Sama doma

Záznam chatu z pondělí 20. února 2017

Jana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký je způsob diagnostiky psychických poruch. Navštěvuji psychiatrickou ambulanci. Mám diagnózu "úzkostně depresivní porucha". Zajímalo by mě, jak lékař pozná, že je to zrovna tohle a ne třeba panická porucha, když má k dispozici jenom rozhovor se mnou a ne hmatatelné výsledky jako třeba v interním lékařství. Často mívám strach a nevím vlastně z čeho a je to hrozný pocit, jako bych měla umřít a nebo minimálně omdlít a přitom k tomu strachu zdánlivě nemám žádný důvod. Může to souviset i s panickou poruchou a nebo je to "jen" ta úzkost? Děkuji.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, pokud je lékař odborník, stačí mu k diagnostice právě jen rozhovor. Právě Vaše porucha je velmi častá, proto ji lékaři obvykle bezpečně poznají. Důležitější je spíš jaký způsob terapie potom navrhuje. Pokud pouze léky, doporučuji žádat i psychoterapii, aby bylo možné léky po čase vysazovat a s pomocí terapie si vyvinout strategie zvládání své nemoci. Zdraví Lucie Kolaříková“

SK: „Panická porucha je neuróza?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, řadí se k neurózám, ale spoň podle dřívější diagnostika. Každopádně nespadá do kategorie psychóz, tedy závažnějších psychických onemocnění. Zdraví Lucie Kolaříková“

Dotaz: „Je panická porucha dědičná?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, vyloučit se to nedá, ale je spíše naučená, získaná v průběhu života jako důsledek způsobů, jakým se řeší problémy, stres a obecně jak se přistupuje k životu v rodině ve které vyrůstáme. Pokud mají rodiče problémy se strachem, mají je pravděpodobně i jejich děti, protože vědomě, či nevědomě přebírají strategie svých rodičů. Zdraví Lucie Kolaříková“

Zuzana: „Dobrý den, je možné se naprosto zbavit panické poruchy tak, aby se nevracela v určitých zátěžových životních situacích? Jak popřípadě těmto stavům předcházet?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, je to možné. Je to však běh na dlouhou trať, který vyžaduje nejen zaměření na zbavení se paniky, ale na komplexní práci se strachem, měnit náhled na strach a jeho funkce v životě, měnit náhled na sebe, přehodnotit požadavky, které na sebe klademe, zjistit, co nás v životě stresuje a stresory postupně eliminovat, hledat zdroje radosti a postupně je zavést do života, strava, pohyb, způsob myšlení. Přeji hodně štěstí, jde to, Lucie Kolaříková“

GF: „Je panická porucha úplně vyléčitelná?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, když se člověk trpící jí skutečně zapojí a přijme, že především musí dělat zásadní změny v sobě a v životě. Viz odpověď výše. Lucie Kolaříková“

Beata Zámečníková: „Dobrý den. Trpím panickou poruchou 3 roky. Beru antidepresiva Itakem. Bohužel mám vedlejší účinky na tyto léky a ráda bych se jich zbavila. Jaký na to máte názor? Nejde mi vysazovat postupně. Potřebovala bych se s Vámi sejít a probrat svůj cíl. :) Krásný den“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, dnes se kromě léků na úzkosti předepisují také antidepresiva. Doporučuji kontaktovat psychoterapeuta, se kterým můžete nějaké období procházet individuální terapií, tak aby Vás doprovázel při vysazování léků. Dlouhodobě je žádoucí umět své vnitřní stavy zvládat samostatně bez prášků a především je to možné.“

terka: „dobrý den jk se pozná panická porucha?“

Lucie Kolaříková: „Podle jejích typických příznaků - například krátící se dech, bušení srdce, závrať, náhlý pocit strachu, pocit, že situace přerůstá nad hlavu, potřeba utéct a schovat se, atd, na internetu se dá najít ještě více příznaků. Zdraví Lucie Kolaříková“

Marie: „Dobrý den! Je mi 65 let, v poslední době se bojím jezdit v metru po dlouhých schodech. Zmocní se mě panika, když mám na schod stoupnout, začnu se potit a buší mi srdce. Mohla byste mi dát na Vás kontakt a pomoci mi? Jsem z Prahy. Děkuji.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, nedělám v současnosti individuální sezení, ale mohu vřele doporučit seminář 11.-12.3. Mozek jako Buddha - Léčení stresu a strachu, kde se můžete naučit skvělou techniku, jak se dostávat svépomocí do skutečného klidu. Tuto techniku je možné praktikovat denně a pomůže předcházet stavům, které se Vám dějí a zároveň se jich zbavit, když se akutně objeví. Je dobré také nepřeceňovat symptomy, aby se nevyvinul nakonec ještě strach z nich. Symptomy zase přejdou a na této zkušenosti je třeba budovat novou sebedůvěru - v sebe a schopnost zvládnout danou situaci, kdy se symptomy vyskytly. Zdraví, Lucie Kolaříková“

Zuzana: „Dobrý den, je u lidí s panickou poruchou v těhotenství zvýšená možnost zhoršení zdravotního stavu a po porodu vyšší možnost výskytu laktační psychózy? Jak moc je úzkost ovlivňována hormony? Děkuji“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, hormony psychiku rozhýbají, takže se může spustit i panická porucha. Nicméně je třeba pozorovat, co strach/paniku v těhotenství vyvolává. Vedle hormonů je tam pravděpodobně i škodlivé myšlení - možná strach z mateřství, možná z porodu samotného, možná pocit vlastní zranitelnosti a nejistoty, atd. Těhotenství je zkrátka citlivé období. Je dobré se učit přijímat ho jako normální fázi života ženy, raději zůstat aspoň částečně neinformovaná o možných rizicích a nehledat, co by mohlo ještě nastat. Laktační psychóza, i přesto, že je to extrémně nepříjemné, když přijde, tak přijde a je dobré s ní pracovat až v tu chvíli, nepomůže obávat se jí již předem a není jisté, že by ji panická porucha mohla spustit. Zdraví Lucie Kolaříková“

Hana Vondráčková: „S panickou poruchou se léčím už 15 let, stále měníme léky, a stále ne a ne se uzdravit. Momentálně beru APO parox,Deniban, Frisium. Je pravda, že Frisium jen situačně, cca 2x do měsíce. Je možnost úplného vyléčení? A stále nevím, jak rozeznat tělesné příznaky a fyzické příznaky? Děkuji, Hana , 38 let“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano je možné se vyléčit, ale Vaše slova zní tak, že jste se již zacyklila v různých lécích, ale neprobíhá skutečná terapie a proto ani skutečné léčení. Doporučuji individuální terapii s cílem pozvolna a postupně odejít od léků a umět si pomoci sama. Panická ataka je důsledkem dlouhodobé nerovnováhy v životě a psychice, tak je třeba toho v životě hodně měnit (většinou). Zdraví Lucie Kolaříková“

Lenka: „Dobrý den, před 11 měsíci jsem se stala maminkou a pociťuji čím dál silnější strach o svou dceru. Vím, že je to přirozené, ale jak se z toho "nezbláznit"? Dříve jsem takové úzkosti nepociťovala. Velmi děkuji a přeji Vám krásný den Lenka“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, Ano, je to normální, Vím se vše změnilo a dítě je další tvoreček, za kterého máte zodpovědnost. Avšak fakt, že kvůli tomu vyvinete panické ataky je spíš signálem, že případné problémy a stres máte obecně tendenci řešit spíš úzkostně. Doporučuji relaxační metody, meditace, autogenní trénink - tedy uvolňování těla a psychiky. Dále pracovat se svou pozorností - učit mysl zaměřovat na jiné podněty než na ty, které způsobují stres. I Vám musím říci o programu Přijímám svůj strach, či živém semináři Léčení stresu a strachu, kde se právě takové metody učí. protože práce s vlastní myslí, pozorností a zlepšování vztahu k sobě jsou nakonec ty jediné skutečně, dlouhodobě funkční metody. Vše Zdraví Lucie Kolaříková“

Jarka: „Zdravím, souvisí pan.porucha s depresí ? A co vyvolává záchvat paniky ? Stalo se mi to bez příčiny, nemohla jsem se nadechchnout, mluvit, lidi kolem mě chodili, ale nemohla jsem ani mluvit. Jak si může člověk sám pomoci ? Jarka 50 let Děkuji a pěkný den“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, Přímo panika a deprese spolu nesouvisí, ale mohou se propojit. Obecně jedno i druhé vyjadřuje extrémní nepohodu, což zase souvisí se stylem života a zacházením se sebou v minulosti. Proto dlouhodobě jedině změny v životě mají přínos - to je ta nejúčinnější svépomoc. Metody k uvolnění těla a mysli, k tomu jak se rozhodovat a jakým způsobem pracovat se svou pozorností, a také jak se sebou zacházet, aby strachy mohly odeznít a byly nahrazeny spokojeností najdete v mém online programu a na živém semináři 11.-12.3. Najdete na mém webu. Zdravím, Lucie Kolaříková“

Jana: „Dobrý den, trpím panickou poruchou. Mam problémy s krční páteří a teď mám již dva měsíce blokádu a k tomu asi zánět dutin. Špatně vidím na jedno oko od toho zánětu. Už mě to psychicky ničí a pokládám si otázku, zda se vylecim. Prosím nějakou radu jak si zachovat zdravý rozum. Děkuji“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, doporučuji postupně řešit své problémy, zdravotní i psychické, ale zároveň bez tlaku a požadavků na sebe být co nejdříve v pořádku. Se zdravotními problémy může pomoci (aspoň částečně) lékař či např. fyzioterapeut, s psychickými problémy (strachy, rušivé myšlenky) může pomoci psychoterapie. A v tom všem - zkuste se nebát o svůj zdravý rozum, nepřijdete o něj. Právě přijetí symptomů takových, jaké jsou, je jednou z důležitějších metod, aby mohly odeznít, nebo se aspoň zmírnit. Zdravím, Lucie Kolaříková“

Freesia: „Dobrý den den, před chvílí rokem mi byl diagnostikovat úzkost a porucha. Po několika životních změnách za poslední měsíce se mi stav zhoršil. Cítím se stal unavená, vstávám s bolestmi břicha a strachem, co se v daný den bude dít. V práci podporu nemám, v rodině ano. Jak mám postupovat, aby nedocházelo ke zhoršení? Pomohla by návštěva psychoterapeut a či nějaká léčba medikamenty?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, je-li psychika už křehká, tak ji každá změna může ještě více rozrušit, proto je dobré ani neočekávat, že by se Vám stav neměl zhoršit, když jste prošla změnami - organismus zareagoval přirozeně. Přijetí a neočekávat od sebe a těla a netlačit na sebe - to je základ každé práce se sebou. Nechte se dále podporovat od rodiny. V práci doporučuji hledat cesty, jak se nechat podpořit, případně hledat možnost změnit práci. V práci se sebou (viz v jiných odpovědích mnohokrát doporučuji svůj online program a živý seminář) však můžete vyvinout tak účinné strategie, že ani podporu v práci už nebudete potřebovat a postupně se svých problémů zbavíte. Zdraví Lucie Kolaříková“

ALENA: „Dobrý den, může panika souviset s prokrastinací ?“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano, může. Když příliš prokrastinujeme, neplním své úkoly, může nám náš vnitřní systém pak dát rázný signál, že je třeba něco změnit. Taková panika jako signál může být v daný moment důležitý signál. Zdraví Lucie Kolaříková“

Olga Kolářová: „Dobrý den, úzkostmi trpí už 2 roky moje 11letá dcera. Občas to přeroste i v paniku. Celkově je jí pořád nedobře. Navštěvujeme psychologa, psychiatra, užívá homeopatika, antidepresiva jsme zatím nepodali. Nevím, zda jí netrápím tím, aby to zvládala sama nebo zda by nebylo od věci na nějaký čas antidepresiva dát, nastolit tím klid a odtud se odrazit? Máme i genetickou zátěž a navíc dcera je hrozně citlivá a přemýšlivá. Máme s tím denní problémy, je to vysilující. Děkuji za odpověď.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, zdá se, že situaci s dcerou řešíte, tak jistě jen pokračujte. Doporučila bych se však v terapeutické práci podívat na vaši celou rodinu jako systém, protože takhle malé děti obvykle jen nesou symptomy, které náleží celému systému, nikoli samotnému dítěti. Jsem si celkem jistá, že se najdou témata, která potřebujete řešit Vy sama či/a otec a tím svou dceru výrazně podpořit. Zdraví Lucie Kolaříková“

Martina: „Může PP způsobit užívání hormonální antikoncepce - tělíska. Zhruba po roce a půl co jsem měla zavedeno se u mě projevily úzkosti až panické poruchy, nyní ho mám již skoro 7 měsíců pryč a PP již nemívám, úzkosti občas, ale čím dál méně. Je možné, že to způsobilo tělísko. Žádnými těžkostmi jsem si neprošla a i přesto se mi toto rozjelo. Děkuji za odpověď“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, nevím o žádných průzkumech k tomuto tématu, proto je moje odpověď - netuším a obecný závěr nemůžu udělat. Ale dejte na své pozorování, pokud si všímáte svého těla a souvislostí, je to jedině dobře. Selským rozumem se dá vyvodit, že hormonální tělísko jako cizí element v těle, který navíc ovlivňuje tak významné části těla, jako žlázy s vnitřní sekrecí, může Vaše tělo rušit a je jen dobře, pokud Vám dalo tak výrazný signál, že to v sobě nechce mít. Respekt k přirozenosti a ohleduplnost k sobě jsou nejlepší léky :-). Zdraví Lucie Kolaříková“

Kateřina Pašková: „Dobrý den, lékař mi diagnostikoval "úzkostně depresivní poruchu", občas mívám panické ataky. Užívám léky, chodím na terapii, pracuji na sobě, nicméně jako největší potíž teď u sebe vidím v tom, že jsem zatím vnitřně stále nepřijala, že jsem "nemocná". Máte prosím nějakou radu, jak tuto skutečnost přijmout? Okolí mám bezvadné, nároky na sebe skutečně kladu pouze já sama. Děkuji za odpověď.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, hezká specifikace Vašeho tématu, děkuji :-). Téma sebepřijetí a sebelásky se zdá být tím hlavní. Doporučím Vám svou knížku Učebnice sebelásky. Další nejbližší živý seminář, který podporuje přijetí, klid, blaženost velmi jednoduchým postupem je 11.-12.3., seminář Mozek jako Buddha - Léčení stresu a strachu. Případně v online programu Přijímám svůj strach pracuji také se sebepřijetí, a s tématem vnitřních poháněčů, kterými na sebe vytváříme tlak. Je skvělé, že Vás okolí podporuje a možná v něm najdete i někoho, kdo Vás bude inspirovat v tom, jak si tlaky na sebe nevyvíjet a jak se přijmout i takhle nedokonalá a lidsky přirozená, jak jste :) Zdraví Lucie Kolaříková“

Lenka: „Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na svého syna. Je mu čerstvých 9 let a asi pul roju zpátky se začal hodně bát. Spustila to reportáž v televizi, kde v Americe vraždil klaun a od té doby se bojí klaunů. Není sám nikde, ani v koupelně, pořád šmejdí očima, jestli někde něco nezahlídne. Nespí už ani ve svém pokoji, pořád zavírá dveře. Dětská dr. nám napsala pro začátek sirup Sedalia, ale sám mi řekl, že mu to nepomůže, když se bojí klaunů. Jak mu můžu prosím pomoci?? Děkuji za odpověd.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, v první řadě přijetí, že se Váš syn začal bát klaunů, nechtít po něm, aby byl velký a silný kluk, ale přijmout jeho bojácnou fázi a podpořit ho, zůstat s ním. Můžete společně chodit po bytě a opakovaně zjišťovat, že tam klaun není, nechat ho spát v ložnici, přijmout jeho situaci. Opakovaně dávat najevo, že není sám a Vy jste s ním. Když víte, že spouštěčem je právě klaun, tak také víte, že potřebuje pochopit, že ne všichni klauni vraždí, že to byl dokonce jen jeden jediný na světě. Chce to naslouchání, rozhovory, pochopení, přijmout jeho strachy a vodit ho za ruku, když chce a ptát se ho, jestli je ochoten se potkat s klaunem (třeba jako hračkou), pomalinku ho s ním konfrontovat - ale postupovat jeho tempem, netlačit. Zdraví Lucie Kolaříková“

Kateřina Pašková: „Lucie, moc děkuji za odpověď. Už jsem si prostudovala Vaše webovky, moc hezké :-) a programy, které nabízíte, jsou inspirativní a zajímavé. Aktuálně jsem spíš zralá na online seminář, než na nějakou pobytovou záležitost, v tom si ještě nevěřím že bych to mimo domov zvládla. Vaši knihu lze, prosím, zakoupit i v knihkupectví? Nebo pouze přes web? Moc díky a spokojené děťátko Vám přeji KP“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ano kniha je i v knihkupectvích. Na živé akci budou hlavně lidé se strachem, takže tam rozhodně všichni sdílí stejné téma :-). Ale online program je moc fajn :-) Děkuji za přání, LK“

Lucie: „Dobrý den,prosím jak si sama mužu pomoci,když dostanu panický strach, už se mi to parkrát stalo a těm situacím se snažím vyhýbat což není řešení.Děkuji.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, těch možností je tolik, vypíchnu: směřovat pozornost jinam, pokud je panika důsledkem nějakých myšlenek a katastrofických scénářů. Pozornost přenést do těla z hlavy - zatancovat si, vyventilovat emoce (vykřičet se, vybrečet, atd), uklízet a duchem být u úklidu. Zklidnit se pomocí řízené meditace, vedoucí k uvolnění těla i ducha. Celkově se dívat na svůj životní styl - cokoli, co je stresující postupně odbourat. Odpočívat, dělat přestávky, dovolit si nesplnit a nedodělat práci, dovolit si být chybující, atd. (metody, jak předcházet).“

Květa: „Dobrý den, trpím úzkostnou poruchou, hlavně mám strach z nemocí, konkrétně z vysokého tlaku. Tři měsíce již beru léky na tlak, ale strach trvá, nyní se bojím, že léky nebudou zabírat, což se nyní také děje. Dostala jsem přídavný lék, který se užívá pouze, když je tlak vyšší a tudíž zase z této úzkosti, je nyní tlak stále velmi vysoký, protože se bojím, že budu muset další lék užít.. a protože tlak létá nahoru, tak lék beru a tlak je pořád vysoký. Prosím o radu, jak z tohoto bludného kruhu ven.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, jistě vnímáte, že vaše hlava vrší jeden strach na druhý a odmítá myslet jinak. Doporučuji psychoterapii, kde Vás terapeut podpoří uvolnit se v myšlení, v náhledu na celou svou situaci a "nedramatizovat" ji. Dopřejte si podporu.“

Karla: „Dobrý den, jak se mám zbavit úzkosti a paniky, když spouštěč je doma, nemůžu odejít a musím tomu čelit. Bohužel se mi udělá velmi zle.“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, protože neznám detaily, nemohu ani říci, co máte přesně dělat. Je třeba vždy pracovat se spouštěčem. Doporučuji navštívit psychoterapeuta, který Vám může pomoci rozebrat Vaši situaci a hledat možná řešení, která teď třeba nevidíte. Není divné, že ta možná řešení nevidíme, někdy potřebujeme pohled zvenku! Zdraví Lucie Kolaříková“

Petr Michler: „Dobrý den, uvedla jste že je zapotřebí naslouchat svému strachu, pracovat s ním či se mu podvolit. Jak byste tuto teorii uvedla v praxi když mě přepadá ataka např. při stání ve frontě v obchodě? Děkuji za odpověď a hodně zdraví Vám i potomkovi“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, ta myšlenka je uvedená do praxe v setu meditací pro Klid v duši, nebo v online programu Přijímám svůj strach. je tam vedená meditace, jak můžete mluvit se svým strachem, klást mu otázky, učit se od něj, nechat si od něj radit. Můžete to však vyzkoušet i o samotě bez meditace. Doporučuji vést takové vnitřní rozhovory nejprve v samotě, když se sebou máte pak dobrý kontakt, tak to jde dobře i ve frontě v obchodě. Zdravím, Lucie Kolaříková“

kodrikovadanka: „Dobrý den, prosím jaký je rozdíl mezi panickou poruchou a klaustrofobií?, myslím že jsem normální, no do výtahu mne nikdo nikdy nedostane, jak z toho ven ??Děkuji, přeji hezký den, Kodríková“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, asi to bude znít tvrdě, ale když Vás nikdo nedostane do výtahu, tak Vy se těžko dostanete ze strachu z něj a malých prostor. Za doprovodu někoho blízkého by Vám naopak pomohla postupná konfrontace s výtahem - nejdřív jen na pár sekund pobýt, pak déle, pak ještě déle, pak vyjet do prvního patra, pak do druhého, atd, každý krok až ve chvíli, kdy se na to cítíte. Konfrontace s tím, čeho se bojíme je velmi důležitá. Zdravím Lucie Kolaříková“

Aurel: „Dobrý den p.Kolarikova Už od detstvi bojuji s panickou hruzou ze smrti, pokazde kdyz me to dobehne tak,že sem zraly na psychiatrii, zacnu se potit, nemuzu dychat, tresu se...byl jsem u ruznych psychologu,ale nejak to nedokázali specifikovat proc se to deje, me IQ je 155 smrt život beru vedecky reálne, nezažil sem zadné trauma kt by to byl nasledek, vedela by ste jak s tím bojovat? Dekuji za odpoved“

Lucie Kolaříková: „Dobrý den, nemyslím si, že je třeba hledat nějaké hluboké příčiny, ale začít přistupovat ke svému strachu ze smrti jako k něčemu, co je s vámi a nevíte, co s tím - tedy přijetí je začátek. Ještě větší přijetí by mohl přinést seminář Univerzální zážitek - setkání s vlastní smrtí. Tam velmi laskavě lektor Alan Lowen (s překladem do češtiny) smrt očišťuje od předsudků a provází lidi k postupnému přijetí smrti. Nádherný zážitek, který zbaví mnoha strachů. Vlastně bych jako univerzíílní metodu doporučila jít se setkat se svou smrtí, tím se vyřeší mnohé strachy během života :-). Zdraví Lucie Kolaříková“