Setkání s architekturou z hlediska každodenní zkušenosti. Režie a scénář B. Blažek
00:00:05 Komu patří architektura?
00:00:07 Patří architektům, kteří ji nakreslí?
00:00:10 Patří těm, kdo ji zaplatí?
00:00:12 Nebo patří občanům, kteří v ní žijí a pracují?
00:00:16 Na tyto otázky budeme hledat odpověď ve filmu,
00:00:19 který vám teď popíšu od konce, totiž od té nejdůležitější části,
00:00:22 od smělého činu jednotlivce,
00:00:25 který se snaží postavit si dům podle svých představ
00:00:27 a do značné části vlastníma rukama.
00:00:30 Prostřední část bude věnována člověku,
00:00:32 který stojí před nějakým veledílem moderní architektury
00:00:36 a neví, co si s ním počít.
00:00:41 A nyní se ocitáme uprostřed první části.
00:00:52 Klenot mezi našimi historickými městy, Tábor,
00:00:56 připustil, aby do města vstoupilo dokonce sedm různých řetězců.
00:01:02 Ten úplně nejtroufalejší z nich
00:01:08 okupuje ve městě naprosto klíčové místo.
00:01:11 Jsme tu vlastně na ose. Tudy je to směrem k nádraží
00:01:16 a na druhou stranu směrem na historické náměstí.
00:01:20 Je to pěší osa, kudy všichni chodí,
00:01:22 jezdí sem auta ze všech stran, dá se tady parkovat
00:01:25 a samozřejmě uprostřed města má Billa své parkoviště.
00:01:29 Podívejme se, čím přispívá ve svém okolí
00:01:32 ke kultivaci veřejného prostoru.
00:01:37 Velké obchodní řetězce přicházející k nám ze západu
00:01:42 nás učí, jak se správně komunikuje s veřejností.
00:01:45 Public relations. Tomuhle se v teorii managementu říká
00:01:50 buď corporit identity, nebo taky třeba firemní kultura.
00:01:58 To byly doby, kdy architekti ještě dlouho hloubali
00:02:02 nad každým detailem fasády,
00:02:05 která hněte a vytváří veřejný prostor,
00:02:07 prostor k životu a k setkávání občanů.
00:02:10 Moderní doba, zdá se, se s něčím takovým moc nepárá.
00:02:15 Hned naproti vidíme fasádu od řetězce Billa.
00:02:20 Ani mi tak nevadí různé detaily jako to, že bílá část patří Bille,
00:02:26 a ta nenatřená, oloupaná, zřejmě někomu jinému.
00:02:30 Já to ani tak nevyčítám Bille. Myslím, že největší chyba je,
00:02:33 že město nedokázalo donutit dva majitele,
00:02:36 aby se mezi sebou dohodli,
00:02:39 a případně aby šťastným jednáním navodilo situaci,
00:02:42 že Billa přispěje někomu vedle, aby neměla ostudu
00:02:46 z jakéhosi okázalého, až arogantního nezájmu
00:02:50 o své bezprostřední okolí.
00:02:54 Město může většinou ovlivňovat pouze ty věci,
00:02:57 které vlastní, kde má vlastnické právo, kde ho může uplatňovat.
00:03:03 Ve chvíli, kdy může fungovat jen jako obecní stavební úřad,
00:03:06 tak může pouze vydávat nějaké podmínky.
00:03:12 Posazení supermarketů nám zabíjí jakoukoli možnost
00:03:16 vytvořit zde nějaké centrum, nějaké náměstí,
00:03:19 něco, co by tohle město, protože to městem nazývat můžeme,
00:03:22 co by toto město bytostně potřebovalo:
00:03:24 polyfunkční aktivity, kavárny a podobně.
00:03:27 Je až tragikomické, že město Tábor
00:03:30 si samo vytvořilo příklad, který mělo následovat,
00:03:33 a mohlo ho nabídnout i jiným městům,
00:03:36 jak řešit vstup obchodního řetězce do města
00:03:39 architektonicky, urbanisticky,
00:03:41 a hlavně pro lidi tak, aby to k něčemu bylo,
00:03:44 a jak dojít k rozumnému kompromisu s obchodním řetězcem.
00:03:48 V těchto místech byla donedávna velmi ohavná kasárna.
00:03:53 Jejich součástí byl i tento dům, který prozrazuje starší původ,
00:03:59 že tu kdysi stála "Tabačka".
00:04:03 Těsně vedle, byť o něco později, je příklad,
00:04:07 kdy absence vůle i schopnosti radních a vedení města jednat
00:04:14 naopak takový problém vytvořila.
00:04:19 Já jako sametový revolucionář si velmi dobře pamatuji,
00:04:26 kdy na konci roku 1989 a začátkem roku 1990
00:04:29 nebylo v normálním obchodě možné sehnat
00:04:31 třeba šlehačku nebo toaletní papír.
00:04:34 Najednou se uvolnil trh,
00:04:36 našli se lidé, kteří prodávali zboží,
00:04:39 a velmi nekulturním způsobem, třeba s Avií,
00:04:41 hygienici mhouřili oči,
00:04:44 a najednou sem začali chodit jiní podnikatelé,
00:04:46 kteří to začali dělat kultivovaným způsobem,
00:04:49 a my jsme byli z naplnění této průmyslové vlny okouzleni,
00:04:53 protože jsme to nikdy nezažili.
00:05:02 Kolik ještě připustíte "obchoďáků" v Táboře?
00:05:06 Co se týče Tábora, v tuto chvíli předpokládáme,
00:05:09 že bychom za pomoci soukromých investorů
00:05:12 mohli zvládnout vyřešení dopravní situace
00:05:15 právě v tom stěžejním místě,
00:05:18 to je v prostoru mezi hřbitovem a sídlištěm Nad Lužnicí.
00:05:21 Táboru zatím chybějí prodejny typu Obi nebo Baumaxu.
00:05:25 Pane architekte, věřil jste svému starostovi,
00:05:28 že pomocí vstupu dalších obchodních řetězců
00:05:32 vyřeší svízelnou dopravní situaci? Kde to vůbec je?
00:05:36 Je to kolem té ošklivé modré budovy,
00:05:39 ale samozřejmě dopravní situaci to nevyřeší, ani vyřešit nemůže,
00:05:43 protože aktivity, které tam vzniknou,
00:05:46 nabalí na sebe takové množství dalších aut,
00:05:48 že v podstatě řetězce můžou být rády,
00:05:51 že tam komunikace bude vybudovaná,
00:05:54 protože bude sloužit právě jen jim,
00:05:56 a to ji zcela ještě zahltí.
00:05:59 Když se podíváme na to, kde jsme třeba vyjednávali,
00:06:03 tak hodně se vyjednalo v případě Kauflandu,
00:06:07 kde vznikla velmi dlouhá komunikace,
00:06:10 i s chodníkem, se stezkou pro cyklisty.
00:06:13 Promiňte, ale právě v případě Kauflandu mám dojem,
00:06:17 že tam taky došlo k určitému selhání,
00:06:19 protože tam je velká vodní nádrž, velice půvabná,
00:06:23 ale okolo ní je s prominutím hnůj, cesty, které ke Kauflandu vedou,
00:06:26 kromě té jedné, o které mluvíte.
00:06:28 Jsou to divoké stezky, těžko průchodné, zvlášť za deště,
00:06:32 a kdyby město bývalo tlačilo,
00:06:35 nechci za vás dělat architekta ani starostu,
00:06:38 tak mezi Hypernovou, Meinlem a Kauflandem
00:06:41 mohla vzniknout domluva, že tam bude něco jako rekreační zóna.
00:06:45 Mluvilo se o něčem takovém?
00:06:47 Ne, určitě o ničem takovém se nemluvilo.
00:06:50 Myslíte si, že zdejší občané mají naději,
00:06:54 že by mohli vyvinout tlak,
00:06:57 aby jejich volení zastupitelé prosadili,
00:07:00 že tyto tři komerční obři se spojí a něco s tím prostorem udělají,
00:07:05 aby tady konečně bylo cosi jako lesopark, rekreační prostředí?
00:07:10 Myslím, že těch možností je víc.
00:07:13 Konkrétně mě napadají tři,
00:07:15 ani jedna z nich zde příliš nefunguje.
00:07:18 Ta první všeobecně známá je postavení místních samospráv.
00:07:22 Pro takhle velké město, můžeme sídliště nazvat městem,
00:07:25 žádná smysluplná samospráva neexistuje,
00:07:29 a tudíž chybí účinný tlak.
00:07:32 Druhá možnost je forma občanských sdružení a spolků.
00:07:36 V souvislosti s povolebními výsledky
00:07:39 se situace výrazně změnila k lepšímu a dá se říci,
00:07:42 že platforma komunikace začíná fungovat dobře.
00:07:45 Třetí možnost souvisí s vytvářením územněplánovací dokumentace.
00:07:51 Tady proces nefunguje,
00:07:53 protože jestliže na jednání o konceptu územního plánu
00:07:57 přijde víc úředníků než občanů, tak je to jistě chyba.
00:08:01 Ale nechtěl bych z toho vinit jen město.
00:08:04 Samozřejmě problém je i v občanech, problém v dialogu.
00:08:09 Diskuse o hypermarketech a obchodních řetězcích
00:08:12 se obvykle točí kolem toho, že je mizerná architektura,
00:08:15 že to má ohromný dopad na člověka, který tam přichází,
00:08:18 a případně se tím ničí síť drobných obchůdků.
00:08:23 Ale to je pořád myšlení, které se soustřeďuje na objekt sám.
00:08:29 Vlastně přestáváme myslet v kontextu
00:08:32 a myslíme jen na tu věc samotnou, a to je právě neekologické.
00:08:36 Pokusme se nyní myslet ekologicky v kontextu,
00:08:39 jímž je právě tato krajina.
00:08:42 Tady jsme svědky paradoxního konce cyklistické stezky.
00:08:47 Že po ní následuje hliněná pěšina, mi nevadí.
00:08:51 Ale mně vadí, že po pár krocích dál
00:08:55 jsou další dva světoznámé a silné obchodní řetězce,
00:09:02 McDonalds a Aral, a že se nedokáží dohodnout,
00:09:07 aby na těch pár metrech mezi nimi krajina byla nějak kultivovaná,
00:09:12 takže zde vzniká taková Sibiř. Tady to vypadá jako na Sibiři,
00:09:17 že jednou se jede tudy, pak se to rozjezdí,
00:09:19 pak se to zkusí tady.
00:09:22 To je přístup, který dobře známe z totality.
00:09:25 Doufali jsme, že až totalita skončí, že skončí i tenhle přístup.
00:09:29 Bohužel zatím se to nepovedlo.
00:09:37 Který z těch obrázků je hezčí? Tenhle, nebo tenhle?
00:09:43 Co vlastně známe víc z tohoto domu než právě jen obrázky?
00:09:48 Je to dům, který je zakletý do svých prezentací.
00:09:53 Rádi bychom vyzvali diváky tohoto filmu,
00:09:57 aby se k tomuto domu,
00:09:59 ale i k ostatním významným stavbám současnosti
00:10:02 chovali tak, jak se to teď pokusíme udělat my.
00:10:05 Aby k němu přišli, aby tu bariéru prolomili, aby si na něj sáhli,
00:10:08 aby se zeptali lidí, kteří tam pracují,
00:10:11 jak je ten dům postaven i pro ně.
00:10:20 Podívejme se, co chodec, který dá na naše doporučení
00:10:24 a půjde si na tento dům sáhnout a pokusí se proniknout dovnitř,
00:10:27 co tady vlastně může zažít.
00:10:30 První vchod je zcela zjevně vchod pro personál.
00:10:35 A dokonce zjistíme, že personál zde často pobývá,
00:10:39 protože zřejmě zde řeší problém přísného zákazu kouření v domě.
00:10:45 Tato protistávková zábrana zřejmě slouží pro účely,
00:10:49 že se tam nesmí vstoupit.
00:10:52 Vida, hlavní vchod!
00:10:55 Řekl by si onen chodec, Nationale Niederlanden Building,
00:11:01 že je to budova této firmy, ale už víme,
00:11:04 že tato společnost sice budovu postavila, ale už v ní nesídlí.
00:11:08 Tak se podíváme, kdo tu vlastně sídlí.
00:11:12 Jsou to firmy se samými cizími názvy.
00:11:20 Kdo se tak úplně nevyzná v této sféře podnikání, netuší.
00:11:24 Ale zjevně sem nesmí.
00:11:26 Když to zkusí, turniket ho vyhodí ven.
00:11:29 La Perle de Prague, Perla Prahy, to je francouzsky,
00:11:32 ale šipka ukazuje, že máme jít za roh.
00:11:35 Tady ještě Perla Prahy není.
00:11:39 Bar Le Valence. Tak je to Perla Prahy, nebo je to Valencie?
00:11:45 Perla Prahy. Aha! V 7. poschodí, pro anglicky mluvící.
00:11:50 A tady zřejmě má Perla Prahy do 7. poschodí vstup,
00:11:55 a tamhle je ještě jednou napsáno Bar le Valence,
00:11:58 ale pořád zde není ani slovo o Tančícím domě a jeho autorech.
00:12:05 Hospoda je to pěkně drahá,
00:12:07 a jak vidíme, hostů tu zrovna moc není.
00:12:16 Tady už se nepodíváme ani dovnitř.
00:12:19 Tato místnost byla kdysi určena pro veřejnost, měla to být galerie,
00:12:24 měla to být součást veřejného života tohoto domu,
00:12:28 který byl takovým vzplanutím nadějí po sametové revoluci,
00:12:33 a zůstal zde nějaký nápis.
00:12:37 Po vyškrábaných písmenkách tu zůstala stopa:
00:12:43 Středisko Tančící dům.
00:12:50 Možná se panu kameramanovi podaří nakouknout škvírkou,
00:12:56 a přece jen něco uvnitř uvidět.
00:13:01 Je to místnost, která čeká na rekonstrukci,
00:13:04 a slyšeli jsme, že to zase mají být pro změnu kanceláře.
00:13:08 Nejznámější dům české architektury po roce 1989
00:13:12 nemá tedy na svém štítě název
00:13:15 a jméno obou světoznámých architektů.
00:13:20 Ten cvrkot se odbývá v místnostech k tomu určených,
00:13:25 kde máme konference, abychom nerušili kolegy.
00:13:31 Takže zde se snažíme udržovat ticho.
00:13:36 Takže to je projev ohledu k ostatním.
00:13:41 Já když se potřebuju s někým na něčem domluvit,
00:13:44 tak většinou si někde rezervujeme nějakou místnost
00:13:48 a jdeme si povídat tam, abychom nerušili ostatní.
00:13:51 A klimatizace vám nevadí? Já mám vyschlo v puse.
00:13:55 Hm, to nejste sám. To je problém.
00:14:01 Ale tady otevřít okno by nešlo,
00:14:03 protože zde je poměrně dost velký hluk z křižovatky.
00:14:07 A v zásadě fyzicky otevřít jde? Můžu to zkusit?
00:14:11 Můžete to zkusit, ale nevím, jestli se vám to podaří.
00:14:15 V zadním traktu to jde určitě, tady si nejsem jistá.
00:14:18 Tady jste to ještě nikdy nezkoušela?
00:14:21 Sice tu panty jsou, ale asi tu bude někde klička.
00:14:29 Ta klička nemá otvor, takže zřejmě...
00:14:33 -Ta okna se neotvírají.
-Nesmějí se otvírat? -Ne.
00:14:39 Umývají se z venku. Umývají je horolezci.
00:14:46 Vy jste neměl nikdy chuť si zde vyvětrat?
00:14:49 -Od toho tu máme klimatizaci.
-A nemáte sucho v puse?
00:14:53 Člověk si zvykne.
00:14:57 Tento barák je sice hezký, ale jak se začínalo po revoluci,
00:15:02 nevím, jestli to dělali podle nějakých norem,
00:15:05 ale prakticky ta noha, tak tam není jediný úchyt,
00:15:11 tam se musíme vázat jen za nosné konstrukce, které drží fasádu.
00:15:17 Když se to myje na laně, tak když si uděláte přímku,
00:15:21 tak vám to z horního okna vyjde přímo na silnici,
00:15:26 takže už se nám zde kolikrát stalo,
00:15:29 že auto zachytilo za lano a málem to kluka strhlo,
00:15:33 takže kluci se vyvazují do lan
00:15:36 a pak někdo musí aspoň na chvilku zastavit dopravu, aby mohli slézt.
00:15:40 Už jsme zaběhlí, takže když se někde dělá nějaký projekt,
00:15:43 tak kolikrát si to tam jdeme okouknout už ve fázi,
00:15:46 kdy se tam dají háky ještě dodělat.
00:15:49 Projdeme to tam s projektantem a řekneme, kde by to bylo dobrý.
00:16:25 O Tančícím domě jsme našli spoustu obrazů a reprodukcí.
00:16:29 Dalo by se říct, že to, co potřebují všichni,
00:16:33 získat pocit, že tento dům je symbol, že je skoro značka,
00:16:36 to kupodivu potřebují i jeho obyvatelé, kteří tu pracují,
00:16:41 kteří tu jsou hodiny, dny, roky.
00:16:50 Všimněte si u tohoto obrazu,
00:16:53 že je nasvícen ve zvláštním, přízračném osvětlení.
00:16:57 To je jeden ze způsobů fotografo- vání současné architektury,
00:17:01 že se nachází ta chvíle, kdy domy vypadají jako zázrak,
00:17:04 kdy osvětlení vypadá nažloutlé až oranžové.
00:17:08 Je to taková zvláštní shoda.
00:17:11 Podobně se dost často fotografuje pornografie.
00:17:14 Budovy jsou předváděny tak,
00:17:18 aby nebyly vidět známky stárnutí a užívání, většinou bez lidí.
00:17:21 Jak materiálům, které jsou zde použity,
00:17:25 tak celkovému designérskému stylu se říká hightech,
00:17:29 vysoká technika nebo technologie, a k té patří,
00:17:34 že vše musí být dokonalé, jako nové, trvale jako nové,
00:17:38 a cokoli to začne rušit,
00:17:41 stopy jakéhokoli praktického každodenního života,
00:17:44 tak to začne působit jako vada.
00:17:48 Další paradox tohoto světa je,
00:17:50 že toto dokonalé průhledné sklo, do kterého byste narazili,
00:17:53 kdyby tu nebyly ony tečky, které znamenají: pozor, sklo,
00:17:58 tak neznamená dokonalou prostupnost, ale jen průhlednost.
00:18:03 Dveře nejdou pro toho, kdo je tu cizí, příchozí, otevřít,
00:18:07 a umí je otevřít jen zdejší. Poprosili jsme zdejší pracovnici.
00:18:11 Jedině tato magická kartička. Děkujeme pěkně, na shledanou.
00:18:16 Kartička pustí jen ty povolané.
00:18:21 Tato noha funguje v podstatě jenom jako komín,
00:18:26 kdy zplodiny se nasávají spodem a vyfukuje se to nahoře,
00:18:31 takže vlastně po 14 dnech po umytí
00:18:34 to je zevnitř to samé, jako kdyby se to nemylo.
00:18:51 Když se v porevoluční atmosféře rodila myšlenka tohoto domu,
00:18:56 čemu vlastně měl být věnován? Co všechno se tu mělo dít?
00:19:01 Byly dvě verze. Jedna byla z roku 1986,
00:19:08 kdy jsem dělal rozdělení bytu mezi Ivanem a Václavem Havlovými.
00:19:12 To znamená z toho sousedního domu?
00:19:14 Ze sousedního domu ve 4. patře, a řekli jsme si, že by bylo hezké,
00:19:18 kdyby ten dům byl veřejně přístupný.
00:19:21 Stejná situace se opakovala po sametové revoluci,
00:19:24 kdy jsme řekli, že v přízemí by mohl být obchod s knihami,
00:19:27 nebo pracovně jsme tomu s Václavem Havlem říkali Dům knihy.
00:19:31 V dalších patrech by byla tenkrát zakázaná nakladatelství,
00:19:36 Atlantis a podobně, a já jsem ještě měl návrh,
00:19:40 aby nahoře byl malý víceúčelový sál,
00:19:44 kde by se mohly hrát různé hry,
00:19:47 tenkrát jsem myslel i na Havlovy hry,
00:19:49 malé koncerty a malé přednášky.
00:19:52 A verze číslo dvě?
00:19:55 Verze číslo dvě byla ta dnešního investora,
00:19:59 tenkrát se jmenoval Nationale Niederlanden,
00:20:03 a zase to chápu, že investor chce peníze zpátky,
00:20:06 takže z toho udělal něco, co je obchodně lepší,
00:20:10 protože kultura se musí dotovat, a on nechtěl dotovat nic,
00:20:15 on chtěl aspoň část nákladů a splátky,
00:20:18 tak v celém domě jsou kanceláře.
00:20:26 Náš poslední příběh se odehrává v bývalých Sudetech.
00:20:29 Po válce odtud vyhnali Němce a vytrhali je i s kořeny.
00:20:34 Ti, co po nich přišli, brali dům za domem,
00:20:37 některé nechali spadnout,
00:20:39 a zůstaly po nich jen takové obludnosti,
00:20:42 jako je tento obří kravín,
00:20:45 který se sem nehodí rozměry ani estetikou,
00:20:47 a záměrně byl u kostela, který se sice vzkřísil
00:20:50 díky německému grantu do bývalé krásy,
00:20:53 ale věřících mu bohužel moc nepřibylo.
00:20:56 A naproti za ním, na vrcholu vesnice Růžová,
00:21:00 je dům, kterým se teď nějakou chvíli budeme zabývat.
00:21:03 Paní Topičová, to, co tu vedete, je vlastně kočovná domácnost.
00:21:07 -Jak dlouho už ji tady vedete?
-Už rok a půl.
00:21:12 Aby manželství vydrželo,
00:21:14 tak to chce na začátku i průběžně pořád se o tom domlouvat.
00:21:17 Znám manželství, která dostavěla dům a skončila.
00:21:20 Jak u vás probíhaly domluvy?
00:21:23 Používali jste k tomu i takovéto drahé časopisy?
00:21:27 Samozřejmě s nimi jsme začínali.
00:21:30 Když jsme se rozhodli, že budeme stavět,
00:21:33 tak to byl první impuls, první inspirace.
00:21:36 Po několikátém časopise, který jsme prolistovali,
00:21:39 jsme zjistili, že veškeré dispozice nám nevyhovují z nějakých důvodů,
00:21:42 připadalo nám, že jsou navržené pro trochu jiné prostředí,
00:21:46 protože tam jsou vstupy z prostředí přímo do obývacích pokojů,
00:21:50 spousta koupelen a na naše podmínky nevyhovující.
00:21:53 Takže jsme si dispozici navrhli vlastně sami.
00:21:57 Je to úžasně delikátní věc, někomu vlézt do soukromí,
00:22:01 natočit nedostatky ve stavbě, kterou podniká,
00:22:05 a ještě ke všemu je zveřejnit v televizi.
00:22:07 A tak jsme se dohodli, že něco za to bude.
00:22:10 Že vlastně soudní znalec a architekt,
00:22:13 kterého s sebou přivezeme, se bude snažit pojmenovat chyby,
00:22:16 které se dají opravit, a nabídnout řešení.
00:22:23 Pane architekte, co jste na těchto dveřích našel špatného?
00:22:27 Je to velice jednoduché.
00:22:29 Dole jsou tvárnice z betonu, které tvoří tepelné mosty.
00:22:34 Je to asi 15 centimetrů nad podlahou
00:22:37 a 15 centimetrů nad podlahou vzniká vevnitř kondenzovaná voda,
00:22:41 a později vznikají plísně. Jediná možnost opravy
00:22:47 je buď odsekat tento díl a odizolovat zvenku,
00:22:54 nebo tuto část zateplit.
00:23:06 Ve vchodu se musí o 5 centimetrů zvednout dveře.
00:23:09 Tam vzniká tepelně vodivější místo, které protáhne zimu dovnitř.
00:23:18 Teď stojíme před problémem
00:23:20 poněkud naléhavějším a nesnadnějším k řešení.
00:23:23 Pan architekt zde objevil, že by zde měl být tzv. věnec,
00:23:28 a to nejen horizontální, ale věnec, který konturuje tento obrys.
00:23:33 Co to pro vás znamenalo, toto sdělení?
00:23:36 Byla to pro mě novinka,
00:23:38 protože jsem se to dozvěděl teprve před chvílí,
00:23:41 když jsem nahlížel do stavební příručky nebo skript,
00:23:45 která jsem od firmy v životě neviděl,
00:23:49 nedostal jsem je ani s dodávkou, ani po dvojí urgenci.
00:23:53 Takže pro mě je toto zjištění docela nemilé,
00:23:56 protože bude asi dost složité to odstranit.
00:24:13 V domě se pohybují dva pánové,
00:24:15 to jsou, jak jsem slyšel, vaši bratranci,
00:24:17 jak jste si mezi sebou udělali dělbu práce?
00:24:20 Všichni děláme společně.
00:24:23 Oni jsou na práci, já jsem na rady.
00:24:26 Když jsme sem přijeli poprvé,
00:24:28 protože bylo nutné udělat obhlídku,
00:24:30 tak se pan architekt zděsil, jaké našel chyby v plánech.
00:24:34 Naštěstí pan Topič, který má sice jen 3 roky architektury,
00:24:36 ale dům si celý nakreslil a jenom ho zadal,
00:24:38 jak to plyne ze zákona, autorizovanému projektantovi,
00:24:42 tak na ty chyby přišel.
00:24:44 Mohl byste nám říct ty dvě chyby v kostce,
00:24:47 abychom tomu i my laici porozuměli?
00:24:49 Jednou z chyb bylo, že projektant navrhl
00:24:52 parotěsnou zábranu jako pojistnou hydroizolaci.
00:24:55 Má tam být paropropustná,
00:24:58 aby vzniklý kondenzát v tepelné izolaci
00:25:01 mohl odcházet pod střechu a odvětrávat.
00:25:03 Další chyba se týkala tohoto stropu, poměrně rozlehlého.
00:25:07 Tady je vložkový strop, monolitický,
00:25:10 a na něm je usazena stěna, která má poměrně značnou váhu.
00:25:14 V projektu nebylo žádné roznesení této váhy,
00:25:18 takže jsme to udělali tak,
00:25:21 že jsme pod stěnou vybudovali nosný překlad,
00:25:24 aby se váha přenášela postupně na větší plochu
00:25:27 než bodově na zatížení.
00:25:30 Jak by to bylo v Německu? Vy máte s Německem zkušenosti.
00:25:33 Jak by dopadl takový autorizovaný projektant?
00:25:36 Autorizovaný projektant, který odevzdá takové plány,
00:25:39 je zodpovědný za to, aby plány byly v pořádku.
00:25:42 Jestliže jsou tam chyby, bude brán do regresu,
00:25:46 to znamená musí tyto chyby odstranit na svůj účet.
00:25:50 Když jsem žádali o souhlasné vyjádření ke stavbě
00:25:55 na Územní správě chráněné krajinné oblasti,
00:25:59 tak nám stavbu zamítli s odůvodněním,
00:26:03 že jim nevyhovují některé prvky na naší stavbě,
00:26:06 jako například výklenek, nesourodá okna ve fasádě,
00:26:10 barva střešní krytiny, že barva musí být tmavá,
00:26:13 ačkoli zde v okolí na každé druhé stavbě
00:26:16 najdete červenou barvu střešní krytiny.
00:26:19 Došli jsme si do archivu stavebního úřadu,
00:26:22 kde jsme se podívali, kdo je pod tímto povolením podepsán,
00:26:26 a zjistili jsme, že podepsaná je tam tatáž osoba,
00:26:29 která nám zmíněné prvky zamítla.
00:26:32 Proto jsme v okolí zdokumentovali tyto stavby, nafotili je,
00:26:36 z archivu jsme si vzali fotokopie stavebních plánů,
00:26:40 všechno připojili k odvolání,
00:26:43 které jsme poslali na Správu chráněné krajinné oblasti,
00:26:46 a poslali jsme toto odvolání
00:26:49 na Ministerstvo životního prostředí.
00:26:51 Výsledek byl ten, že ministerstvo nám dalo souhlas ke stavbě.
00:27:00 Můj manžel se pohybuje na stavbě a já se pohybuju na zahrádce,
00:27:04 starám se o domácnost, tzv. domácnost v maringotce,
00:27:08 o zahrádku a o dítě.
00:27:13 Konflikty většího rázu nemáme.
00:27:16 My jsme si už v počátcích stavby řekli,
00:27:19 že kdybychom cítili, že to nějakým způsobem jiskří,
00:27:22 že začínají problémy, že stavbu zastavíme a odpočineme si,
00:27:26 protože rodina je pro nás pořád důležitější jak stavba.
00:27:54 Skryté titulky Blažena Stráníková
Sociální ekolog a režisér Bohuslav Blažek reflektuje ve své úvaze náš vztah k architektuře užitného (řetězec hypermarketů v Táboře), elitního (Tančící dům) a osobního charakteru (stavba rodinného domu) a k filmu poznamenává: „Jedním z nereflektovaných důsledků čtyř totalitních desetiletí je propast mezi tvůrci a uživateli architektury. Uživatel přitom vstupuje do prostor ztvárněných architekty a urbanisty jako zaměstnanec, obyvatel nebo turista, jindy chce rozumět architektuře jako součásti kultury a v neposlední řadě to bývá ten, kdo se odhodlal být stavebníkem. Záměrem tohoto filmu je napomoci emancipování občana ve všech těchto rolích, aby se dokázal opřít o svou autentickou zkušenost, aby se k ní skrze abstraktní a neosobní vrstvy mediálních řečí a obrazů o architektuře vůbec uměl prodrat.“