Sama doma

Záznam chatu z pondělí 4. dubna 2016

SK: „Dá se opravdu přesně zjistit, které jsou 4 nejčastější chyby v ČJ?“

PhDr. Markéta Pravdová: „Dobrý den, děkuji za otázku, které čtyři chyby jsou v češtině nejčastější, se vyjmenovat nedá, každý chybujeme v něčem jiném: v pravopisu, v užívání slovních tvarů, ve stavbě vět, ve výslovnosti... Celý týden si nejen o častých chybách, ale i o češtině obecně, o jejích zákoutích a pozoruhodnostech budeme povídat v pořadu Sama doma. S nejčastějšími dotazy, které přicházejí do jazykové poradny, vás hned zítra seznámí moje kolegyně z Ústavu pro jazyk český.“

Terezka: „Dobrý den, je správné psát ! Chtěl byste nebo by jste ? By jsme ? Děkuji“

PhDr. Markéta Pravdová: „Spisovné je rozhodně "byste", tvar "by jste" je hyperkorektní - vytvořen z přehnané snahy o spisovnost, ale nesprávný.“

Lenka: „Dobrý den, píše se v emailu vás/vám s velkým V ? Děkuji.“

PhDr. Markéta Pravdová: „V oficiálních dopisech, ve kterých adresátovi vykáte, se píše velké písmeno, ať už píšete jedné osobě, nebo kolektivu.“

Iva: „Dobrý den, mohu se vás zeptat na názor ? Moje 3,5 léta dcera mluví krásné ve větách ale používá koncovku OJ. (Dedoj , maminkoj) co si o tom myslíte?děkuji“

PhDr. Markéta Pravdová: „Mohlo by to být nedbalou výslovností, nebo to slyšela v okolí, od babičky, od dětí na hřišti. Tato koncovka je typická pro některá česká nářečí, důvodem může být tedy nápodoba. Tak se i děti jazyk učí. Přeji dcerce, ať jí čeština jde a ať se vždycky dobře domluvíte :-)“

Alena: „Dobrý den paní doktorko, ráda bych se zeptala, zda v mém dotazů má být čárka za "Dobrý den". A druhý dotaz: píše se: Vážený zákonný zástupce nebo zástupče? Děkuji“

PhDr. Markéta Pravdová: „Dobrý den, paní divačko, ano, vidíte, čárku jsem za "dobrý den" napsala a má tam být, protože oslovení "paní divačko" oddělujeme z čárkou z obou stran. Slovo "zástupce" skloňujeme podle vzoru "soudce" - v 5. pádě tedy soudce, zástupce, ochránce atd.“

Kateřina Žemličková: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, jakou knihu by jste mi doporučila ohledně pravopisu. A další dotaz, jak se prosím správně oslovuje člověk s příjmení Benka. Údajně je to Maďarské příjmení. a proč tomu tak je. Předem děkuji za odpověď.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Doporučila bych Vám Pravidla českého pravopisu a Akademickou příručku českého jazyka. Obě publikace jsou od autorů z Ústavu pro jazyk český AV ČR a obě mají schvalovací doložku MŠMT. Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na -a skloňujeme podle vzoru "předseda", takže v 5. pádě "Benko".“

Hanka: „Dobrý den, zdravím Vás. Ráda Vás poslouchám i na ČR 2 s panem Rosákem, hodně mě pobavila diskuze (se) na téma velká písmena. Myslíte si, že je dobré měnit zavedená pravidla, třeba ohledně velkých písmen? Chápu zavedení některých cizích názvů, ale proč byly změněny Velikonoce a Vánoce? Díky, zdravím, Hanka“

PhDr. Markéta Pravdová: „Děkuji, panu Rosákovi to ráda vyřídím. Velká písmena jsou velký oříšek. Začátkem dubna by měla vyjít i nová kniha Velká písmena v češtině, kterou jsme připravili s kolegy z jazykové poradny, a bude mít 350 stran. To jen ukazuje na složitost daného tématu. Ano, zjednodušení by bylo žádoucí, ale problém je v tom najít řešení, které by přijala většina uživatelů. V internetovém průzkumu o velkých písmenech, kterého se účastnilo přes 18 000 respondentů, nám 86 % respondentů odpovědělo, že žádná pravidla měnit nechtějí. Jakékoli změny v jazyce diktované "shora" jsou velmi citlivá věc. Velikonoce a Vánoce píšeme od roku 1993 s velkým počátečním písmenem, protože jsou to názvy svátků.“

Daniela: „Proč ve 3. os. pl - u sloves jako "sázet"- se už neřídí podle imperativu a unifikovalo se s tvarem 3. os. sg? Jsou obě varianty legitimní? (Setkala jsem se s tím prvně v učebnici češtiny pro cizince a původně se domnívala, že je to chyba...)“

PhDr. Markéta Pravdová: „Ano, od roku 1993 jsou podle Pravidel českého pravopisu ve 3. osobě množného čísla možné oba tvary: sází i sázejí, rozumí i rozumějí, kvílí i kvílejí atd.“

Radana Bílková: „Prosím o vysvětlení,proč se píše na dopravní značce sesedni z kola.Já se učila,že když je to s povrchu dolu se píše s kola. Děkuji Bílková“

PhDr. Markéta Pravdová: „Se 2. pádem se pojí předložka z (ze), např. z postele, ze zákona, spadnout z koně, se 7. pádem se pojí předložka s, např. s maminkou, se sestrou, s úspěchem. V případě, že chcete ve 2. pádě vyjádřit směr, můžete sice zvolit předložku "s", ale považuje se to za sině zastaralé a i v těchto případech bychom již doporučili psát předložku z.“

Ludmila Vrabcová: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda a jak se skloňuje slovo "spousta". Například paní, která se v dnešním díle zabývá manželskými problémy, říká: " lidé mají spousta problémů" Nechci ji kritizovat, myslím, že není původem z Čech. Děkuji za odpověď“

PhDr. Markéta Pravdová: „Slova "spousta" i "spoustu" jsou zajímavá tím, že mohou být jak podstatným jménem rodu ženského, tak i příslovcem, mohu říci: spousta problémů, spoustu problémů, a dokonce i spousty problémů. A kéž by lidé ty problémy neměli :-)“

Daniela: „Slýchám dost často použití tvarů zájmena "svůj" tam, kde by nemělo být (resp. mohlo by být až po úpravě věty). Je nějaké další pravidlo či spíš výjimka toho pravidla, že přivlastňuje podmětu? Děkuji“

PhDr. Markéta Pravdová: „Ano, najdeme takové příklady, například pokud podmět (původce děje) a "vlastník" nejsou totožní v celém rozsahu (ve větách typu fandíme našim hokejistům, máme rádi naši paní učitelku) nebo pokud je vlastnický vztah zdůrazněn (zvu vás na oslavu mých/svých narozenin). Podrobněji se o pravidlech užívání zájmen svůj můžete dozvědět v Internetové jazykové příručce - viz http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=630&dotaz=sv%C5%AFj.“

Sára: „Je mi okolo 25 neumím skloňovat,mam stim nekdy problem.Ma cenu se to učit?Děkuji Sara“

PhDr. Markéta Pravdová: „Milá Sáro, má, určitě. Já se češtinu učím celý život :-) Pokud byste měla problém s vytvořením nějakého konkrétního tvaru slova, doporučila bych Vám naše internetové stránky, a to Internetovou jazykovou příručku: prirucka.ujc.cas.cz. V této příručce je přes 100 000 slov a všechna jsou vyskloňovaná a vyčasovaná (pokud se skloňují nebo časují). A také je tam hodně obecných výkladů o mnoha jazykových jevech, s nimiž si občas uživatelé češtiny nevědí rady.“

Vlaďka: „Dobrý den, dcera se jmenuje Emma . Chtěla jsem se Vás zeptat, jak správně gramaticky napsat zdrobnělinu jména - Emmička či Emička? Napadá mě to ve srovnání se jménem Anna - Anička, dvě N jsem neviděla snad nikdy napsaná. Děkuji Vám. Vlaďka, Karlovy Vary“

PhDr. Markéta Pravdová: „Doporučila bych psát Emmička, aby se lépe odvodila základní podoba jména - Emma (nikoli Ema). Podobně i Nelinka (od jména Nela) a Nellinka (od jména Nella). Zdrobnělá podoba Anička je tradiční, tam píšeme jedno n.“

Pavla: „Dobrý den, co lépe používat - tvar by jsme nebo bychom? Oba jsou správně? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Správně a spisovně bychom, v mluvené češtině slýcháme bysme. "By jsme" dobře není.“

Martin: „Je správně věta : kamarád mě obdaroval, nebo : kamarád mne obdaroval ? díky.....“

PhDr. Markéta Pravdová: „Obojí lze: ve 4. pádě zájmena já jsou možné tvary mě i mne. Doufám, že ten dárek stál za to.“

Blanka Kadlecova: „Dobrý den, psala jsem na chat v předstihu, ale raději se zeptám znova nyní. Co je správně - před 100 miliony lety nebo před 100 miliony let. A proč. děkuji Kadlecová“

PhDr. Markéta Pravdová: „Ve spojení číslovek sto, tisíc, milion, miliarda s počítaným předmětem je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky: před sto miliony let i před sto miliony lety. Chybu neuděláte ani v jednom případě.“

Naty: „Dobrý den, zajímalo by mne, zda se dříve používalo spojení by jste, by jsme ? Mám za to, že jsme se to dříve tak učili na ZŠ, jsem ročník nar. 1973 Děkuji za odpověď Naty“

PhDr. Markéta Pravdová: „Nepoužívalo, bychom, byste, atd. jsou původní tvary podmiňovacího způsobu. Mimochodem, jsem o rok mladší a na ZŠ bych se vrátila klidně hned.“

Jana Bátrlová: „Dobrý den. Bydlím v ulici U Lipové aleje. Chtěla bych se zeptat, jestli to l má být velké nebo ne. Z úřadů píší adresu s malým l a na ceduli před domem je nápis pro jistotu celý velkými písmeny.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Podle Pravidel českého pravopisu by správně mělo být U Lipové aleje (v názvech ulic po předložce píšeme od roku 1993 velké písmeno).“