13. 4. 2011
Oko nad Prahou, společenské a politické drama o neuskutečněné realizaci futuristické vize Národní knihovny světově proslulého architekta Jana Kaplického. Koprodukční dokument České televize, oceněný na MFF Varšava 2010 hlavní cenou v sekci dokumentárních filmů. Kamera a režie Olga Špátová. V premiéře vysílá ČT2 14. dubna od 20:05 hod.
Dokument o projektu Národní knihovny od architekta Jana Kaplického (1937–2009), který vstoupil do povědomí veřejnosti pod nejrůznějšími – a často pejorativními názvy – „Chobotnice", „Blob“, „Chrchel“, líčí jednu z nejznámějších politicko-společenských kauz uplynulých let. Ukazuje její absurdní peripetie: od Kaplického radosti z vyhrané soutěže přes odmítavou reakci prezidenta Klause, zpochybňování místa realizace projektu až po úřednické průtahy, Kaplického náhlou smrt a následné zrušení plánované stavby. Ve sporu, který rozjitřil odbornou i laickou veřejnost, se angažovala řada známých osobností, včetně bývalého prezidenta Václava Havla. Jeho dopis Kaplického dceři Johance, která se narodí v den, kdy on sám umírá, tvoří jednu z point snímku.
Další rovinou filmu, který je protkaný šoty z televizního zpravodajství, záznamy z veřejných i soukromých debat a také záběry z demonstrací na podporu projektu, je spor konzervativního pohledu na architektonické ztvárnění podoby hlavního města s pohledem moderním a spíš ještě postmoderním, spojeným zároveň s netradičním a odvážným řešením. Představu architekta vcelku výstižně charakterizuje už název jím vedené firmy „Future systems“. Kaplickému jde jednoznačně o architekturu budoucnosti. A to i v případě instituce, jakou je Národní knihovna, která je v myslích české veřejnosti chápána především jako tradiční a po výtce konzervativní strážkyně kulturních hodnot českého národa. To se neodpouští.
Spor, který je původně naprosto legitimní, postupně vplouvá do politické roviny a navrch mají nejrůznější osočení, která se míjejí s podstatou věci. Z dokumentu je patrné, jak tím Kaplický trpí. Uvědomuje si, že je to jedna z posledních šancí, jak po sobě zanechat monument, který v Praze zůstane i tehdy, až on sám už tu nebude. Všechno se mu honí hlavou: válečná zkušenost očima dítěte, studentský vzdor vůči sovětské okupaci a s tím související odchod do světa, v němž se proslavil. Nyní se jako úspěšný architekt vrací domů a tolik stojí o to, aby byl právě tady pochopen… Jeho pocity ještě umocňuje očekávané narození dítěte, jež ho jako otce naplňuje štěstím, ale zároveň i určitou nostalgií. Chce svou „chobotnicí“ oslovit především budoucí nastupující generace, protože ta jeho nezadržitelně odchází. A právě tato „jeho“ generace mu nejvíce brání v tom, aby vyhrál svůj poslední a možná nejtěžší boj. Kaplický je zmatený a nechápe: „Proč politici nezaloží svůj život na počinech, vždyť demokracie je budování.“ Podvědomý strach, že Janu Kaplickému ujíždí vlak a on se už splnění svého velkého snu nedožije, se symbolicky naplňuje. Zanechává však po sobě dceru, která má naději, že se realizace otcova projektu Národní knihovny jednou dožije.
Snímek vznikl v koprodukci Simply Cinema spol. s.r.o. a Česká televize.
Scénář: Olga Špátová, Eliška Kaplicky Fuchsová. Kamera a režie Olga Špátová. www.ceskatelevize.cz/specialy/okonadprahou/
Tiskový útvar ČT
31. 10. 2011
Cenu týdeníku Respekt pro nejlepší televizní a video získala reportáž Filipa Černého Záhada tunelů na novém obchvatu Prahy z publicistického cyklu Reportéři ČT a ocenění Film New Europe Visegrad Prix 2011 obdržel režisér Karel Vachek za koprodukční dokument ČT Tmář a jeho rod na 15. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě (25. – 30. 10. 2011).
25. 10. 2011
Cenu za nejlepší kameru získal film Hlava – ruce – srdce na Mezinárodním filmovém festivalu "2-in-1" v Moskvě (21. – 24. října 2011). Kamera: Marek Jícha. Scénář a režie David Jařab.
24. 10. 2011
Česká televize je hlavním mediálním partnerem jubilejního 15. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, který proběhne od 25. do 30. října 2011.
19. 10. 2011
Režisér Vít Klusák, známý především jako spoluautor snímků Český sen a Český mír, prokázal, že umí veřejnost svými dokumenty zdravě provokovat. Koprodukční dokument České televize Vše pro dobro světa a Nošovic, který uvede ČT2 a ČT HD ve čtvrtek 20. října od 20:00 hodin, je nejen groteskou o „poli, na kterém rostou auta“, ale i zprávou o stavu dnešního světa a jeho vztahu k zděděným hodnotám a tradicím.
14. 10. 2011
Koprodukční dokument ČT Nickyho rodina, film ČT Anděl, původní rodinný seriál 4teens a pohádka Vodník a Karolínka byly oceněny na 43. ročníku Dětského filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově (11.–14. října 2011).
11. 10. 2011
Česká televize potvrzuje svou dominantní roli koproducenta českých filmů. V těchto dnech míří do kin tři filmy, které ukazují, jak širokému žánrovému spektru se ČT věnuje: Rodina je základ státu (režie Robert Sedláček), Dům (Zuzana Liová) a dokument Můj otec Voskovec (Libuše Rudinská).
11. 10. 2011
Srdce si nedá poroučet. Najdou si naši hrdinové konečně životní partnery? Situační dokumentární film Eriky Hníkové, v němž se starosta středně velké vesnice snaží dát dohromady třicátníky, kteří zbyli „na ocet“. Koprodukční dokument Endorfilmu a České televize Nesvatbov v obvyklém čase Českého dokumentu na Dvojce a ČT HD ve čtvrtek 13. října ve 20:00 hodin.
27. 9. 2011
Filmový komiks o životě, který se občas ztrácí v mlze, a my nevíme, kudy jít. V hlavní roli Miroslav Krobot. Režie Tomáš Luňák. Snímek společnosti Negativ v koprodukci České televize v kinech od 29. září 2011.
14. 9. 2011
Mistr českých pohádek a komedií, režisér Václav Vorlíček, přichází s pokračováním proslulé Dívky na koštěti. Pohádková komedie pro celou rodinu Saxána a Lexikon kouzel je doslova nabitá jedinečnými hereckými osobnostmi zvučných jmen. Koprodukční film České televize má v kinech premiéru 15. září 2011.
7. 9. 2011
Jiřina Bohdalová a Radoslav Brzobohatý po letech znovu společně před kamerou! Režisér Jiří Strach prolomil letitou šeptandu a nabídl spolupráci někdejším životním partnerům. K překvapení mnoha pesimistů oba souhlasili. Začínají společně natáčet vtipný, poetický a místy až nekompromisně upřímný film o starších lidech, kteří se ocitli v prazvláštním bezčasí.