Sama doma

Záznam chatu z pondělí 7. února 2022

ANTIMONY: „Ten kdo má nějaký nárok na partnera, tak by měl počítat s tím, že ten samý nárok může mít i ten jeho partner?“

Hana Mezerová: „Ano. Ve vztahu je důlěžité aby pro něj dělali něco oba. Jakmile bychom po druhém vyžadovali, aby pro náš vztah něco dělal a my sami bychom nechtěli například ani vyslechnout,co by potřeboval z naší strany, nebylo by to ideální.“

ANTI: „Pokud má někdo nároky na partnera, tak je vlastně náročný a to je správné, ne?“

Hana Mezerová: „Záleží, jaké nároky má. Beru to tak, že tato otázka je položena ze začátku vztahu, když si partnera vybíráme. Náročný? To záleží na tom, jaké nároky máme. Všichni se k sobě nehodí,jakožto lidé máme různé hodnoty, máme různé povahy, jsme zvyklí na jiný životní standart. A tak je v pořádku mít nárok na to, že si vybíráme partnera, se kterým budeme alespoň v něčem "ladit". Náročnost by to byla v moment, kdy bychom měli vysoké nároky na partnera, ale my bychom mu neměli co nabídnout.“

Eva Mašterová: „Dobrý den, zeptám se.Jednou jsem byla s jedním klukem bylo to na jaře v roce 2018,byl u komediantů v Dobroníně. Využíval mě sexem a hned mě odkopnul.měla jsem u nich jen brigádu u dětského nafukovacího hradu.Ale ten kluk mě využil sexem, nevěděla jsem co jsem měla dělat,??? Měla jsem to říct šéfové??vyhodit ho nechtěli., tak jsem odešla já. Pak mě našel ještě jeden kluk který mě chtěl ale můj spolužák zjistil o něm že mě chtěl obrat o všechny peníze.Nevěděla jsem co jsem měla dělat ale můj spolužák mi moc pomohl v této době. Chtěla bych si najít pěkného a hodného kluka.ale nevím co mám dělat??? Děkuji moc za odpověď Eva“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Evo. Je důležité, podle čeho jste si tyto potenciální partnery vybírala? Měi nějaké společné rysy? Případně jak jste se k nim chovala vy? Ve vztazích, i ve vztazích potenciálních je důležité nastavit si hranice. Znát svoji hodnotu, mít se rád a uvědomovat si, zda s tím partnerem chceme opravdu budovat vztah, za jakou cenu. A zda on chce vztah budovat s námi. A jen když se zaměříte na toto, tak by Vám to pro začátek mohlo pomoci. V případě nejasností budu ráda, když se doptáte. Hana“

Ludmila: „Dobry den. Zrejme jsem co se tyka naroku na partnera asi extremne narocna, nebo si tak doma aspon pripadam. Co je moc a co je normalni? Aby si myl ruce, nedaval a nenechaval nebezpecne veci nizko (dite), budoval vztah v rodine a nebyl porad nekde pryc mimo byt. Jsem moc narocna?“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Ludmilo. Tak jak to popisujete, to nezní jako náročnost, ale něco, co ve své praxi s klienty řeším často. Je tu důležitá otázka toho, jak mu to komunikujete. V těchto případech máme tendenci mluvit s druhým partnerem jako s dítětem a on tím pádem většinou reaguje jako dítě. Je dobré věci nevyčítat, ale popisovat. Říkat, jak se v tom cítíte a jaký dopad to má na vaši domácnost. Případě mu i říci Vaše strachy.“

ANTICYKLON: „Jak správně stanovit nárok(y) na partnera?“

Hana Mezerová: „Obtížná otázka, ale více se dozvíte při rozhovoru s paní moderátorkou.“

Petr: „Dobrý den, je mi 46 let a jsem dva roky rozvedený a už před rozvodem jsem si našel přítelkyni 43 let se kterou jsem bydlel rok a půl, ale postupem času se zvyšoval její nárok na sex a to byl důvod proč jsme se rozešli. Nevím co mám dělat. Mě stačí sex jednou týdně, ale ona vyžaduje sex několikrát denně. Poradíte mi co mám dělat.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Petře. Bavili jste se společně o tom, proč její nárok na sex roste? Proč ho potřebuje tak často? Může se stát, že se jako partneři v sexuálních potřebách neshodujeme a pokud nám to vadí, je to prostor pro to, aby vztah skončil. Ale také to může být tak, že druhý partner má jako hlavní jazyk lásky fyzický kontakt a proto chce, abychom sex měli tak často. V tom případě to můžeme komunikovat a nahrazovat i jinak. Hana“

Daniela: „Dobrý den , myslím si ,že nemám vysoké nároky na partnera. Jsme spolu 10 let jen jako druh -družka.Co můžu si udělám sama a to je asi špatně.Jsem pracovitá a nemám ráda slovo"až potom". Nejsou určitě všichni muži stejní ,ale já na pracovití chlapi nemám štěstí. A možná si za to můžu sama.Jediné na co kladu nároky je , aby přestal kouřit.Nechci mu to přikazovat, ale má zdravotní problémy.Tak se vás chci zeptat co mám dělat aby můj partner něco udělal sám od sebe a udělal mi radost.DĚKUJI.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Danielo. Podle toho, co popisujete, se jeví, že jste samostatná žena. Jak s partnerem trávíte společný čas? Nezvykl si už na to, že všechno zařídíte sama? Řekla jste mu, že jste ve vztahu nespokojená v tom, že máte pocit až moc velké samostatnosti. Co začít dělat něco společně? Poprosit ho, aby Vám to pomohl udělat? A u toho kouření - řekla jste mu, že se bojíte o jeho zdraví? Zkoušeli jste najít nějaký společný kompromis? Jemu něco ve vztahu chybí? Ví, jak Vás to moc trápí? Hana“

Jitka: „Dobrý den, jsme s manželem 25 let, děti už jsou dospělé a já bych preferovala být více spolu doma a manžel zase chce do společnosti. Já pracuji celý den s lidmi a tak se mě moc nechce.Dostáváme se kvůli tomu do sporů Jaké je řešení ? Děkuji a přeji pěkný den“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Jitko. Já říkám vždy s úsměvem, že řešení je komunikace a respekt. Když je manžel doma, trávíte čas společně? Máte nějaké společné aktivity? Jedním z řešení může být kompromis. To, že si uděláte plán, kdy budete společně doma a plán, kdy ho například do společnosti doprovodíte. Hana“

Zdeňka: „Dobrý den, manžel tráví hodně času prohlížením sociálních sítí než aby se věnoval mě a synovi. Pokud mu to řeknu tak toho nenechá a svalí vinu na mě, že mi jen neustále něco vadí. Co dělat ? děkuji“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Zdeňko, sociální sítě jsou častým problémem ve vztazích. Kor pokud je partneři vnímají rozličně. Když jsou spolu jako rodina a jeden kouká do telefonu a druhému to vadí. Napadají mě dvě možnosti, co byste mohla zkusit. První je s ním komunikovat, proč Vám to vadí a nevyčítat. Říct mu, jak se cítíte a proč je pro Vás důležité, aby se Vám jako rodině věnoval. Ptala jste se ho, co mu sociální sítě dávají? Bohužel bych potřebovala odpovědět od Vás na několik otázek, abych Vám mohla říci přesně, co dělat. Ale napadlo mě ještě, že při komunikaci máme často emoce a tak by bylo dobré napsat mu třeba dopis, jak to ovlivňuje Váš vztah, že je stále na mobilu I třeba to, jak to podle Vás ovlivňuje Vašeho syna. Můžete ho dát vytištěný nebo poslat třeba emailem, ale dáte mu tak prostor se nad reakcí zamyslet. Hana“

Jana: „Zdravím, mám vysoké nároky. Chci aby se podílel na domácnosti i na výchově stejné jako já. I když to asi nebude stejné a je těžké pro mě se smířit s tím, že někdo to neumí jako já. V určitě urovni. U nás je to tak, že toho partnera už nemám ráda a chci od něj odejit. Máme 2,5 leté dítě a chceme mu dát o nejlepší. A máme domluvu že se budeme střídat ve výchově. Nevím jestli je to reálně? Když si pak nejdeme jiné partnery.“

Hana Mezerová: „Dobrý den Jano, Střídavá péče je určitě možná, pokud oběma partnerům a dítěti vyhovuje. A myslím si, že i v případě, že si jiné partnery najdete Hana“

Jarka: „Dobrý den. Nárok na partnera jsem měla docela jednoduchý . Aby nepil a nekouřil. Byly to 70 léta. Vzala jsem si muže který jen sportoval a myslel jen sám na sebe. Nikdy nekouřil a pivo jsem ho já naučila pít po jídle. Máme 3 děti a nikdy si s nimi nehrál. Když jsem viděla souseda jak nechá po sobě na zahradě lézt a hrad si s ( jeho dětmi) tak mě to bylo líto ze můj manžel to nikdy neudělal. Jak se člověk může splést. Je to egoista a nikdy mě nepodpořil.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Jarko. Ano, to co popisujete, se bohužel stává. Ono to vlastně není ani o spletení. Jen nás na začátku vztahu nenapadne pozorovat to či ono. Hana“

oli: „Řeším problém, když jsme se setkali s partnerem vyhovovala nám naše nezávislost a vzájemná tolerance. Bohužel se situace změnila s příchodem dětí, já se přizpůsobila potřebám dětí k chodu rodiny. On ne, a narážíme na věčné ... myslíš jen na sebe, děti by potřebovali trávit čas více s otcem a máma by se chtěla také realizovat aspoň částečně, což by pomohlo vzájemné toleranci a atmosféře.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Oli. Tenhle problém vzniká v moment, kdy jeden má na prvním místě rodinu a druhý ne. Nebo vnímá to, jak by měl čas s rodinou trávit jinak. A to na začátku vztahu nepoznáme. Právě ale ono vyčítání nikam nevede. Ve vztahu se pak cyklíme. Nejlepší by bylo, kdybyste společně navštívili párové poradenství a probrali tam společně vaše hodnot a jejich případnou rozličnost. Aby si partner uvědomil, že třeba vy k situaci přicházíte o svojí část osobnosti, když je chod domácnosti a uspokojování potřeb dětí na vás. Hana“

Lidka: „Dobrý den. Jak ve fázi zamilovanosti poznat zda v budoucnu bude partner zodpovědný? Dostatečně rázný, aby chránil rodinu. Zda se umí postavit vlastním rodičům, když začnou urážet jeho partnerku. Nebude podrážet nohy partnerce při výchově? Bude důsledný? Nebude odkládat práce "na potom". (za 20 let) S pozdravem Ludmila Novotná“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Lidko, Ve fázi zamilovanosti je to těžké, jelikož máme růžové brýle. Ale určitě můžeme pozorovat, jak partner reaguje v určitých situacích. Jestli má tendenci o Vás pečovat, dodržovat, co slíbí, jak přistupuje k práci, jestli je vůči Vám dostatečně vnímavý. Hana“

Petr Z.: „Dobrý den, paní magistro, mezi mé přání, již přes 20 let patří to, aby manželka nosila vysoké podpatky (pracuje na úřadě, takže možnost má). V rámci dnešního pořadu jsem si uvědomil, že více než přání je to nárok. I když už jsem mnohokrát naznačoval i vpodstatě přímo říkal, vysoké podpatky běžně nenosí. Jak mohu manželku ,,donutit"? Sám už nevím jak a nechci ,,jen" kvůli botám do vztahu zanést neshody... Děkuji.“

Hana Mezerová: „Dorý den, Petře. Bavili jste se o tom, proč nechce podpatky nosit? Proč vy chcete, aby je měla? Co by to přineslo do Vašeho vztahu? To je podle mě důležité. NEvím, jak Vaše žena reaguej na Vaši žádost, ale možná si neuvědomuje důležitost toho, že by právě vysoké podpatky mohly ovlivňovat váš vztah. Zkuste se jí co nejvíce otevřít a společně si promluvit o tom, proč je to pro Vás důležité. Hana“

Markéta: „Dobrý den, už dva roky bydlím s přítelem v bytě a hrozně mě vytáčí, že je bordelář. Doslova za sebou nechává bordel kamkoliv jde. Já nejsem vyloženě puntičkář, co se týče úklidu, ale on je schopný týden nemýt nádobí, na zemi nechává špinavé oblečení, nedává věci zpět na své místo atd a já pak jen chodím a všechno za ním uklízím. Nejenže mě to neskutečně irituje, ale i unavuje. Pokaždé když mu řeknu, že mě to štve, tak mi odvětí, že to počká a že je to v podstatě můj problém. Byla bych ráda za jakoukoliv radu. Ačkoliv ho mám ráda, tak tohle je věc, kterou asi nedokážu přenést přes srdce. Hezký den a předem děkuji. Markéta.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Markéto. Napadá mě, že Váš přítel mohl mít od malička doma nějaké nároky ze strany jeho rodičů na úklid - buď až moc vysoké, nebo právě žádné, a tak se to nenaučil a není to pro něj důležité. Myslíte si, že si uvědomuje, že to je věc, kvůli které byste nyla ochotna třeba i vztah opustit? Komunikujte s ním důležitost vašeho nároku. Jednomu mému páru pomohlo i to, že partner začal platit uklízečku každý týden a pak pořádek více udržoval. Hana“

Eva Holá: „Zajímalo by mě, jak s partnerem komunikovat nebo co dělat, když je laxní a dělá pořád dokola ty stejné věci, které mi vadí (nechává po sobě nepořádek, neudělá něco, o co ho několikrát žádám apod.), a moc dobře ví, že mi to vadí, ale nesnaží se to změnit. I když se mu to snažím různě sdělit (občas naštvaně, občas se snažím v klidu), tak většinou to je stejně k ničemu.. Ví, že nechci všechno dělat sama a dělá mi radost, když mi pomůže, ale stejně to je lenoch :) Podle něj jsem vlastně náročná.. A protože to je každý den, jsem potom naštvaná (i když se často snažím to tolik neřešit) a je to zdroj zbytečných hádek..“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Evo. Z vysoké školy jsem si odnesla informaci, že lenost neexistuje. Že to je jen nedostatek motivace. Takže to vypadá, že Váš partner není dostatečně motivovaný udržovat vaše společné prostředí hezké. Je to pro něj důležité? Co je pro něj vlastně ve Vašem vztahu důležité? Možná nechápe, proč je to důležité pro Vás. Řekla jste mu proč? Někdy mi u klientů pomáhá, když si uvědomí, že je to ve vztahu důležité, že to začnou dělat jako hru- třeba, že sbírají body za úklid a pak mají odměnu. Ale to by mělo být vzájemné a oběma by to mělo vyhovovat. Je to fajn, když třeba partneři mají vysokou soutěživost. Hana“

Andrea: „Jsme manželé téměř 20 let a v zásadních věcech si rozumíme, umíme spolu hezky trávit čas a oba jsme tolerantní a rozumní, to je možná ale kámen, vytratilo se nám ze vtahu něco, co neumím pojmenovat, ale cítím nudu, nebaví mne nic a přála bych si, aby byl manžel vtipný a "něco se dělo". Jak můžu nárokovat něco, co zde nikdy nebylo? Představuji si hezký vtah nyní plný legrace a nadhledu.. manžel ale říká, zase ta tvoje pohoda... když mu říkám, ať se něco neřeší a je v pohodě. Je trochu cholerik.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Andreo. To něco se vytrácí. Podle výzkumů většinou okolo dvou let, někdy to trvá déle, než se to vytratí. Chápu to dobře, že partner, nikdy vtipný nebyl? Pokud ano, mohla byste si kompenzovat ten humor jinak? Co třeba společně chodit do divadla na komedie? Nebo se na ně dívat společně? Ví manžel, že se ve vztahu vlastě nudíte? Proč mu Vadí ta vaše pohoda? Trávíte společně chvíle? To vše je pro vztah důležité. Hana“

Viktor: „Dobrý den, nemáte nějaký recept abych tolik netlačil na pilu? Toužím po nalezení lásky a založení rodiny, ale vždy dostanu kopačky jelikož na vše moc spěchám. Je mi 29 let, děkuji.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Viktore. Co to vzít trochu hrout. Udělat si rozvrh na to, kdy se kam můžete posunout? Prostě to řídit strategicky a systematicky, když jinak vás převálcují emoce a tlačíte. S kliety to řeším často. Už se cítíte na vztah připraven, chcete ho a jakmile poznáte tu, u které si myslíte, že to je ta pravá, tak už byste ji hned chtěl za ženu. Co ale když se jen jako ona jeví. Důležité je vědomě si říct, že není kam chvátat. Připomínat si to. Ideálně si i vypsat, kde byste chtěl tlačit a posouvat to a podívat se na to s nadhledem. Proč vlastně tlačíte? I to je důležité uvědomit si. Hana“

Mejzi: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, mazel se rozhodl pro nevěru. Důvěru míč nechape, jako vlastnost, která by byla pro vztah důležitá. Je možné, abych se nějak oprostit od toho, že me zase povede?“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Mejzi, Pro Vás je věrnost důležitá? Jak chápete důvěru vy? Co byla příčina jeho nevěry? Pokud je tak nastaven, je těžké se odprostit od toho, že to druhý neudělá. Je to možné v moment, kdy jeho nastavení přijemete a budete v něm počítat. Ale pokud chcete. Pokud je Váš manžel tak nastaven, nemůže se tlačit do věrnosti a vy se naopak nemůžete tlačit do přijímání jeho nevěry, pokud nechcete. Hana“

Tereza S.: „Dobrý den paní Mezerová, letos spolu s manželem budeme 15 let. Máme spolu dvě vymodlené děti a já mám pocit že jsem doma na vše sama. Chápu že chodí do práce a potřebuje si odpočinout ale já taky ne ležím celý den na zádech. Někdy mám pocit jako by mu bylo 80 let. Nic ho nebaví, nic se mu nechce. Chci po manželovi tolik aby jednou za čas pomohl v domácnosti? Můžete mi prosím poradit jak na něj děkuji.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Terezo. Jak manžel vnímá pomoc doma? Bavili jste se o tom společně? Jak vnímá to, co doma děláte? Řekl Vám na to svůj názor? Zkuste se o tom pobavit. Hana“

Andrea: „Již jsem dnes psala dotaz, nemohla bych si s Vámi domluvit nějakou individuální (online) schůzku? Vtipný popravdě nebyl asi nikdy, to je pravda, líbil se mi jeho smysl pro rodinu a zodpovědnost. Čas trávíme společně hodně, umíme si společný čas i užít. Možná mám problém já. Děkuji velmi za zprávu, Andrea“

Hana Mezerová: „Ozvěte se mi na mail mezerova@icloud.com a domluvíme se. Hana“

Gabriela P: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, vnímají muži vztah kompletně jinak než ženy? Můj skoro partner mi neoplácí náklonnost tak jako já jemu. I když jsme si vše vyjasnili, tak je to stále stejné a mám pocit, že jsem o něco dál, než on. Je možné, že to vidí jinak a nemá takovou potřebu? Momentálně se fyzicky nevídáme, takže si jen píšeme/voláme. Děkuji za odpověď.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Gabrielo, pokud ráda čtete, přečtěte si knihu Odpojený muž od pana Zimbarda. Neřekla bych, že je to přímo rozdíl mezi muži a ženami, ale spíše záleží na osobnosti člověka. Hana“

Helča: „Dobrý den, Moc by mě zajímalo, proč stále nemám partnera. Od rozchodu s otcem mé dcery uplynulo 8 let a od te doby jsem neměla přítele ani milence. Jsem asi uzavřena ve své bubline, nevím, jestli se to dá nazvat náročností. Nemáte radu jak se od toho oprostit ? Nejsem si ani jistá tím, že mě to k ex netáhne. Je mi lehce přes 40. Moc děkuji“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Helčo. Nikoho jste nepotkala, nebo Vám nikdo nevyhovuje? To je důležité. Podle toho, co píšete, mě napadá, že by to chtělo vyřešit svůj vztah s ex partnerem, uzavřít si ho. Nemáte tendence potenciální partnery s ním srovnávat? Jaká zranění si ze vztahu nesete? Zkuste si na to odpovědět. Hana“

Vlasta: „Můj manžel ví, že nemám ráda drsnou mluvu, sprostá slova. V poslední době se hodně hádáme , občas mluví hodně sprostě, připadá mně to, že i mně naschvál.Jak dostat zpět úctu, nebo "slušný vztah", odcizujeme se.“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Vlasto. Někdy pomáhá sprostá slova uchopit hravě. Třeba za 5 sprotých slov dostanete masáž nohou. Zkuste se oba pobavit o vašem vztahu a tom, proč v něm jste a co takové odcizení může způsobit. Zkuste spolu prohlubovat komunikaci, to by mohlo přiblížení pomoci. Hana“

Jana K.: „Dobrý den, manžel (jsme spolu 33 let) čím dál tím častěji vytahuje staré problémy v našem životě.Ty, které jsme řešili, i ty, které jsme nevyřešili. Jsou to často i podpásovky. Je to znak toho, že už nemá ke mně úctu?“

Hana Mezerová: „Dobrý den, Jano. Může to znamenat to, že si dané křivdy nezpracoval a nemůže se přes ně přenést. Hana“