iVysílání

Všechnopárty

• 00:00:31 Děkuju. Dobrý večer, milí diváci
  v pražském divadle Semafor,
• 00:00:36 samozřejmě přeju dobrý večer
  i vám, milí diváci televizní!
• 00:00:40 V podstatě se dá říct,
• 00:00:42 že už je to poměrně dávno,
  co skončilo poslední MS v hokeji.
• 00:00:49 Já si myslím, že to je mistrovství,
• 00:00:51 na který všichni rádi
  rychle zapomeneme.
• 00:00:56 I když na 2. stranu možná
• 00:00:59 do historie vešla
  z toho mistrovství jediná věc
• 00:01:02 a to si možná budeme
  nějakou dobu pamatovat.
• 00:01:04 A sice, že se našim reprezentantům
  podařilo
• 00:01:06 147 min. nevstřelit ani 1 gól!
• 00:01:16 Já si myslím, že českej
  sportovní fanoušek je tak otrlej,
• 00:01:20 že z toho nedělá žádný tragédie.
• 00:01:22 A že dokonce i takovýhle neúspěchy
  bereme s humorem.
• 00:01:26 Dokonce, to musím říct,
  jsem se někde dočet,
• 00:01:29 že samotnej Jaromír Jágr
  se nakonec prej zasmál,
• 00:01:34 když mu po tom mistrovství
  nějakej z těch fanoušků poslal vtip
• 00:01:38 na nějakou tu sociální síť.
• 00:01:40 On přiznal, že ho to pobavilo.
• 00:01:43 Řeknu vám ho,
  jestli jste ho neslyšeli.
• 00:01:45 Ten vtip zní tak, že se 2 potkaj
  a ten jeden říká tomu druhýmu,
• 00:01:49 tady čtu v novinách,
• 00:01:50 že Jaromír Jágr
  se z nešťastný lásky
• 00:01:54 pokusil zastřelit.
• 00:01:56 A on říkal, prosím tě!
  A jak to dopadlo?
• 00:01:58 Jako dycky. Netrefil se.
• 00:02:06 Skoro si myslím, že to možná
  časem povede k tomu,
• 00:02:10 že sportovní fanoušek, aby trošku
  zažil nějakou radost
• 00:02:13 obrátí svoji pozornost
• 00:02:14 od těch velkejch
  a masovejch sportů,
• 00:02:17 jako je hokej a fotbal,
  k takovejm těm menším.
• 00:02:20 Tam jsou určitě i určitý úspěchy
• 00:02:24 a může nám to poskytnout
  mnoho radosti.
• 00:02:27 Já bych byl rád, aby po dnešku
  jste zaregistrovali jeden sport,
• 00:02:32 který sice zažívá u nás
  velkej rozmach,
• 00:02:35 ale pořád patří
  k těm menším sportům.
• 00:02:38 Protože naším 1. dnešním hostem
• 00:02:41 je historicky nejúspěšnější
  český hráč hry zvané florbal.
• 00:02:46 Aleš Zálesný!
• 00:02:58 Já nechci diváky podceňovat,
  ale je docela možný,
• 00:03:02 že se najdou i takoví,
• 00:03:03 který třeba florbal
  v životě neviděli.
• 00:03:05 Já se přiznám a docela se zajímám,
• 00:03:07 na vlastní oči jsem florbal
  nikdy neviděl.
• 00:03:11 V televizi jsem to viděl.
• 00:03:12 Možná, kdybyste stručně,
  vy, jako expert a špičkovej hráč
• 00:03:16 a musím říct i profesionální hráč,
• 00:03:18 to už v českejch poměrech
  je výjimka!
• 00:03:21 -Vy se tím živíte, florbalem!
  -Ano, živím.
• 00:03:22 Tak o něm můžete pohovořit!
• 00:03:30 Tak ono je to podobný hokeji,
  že jo?
• 00:03:32 Samozřejmě,
  že je to podobné hokeji, ale
• 00:03:36 je to sport určitě čistý,
  hokej je trošičku sport tvrdší.
• 00:03:41 Hraje se to s hokejkou lehkou,
  s míčkem taky, samozřejmě, lehkým.
• 00:03:47 -Žádnej puk.
  -Žádnej puk to není, nebolí to.
• 00:03:50 -Tím míčkem to nebolí?
  -Míčkem to tolik nebolí.
• 00:03:52 Na rozdíl od hokeje
  vy nemáte ani žádný chrániče.
• 00:03:54 Samozřejmě nemáme žádný chrániče.
• 00:03:56 Hokejisti jsou obalený,
  suspensory...
• 00:03:59 Ale zbytečně,
  že se pod tím potí hráč.
• 00:04:02 -Ani suspenzory nemáte.
  -Ani suspenzory nemáme.
• 00:04:03 Takže vy když koupíte
  tímhletím míčkem,
• 00:04:08 tak se to dá přežít, jo?
• 00:04:09 -Podle toho, kde jste to myslel.
  -No ne!
• 00:04:12 Když mluvím o suspenzorech!
• 00:04:15 -Koupil jste někdy míčkem?
  -Koupil jsem.
• 00:04:19 -Je to chvilková bolest.
  -Tam? Tam jste koupil?
• 00:04:22 Tam jsem koupil.
  Je to chvilková bolest.
• 00:04:25 Na 2. stránku míček taky letí
  obrovskou rychlostí.
• 00:04:28 Kolem 180 km jsou jedny
  z těch nejrychlejších střel.
• 00:04:34 -A vy jste stál nějak blbě.
  -Ty střely se taky blokují.
• 00:04:39 -Je to podobné hokeji.
  -Tělem.
• 00:04:40 -Taky se to blokuje tělem.
  -Bez chráničů.
• 00:04:42 Bez chráničů.
• 00:04:44 -Ty bodyčeky tam taky jsou.
  -Tak není to v takové rychlosti.
• 00:04:50 Ten hokej je, na těch bruslích
  je to trošku rychlejší.
• 00:04:53 Ty bodyčeky tam taky jsou.
• 00:04:55 Jenže u florbalu nejsou,
  jsem si všimnul, žádný mantinely.
• 00:04:58 -Taky tam nejsou mantinely.
  -Nejsou mantinely.
• 00:05:02 Jsou tam nějaký, to jsou snad
  jen reklamní panely, ne?
• 00:05:06 Reklamní panely to nejsou,
  jsou taky z plastů,
• 00:05:09 nebo z určitých materiálů.
• 00:05:11 Ale je to volně!
  Tím prolítnete do diváků snadno!
• 00:05:14 -To je jako do diváků.
  -To zase může bejt příjemný.
• 00:05:18 Jak kdy! Jestli tam nejsou
  žebřiny třeba.
• 00:05:22 Jestli tam je divák,
  tak je to lepší.
• 00:05:24 Padnete do měkkýho!
  Ale bodyčeky tam jsou taky, ne?
• 00:05:28 Je to měkčí, je to určitě
  trošku slabší, hraje se to tělem.
• 00:05:32 Víte čím se to ještě liší?
  Já jsem na to nedávno koukal.
• 00:05:34 Že třeba brankář stojí v bráně,
  já jsem si říkal,
• 00:05:37 oni mu vyrazili z ruky
  tu hokejku brankářskou.
• 00:05:40 Proč on si ji nesebere?
• 00:05:42 A pak jsem zjistil,
  že on vlastně žádnou nemá.
• 00:05:47 Já koukám, kde ona leží! Že jo?
• 00:05:53 -Branka je stejná, jako hokejová.
  -Je menší.
• 00:05:56 -On tam stojí! Čím on chytá?
  -Chytá holýma rukama.
• 00:06:01 Dobře, ale 180 to letí rychle
• 00:06:04 a on nemá hůl,
  kterou by to vyrazil?
• 00:06:06 -Oni klečí ti golmani.
  -Co?
• 00:06:08 -Že klečí ti golmani.
  -Modlej se, aby byl konec.
• 00:06:17 Ano, máte pravdu,
  oni tam většinou nestojej.
• 00:06:19 On zabere větší plochu tý brány,
  když klečí.
• 00:06:22 Zabere větší plochu tý brány,
• 00:06:24 je rychleji u toho míčku,
  než na těch bruslích,
• 00:06:30 protože neklouže mu to tak.
• 00:06:33 Ale ta hokejka by mu překážela,
  si myslím.
• 00:06:35 -Myslíte, že by mu překážela?
  -Určitě by mu překážela.
• 00:06:38 Hokejovejm nepřekáží.
  Ve florbalu by překážela.
• 00:06:41 On takhle to chytá.
• 00:06:43 Má nějaký lapačky?
  To jsem si nevšim.
• 00:06:45 Právě, někteří mají rukavice,
  ty které to štípe, ty golmany.
• 00:06:49 A ti, kteří jsou víc odolnější,
  tak chytají bez rukavic.
• 00:06:52 -Holejma rukama?
  -Holejma rukama.
• 00:06:54 Golmani dělej se na ty,
  který to štípe
• 00:06:56 a na ty, který to neštípe.
• 00:07:00 Radši chce mít cit.
  A chytá to takhle?
• 00:07:04 To mi teda řekněte!
• 00:07:05 A do brány obyčejně jde ten,
  kterej neumí hrát v poli, jo?
• 00:07:10 Nebo jsou specielně cvičený?
• 00:07:12 Do brány jde ten,
  kterýho to moc neštípe.
• 00:07:22 Já vím, že poslední dobou u nás,
  pozor, ten sport je poměrně mladej!
• 00:07:27 Když to tak vezmeme,
  někdy v 90. letech to u nás začalo.
• 00:07:30 Nevím, kdy vůbec ve světě a kde.
  To budete vědět vy.
• 00:07:33 Určitě si nevzpomenu ani já.
• 00:07:35 Já jsem nemyslel,
  že byste to pamatoval!
• 00:07:36 Já jsem myslel, že o tom
  někdy byla v šatně řeč.
• 00:07:40 Já myslím, že v 90. letech
  to u nás začalo.
• 00:07:45 Tak v 90. letech, jak bych to řek.
  Žádnej junior nejste.
• 00:07:50 -Myslíte?
  -Co?
• 00:07:52 -Myslíte?
  -Myslím si to.
• 00:07:54 No tak, za žádnou juniorku
  už nehrajete.
• 00:07:57 Ani jsem nehrál nikdy.
• 00:07:59 Tak ale, když začal florbal,
  teď se ptám na to,
• 00:08:01 kdy jste to prvně zaregistroval
  ten sport.
• 00:08:04 Nešel vám hokej,
  tak jste šel dělat florbal.
• 00:08:07 -Nešel mi fotbal.
  -Jo fotbal vám nešel!
• 00:08:10 Já myslel, že z hokeje se snadnějc
  přechází na ten florbal.
• 00:08:14 Je to s hokejkou. Co?
• 00:08:17 Začal jsem to hrát v 17 letech.
  Tak tu juniorku jsem už nestihnul.
• 00:08:21 -A do 17 fotbal.
  -No, do těch 15 let.
• 00:08:26 -Kde?
  -V NH Ostrava.
• 00:08:30 Já jsem si myslel podle dialektu,
  že budete tam odněkad.
• 00:08:34 -Vy jste Ostravak?
  -Ostravak.
• 00:08:36 -Za Enhačko ste hral?
  -Za NHKG Ostrava.
• 00:08:42 Tenkrát ještě Klementa Gottwalda.
• 00:08:45 Tak jako, kdy jste, to mě zajímaj
  tyhle klíčový okamžiky.
• 00:08:48 Někde jste to viděl, ten florbal,
  řek jste si, to bych moh zkusit?
• 00:08:52 To je právě to, že na hřišti
• 00:08:54 s klukama jsme sportovali,
  se dá říct, víc.
• 00:08:57 A nevím, jestli to bylo o víkendu,
  nebo přes týden,
• 00:09:02 mě viděli nějací kamarádi hrát,
• 00:09:04 tak mě na to, se dá říct,
  přemluvili,
• 00:09:06 jestli bych to nechtěl zkusit.
• 00:09:10 Jen na plácku jste to
  tak jako strkali?
• 00:09:12 Na plácku jsme to tak strkali.
• 00:09:14 Já jsem říkal,
  že ten sport mě nebere,
• 00:09:16 že mě to moc ani nebaví,
  že se mi do toho moc nějak nechce.
• 00:09:21 -Tenhleten sport, že vás nebaví.
  -Tenhleten sport.
• 00:09:23 Že hrajete fotbal.
• 00:09:25 Nicméně, sešel se týden s týdnem,
  šel jsem si to vyzkoušet,
• 00:09:30 docela mi to šlo,
• 00:09:32 tak mě kluci přemluvili,
  abych u toho zůstal.
• 00:09:35 Asi vám to šlo opravdu velmi.
• 00:09:38 Já jsem třeba jako kluk,
  to vám můžu říct,
• 00:09:40 to jsme hrávali s tenisákem
  s normálníma hokejkama na dvorku.
• 00:09:43 To jsem hrál mockrát!
• 00:09:44 Nikdo mě nikdy nepřemlouval,
  abych se tomu věnoval.
• 00:09:49 Právě tady to jsme taky hráli
  s tenisákem.
• 00:09:52 To letělo, byla to nádherná rána,
  víc nás to bavilo,
• 00:09:55 golmani měli všechno to, co měli.
• 00:09:58 -Teďka nelitujete.
  -Teďka nelituju.
• 00:10:00 Já vím, že už nehrajete tady,
  v tuzemsku.
• 00:10:04 -Tak to řekněte, kde teď hrajete?
  -Působím ve Švýcarsku.
• 00:10:09 -Za nějakej klub, kde to tam jste?
  -Za klub u Ticina.
• 00:10:13 -U tyči?
  -U Ticina. U Ticina.
• 00:10:18 -To je kanton ve Švýcarsku. Ticino.
  -To zní jak česká obec.
• 00:10:26 -Tecini.
  -Aha, takže vy jste u Ticina.
• 00:10:34 Já myslel nějaký velký město.
  Curych nebo Bern.
• 00:10:37 No, to jsem působil 8 let v Bernu
• 00:10:39 a teď poslední 2 roky
  jsem přesídlil trošku na jih.
• 00:10:42 A to vás viděli někde Švýcaři?
  Na nějakým mistrovství, nebo něco?
• 00:10:47 Na MS 2004 jsme Švýcarsko porazili
  o bronz, o 3. místo.
• 00:10:53 A přiběhli se smlouvou.
• 00:10:56 Dá se říct, že mě přemluvil
  jeden hráč, Radek Sýkora,
• 00:10:58 který už působil ve Švýcarsku
  jednu sezónu.
• 00:11:01 Já jsem 2003 rok působil ve Finsku.
• 00:11:07 A vy jste od tý doby byl pořád
  v tom Švýcarsku?
• 00:11:11 Od tý doby, 2004, ve Švýcarsku.
• 00:11:15 A předtím jste hrál
  jen českou ligu?
• 00:11:18 Já mám pocit, že vy jste
  takovej světoběžník. Nejste?
• 00:11:21 No, dá se říct.
  Hrál jsem švédskou ligu.
• 00:11:24 Švédskou taky.
• 00:11:26 A tam to myslím, vymysleli,
  ten florbal.
• 00:11:28 -Švédi to vymysleli.
  -Švédi to vymysleli.
• 00:11:31 -A hned českýho hráče.
  -Švédi jsou nejlepší na světě.
• 00:11:37 Taky jsme jim dali teď šišku.
  Jsem viděl. Já jsem na to koukal.
• 00:11:42 -Švédy porazili.
  -To byla 1. historická výhra.
• 00:11:45 Myslím, že jo.
  Ale ty byli vzteklí!
• 00:11:49 -Byli vzteklí.
  -Nekoukal jste na to?
• 00:11:51 -Koukal jsem.
  -Koukal jste! Já taky koukal!
• 00:11:54 -Na ten výsledek jsem koukal právě!
  -Já jsem na to koukal jako to...
• 00:11:59 To bylo snad potřetí v životě,
  co jsem viděl florbal.
• 00:12:02 A hned komentátor říkal, Švédi,
  jsou v tom nejlepší na světě.
• 00:12:06 -Jsou nejlepší na světě.
  -A vy jste tam hrál!
• 00:12:09 Jak dlouho jste teda
  profesionální florbalista?
• 00:12:11 -Jak dlouho?
  -Od r. 2003.
• 00:12:13 Jak jsem poprvé odešel do Finska.
• 00:12:17 Čili přes 10 let
  už se živíte florbalem.
• 00:12:21 Ale už jsem říkal,
  žádnej junior nejste. Že jo.
• 00:12:26 Já nevím, do kolika let se dá hrát
  úspěšně profesionálně florbal.
• 00:12:30 -Je nějaká hranice taková?
  -Samozřejmě, je hranice.
• 00:12:34 U těch hokejistů se dá říct,
  že je posunutá,
• 00:12:36 vzhledem k tomu,
  že se vlastně vozí.
• 00:12:38 Hokejisti se vozí.
• 00:12:40 Hokejisti neběhají po svojich,
  jako florbalisti.
• 00:12:43 Vy běháte.
• 00:12:44 My běháme po svojich,
  se dá říct, nohách.
• 00:12:48 Znám málo florbalistů,
  znám pár švédských kamarádů,
• 00:12:52 Larson hraje, myslím, do 37 let.
• 00:12:55 -To jsou takové extrémy.
  -Do 37 let.
• 00:12:58 -Vám je kolik?
  -34.
• 00:13:01 34. Já jsem si to myslel,
  že to bude takhle.
• 00:13:04 -Takhle těsně.
  -Že to bude takhle na hraně.
• 00:13:07 To už asi taky přemejšlíte.
  Když se to nedá hrát do 50.
• 00:13:12 Každý tělo je jinak stavěné
• 00:13:13 a já počítám s tím,
  že to do 40 zvládnu.
• 00:13:16 Do 40, že budete aktivně hrát?
• 00:13:20 Aleš Zálesný!
• 00:13:30 Přátelé, naším dalším hostem
  je herečka Petra Špalková!
• 00:13:44 Já jenom, takovou zajímavou věc.
• 00:13:46 Kdyby ty geny,
  jak já se často domnívám,
• 00:13:49 opravdu fungovaly na 100 %,
  tak vy byste dneska nebyla herečka,
• 00:13:56 ale možná byste hrála fotbal.
• 00:13:58 -Jestli se nepletu.
  -Ano, je to tak.
• 00:14:00 Takže u vás ty geny
  se nějak splašily, nebo co?
• 00:14:03 Protože vy nejste z rodiny herecké.
• 00:14:05 Nejsem, ale můj dědeček,
  kterého jsem bohužel nepoznala,
• 00:14:09 byl amatérský režisér
• 00:14:10 a velký divadelník brněnský,
  ochotnický.
• 00:14:12 -Ale to je ob koleno.
  -To je ob koleno.
• 00:14:15 A rodiče se poznali
  v Souboru písní a tanců.
• 00:14:17 Oba dva výborně zpívají a tančí.
• 00:14:19 Takže tam taková
  ta múzická dispozice vždycky byla.
• 00:14:23 -Ale sport tam byl dominantní.
  -Ten tam byl dominantní.
• 00:14:27 -Tatínek pískal 1. ligu.
  -Fotbalovou.
• 00:14:31 -Fotbalovou, ano.
  -Představte si to! Rozhodčí.
• 00:14:35 Rozhodčí a moje maminka pracovala
  jako funkcionářka ve fotbale.
• 00:14:40 Čili fotbal v rodině! A vy jako...
• 00:14:43 A vodil vás tatínek na zápasy,
  který pískal?
• 00:14:46 Nevodil.
  Protože jsem byla příliš malá.
• 00:14:49 On potom fotbalu nechal,
• 00:14:51 odešel razatně,
  z politických nějakých důvodů.
• 00:14:55 -Odmítal se nějak...
  -Co?
• 00:14:57 -Účastnit.
  -Čeho?
• 00:15:00 -No nechtěl vstoupit do strany!
  -Jo takhle!
• 00:15:02 -A to rozhodčí fotbaloví museli?
  -Bylo to lepší.
• 00:15:06 No pískali podle toho některý.
• 00:15:13 To vás možná překvapím,
• 00:15:15 já jsem dlouholetej
  odmalička fotbalovej fanda.
• 00:15:20 Já si totiž
  na vašeho tatínka pamatuju.
• 00:15:22 -Tak to je krásný.
  -Výbornej rozhodčí.
• 00:15:26 -Tak asi musel kvůli tomu pryč.
  -To nevím, kvůli čemu musel pryč.
• 00:15:30 Ale víte, že já si dokonce
  pamatuju, že v r. 82, 1982.
• 00:15:36 Neplačte!
• 00:15:37 Opravdu! Váš tatínek pískal
  ve vršovickým Ďolíčku
• 00:15:43 zápas Bohemky s Vítkovicema.
• 00:15:48 Bohemka vedla a obránce Bohemky
  Prokeš, 10 min. před koncem
• 00:15:53 zahrál v šestnátce rukou
  a váš tatínek tu penaltu nepísk.
• 00:15:59 Zlatej člověk! Opravdu!
  To si můžete ověřit.
• 00:16:07 Já jsem říkal, Špalek,
  to je náš člověk!
• 00:16:10 -Máte taky rád Klokany?
  -No jo, já tam chodím!
• 00:16:14 Já tam trpím tejden co tejden,
  jak zvíře!
• 00:16:16 Ale to bylo jedinkrát,
  co Bohemka se stala mistrem ligy
• 00:16:19 a právě bych řek, že částečně
  i zásluhou vašeho tatínka.
• 00:16:23 Kdyby on tu penaltu písknul,
  tak bůhví, kde by to skončilo.
• 00:16:28 A moc mistrovskejch titulů
  ta Bohemka nemá.
• 00:16:31 Jenom jeden!
• 00:16:32 -Tento!
  -Tenhleten!
• 00:16:34 -Vidím, že máte přehled docela!
  -Maličko. Už se ztrácím.
• 00:16:37 Prokeš takhle rukou!
  No blbec! Takhle tam šáhnul!
• 00:16:40 -Ale tatínek...
  -To byla nastřelená.
• 00:16:41 -Cože?
  -To byla nastřelená ruka.
• 00:16:43 Vy jste tam byla taky?
• 00:16:46 Já nevím, jestli byla nastřelená,
  ale byla to jasná penalta.
• 00:16:49 To jsem tak chtěl pochválit
  vašeho tatínka.
• 00:16:52 Škoda, že přestal pískat,
  protože nám by se hodil častějc.
• 00:16:57 Ale vy jste, říkáte,
  že nějaký geny tam byly ob koleno,
• 00:17:01 ale vy jste snad prvně na divadle
  stála už jako hodně malá.
• 00:17:05 Jako 5tiletá jsem stála
  poprvé na jevišti.
• 00:17:08 Jak se to stane?
• 00:17:08 Stalo se to tak, že můj bratr
• 00:17:10 dělal odmalička hokej,
  už asi od 4 let.
• 00:17:14 A šel z hokejovýho tréninku,
  když mu bylo asi 11.
• 00:17:17 A zjistil, že v Divadle na provázku
  hledají dětské herce
• 00:17:20 do obsazení Lišky Bystroušky,
• 00:17:22 na to, aby ty děti
  hrály ty zvířátka.
• 00:17:25 Velcí herci, dospělí,
• 00:17:26 hráli revírníka, revírníkovou
  a ty lidský postavy
• 00:17:28 a děti měly hrát ty zvířátka.
• 00:17:32 A bratr tam složil úspěšně konkurz
  na roli drozda, tuším.
• 00:17:38 A začal tam zkoušet toho drozda.
• 00:17:41 A nějak došlo k tomu,
  že já s tatínkem
• 00:17:43 jsme ho šli vyzvednout
  na nějakou tu generální zkoušku.
• 00:17:47 A tam seděl Jirka Pecha
  v tom zákulisí, odpočíval.
• 00:17:50 Já jsem tam nakukovala
  na to jeviště
• 00:17:53 a on říkal, tobě se to líbí, že?
• 00:17:56 Já říkám, no, hrozně.
  Chtěla bys hrát? No, hrozně.
• 00:18:00 To byla generální zkouška,
  3 dny před premiérou.
• 00:18:02 Říkal, tak běž, postav se
  doprostřed jeviště a zakřič:
• 00:18:07 Kdo je tady režisér? Já chcu hrát!
• 00:18:10 -To vás naved takhle Pecha?
  -Pecha.
• 00:18:12 A protože jsem byla vždycky
  poslušný děvče, tak jsem zastavila
• 00:18:16 tu generální zkoušku
  touhletou větou.
• 00:18:21 A ten režisér Pospíšil
  tenkrát říkal,
• 00:18:23 to je úplně odzbrojující!
• 00:18:25 Tak jí dejte kostým šestýho kuřete!
• 00:18:30 Takže já jsem si doslova,
  já jsem si takhle řekla o roli.
• 00:18:34 -Ale vyplatilo se.
  -Vyplatilo se to, no.
• 00:18:36 Použila jste tuhle metodu
  i potom v dospělosti někdy?
• 00:18:39 -Zastavila představení!
  -Já chcu hrát!
• 00:18:43 -Ne, už ne, už ne.
  -To už ne.
• 00:18:45 Čili pak jste s bratrem
  oba dva hráli v Lišce Bystroušce?
• 00:18:47 Oba dva hráli v Lišce Bytroušce
• 00:18:49 a potom vlastně Bolek Polívka
  přivezl do Čech Chantal Poullain.
• 00:18:54 Tenkrát svůj nový objev z Francie.
• 00:18:58 A společně zkoušeli a psali hru
  Šašek a královna
• 00:19:02 a hledali tam postavu
  takové loutky, která ožije.
• 00:19:06 A Bolek si vlastně vybral mě
• 00:19:07 a já jsem začala hrát
  v jeho inscenacích
• 00:19:09 a začala jsem hrát
  v dospělých inscenacích
• 00:19:11 a nějak jsem se tam...
• 00:19:12 -To už jste ale byla větší, ne?
  -Třeba 7miletá. Větší.
• 00:19:15 Když Bolek přivez Chantal,
  vám bylo 7?
• 00:19:17 Od tý doby to už bylo pak jasný.
  Nějaká střední škola, DAMU.
• 00:19:24 Ne, ne, já nemám vzdělání v oboru.
• 00:19:26 -Že nejste vystudovaná herečka?
  -Nejsem.
• 00:19:29 -Ale vypadáte tak,
  -Opravdu?
• 00:19:36 Já jsem šla studovat gymnázium,
• 00:19:37 protože jsem dělala
  základní školu,
• 00:19:40 která byla specializovaná
  na cizí jazyky,
• 00:19:44 takže jsem chtěla pokračovat v tom
  na gymnáziu
• 00:19:47 a říkala jsem si,
  že potom půjdu na DAMU.
• 00:19:49 A potom už se mi na DAMU nechtělo,
• 00:19:52 protože jsem hrála
  v profesionálním divadle,
• 00:19:54 ve velkejch inscenacích.
• 00:19:56 A přišlo mi to tenkrát
  jako krok zpátky,
• 00:20:00 nebo jak to říct.
• 00:20:01 Protože jsem vlastně byla
  v tom divadelním provozu naplno.
• 00:20:03 Takže jste DAMU nepotřebovala.
  Měla jste ten dojem.
• 00:20:06 Ani ne, nepotřebovala.
• 00:20:07 Chodila jsem tam
  na technický disciplíny.
• 00:20:09 Domluvila jsem se
  s jednotlivejma pedagogama.
• 00:20:11 Chodila jsem na akrobacii,
• 00:20:13 chodila jsem třeba na step,
  chodila jsem na pohyb.
• 00:20:15 A to jde takhle?
  Že nejste studentka?
• 00:20:17 Neděláte přijímačky.
• 00:20:18 Byla to věc ochoty těch profesorů,
• 00:20:21 že se mi věnovali tenkrát
  bezplatně.
• 00:20:24 -Vás učili salta a tyhle věci?
  -Ano.
• 00:20:26 Pan prof. Pachl mě učil
  salto vpřed i vzad.
• 00:20:29 To vy jste potřebovala
  do nějaký hry?
• 00:20:31 Nepotřebovala,
  ale chtěla jsem to umět.
• 00:20:34 -Aha.
  -No.
• 00:20:35 Tak herec má mít
  nějaké schopnosti,
• 00:20:37 má se nějak rozvíjet,
  má na sobě pracovat.
• 00:20:40 Že by v Lucerně kněžna
  přišla na jeviště...
• 00:20:44 V současným divadle
  je to klidně možný!
• 00:20:47 Dneska ta moderna možná jo.
• 00:20:50 Že bych u normálního divadla čekal,
  že potřebujete takovýhle věci?
• 00:20:54 -Asi jste tam chtěla chodit, ne?
  -Asi.
• 00:20:57 Čili vy nemáte,
• 00:20:58 to vysokoškolský vzdělání
  žádný nemáte.
• 00:21:01 Mám 4 semestry na divadelní vědě,
  na Filozofické fakultě.
• 00:21:05 -Divadelní vědě?
  -Divadlení vědě.
• 00:21:06 Já jsem si ještě chvilku myslela,
  že bych byla intelektuálkou.
• 00:21:09 V podstatě vám to
  nějaký základy dalo.
• 00:21:10 Vy byste mohla učit klidně dneska,
  na nějaký herecký škole.
• 00:21:13 To bych mohla. A taky to nastane
  snad od října.
• 00:21:19 Že budete od října učit?
• 00:21:21 Já jsem zrovna vzápětí chtěl říct,
  že na to, abyste učila jste mladá.
• 00:21:24 Já jsem učila už v 25 letech.
  Já jsem učila na konzervatoři.
• 00:21:27 -Já jsem vyvedla jeden celý...
  -Vy jste učila herectví?
• 00:21:29 -Herectví. Ano.
  -Už v 25?
• 00:21:31 Ano.
• 00:21:33 Já myslel, že takový ty starý,
  co už nehrajou, to učej.
• 00:21:38 -V 25 jste učila?
  -Já jsem učila, ano.
• 00:21:41 -To je nějaký divný.
  -Je to divný?
• 00:21:42 Jak na vás přišli?
• 00:21:44 Přišel na mě kolega Ivan Řezáč,
  který první měl prohlásit,
• 00:21:47 že by rád učil se mnou,
  což se potkalo
• 00:21:50 s podobnými reakcemi,
  které jste právě předvedl.
• 00:21:58 Opravdu nebývalo to zvykem.
• 00:22:02 Ale myslím, že ten Ivan
• 00:22:03 nějakým způsobem
  si za mnou stál, řekněme.
• 00:22:07 Díky němu jsem tam nastoupila.
• 00:22:09 A teď nastupuju na pražskou DAMU,
• 00:22:11 kde ale už těch vrstevníků mých
  učí více.
• 00:22:16 Takhle mladejch?
• 00:22:19 Tak asi to je taky dobře,
• 00:22:20 že víc komunikujete
  s těma studentama.
• 00:22:23 Že ten člověk z toho oboru,
  kterej ho aktivně dělá,
• 00:22:25 je samozřejmě nějakým přínosem.
• 00:22:28 Ale vy jste členkou ND,
  jestli se něco nezměnilo.
• 00:22:32 -Jste pořád?
  -Jsem pořád.
• 00:22:35 Taky jste hrála v mnoha filmech,
  ale musím říct, teprve až teďka,
• 00:22:41 letos jste dostala takovou tu,
• 00:22:43 asi nejvyšší u nás ocenění
  pro herce, Český Lev.
• 00:22:46 To jste dostala až teďka!
• 00:22:48 Musím říct, že mně samotnýmu
  jste utkvěla
• 00:22:51 v mnoha zajímavých filmech.
• 00:22:52 Milenci a vrazi. To jste byla,
  podle mě, na Českýho lva!
• 00:22:56 Nebo třeba,
  to jsem si někde přečet,
• 00:22:59 ne, že bych si to pamatoval,
• 00:23:00 vy jste dokonce hrála
  ve filmu Kolja!
• 00:23:02 Ano.
• 00:23:03 Kdybyste mě zabila, tak nevím co.
• 00:23:05 To nesmíte mrkat, abyste zjistil,
  co tam hraju.
• 00:23:08 Abych vás zahlíd,
  musím takhle sedět!
• 00:23:12 -Sirky ve vočích.
  -Že to bylo něco takovýho malýho?
• 00:23:14 A co?
• 00:23:15 Taková Ruska se zlatým zubem,
• 00:23:17 která tam přijede s tou tetou
  slavit svatbu falešnou jejich.
• 00:23:21 A slavěj to v tom obýváku.
• 00:23:23 Vám ještě udělali kvůli tomu
  zlatej ruskej zub?
• 00:23:25 To mi nasadili.
  To jsem nenechala si sáhnout.
• 00:23:28 -Jeden záběr.
  -Ne jeden záběr.
• 00:23:30 To byl celej natáčecí den, ale...
• 00:23:35 Říkal potom Honza Svěrák,
  že se do toho špatně stříhalo,
• 00:23:38 protože to šampaňské bylo skutečné
  a jednou měl někdo ruku tady,
• 00:23:45 další v záběru ji měl tady.
• 00:23:47 Že to nemoh moc dobře sestříhat.
  Jsme se tam nějak rozveselili.
• 00:23:51 -Čili ve filmu jste moc nebyla.
  -No. Ale natáčení to bylo pěkný.
• 00:24:03 Už jsem tady mluvil s vaší kolegyní
  Táňou Medveckou, ten film,
• 00:24:09 já jsem to neviděl, ale vím,
  že to je ve 3 lidech prakticky.
• 00:24:13 Vy, Taťjana Medvecká
  a Jirka Schmitzer.
• 00:24:18 To je ta ústřední trojice.
  Ještě tam jsou další postavy.
• 00:24:20 -Ale tohle je taková základní.
  -Taková ta hlavní.
• 00:24:23 Ona hraje nějakou bejvalou milenku.
• 00:24:25 -A já současnou.
  -Současnou milenku.
• 00:24:27 Toho starýho Schmitzera.
• 00:24:32 Ještě umírajícího, ke všemu.
  Jestli jsem to dobře pochopil.
• 00:24:36 Já si tak dedukuju,
• 00:24:38 já jsem třeba marně přemejšlel,
  když jsem sem dneska jel,
• 00:24:40 jestli já jsem vás viděl
  v nějaký komedii.
• 00:24:44 Vy jste asi od základu
  dramatická herečka.
• 00:24:46 Vám se komediální...
• 00:24:48 Hrála jste něco,
  že by se lidi smáli?
• 00:24:49 No, na divadle často.
• 00:24:52 Já se dokonce považuju
  za komickou herečku.
• 00:24:54 Ale v tom filmu...
• 00:24:55 Vy sama sebe považujete
  za komickou herečku?
• 00:24:57 Že hrajete samý takový
  srdcervoucí tohlecto!
• 00:24:59 Já nevím. Herec je, bohužel
  determinován tím,
• 00:25:03 jaký dostane úkol!
• 00:25:05 -A na divale?
  -Na divadle je hraju.
• 00:25:07 -A co třeba?
  -Lízu Doolittlovou třeba.
• 00:25:09 Doolittloou! A vy jste měla
  nějakou klikatější cestu,
• 00:25:13 než jste zakotvila v tom Národním?
• 00:25:15 Já nevím, jestli to je výhoda,
  nebo nevýhoda.
• 00:25:18 Váš bratr je režisér divadelní,
  taky herec
• 00:25:21 a taky, by se dalo říct, principál
  divadelního spolku Kašpar.
• 00:25:25 Taky jste tam hrála nějakou dobu,
  že jo?
• 00:25:28 Tam jsem byla právě v době
  na tý střední a vysoký škole.
• 00:25:33 A potom jsem dospěla k rozhodnutí,
• 00:25:35 po nabídce, která přišla
  z Činoherního klubu,
• 00:25:38 že žiju strašně ve stínu toho,
  že jsem sestrou svého bratra.
• 00:25:44 Protože v rámci
  toho divadelního provozu
• 00:25:46 vzniká spousta nepříjemých situací,
• 00:25:48 začnou nějaký dohady,
  proč to hraje tahleta?
• 00:25:51 Samozřejmě, když je ségra.
• 00:25:54 Já to prostě nesnáším.
  Tyhle druhy pomluv.
• 00:25:56 Jako, že protekční,
  jste měla pocit,
• 00:25:58 že jste brána, jako protekční?
• 00:25:59 Že bych mohla být brána.
  Nebo možná jsem byla brána! Nevím.
• 00:26:03 Ale každopádně mě to nebavilo,
  tahle pozice.
• 00:26:06 Navíc, bratr tu situaci řešil tím,
• 00:26:07 že byl na mě přísnější,
  než na všechny ostatní.
• 00:26:10 Takže já jsem byla
  pod bičem otrokáře
• 00:26:12 a ještě si všichni mysleli,
  že jsem protekční.
• 00:26:14 Tak jsem říkala, to je kombinace
  opravdu na houby.
• 00:26:17 Takže se zkusím emancipovat.
• 00:26:19 Tenkrát jsem kývla na nabídku
  z Činoherního klubu v Praze.
• 00:26:22 Tam jsem byla 4 roky
• 00:26:24 a pak jsem 4 r. působila
  v Divadle Na Zábradlí.
• 00:26:27 Teď jsem nějakou 9., 10. sezónu,
  s pauzami, s dětmi, v ND.
• 00:26:33 Měla jste nějakou vysněnou roli?
• 00:26:38 Já se rád hereček ptám,
  jestli snily o tom si zahrát Julii?
• 00:26:42 Nebo Manon Lescaut.
  Nebo já nevím co.
• 00:26:45 Měla jste? A potkávaly vás role,
  který jste chtěla?
• 00:26:48 -Nebo se vám to vyhýbalo?
  -Potkávaly mě.
• 00:26:50 Já jsem měla velký štěstí na role.
• 00:26:53 Já jsem chtěla hrát Mášu
  ve Třech sestrách,.
• 00:26:56 A tu jsem hrála velice brzy,
  v 21 letech.
• 00:26:58 Což možná bylo až předčasné,
  teď, když to vidím zpětně.
• 00:27:02 Já mám ráda hry
  Antona Pavloviče Čechova.
• 00:27:06 Takže jsem hrála
  ve Strýčkovi Váňovi
• 00:27:08 obě dvě ty postavy,
• 00:27:09 postupně jsem se vyměnila
  v obou dvou těch krásných rolích.
• 00:27:15 Z těch shakespearovských postav
  jsem měla štěstí na Ofélii.
• 00:27:19 -Vy jste hrála Ofélii? Prosím vás.
  -No, no.
• 00:27:22 Pak Rosalindu v Jak se vám líbí,
• 00:27:24 což byla moje
  zdaleka nejoblíbenější.
• 00:27:27 A Kateřinu ve Zkrocení zlé ženy.
• 00:27:28 Já jsem říkal, za film,
• 00:27:30 to je asi poslední, co jste točila,
  máte toho...
• 00:27:33 To pro vás možná bylo fajn,
• 00:27:35 herci jsou rádi,
  když dostanou cenu,
• 00:27:38 že si všimne někdo
  jejich výkonu hereckýho atd.
• 00:27:42 Potěšilo vás to?
• 00:27:43 Nebo ty ceny berete, ty ankety,
  jako, je to sláva na 1 den?
• 00:27:48 Potěšilo mě to. Já si myslím,
  že si to člověk má užít, tu slávu,
• 00:27:52 když ví, že třeba trvá jen chvíli,
• 00:27:55 nebo že to je nějaký pozlátko
  na tý práci.
• 00:27:57 Ale tak, bylo to určitě hezký
• 00:27:59 a ještě navíc jsem dostala
  měsíc předtím, za stejnou roli
• 00:28:02 Cenu filmové kritiky.
• 00:28:04 Takže to bylo takový, najednou
  byla taková velká žeň,
• 00:28:07 během jednoho měsíce.
• 00:28:09 A projeví se to třeba v nabídkách?
• 00:28:11 Třeba si režiséři řeknou,
• 00:28:13 hele, pozor, tady jsme trošku
  opomíjeli.
• 00:28:15 Mám pocit, od té doby
  nějaké nabídky pravidelně chodí.
• 00:28:19 Teď jsem čerstvě dotočila film,
• 00:28:22 který nepřišel
  na základě těch ocenění,
• 00:28:25 ale na základě toho filmu.
• 00:28:27 Teď jsem dotočila film
  o Antonínu Dvořákovi
• 00:28:30 s Jaroslavem Brabcem, režisérem.
• 00:28:33 S Hynkem Čermákem v hlavní roli.
  Tam hraju jeho ženu Annu.
• 00:28:36 -Hrajete...
  -Paní Dvořákovou.
• 00:28:39 To byla krásná práce.
  To jsme skončili předevčírem.
• 00:28:41 Jsme měli poslední natáčecí den.
• 00:28:43 Na divadle zkoušíte něco hezkýho?
  Já vím, že je před prázdninama.
• 00:28:47 -Nějakou premiérku chystáte?
  -Premiérku chystáme až na září.
• 00:28:51 Nezkouším v ND, zkouším
  s nově vzniklým
• 00:28:54 divadelním sdružením Verze,
• 00:28:56 které založil Igor Chmela,
  Jana Janěková ml.
• 00:29:00 -To je při ND?
  -Ne, ne.
• 00:29:02 Úplně mimo! Jste se dali dohromady.
  Jakže se to jmenuje?
• 00:29:05 -Verze.
  -Verze. Spolek Verze.
• 00:29:08 A vy teď něco zkoušíte.
• 00:29:10 Zkoušíme současnou německou hru
  v režii Thomase Zielinskýho.
• 00:29:13 Premiéru bychom měli mít v září
  v divadle Palace.
• 00:29:16 -Jakže se to jmenuje? Ten kus?
  -Úča musí pryč.
• 00:29:19 -Úča musí pryč!
  -Hádejte, koho hraju!
• 00:29:22 Úču! Přijdu se podívat!
  Petra Špalková!
• 00:29:34 Přátelé, naším dalším hostem
  je zpěvák
• 00:29:37 a zároveň taky hudební skladatel
  Bohouš Josef!
• 00:29:51 -To je Petra, to je Josef!
  -My už jsme se seznámili.
• 00:29:57 Hele, já si myslím, ty sis
  s tím svým jménem musel užít.
• 00:30:01 Tak jako na škole. Když má někdo
  takhle 2 křestní jména.
• 00:30:06 Já jsem dlouho u tebe nevěděl,
  co je křestní a co je příjmení.
• 00:30:11 -Ty to asi víš!
  -Já to vím.
• 00:30:15 Většina lidí si myslí,
  že to je nějakej pseudonym.
• 00:30:18 Což není. Já mám v občance napsáno
  Bohumil Josef.
• 00:30:24 Mně se zdálo to Bohumil.
  že je takový možná až moc dlouhý
• 00:30:28 a takový lehce neosobní,
  tak jsem si povídal,
• 00:30:31 budu si říkat Bohouš Josef.
• 00:30:35 Ty jsi dneska profesionál!
  Že jo? Že se živíš muzikou.
• 00:30:43 Ale mám takovej dojem,
  že jsi nevystudoval hudbu.
• 00:30:48 -Ne, ne, ne.
  -Kam jsi měl našlápnuto původně?
• 00:30:51 Já jsem po základce,
  tak jsem šel dělat...
• 00:30:54 -Když jsi dodělal základku.
  -Úspěšně.
• 00:30:59 -Napoprvé.
  -Napoprvé.
• 00:31:01 -Tak jsi šel co?
  -Na střední zemědělskou školu.
• 00:31:04 -Střední zemědělskou.
  -Jako operátor živočišné výroby.
• 00:31:08 -Ono to zní docela tak vznešeně.
  -A co jsi operoval?
• 00:31:13 Já jsem v podstatě dělal všechno.
  Dělal jsem inseminátora.
• 00:31:20 A to při škole,
  nebo jsi už nastoupil...
• 00:31:23 Jako melouch!
• 00:31:28 Nebo jsi po škole nastoupil,
  že jsi někam šel do háku.
• 00:31:32 Ne, to jsem šel rovnou po škole,
  tak jsem šel na tu střední školu.
• 00:31:35 Já myslím tu zemědělskou!
  Jsi dokončil a šel jsi dělat...
• 00:31:41 Ne, to jsem šel dělat
  strojní vejšku.
• 00:31:45 A proč jsi dělal inseminátora?
  To praxi nějakou? Z tý zemědělský?
• 00:31:50 Já tomu neozumím!
• 00:31:51 To bylo v rámci
  tý zemědělský školy!
• 00:31:53 Tam jsme se učili, já nevím,
  o kruhových dojírnách.
• 00:31:58 -Takže jsme se učili dojit.
  -Je ti to dnes k něčemu?
• 00:32:03 Podojíš si o prázdninách
  někde něco?
• 00:32:10 Uchopíš struk o prázdninách,
  jen abys nevyšel ze cviku?
• 00:32:16 Ale už jsem nad tím přemejšlel!
• 00:32:20 Ne, tak jsme si tak povídali...
• 00:32:24 -S kým?
  -S mojí Alenkou.
• 00:32:27 -Že bysme si zařídili na stáří...
  -Farmičku.
• 00:32:32 Tak. Abychom byli soběstačný.
  Můžem tam klidně mít kravičku!
• 00:32:37 -No jasně! Když to umíš!
  -A já to umím.
• 00:32:40 No tak, farmička
  není špatnej nápad! Kravička...
• 00:32:43 Přesně tak.
  Až to nebude psát ty noty.
• 00:32:46 Já teda noty neumím.
  Až nebudou nápady.
• 00:32:49 Až nebudou nápady,
  že bys moh v září začít farmařit!
• 00:32:52 Kozenku!
• 00:32:55 -Ty máš nápadů furt dost.
  -Nezaseju...
• 00:33:01 Už nezaseju, ano. Na samotě u lesa.
• 00:33:04 Ale tys to ťuknul,
  já bych asi sám se na to neptal.
• 00:33:08 Je zajímavý to, že ty jseš
  hudební skladatel, píšeš muzikály
• 00:33:13 a neumíš noty!
• 00:33:14 -Neumím.
  -Beatles taky neuměli noty.
• 00:33:17 Ale jednak nepsali muzikály,
  jednak si to hráli sami.
• 00:33:20 Jak ses s tím popasoval?
  Jak ty to teda děláš?
• 00:33:25 Napíšeš muzikál, ono to trvá
  2,5 ? 3 hodiny.
• 00:33:28 A co? To nosíš v hlavě,
  pak to někomu pískáš?
• 00:33:32 -Já si to nahraju sám většinou.
  -Dobře, máš nějakej nápad.
• 00:33:37 Ty si ho nezapíšeš do not,
  jako skladatelé.
• 00:33:41 Jako Dvořák třeba si zapsal.
• 00:33:44 Dneska je dobrý,
  že jsou různý diktafony,
• 00:33:47 který jsou
  i v telefonech chytrejch.
• 00:33:49 Takže já jedu třeba autem,
  teď mě napadne nějaká melodie,
• 00:33:55 tak si ji začnu zpívat,
• 00:33:56 už tam slyším tak nějak
  tu orchestraci.
• 00:34:00 Tak si vezmu diktafon,
  zazpívám si to,
• 00:34:03 k tomu si tam řeknu
  nějakou poznámku.
• 00:34:05 Že třeba tady to
  by měly hrát dechy, tady to smyčce.
• 00:34:10 Potom přijdu domů, doma mám studio,
  kde mám software,
• 00:34:14 kterej je skoro plnohodnotnej
  se symfoňákem,
• 00:34:19 s velkým žesťovým orchestrem.
• 00:34:22 A tam si to tak začnu všechno
  postupně nahrávat
• 00:34:27 a dodělávat ty aranže.
• 00:34:30 Takže tvoje díla
  prakticky v notách nejsou.
• 00:34:34 Dneska už jsou zase
  takový softwary, který ti umožní,
• 00:34:39 když se to tam nahraje
  do toho počítače,
• 00:34:41 tak on potom vytiskne partituru.
• 00:34:43 -Kolik jsi napsal doteďka muzikálů?
  -2.
• 00:34:46 Já jsem teda viděl nejspíš
  ten tvůj první.
• 00:34:49 Pozor, já nevím, jestli to víte,
  napsal muzikál Mona Lisa.
• 00:34:54 A sám si v tom zahrál.
  Co jsi hrál, řekni.
• 00:34:58 -Da Vinciho. Ale to jsem nechtěl.
  -Leonardo da Vinci.
• 00:35:01 A to musím říct, že Bohouš
• 00:35:04 naprosto změnil moje představy
  o podobě Leonarda da Vinci.
• 00:35:11 Protože, při vší úctě k tobě,
• 00:35:14 čekal jsem, že přijde na jeviště
  Leonardo a přišel člověk
• 00:35:18 se sympatickým vzhledem
  operátora zemědělské výroby.
• 00:35:31 Což říkám při vší úctě,
• 00:35:32 ale největší genius lidstva
  nesjpíš, Leonardo,
• 00:35:36 já jsem si ho představoval jinak.
• 00:35:39 Já jsem ti věřil 1/2 těch věcí,
  cos tam říkal.
• 00:35:41 Ale zpívals to výborně!
  Já to nemyslím ve zlým!
• 00:35:44 Ale přece jenom, známe ty obrázky
  toho Leonarda,
• 00:35:47 já jsem si ho představoval jinak.
• 00:35:50 Já taky měl spoustu řemesel.
  Já jsem vlastně zemědělec.
• 00:35:55 Potom mám 3 r. strojní vejšky,
  na vojně jsem dělal zubaře,
• 00:36:02 jednou jsem tam i stříhal.
• 00:36:05 De facto jsem taky
  renesanční člověk.
• 00:36:08 Jo takhle!
  Že obsáhneš víc profesí!
• 00:36:11 Já nevím, když on maloval
  tu Monu Lisu, a to ty budeš vědět,
• 00:36:15 kolik ono mu bylo?
• 00:36:16 On nemusel být zas tak starej.
• 00:36:18 Já znám tu jeho podobu
  starej, šedivej, fousatej.
• 00:36:22 Kolik bylo Leo...
• 00:36:23 -Tam je problém...
  -Co?
• 00:36:25 Že oni jsou dohady,
  jak vlastně ten obraz vzniknul.
• 00:36:30 -O tom byl ten muzikál.
  -O tom byl ten muzikál.
• 00:36:33 -Kolik ono mu bylo?
  -Tak okolo 40 let.
• 00:36:36 On to ale maloval v rozmezí
  možná 10 let.
• 00:36:39 Protože to přemalovával.
• 00:36:41 Tam vlastně maloval možná
  toho svýho sluhu a partnera Salaie.
• 00:36:48 -To jsou takový dohady.
  -Přesně tak.
• 00:36:50 -Že Mona Lisa je vlastně Mon Lis.
  -Je to možný.
• 00:36:54 Jsou takový teorie.
  Bohouši, musím říct,
• 00:36:57 to jsem teď zmínil
  tvou muzikálovou tvorbu,
• 00:37:00 v tom asi úspěšně pokračuješ.
• 00:37:04 Ale ty jsi vtrhnul do tý český
  popmusic se svou kapelou,
• 00:37:09 která se jmenovala,
• 00:37:12 já nevím, jestli ještě jmenuje,
  Burma Jones.
• 00:37:14 Co to vůbec je Burma Jones?
• 00:37:16 Burma Jones je postava z knížky
  Spolčení hlupců.
• 00:37:20 Což napsal John Kennedy Toole.
• 00:37:23 Tam je takovej černošskej vrátnej,
  kterej je takovej flegmatickej,
• 00:37:28 furt tam poslouchá nějakou
  funkovou muziku.
• 00:37:31 A tam je napsáno Burma,
  že se jmenuje.
• 00:37:34 A na 2 stránkách, na str. 72 a 94
  je napsáno Burma Jones.
• 00:37:39 Celý jeho jméno. A po tom,
  podle něj jsme se pojmenovali.
• 00:37:43 -A to tě nějak zaujalo.
  -Mě ne. Vaška Křivance.
• 00:37:47 Protože to je pan učitel,
  ten si to přečet,
• 00:37:51 byl z toho úplně nadšenej
  a my jsme na něj dali.
• 00:37:53 To je hezkej název pro skupinu,.
  Burma Jones. To se dobře pamatuje.
• 00:37:56 Když i já si to dodneška pamatuju.
  Existuje ta kapela ještě?
• 00:38:00 My jsme teď dali dohromady
• 00:38:01 skoro po 20 letech
  původní sestavu.
• 00:38:05 A teď hrajeme každej tejden
  a je to skvělý.
• 00:38:08 Hrajete? Čili máte nějaký
  nový písničky.
• 00:38:10 Teď je budeme dělat.
• 00:38:12 Já bych řek, že asi největší,
  dodneška možná,
• 00:38:15 já nevím,
  jak se ta písnička jmenuje.
• 00:38:17 -Kapkami se protloukám...
  -Je znalec. Samba v kapkách deště.
• 00:38:25 Je to takhle nějak?
  Jak se to jmenuje?
• 00:38:28 -Samba v kapkách deště.
  -Je to takhle, že jo?
• 00:38:35 Kapkama se proplétám,
  co rytmem samby zní. To je ono.
• 00:38:45 Ale ještě mi řekni takovou věc.
  Víš, co je zajímavý?
• 00:38:49 Že často ti zpěváci
  mění tu image.
• 00:38:52 Tzn., že se třeba ostříhaj.
  To ty ještě...
• 00:38:57 I ten Jágr už se ostříhal!
• 00:38:59 A to byl poslední,
  takovej bych řek,
• 00:39:01 dlouhovlasá hvězda.
• 00:39:02 A ty nějak na tom si zakládáš,
  že neměníš tu image.
• 00:39:06 -Mně totiž nepadaj tak moc vlasy.
  -Cože?
• 00:39:09 Že nemám kolečko, že vlasy drží.
• 00:39:13 Já jsem myslel
  z módních důvodů nějakejch.
• 00:39:16 Že třeba sis neřek, to dlouhý,
  ono už se to nenosí. Co?
• 00:39:20 Mě to takhle baví.
  Já jsem takovej zastydlej mánička.
• 00:39:25 -Jestli jsi o tom neuvažoval.
  -Takovej hipík furt.
• 00:39:30 Jestli jsi neuvažoval třeba
  že to ostříháš, co to udělá?
• 00:39:33 -Jak budeš vypadat?
  -Ne.
• 00:39:34 Ani o prázdninách jsi nezkoušel
  jak vypadáš?
• 00:39:38 Občas tak procházím okolo zrcadla.
  Já jsem docela takhle spokojenej.
• 00:39:43 Na čem teď pracuješ?
• 00:39:45 Jezdíš v autě,
  nápady se ti honěj hlavou.
• 00:39:48 Je zaděláno na nějakej muzikál,
  nebo nový písničky?
• 00:39:52 Co tak teďka?
• 00:39:53 Ptal jsem se Petry na premiéru,
  v čem teď hraje, tak ptám se,
• 00:39:57 co tak jako, čím potěšíš
  posluchače, fanynky, fanoušky,
• 00:40:02 jako jsem třeba já,
  v nejbližší době?
• 00:40:06 Já jsem tvůj velkej fanoušek.
  Ty to víš!
• 00:40:09 -Jsem řek určitě už jednou.
  -Jsme si to kolikrát řekli!
• 00:40:12 -Cože?
  -Kolikrát jsme si to řekli.
• 00:40:13 Já si pamatuju jen jednou!
• 00:40:18 Já jsem v dubnu, byla premiéra
  Adama a Evy.
• 00:40:22 Muzikál Adam a Eva.
  Tam jsi dělal k tomu muziku.
• 00:40:25 Zdeněk Zelenka dělal
  režii, scénář.
• 00:40:28 Boris Pralovszký dělal texty.
• 00:40:30 -To máš za sebou.
  -To mám za sebou.
• 00:40:33 A teď jsme začali s tou Burmou
  zase jezdit.
• 00:40:37 A připravujeme nový CD,
  který, pokud se to povede,
• 00:40:43 tak by mohlo bejt na podzim.
• 00:40:44 Máš třeba už zaděláno?
  Jenom nějakej nápad jednoduchej.
• 00:40:47 Říkali jsme si se Zdeňkem Zelenkou
  a s Borisem Pralovszkým,
• 00:40:50 že jsme byli dobrej tým,
  že by bylo fajn to zachovat.
• 00:40:56 Tak Zdeněk má nápady
  zase na muzikály,
• 00:41:02 tak zkusíme něco udělat společně.
• 00:41:03 Ale to se dopředu neříká,
  protože nápady se tady kradou.
• 00:41:06 To se musí zaklepat.
• 00:41:08 To si musíme počkat, jestli
  z tý spolupráce něco vznikne.
• 00:41:12 Tak jo! Děkuju!
  Bohouš Josef!
• 00:41:20 Můžeš si zase sednout.
• 00:41:24 Přátelé, to je pro dnešek všechno,
  já vám děkuju za pozornost.
• 00:41:29 Řek bych a rád to říkám,
• 00:41:30 že jsme možná zase
  v některejch věcech chytřejší.
• 00:41:34 Už víme něco více o florbalu,
• 00:41:35 díky jednoznačně nejjasnější
  české florbalové hvězdě,
• 00:41:39 dověděli jsme se něco o Bohoušovi
  a víme taky, co má za lubem Petra.
• 00:41:47 Mějte se pěkně
  a za týden na shledanou!
• 00:41:49 Skryté titulky
  Eva Svobodová