Porod v USA
Mezi účastníky konkurzu, kteří nakonec v seriálu nejsou, se často najdou velmi zajímaví lidé. Filip a Magdaléna se nám do konkurzu přihlásili s tím, že mají stálou práci v San Franciscu, on jako bezpečnostní ředitel Avastu a ona jako překladatelka pro Apple, a že chtějí porodit své první dítě v Americe. Chvíli jsme o tom přemýšleli, ale nejen z finančních, také z logistických důvodů jsme to bohužel museli zavrhnout. Jak to nakonec ve slunné Kalifornii na porodním sále dopadlo, to si můžete přečíst v následujícím rozhovoru s Magdalénou.
Proč jste první dítě porodila v San Franciscu, proč ne doma v Česku?
S manželem jsme odjeli do San Francisca pracovně, jelikož byl povolán v rámci firmy k otevření nové americké pobočky. Nejdříve jsem čekala na pracovní víza a díky individuálnímu studijnímu plánu dodělávala na dálku vysokou školu v ČR. Poté jsem nastoupila v USA na částečný úvazek a chvíli na to otěhotněla. V USA jsme měli skvělé zázemí, a přestože jsem chvíli přemýšlela, zda by nebylo lepší rodit v ČR v blízkosti rodiny, usoudili jsme s manželem, že pro miminko bude americké občanství dobrým darem do života.
Kde přesně jste rodila a kdy?
Rodila jsem v listopadu 2017 v nemocnici Kaiser Permanente v Kalifornii.
Podle čeho jste si vybrala porodnici a jaký jste měla nárok na zdravotní péči, jaké pojištění?
Porodnici jsem si vybrala dle lokality, která byla nejblíž našemu domovu, a také z toho důvodu, že naše pojištění platilo pouze v síti těchto nemocnic. Díky manželovu zaměstnání jsem měla velmi dobré pojištění, a tedy i skvělou zdravotní péči: prohlídky v těhotenství, očkování, předporodní kurzy (kojení, starání se o novorozence, návštěva porodních sálů, příprava na porod, seznámení se s porodním týmem). Taková péče by se bez zdravotního pojištění vyšplhala do astronomických částek.
Nakolik jasnou jste měla představu o tom, co při porodu chcete a nechcete? Měla jste porodní plán?
Porodní plán byl přímo vyžadován a předem důkladně konzultován na těhotenských prohlídkách. Dostala jsem formulář, kde byly zaškrtávací možnosti, co bych si přála či nikoli. Mezi nimi například, jestli chci mít na porodním sále ztlumené světlo pro klidnější atmosféru, zda chci a případně jaké tlumící léky (rajský plyn, epidurál,…), v jaké poloze bych nejraději rodila, zda si přeji při porodu nastavit zrcátko, abych viděla hlavičku, jestli má pupeční šňůru přestřihnout partner, zda budu chtít synovi udělat hned po narození obřízku, apod. Jakožto prvorodička jsem měla jediné přání, a to přirozený porod bez jakýchkoli léků.
Rodila jste v termínu? Jak to proběhlo?
Rodila jsem přesně o 7 dní dříve, přirozeně, bez léků, jak jsem si přála. Porod proběhl velmi rychle, první nepravidelné kontrakce přišly v podvečer, kdy jsem si bláhově myslela, že se jedná o poslíčky. Ve vaně se utlumily, tak jsem si šla lehnout do postele. Načež po 5 minutách mnou projela obrovská bolest, takže bylo jasné, že se jedná o blížící se porod a volala jsem do porodnice, kde mne instruovali, jak mám prodýchávat, a jakožto prvorodička do porodnice nespěchat, jelikož to vždy bývá dlouhé. Tak jsem tedy nespěchala a počkala na kontrakce po 3-5 minutách po dobu jedné hodiny a až poté jsme vyrazili do porodnice. Od příjezdu do samotného porodu uběhlo jen 40 minut, kdy se nestihlo snad vůbec nic, jelikož veškeré dokumenty se souhlasem k akutnímu císařskému řezu a se souhlasem s tlumícími léky atd. jsem podepisovala až zpětně s Maxem v náručí. Také doktor dorazil na sál na poslední chvíli. Bylo mi doporučeno, abych v případě dalšího porodu předem upozorňovala, že to bude rychlovka, aby se personál stihl připravit.
Co šlo a co nešlo podle vašich plánů?
Mým plánem byl rychlý porod, bez léků, ideálně v termínu nebo dříve. A vše se mi do puntíku splnilo. Takže to dokonce předčilo moje očekávání.
Byl u porodu tatínek dítěte? Jak se do toho zapojoval?
Přestože jsme to tak neplánovali, tak nakonec byl a myslím, že rozhodně nelituje. Tím, že všechno probíhalo v takové rychlosti, tak ani neměl čas přemýšlet, zda odejde někam na chodbu. Myslím, že i kdyby chtěl, tak už by to ani nestihl:D
Byl mojí psychickou podporou, překládal mi některé pokyny porodní asistentky, a nakonec zlatými nůžkami přestřihl pupeční šňůru. Také si myslím, že díky tomu, že byl všemu přítomen, má k Maxovi krásný vztah. Bonding s tatínkem byl podporován zdravotními sestřičkami po celou dobu pobytu v porodnici.
Kdo všechno u porodu asistoval?
Na sále bylo celkem 7 členů zdravotního personálu připravených okamžitě resuscitovat jak dítě, tak mě. Naštěstí nic z toho nebylo třeba a na 3 zatlačení byl Max venku a okamžitě přiložen na mou hruď. Takhle zůstal po dobu 30 minut a poté mi ho porodní asistentka pomohla přiložit k prsu. Vážení a měření proběhlo až když se v klidu napil, ve stejné místnosti, kde jsem porodila.
Kolik hodin váš porod celkem trval a kdo se vám nakonec narodil? (jméno, pohlaví, míry)
Pokud se doba porodu počítá od první kontrakce, tak pouhých 7 a půl hodiny. Narodil se nám chlapeček Maxmilián, s váhou 6lb 13oz a mírou 21 inches. (Metrickou soustavu ještě nepoužívají:)
Jak vypadala péče o dítě hned po porodu? Na jak dlouho jste byla od dítěte odloučena? Nakolik respektovali zdravotníci vaše soukromí?
Po 2 hodinách od porodu jsem byla přestěhována do svého pokoje, kde jsem zůstala následující 2 dny. (Při porodu bez komplikací je to maximální možná doba, pak se odchází domů). Standardní pokoj je soukromý s vlastní koupelnou, houpacím křeslem a postelí pro partnera, který může trávit celý čas v porodnici s novopečenou maminkou a miminkem, případně chodit na návštěvy v kteroukoli denní či noční dobu. S dítětem jsem byla kromě jednoho vyšetření druhý den po porodu neustále v jedné místnosti, a tudíž mi ho nikdy nikam neodnesli bez mého svolení. Po porodu dostal na nožičku elektronický náramek, který by v případě, že by ho někdo odnesl z prostorů porodního oddělení, spustil alarm a okamžitě by se uzavřely všechny východy. Takže bezpečnost nade vše, řekla bych.
Jaký jste si z toho zařízení odnesla dojem? Jak se k vám choval personál? Byla faktorem jazyková bariéra? Co bylo dobré a nelíbilo se vám něco?
Celkový dojem z porodu a porodnice byl úplně úžasný. Připadala jsem si jak v luxusním hotelu. K jídlu byl výběr z celého menu: předkrmy, hlavní jídlo, dezert, různé nápoje. Z kuchyně mi volali přímo na pokoj, co si budu přát a v kolik hodin. Dokonce jsme dostali muffiny na oslavu nultých narozenin miminka a skleničky na šampaňské s limonádou.
Personál byl také úplně skvělý, sestřička měla při své směně na starosti jen 4 maminky, takže se nám mohla plně věnovat a odpovídat na každý náš dotaz, případně zazvonění. Také několikrát přišla laktační asistentka zkontrolovat, jak nám jde kojení a případně zdokonalit techniku, vyzkoušet různé polohy.
Když jsem se následně bavila s novopečenými maminkami, které rodily v pražské porodnici, tak mezi další velký rozdíl řadím poskytované hygienické potřeby jak pro mě, tak pro miminko, a to nejen po dobu pobytu v porodnici, ale i první dny doma.
Jazykovou bariéru jsem pocítila pouze v průběhu porodu, kdy jsem se už nezvládala na jazyk soustředit. V Kalifornii jsou však na cizince zvyklí, takže si nemyslím, že by byl cizí jazyk velkým problémem.
Měla jste nějaké finanční náklady spojené s porodem nad rámec pojištění?
Za porod se nad rámec pojištění v této nemocnici připlácelo 500 USD. Když jsem zjišťovala předem, na kolik takový porod přijde, zjistila jsem, že v této konkrétní nemocnici stojí bez zdravotního pojištění přirozený porod bez komplikací 15 tisíc dolarů a porod císařským řezem bez komplikací 35 tisíc dolarů. Cokoliv navíc se připlácí a může se vyšplhat až ke stovkám tisíc dolarů. To se s platným zdravotním pojištěním naštěstí stát nemůže. Bohužel však ne všichni si mohou zdravotní pojištění dovolit (ani Američané). Dopadá to pak tak, že se maminka porodem zadluží a splácí po dobu X let.
Doporučila byste ostatním ženám rodit také tam?
Na základě vlastní zkušenosti mohu celkovou péči jedině doporučit. Záleží však především na zdravotním pojištění, aby se pak tato zkušenost nestala noční můrou do dalších let.
Jak se dnes máte a jak se daří miminku?
Máme se krásně a užíváme si nové rodinné situace. Maxík roste jako z vody a dělá každým dnem pokroky. V současné chvíli bojujeme hlavně s formalitami: získání českého občanství, českého rodného listu a dalších dokumentů. Jinak co se týče rodičovství, tak vše tak nějak přirozeně plyne a jsme moc spokojení.
