Odpovědi na zvídavé otázky

Proč se člověk nemůže sám polechtat?

Lechtání působí na jemná nervová zakončení pod povrchem kůže. U některých lidí to vyvolává smích, u jiných jen odtažení od podnětu. To, jak moc nás to bude lechtat, může záviset na tom, kdo nás lechtá. Nedávné studie prokázaly rozdíl mezi mozkovými reakcemi člověka, který se lechtá sám, a člověka, kterého lechtá někdo druhý. V případě sebelechtání se zdá, že to mozek pozná a ignoruje to. Jinými slovy ten pocit ovládáme. Život by byl totiž nemožný, kdyby nás lechtalo například každé došlápnutí chodidlem na zem.

Proč nám při jídle někdy teče z nosu?

Z nosu nám při jídle může téci z několika důvodů. Je-li jídlo příliš horké, teplo uvnitř našich úst se rozšíří do nosní dutiny. Uvnitř nosu je vždy přítomen hlen, který významně pomáhá v boji proti bakteriím, a tento hlen je se zvyšující se teplotou stále tekutější. Takže horké jídlo může způsobit, že nám poteče z nosu. Tento efekt vyvolávají například i kořeněná jídla nebo ostré kari. Malé množství nosního hlenu je důležité pro naše vnímání chuti. Naše chuťové buňky umí rozeznat čtyři chutě – sladkou, slanou, hořkou a kyselou. Pro jemnější rozeznávání chuti se musíme spolehnout na čichové buňky v našem nose.

Proč se červenáme, když jsme vyvedeni z míry?

Červenání je způsobeno sympatickou nervovou soustavou, což je systém tvořený nervy, které neovládáme. Červenání nedokážeme zastavit. Je spuštěno emocemi a zapříčiňuje zvýšení přítoku krve do tváře, což způsobuje tu červenou barvu. Jakmile je nervová soustava uvolněna, obnoví se normální krevní oběh a ruměnec rychle zmizí.

Proč zíváme a proč je zívání nakažlivé?

Existují tři teorie a všechny si odporují. Dle fyziologické teorie zíváme proto, abychom dostali do těla více kyslíku a nebo abychom se zbavili oxidu uhličitého. Zívání je pak nakažlivé proto, že zřejmě v té místnosti mají všichni málo kyslíku. Druhá teorie je teorie nudy. Když se člověk nudí, zívá. To však nevysvětluje, proč zíváme, když se nudíme, pokud ovšem nejde o sociální signál pro natvrdlé třetí osoby. Nakonec teorie evoluce. Podle ní zíváním ukazujeme naše zuby a naznačujeme, že pokud budeme muset, budeme zlí. Zívání kdysi fungovalo jako varovný signál pro ostatní, avšak jak se naše kultura vyvíjela, jeho agresivní význam se vytratil.

Vezmeme-li dva šálky kávy, jeden o teplotě 40 °C, druhý 30 °C a umístíme je do mrazáku, který zmrzne rychleji?

Sice se to příčí zdravému rozumu, ale bude to ten teplejší. Horké molekuly vody mají dost energie, aby opustily kapalinu ve formě páry, a odvedly tak z vody tepelnou energii. Chladnější molekuly vody mají menší energii, a tak kapalinu neopouštějí tak často. Ačkoliv je tedy voda v jednom šálku teplejší, ztrácí své teplo mnohem rychleji, neboť její molekuly mají více energie. Proto teplejší voda tu studenější v procesu chladnutí dožene, předhoní a nakonec i dříve zmrzne.

Jakou část našeho života strávíme s očima zavřenými při mrkání?

Mrknutí trvá přibližně 0,3 až 0,4 sekundy. Mrkneme přibližně 5x za minutu, tedy každou minutu po dobu asi jedenácti hodin denně. To je přibližně půl hodiny denně, a tedy asi pět let za celou průměrnou délku života.

Proč je moč žlutá?

Moč je součástí velmi propracovaného systému likvidace tělesných odpadů ovládaného ledvinami, jejichž úkolem je udržovat obsah soli v krvi na stálé úrovni a filtrovat z krevního řečiště odpad. Moč se skládá ze soli, vody a odpadních látek. Hlavním odpadním produktem je čpavek přicházející ze somatických buněk těla, z krve pak přichází bilirubin (žlučové barvivo) vznikající při rozpadu hemoglobinu. Tyto sloučeniny jsou pro tělo nebezpečné, ledviny proto čpavek přeměňují na močovinu a bilirubin na urobilogeny, které jsou žluté. Ty dávají moči její barvu. Pokud pijete dostatek vody, urobilogeny by měly být dostatečně zředěné. Moč dehydrovaných lidí je proto silně žlutá.

Proč při kýchání vždy zavíráme oči?

Protože je fyzicky nemožné udržet je při kýchání otevřené. Kýchání je reflex ovládaný autonomní nervovou soustavou, která ovládá naše srdce a dýchání a nelze ji vědomě kontrolovat. Existuje teorie, že kdybychom nechali při kýchání oči otevření vyskočí nám z hlavy!

Proč větry páchnou?

Větry jsou produkovány bakteriemi v tlustém střevě. Tyto bakterie kvasí nestrávenou potravu a přitom uvolňují dusík, oxid uhličitý, vodík, metan a sirovodík. Poslední tři složky jsou produkovány v pouze malém množství, ale sirovodík je proslulý svým zápachem po zkažených vejcích dokonce i ve velmi malém množství.

Je pravda, že díky chladnému počasí musíme více močit?

Přímo ne, ale když přecházíme do chladného prostředí, naše tělo se pokouší uchovat teplo omezením přítoku krve z okrajových částí těla, jako jsou například prsty, do středu těla. Jedním z důsledků je zvýšení krevního tlaku ve středu těla – kam patří i ledviny – a to vede ke zvýšení produkce moči. Protože za chladnějšího počasí se navíc nepotíme tak, jako v horku, musí být voda vylučována z těla jinak. To také vede k častějšímu močení.

Proč jsou ženské hlasy vyšší než mužské?

Jednoduše protože ženy a děti mají kratší hlasivky. Výška hlasu závisí na frekvenci vibrací hlasivek a vibrace hlasivek jsou závislé na jejich napětí a délce. Kratší hlasivky tak znamenají vyšší hlas.

Když držíme vajíčko mezi prsty za jeho špičky, nedokážeme ho rozmáčknout. Když ho však stejným tlakem stiskneme z boku, podaří se to. Proč?

Vajíčko má velmi pozoruhodnou strukturu. Je pravda, že pokud klepneme do strany vajíčka lžící, vajíčko praskne, protože jeho skořápka je v tomto místě nejtenčí a snadno poškoditelná. Ale díky svému tvaru odolává tlaku na svůj vrchol stejně jako stavební oblouk budovy nebo mostu. V obloucích zatížení stlačí celou strukturu a pod tímto tlakem je uhličitan vápenatý, který je hlavní složkou tvořící skořápku vajíčka, velmi pevný.

Proč kopřiva pálí?

Na listech kopřivy jsou tenké chloupky, které vypadají jako jehly a mohou snadno proniknout naší kůží. Na základně každé jehličky je cibulka naplněná kyselinou mravenčí, která vnikne do kůže spolu s jehlou. To způsobí alergickou reakci spočívající ve zčervenání a svědění kůže.

Proč se pavouk nepřilepí ke své pavučině?

Pokud by pavouk vypadl ze své sítě a poté by do ní byl opět vhozen, mohl by se k ní přilepit. Jeho nohy jsou však pokryté nelepivým sekretem a za normálních okolností ho tento sekret chrání před podobnou nehodou.

Proč se ptáci během letu nesrazí?

Protože mají fantastické reakční časy. Pták dokáže reagovat na změnu svého kolegy letícího vedle během zlomku vteřiny. V hejnu každý pták sleduje svého souseda, takže se zdá, že celé hejno mění směr okamžitě právě kvůli velmi krátkým reakčním časů u ptáků. Pokud si letící hejno natočíme na video a pustíme zpomaleně, zjistíme, že mezi okamžikem, kdy jeden pták změní směr, a okamžikem, kdy se mu jeho soused přizpůsobí, je malá prodleva, avšak pořád to stačí k tomu, aby se ptáci navzájem nesrazili.

Vidí psi černobíle?

To je běžná domněnka, ale není to pravda. Psi vidí barevně, ale podobně jako lidé se zhoršeným vnímáním červené a zelené barvy. Psi mají jen dva ze tří druhů čípků sítnice oka, což jsou buňky citlivé na barvu, a to pro modrou a žlutou barvu (ty pro žlutou umí rozlišit i červenou barvu). Neznají buňky pro zelenou. Nemohou tak rozlišit červenou a zelenou barvu, ale poznají rozdíl mezi žlutou a modrou.

Proč jsou tučňáci černobílí?

Jejich černobílé zbarvení jim napomáhá přežít. Při plavání v moři jsou tmavá záda na hladině velmi špatně vidět, což je chrání před predátory. Zespoda je obdobným způsobem chrání jejich bílé břicho, které je pro žraloky, kosatky a další predátory proti světlé obloze nad hladinou velmi špatně rozeznatelné. Své zbarvení také využívají k regulaci tělesné teploty. Když je jim horko, natočí se ke slunci svou bílou stranou a teplo se od nich odráží. Je-li jim zima, natočí se svou černou stranou, která pak teplo pohlcuje.

Je možné vést krávu do schodů?

Ano, to je pravda. Je to kvůli uspořádání kostí v kolenou krav. Kloub se může ohýbat při chůzi do schodů, avšak ne při pokusu vést krávu po schodech dolů. Když už jsme u toho, možná byste rádi věděli, že dospělý medvěd dokáže běžet stejně rychle jako kůň, nebo že kůň nemůže zvracet a že pštros nemůže chodit pozpátku.

Co bylo dřív, slepice nebo vejce?

Pokud si myslíte, že na tuto otázku nelze odpovědět, děláte chybu. První bylo vejce. Většina vědců se domnívá, že život na Zemi se vyvíjí. Evoluce je postupný vývoj života v souladu s jeho okolním prostředím. Vrátíme-li se do historie, to, čemu dnes říkáme slepice, vypadalo úplně jinak. Toto zvíře mělo například nohy opatřené plovací blánou, což znesnadňovalo jeho chůzi. Pak, jednoho dne, jedna ze slepic snesla vajíčko, ze kterého se vylíhl pták, který neměl na nohou plovací blány, stejně jako dnešní slepice. To je vývoj. Všechno to začalo u vejce.

Co by se stalo, kdyby zmizelo Slunce?

Prvních osm minut po zhasnutí bychom žili v blažené nevědomosti o tom, že je s ním konec (osm minut trvá světlu a gravitaci Slunce, než dorazí k Zemi). Pak by se naše oběžná dráha začala měnit, protože bychom neměli Slunce, kolem kterého by Země obíhala. Země by se pravděpodobně pohybovala po přímce, ponořila by se do temnoty a nabrala směr do neznáma, avšak nelze to říci jistě. Pravděpodobně by okamžitě nastal mráz. Největší katastrofou by byla ztráta světla, které rostliny potřebují pro fotosyntézu. Rostlinná potrava by rychle zmizela a zvířata, která se jí živí, by zemřela. Ostatní zvířata by hladověla.

Co by se stalo, kdyby zmizel Měsíc?

Ve skutečnosti se od nás Měsíc vzdaluje, avšak ne tak rychle, aby nás to znepokojovalo. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem se zvětšuje o zhruba 3,82 cm za rok. Pokud by ale Měsíc zmizel náhle, zastavil by se například příliv a odliv, způsobený gravitací Měsíce, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro námořní dopravu. Kromě toho by ale život na Zemi pokračoval velmi podobně jako předtím. Existují však názory, že sklon zemské osy může být ovládán právě Měsícem a kdyby jeho vliv zmizel, je možné, že by došlo ke změnám v délce dne a noci a střídání ročních období.

Co by se stalo, kdybychom ve vesmíru zapálili svíčku?

Na zemi je krásný tvar plamínku svíčky vytvořen hořením vosku za přítomnosti kyslíku, během něhož mimo jiné vzniká oxid uhličitý a voda. Ty stoupají z plamenu vzhůru a vzdušný kyslík je vtahován na jejich místo. Tím vzniká tvar plamenu. V kosmické lodi se plamen nachází v mikrogravitačním poli, produkty hoření nestoupají vzhůru a nový kyslík není do plamenu vtahován zdola. Vzniká proto kulovitý plamen modré barvy, který však dlouho nevydrží, protože vosk bez neustálého přísunu kyslíku nehoří.

Jak kosmonauti používají záchod?

Vesmírné toalety vypadají jako obyčejné toalety pro muže a ženy, mají například světlo na čtení a okno, ze kterého má kosmonaut pěkný výhled na Zemi. Co by nás možná překvapilo, by byly pásy pro upoutání nohou a těla. Hlavním rozdílem mezi normální a vesmírnou toaletou je absence vody pro splachování. Místo vody je pevná hmota proudem vzduchu přesunuta do komory (skryté), kde je dehydrována, dezinfikována, zhuštěna a uložena pro likvidaci po přistání. Kapaliny jsou vypouštěny do vesmíru, kde se odpaří. Existuje i novější systém, kdy jsou ve spodní části toalety umístěny plastové sáčky, kde jsou zachyceny jak pevné části, tak kapaliny. Sáčky jsou utěsněny, skladovány a likvidovány až po přistání.

Co bychom cítili, kdybychom spadli do černé díry?

Předměty by vypadaly trochu deformované, protože světlo od vzdálenějších objektů by se ohýbalo díky obrovské síle gravitačního pole. Dokonce i za horizontem událostí by světlo z „vnějšího světa“ bylo vidět. Nás by samozřejmě nikdo vidět nemohl, protože světlo z černé díry nemůže uniknout. Aby se tak stalo, muselo by cestovat rychlostí vyšší, než je rychlost světla, a to je, jak víme, nemožné.

Zaniká světlo, nebo bude navěky putovat vesmírem, pokud se mu nic nepostaví do cesty?

Teoreticky by světlo putovalo navěky, pokud by nenarazilo na žádné těleso, avšak to by vyžadovalo dokonalé vakuum, které ve skutečnosti neexistuje. Světlo je energie, a pokud nic nezpůsobí ztrátu této energie, bude existovat navždy.

 

Klikněte pro větší obrázekZdroj informací: zábavná kniha Proč je zívání nakažlivé, nakladatelství Kopp, www.kopp.cz