Sama doma

Záznam chatu z pondělí 17. dubna 2023

Dana Boučková: „moje děti se s partnerovými nesnášejí, jak to máme řešit ??“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, děkuji za skvělý dotaz. Myslím, že je dobrý nápad s dětmi o situaci mluvit, ptát se jich na jejich obavy a pocity a brát je vážně. Pokud je to možné, kontakt mezi dětmi bych navyšovala postupně. Nejsem dětská psycholožka, tak odpovídám jen takto obecně, ale případně bych doporučila prokonzultovat i s nějakým odborníkem. Možná bych zvážila i rodinnou terapii. Myslím, že tématu se věnuje i kniha Třetí rodič. Držím palce, Markéta“

Karla Melíšková: „mám nového přítele, a sama mám dceru šest let, jak rozganizovat setkání s jejich dětmi¨ a máme napllánovat nějaký společný program ??“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, moc gratuluju k novému vztahu a líbí se mi, že k seznámení dětí přistupujete takto zodpovědně. Líbí se mi nápad kratšího společného programu na neutrálním místě, kdy bude prostor poznat se u nějaké aktivity a zábavy. Především mi přijde důležité s dcerou o situaci mluvit, dát jí možnost ptát se na otázky a svěřit vám své obavy. Držím palce!“

Jarka: „Dobrý den, jak sblížit oboje děti ? Každý si preferujeme ty svoje. Děkuji, Jarka“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, Jarko, moc děkuji za dotaz. Oceňuji, že se na situaci snažíte pracovat. Myslím, že v této situaci je zásadní komunikace s partnerem a vzájemná shoda, jak k dětem přistupovat. Přečtěte si knihu Třetí rodič, je tam spousta dobrých tipů. Držím palce, Markéta“

Ilona: „Nemám dotaz, pouze potvrzuji, co jste říkala. Sama se seznamuji na seznamce - bývalý manžel (14 let spolu) ze seznamky, současný přítel po rozvodu také ze seznamky (3 roky). Oba máme děti. Naprosto doporučuji co nedjřív osobní setkání - ověří i důležitou chemii. Jen jsem překvapena, kolik mých vrstevnic (43 let) se bojí seznámit přes seznamku, většinou to ani radši nezkusí nebo je odradí pár špatncýh setkání. Ale říkám jim, že nid k nim nepřijde samo, že pro to musí něco udělat a jedna z věcí je taky neúspěch a přijmutí, že to tak je a zkoušet. Děkuji za otevření tohoto tématu. Ať se daří.“

Markéta Šetinová: „To je skvělý přístup! Děkuji za sdílení a držím palce! Markéta“

Barbora: „Můj partner má dvě děti z předešlého vztahu. Bohužel už od začátku našeho vztahu nám dělali naschváli, aby nás rozdělili, nevěřila bych co vše děti dokážou udělat. Chtěla jsem, ze začátku s níma mít hezky vztah, ale teď už to je tak rozbité, a uz o to nestojím. Jen mě mrzí, že si nevšímáji vůbec 2 letého bráchy, kterého mám s jejich tatínkem. Chodí k nám a spíš si tady odsedet hodiny a jdou domu. Chtěla bych se zeptat, jestli je nějak dané věkem, že musí k nám chodit. Jeden už je plnolety a stále k nám chodí.“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, Barboro, díky za sdílení situace, mrzí mě, že je to komplikované. Za naschvály může být touha po pozornosti, obavy z nové situace, nenaplněné potřeby...Pevně věřím, že vztah s partnerovo dětmi ještě nemusí být ztracený - dala by se s nimi situace třeba pojmenovat, zajímat se o to, jak se cítí? Z kontextu chápu, že jsou to teenageři, možná teď bude objektivně náročnější s nimi komunikovat. Možná by mohla pomoci i rodinná terapie? Držím palce, Markéta“

Jana: „Dobrý den, mám z původního manželství dvě dcery, 5 a 9 let. S jejich tatínkem vycházíme velice dobře já i děti, jsou s ním v kontaktu pravidelně. Jsem znovu vdaná, s novým manželem děti vychází dobře. Jak mám postupovat v případě, kdy dojde ke konfliktu, například má starší dcera je na mě drzá, odmlouvá....a manžel ji nejprve napomene a později jí to řekne hodně důrazně, i zakřičí. Dceři to samozřejmě není příjemné. Já mám v těchto situacích sklon k tomu mu říkat, ať na ni nekřičí, že to nebylo tak hrozné, jak to vnímá on... Na čí stranu se mám při takových konfliktech já jako matku a manželka přidat? Když se zastanu dcery, je to, jako bych to, co říká on, shodila...Děkuji za radu.“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, Jano, líbí se mi, jak komplexně o tomto přemýšlíte. Nejdřív bych se o situaci pobavila v klidu s manželem, jak spolu v těchto chvílích chcete jako spolurodiče fungovat. Myslím, že je v pořádku trvat na tom, že na děti se nebude křičet. Na druhou stranu je třeba se pobavit také o tom, jak chcete jako rodiče reagovat, když děti nerespektují hranice. Různé tipy v tom dává respektující výchova, na internetu určitě najdete spoustu materiálů. O situaci bych asi mluvila i s dcerou a ptala se jí, jak se v rodině cítí a jestli je za konflikty něco hlubšího, případně jí dala prostor spolunastavovat pravidla rodinného soužití. Držím palce, Markéta“

Alexandra: „Dobrý den, paní Šetinová, jsem už zralá žena(63 let), mimo jiné i s bohatými partnerskými zkušenostmi za ta léta. Už i jednou rozvedená a nyní vdova. Sama už teď nemám potřebuju omezit svou svobodu nějakým mužem. Mám ale obavu o svého syna (28 let), který dosud neměl žádný vztah a seznamky z principu odmítá. Žije už samostatně a po skončení VŠ pracuje, ale ani v práci nedošlo k žádnému posunu. Dnešní doba opravdu, a to ani přes existenci internetu, mobilů a sociálních sítí, vůbec nepřeje přirozenému seznamování mladých lidí, jak to kdysi běžně zažívala naše generace. Kde je vlastně zakopaný pes? Vím, že to není Vaše dnešní téma v ČT, ale přesto - co byste mi poradila, ať můj jediný syn nezůstal starým mládencem? Děkuji za odpověď.“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, milá paní Alexandro, děkuji za dotaz, je z něj vidět, že vám na synovi velmi záleží. V tomto případě by mě zajímalo, jak svůj život vnímá váš syn - možná je spokojený single? Partnerský vztah nemusí být jedinou cestou ke štěstí. Pokud ho jeho situace trápí, určitě jsou možnosti, jak ji řešit a třeba ho v řešení můžete podpořit? Ať už je to terapie nebo literatura zaměřená na seznamování a partnerství (např. knihy od Honzy Vojtka nebo How not to die alone od Logan Ury), případně mrkněte na náš web Institut Moderní láska, kde pořádáme různé webináře zaměřené na seznamování.“

Dagmar: „Hodně často se stává, že ten nevlastní dělá rozdíly, jak tomuto zabránit.?Dáša“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, Dášo, díky za dotaz. Napadá mě jen o tom mluvit a snažit se pochopit, co je za tím. A nastavit si pravidla, jak v rodině chceme fungovat. Někdy si rozdíly ani neuvědomujeme, nemusí v tom nutně být záměr. Ale je důležité snažit se k dětem přistupovat férově a citlivě. Držím palce, Markéta“

Andrea: „Dobrý den,paní doktorko! Jak těžké je pro děti se užít s novým partnerem. Býva to,že tím trpí, mohou mít i následky v budoucím životě. Jak tomu předejít. Děkuji za odpověď.“

Markéta Šetinová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Nejsem dětskou psycholožkou a nechci se pouštět mimo svou odbornost, ale pevně věřím, že soužití s novým partnerem vůbec nemusí být pro děti traumatizující a nemusí je to do budoucna poškodit. Vše záleží na přístupu a chování dospělých. Ze svého okolí i praxe znám spoustu příkladů, kde rodiny s dětmi z předchozích vztahů hezky fungují a pro děti to znamená, že mají v životě více dospělých, kterým na ních záleží a kteří je podporují. Samozřejmě je to náročná situace a je třeba k ní přistupovat citlivě, přijde mi vhodné si k tomu přečíst dostupné knihy nebo klidně se i poradit s odborníky, ať už s dětskými psychology nebo organizacemi, které se na rodičovství zaměřují.“