Vyvěsila jste úplně všechno
    a věnujete se,
  • 00:45:09 vy dokonce zpíváte holčičkám
    na dobrou noc.
  • 00:45:13 -To jsem se někde dočet.
    -Jasně, jasně.
  • 00:45:15 -To zpívá každej, podle mě.
    -Ale vy jste složila ukolébavku.
  • 00:45:20 O vílách, pro dcery.
  • 00:45:23 To bylo v 9. měsíci,
    když jsem byla s dcerou s Emilkou,
  • 00:45:26 s tou první těhotná.
  • 00:45:27 -Tak jste složila?
    -Ukolébavku o vílách.
  • 00:45:29 Protože já jsem jako dítě
    měla pocit, že v Úněticích v lese
  • 00:45:32 vidím víly, že si je volám
    na nějaký speciální kódy.
  • 00:45:37 Zase jsem si říkala, že musím
    holkám udělat o tom písničku.
  • 00:45:42 O těch vílách, co slyšej na kódy,
    to zpíváte...
  • 00:45:44 O těch kódech tam není,
    protože to do toho textu moc nešlo.
  • 00:45:49 To nezní romanticky.
    Ale je to o vílách v lese.
  • 00:45:52 A usnou rychle?
  • 00:45:54 Usnou, jakoby, chtěla jsem říct,
    že jo,
  • 00:45:58 ale samozřejmě, že občas ne.
  • 00:46:01 Občas ne. Znáte to.
  • 00:46:02 Víly na kódy, to je možná vystraší
    ty holky před spaním.
  • 00:46:06 Ne, ony viděly Harryho Pottera,
    takže já si myslím...
  • 00:46:08 -Cože?
    -Říkám, že viděly Harryhho Pottera.
  • 00:46:11 Takže si myslím, že víly na kódy
    by je nepřekvapily.
  • 00:46:17 Harryho Pottera.
    Musíte pořádně vyslovovat.
  • 00:46:19 Harryho Pottera. Já jsem říkala,
    že mluvím rychle.
  • 00:46:21 Já jsem slyšel něco, jako potrat.
  • 00:46:23 Tak jsem se divil
    o čem zase mluvíte.
  • 00:46:28 A Harryho Pottera.
    Jak je ta ukolébavka?
  • 00:46:33 Začíná to, kývají se stromy v lese.
  • 00:46:36 Emilka vždycky říká, mami,
    zazpívej
  • 00:46:38 Kývají se stromy v lese halí belí.
  • 00:46:40 To jsou 2 ukolébavky do jedný.
    Protože Halí belí jsem nesložila.
  • 00:46:44 Ona říká, zazpívej
    Kývají se stromy v lese halí belí.
  • 00:46:47 A já, dobře, tak jednu z nich.
    Kývají se stromy v lese.
  • 00:46:51 No počkejte. Kousíček ukolébavky.
    Jo? Tak si uděláme es-pauzu.
  • 00:46:57 Jako kdybyste uspávala.
  • 00:46:59 Každej den jim takhle zpíváte
    na dobrou noc?
  • 00:47:01 Každej den. Teda zrovna dneska ne,
    protože jsem tady s váma.
  • 00:47:05 -Výjimečně.
    -Ale přijdete domů a co?
  • 00:47:07 Přijdu domů a už jim nezazpívám,
    protože budou spát.
  • 00:47:10 To bych je akorát vzbudila.
    To nedává smysl!
  • 00:47:13 Je tam babička,
    ta jim vypráví pohádku.
  • 00:47:15 -Vlastní ukolébavku. Tak schválně.
    -Kousek.
  • 00:47:18 -Cože?
    -Kousek.
  • 00:47:20 Kousek no. Pššš!
  • 00:47:21 Kývají se stromy v lese,
    jak vítr začne vát.
  • 00:47:30 Lesním vílám vlasy češe,
    nemusí se bát.
  • 00:47:38 To se ti zdá,
    když slunce zapadá.
  • 00:47:46 To se ti zdá... Dobrý?
  • 00:47:51 Krásný!
  • 00:48:00 Vás se zeptám.
    Vy máte teď čerstvou desku,
  • 00:48:04 CD čerstvý úplně.
    To je to, o kterým jsme mluvili?
  • 00:48:07 Ano.
  • 00:48:08 Teď to podle mě začne teprve,
    že jo?
  • 00:48:11 Teď právě mám mít 25. listopadu
    velkej koncert v Roxy.
  • 00:48:15 Právě s Albertem s Lake Malawi.
    Uvidíme, co se bude dít 25. 11.,
  • 00:48:19 ale my prostě vidíme,
    že koncert bude
  • 00:48:21 a že to bude bezvadný,
  • 00:48:23 protože každý hraní
    je hroznej poklad.
  • 00:48:24 My se fakt všichni těšíme na to,
    když si můžem zahrát.
  • 00:48:27 Jiný zaměstnání už neuvažujete,
    než zpěvačka. Asi ne.
  • 00:48:31 Já nevím. Já jsem si vždycky
    říkala, že budu dělat to,
  • 00:48:33 co mě bude naplňovat
    v tu danou chvíli.
  • 00:48:35 Takže, když se stane,
    že mě to nebude bavit,
  • 00:48:38 tak třeba, nevím,
    budu vyrábět zmrzlinu
  • 00:48:41 a pořídím si na ni hezkej vozejk.
  • 00:48:43 To znám z jedný knížky.
    A budu jezdit po Úněticích.
  • 00:48:48 Mě teď napadlo, že byste mohla být
    docela tisková mluvčí.
  • 00:48:54 Klára Vy tisková mluvčí.
  • 00:49:01 Děkuju. Dává to smysl,
  • 00:49:05 protože se zmrzlinou se to nepojí
    úplně dobře.
  • 00:49:10 V Praze taky zpíváte? Asi jo, ne?
  • 00:49:15 -Jako, že bych nezpívala v Praze?
    -V Praze jestli chystáte.
  • 00:49:19 Toho 25. 11. v Roxy, to je v Praze.
  • 00:49:22 Kolik se tam vejde lidí?
  • 00:49:23 Vejde se tam víc
    a skrouhli jsme to na 500.
  • 00:49:26 Vejde se tam třeba 800 lidí.
    Teď se může 500, s rouškou.
  • 00:49:33 To je teď v plánu. Ale víte co.
    Já, když vydám tu desku, na který,
  • 00:49:36 to je 2 roky osobní terapie,
    kdy člověk řeší ty témata,
  • 00:49:40 teď se z toho vypisuje,
    ty písničky.
  • 00:49:42 Teď já to potřebuju pokřtít!
    Já potřebuju, víte co!
  • 00:49:48 -Ten akt prostě!
    -Akt potřebujete.
  • 00:49:52 Ten akt, že tu desku pošlu do světa
    a můžu zas dělat jiný věci.
  • 00:49:57 Je to hrozně důležitý.
    Roxy prostě musí bejt!
  • 00:50:00 Dokud ta deska
    nebude vyexpedovaná, tak...
  • 00:50:02 Jo, přesně. To je,
    jak kdybyste byl těhotnej. Furt.
  • 00:50:06 A nešlo by to porodit.
  • 00:50:11 Vy ne, jako.
  • 00:50:15 Vy máte přirovnání zajímavý jako.
    Způsobíte lidem zmatek v hlavě.
  • 00:50:21 Já např. přijdu dneska domů
    a začnu se shánět po želé.
  • 00:50:26 A já myslela, že po podcastech.
  • 00:50:28 Ne, ne, po želé. Ponořím!
    Nevím, jestli přímo ruce!
  • 00:50:43 To si ani nechci představovat.
  • 00:50:47 Taková inspiration, rozumíte.
  • 00:50:50 Už se tady dneska řešily
    fekálnější věci.
  • 00:50:55 Jsem nic špatnýho neřek.
  • 00:50:57 Dobře. V listopadu to vyexpedujete
    a pojedete dál.
  • 00:51:01 -Písničky skládáte si do šuplíku?
    -No furt!
  • 00:51:04 Hlavně ta karanténa byla ve finále
    hodně inspirativní.
  • 00:51:08 -Jste toho hodně napsala?
    -Furt.
  • 00:51:09 Najednou jakoby emoční změna,
    najednou nic se neděje.
  • 00:51:13 A jede! Píšou se ty písničky
    takhle úplně.
  • 00:51:17 Kláro, ať vám to tak pokračuje,
    jak vám to jede teďka,
  • 00:51:20 všichni vám držíme palce!
  • 00:51:22 Děkuju!
  • 00:51:23 Klára Vytisková!
  • 00:51:33 Přátelé, pro dnešek je to všechno,
  • 00:51:36 já vám všem děkuju
    za vaši milou pozornost
  • 00:51:39 i našim divákům televizním
  • 00:51:41 a samozřejmě děkuji dnešním hostům,
    kteří přišli.
  • 00:51:43 Ještě jednou vám o nich řeknu
    jak se jmenujou!
  • 00:51:53 Marek Holeček, Marek Taclík,
    Klára Vytisková!
  • 00:52:04 Děkujeme a na shledanou!
  • 00:52:05 Skryté titulky
    Eva Svobodová