Sama doma

Záznam chatu ze středy 13. listopadu 2024

ANTIKYT: „Měl by každý vědět info o bisfenolech?“

Brabcová Karolina: „Každý by o nich měl vědět. Jsou to jedny z prvních látek, klasifikovaných jako endokrinní disruptory, tedy látky, které narušují, blokují či naopak napodobují lidské hormony. Tím narušují rovnováhu v těle a hlavně poškozují zdravý vývoj dětí a dokonce ještě nenarozeného plodu. Současně přispívají ke vzniku rakovin, které souvisejí s hormonálními poruchami, konkrétně například zvyšujícím se výskytem rakoviny prsu u žen. Bisfenoly mají negativní vliv na lidský hormon estrogen, a proto se dávají do souvislosti s neplodností a dalšími reprodukčními poruchami.“

Anna: „Dobrý den, Kde já,jako spotřebitel si můžu ověřit, že kupují kvalitní prádlo. Děkuji za odpověď.“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Dobrý den, pokud jde o obsah bisfenolů, můžete vycházet z výsledků našeho testu. Ukázalo se, že stěžejní roli má materiál spodního prádla a při výběru bychom mu měli věnovat pozornost. Ukázalo se, že bavlna je hlediska přítomnosti nežádoucích bisfenolů výrazně bezpečnější něž syntetické materiály. Informace o složení prádla vždy najdete na štítku či obalu prádla.“

ANTIKYT: „Existuje i jiný název, jiné názvy pro termín bisfenoly?“

Brabcová Karolina: „Nevím o tom. Často také najdete zkratku pro jednotlivé bisfenoly, bisfenol A je BPA, bisfenol BPS apod.“

Dagmar Plevková: „Dobrý den,asi běžný dotaz, ale jak to mám poznat, zda prádlo je vpořádku?“

Brabcová Karolina: „To je velmi těžké. Jediná rada zní - kupujte si prádlo z bavlny. Na výrobku to nepoznáte. Pouze u syntetiky byla větší pravděpodobnost, že tyto bisfenoly obsahuje. Proto tlačíme na politiky, aby tyto látky zakázali. I vy můžete podepsat výzvu na webu. Děkujeme Vám.“

Tereza: „Lze se bisfenolů částečně zbavit běžným praním prádla. Děkuji“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Součástí testu byla také zkouška s praním. Měřilo se, zda se obsah bisfenolů sníží. Ukázalo se, že ve většině případů se skutečně obsah snížil, ale nelze to zaručit. Na druhou stranu je třeba říct, že u nejvíce zasaženho prádla (s nejvyšším obsahem bisfenolů) i po vyprání zůstávaly hodnoty příliš vysoké.“

Kateřina: „Může i prádlo z organické bavlny obsahovat bisfenol? Resp. jak obstáli výrobky z bio bavlny v testu, prosím?“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Obecně dopadly bavlněné výrobky v testu lépe. Žádný produkt z bavlny neobsahoval vyšší množství bisfenolů. A většina produktů z bio bavlny byla z hlediska obsahu bisfenolů v pořádku.“

Martina: „Dobrý den, téma mě zaujalo a chtěl bych se zeptat, jestli je z výsledků vašeho šetření přeci jen možné zaměřit se kromě preference bavlny i třeba na barvy spodního prádla, které obsahují méně toxických látek. Děkuji za odpověď. Martina“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Bohužel ne. I bílé spodní prádlo bisfenoly obsahovalo, protože textilní vlákna jsou většinou šedivá či béžová, a tak se téměř všechno prádlo zkrátka barví. Skutečně žádné jiné vodítko jsme bohužel nenašli. Jediné, co můžete udělat, je tlačit na politiky, aby tyto látky zakázali. Můžete podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů. Děkujeme Vám.“

ANTIKYT: „Jak dlouho se v ČR testují bisfenoly ve spodním prádle?“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Žádné podobné testy jsme nezaznamenali. Pouze dTest nechal minulý rok analyzovat dětské výrobky na tyto látky. Součástí testu byl i textil, například punčocháče apod.“

Anna: „Dobrý den, Můj další dotaz je, že pokud mám bílé prádlo složení 70 procent viskóza (bambus),25 procent bavlna a 5 procent elastan, je toto prádlo bez bisfenolu? Děkuji za odpověď.“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Obecně v testu výrobky z celulózy (kam patří i viskóza) dopadly o něco hůře než bavlna. V 60 % případů se objevily bisfenoly, ačkoliv jen v nižším množství. Celulózové materiály tedy jsou z hlediska bisfenolů méně problémové než syntetika, ale bavlna je bezpečnější.“

DAYD: „Co jsou přesně bisfenoly?“

Brabcová Karolina: „Bisfenoly jsou tzv. endokrinní disruptory. Jsou to látky, které narušují a působí negativně na náš hormonální systém, např. ovlivňují působení estrogenu v ženském těle. Jsou nebezpečné pro těhotné ženy a vůbec ženy, které se chystají otěhotnět. Jsou dávány do souvislosti s rizikem rakoviny prsu, kardiovaskulárními chorobami, přispívají k onemocněním včetně cukrovky, obezity apod. Používají se jako přídatné látky zejména do plastu polykarbonátu. I proto jsou zakázány v lahvičkách pro kojence či v účtenkách. Najdete je v textilu či také tvoří součást epoxydových pryskyřic.“

Martina: „Dobrý den, většina našeho (i dětského) spodního prádla je složením 95 % bavlna a 5 % elasten. Je elasten nebezpečný z hlediska bisfenolu? Děkuji“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Elastan se do prádla přidává pro větší pružnost. Je velmi časté, že je bavlna doplněna malým množstvím elastanu. V našem testu tomu tak bylo u většiny bavlněných vzroků. Výsledky testu neodhalily, že by elastan byl zdrojem bisfenolů. Bavlněné prádlo s malou příměsí elastanu bylo v pořádku.“

GF: „Probíhají v ČR testy na bisfenoly pořádně a často?“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „S mnoha testy jsme se nesetkali. Obecně je nejvíc pozornosti věnováno obsahu bisfenolů v plastových výrobcích. O textilu se v této souvislosti moc nemluví, a proto jsme se jej také rozhodli testovat. V loňském roce jsme publikovali test přítomnosti bisfenolů v různých výrobcích pro děti. Výsledky nás také nemile překvapily a ukázalo se, že dětské zboží může bisfenoly obsahovat a je potřeba účinnější regulace těchto problematických látek. Pokud vám záleží na bezpečnosti spotřebního zboží, můžete pdopořit naši snahu o regulaci bisfenolů a podobných toxických látek. Můžete podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů na stránkách.“

GF: „Jak probíhá test, který zjišťuje bisfenoly ve spodním prádle?“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Spolu s partnerskými organizacemi z Rakouska, Maďarska a Slovinska jsme provedli průzkum evrospského trhu a nákup vzroků. Celkem jsme sehnali 166 vzorků spodního prádla. Nakupovalo se v řetězcích, značkových prodejnách, levných obchodech a tržnicích či v eshopech. Do testu jsme zařadili dámsé, pánské i dětské spodní prádlo různých materiálů. Všechny vzorky jsme poslali do odborné laboratoře, která pomocí chemických analýz pátrala po 19 různých bisfenolech. Hledali jsme nejrozšířenější bisfenoly a také ty, které vzbuzují největší obavy. Hodnotila se přítomnost bisfenolů a jejich celkové možství.“

ANTIKYT: „KB - Co se všechno zjišťuje v souvislosti s testem, který se týká bisfenolů ve spodním prádle?“

Brabcová Karolina: „Všechny vzorky jsme poslali do odborné laboratoře, která pomocí chemických analýz pátrala po 19 různých bisfenolech. Hledali jsme nejrozšířenější bisfenoly a také ty, které vzbuzují největší obavy. Hodnotila se přítomnost bisfenolů a jejich celkové možství. V tomto testu jsme se ovšem na nic jiného nezaměřili. Pouze jsme hodnotili, zda typ obchodu či místa nákupu výskyt bisfenolů nějak ovlivňuje. A to se nepotvrdilo.“

Jana: „Dobrý den. Mám alergickou vnučku - Nyní má 7 let. škrábe se po celém těle. Prosím je možno někde koupit zdravé prádlo? Napište kde. Děkuji.“

Brabcová Karolina: „Kupujte spodní prádlo i obecně textil z bavlny a přírodních materiálů. Tam se většinou vyskytuje méně toxických látek. Většina syntetických chemických látek se přidává právě do plastů a syntetických materiálů. U bisfenolů to platí také. V bavlněném prádle jsme je nenašli vůbec či v minimálních koncentracích. Některé bisfenoly jsou označeny také jako tzv. sensitizers, tedy látky způsobující podráždění (včetně pokožky).“

DAYD: „Jak to vypadá v ČR v současném době s bisfenoly vůbec?“

Brabcová Karolina: „Bisfenoly jsou zakázány v hračkách, kojeneckých lahvičkách či účtenkách. Najdete je ale bohužel v plastech jako je polykarbonát a používají se také jako ochranná vnitřní vrstva v konzervách a plechovkách. Tam by ale měly být v brzké době zakázány. I proto touto kampaní chceme podnítit politiky i firmy, aby použití těchto látek omezili. I vy nám můžete pomoci a podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů na webu. Děkujeme“

ANTIKYT: „SA - Co znamená přítomnost bisfenolů ve spodním prádle?“

Brabcová Karolina: „Tyto látky se mohou z textilu uvolňovat, byť ve velmi nízkých koncentracích. Uvolňují se skrze pokožku přímo do krve člověka. Tyto látky však do sebe dostáváme i z jídla a vody a z dalších zdrojů spotřebního zboží, kde se bisfenoly používají = v polykarbonátu či epoxydových pryskyřicích. Působí na nás dlouhodobě a podílejí se na vzniku různých nemocí jako jsou kardiovaskulární choroby, rakoviny související s narušením hormonálního systému jako je např. rakovina prsu. Dávají se do souvislosti s narůstajícím počtem onemocnění cukrovkou, výskytem obezity či zvyšující se neplodností evropské populace. I proto touto kampaní chceme podnítit politiky i firmy, aby použití těchto látek omezili. I vy nám můžete pomoci a podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů na webu. Děkujeme“

ANTIKYT: „SA - Jak tedy dopadl test, který zjišťuje bisfenoly ve spodním prádle?“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Výsledky testu byly poměrně alarmující. Ukázalo se, že třetina všech testovaných vzroků obsahovala rizikové bisfenoly. Nejůře dopadlo prádlo ze syntetických materiálů jako je polyamid či polyester. Tam se bisfenoly našly v 82 % případů. Na tuto situaci nejvíce doplácejí ženy, neboť dámské prádlo je ve velké míře vyráběno z umělých materiálů. Z toho důvodu jsou pak ženy nebezpečným bisfenolům vystaveny nejvíce. Oproti tomu pánské či dětské spodní prádlo je z větš míry vyráběné z bavlny a v testu také dopaldo výrazně lépe (z hlediska obsahu bisfenolů). Kompletní výsledky si můžete přečíst na webu dTestu.“

Marie: „Dobrý den, ráda bych se dozvěděla, zda prádlo z modalu je bezpečné, děkuji.“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „U prádla z modalu jsme v testu nezjistili vysoké koncentrace bisfenolů.“

GF: „SA - Jsou bisfenoly i mimo spodní prádlo, tj, i v jiném oblečení?“

Brabcová Karolina: „Ano, Evropská chemická agentura uvádí, že se vyskytují zejména v syntetických textilních vláknech, hlavně v polyamidu a polyesteru. Takže oblečení, které je z větší části z těchto materiálů bude bisfenoly obsahovat daleko častěji než to bavlněné či z vlny a celulózy (viskóza). Více najdete také v článku z minulého roku, kde se bisfenoly našly i v dětských punčocháčích a dalším zboží pro děti, nejen v textilu. Vyhýbejte se hlavně plastu označeném číslem 7 v recyklačním trojúhelníku. Může se jednat o polykarbonát, kam se bisfenoly často přidávají.“

Linda: „Dobrý den, nosím bavlněné černé prádlo z Mark&Spenceru tak myslíte, že bych tu černou měla vyměnit a také nosím černé legíny, které jsem koupila od vietnamců. Co s tím ? je to škodlivé ? Děkuji L.“

Sabina Andree a Karolina Brabcová: „Ačkoliv to může být překvapivé, tak náš test neodhalil žádnou výraznou souvislost mezi barvou (či jejím odstínem) prádla a obsahem bisfenolů. Tyto sloučeniny jsme našli jak ve světlém prádle včetně bílého, tak v tom tmavém. Nejdůlěžitější je z hlediska obsahu bisfenolů materiál, doporučujeme volit bavnu, u které byla přítomnost bisfenolů v testu výrazně nižší. Zároveň také nemůžeme říct, že zboží z určitých typů prodejen či obchodních kanálů je bezpečné, nebo naopak. Vsoký obsah bisfenolů jsme našli například také v drahém značkovém zboží.“

DAYD: „KB Ví se o bisfenolech všechno?“

Brabcová Karolina: „Víme o nich čím dál více. Německé instituce zkoumaly desítky bisfenolů a zhruba 15 jich navrhly na zákaz. Nicméně ten stále ještě nebyl prodiskutován a schválen. Současně vědci přicházejí s novými a novými poznatky o negativních vlivech na lidské zdraví i životní prostředí. Zkoumaly se také v moči evropské populace a v 95% případů se tam také našly. To často znamená, že pravděpodobnost výskytu zdravotních komplikací se zvyšuje. Arnika se domnívá, že máme v rukou dostatečné množství důkazů o jejich toxicitě a je nutné je zakázat plošně ve všem spotřebním zboží. I vy nám s tím můžete pomoci a podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů. Děkujeme.“

ANTIKYT: „KB Jak často je dobré testovat to, jak je to s bisfenoly ve spodním prádle?“

Brabcová Karolina: „Dozorující orgány evropských států tyto analýzy provádějí v menší míře. Spíše je ale dobré se pokusit tyto látky zakázat přímo u zdroje ve spotřebním zboží.“