Sama doma

Záznam chatu z pátku 19. září 2014

Katka: „Dobrý den,letošní víno má málo cukru.Jak to ovlivní kvalitu a chuť burčáku ? Na zdraví ! Jámas !“

Pavel Kopřiva: „Dobrý den, aktuální klimatická situace každý rok samozřejmě výrazně ovlivňuje charakter vína a tím samozřejmě i burčáku. Vždy záleží na úhlu pohledu, nižší cukernatost nemusí vinař považovat jen za nevýhodu, ale i za výzvu. Vysoká cukernatost hroznů sama o sobě špičkový výsledek nezaručuje. Pavel Kopřiva“

Dotaz: „Jsou i nealko burčáky?“

Pavel Kopřiva: „Dobrý den, vzhledem k tomu, že při použití chráněného názvu burčák zákon mj. vyžaduje přítomnost alkoholu v množství nejméně 1% objemově skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu, tak nápoj, u něhož by alkohol zcela absentoval, neplňuje tuto podmínku a není proto možné jej nabízet pod názvem burčák. Pokud je mi známo, na trhu se nicméněš vyskytuje řada vinných bezalkoholových moštů.“

Lord Vader: „Dobrý den pane Kopřivo. Jaká je prosím vás etymologie slova burčák? Dle svých vědeckých analýz mě stopy vedou ke spojitosti buď s burskými oříšky anebo ke slovenskému výrazu "búrlivé" např. víno..búrlivé oslavovanie - a to s burčákem nepochybně je..díky za Váš názor.“

Pavel Kopřiva: „Dobrý den, zde poprosím o prominutí a dovolím si Vás odkázat na Ústav českého jazyka Akademie věd ČR ;)“

Kalika: „Existuje i červený burčák? Ještě jsem ho nikdy nepila.“

Pavel Kopřiva: „Ano, tmavý burčák se vyrábí z tmavých, tzv. modrých odrůd révy vinné. Jde nicméně o v podmínkách ČR o méně rošířený burčák ve srovnání s burčáky světlými.“

Martin: „Dobrý den,jak pozná inspektor při kontrole burčáku že pochází z tuzemských hroznů?To přece nelze zjistit ani laboratorně. Př.:Mám vinici na Znojemsku,vedle mne je vinice,ale ta už je v Rakousku.Stejná odrůda,stejná lokalita,stejné hrozny :)“

Pavel Kopřiva: „Naštěstí se mýlíte, laboratorně původ hroznů zjistit lze. Specializované pracoviště SZPI v Brně disponuje sofistikovanou laboratorní technikou, mj. i nuklární magnetickou rezonancí, s jejíž pomocí lze spolehlivě určit geografický a botanický původ vína. Pro informaci, v roce 2013 takto SZPI analyzovala přes 1000 vzorků vína odebraných od výrobců, dovozců i prodejců.“

Pavla: „Dobrý den, jak tedy poznám kvalitní burčák? Na co se mám při výběru zaměřit?“

Pavel Kopřiva: „Obecná odpověď bohužel neexistuje, bučáky i tzv. částečně zkvašené hroznové mošty (ČZHM) se autentiocky vyskytují ve světlejších i tmavších barevných odstínech, více i méně výrazných aromatických variantách atd. Za varovný signál lze považovat vůně nepřirozené, např. po hnilobě, silě po jiných druzích ovoce, nebo např velmi světlé nebo jinak nepřirozené zabarvení. Tyto vlastnosti jsou však pouhýni indiciemi, za nevyhovující z hlediska požadavků zákona může burčák SZPI označit jen na základě výsledků analýzy provedené v akreditované laboratoři.“

Monika: „Dobrý de, chtěla jsem se zeptat kolik % alkoholu je standartně v burčáku a zda to můžou těhotné ženy a v jakém množství?? Děkuji“

Pavel Kopřiva: „Dle požadavku zákona by burčák měl obsahovat 1 - 7% objemových sktečného obsahu alkoholu. Zdravotní účinky si netroufám hodnotit.“

gina: „Dobrý den, od kdy do kdy můžeme koupit burčák? Období“

Pavel Kopřiva: „Dle definice zákona je možné prodávat hroznový mošt pod chráněným názvem burčák od 1. 8. do 30. 11.“

linda: „Hezky den, jak pozná lajk burčák od mostu? U nás jej prodává pan na farm.trhu?!“

Pavel Kopřiva: „Burčák je chránený název, jehož využití je dle definice zákona podmíněno několika požadavky, mj.: - jde o částčně zkvašený hroznový mošt obsahující minimálně 1% objemové skutečného obsahu alkoholu a nejvýše tři pětiny celkového obsahu alkoholu, - pochází z letošní slkizně hroznů révy vinné, která byla sklizena a zpracována na území ČR, - smí být nabízen v období od 1. 8. do 30. 11. Nápoj prodávaný pod názvem "částečně zkvašený hroznový mošt" (ČZHM)uvedené podmínky splňovat nemusí. Prodej ČZHM pod názvem burčák je závažné porušení potravinářského práva.“

tereza: „Kolik ma burčák alkoholu ? Děkuji“

Pavel Kopřiva: „viz předchozí odpověď“

Klára: „Jak poznat kvalitní červený burčák? Děkuji za odpověď“

Pavel Kopřiva: „Poznat kvalitní červený burčák je stejně náročné, jako burčák světlý - viz předchozí odpověď. U falšovaných tmavých burčáků SZPI často zjišťuje přítomnost syntetických barviv, které nápoj ztmavují, což je samozřejmě nepovolený enologický postup. Za určitý varovný signál lze považovat nepžirozené zbarvení. V případě podezření doporučuji nápoj nekupovat a podat podnět SZPI, např prostřednictvím webu szpi.gov.cz, nebo mobilní aplikace Potraviny na pranýři.“

dana: „Kolik stojí průměrně burčák?děkuji“

Pavel Kopřiva: „SZPI má ze zákona pravomoc kontrolovat jakost a bezpečnost potravin, cenovou politikou se inspekce v žádném ohledu nezabývá.“

jana D: „Dobrý den, poradíte mi jak při nákupu poznat kvalitní burčák,jakou má mít barvu,konzistenci atd...nebo případně kde byste ho doporučil koupit v Brně? Děkuji“

Pavel Kopřiva: „Viz předchozí odpovědi. Je mi líto, od zástupce státního dozorového orgánu nebylo korektní poskytovat konkrétní doporučení.“

Petra Jelínková: „Dobrý den, v neděli jsme si u silnice od Ćáslavi do Kolína I/38 u odbočky na Kaňk koupili burčák. Prý pocházel z kutnohorských vinařských závodů. Bohužel byl hodně kyselý s jablečnou pachutí. Podle naší chuti byl snad z více než poloviny z jablečného moštu. Lze s tím něco udělat? Poslat tam kontrolu? Dali jsme za 2 litry 160,- Kč. Děkuji.“

Pavel Kopřiva: „Informaci převezmeme jako podnět. Falšování burčáku jablečným moštěm není - jakkoli je to rozšířený názor - příliš výhodné z hlediska pracnosti a ekonomické výhodnosti takového počínání a SZPI se s podobným prohřeškem setkává spíše okrajově.“

Anna Urbanová: „Jak běžný spotřebitel pozná, že burčák je kvalitní? Jaký máte názor na burčák běžně prodávaný u silnic? Děkuji.“

Pavel Kopřiva: „Viz předchozí odpovědi. Zjištění SZPI nepodporují hypotézu, že u burčáku prodávanéhu ve stáncích u silnic lze častěji než u jiných forem prodeje zjistit porušení zákonných požadavků.“