iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
17. 6. 2011
21:40 na ČT1

1 2 3 4 5

60 hlasů
110714
zhlédnutí

Všechnopárty

Filip Renč — Arnošt Goldflam — Antonín Procházka

42 min | další Zábava »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Všechnopárty

  • 00:00:33 Dobrý večer, děkuju.
  • 00:00:35 Dobrý večer samozřejmě přeji i vám,
    milí televizní diváci.
  • 00:00:39 Asi nemusím opakovat,
    že pravidelně, ve stejnou dobu,
  • 00:00:42 se vám hlásíme odtud,
    tedy z pražského divadla Semafor!
  • 00:00:45 Samozřejmě, v zákulisí
  • 00:00:47 už jsou v tuto chvíli připraveni
    naši dnešní hosté!
  • 00:00:49 Ještě, než vám řeknu,
    co ti hosté mají společného,
  • 00:00:52 protože naši hosté mají vždycky
    něco společného,
  • 00:00:55 tak vám řeknu takovou teorii,
    kterou jsem nedávno slyšel.
  • 00:00:58 A sice, že režisér je člověk,
    který jiné učí, co sám neumí.
  • 00:01:03 Ona je to trošku pomluva.
  • 00:01:05 To možná vymyslel nějakej
    neúspěšnej herec!
  • 00:01:08 Říkám to jen proto,
  • 00:01:09 že naši dnešní hosté
    tuto teorii popírají!
  • 00:01:11 Protože oni, a to je to,
    co mají společného,
  • 00:01:14 oni jsou současně dobří herci,
    stejně, jako dobří režiséři!
  • 00:01:18 Obě tyto profese oni ovládají.
  • 00:01:21 Myslím u divadla.
    U filmu, tam je to trošičku jiný.
  • 00:01:24 Protože u filmu za režiséra
    50 % udělá ta technika.
  • 00:01:27 Víte, že ty technologie
    jsou nový a nový,
  • 00:01:29 teď je ta nejnovější, ten šlágr 3D.
  • 00:01:32 Já jsem dlouho nevěděl,
    co je to za zkratku, 3D.
  • 00:01:34 Co to znamená. Pochopil jsem to,
    až jsem viděl 1. film 3D,
  • 00:01:37 to o těch zelenejch příšerách.
  • 00:01:39 Tak jsem si to 3D sám rozšifroval,
    jako Drahý, Dlouhý, Debilní.
  • 00:01:54 Takže mi dovolte,
    abych v tuto chvíli
  • 00:01:56 přivítal našeho 1. hosta.
  • 00:01:57 Naším 1. hostem je herec
    a zároveň divadelní režisér
  • 00:02:01 Arnošt Golddfalm!
  • 00:02:14 Co jste byl dřív?
    Herec nebo režisér?
  • 00:02:18 -Já jsem byl dříve... Jo!
    -Vy nevíte!
  • 00:02:26 Já jsem vzpomínal,
    abych si to teda vyjasnil.
  • 00:02:29 Poněvadž já jsem vlastně na škole,
    na JAMU studoval režii,
  • 00:02:36 ale přivydělával jsem si
  • 00:02:38 hraním drobných figurek
    v Divadle na provázku atd.,
  • 00:02:44 takže jsem studoval režii,
    ale byl jsem už hercem,
  • 00:02:49 řekněme figurkářem,
    čímž jsem zůstal dodneška.
  • 00:02:54 A vy jste herectví nestudoval?
  • 00:02:55 Proč já si myslím, že jste studoval
    herectví na JAMU v Brně?
  • 00:02:59 Protože tak dobře hraju.
    Ne, já jsem studoval režii.
  • 00:03:07 Tohle umělecký směrování,
    to bylo od začátku u vás daný?
  • 00:03:11 Už jako dítě?
    Vy jste z nějaký umělecký rodiny?
  • 00:03:13 Vůbec ne! Naopak! Můj tata,
    já pocházím z Brna, tak říkám tata.
  • 00:03:20 -To nemusíte říkat, to se pozná.
    -Jó?
  • 00:03:23 -Ten hantec, to máte pořád.
    -Jó?
  • 00:03:24 Ten akcent máte!
  • 00:03:26 (brněnským akcentem) To je divný,
    to bych si nemyslel! To teda žasnu!
  • 00:03:34 Můj tata, nebo u nás v rodině
    byla tradice,
  • 00:03:38 že bude člověk inženýrem
    nebo lékařemm.
  • 00:03:43 Tam jsem ztroskotal,
    u toho doktora.
  • 00:03:47 -Jak to?
    -Poněvadž mě to nebavilo.
  • 00:03:50 -Vy jste to i studoval?
    -Ano. Krátce, jen 1 a 1/4 semestru.
  • 00:03:55 A byli jsme v pitevně, vite?
    Nevím, aby se někomu neudělalo zle.
  • 00:04:02 A tam v tom láku byli naložení
    němečtí vojáci ještě z války.
  • 00:04:09 Ale já jsem nestudoval po válce!
    Já jsem studoval až v 60. letech!
  • 00:04:14 Ještě živí?
  • 00:04:17 Když se do nich rejpe,
    tak se hejbali! Ale jinak ne.
  • 00:04:25 A my jsme je pitvali.
    A mně to bylo nemilý!
  • 00:04:31 Tak já jsem se bavil tím,
    že jsem pinzetou,
  • 00:04:35 kterou se přidržovaly
    nějaký šlachy,
  • 00:04:38 tahal spolužákům z kapes předměty.
  • 00:04:43 Ale zase jsem je tam vracel.
  • 00:04:46 -Při tom pitvání, jo?
    -No, no, no.
  • 00:04:50 A pak jsem začal chodit místo toho
    do kina a do kavárny
  • 00:04:55 a tak jsem se z té školy
    úplně vytratil.
  • 00:05:00 -A učil jste se aspoň dobře?
    -Kde?
  • 00:05:03 -Na tý medicíně!
    -Ne.
  • 00:05:08 Chápu, že jste toho nechal!
  • 00:05:09 -Ale moh jste se dobře učit.
    -Nemoh. Nešlo to, ne, ne.
  • 00:05:15 A pak jsem různě pracoval,
    různý profese.
  • 00:05:18 Co jste dělal všecko?
    Pochlubte se!
  • 00:05:21 Já jsem dělal slévače.
    Ve Slatině, ve slévárně v Brně.
  • 00:05:30 Měl jsem takový vysoký boty,
  • 00:05:33 nevím, jestli v Praze
    tomu tak říkáte, komisňáky!
  • 00:05:37 -Slyším to prvně.
    -A dělal jsem jádraře.
  • 00:05:43 Pěchoval jsem
    tím pneumatickým kladivem
  • 00:05:46 ten mastnej písek,
    bentonit se to jmenuje.
  • 00:05:49 Do těch forem a do toho
    se lije železo.
  • 00:05:54 A když pršelo, tak tam bylo blato
    po těch cestách
  • 00:06:00 a to blato bylo ušlehaný
    do takové výšky,
  • 00:06:03 jako černá šlehačka.
  • 00:06:05 A to se mi nelíbílo,
  • 00:06:06 poněvadž jsem musel
    ty boty pak pucovat.
  • 00:06:10 A pak mně 1 kamarádka, spolužačka,
    sehnala místo v Královopolské.
  • 00:06:17 Stal jsem se rozpočtářem,
  • 00:06:20 napřed pomocným referentem
    tvorby cen a pak samostatným.
  • 00:06:26 -Čeho jste vymýšlel ceny?
    -Já jsem dělal ceny podle ceníku.
  • 00:06:34 -Kotle třeba.
    -Kotlet?
  • 00:06:37 Nějaký kotel, ne, ne, kotel,
    chemické zařízení.
  • 00:06:42 Kotel se jmenuje monžík,
    je monžík otápěný
  • 00:06:45 a monžík otápěný, s míchadlem.
  • 00:06:47 -Si to doteď všecko...
    -A pak jsem přešel na potrubí.
  • 00:06:52 -Na co?
    -Na potrubí.
  • 00:06:54 To je podle tlaku, světlosti,
    kohout, toto.
  • 00:06:58 A způsobil jsem možná
    rozpor světový,
  • 00:07:03 poněvadž jsem dělal i rozpočet
    na rafinerii Basra v Iráku.
  • 00:07:08 A právě nevím, koho jsem ošidil.
    Esli je nebo nás.
  • 00:07:16 A potom teda
    jsem šel studovat JAMU.
  • 00:07:20 -Na toho režiséra.
    -Šel jsem studovat tu režii.
  • 00:07:22 A to jsem teda dokončil.
  • 00:07:24 Tak to se vám hodilo potom
    ve světě divadla,
  • 00:07:27 že jste znal i jiné profese,
    hlavně ty dělnické.
  • 00:07:30 Velmi! Všechny!
  • 00:07:32 Protože já jsem došel k závěru,
  • 00:07:35 ono se říká, že herci
    jsou takoví zvláštní, já vám řeknu,
  • 00:07:40 nevím, abych někoho se nedotkl
    tady v sále,
  • 00:07:44 ale nikde nejsou takoví magoři,
    jako v kancelářích.
  • 00:08:00 Myslím, že zrovna dneska
  • 00:08:01 si to vykoupil statistickej úřad,
    to představení!
  • 00:08:05 -Vám mockrát děkujeme!
    -Rádo se stalo.
  • 00:08:09 Protože herci se vyblbnou
    v tom divadle.
  • 00:08:12 Ale úředník nemá kde.
  • 00:08:14 Ale já to říkám proto,
    že taky patřím k úřednickému stavu,
  • 00:08:18 vlastně z hlediska
    toho bývalého povolání.
  • 00:08:23 Ale Arnošte, když jste potom šel
    na tu JAMU a potom jste skončil,
  • 00:08:26 vy jste se nějak velmi rychle
    napojil na takovou tu známou
  • 00:08:29 brněnskou bohému
    kolem Franty Kocourka atd.
  • 00:08:33 Hrál jste tam nějakou
    významnější roli,
  • 00:08:35 v tomhletom spolku?
  • 00:08:38 Víte co? Já vám něco řeknu.
  • 00:08:40 Ne, že já jsem se napojil,
    ale Franta se napojil!
  • 00:08:46 A my s kolegy, nevím, jestli někdo
    četl román Hvězdy kvelbu,
  • 00:08:52 od Pavla Řezníčka,
    my jsme byli zakládajícími členy!
  • 00:08:58 -Čeho?
    -Té brněnské bohémy!
  • 00:09:01 To bylo takové sdružení
    mladých lidí s uměleckýma ambicema.
  • 00:09:07 Dělali jsme to, co potom,
  • 00:09:09 na čem třeba se později
    Knížák udělal, nebo tak.
  • 00:09:15 Já nevím, na čem se udělal Knížák!
    Povídejte!
  • 00:09:18 -Ty happeningy dělal atd.
    -To obšlehnul vlastně od vás.
  • 00:09:24 To nevím, poněvadž to naše
    se nezveřejňovalo.
  • 00:09:26 My jsme to běžně dělali.
  • 00:09:28 Byli jsme takoví výtržníci
    a mystifikátoři
  • 00:09:31 a měli jsme ty umělecký ambice
  • 00:09:34 a to byla ta brněnská bohéma
    vlastně.
  • 00:09:40 Byli jste mladý tenkrát!
    Kdo tam všecko patřil?
  • 00:09:42 -Vy, Kocourek, Bolek asi, že jo?
    -Ne.
  • 00:09:45 -Bolek ne? Já myslím, že jo!
    -Bolek byl náš kamarád.
  • 00:09:49 -Ale nebyl to bohém?
    -Ale nebyl bohém.
  • 00:09:51 On byl velmi solidní.
  • 00:09:56 Já myslel, že tomu velel
    s Frantou Kocourkem!
  • 00:09:59 -Kdepak!
    -Mirek Donutil!
  • 00:10:01 -Kdepak, Mirek Donutil!
    -Ten už vůbec ne?
  • 00:10:05 Ten to jenom zpracovává
    ty historie!
  • 00:10:08 A vy jste to vymejšleli!
  • 00:10:09 Já musím ale říct, že vy jste byl
    nejspíš v tý partě
  • 00:10:11 takovej latentní,
    takovej ne moc viditelnej.
  • 00:10:14 Protože já se vám otevřeně přiznám,
    že já jsem vás prvně viděl,
  • 00:10:18 nakonec v Brně jsem nikdy nežil,
  • 00:10:21 v tý manéži, kde vás Bolek Polívka
    učil jakoby hrát divadlo.
  • 00:10:25 A já jsem opravdu spolknul
    i s navijákem to,
  • 00:10:28 že si vytáh diváka z hlediště
    a teď ho učí.
  • 00:10:31 Víte, jak jste říkal,
    já nejsu herec.
  • 00:10:33 A on, pane Zlatý,
    teď tou hlavou vám otáčel!
  • 00:10:35 Já jsem si říkal, takovej divák,
    on je dobrej, je ještě srandovní,
  • 00:10:39 že takovýho zrovna vytáhne!
  • 00:10:41 A to bylo domluvený dávno už
    nějaký číslo, že jo?
  • 00:10:44 -No, vy jste moc důvěřivej.
    -Já tomu věřil všemu!
  • 00:10:51 To dokonce,
    my jsme měli představení,
  • 00:10:55 Bolek, Peca, já jsem v tom hrál
    a Chantalka tehdy
  • 00:11:00 a to se jmenovalo Terapie.
  • 00:11:02 A to vlastně byl citát,
  • 00:11:04 taková citace jedné pasáže
    z té Terapie.
  • 00:11:09 Já bych rád taky divákům ukázal,
    že vy nejste jen herec,
  • 00:11:13 vy nejste jen režisér,
    ale vy píšete!
  • 00:11:16 Píšete dokonce,
  • 00:11:17 a to mně vysvětlete,
    vy píšete i pohádky!
  • 00:11:19 Proč píšete podhádky,
  • 00:11:20 když já si myslím, že pohádek
    je už celkem dost?
  • 00:11:23 Podívejte se, pohádek je dost.
    Ale za 1. ne takových.
  • 00:11:32 A za 2., my jsme kolegové,
    máme malý děti,
  • 00:11:38 já mám tady kluka dokonce,
    tam sedí ve 3. řadě, Otíka.
  • 00:11:44 Tak já jsem, když na starý kolena,
    že mám ty děti,
  • 00:11:47 tak jsem chtěl pro ně napsat něco.
  • 00:11:50 Tak jsem napsal pohádky jedny,
    klukovi.
  • 00:11:53 Pak jsme měli holku,
    tak jsem jí napsal druhý.
  • 00:11:57 Pak kluk prudil,
    že pohádky je málo.
  • 00:12:01 Tak jsem mu napsal
    takový strašidelný příběh
  • 00:12:05 Standa a dům hrůzy.
  • 00:12:07 A teď jak roste, žádá další,
    jiný druhy literatury,
  • 00:12:12 tak nevím, kam se dostanu.
  • 00:12:16 Já ještě musím říct,
    jak jsem takovej nepopsanej list.
  • 00:12:19 My jsme se potkali,
    už je to pár let zpátky,
  • 00:12:22 při natáčení nějaký tý Manéže,
    myslím, že to byla silvestrovská.
  • 00:12:25 A tam vy jste mně říkal,
  • 00:12:26 taky už jste věděl,
    že mám malý dítě
  • 00:12:29 a říkal jste mně,
    jakej máte úžasnej zážitek,
  • 00:12:31 že jste byl přímo u porodu!
  • 00:12:33 A já vůl jsem si ještě říkal,
    odkdy dědečkové choděj k porodu?
  • 00:12:38 To snad jen tatínkové!
    Jsem si já říkal!
  • 00:12:41 Až pak jsem se dověděl,
    že jste opravdu rodil vlastní dítě!
  • 00:12:44 -Ne vy, ale vaše nějaká paní!
    -Jo, ale ne! Ne nějaká! Tato!
  • 00:12:57 Ale vy taky píšete povídky!
    To bych rád ještě zmínil.
  • 00:12:59 Teď už jste říkal,
    proč píšete pohádky.
  • 00:13:02 O tatínkovi taky!
  • 00:13:03 Váš tatínek se dožil
    vysokého věku,
  • 00:13:06 jak jsem se někde dočet.
  • 00:13:08 Ale taky byl víckrát ženatej!
  • 00:13:11 Myslíte si, že to na ten
    vysokej věk má nějakej vliv?
  • 00:13:13 -98 let se dožil můj tata.
    -A kolikrát byl ženatej?
  • 00:13:17 No, 4 x, myslím.
  • 00:13:20 Ale on se ženil vždycky
    jen na 7 let.
  • 00:13:24 On vždycky po 7 letech to...
  • 00:13:27 A to už, když se ženil, věděl,
    že dýl jak 7 let mu to nevydrží?
  • 00:13:31 To nevím. Ale vyšlo to vždycky
    na 7 let
  • 00:13:34 a on to pak vždycky skrečoval.
  • 00:13:39 -V kolika letech se ženil naposled?
    -V 86.
  • 00:13:46 A fakt, nekecám.
    A rozvedl se v 93 letech.
  • 00:13:55 Po 7 letech.
  • 00:13:57 Když se, asi rok po návratu
    z Tater, kde dělal túry velký
  • 00:14:03 a rozvedl se a žádal mě,
    abych dal do novin inzerát.
  • 00:14:10 Sháněl další kandidátku.
  • 00:14:15 -V těch 93 ještě?
    -V těch 93!
  • 00:14:17 Dal jste za něj ten inzerát?
  • 00:14:18 Já vám řeknu,
    on je to zábavnej pořad,
  • 00:14:22 ale já vám řeknu, já bych si přál,
    nebo vám bych to přál,
  • 00:14:28 abych byl já v 93 v takové
    duševní a fyzické kondici,
  • 00:14:34 jako byl on.
  • 00:14:35 No když se chtěl ještě oženit,
    to je úžasný!
  • 00:14:38 -A dal jste za něj ten inzerát?
    -Dal, dal.
  • 00:14:41 On říkal, napiš, starší pán,
    on měl domek.
  • 00:14:46 Já jsem říkal, tato,
    dyť ty jseš starý pán!
  • 00:14:51 Napiš! Loupl očima,
    napiš, starší pán.
  • 00:14:57 A tak jsem to napsal,
    dal jsem ten inzerát,
  • 00:15:01 došlo nám asi 12 nebo 14 nabídek.
  • 00:15:06 Vybírali jsme,
    ale už jsme nevybrali,
  • 00:15:09 poněvadž jsme s nima
    nebyli spokojení.
  • 00:15:15 Měl tatínek nárok na ročník
    svojí budoucí nevěsty?
  • 00:15:19 Nebo už mu to bylo jedno?
  • 00:15:20 Měl určitou představu, ano,
    že to nebude stará osoba.
  • 00:15:25 Čili, končili jsme někde u tý 65,
  • 00:15:31 měl představu, že bude taková
    baculatější spíš.
  • 00:15:38 On byl jakej? On byl tintítko?
  • 00:15:40 On měl moc pěknou, on byl pěknej,
    urostlej.
  • 00:15:45 -Sportovní figura!
    -Sportovní figura, jak my říkáme.
  • 00:15:49 On byl teda, já jsem malej!
  • 00:15:54 Tak on říkal vždycky,
    já jako děcko jsem říkal,
  • 00:15:59 ten tata je menší,
    než ostatní muži v okolí.
  • 00:16:05 A říkal jsem, tato, jakou ty máš?
  • 00:16:08 A on říkal, my, Goldflamové,
    jsme střední postavy.
  • 00:16:13 A to byl o cm menší, než já.
    On měl 162, já mám 163.
  • 00:16:22 Jestli ty geny nějak fungujou,
  • 00:16:24 vy jste to zatím stihnul
    k tomu oltáři kolikrát?
  • 00:16:28 2 x. Ale myslím,
    že už jsem to uzavřel.
  • 00:16:32 Já nejsem po něm. Já mám ty děcka.
    Já musím se starat o ty děcka.
  • 00:16:37 -A on neměl děcka? Dyť měl vás!
    -No mě!
  • 00:16:40 To je všecko jako?
  • 00:16:48 Dobře! Ano, chápu!
  • 00:16:51 Arnošte, jen tak řekněte!
    Vy jste tvůrčí člověk.
  • 00:16:54 Co teď máte v počítači?
    Píšete, přepokládám do počítače.
  • 00:16:58 Co máte rozepsanýho?
  • 00:16:59 Na co se vaši příznivci
    a diváci můžou těšit?
  • 00:17:02 Nějaká divadelní hra?
  • 00:17:04 Mám rozepsanou divadelní hru
    nějakou.
  • 00:17:10 O čem to bude?
  • 00:17:13 Víte, já vždycky říkám,
    že bych chtěl napsat něco drsnýho.
  • 00:17:17 A mně se to nedaří.
  • 00:17:19 -Vždycky to je sranda nějaká.
    -Ne, ani ne.
  • 00:17:21 Ale vždycky je to takový slitovný.
  • 00:17:26 A já bych chtěl přitvrdit
    a to se mi nedaří.
  • 00:17:30 A to poslední,
    to je něco krutějšího?
  • 00:17:32 -Už se to líhne, že se budeme bát?
    -Ne, právě.
  • 00:17:36 A pak píšu povídky, při vzpomínce,
    právě o tom mým tatovi.
  • 00:17:44 S tím, že vzpomínám,
    jak on mě vlastně vychovával.
  • 00:17:47 Byl na mě přísnej docela.
  • 00:17:50 A teď teprv jsem to pochopil,
    když mně bude 65.
  • 00:17:55 A tak jsem si říkal,
  • 00:17:56 že musím napsat povídky
    o našem vztahu.
  • 00:17:59 Ale pravdy tam bude
    jen tak 10, 15 %.
  • 00:18:04 Budeme se těšit!
    Arnošt Goldflam!
  • 00:18:22 Naším dalším hostem je herec,
    režisér a také dramatik
  • 00:18:27 Antonín Procházka!
  • 00:18:41 Řek jsem dramatik,
    to jsem u Arnošta neříkal.
  • 00:18:44 Ale u vás
    mně to okamžitě naskočilo.
  • 00:18:48 Diváci vás znaj určitě
    jako herce.
  • 00:18:50 Nevím, jestli i jako režiséra.
    Ale vy především píšete.
  • 00:18:54 Kolik jste už napsal?
    12, 13, 14 divadelních her?
  • 00:18:58 Já sám nevím ani.
  • 00:19:00 Takovejch činoher
    jsem napsal asi 10.
  • 00:19:03 Pak jsem napsal
    pár hudebních kousků.
  • 00:19:06 Pak libreto pro Ta Fantastiku
    Láska je láska.
  • 00:19:11 -To bylo Lucce Bílý na tělo.
    -To bylo na tělo.
  • 00:19:15 Co vás to napadlo, jako herce?
    Vy jste vystudovanej herec?
  • 00:19:17 Já jsem, na rozdíl od Arnošta,
    studoval herectví.
  • 00:19:21 Ono, když se řekne
    studovat herectví,
  • 00:19:22 to zní srandovně.
  • 00:19:24 Herectví se nedá studovat, myslím.
    Tak jsem chodil na DAMU.
  • 00:19:28 -Chodil na DAMU, ne studoval!
    -Chodil jsem na DAMU.
  • 00:19:31 Já jsem o herectví nevěděl
    absolutně nic!
  • 00:19:34 Všechno bylo pro mě zajímavý.
  • 00:19:39 Všechno jsem se dovídal.
    To bylo zajímavý.
  • 00:19:42 A k tomu režírování jsem přišel
    jako, z nouze to bylo.
  • 00:19:47 Protože já jsem začal psát hry,
    komedie
  • 00:19:50 a on to nikdo nechtěl dělat.
  • 00:19:52 -Režírovat?
    -Režírovat.
  • 00:19:54 Ono to je zvláštní,
  • 00:19:55 že režiséři většinou
    chtějí dělat takový ty ponory.
  • 00:19:58 Ty vážnější věci.
  • 00:20:00 A když komedie, tak musí bejt
    tak 300 let stará! Nejmíň.
  • 00:20:04 Ale takový novější věci
    nechtěj dělat.
  • 00:20:07 Tak jsem začal režírovat z nouze.
  • 00:20:09 A potom taky,
    ze začátku to někdo režíroval
  • 00:20:13 a já jsem do toho dost kecal.
  • 00:20:16 -To oni nemají rádi.
    -To oni nemají rádi autoři.
  • 00:20:19 Teda...
  • 00:20:21 Režiséři nemají rádi,
    když autor do toho kecá!
  • 00:20:23 -Já mám smůlu, že jsem živej.
    -Některý se osypou úplně!
  • 00:20:27 Nesnášej živýho autora!
    Nejlepší autor, mrtvej autor!
  • 00:20:32 Já jsem ze začátku měl ty režiséry,
    ale neshodli jsme se.
  • 00:20:36 Než jim vysvětlovat,
    co tím básník chtěl říct...
  • 00:20:38 -Tak sám radši.
    -Tak radši sám.
  • 00:20:39 Ono je to rychlejší.
  • 00:20:41 A potom nemůžu nikomu nadávat,
    že mi to zkazil.
  • 00:20:45 Jsem přemýšlel,
    jak se to řekne slušně.
  • 00:20:47 Vždycky si do toho svýho kousku
    napíšete nějakou roli,
  • 00:20:51 o který víte,
    že si ji chcete zahrát?
  • 00:20:53 Tak většinou to byla taková
    menší rolička.
  • 00:20:57 -Vy si nepíšete hlavní?
    -No tak někdy jo.
  • 00:21:00 Ale ne, že bych ji chtěl hrát.
  • 00:21:02 Já bych rád,
    aby to hrál někdo jinej!
  • 00:21:04 Ale on nikdo jinej takovej není.
    Tak to musím...
  • 00:21:09 -Předehráváte třeba?
    -Bohužel předehrávám.
  • 00:21:13 Tam je právě to... Já vím!
  • 00:21:15 Vždycky jak říkal Evžen Sokolovský,
    ten nikdy nešel na jeviště.
  • 00:21:19 Ten seděl v hledišti a říkal,
  • 00:21:21 režisér má říct herci jen to,
    co na něj můž zavolat z hlediště!
  • 00:21:25 Já musím říct, že vy jste z Plzně,
    dokonce jste si vysloužil,
  • 00:21:28 já nevím, jestli jste to dokonce
    sám nevymyslel.
  • 00:21:31 Že jste plzeňskej Moliére,
    se o vás říká.
  • 00:21:34 Nevím, jestli to je nadávka
    nebo pochvala.
  • 00:21:35 Je to blbost! Plzeňskej Moliére!
  • 00:21:39 Já jsem viděl 1 z vašich kousků,
    název už si nepamatuju,
  • 00:21:42 ale musím říct,
    že jsem se velmi bavil!
  • 00:21:43 Dokonce, při mojí chatrný paměti,
  • 00:21:46 1 úžasnej frk jste tam měl,
    to jsem spadnul ze židle!
  • 00:21:50 Dodneška si ho pamatuju.
    Teď mi řekněte, v jaký to je hře!
  • 00:21:53 Někdo tam říká, že nejvíc zbohatnul
  • 00:21:55 na obohaceným uranu
    a ochuzený naftě!
  • 00:21:57 To se mi opravdu líbilo!
    V čem to bylo? Vy už nevíte!
  • 00:22:03 To je autor!
  • 00:22:04 Přes přísný zákaz,
    doktýká se sněhu, možná.
  • 00:22:07 Myslím. A sám jste v tom taky hrál!
    Ale tenhle frk jste neříkal!
  • 00:22:11 To já právě dávám
    ty nejlepší vtipy těm ostatním.
  • 00:22:14 Těm slabším hercům, aby jako...
  • 00:22:18 -Aby vynikli.
    -Aby vynikli.
  • 00:22:20 Vy, jestli jsem dobře informovanej,
    když tak mě opravte,
  • 00:22:25 máte za manželku herečku?
  • 00:22:26 Ano. Štěpánku Křesťanovou.
  • 00:22:29 -Hraje ve vašich hrách taky?
    -Bohužel taky hraje.
  • 00:22:34 Řekne vám třeba, když píšete,
    koukne přes rameno,
  • 00:22:36 zeptá se vás,
    jestli tam je něco pro ni?
  • 00:22:38 To ne, ale já jí to dám přečíst.
  • 00:22:41 -Ať si vybere.
    -To ne.
  • 00:22:44 Ale já obyčejně, teď aspoň
    poslední 3 případy,
  • 00:22:47 jsem neměl název tý hry
    a ona vymyslí název!
  • 00:22:51 Docela tak jako trefnej!
    Řeknu, vidíš to, to je ono!
  • 00:22:54 Ona vymýšlí názvy
    a já už to jen napíšu.
  • 00:22:57 -To je ta vaše 2. manželka, že jo?
    -To je ta moje... Ano!
  • 00:23:01 A 1. byla taky herečka.
  • 00:23:03 -Taky 2 x, Arnošte!
    -Já jsem si původně myslel...
  • 00:23:07 Po kolika letech vy to otáčíte?
  • 00:23:10 Já to, člověče, takhle nemám!
    Jak říkala Jana Šulcová.
  • 00:23:16 Ta říkala taky, po 7 letech,
  • 00:23:18 kdyby byly škatulata, škatulata,
    hejbejte se,
  • 00:23:19 tak jsou všichni spokojený!
  • 00:23:22 Ale já to takhle nemám.
  • 00:23:25 Já jsem si původně myslel,
    když jsme se tady tak sešli,
  • 00:23:27 že téma bude, jak si staří pánové
    na starý kolena pořídí malé dítě.
  • 00:23:32 -Protože já mám taky...
    -Takový téma já bych nedělal nikdy!
  • 00:23:41 To téma napsal sám život!
  • 00:23:44 -Takže vy taky máte něco?
    -Já mám teď taky.
  • 00:23:47 Vy jste proti nám mladej!
    Proti Arnoštovi!
  • 00:23:51 Proti Arnoštovi...
  • 00:23:53 To já nechápu!
    Tak mluvíte o sobě, ne?
  • 00:23:57 Arnošte, jak ty jsi říkal,
    ty píšeš pohádky,
  • 00:23:59 tak moje Viktorka
    zase píše pohádky,
  • 00:24:02 resp. čte pohádky mně!
  • 00:24:04 Ona teda číst ještě neumí.
    Ale vymejšlí si!
  • 00:24:08 Má obrovskou fantazii!
    Tak si rozevře knihu a čte.
  • 00:24:11 Tuhle mi četla nádhernou věc!
  • 00:24:14 Žil, byl král a královna
    a najednou přišel zlý prodavač!
  • 00:24:21 Anebo četla:
  • 00:24:22 Šípková Růženka byla spanilá
    a spal s ní celý zámek.
  • 00:24:36 Takový nepřístupný pohádky.
  • 00:24:38 Takže to je inspirace,
  • 00:24:39 když to takhle posloucháte,
    ty dětský výroky.
  • 00:24:42 Dokonce do poslední hry
    jsem Viktorku už obsadil.
  • 00:24:47 -Chci, aby tam vystoupila.
    -V kolika letech? Kolik jí to je?
  • 00:24:52 To bude vykořisťování! Že jo?
  • 00:24:54 5 a, no půjde po prázdninách
    do školy!
  • 00:24:56 Tuhle se na mě podívala,
    předevčírem a povídá:
  • 00:24:58 Já jsem si vždycky přála tatínka
    s takovýmhle obličejem!
  • 00:25:03 -Koukala na mě.
    -To je to holčičí uvažování!
  • 00:25:05 Holky trošku uvažujou jinak,
    než kluci!
  • 00:25:07 Ale musím ještě říct 1 takovou věc,
  • 00:25:10 já jsem byl na premiéře v Karlíně
    muzikálu Producenti.
  • 00:25:13 Vy jste to režíroval.
  • 00:25:15 Ale co mě naprosto porazilo,
    že v rámci nějakýho přídavku,
  • 00:25:19 vy jste si stoupnul
    za dirigentskej pult
  • 00:25:21 a odmával jste
    nějaký hudební číslo!
  • 00:25:23 Kde jste se to naučil?
  • 00:25:26 Proč to vůbec neděláte?
    To dirigování?
  • 00:25:29 Takhle! To nebylo... Totiž, dirigent
    Ota Baláž se šel děkovat
  • 00:25:35 a zapomněl na děkovačku!
  • 00:25:37 Že ještě přídavek!
    Na hudbu se herci jdou děkovat!
  • 00:25:40 Já jsem tam byl připravenej bokem,
  • 00:25:42 povídám Oto, ježíšmarjá,
    ještě tohle!
  • 00:25:43 Tak jsem tam rychle vlít
    a holt jsem to teda...
  • 00:25:47 Ale jak to? Já bych tam tisíckrát
    moh vlítnout, zvednu ruce a nic!
  • 00:25:52 Vy jste to odmával
    naprosto perfektně! To já poznám!
  • 00:25:55 Já dirigovat umím.
    Protože tatínek můj byl dirigent.
  • 00:25:58 Já jsem nikdy nestudoval
    dirigentství,
  • 00:26:01 Já jsem se chodil dívat
    na zkoušky orchestru.
  • 00:26:05 A já umím ty pohyby.
  • 00:26:07 Já nevím, kdy nastupuje
    kterej nástroj!
  • 00:26:09 Já jsem si říkal, to odmávám,
    oni už budou vědět! Já se chytnu!
  • 00:26:13 -Takže já ty pohyby umím, no.
    -Já taky umím ty pohyby!
  • 00:26:18 Já jsem ještě nadanej hudebně!
  • 00:26:20 Já jsem dirigival
    Italský capriccio! Jasně!
  • 00:26:23 -S gramofonovu deskou jsem mával!
    -To jsem dělal taky!
  • 00:26:28 -Vařečkou jsem to mával!
    -Já měl, my jsme měli...
  • 00:26:31 On měl normálně
    dirigentský tydle...
  • 00:26:33 Na to my jsme neměli!
    Já měl vařečku normálně!
  • 00:26:36 I tím kulatým vepředu
    jsem dirigoval
  • 00:26:38 a poslouchali z tý desky perfektně,
    na každý mávnutí!
  • 00:26:41 Mě někdy taky, no.
    Někdy jsem skončil dřív!
  • 00:26:46 Že bych si troufnul
    stoupnout před orchestr!
  • 00:26:48 -Co jinýho mně zbejvalo, no!
    -Vy jste skromnej!
  • 00:26:52 Jsem z Kroměříže!
  • 00:26:55 Můj otec, on se narodil 1901,
    já jsem měl starýho tatínka.
  • 00:26:59 A on byl ještě v angažmá...
  • 00:27:01 -I vy jste měl starýho tatínka?
    -Áno!
  • 00:27:03 S Oldřichem Novým, v Brně!
    Když byl Oldřich Nový šéfem.
  • 00:27:07 On tam psal operety,
    to se třeba jmenovalo
  • 00:27:10 Kachna na rožni, opereta.
  • 00:27:13 A já nějak mám,
    to režírování těch muzikálů,
  • 00:27:17 mě hudební divadlo vždycky
    strašně bavilo, víc než činohra.
  • 00:27:22 Já jsem šel vlastně na DAMU s tím,
    že tam budu dělat hudební věci.
  • 00:27:28 A bohužel to byla...
  • 00:27:30 -I zpívat?
    -Já spíš volám do hudby.
  • 00:27:35 To se nedá nazvat zpěv!
    To je chřestýš!
  • 00:27:38 Že jste to chtěl dělat?
    To musíte trošku, ne, umět?
  • 00:27:42 No, já vím! Ale já jsem tehdy
    nevěděl, že neumím zpívat!
  • 00:27:45 Já jsem možná inklinoval
    k tý hudbě,
  • 00:27:48 protože já jsem svýho času
    spal v pyžamu Oldřicha Novýho.
  • 00:27:52 Jak k tomu došlo?
  • 00:27:54 Jednou Oldřich Nový spal u nás,
    v Kroměříži
  • 00:27:58 a někde byli s tatínkem na flámu
    a on se vrátil nějak dřív
  • 00:28:01 a maminka byla čerstvě vdaná
  • 00:28:04 a Oldřich Nový se dobýval
    k nám domů a volal
  • 00:28:07 a matka, jak byla naštvaná
  • 00:28:09 v 2:30 by ji nedojala ani hvězda
    ještě většího formátu,
  • 00:28:13 otevřela a říkala,
  • 00:28:14 jděte se vyspat tam,
    kde jste se ožral!
  • 00:28:17 A vyhodila za ním jeho pyžamo.
  • 00:28:20 Lehla si a ráno zjistila,
    že vyhodila pyžamo tatínka.
  • 00:28:24 A to Oldřicha Novýho tam zůstalo
    a bylo tam.
  • 00:28:27 Já jsem v něm pak ze srandy
    jednou spal.
  • 00:28:31 Pak jsem ho daroval, když otvírali
    Divadlo Na Fidlovačce,
  • 00:28:34 tak jsem ho dal Töpferovi.
  • 00:28:36 Takže možná v něm spí teďka.
    Ačkoliv, on by se tam nevešel!
  • 00:28:40 A tomu Novýmu jste nikdy neřek,
    že máte zážitek s jeho pyžamem?
  • 00:28:45 Já jsem právě,
    když jsem šel studovat DAMU,
  • 00:28:48 tak jsem měl doporučující dopis
    pro Oldřicha Novýho,
  • 00:28:50 mně tatínek napsal,
  • 00:28:51 tak jsem za ním šel,
    on bydlel v Maiselovce.
  • 00:28:54 A on se mě tehdy ptal: Jste v SSM?
  • 00:29:01 Mně přišlo strašně směšný,
  • 00:29:02 že se mě Oldřich Nový ptá,
    jestli jsem v SSM.
  • 00:29:04 A pozval mě na Harvey a já,
    tehdy hrál.
  • 00:29:07 Poznamenalo vás to?
    Ta blízkost s tou legendou?
  • 00:29:12 Určitě jo. Samozřejmě,
  • 00:29:14 teď si toho vážím víc, než tehdy,
    když jsem byl student.
  • 00:29:19 Zdaleka jsem nevyužil možností,
    co jsem tehdy moh mít.
  • 00:29:23 Že jsem k němu moh chodit.
    Prostě jsem to nevyužil.
  • 00:29:27 Byl jsem takovej plachej a blbej.
  • 00:29:30 Máme ale podobný zážitky,
  • 00:29:31 to je zajímavý, jak jsou ty osudy
    někdy podobný.
  • 00:29:33 Já mám podobnej zážitek.
    Můj tatínek byl herec.
  • 00:29:36 Já zase mám zážitek,
  • 00:29:37 jako dítě jsem se jednou probudil
    a koukal jsem,
  • 00:29:39 z postele mojí maminky
    vylez Josef Zíma.
  • 00:29:42 -Teda, maminka nebyla doma!
    -Stihla utýct!
  • 00:29:47 Tatínek se s ním někde opil!
  • 00:29:48 Já jako školák jsem spal
    a po flámu Josef Zíma u nás spal!
  • 00:29:51 A mě to poznamenalo.
  • 00:29:52 Kdykoliv jdu kolem Vlachovky,
    tak se rozklepu!
  • 00:29:57 U nás spalo spoustu...
  • 00:29:58 Eduard Haken u nás bydlíval,
    když tam Kecala hrál s ochotníky.
  • 00:30:03 -Takoví ti velký herci jezdívali.
    -A spali u vás.
  • 00:30:08 Poněvadž to bylo drahý ty noclehy.
  • 00:30:10 Proč by spal v hotelu,
    když moh spát u Procházků?
  • 00:30:14 Říkáte, že jste napsal
    asi 10 těch divadelních her,
  • 00:30:17 myslím pro tu Plzeň, těch činoher.
  • 00:30:20 Plzeňské publikum si určitě žádá
  • 00:30:22 zase nějakej novej kousek
    od Antonína Procházky.
  • 00:30:25 Ptal jsem se i Arnošta,
    ptám se i vás.
  • 00:30:28 Máte v počítači,
    píšete do počítače?
  • 00:30:31 Píšu, nejdřív píšu v ruce
    a pak to dám do toho počítače,
  • 00:30:34 protože to pak musej rozmnožovat.
  • 00:30:36 Já píšu ale v ruce nejdřív.
  • 00:30:38 Napřed píšete, ta 1. myšlenka
    jde do ruky a na papír?
  • 00:30:41 -Vy neumíte...
    -Umím.
  • 00:30:43 Dokonce, já mám ekonomickou školu,
    já píšu všema 10, rychle.
  • 00:30:47 Já taky!
    Jak my máme společnejch věcí!
  • 00:30:52 A opravdu rychle?
  • 00:30:53 Já teď budu vzpomínat,
  • 00:30:54 jestli z naší postele
    někdy nevylez Zíma!
  • 00:30:58 Určitě jo!
    Určitě tam byl ten chlap!
  • 00:31:01 Jestli ne, tak ještě přijede!
  • 00:31:05 Já to píšu,
    ty myšlenky spíš tak do ruky
  • 00:31:10 a pak to naperu do toho počítače.
  • 00:31:13 Jak jste teď mluvil o tom 3D,
    ten vtip, jak jste říkal,
  • 00:31:16 tak moje hra se bude jmenovat
    Kouzlo 4D.
  • 00:31:23 A co je to to 4. D?
    To mi neřeknete teď!
  • 00:31:27 4. dimenze.
  • 00:31:29 4. dimenze! Budeme se těšit!
    Antonín Procházka!
  • 00:31:47 Naším dalším hostem je dětský herec
    a dospělý filmový režisér.
  • 00:31:53 Filip Renč!
  • 00:32:06 Filipe, říkám, dětský herec!
  • 00:32:08 Protože když tady všichni
    máte společnou
  • 00:32:10 tu hereckou a režisérskou profesi,
  • 00:32:12 tak ty už v současný době
    tak moc nehraješ.
  • 00:32:15 Občas se mihneš v nějakým filmu.
    Ale to je tak 1 záběr.
  • 00:32:19 Že projdeš kolem hlavního hrdiny,
    naposled ve Vratnejch lahvích.
  • 00:32:23 To není žádná role. To je komparz!
  • 00:32:25 S tou mojí hereckou kariérou
    to jde z kopce!
  • 00:32:27 Začínal jsem jako 5tiletej,
    6tiletej hlavníma rolema
  • 00:32:30 a dneska mám štěky u Svěráka!
  • 00:32:33 To je špatný!
  • 00:32:35 Ale to je nějaká vaše dohoda,
    jestli tomu dobře rozumím.
  • 00:32:37 Že se navzájem obsazujete
    do štěků!
  • 00:32:39 To je dohoda,
    od ní Honza odstoupil,
  • 00:32:43 protože se taky necítí
    v těch mejch filmech dobře.
  • 00:32:47 Tak říkal, že tu dohodu ruší,
  • 00:32:49 že se stydí před kamerou
    úplně stejně jako já.
  • 00:32:52 To je vždycky jenom nějakej
    1 záběr, že jo?
  • 00:32:54 Ve Vratných lahvích jsem tě viděl
    projít kolem Svěráka starýho,
  • 00:32:58 no starýho, kolem Zdeňka prostě!
  • 00:33:01 Je to 1 záběr, ale máme to
    podmíněný tím, že on i já,
  • 00:33:05 musíme v těch filmech být
    aspoň v polodetailu.
  • 00:33:08 -Aby nás poznali doma.
    -A to je nějaká sázka? Nebo...
  • 00:33:12 -Ne, dohoda! Ze školy ještě!
    -To byla dohoda ze školy.
  • 00:33:15 Ale máš pravdu,
    tys opravdu začínal,
  • 00:33:17 tys byl dětská herecká hvězda.
  • 00:33:19 Dokonce, já nevím,
    jestli to tady mám říct,
  • 00:33:22 koho ty jsi hrál jako dítě.
  • 00:33:26 -Julia?
    -Hrál jako dítě, Julia Fučíka!
  • 00:33:30 Film se jmenoval Julek.
  • 00:33:35 Jak se ti hrál Julek?
  • 00:33:38 Julek, to byl asi 3. film,
  • 00:33:40 který jsem točil
    s režisérem Otou Kovalem.
  • 00:33:44 Bylo mi asi 13 nebo 14.
  • 00:33:46 Byly tam 3 kategorie věkový
    Julků.
  • 00:33:49 A Julek se mi hrál teda...
  • 00:33:52 Byl jsem z toho v šoku,
    když mi Ota Koval zavolal,
  • 00:33:55 že mám hrát Julia Fučíka.
  • 00:33:56 Protože my jsme taková
    antikomunistická rodina celkem.
  • 00:33:59 Určitě sis hned přečet
    Reportáž psanou...
  • 00:34:02 To jsme museli už ve škole,
    samozřejmě.
  • 00:34:05 To ve škole si tě cenili,
  • 00:34:06 když jsi povinnou školní figuru
    hrál jako dítě.
  • 00:34:11 Bylo absurdní, že jednou
    jsme na to šli povinně do kina,
  • 00:34:14 celá škola, včetně mé třídy,
    já jsem musel jít taky.
  • 00:34:17 -Koukat na sebe! Co holky?
    -Holky, to bylo dobrý.
  • 00:34:22 Učitelky, učitelky si mě podávaly.
    Hlavně byly výborný ty vysvědčení.
  • 00:34:27 To byla 3, 4, atd., protože nebylo
    moc času chodit do škol,
  • 00:34:31 protože jsem byl pořád na place,
    jako kluk
  • 00:34:34 a měl jsem s tím hroznou hoňku.
  • 00:34:36 Ale po Julkovi
    se ty známky zlepšily, ne?
  • 00:34:38 Jo, na rok.
    Pak se to zase zapomnělo.
  • 00:34:42 Jenže přicházela pomalu puberta,
    15, 16 a já jsem zjišťoval,
  • 00:34:48 že opravdu před tou kamerou
  • 00:34:50 nejsem úplně ve svejch šlépějích,
    ve svejch botách,
  • 00:34:54 takže radši budu stát za kamerou.
  • 00:34:56 Ale určitě ti to předpovídali,
    tu hereckou kariéru, ne?
  • 00:35:00 Okolí, rodiče!
  • 00:35:01 Divili se, že nejdu
    na konzervatoř, na herectví.
  • 00:35:05 Ale chtěl jsem jít na gympl
    a na FAMU a bejt za tou kamerou,
  • 00:35:08 protože třeba takovej
    Mirek Ondříček nebo Ota Koval,
  • 00:35:11 to byly moje ikony!
  • 00:35:15 Já jsem k nim vzhlížel,
    jako k bohům.
  • 00:35:16 Protože filmovalo se to,
    co oni řekli.
  • 00:35:19 To se mi hrozně líbilo.
  • 00:35:21 Máš nějakej žánr?
    Já vím, že točíš víceméně všecko!
  • 00:35:24 Já to beru tak,
    že sis ještě nevybral!
  • 00:35:26 Že jseš roztěkanej.
  • 00:35:28 Že točíš jednou muzikál,
    pak točíš drama, pak točíš komedii.
  • 00:35:33 Ten rozptyl žánrovej je velkej.
    To furt hledáš, nebo už jsi našel?
  • 00:35:38 Nejsou scénáře!
    Já bych strašně rád točil komedie.
  • 00:35:41 Protože na ně hrozně rád
    chodím do kina.
  • 00:35:44 Ale vždycky mi přijde nějaký drama
    nebo nějaká detektivka.
  • 00:35:48 Takže já točím trošičku
    opak toho, co bych chtěl točit.
  • 00:35:51 Protože jedinou komedii,
    co jsem já měl, byl Román pro ženy
  • 00:35:55 a to už je dávno.
  • 00:35:57 -By to chtělo něco, něco napiš!
    -Tady máš komediálního autora!
  • 00:36:02 -Fatální bratry přece jsme měli.
    -Jsme chtěli dělat.
  • 00:36:06 -Co to je?
    -To byla divadelní hra.
  • 00:36:08 Kterou Filip chtěl točit,
    já jsem k tomu napsal scénář,
  • 00:36:11 ale pak z toho sešlo.
  • 00:36:12 -Fatální bratři?
    -Fatální bratři.
  • 00:36:14 Jak pracuješ s hercema?
    Ty jsi jako dítě hrál.
  • 00:36:17 Ptal jsem se už taky. Jak ty?
  • 00:36:19 Předehráváš,
    nebo jen křičíš, co chceš?
  • 00:36:22 No, s hercema pracuju asi stejně,
    jako tady kluci. Předehrávám.
  • 00:36:28 Taky předehrávám!
    Ale ty ses ptal na to režírování.
  • 00:36:34 To není o křičení
    nebo o předvádění hercům,
  • 00:36:37 ale je to o vysvětlení jim tý role
    a pokud možno nekřičet,
  • 00:36:40 protože to tě hrozně vyvede z míry
    na tom place.
  • 00:36:45 Ta režie se dělá z 80 % doma,
    s tužkou a s papírem.
  • 00:36:49 A taky dobrý herce si obsadíš,
    co těm bys vysvětloval!
  • 00:36:53 Oni něco přinesou, opraví si texty,
  • 00:36:55 jako Simona Stašová,
    ta si pořád opravuje texty.
  • 00:36:57 Jak přinesou? Tomu nerozumím.
    Co oni ti přinesou?
  • 00:36:59 Domů ti něco přinesou?
  • 00:37:00 Simona má takovou
    úchylku trošičku...
  • 00:37:05 -Kdo?
    -Simona Stašová.
  • 00:37:06 Že si přinese svůj vlastní text.
  • 00:37:09 Ona si okopíruje přesně
    grafiku z toho scénáře,
  • 00:37:14 dá si tam hlavičku, č. obrazu,
    č. stránky,
  • 00:37:17 ale text si změní,
    napíše si to po svým.
  • 00:37:19 Říká, hele, já tady řeknu
    tohle a tohle.
  • 00:37:22 Já říkám, počkej, ale to je
    úplně jinej scénář, než mám já.
  • 00:37:25 No to jsem si napsala!
  • 00:37:28 Dopisuje si! To má možná po mámě!
    Máma si taky přepisuje.
  • 00:37:32 Ale tý to každej toleruje.
    Ta už není tak mladá, jako Simona.
  • 00:37:37 Tak jsem chtěl říct,
    že má ty zkušenosti,
  • 00:37:39 že každej respektuje,
    co Jiřinka napíše.
  • 00:37:41 Ty jsi vlastně režíroval
    maminku taky?
  • 00:37:43 -Maminku taky, v Rebelech.
    -V Rebelech! Ale tam nemluvila!
  • 00:37:46 -Tam nemluvila.
    -Co měla přepisovat!
  • 00:37:49 Měla jen 1 natáčecí den.
    S tím byla nespokojená.
  • 00:37:52 -Cože?
    -Že s tím byla neposkojená.
  • 00:37:53 Že to bylo málo natáčecích dnů,
    menší honorář.
  • 00:37:56 Já jsem slyšel, že hrála
    za symbolickou korunu.
  • 00:37:58 Právě! Jsme jí to zarámovali.
    Starou českou korunu.
  • 00:38:02 Dostala to v takovým zlatým rámu.
  • 00:38:05 To ten daňovej poradce musel čumět,
    když to viděl!
  • 00:38:08 -Ve zlatým rámu!
    -Ve zlatým rámu!
  • 00:38:12 Tak některejm hercům to toleruješ,
    ale většinou se to tolerovat nemá!
  • 00:38:15 Že si přinese vlastní text!
  • 00:38:17 Simoně to možná toleruješ,
    ale jinak by se to nemělo!
  • 00:38:20 U filmu je to dobrý.
    To je taková vzájemná dohoda.
  • 00:38:24 Prostě se to natočí, podíváš se
    na ten "kopr? se tomu říká,
  • 00:38:29 tzn. záznam a dohodnete se.
  • 00:38:31 Kopr je kontrolní projekce,
    abyste nemysleli, že jde o omáčku!
  • 00:38:36 Kopr je zkratka kontrolní projekce.
    Tak taky mám školy!
  • 00:38:43 To je dobrý!
  • 00:38:43 Takže vím, co v tom kufru,
    nebo v tý střižně uvidím.
  • 00:38:47 -Co tam je hotovýho.
    -Ale?
  • 00:38:49 -Ale na divadle je to peklo.
    -Když improvizujou!
  • 00:38:52 Protože jsem taky dělal nějaký
    muzikály divadelní
  • 00:38:55 a není nic strašnějšího
    pro režiséra,
  • 00:38:57 než chodit na reprízy se podívat.
  • 00:38:59 Jen tak si zkontrolovat,
  • 00:39:00 jestli herci stojí na tom místě,
    kde mají stát,
  • 00:39:03 jestli říkají to, co mají říkat.
  • 00:39:06 Se to rozjede celý!
  • 00:39:07 Jestli zpívají to, co mají zpívat,
    jestli mají správný kostým atd.
  • 00:39:10 Nechodit na reprízy!
  • 00:39:11 Doporučuju, budoucí režiséři,
  • 00:39:13 nechoďte na svoje reprízy
    divadelní!
  • 00:39:15 Protože to je opravdu
    na velkýho panáka a odchod domů.
  • 00:39:19 Protože, jak to povoluje,
    ta morálka pracovní,
  • 00:39:23 tak si tam přidávají svoje fórečky,
    ze současnosti
  • 00:39:27 a myslí si, že jsou autorštější,
    než autor.
  • 00:39:30 A je z toho pak třeba
    úplně jiný představení.
  • 00:39:32 Z komedie se stane tragédie.
  • 00:39:34 Co teď chystáš?
    Ty se chystáš na velkej seriál!
  • 00:39:38 No, teď se chystám už asi 2. rok
    na pokračování seriálu Sanitka.
  • 00:39:43 Sanitka 2. Začínáme v září točit,
    bude to velký,
  • 00:39:47 protože tam bude hrát 180 herců,
    180 rolí tam je,
  • 00:39:51 bude se to točit rok asi.
  • 00:39:53 Aby ses v tom vyznal vůbec!
    Máš nějakej systém?
  • 00:39:56 Aby ti tam 1 figura nehrála 2 x?
    Víš, co myslím! Jako v Trháku!
  • 00:40:02 Najednou
    je na svým vlastním pohřbu!
  • 00:40:05 Kdo má kostým, jde za rakví!
  • 00:40:08 Já mám takový plató,
    takový desky bílý,
  • 00:40:13 tam mám fotky vybranejch herců.
  • 00:40:15 A abych se v tom vyznal,
    tak pod tím mám jméno tý role
  • 00:40:19 a od toho mám šipku,
    takovej strom života,
  • 00:40:21 nebo strom vztahů
    k těm dalším fotkám, dalším rolím,
  • 00:40:25 abych se na to podíval ráno třeba,
    před natáčením a viděl,
  • 00:40:28 aha, on miluje tuhle, s touhletou
    už se rozved, jasně, tady má dítě,
  • 00:40:32 ne, to už má zase
    s někým jiným atd.
  • 00:40:35 -Je to takový propletenc vztahů.
    -Ty nakreslíš ten děj takhle?
  • 00:40:39 Graficky si to nakreslím,
    abych se v těch vztazích vyznal.
  • 00:40:43 Díváš se někdy na svoje filmy?
    Pustíš si třeba DVD?
  • 00:40:45 -Kterej svůj film máš nejradši?
    -Asi toho Hlídače 47.
  • 00:40:51 Ale že bych se koukal
    na svoje filmy, to myslím ne.
  • 00:40:54 Abych se kochal vlastní minulostí,
    spíš se dívám dopředu.
  • 00:40:58 Ať se na to koukaj jiný.
  • 00:40:59 Já to točím pro jiný lidi,
    ne pro sebe.
  • 00:41:01 Kromě toho seriálu je nějakej film,
    do kin myslím,
  • 00:41:05 o kterým uvažuješ, kterej chystáš?
  • 00:41:08 Zatím ne. Protože to je práce
    zhruba na 2 roky, s dokončením.
  • 00:41:12 To mě, myslím, dost vyčerpá.
  • 00:41:15 Budu rád, když to dokončíme ve
    zdraví.
  • 00:41:17 A že lidi pochopí můj strom života,
    kterej jsem si nakreslil.
  • 00:41:21 No, uvidíme, uvidíme!
    Filip Renč!
  • 00:41:32 Přátelé, to je pro dnešek všechno!
  • 00:41:34 Já vám děkuju za pozornost
  • 00:41:36 a samozřejmě, za týden
    jsme tady opět!
  • 00:41:38 Mějte se pěkně!
  • 00:41:40 Skryté titulky
    Eva Svobodová

Související