iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
20. 5. 2016
21:50 na ČT1

1 2 3 4 5

50 hlasů
99048
zhlédnutí

Všechnopárty

Maxim Velčovský — Lenka Vlasáková — Rozálie Havelková

51 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Všechnopárty

  • 00:00:31 Děkuji vám. Děkuji vám.
  • 00:00:34 Dobrý večer přeju vám,
    milí diváci tady,
  • 00:00:36 v hledišti pražského divadla
    Semafor,
  • 00:00:38 samozřejmě zároveň zdravím i vás,
    milí diváci televizní.
  • 00:00:42 Pojďme k věci.
  • 00:00:44 Přátelé, určitě jste si všimli,
    stejně jako já,
  • 00:00:47 že jsme postupně zaplavováni
    spoustou cizích slov,
  • 00:00:52 většinou anglického původu
  • 00:00:54 a pro ta slova už ani nenacházíme,
    ani nikdo nehledá,
  • 00:00:58 adekvátní české výrazy.
  • 00:01:00 Pro tuto chvíli
    je pro nás důležité, abychom si,
  • 00:01:03 než pozvu prvního hosta,
    vysvětlili význam slova design.
  • 00:01:07 Nemusí každej vědět co je design,
    přesnou definici.
  • 00:01:10 Já jsem dokonce,
    abych vám pravdu řek,
  • 00:01:11 protože český slovo neexistuje,
  • 00:01:13 tak jsem zalistoval
    v naučným slovníku a řeknu vám to.
  • 00:01:16 Zas tak chytrej nejsem,
    abych to uměl zpaměti.
  • 00:01:18 Tak naučný slovník praví,
  • 00:01:20 že design je vytvoření plánu,
    nebo úmluvy
  • 00:01:23 na výstavbu objektu, nebo systému,
  • 00:01:27 architektonické plány,
    obchodní procesy,
  • 00:01:31 schémata, zapojení.
  • 00:01:33 Může označovat
    jak činnost návrháře,
  • 00:01:36 tak výsledný produkt jeho činnosti.
  • 00:01:38 Přátelé, to je dohromady 19 slov.
  • 00:01:42 A jediný český,
    který by to vystihovalo,
  • 00:01:44 prostě neexistuje.
  • 00:01:45 Já z tohoto místa vyzývám
    Ústav pro jazyk český,
  • 00:01:49 aby se tím vážně zabýval,
    nebo si budu stěžovat.
  • 00:01:51 Protože design by si zasloužil
    mít nějaké výstižné české slovo.
  • 00:01:58 Cizí výrazy
    jsou samozřejmě problém.
  • 00:02:00 Já myslím, že používání cizích slov
    hezky vystihuje takovej ten,
  • 00:02:05 to jste určitě už někde slyšeli,
    takovej ten vtípek nevinnej,
  • 00:02:08 jak policajt zastavil řidiče
    a říká mu:
  • 00:02:12 Pane řidiči,
    nesvítí vám pravej heligon.
  • 00:02:15 A ten říká, snad halogen.
  • 00:02:19 On říká,
    á, páníček je nějakej suterén.
  • 00:02:23 On říká, snad suverén, ne?
  • 00:02:26 Policajt říká, helejte se,
    na to pozor!
  • 00:02:29 Protože dneska používat
    cizí termity je vopravdu rizoto!
  • 00:02:34 Rizoto! No tak...
  • 00:02:36 To je taková typická ukázka...
  • 00:02:43 Jste se smáli dřív,
    než já to dořek!
  • 00:02:48 Snad jste to slyšeli.
    To není podstatné.
  • 00:02:50 Podstatné je to, že,
  • 00:02:51 a proto já jsem se do této
    kratičké úvahy pustil na začátku,
  • 00:02:55 protože naším dnešním prvním hostem
    je designér, troufám si říct,
  • 00:03:00 že jeden z nejvýznamnějších,
    ne-li úplně nejvýznamnější
  • 00:03:04 designér naší současnosti.
  • 00:03:06 Maxim Velčovský.
  • 00:03:19 Já nevím, vás to...
  • 00:03:23 Vy se koukáte, jako zrcadlo,
    kdyby tam bylo.
  • 00:03:25 -Já se koukám na design.
    -Na design čeho?
  • 00:03:28 -Tady kus krávy, tady kus koše.
    -Kus krávy. To máte pravdu.
  • 00:03:36 Tohle třeba pochází, původem
    od bratrů Campanových.
  • 00:03:40 Brazilští designéři.
  • 00:03:42 -To vy víte?
    -No, to člověk zná z dějin.
  • 00:03:47 -Tenhleten stoleček?
    -To bude možná kopie.
  • 00:03:52 Originál, myslíte,
    že bysme tady neměli?
  • 00:03:55 Myslím, že ne.
  • 00:03:57 A o tom taky design je.
    O těch originálech a o kopiích.
  • 00:04:01 Ano. Už jste toho řek hodně,
    ještě jsem se na nic nezeptal.
  • 00:04:08 Nějaký bratři, říkáte,
    že to udělali. Tak to vidíte.
  • 00:04:12 A kdyby to byl originál,
    na kolik by to přišlo?
  • 00:04:15 Originál by přišel tak
    3500 eur třeba.
  • 00:04:20 Takže do 100000 Kč.
    A tohle určitě stálo tak 1500.
  • 00:04:30 Musíme šetřit
    veřejnoprávní rozpočty.
  • 00:04:33 Furt jsem se ještě na nic nezeptal!
    To je, co? Tak můžu?
  • 00:04:36 Já samozřejmě jsem řadu
    těch věcí vašich viděl.
  • 00:04:40 Tady není prostor na to,
    abysme je ukázali.
  • 00:04:42 Kdo má zájem,
    ať si to potom někde najde.
  • 00:04:45 Vy máte v současný době
    dokonce výstavu.
  • 00:04:47 -Není dokonce vaše 1. výstava?
    -Je to moje 1. výstava.
  • 00:04:50 Je to v Brně,
    v Uměleckoprůmyslovém muzeu,
  • 00:04:52 takže zvu všechny, kdo by chtěli
    strávit 2 hod. na D1
  • 00:04:59 a podívat se na moji výstavu...
  • 00:05:01 -Aby jeli do Brna.
    -Aby jeli do Brna.
  • 00:05:04 Spíš 3 ? 4 hod. na D1.
    Brňáci už to možná všichni viděli.
  • 00:05:08 Brňáci to možná už viděli,
    ale ne všichni, takže zvu i Brňáky.
  • 00:05:14 A je to, výstava probíhá
    do konce května.
  • 00:05:17 -A jmenuje se Vše za 39.
    -Vše za 39.
  • 00:05:21 To má nějakej význam, že jo?
  • 00:05:24 To Vše za 39 má takovej
    smutný význam, že je mi 39 let
  • 00:05:28 a v září mi bude 40.
  • 00:05:34 Takže se výstava přejmenuje potom?
  • 00:05:36 Já to tak jako porcuju po dekádách.
  • 00:05:39 Takže až Vše za 49
    bude možná další.
  • 00:05:42 Ale samozřejmě, že tam je náznak
    toho diskontního řetězce,
  • 00:05:45 toho výprodeje, těch obchodů,
    který prodávají věci za 39.
  • 00:05:51 Všecko, co tam leží na tý hromadě
    je za 39.
  • 00:05:53 Přesně tak. Takže je to takovej,
  • 00:05:56 je to taková parafráze
    na ten životní výprodej mé osoby,
  • 00:06:00 která navrhovala po 39 let.
  • 00:06:02 Takže tam uvidíte
    od dětských přáníček rodičů
  • 00:06:05 až po různý projekty,
    který jsem nikdy nepublikoval,
  • 00:06:09 protože jsem si je dělal pro sebe,
  • 00:06:10 až po známý věci,
    který jsem realizoval
  • 00:06:12 pro nadnárodní korporace
    a všechno možný dohromady.
  • 00:06:16 Vy jste tam navez prostě všecko,
    co jste měl doma?
  • 00:06:19 Úplně všechno se tam nevešlo.
  • 00:06:23 Musím říct, já jsem
    vášnivý sběratel všeho.
  • 00:06:27 Nevím vlastně proč to dělám,
  • 00:06:29 ale je to pro mě určitá materie
    k další práci.
  • 00:06:33 To já jsem o vás slyšel,
    že jste sběratel,
  • 00:06:35 že sbíráte všecko,
    ale řekněte mně jednu věc.
  • 00:06:37 To já jsem nepochopil.
    Někde jsem se to dočet.
  • 00:06:40 Že sbíráte dokonce
    televizní ovladače.
  • 00:06:44 To mi vysvětlete na co?
  • 00:06:46 Ačkoliv vlastně,
    televizi vlastně nemám.
  • 00:06:50 -Ještě ke všemu!
    -Přesně tak.
  • 00:06:53 Protože nemám čas se na ni dívat.
  • 00:06:55 Když jsem odešel na internát
    ve 14, 15 letech na Moravu,
  • 00:06:59 do Uherskýho Hradiště,
  • 00:07:01 tam jsme měli tu televizi
    v tý televizní místnosti,
  • 00:07:04 kde jsme se na to dívali hromadně
    na nějaký pořady.
  • 00:07:07 A pak nějak už jsem se to odnaučil,
  • 00:07:08 protože jsem už
    tu televizní místnost
  • 00:07:12 nikdy v tom bytě neměl.
  • 00:07:14 A... Na co jste se to ptal?
  • 00:07:19 -Proč teda sbíráte ovladače?
    -Jo, proč ovladače!
  • 00:07:22 Jestli k tomu jednou nezačnete
    sbírat ty televizory!
  • 00:07:25 Ke každýmu ovladači jeden!
  • 00:07:27 Ty ovladače mají takovej
    zajímavej moment.
  • 00:07:28 Ovladač je něco, čím ovládáte.
    Někoho.
  • 00:07:31 -Většinou televizi.
    -Většinou televizi.
  • 00:07:34 Já ty ovladače beru,
    jako modýlky architektury.
  • 00:07:37 Mně připomínají domečky,
    baráky, mrakodrapy.
  • 00:07:40 Každej design toho ovladače
    je jinej.
  • 00:07:44 A co ovladač, to musel někdo
    strávit hodiny času navrhováním.
  • 00:07:48 Fascinuje mě ten,
  • 00:07:51 stejně, jako moje sbírka
    dětských zbraní,
  • 00:07:53 kterou můžete najít
  • 00:07:54 v Uměleckoprůmyslovým muzeu
    vystavenou.
  • 00:07:57 To je jich tolik,
    že to je na sbírku?
  • 00:07:58 -Jsou jich stovky.
    -Stovky dětskejch zbraní?
  • 00:08:02 Já jsem na tom nějak ujížděl
    v dětství,
  • 00:08:05 když jsme si vyráběli ty zbraně,
    vlastně takový kuše s kolíkama.
  • 00:08:11 Tam byly gumičky a ty gumičky
    držely špejle,
  • 00:08:13 na konci špejle byl hřebík.
  • 00:08:15 A když jste to střílel
    po svejch kamarádech
  • 00:08:18 a vytrhával jste si to z hlavy
    a z těla,
  • 00:08:21 vlastně se to zapíchávalo
    do toho těla, bylo to nepříjemný.
  • 00:08:24 -Tím jste k tomu získal lásku?
    -Tím jsem k tomu získal averzi!
  • 00:08:30 Sám mám modrou knížku,
  • 00:08:31 takže v tom dětství
    jsem získal averzi k tomu.
  • 00:08:35 A rozhodl jsem se,
    že nepůjdu na vojnu.
  • 00:08:36 Kolik těch sbírek, máte spočítaný,
    nemyslím exempláře, ty sbírky!
  • 00:08:40 -Co všecko sbíráte?
    -Nemám spočítaný.
  • 00:08:42 Teď mě fascinujou pletací jehlice.
  • 00:08:48 Jsou snad stejný, proboha!
  • 00:08:50 Ne, ne, jsou stovky a tisíce
    různých tvarů.
  • 00:08:53 Tisíce pletacích jehlic?
  • 00:08:54 Barvy, materiál, zakončení kulička,
    kostička, kytička,
  • 00:09:00 jsou plastový, ohebný, hliníkový,
    eloxovaný, kovový!
  • 00:09:04 -A zaplet jste si s nějakejma?
    -Já neumím plíst.
  • 00:09:10 Ale máma se vždycky pokoušela
  • 00:09:12 podle různejch časopisů
    s těma předstřihama.
  • 00:09:16 -Dečky různý.
    -Spíš svetry.
  • 00:09:19 Když to nebylo v obchodě,
    tak se to muselo uplíct.
  • 00:09:22 Vy nejspíš sbíráte inspiraci,
    asi, promiňte mi ten výraz,
  • 00:09:25 vymetáte ty nejrůznější bleší trhy,
    takový ty bazary.
  • 00:09:29 Tam se narazí na spoustu
    někdy i bizarních věcí.
  • 00:09:32 Vy to nejspíš vyhledáváte
    a tam možná založíte tu sbírku.
  • 00:09:36 Že tam něco vidíte
    a pak k tomu sháníte další věci.
  • 00:09:39 -Nebo ne?
    -Přesně tak.
  • 00:09:41 Já bohužel dneska, už mě znají
    všichni bazaristi na blešácích,
  • 00:09:46 takže já, když přijdu,
  • 00:09:48 proto nosím tu mikinu
    s tou kapucí,
  • 00:09:50 vždycky si ji dám na hlavu,
    dám si sluneční brejle.
  • 00:09:55 -Aby vás nepoznali?
    -Aby mě nepoznali.
  • 00:09:57 Proč nechcete, aby vás poznali?
  • 00:09:58 Protože když mě poznají,
    tak ta cena je dvojnásobná.
  • 00:10:01 Jo takhle!
  • 00:10:08 Což je velmi nepříjemný.
    Já vlastně ty některý lidi edukuju.
  • 00:10:12 Já jsem třeba nakupoval knížky
    a říkal jsem jim,
  • 00:10:14 prosím vás, sbírejte tohle.
  • 00:10:16 Oni to sbírali, já pak přijdu
    v tom přestrojení a zeptám se,
  • 00:10:20 prosím vás, nemáte takovou hračku,
    takovou kočičku,
  • 00:10:23 s takovou harmonikou místo tělíčka.
  • 00:10:25 Oni říkají: Á, Libuše Niklová,
    kočička z r. 68!
  • 00:10:30 Pane designére, to byste chtěl?
  • 00:10:33 Tak já sundám brejle
    a musím odhalit karty.
  • 00:10:39 -Původně za dvě pětky.
    -Přesně tak.
  • 00:10:41 Takže ten souboj je nerovnej.
  • 00:10:46 Ale já vím a to je podstata asi
    tý vaší výtvarný činnosti
  • 00:10:50 a fantazie, že dokážete spojovat
    nespojitelný.
  • 00:10:56 Kam chodíte na tu inspiraci?
  • 00:10:57 Teď tam sbíráte ty věci
    po těch blešákách.
  • 00:11:00 Co je zdrojem tý inspirace,
    že vznikne určité výtvarné dílo,
  • 00:11:04 nebo základ
    nějakýho novýho designu?
  • 00:11:06 Kam na to chodíte?
    To je taková ta otázka.
  • 00:11:08 To je otázka. Ta má vždycky
    rozdílné odpovědi,
  • 00:11:12 podle toho tónu tý otázky.
  • 00:11:14 -Ale nicméně, mezi náma.
    -Jsme tady sami.
  • 00:11:20 Jsme tady sami.
    Tak je ta inspirace všemožná.
  • 00:11:24 Jak jste mluvil o těch blešácích,
    ty blešáky jsou zajímavý v tom,
  • 00:11:28 že si uvědomíte,
    že ten tvar odumře,
  • 00:11:31 za rok za 2, za 3, za 5 let.
  • 00:11:33 Dnes odumírají ty tvary rychlejš.
  • 00:11:34 A ten tvar, ten secondhand,
    nebo ten bazar
  • 00:11:37 je jediný možný moment v životě,
  • 00:11:39 kdy můžete dohnat ten tvar
    podruhý v životě, potřetí v životě.
  • 00:11:41 Protože jinak by se vyhodil.
  • 00:11:43 Takže já bazar beru
    za neuvěřitelnou mapu,
  • 00:11:45 krajinu tvarů, která by měla být
    kultivována,
  • 00:11:47 bazar by měl vlastně být povinný.
  • 00:11:49 v každý vesnici, nebo městě,
    ve velkoměstě.
  • 00:11:52 Pak ta inspirace je všemožná.
  • 00:11:54 Že si představujete,
    nebo vzpomínáte.
  • 00:11:57 Ten design je trochu psychoanalýza.
  • 00:11:59 Musíte pochopit klienta,
  • 00:12:00 musíte pochopit materiál,
    technologii.
  • 00:12:03 Vzpomínáte si, co bylo první
    a co jste navrhoval,
  • 00:12:06 nebo čeho jste se dotýkal.
  • 00:12:09 -U muže to má různý souvislosti.
    -Teďka nerozumím.
  • 00:12:16 Kromě toho, že člověk začíná
    se dotýkat nějakých věcí,
  • 00:12:21 když je dítě a pamatuje si je
    nějakým způsobem v podvědomí,
  • 00:12:24 tak samozřejmě, já když se dívám
    na svého synovce, tak jako,
  • 00:12:29 první, čeho se dotkne muž,
    je jeho pinďour.
  • 00:12:36 To je podle vás už první design?
    S kterým je třeba pracovat?
  • 00:12:42 -Já mám takovou teorii, že ano.
    -To řeknu doma, to se bude líbit.
  • 00:12:52 Já si myslím, že pro muže,
  • 00:12:55 možná už si to nebudete pamatovat,
    ale...
  • 00:13:06 Určitě jste si někdy třeba
    vyzkoušel prstýnek,
  • 00:13:08 když jste byl menší.
  • 00:13:09 Prstýnek na ruku?
  • 00:13:12 To vlastně vezmete ten penis,
    takhle ho obalíte kolem prstu
  • 00:13:16 a vytvoří vám takovej prstýnek.
  • 00:13:21 Anebo určitě znáte,
    jako dítě, ve vaně, když ležíte,
  • 00:13:24 tak, tak, tak to chmýří,
  • 00:13:36 to chmýří vytvoří takový hnízdečko
    a tam je ten pinďour úplně jako...
  • 00:13:45 Dostaneme se k designu ještě?
  • 00:13:49 Ne, já si myslím, že to je vlastně,
    to je pro muže krásný téma.
  • 00:13:56 To dítě, opravdu první věc,
    kterou má neustále u sebe,
  • 00:14:01 jako permanentní model.
  • 00:14:02 -Ještě aby to měl někde jinde.
    -A pak jsou ty letadýlka...
  • 00:14:06 Zajímavý je, že jsem se původně
    ptal, kam na to chodíte,
  • 00:14:09 na ty nápady, víte?
  • 00:14:11 -Já jsem začal opravdu od začátku.
    -To jste to vzal z gruntu!
  • 00:14:14 -Od těch 2, 3, 4 let.
    -Pubertu bych vynechal už teďka.
  • 00:14:20 Takhle! Já vím, to vás budu možná
    citovat, abyste viděl,
  • 00:14:23 že trošku jsem taky in!
  • 00:14:25 Vy jste myslím někde,
    při nějaký příležitosti řek,
  • 00:14:27 že design je prakticky všecko!
  • 00:14:30 Dokonce jste řek,
  • 00:14:31 i takové záchodové prkýnko
    je vlastně design.
  • 00:14:34 Já jsem o tom dlouho přemejšlel
    a říkal jsem si, no tak dobře.
  • 00:14:37 Co se na tom dá designérsky
    jinýho vymyslet, než to, co je?
  • 00:14:42 Dá se na prkýnku?
  • 00:14:45 Abych trošku odbočil
    od vašeho tématu.
  • 00:14:47 Pravda je, že jsem se
    neposunul daleko, ale...
  • 00:14:54 Jen jsem obkroužil vlastně jakoby.
  • 00:14:58 Vy jste to řek někdy,
    s tím záchodovým prkýnkem.
  • 00:15:01 -To jste si trošku naběh.
    -Já jsem si naběh?
  • 00:15:03 Protože, když sedíte
    na tom záchodě a...
  • 00:15:11 Jsme tam, kde jsme byli! Povídejte!
  • 00:15:13 Určitě znáte, když sedíte
    na záchodě
  • 00:15:16 a ten exkrement
    šplouchne vám zpátky.
  • 00:15:20 Jsou záchody, který maj
    takovou přepážku,
  • 00:15:23 kde to lejno vidíte vzadu
    a pak jsou přepážky vepředu.
  • 00:15:28 Angličani se tomu smějou!
  • 00:15:29 Protože oni mají tu přední,
    my máme tu zadní.
  • 00:15:32 A ta toaleta je opravdu
    úžasný téma.
  • 00:15:36 Když přijdete do jedný
    znojemský továrny
  • 00:15:39 na sanitární keramiku,
    tak oni testujou ten záchod tak,
  • 00:15:43 že tam máte v takovejch kondomech
    narvaný,
  • 00:15:50 jako vlastně takovou paštiku,
    která simuluje lejno.
  • 00:15:53 A oni to pustěj do toho záchodu.
    A když to projde tím záchodem,
  • 00:15:57 tak ten záchod dostane certifikaci,
    že je OK.
  • 00:16:01 Pak tam máte takový plastový boby,
    který simulujou moč
  • 00:16:08 a pak musíte spláchnout záchodem
    telefonní seznam.
  • 00:16:12 Vy jste na to koukal,
    na ten proces.
  • 00:16:14 To vlastně testuje ten záchod,
  • 00:16:16 když vám dojde hajzlpapír,
    tak používáte noviny.
  • 00:16:24 Dobře.
  • 00:16:25 S tímto se designér potýká,
    tohle jsou první řešení,
  • 00:16:28 který vám ten klient,
    nadnárodní korporace,
  • 00:16:30 pustěj vás do tý výroby.
  • 00:16:34 To ještě není všechno!
  • 00:16:36 Máte tam třeba testovač,
    když navrhujete umyvadlo,
  • 00:16:40 tak umyvadlo musí unést
    soulož dvou lidí.
  • 00:16:45 Takže na tom umyvadle vlastně,
    na umyvadle...
  • 00:16:52 My vysíláme i v sobotu dopoledne!
    To já nevím, jestli tohle projde.
  • 00:17:01 -Jsou možná taková umyvadla.
    -To jsou všechny umyvadla.
  • 00:17:08 To jsou vlastně zajímavý témata,
    který designér řeší.
  • 00:17:13 To je úžasný povolání!
  • 00:17:14 Představte si, že byste se pořezal
    o to umyvadlo.
  • 00:17:16 -Co, že bych se?
    -Pořezal o to umyvadlo.
  • 00:17:18 -Já se většinou jen meju.
    -Taky záleží, co si mejete.
  • 00:17:31 Dobře. Tak nevím,
    na co bych se zeptal,
  • 00:17:37 aby se to dalo vysílat.
  • 00:17:40 Zajímavá práce designérská.
  • 00:17:44 Já vím, že jste vymyslel vázy
    ve tvaru holinky, že jo?
  • 00:17:48 -To se ujmulo?
    -Jo jo.
  • 00:17:50 -To se vyrobilo pár tisíc kusů.
    -Pár tisíc! To je úspěch designéra!
  • 00:17:54 To je úspěch. Obzvlášť, když je to
    takové bizarní téma.
  • 00:17:58 Holinka.
  • 00:18:01 V r. 2002, to byla součást
    mé diplomové práce,
  • 00:18:04 to byl trošku takovej,
    já dělám velmi,
  • 00:18:06 designem se snažím atakovat
    systém, ve kterým pracuju.
  • 00:18:11 Představte si, že v r. 2002
    v týhle zemi nebyly design shopy,
  • 00:18:14 prostory, kde by se prodávaly
    český věci.
  • 00:18:16 Tak jsme ho museli
    s Jakubem Berdychem
  • 00:18:18 založit vlastní prostor
    a tam ty věci prezentovat.
  • 00:18:23 A když najednou řeknete
    v tý fabrice,
  • 00:18:25 že byste chtěli vyrobit vázu,
    tak řeknou, ukažte ten návrh.
  • 00:18:29 Tak ukážete tu gumáku a oni vám...
  • 00:18:31 -Přímo tu gumovou holinku?
    -Už model v sádře.
  • 00:18:35 Oni řeknou, to není váza.
    To je gumák, holinka.
  • 00:18:39 Říkáte, ale ty souvislosti,
    to už není gumák, už je to holinka.
  • 00:18:45 Nerozumíme, nicméně,
    to nechcem vyrábět.
  • 00:18:47 Tak vlastně to musíte vyrábět sám.
  • 00:18:49 Musíte naznačit, že ten gumák,
  • 00:18:51 ve kterým je symbol obuvi,
    ve který se kydá hnůj,
  • 00:18:57 najednou je krásná věc,
    která obsahuje vodu.
  • 00:19:00 Dá se tam ta květina,
  • 00:19:01 může to fungovat
    v jinejch souvislostech,
  • 00:19:04 je pro mě taková osobní malá výhra.
  • 00:19:08 To, že se to protaví
    do dneska už normální věci,
  • 00:19:11 je pro designéra vlastně krásný.
  • 00:19:13 Máte teď posledního něco,
    co byste řek, teď na tom pracujeme,
  • 00:19:18 kdyby to šlo do sériový výroby,
  • 00:19:20 až to uvidíte, to je od nás,
    z naší kuchyně.
  • 00:19:25 Já pracuju pro jednu českou firmu,
  • 00:19:27 která dělá skleněný instalace
    v architektuře,
  • 00:19:28 takže pracujeme po celým světě.
  • 00:19:31 Jedna z posledních věcí,
    který jsem udělal před 2 lety,
  • 00:19:34 je taková lampa,
    která se jmenuje Frozen ? Zamrzlá.
  • 00:19:38 Liju horký sklo na takovou formu
  • 00:19:41 a to sklo vytuhne
    v určitém momentu, stává se širmem.
  • 00:19:46 Dáte žárovku a to sklo tekutý,
    který musí se schladit
  • 00:19:55 a se stává lampou.
  • 00:19:56 Vlastně každej člověk,
    který si koupí tu věc, má unikát,
  • 00:19:59 každý člověk se stává
    součástí nějakého klubu.
  • 00:20:01 -Už se to prodává?
    -Už se to prodává.
  • 00:20:03 Já vám přeju, ať se vám daří,
    ať těch nápadů máte hodně.
  • 00:20:12 Jenom, jestli se můžu zeptat.
    To vám takhle roste nahoru?
  • 00:20:17 Anebo se to nějak tupíruje?
    Promiňte mi ten blbej dotaz.
  • 00:20:20 Ale nemůžu se nezeptat.
    Lidi by se pak ptali.
  • 00:20:23 -V čem je zakopanej pes?
    -Já popravdě s tím nic nedělám.
  • 00:20:30 Já se takhle probudím,
    prostě to takhle požmoulám.
  • 00:20:34 To takhle roste nahoru?
    Že to takhle stojí?
  • 00:20:38 -Že to nelehne!
    -Nikdo neví proč.
  • 00:20:42 Ale teď se našla fotka
    mého pradědečka,
  • 00:20:45 který je z Ostravska,
    on umřel v šachtě, byl to horník
  • 00:20:49 a vypadal přesně jako já.
  • 00:20:50 Měl ty samý vlasy.
  • 00:20:52 Takže tam se našel důvod,
    že to bylo vob koleno.
  • 00:20:54 Ale je to vaše hezký
    poznávací znamení.
  • 00:20:57 Zatím si to nechávám,
  • 00:20:58 protože člověk nikdy neví,
    kdy o to přijde.
  • 00:21:01 -A u mužů, u mužů obzvláště.
    -Ano, ať vám to dlouho vydrží!
  • 00:21:07 Maxim Velčovský!
  • 00:21:17 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je herečka
  • 00:21:20 Lenka Vlasáková!
  • 00:21:32 Jen jsem řek vaše jméno,
    slyšela jste to jé?
  • 00:21:34 Slyšela. Děkuju.
  • 00:21:36 -To potěší.
    -Ano. Velmi.
  • 00:21:38 Taky už jsem tady slyšel,
  • 00:21:39 když jsem řekl něčí jméno:
    Ježíšmarjá!
  • 00:21:42 -Fakt? A neutek ten člověk?
    -Ne. Myslím, že to neslyšel.
  • 00:21:51 Takovou vám položím otázku.
  • 00:21:53 Já mám pocit, že u vás
    s tím herectvím,
  • 00:21:55 tady bylo mnoho vašich kolegů
    a kolegyň, jsem tady zpovídal
  • 00:21:59 a oni to maj v rodině,
    že už rodiče ochotničili a tak.
  • 00:22:03 A já mám pocit,
    že vy to tam nemáte.
  • 00:22:05 Ne, to tam vůbec nemám.
  • 00:22:07 Já to tam vůbec nemám.
    Já mám samý vysokoškoláky.
  • 00:22:09 Jako geology, inženýry, ekonomy,
    chemiky, já nevím, ajťáky.
  • 00:22:15 Tak jako úplně.
  • 00:22:16 -A herectví?
    -Nikdo.
  • 00:22:18 Jak jste k tomu teda přišla?
    Když doma jste o tom nemluvili.
  • 00:22:22 No, to byl, já bych pravdu řekla,
    spíš nápad mojí babičky.
  • 00:22:26 Vlastně vůbec nevím,
    jak ji to napadlo,
  • 00:22:27 Protože já jsem dost
    takový tichý introvert
  • 00:22:30 a ona mě někdy v 17 poslala
    na takový, ještě za komunistů,
  • 00:22:35 jak byly od toho Svazarmu a SSM,
    v létě se dělaly takový akce,
  • 00:22:40 že se jelo někam,
    bylo to tématický.
  • 00:22:43 Ona sehnala kurz, který se jmenoval
    Máte talent, přesvědčte se.
  • 00:22:47 A babička říkala, jeď tam.
    Tam se hraje divadlo.
  • 00:22:49 To bude dobrý.
    Já jsem říkala, já divadlo?
  • 00:22:51 Já jsem studovala tenkrát historii,
    chtěla jsem bejt archeolog a tak.
  • 00:22:55 Babička říkala, zkus to.
  • 00:22:57 Měla jsem kamarádku zkusila jsem to
    a když to skončilo,
  • 00:22:59 ten vlastně pán, což je herec
    z Plzně, Antonín Kaška,
  • 00:23:03 za mnou přišel a říkal,
    ty máš talent.
  • 00:23:05 Ty vlastně jediná,
    z těch co tady jseš,
  • 00:23:06 máš opravdu talent.
  • 00:23:07 Já jsem říkala, jo? On říkal, no.
  • 00:23:10 To jste do tý doby nevěděla,
    že máte talent?
  • 00:23:12 -Ne, mě to ani nenapadlo.
    -Jinak byste byla co?
  • 00:23:14 -Jinak bych byla archeolog.
    -Byste byla archeolog?
  • 00:23:16 -Vy jste to nestudovala teda.
    -Ne, nestudovala nakonec.
  • 00:23:19 -Rovnou na DAMU jste šla?
    -Protože mě vzali, no.
  • 00:23:21 Já mám pocit, že jsem vás
    zaregistroval dost pozdě.
  • 00:23:24 Nebo se pletu? Nebo už jste
    vypadala vyzrále, jako mladá?
  • 00:23:32 -Blbá otázka.
    -Tak já nevím.
  • 00:23:34 Víte, jak to myslím!
    Že jste působila tak jako, že...
  • 00:23:40 Jako zkušeně? Takhle to myslíte?
    Zkušeně.
  • 00:23:43 Ne, jako urážku, ale pochvalu.
  • 00:23:45 Nebo je to tím, že jste hrála
    od začátku dramatičtější úkoly.
  • 00:23:47 To spíš bude tím. To spíš bude tím.
  • 00:23:49 -Žádná sranda
    -Žádná sranda.
  • 00:23:51 Já totiž vlastně, ještě,
    než jsem se dostala na DAMU,
  • 00:23:54 tak už jsem natočila první film
  • 00:23:56 a ten byl s paní režisérkou
    Plívovou-Šimkovou.
  • 00:23:59 A ta vždycky točila takový
    ty rozkošný dětský filmy.
  • 00:24:03 Jako Páni kluci, že jo, no.
    Krakonoš a lyžníci.
  • 00:24:08 Všichni to milujeme doteď.
  • 00:24:09 -A jako dítě jste tam...
    -Ne, právě!
  • 00:24:11 Ona se rozhodla že natočí
    dramatický film
  • 00:24:14 a já jsem v něm samozřejmě hrála
    tu hlavní roli.
  • 00:24:16 Takže jsem v 18 otěhotněla,
    pak mi to dítě vzali,
  • 00:24:20 já jsem pak neudělala maturitu.
  • 00:24:23 Já jsem už od 18 hrála
    takový tragický osudy.
  • 00:24:28 -Jak se jmenoval ten film? Lea?
    -Lea.
  • 00:24:30 -Lea to bylo taky dramatický.
    -To mně nebylo zas tolik!
  • 00:24:33 -To mi bylo 23.
    -Já neříkám, kolik vám bylo!
  • 00:24:35 Já říkám, že to bylo
    taky dramatický.
  • 00:24:37 -To bylo, no.
    -Vážná tvář.
  • 00:24:39 -Němá.
    -V tý Lee?
  • 00:24:41 Víceméně.
  • 00:24:44 Měla jsem toho tyrana, Němce,
  • 00:24:46 který si mě odvez někam
    na ten statek.
  • 00:24:48 -To jsou takový temný témata.
    -Já jsem to celý neviděl.
  • 00:24:52 -Abych se vám přiznal.
    -Jste to nevydržel.
  • 00:24:54 Já to všecko prožívám,
    u všeho brečím.
  • 00:24:56 -Já taky pořád brečím.
    -Co?
  • 00:24:58 -Taky brečím.
    -Taky brečíte?
  • 00:24:59 -No jéje!
    -To vy jste mladá! Počkejte až...
  • 00:25:03 Já brečím už když zahajujou
    olympiádu a jen běžej s tím ohněm.
  • 00:25:07 Tak já pláču.
  • 00:25:08 Hrajou hymnu, ještě nešuměj bory
    a já už roním!
  • 00:25:12 -Já vás chápu!
    -Taky to tak máte?
  • 00:25:15 Když dostává kdokoliv medaili,
    ta já pořád... Samozřejmě.
  • 00:25:20 Tak to jsem rád, že nejsem sám.
  • 00:25:22 A to uvidíte,
    to se s věkem zhoršuje.
  • 00:25:24 -Jo?
    -To se s věkem zhoršuje.
  • 00:25:29 Ale Vy jste řekla, že jste hrála
    v 17 takovou tu otěhotnělou.
  • 00:25:33 Ale, není žádný tajemství,
  • 00:25:35 vy jste poměrně, jak bych to řek,
    dětná, že jo?
  • 00:25:39 Dětná, plodná.
  • 00:25:42 -Kolik máte, sečteno dětí?
    -Sečteno dětí, 4.
  • 00:25:47 4! To není málo! Že jo?
  • 00:25:53 -No není, no. Není.
    -Na herečku zvlášť!
  • 00:25:55 Protože herečky, ty si hlídaj,
  • 00:25:58 aby nevypadly z toho rejstříku
    těch režisérů.
  • 00:26:01 Máte ten pocit?
    Já teď poslední dobou ne!
  • 00:26:04 Jakto?
  • 00:26:05 Protože všechny mý kolegyně,
    minimálně mají 3 děti.
  • 00:26:08 Aňa Geislerová má 3 děti,
    Táňa Vilhelmová 3 děti,
  • 00:26:11 Linda Rybová 3 děti,
    Jana Janěková 3 děti,
  • 00:26:15 Klára Trojanová 4 děti!
  • 00:26:18 Takže já nemám pocit,
    že bysme nebyly plodný,
  • 00:26:21 že bysme nepracovaly,
    že bysme se nějak hlídaly.
  • 00:26:24 Anebo, že bych byla sama v tom.
  • 00:26:25 Když to sečtete 4 x,
    to jste byla 4 x na mateřský.
  • 00:26:29 -Kolik je dnes mateřská?
    -4 roky, 3 roky.
  • 00:26:32 Ale tak to my neděláme takhle,
    že jsme na mateřský.
  • 00:26:36 Ne, my porodíme, vezmem dítě,
    to je v karavanu a my točíme.
  • 00:26:39 V momentě, kdy začne dítě plakat,
    natáčení se zastaví,
  • 00:26:42 člověk běží, nakojí
    a pak běží zas hrát.
  • 00:26:46 -Takhle se to dělá?
    -Takhle, takhle.
  • 00:26:48 -Teďka budete překvapená.
    -No.
  • 00:26:50 Co já jsem si všecko nezjistil.
  • 00:26:57 -Vy prej nemáte televizi.
    -Nemám. Nemám.
  • 00:27:01 Co je to za módu?
    Taky nemá televizi.
  • 00:27:04 -Já vím.
    -Ale má hafo ovladačů.
  • 00:27:06 Já jsem slyšela.
  • 00:27:09 Vy, jako herečka
    a vy nemáte televizi?
  • 00:27:11 Proč? Děti chcete uchránit
    před tím vším?
  • 00:27:15 -Tak jako, dá se to tak říct.
    -Dá se žít bez televize?
  • 00:27:17 Dá. Já žiju, Maxim taky žije.
    Takže jako krásně. Podívejte.
  • 00:27:22 -Maxim žije svérázný život.
    -Svérázný život. Tak dobře.
  • 00:27:28 Ne, že dětem zakazujete
    se dívat na televizi.
  • 00:27:30 Vy prostě ji nemáte.
  • 00:27:32 My ji nemáme, ale máme doma
    spoustu DVD,
  • 00:27:35 nebo existuje prostě počítač.
  • 00:27:38 A já prostě chci vědět,
    co těm dětem pouštím.
  • 00:27:40 -Aha. Takže přístroj máte?
    -Přístroj máme.
  • 00:27:43 -Ale nezapojenej.
    -Nezapojenej. No.
  • 00:27:46 Nemáme tu, set-top box. Ten nemáme.
    Jako, že nejsme připojený.
  • 00:27:51 -Prostě, nedá se na tom chytit nic!
    -Nedá. Nedá.
  • 00:27:54 Prosím vás. To ani vás nezajímá,
    když vysílají něco,
  • 00:27:58 v čem vy hrajete, že byste se
    z profesionálních důvodů podívala?
  • 00:28:02 -To jdete k sousedům.
    -Já se na to nedívám.
  • 00:28:05 -Ne?
    -Ne.
  • 00:28:06 Jako vy nejspíš ty děti
    se snažíte odfiltrovat,
  • 00:28:09 že by se dívaly na věci,
    který nejsou výchovný?
  • 00:28:12 -Vy si je vychováváte po svým?
    -Tak asi.
  • 00:28:16 Bez ohledu na to,
    co ta televize produkuje.
  • 00:28:19 -Pohádky a tyhle věci.
    -Tak jako pohádky jim nezakazuju.
  • 00:28:22 Já u těch pohádek pláču.
    I když to vidím už poněkolikáté.
  • 00:28:25 Ale koukáte na ně sama,
    když už děti spěj.
  • 00:28:27 Ne, ne. Koukám na ně s nima.
  • 00:28:28 Oni se neustále otáčej,
    jestli pláče, máma pláče.
  • 00:28:30 -Z DVD.
    -Přesně tak.
  • 00:28:33 -Ale zprávy, to vám uniká.
    -Zprávy, to mi uniká.
  • 00:28:36 -Nevíte, co se děje.
    -Jo, to vím.
  • 00:28:39 Tak je ten internet.
    Já si vždycky přečtu co se děje.
  • 00:28:41 Jo takhle! To je...
  • 00:28:46 Já myslím, že to není
    žádný tajemství, že snad můžu říct,
  • 00:28:49 že vaším partnerem,
    nejsem si jistej, jestli manželem,
  • 00:28:53 je herec Jan Dolanský.
  • 00:28:55 -Není to žádný tajdův?
    -Tak s ním mám 3 děti.
  • 00:28:58 Tak myslím, že ne. To se neutají.
  • 00:29:00 Ne, myslím, jestli to není tak,
  • 00:29:01 že si hlídáte soukromí
    až tak, že to nepouštíte ven.
  • 00:29:04 -Že jeho nepouštím ven?
    -Ne, že jeho nepouštíte!
  • 00:29:08 -Že tuhle informaci nepouštíte ven!
    -Že tu informaci! Pouštím.
  • 00:29:14 A to mně řekněte. Já nevím.
    Jste manželé?
  • 00:29:16 -Nejsme.
    -Nejste manželé. Máte spolu 3 děti.
  • 00:29:19 A vezmete se
    až po kolikátým dítěti?
  • 00:29:22 Neptejte se mě na to,
    kdy se vezmem!
  • 00:29:25 Jestli máte limit
    až po pátým dítěti, nebo...
  • 00:29:27 Já jsem myslela, že řeknete,
    až po padesátce! Nevím.
  • 00:29:32 Já nevím, jestli se vezmem,
    tak se vezmem, ale...
  • 00:29:34 -Není čas prostě.
    -Děkuju. Není čas, ano.
  • 00:29:37 To je krásná odpověď.
  • 00:29:38 -Za co mně děkujete?
    -Že jste odpověděl za mě!
  • 00:29:41 Promiňte na chviličku, Lenko.
    Vy jste svoboden anebo ženat?
  • 00:29:44 -Já jsem svoboden.
    -Svoboden.
  • 00:29:48 A vy jste ženat.
  • 00:29:52 Já nemám tu televizi,
    tak já to nevím.
  • 00:29:55 Já to v televizi neventiluju,
    ale máte pravdu.
  • 00:29:59 -Poněkolikáté.
    -Poněkolikáté.
  • 00:30:02 -Ale já už jsem taky jednou byla.
    -Prosím vás!
  • 00:30:04 -Ano.
    -Ale tak to se neventilovalo.
  • 00:30:06 -Určitě jo.
    -A taky herec?
  • 00:30:08 Ne. Výtvarník. Výtvarník.
  • 00:30:14 -Byla jste ulítlá na výtvarníky?
    -Jo, jo.
  • 00:30:16 Byla jste.
    A tamodsaď je to jedno dítě?
  • 00:30:18 Ano. Sofie. Sofie.
    To je taky výtvarník.
  • 00:30:21 Ta už je na UMPRUMce.
  • 00:30:22 -Takhle velká už?
    -No jo, jo. Já už jsem stará.
  • 00:30:25 Vy už jste říkala, že máte 4 děti.
  • 00:30:27 3 jsou Dolanský,
    abysme v tom měli pořádek, Lenko.
  • 00:30:31 Ale všichni diváci vědí,
    že váš manžel,
  • 00:30:37 myslím, že je dokonce hercem ND,
    jestli se nepletu.
  • 00:30:39 -Teď už ne, ale byl.
    -Ale byl.
  • 00:30:42 Nosíte si práci domů
    anebo ji necháváte venku?
  • 00:30:45 -Samozřejmě, že domů.
    -Hovoříte o herectví?
  • 00:30:47 -No intenzivně!
    -Fakt, jo?
  • 00:30:49 Řešíte ty problémy společně.
  • 00:30:51 -Hrajete taky někdy v jednom kuse?
    -Jako na divadle?
  • 00:30:55 Nebo ve filmu,
    jestli se se potkali?
  • 00:30:57 My jsme se potkali
    na natáčení filmu,
  • 00:30:59 tam jsme se poznali.
  • 00:31:00 Co jste to točili?
    Něco milostnýho?
  • 00:31:03 Že jsem tak indiskrétní.
  • 00:31:04 Ano, milostnýho, milostnýho.
  • 00:31:06 On mě v tý postavě vlastně,
    to byly dvě postavy.
  • 00:31:09 On mě znásilňoval.
    Tak jsme se poznali.
  • 00:31:14 To bylo, ahoj, dobrý den,
    dobrý den,
  • 00:31:15 promiň, já ti asi sáhnu na prso.
  • 00:31:17 Já jsem říkala, tak jasně, musíš.
    Tak jsme se jako my poznali.
  • 00:31:21 To je krásný seznámení.
  • 00:31:24 A celá ta scéna končila tím,
  • 00:31:25 že já jsem mu ubalila
    strašnou facku.
  • 00:31:28 Protože jsem nechtěla,
    aby se to jelo několikrát,
  • 00:31:30 tak jsem mu ubalila
    opravdu hroznou,
  • 00:31:31 že ho to překvapilo.
  • 00:31:33 Takže si pamatuju, že takhle uhnul
    a pak dělal au.
  • 00:31:38 Tak jsme se seznámili.
  • 00:31:40 Čili hráváte spolu.
    Vyhledáváte to? Že třeba...
  • 00:31:43 Bejvaj takový manželský páry.
  • 00:31:45 Mám pocit, že Igor Chmela
    se svojí manželkou
  • 00:31:48 záměrně vyhledávají kusy,
    kde si spolu zahrajou.
  • 00:31:51 Máte to taky takhle?
  • 00:31:52 Igor Chmela s Janou Janěkovou
    si založili společně divadlo.
  • 00:31:56 Říkal mně to tady.
  • 00:31:57 A ještě je tam druhý manželský
    herecký pár,
  • 00:32:00 Linda Rybová s Davidem Prachařem.
  • 00:32:02 Oni tak jako čtyři hrají divadlo.
  • 00:32:04 Divadlo Verze.
    Ale nám se to ještě nepodařilo.
  • 00:32:06 Že bysme spolu si záměrně
    vytvořili předst...
  • 00:32:09 -Rádi byste?
    -Rádi bysme. Rádi bysme.
  • 00:32:11 Myslím, že nás něco takovýho čeká.
  • 00:32:12 Ale hrajeme spolu
    v jedný divadelní hře,
  • 00:32:14 která teď v červnu končí,
    ta se jmenuje Na dotek.
  • 00:32:16 -Já nevím, jestli to můžu říkat.
    -Můžete!
  • 00:32:18 Jo? Tak Na dotek,
    Na Jezerce to hrajem.
  • 00:32:20 Teď ještě se zeptám, Lenko.
    Před náma jsou prázdniny.
  • 00:32:24 Je léto. Jak to máte?
    Kam se chystáte teďka?
  • 00:32:27 Tohle léto. Celá rodina.
  • 00:32:29 Nevím, jestli ta nejstarší
    s váma pojede ještě.
  • 00:32:31 Ale občas překvapivě jo.
    Že i mě to zaskočí.
  • 00:32:35 -Ta už má svoje.
    -No samozřejmě.
  • 00:32:37 -Kolik jí je?
    -19. Kdo by to po ní chtěl?
  • 00:32:40 -A vyrážíte někam?
    -Já se bojím lítat.
  • 00:32:42 -To já se taky bojím lítat.
    -Taky se bojíte lítat?
  • 00:32:44 -Takže lítáte?
    -Vlezu tam. Co mám dělat?
  • 00:32:48 Já tam ani nevlezu.
  • 00:32:49 -Opravdu máte tuhle fóbii?
    -Mám.
  • 00:32:51 -A kdy jste naposled letěla?
    -Před 6 lety.
  • 00:32:55 -A klidnej let to byl?
    -Strašnej! Strašnej.
  • 00:32:59 -Do čeho jste vlítli? Do bouřky?
    -To bylo jedno. To bylo jedno.
  • 00:33:02 -Od tý doby vy nelítáte?
    -Ne, já nelítám.
  • 00:33:04 Já se fakt strašně,
    ale hrozně bojím.
  • 00:33:06 -Je to strašný!
    -No tak jo, no.
  • 00:33:08 Víte co? Vy nemáte...
  • 00:33:10 Já vždycky vlezu do letadla
  • 00:33:11 a tam sedí někdo,
    kdo je na tom ještě hůř, než já.
  • 00:33:14 A celou dobu vzdychá. Jo?
  • 00:33:16 Teď si představte,
  • 00:33:17 že máte za sebou chlapa,
    který dělá (výkřiky), celej let!
  • 00:33:22 -To vy jste zažila?
    -To jsem zažila.
  • 00:33:24 -Nebyl jsem to já?
    -To jsem se nedívala.
  • 00:33:28 Víte co? Já mám takovej,
    že já vždycky koukám,
  • 00:33:32 to mně stačí, bouřka,
    to už bych tady dávno nebyl!
  • 00:33:36 Mně stačí turbulence! Hup.
  • 00:33:38 Jen to hupne
    a já koukám na letušky.
  • 00:33:41 A když jsou letušky klidný,
    tak já se snažím být taky klidnej.
  • 00:33:44 A víte co já jsem se dověděl?
  • 00:33:46 Že letušky mají v popisu práce,
    že musí bejt klidný
  • 00:33:48 i když už padají 10 m nad zemí,
    oni furt...
  • 00:33:54 Buch a oni to...
  • 00:33:57 A já na ně koukám,
    visím na nich očima!
  • 00:33:58 Oni si kolikrát myslej bůhví co!
  • 00:34:04 Ale to já jsem zažila
    přesně tyhle letušky.
  • 00:34:06 Když jsme letěli jednou do Tunisu
    a právě to byla strašná,
  • 00:34:10 bouří jsme prolítali
    a tam všichni měli ty
  • 00:34:14 a takhle vám nosili ty čaje
    a už ani oni se nesmáli!
  • 00:34:17 Celou dobu jsme museli být
    připoutaný,
  • 00:34:19 jim se podařilo na mě vylejt čaj,
  • 00:34:21 pak už nám přestali dávat cokoliv
    i k jídlu
  • 00:34:24 a když jsme přistávali,
    tak celý to letadlo vzdychalo.
  • 00:34:28 Celý!
  • 00:34:29 -Vylítly ty dýchací přístroje?
    -To ne!
  • 00:34:31 -To ještě nevylítly.
    -To ještě nevylítly.
  • 00:34:32 Ale celý to letadlo klepalo se
    a vzdychalo.
  • 00:34:36 A moje maminka, která tenkrát
    se mnou letěla
  • 00:34:38 a moje maminka se nebojí lítat,
    tak mi řekla, že za to můžu já!
  • 00:34:40 Že to byl její nejhorší let!
  • 00:34:42 A že to je kvůli tomu,
    že se tak bojím!
  • 00:34:45 To jste nezažila nic dramatickýho!
    To nemáte zase velkej...
  • 00:34:49 Já jsem zase na ruzyňským
    přistával s letadlem,
  • 00:34:53 nevysunul se mu podvozek,
    zvednul čumák,
  • 00:34:55 ale to jsem ještě zahlíd,
    jak už vyjížděj,
  • 00:34:57 hasičský vozy vyjížděj!
  • 00:35:00 To bych se zbláznila!
  • 00:35:01 A chystaj se, až to objedeme,
    protože už nebudeme mít benzín,
  • 00:35:04 že tam nastříkaj tu pěnu!
  • 00:35:06 -To je zážiteček!
    -To je strašný!
  • 00:35:08 Buďte ráda, že nemáte televizi!
    Víte proč?
  • 00:35:10 Protože vy jste neviděla to,
    co já fetuju.
  • 00:35:13 Seriál Letecké katastrofy!
  • 00:35:17 -Nevíte o čem mluvím.
    -To nevím.
  • 00:35:18 I reprízy! Já nevím,
    to je takový sebemrskačství!
  • 00:35:24 Já jsem vždycky strašně rád,
    že tam nesedím! Chápete to?
  • 00:35:27 Tomu rozumím!
    A víte, že je nějakej kurz?
  • 00:35:29 -Já vím.
    -A byl jste tam?
  • 00:35:31 Pozvracel jsem se tam!
  • 00:35:42 -Takže vyrazíte někam po Česku?
    -Ne, do zahraničí.
  • 00:35:47 A máme hrozně rádi Chorvatsko.
  • 00:35:48 Takový jedno místo,
    nebudu říkat jaký, kam jezdíme,
  • 00:35:53 kde už jsme byli několikrát.
  • 00:35:55 Na takovým jednom ostrově.
    A to opravdu milujeme.
  • 00:35:57 Takže Chorvatsko. To já jako dám.
  • 00:35:59 Ale léto bývá taky časem
    natáčení různejch filmů,
  • 00:36:03 protože je hezký počasí.
  • 00:36:05 Máte na nočním stolku
    nějakej scénář nějakýho filmu,
  • 00:36:09 o kterým uvažujete jenom,
    že byste do toho šla,
  • 00:36:12 nebo už je to domluvený
    a budete v létě točit?
  • 00:36:15 Co tak jako? Jakej úkol tohoto typu
    vás v nejbližší době čeká?
  • 00:36:20 -Policajtka.
    -Policajtku budete hrát?
  • 00:36:22 -V nějakým krimi seriálu?
    -Mm. V takovým road movie.
  • 00:36:26 Takovou drsnou policajtku,
    co mučí 12tiletýho chlapečka.
  • 00:36:29 Aspoň já má z toho takovej pocit.
  • 00:36:30 Můžete prozradit název toho filmu?
  • 00:36:32 To můžete, jestli to už má
    nějakej název.
  • 00:36:34 Abysme věděli, na co se máme těšit.
  • 00:36:36 -Jmenuje se to Kavky na cestě.
    -Lenka Vlasáková!
  • 00:36:52 Přátelé, naším dalším
    dnešním hostem je slečna
  • 00:36:57 Rozálie Havelková!
  • 00:37:08 Já jen vás zasadím,
    řekl bych divákům,
  • 00:37:12 do rodinného kontextu.
  • 00:37:13 Vy jste takové to jablko,
  • 00:37:15 co opravdu nepadlo
    daleko od stromu,
  • 00:37:17 u vás snad ani jiná možnost nebyla,
    protože, teď to vemu velmi stručně.
  • 00:37:22 Váš dědeček ? hudební skladatel,
  • 00:37:25 vaše babička ? herečka
    Libuše Havelková,
  • 00:37:28 váš tatínek ? režisér, herec,
    zpěvák Ondřej Havelka.
  • 00:37:33 Tam snad ani jiná možnost nebyla.
    Nebo uvažovala jste, že byste...
  • 00:37:36 Protože vím, že vy jste herečka,
    vy jste zpěvačka,
  • 00:37:40 dokonce zpíváte...
  • 00:37:41 -Opravdu?
    -Co?
  • 00:37:42 -Opravdu? To jsem nevěděla.
    -Já vás slyšel zpívat.
  • 00:37:45 Jednou teda jenom, ale stačilo.
    Jako...
  • 00:37:53 -Víte, jak to myslím?
    -Chápu.
  • 00:37:55 Hezký to bylo.
    Já jsem byl úplně nadšenej!
  • 00:37:58 Jak vy krásně ctíte ten styl
    toho swingu těch 30. let,
  • 00:38:01 s tatínkovou kapelou.
  • 00:38:03 No já jsem tím byla
    odmalička obklopená.
  • 00:38:07 Byly samozřejmě možnosti
    dělat něco jinýho,
  • 00:38:09 ale nějak to tak spontánně vzniklo.
  • 00:38:13 A tatínek byl rád?
  • 00:38:14 Anebo někdy ty rodiče,
    když už ten showbyznys znaj,
  • 00:38:17 tak se snaží ty děti
    od toho odfiltrovat.
  • 00:38:20 Tatínek je pro, že se dáváte
    na tuhle dráhu.
  • 00:38:25 On byl hlavně rád,
    že jsem opustila modeling.
  • 00:38:28 -A začla jsem se věnovat tomuhle.
    -Vy už jste něco opustila?
  • 00:38:34 Vám je kolik? U vás to můžu říct!
    Vám je kolik? Nějakejch 18?
  • 00:38:37 19.
  • 00:38:38 19! A vy už jste opustila
    nějakou profesi?
  • 00:38:40 -Vy jste byla modelka?
    -Chvilku jo.
  • 00:38:43 -A to už nejste.
    -To už nejsem.
  • 00:38:45 Tatínkovi se nelíbilo,
    že chodíte po molu?
  • 00:38:48 Spíš tak jako doufal, že třeba
    pochopím, že to není nic,
  • 00:38:58 že to je trochu povrchní asi,
  • 00:39:00 že budu dělat něco,
    v čem se budu víc vyjadřovat.
  • 00:39:05 -Takhle?
    -No.
  • 00:39:07 -A co jste předváděla?
    -Předváděla jsem šaty.
  • 00:39:13 -To mě nenapadlo!
    -Boty taky.
  • 00:39:16 A plavky! Dokonce moje první
    módní přehlídka,
  • 00:39:19 kdy mi bylo sotva 15,
    byla přehlídka módního prádla.
  • 00:39:23 -Spodního prádla!
    -Módního spodního prádla.
  • 00:39:27 A to zrovna přišel asi tatínek
    se podívat.
  • 00:39:30 Ne, ten radši nepřišel.
  • 00:39:32 No jo, to jsou takový...
    A on vám to zakázal?
  • 00:39:36 Nebo nedoporučil?
  • 00:39:37 Ne, já si pamatuju, jak jsem šla
    na první casting,
  • 00:39:44 tam mě vzali do semifinále,
  • 00:39:46 to jsem už rodičům o tom řekla,
    že už jsem v semifinále,
  • 00:39:51 že tam teda dneska jdu
    a oni, no tak běž, no.
  • 00:39:56 Najednou mi řekli, po tom dni,
    co jsem tam strávila,
  • 00:39:59 že jsem ve finále
    posledních deseti
  • 00:40:03 a zúčastním se teda velkýho gala,
    nevím co.
  • 00:40:06 Vlastně jsem dostala smlouvu
    na 3 roky dokonce, s tou agenturou.
  • 00:40:10 Tak jsem volala tatínkovi,
    no tati, já jsem ve finále.
  • 00:40:15 A on říkal,
  • 00:40:16 no, já jsem ti to říkal,
    žes tam neměla chodit!
  • 00:40:21 Nebyl rád prostě.
    Teď je zase spokojenej. Ne?
  • 00:40:26 Vy máte bratra a ten bych řek,
    že je nasměrovanej...
  • 00:40:31 -Já mám 2 bratry.
    -Vy máte 2? Tak o tom jednom nevím.
  • 00:40:34 Já mám staršího bratra,
  • 00:40:37 s kterým právě hraju
    ve svý malý kapele jazzový.
  • 00:40:41 -On hraje na kytaru.
    -Váš starší bratr?
  • 00:40:43 Můj starší bratr,
  • 00:40:44 kterýho jste asi viděl v Lucerně,
    jste říkal.
  • 00:40:46 Ano, já jsem viděl
    ten koncert v Lucerně.
  • 00:40:48 On i hraje na kytaru
    a máme spolu malou kapelu.
  • 00:40:52 -A pak máte mladšího.
    -Pak mám mladšího bratra.
  • 00:40:53 7miletýho.
  • 00:40:55 -Kolik?
    -7 let.
  • 00:40:56 A ten starší bratr je nadanej.
    Stepuje.
  • 00:41:00 -Stepuje a zpívá.
    -To je on, co stepoval v Lucerně.
  • 00:41:02 -Vy taky stepujete?
    -Já jsem stepovala, jako malá.
  • 00:41:07 K tomu mě právě donutil tatínek.
    Abych začla chodit.
  • 00:41:10 Protože já jsem odmalička
    stepovala na každým kanálu.
  • 00:41:14 Prostě jsem přiběhla
    a stepovala jsem.
  • 00:41:17 Vy jste přišla na kanál
    a začala jste na něm stepovat?
  • 00:41:19 -No, no, no.
    -Byli jste s tím u doktora?
  • 00:41:25 Ne, ale že ve mně viděli asi
    nějakej potenciál stepařskej,
  • 00:41:29 tak mě dali na step,
    ale to mě nebavilo.
  • 00:41:31 Mě bavilo stepovat na kanálu.
    Ne jako někde ve studiu.
  • 00:41:38 Hrozně mě to nebavilo,
  • 00:41:39 jakmile jsem musela dělat něco,
    co mě učili.
  • 00:41:42 Ale vlastně ten rytmus
    jsem měla odmalička hrozně dobrej.
  • 00:41:46 Takže mi rodiče dali,
  • 00:41:49 řekli mi, že nemusím
    chodit na step,
  • 00:41:51 ale že bych měla něco dělat,
    protože mi to fakt jde.
  • 00:41:54 Takže jsem si vybrala flamenco,
    nějakou náhodou.
  • 00:41:57 -Tanec nějakej.
    -To je tanec španělskej.
  • 00:42:01 -A ten jsem dělala 10 let.
    -Taková divočina.
  • 00:42:05 A vlastně s tím stepem
    to má hrozně společnýho.
  • 00:42:08 Flamenco?
  • 00:42:09 To má svoje specifický rytmy,
    docela komplikovaný.
  • 00:42:13 -Dupe se tam právě.
    -Jo to je takový dupání!
  • 00:42:19 A to se mi vlastně...
  • 00:42:23 -Vám by to taky šlo!
    -Takovýho něco to je, že jo?
  • 00:42:27 Nó, nejsem špatnej na tanec.
  • 00:42:31 Já bych řek, že vy jste múzicky
    všestranně nadaná,
  • 00:42:34 protože hrajete na nějaký
    hudební nástroje.
  • 00:42:37 Nó, doprovázím se tak.
    Na akordeon jsem hrála.
  • 00:42:42 -Čili na tahací harmoniku.
    -Na tahací harmoniku.
  • 00:42:44 To ale, holka s tahací harmonikou,
    to není obvyklý.
  • 00:42:48 -To vás tatínek zase přinutil?
    -Ne, ne.
  • 00:42:50 To zní teď, že tatínek
    je hroznej tyran! Vůbec!
  • 00:42:55 Ano. Já to nechtěl tak říct!
  • 00:42:56 Ale říkal jsem si, zakazuje holce
    spodní prádlo,
  • 00:42:59 nutí ji hrát na tahací harmoniku.
  • 00:43:02 Ne, vůbec. Oni jsou rodiče
    hrozně benevolentní.
  • 00:43:05 To jste si vybrala sama, tahací?
  • 00:43:07 Já jsem se zamilovala totiž
    do Radúzy! Do zpěvačky Radúzy.
  • 00:43:10 A ona hraje na harmoniku, ano.
  • 00:43:13 Milovala jsem její písničky
    a její koncerty.
  • 00:43:15 A říkala jsem, že musím
    taky hrát na harmoniku.
  • 00:43:18 Pak jsem se na ni trochu naučila.
  • 00:43:20 -Jako samoučka?
    -Především, no.
  • 00:43:23 Chvilku jsem chodila i do kroužku,
    nebo jak to mám říct, na kurzy.
  • 00:43:28 -Ale především sama jsem hrála.
    -Ale ne učitele nějakýho.
  • 00:43:30 Pianovka, předpokládám, ne?
  • 00:43:32 Já jsem už předtím hrála na piano,
    takže to bylo o to snazší.
  • 00:43:36 -Takže tu levou ruku už...
    -Pravou.
  • 00:43:39 Co?
  • 00:43:48 Pravá ruka jsou ty klávesy
    a levá ruka jsou ty čudlíky.
  • 00:43:53 Hrajete všechno v C-dur.
  • 00:43:54 Mně to přijde jedodušší,
    než hrát na piano.
  • 00:43:58 Protože vlastně si musím
    ten akord vytvořit v tý levý ruce,
  • 00:44:02 tady jen zmáčknu čudlík.
  • 00:44:03 Už jste měla veřejnou produkci
    nějakou, s akordeonem?
  • 00:44:07 Já jsem hrála v představení jednom,
    můžu říct ten název?
  • 00:44:14 Představení můžete říct.
    Sponzora nesmíte říct!
  • 00:44:17 Dobře.
    Zločin v Posázavském Pacifiku.
  • 00:44:19 To byla moje první hra,
  • 00:44:22 kde jsem právě hrála především
    na harmoniku a zpívala.
  • 00:44:28 Takže jsem to otvírala.
  • 00:44:29 Tatínek to režíroval, předpokládám.
  • 00:44:30 Tatínek to režíroval.
  • 00:44:33 Věděl, že hrajete na akordeon,
    tak vás zapojil.
  • 00:44:36 Já mám pocit že tatínek,
    on je strašně v tomhletom hodnej,
  • 00:44:39 on vás celou rodinu zapojuje.
  • 00:44:41 Ten koncert v Lucerně,
    tam jste byli oba s bratrem.
  • 00:44:43 Ano.
  • 00:44:45 Vytváří si on rodinnej podnik,
    že třeba jednou budete jezdit,
  • 00:44:49 já nechci říkat přímo s cirkusem?
  • 00:44:51 Ono už se k tomu schyluje trošku.
  • 00:44:55 -A sedmiletej už stepuje?
    -Ten nestepuje ještě.
  • 00:45:00 Ten zlobí jenom.
    Ale, no, co jsem to chtěla říct?
  • 00:45:07 Vy jste chtěla něco říct,
    já vám...
  • 00:45:08 -Jste do toho skočil zase, no.
    -Já jsem vám do toho skočil?
  • 00:45:12 Já jsem vás nechal,
    to byla pauza, jako kráva!
  • 00:45:22 Poslední, co já bych chtěl,
    vám do toho skákat.
  • 00:45:24 Že ten tatínek, když vidí,
    že nám něco jde, tak toho využije.
  • 00:45:30 V tom Pacifiku jsem právě,
    jak hrála na harmoniku,
  • 00:45:33 tak jsem tam uplatnila
    i to flamenco a,
  • 00:45:37 no, to je všechno.
  • 00:45:39 -Víc toho neumím.
    -Flamenco, tečka.
  • 00:45:44 Vy ale nejste nějak nasměrovaná.
  • 00:45:46 Tak je vám 19,
    tak děláte nějakou školu?
  • 00:45:50 No, občas tam zajdu.
  • 00:45:54 To je nějaká dobrovolná
    střední škola?
  • 00:45:57 -Ne, taková hodně benevolentní.
    -Benevolentní?
  • 00:46:00 Ale mám ji hrozně ráda.
    Oni jsou na mě hrozně hodní.
  • 00:46:03 -Průmyslovka to je?
    -Ne, je to gymnázium.
  • 00:46:05 -Mensa gymnázium je to.
    -Mensa gymnázium?
  • 00:46:08 Mensa, to jsou ty,
    co mají to IQ...
  • 00:46:11 -Říká se to.
    -Takže vy máte takhle to vysoký?
  • 00:46:13 Údajně jo.
  • 00:46:15 To proto vy tam nechodíte,
    že vás to nebaví, že všecko víte.
  • 00:46:19 -Že jo?
    -To ne.
  • 00:46:21 -Tam není povinná školní docházka?
    -Je. Já mám individuální plán.
  • 00:46:26 Kvůli čemu?
  • 00:46:27 Kvůli tomu zpívání,
    hraní, tancování.
  • 00:46:32 -A maturovat budete kdy?
    -Příští rok.
  • 00:46:34 Příští rok budete maturovat.
    Tak určitě už přemejšlíte.
  • 00:46:38 DAMU, HAMU, JAMU?
  • 00:46:40 Vy jste asi 10. člověk,
    co se mě tenhle tejden ptá!
  • 00:46:43 -A to je teprv úterý!
    -Cože?
  • 00:46:45 -To je teprv úterý!
    -Není. Je pátek, slečno.
  • 00:46:59 Letí to strašně!
  • 00:47:05 -Počkejte, teď jste mě zmátl!
    -Já jsem vás nechtěl zmátnout.
  • 00:47:09 Jenom jste dlouho neměla v ruce
    kalendář.
  • 00:47:12 -Prostě to je jedno!
    -A jó!
  • 00:47:16 -To je to IQ nad 130, víte?
    -Už vám to došlo!
  • 00:47:22 -A vy opravdu chodíte do tý Mensy?
    -Někdy to vysoký IQ leze na mozek.
  • 00:47:31 Jasně. Jste třeba přetažená.
  • 00:47:34 Čili teď je to období,
    tenhle tejden,
  • 00:47:39 co se vás lidi ptaj,
    co budete dělat...
  • 00:47:41 To se mě lidi ptaj už od září,
  • 00:47:44 nebo možná 2 roky už se mě ptaj,
    co chci dělat.
  • 00:47:47 A co jim odpovídáte?
  • 00:47:48 Já jakmile slyším slovo ambice,
    nebo něco takovýho,
  • 00:47:53 tak mi leze mráz po zádech.
  • 00:47:55 Já vůbec nemám žádný plány,
    ani ambice.
  • 00:48:00 Mě tak jako vyhovuje to,
    co dělám teď. Že zpívám...
  • 00:48:04 -Chodíte do školy.
    -No ale zpívám s tátou.
  • 00:48:07 Pak hraju v ND,
    kde vlastně taky zpívám
  • 00:48:11 a začla jsem i hrát divadlo.
  • 00:48:15 Takže chcete bejt, promiňte,
    teď vám do toho skáču!
  • 00:48:17 Chcete bejt herečka?
    V tom už musíte mít jasno!
  • 00:48:19 Nebo nemáte v tom, herečka,
    zpěvačka, harmonikářka, tanečnice?
  • 00:48:24 V tomhle jasno...
  • 00:48:25 Já bych chtěla skloubit
    úplně všechno
  • 00:48:28 a to třeba prostřednictvím
    Novýho cirkusu, což mě hrozně láká.
  • 00:48:31 To je co?
  • 00:48:32 Novej cirkus, to je,
    jak to definovat?
  • 00:48:36 To je alternativní divadlo,
    kočovný většinou.
  • 00:48:42 Kde se dělá všecko.
  • 00:48:44 Založený především
    na artistickejch výkonech,
  • 00:48:49 nebo na artistech,
    což já nechci dělat.
  • 00:48:53 Na to se ráda dívám.
  • 00:48:54 Ale jinak neumím udělat
    ani kotrmelec.
  • 00:48:57 -Ale je tam právě tanec, hudba...
    -Všestranný takový.
  • 00:49:04 Vy teda o dalším studiu uměleckým
    nepřemejšlíte.
  • 00:49:10 -Ne.
    -Vypadá to, že ne.
  • 00:49:14 Já bych ráda dělala to,
    co mě baví, dál.
  • 00:49:17 Většinou se chytám
    nějakejch příležitostí,
  • 00:49:22 který mi život nabízí.
  • 00:49:24 Zatím mi to vychází.
    Nevím, jak dlouho to bude trvat.
  • 00:49:29 Dobře, říkáte,
    že máte těch zájmů hodně.
  • 00:49:32 Já jsem se ptal Lenky,
    co o prázdninách,
  • 00:49:35 protože prázdniny jsou za dveřma.
  • 00:49:37 Máte nějaké umělecké plány?
    Čemu se budete přes léto věnovat?
  • 00:49:41 Nebo vyrazíte někam do světa?
    Nebo nějaká role se rýsuje?
  • 00:49:45 Koncert? Povídejte.
  • 00:49:49 -Ty plány, to já vůbec nemám.
    -Ono to je poměrně za chvíli.
  • 00:49:57 Tak především, co mě nejvíc baví
  • 00:49:59 a čemu bych se chtěla věnovat
    i o těch prázdninách,
  • 00:50:01 je ta moje malá kapela,
  • 00:50:03 která se jmenuje
    Miss Rosie and her gang.
  • 00:50:07 -Vy máte koncerty už třeba někde?
    -Máme koncerty.
  • 00:50:10 -Teď budeme mít koncert...
    -Vy jste frontmenka?
  • 00:50:13 Já, asi jo. Asi jo.
  • 00:50:18 Vaše písničky, co vy skládáte,
    se tam hrajou?
  • 00:50:21 No, dělám nějaký svoje věci.
  • 00:50:24 A co? Chystáte se v létě zkoušet?
    Nebo vyrazíte na nějaký turné?
  • 00:50:28 Jsou fesťáky přes léto!
    Jezdíte na fesťáky?
  • 00:50:32 Když nám někdo něco nabídne,
    tak rádi.
  • 00:50:34 -Vám ještě nenabíd?
    -My úplně začínáme.
  • 00:50:38 -Rádi byste na fesťák?
    -No určitě! Cokoliv.
  • 00:50:42 -Ten styl je jakej? Mi řekněte.
    -My hrajeme jazz a swing.
  • 00:50:47 A rannej rokenrol.
  • 00:50:49 Ale především ten jazz
    a nějaký ty moje věci.
  • 00:50:53 Tak jako třeba, ne zejtra,
    zejtra je sobota!
  • 00:51:01 Ale v pondělí už možná
    zazvoní mobil a někdo se zeptá
  • 00:51:05 a pozve vás na nějakej festival.
  • 00:51:07 To by bylo príma!
    Byli byste rádi, s vaším bandem?
  • 00:51:10 -Moc rádi.
    -Tak jo! Budu vám držet palce!
  • 00:51:13 Rozálie Havelková!
  • 00:51:29 Přátelé, pro dnešek už je to
    samozřejmě všechno,
  • 00:51:31 nikdo další už nepřijde,
  • 00:51:33 takže já vám děkuju
    za vaši pozornost.
  • 00:51:35 A samozřejmě pro dnešek děkuji
    i hostům, kterými byli:
  • 00:51:39 Lenka Vlasáková, Rozálie Havelková,
    Maxim Velčovský!
  • 00:51:52 Na shledanou!
  • 00:51:54 Skryté titulky
    Eva Svobodová