Ukrajina » Archiv
Na obzoru je stoleté výročí od historické anabáze československých legií, kdy se vydaly revolučním Ruskem přes Sibiř až k pobřeží Pacifiku. Ještě před tím ale svedly u ukrajinského městečka Bachmače bitvu s početnou a dobře vybavenou německou armádou. Po stopách legionářů na někdejší bojiště se vydalo z Česka asi sto nadšenců. A spolu s nimi i Tomáš Vlach, tady je jeho reportáž.
Evropský Jeruzalém - tak se v předválečné době mluvilo o Podkarpatské Rusi, která byla jedním z center židovské kultury v Evropě. Početnou komunitu Židů byste tehdy našli snad v každé vesnici. Tragickou čáru udělala druhá světová válka. Z dopadů nacistické genocidy se zdejší Židé už nevzpamatovali. Pod Karpaty ale zůstalo ale velké množství synagog, hřbitovů a dalších památek. A právě na některé z nich se v Objektivu můžete podívat.
A teď míříme na Ukrajinu, konkrétně do jedné vesnice, která se na první pohled nijak zvlášť neliší od těch ostatních. Pro české dějiny má ale mimořádný význam. Tou vesnicí je Sokolovo. V březnu tomu bude 70 let, co tu českoslovenští vojáci vybojovali vůbec první bitvu na východní frontě. S Objektivem se teď můžete podívat, jak to v Sokolovu vypadá dnes a jak místní na Čechoslováky vzpomínají. Přesně na den výročí bitvy se tam chystá její rekonstrukce. Místní nadšenci dokonce nedaleko vesnice obnovili původní zákopy. Na místo se vypravila Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach a sami říkají, že vyhledat pamětníky, kteří by zavzpomínali na tehdejší události, nebylo vůbec nic snadného.
Sen o Podkarpatské Rusi vydržel Čechům 20 let a byl jednou z nejzajímavějších epizod v dějinách. Když se v roce 1919 stala součástí první republiky, stát začal s masivní obnovou infrastruktury. Dodnes jsou tu k vidění v nedotčené podobě díla špičkových českých architektů jako byl třeba Josef Gočár. Taky výlety do Karpat patřily k dobovému bontonu a oblast detailně popisují staré turistické průvodce. Po české stopě na dnešní Zakarpatské Ukrajině se vydali Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach.
Češi, kteří žijí na Ukrajině, si v těchto dnech slaví – je to přesně 150 let, co tam vznikla první česká vesnice. Leží až na Krymu a jmenuje se Lobanovo. Dříve se jí říkalo Bohemka, i dnes se jí vlastně ještě někdy tak říká. Vědělo se o ní v širokém okolí, ale veřejný život tu zcela potlačila válka a následná desetiletí známé historie, kdy naplno propukl komunismus. Hned po válce Bohemka přišla o své původní jméno a přejmenovali ji na Lobanovo. I tak si ale Krymští dokázali udržet jazyk i tradice. Jak probíhaly oslavy sto padesátého výročí? Na to už se podívejte v reportáži Tomáše Vlacha.
Na řadě je Ukrajina a její autonomní republika Krym. V závěrečné reportáži, podobně jako v té první, navážeme na předchozí vydání, tentokrát v osobě našeho reportéra Mirka Karase. Ten opustil romantické kouty Moldavska a jeho cestovatelská trajektorie dnes míří na slunný Krym. Nevynecháme víno, ani etnický a nábožensky pestrý mix poloostrova v Černém moři. Koho Puškinovy bachčisarajské fontány, teď má jedinečnou šanci - jsou tu v barvě i s patřičnou legendou…
Jezdily odtamtud dostavníky do Krakova a Vídně. Historické centrum je na seznamu UNESCO. Ve městě často pobýval Honore de Balzac. Hudební školu tady založil Mozartův syn, car Petr Veliký podepsal mírovou smlouvu, kterou nakonec stejně nedodržel. A ještě nejčerstvější údaj, ke dnešnímu dni pokrývá dlažbu ve městě 813 tisíc 725 žulových kostek. Mluvíme o ukrajinském Lvovu - o městě, které osobně navštívil a po českých stopách pátral náš zpravodaj Miroslav Karas.
Objektiv
Toulavá kamera
Na cestě
29. říjen proběhl ve znamení cestování! Edice ČT se totiž vypravila z Kavčích hor do Reprezentační prodejny ČRo a ČT na Vinohradské třídě, kde Petra Flanderková křtila svoji knižní novinku Objektiv z USA.
Pondělí 30. června proběhlo ve znamení cestování!
