Michal Isteník: Jsem extrovertní introvert
Ztvárňujete bratra Davida Novotného – konzultovali jste spolu vaše hraní, aby se chování nějak podobalo?
My jsme si s Davidem opravdu hned padli do oka, hodně jsme se spolu nasmáli a myslím, že naše skutečné porozumění a také typová podobnost byly důležitější než hledání podobných gest či způsobů mluvy. Oba bratři jsou rozdílní – já jsem samozřejmě ten chytřejší, ale podstatné bylo ukázat, jak hluboký je jejich citový vztah. A to se nám, myslím, podařilo téměř okamžitě.
Máte nějaké podobné povahové rysy jako Vaše postava? Jak byste ji vlastně charakterově zhodnotil?
David je ředitel základní školy na malém městě, je velmi oblíbený, je s ním legrace, je chytrý a dokáže racionálně řešit problémy. Ne vždy ovšem, a to se týká například jeho vztahu k mariáši. Velmi miluje svého bratra a je bohužel také velmi osamělý. A jestli máme něco společného? Určitě. Mě!
Pro diváky jste se zapsal jako „hospodský Eda z Mostu“, tedy spíše jako komická role. Je Vám taková poloha nejbližší?
Vždycky říkám, že královnou dramatu je tragikomedie! A v ní se cítím nejlíp. Nevyhýbám se ale žádnému žánru, spíš mě zajímá, jak kvalitní jsou scénáře.
Co jste si říkal po přečtení scénáře?
Jako první mě zaujal námět a téma a to bylo určující. Scénář jsem četl až posléze. Je opravdu velmi emotivní, plný zvratů, je velmi dramatický a doufám, že i zábavný. Doufám jen, že rozložení do třinácti dílů není moc a už teď se těším, až to půjde ven.
Rozmýšlel jste se nad nabídkou role dlouho, nebo jste kývnul ihned?
Nerozmýšlel jsem se ani chvilku a přijal roli téměř okamžitě. Jen jsem se bál, jestli budu mít dost času a sil na to, abych té roli mohl dát dost.
Kromě herectví se věnujete i režii a psaní. Změnila tato úloha (respektive úlohy) nějak i Váš herecký projev?
Spíš mi to umožňuje být pokornější k jednotlivým dalším složkám. Čím více funkcí si vyzkouším, tím větší představu mám nejen o své práci, ale i o práci ostatních. A to je strašně důležité. Když nic jiného, udržuje mě to v pokoře.
Říká se, že psaní je záležitost spíše pro introverty, zatímco u herectví je to naopak. Souhlasíte s tím? Jak jdou tyto dvě profese kombinovat?
Strašně moc herců je introvertních a strašně moc spisovatelů extrovertních. Tak to není. Jde o to, že hrajete většinou mezi lidmi a píšete většinou sám. Mám rád samotu i společnost. Jak kdy. Jsem zkrátka extrovertní introvert!