Sama doma

Záznam chatu ze středy 24. února 2021

SK: „Práce sestřiček a bratrů by mělo být téma a ne jen práce sestřiček.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Sestra je název povolání, je tedy o mužích i ženách :-)“

STOP1: „Co je na práci sestřiček podle Vás to úplně nejdůležitější?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Práce sester má celou řadu důležitých aspektů, težko říci ten nejdůležitější. Jedná se o znalosti odborné, technické, legislativní......sestra, stejně jako každý zdravotník musí být empatická a citlivá, je to povolání, které pracuje s nemocným, musí být tedy tolerantní často i k neadekvátní reakci pacientů.“

Zuzana: „Dobrý den, paní doktorko, jen jsem Vám všem chtěla moc poděkovat za Vaši práci a za to, jak skvěle to v dnešní době zvládáte. Je mi moc líto, že je bohužel spousta lidí, kteří nejsou ochotni se trochu omezit, aby Vám trochu v té šílené době ulevili... Držte se a ještě jednou moc děkuji, držím palce, aby jste si mohli brzy konečně trochu odpočinout. S pozdravem, Zuzana HH“

PhDr. Martina Šochmanová: „Dobrý den, já moc děkuji Vám a ráda poděkování vyřídím:-) Snad tato nedobrá doba pomine a máte pravdu, snad k sobě navzájem budeme tolerantnější.“

STOP: „Co sestřičky podle Vás mají mít ohledně intelektuálního vybavení, vzdělanostního vybavení a praktického vybavení?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Sestra musí mít spoustu znalostí nejen odborných, ale i technických a legislativních. Musí být adekvátně vzdělána v oboru, ve kterém pracuje.“

SK: „Etika a morálka práce sestřiček by měla být podle Vás jaká?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Etika i morálka je v každém z nás jiná. U zdravotníků je pochopitelně na vysoké úrovni a bohužel v této náročné době se asi mnohem častěji musíme zabývat i otázkou etickou. Je to součást vzdělání sester, je tedy vnímána opravdu vysoko.“

Sara: „Moc děkuji všem sestřičkám, za jejich nasazení a přeju hodně štěstí, zdraví a ať už to brzy skončí. ♥️“

PhDr. Martina Šochmanová: „Já děkuji Vám a poděkování moc ráda vyřídím, jsem za všechny zdravotníky ráda, že veřejnost vnímá jejich velké nasazení.“

Veronika Kučerová: „Dobrý den,chtěla bych sestřičkám pomoci.Moje otázka zní,nemám plné zdravotnické vzdělání,bohužel jsem zdravotní školu ukončila po druhém ročníku v roce 1992,mohu i tak být nápomocná?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Pochopitelně ano, v roli pomocného personálu, každá pomoc je důležitá.“

Hanka: „Sester je málo, proč se jim nepřidají peníze, Proč odměny musí dostat také administrativní pracovník v nemocnici? Proč už ze zdravotních škol nevychází kvalifikovaná sestra a musí se ještě chodit studovat nástavba? To je chyba za chybou. A to je důvod proč je sester málo.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Pevně věřím, že v druhé vlně odměn dostanou všichni zdravotníci. Nedostatek sester není způsoben systémem vzdělání. Dnes již střední škola nestačí pro sestru, která má mít větší a odborné kompetence. K tomu je opravdu nutné další studium.“

Eliška: „Dobrý den, paní doktorko. Děkuji za hezký rozhovor. Hltala jsem každé slovo. Jsem dlouholetý zdravotník. Po mateřské jsem se dala na dráhu odborné učitelky na SZŠ. Ráda vychovám budoucí zdravotníky. Ale setkala jsem se bohužel i s tím, kdy žáci chtěli v této těžké době vypomoci ve zdravotnickém zařízení. Předala jsem kompletní seznam žáků, kteří chtějí pomoci (z 31 žáků chtělo pomoci 24). Nemocnice využila 8 žáků. Ostatní odmítli.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Já děkuji Vám! Moc nechápu, proč byla pomoc nevyužita......zkuste třeba domov pro seniory nebo následnou ošetřovatelskou péči, tam již tito studenti uplatnění najdou.“

Jaroslava: „Dobrý den.pracuji jako zdravotní sestra v nemocnici 37 let.práce mě stále naplnuje a baví.Bohužel v poslední době se mi nelíbí postup při nabíráni nových sestřiček,které aby neodešly z nemocnice dostávaji o několik tisíc korun vyšší platy než maji jejich kolegyně ,které zde pracují podstatně delší dobu .Odborová organizace bohužel ,která se snažila situaci řešit nebyla vyslyšena. Finanční motivace a náborové příspěvky to je jediné co sestřičky udrží..Na starší zkušené kolegyně se zapomíná.děkuji za odpověĎ“

PhDr. Martina Šochmanová: „Dobrý den, to je opravdu nedobrá zkušenost a nechápu vedení zdravotnického zařízení, které k takovému kroku přistoupí. Je to neefektivní z dlouhodobého pohledu, myslím, že motivace kolegyň, které naopak zaučují nové kolegyně je velmi důležitá. Je to opravdu věcí Vašeho vedení, snažte se s nimi situaci řešit.“

Věra: „Dobrý den, jsou tomu dva roky, co jsem odešla z nemocnice po dlouhých letech praxe do školství učit naše nové sestřičky a od října jezdím také do služeb na covidivou jednotku intenzivní péče. Stále se cítím srdcem zdravotní sestrou a připadlo mně naprosto přirozené v této těžké době pomoci svým vytíženým bývalým kolegyním. Práci všech sester na covidových oddělení i na běžných oddělení si velice cením, sama vidím,jak už jsou fyzicky i psychicky vyčerpané. Ve škole se snažím studentům zdůraznit, jak je toto povolání důležité a významné. A v současnosti je to o to více viditelné. Chtěla bych tímto moc poděkovat veškerému zdravotnickému personálu.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Dobrý den, já také děkuji, nejen za milá slova, ale i za to, co děláte! Stále věřím, že společně to zvládneme.“

hana Hourová: „jaký je zájem o práci sestřiček z Ukrajiny a dalších zemí, slyším všechno jiné , než češtinu, nabývám dojmu, že naše setry pracují zase jen v Německu“

PhDr. Martina Šochmanová: „nábor uchazeček z těchto zemí je složitá procedura, musí splnit zkoušky z jazyka i dborné. Máme jich pochopitelní více než v minulosti, bohužel bez této pomoci se neobejdeme, zatím dostatek českých sester nemáme. Je to problém v celém světě, nejen u nás. Věřím, že finanční ohodnocení se zlepší natolik, že budeme potřebovat stále méně pomoc z jiných zemí.“

Eva: „Dobrý den, souhlasím s kolegyní Jaroslavou.Je pro nás služebně opravdu demotivující,když nastupují nové kolegyně a dostanou ihned osobní ohodnocení.Často vyšší,než máme my sestry, které máme na jednom pracovišti odpracováno třeba 25 let.Bohužel zastání v nadřízených žádné.Take neustále řešíme,že nám staniční sestra ruší služby ze dne na den.Důvod:Málo se operuje a máme přesčasy. Když si chceme přivydělat mimo naší nemocnici,tak je to taky problém. Připadám si nevyužitá.Rada bych nabídla výpomoc v místním domě seniorů. Může mi to zaměstnavatel zakázat?Musím mu to hlásit? Děkuji. E“

PhDr. Martina Šochmanová: „dobrý den, Vaše zkušenost je opravdu nepříjemná a jak již jsem psala, moc ji nerozumím. Můžete pracovat v jiném zdravotnickém zařízení, ano, potřebujete souhlas zaměstnavatele.“

Helena: „co by sestry potřebovaly nejvíce od nás, jako pacientů ?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Aby nedocházelo k zneužívání péče, aby se výkony a ošetření, která se dají odložit, odložila. Řada věcí se dá dobře řešit distančně, není třeba s každým problémem návštěva nemocnice. A pak pochopitelně stále opakované dodržování nastavených pravidel.“

Iva: „Hezký den, hlásila jsem se že zálohy" na covidovou výpomoc. Bohužel jsem skončila teda úplně mimo covid ... dodnes tomu moc nerozumím. Mnoho záložních, vzdělaných a schopných sester rozmístili tak "různě" po nemocnici a k testování, očkování si chodili ošetřovatelské managerky (staniční, vrchní sestry). Přitom takovou práci po zaškolení hravě zvládne "běžná" sestra, externistika. Trochu mě to mrzí. Jsou za tím peníze? Odměny za takovou práci? Proč ony vrchní a staniční nepomáhají a nejsou přítomné spíše k ruce svým sestřičkám na odd.? To mě, jako sestru, zamrzelo ... a moc jsem to nepochopila.“

PhDr. Martina Šochmanová: „dobrý den, to je záležitostí potřeby každého zdravotnického zařízení, používá sestry v záloze tam, kde je nejvíce potřebuje. Velmi často se očkování věnují vrchní a hlavní sestry, je to i tím, že jsou řadu let mimo akutní provoz a tato forma pomoci je reálná i po delší časové odmlce.“

LÍBA: „Jinak ale všem zdravotníkům v nemocnicích, kteří už rok pečují o pacienty s covidem veliký, veliký dík a respekt. Být v těch oblecích a ještě vědět, že mě to může kdykoliv potkat, to je mimo cokoliv.“

PhDr. Martina Šochmanová: „moc díky za Vaše slova, vážím si toho, že toto laická veřejnost vnímá.“

Denča Lounová: „Jaká je kapacita na středních zdravotnických školách, a kolik vystudovaných zdravotních sester každý rok odchází ze školy, a kolik procent z nich opravdu začne pracovat ve zdravotnictví ?“

PhDr. Martina Šochmanová: „Tato data zpracovává MŠMT, dále pak registr zdravotnických pracovníků - UZIS.“

Dana: „Dobrý den, co říkáte na to, jak propastní rozdíl je v odměnách/platech sestřiček na úrovních - okres/fakultní nemocnice? I napříč různými odděleními ... Ano, studenti chtějí jít do zdravotnictví, studovat, pomáhat. Vidí v tom smysl. Jsou motivovaní. Ale problém je pak tvrdý náraz do v praxi. Motivace se rozplyne záhy. Záhy pociťují flustraci, malé ohodnocení, minimum volného času, a když je, není už sil jej trávit aktivně. 12h služby ve směnách jsou velmi náročné na tělo i duši. Kéžby se toto změnilo. Strach nemám o zájem o obory. Ale o to, kolik sester se může chlubit, že ve zdravotnictví pracuje třeba 10 let a hodlá vydržet i dál. S pozdravem a v úctě k sestrám a zdravotníkům všem. PS: vůbec se mi nelíbí dělení na lékaře a nelékaře - Vám se toto dělení líbí? Dana“

PhDr. Martina Šochmanová: „Dobrý den, ano máte pravdu, ani já nemám ráda termín nelékaři. Ale je to již běžně používané a musíme s ním pracovat, dokud nedojde k legislativní změně. Ohledně rozdílu v platech a mzdách - je to opravdu velký problém. Bohužel v případě nestátních zdravotnických zařízení není mnoho prostoru pro změnu. Musíme věřit, že i nadále bude docházek k navyšování finančních prostředků a postupně se tyto rozdíly vyrovnají.“

Honza: „máte přehled, kolik u nás pracuje zdravotních sester, v celé republice ?“

PhDr. Martina Šochmanová: „podle posledních dat z UZIS je to číslo kolem 90000 sester.“

Věrka S.: „Dobrý den, mnoho sester, které učí na zdravotnických školách nebo fakultách nenastoupila na výpomoc do ZZ. Proč nepřišel apel na ně? Sestry s dětmi na RD/MD fakt nemůžou spasit tuto situaci a ani mi to nepřijde fér. Kdo podmínky má, jistě se vynasnaží pomoci.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Ano, máte pravdu, kdo může, již pomáhá..... Věřím, že i spousta kolegyň, které jsou ve školství. Také se musí věnovat distanční výuce, ale souhlasím, i tak je tam prostor pro pomoc.“

Kamil: „Dobrý den. Co si myslíte o covid odměnách pro sestry IP a třeba v ambulancích? Děkuji. Trošku se bojím, co to mezi sestrami spustí.“

PhDr. Martina Šochmanová: „Ano, to máte pravdu, ale já jsem zastáncem toho, že kdo pracuje v náročnějším provozu, má mít podle toho finanční ohodnocení. Tím neříkám, že ostatní provozy nejsou důležité, ale ty nejvíce náročné musí mít větší finanční ohodnocení.“

jana: „Dobrý den, odmaturovala jsem jako všeobecná sestra, práci jsem ale víceméně nikdy nedělala. Pokud bych se k ní nyní (po cca 18ti letech) chtěla vrátit, musím absolvovat nějakou práci pod dohledem..?..či, co je případně potřeba..moje představa je např. někde na ambulanci..děkuju“

PhDr. Martina Šochmanová: „dobrý den, ano, po nástupu pracujete v adaptačním procesu, tedy pod dohledem. Po jeho zvládnutí můžete pracovat samostatně.“