Chat

host

Mgr. Olga Lošťáková

Sourozenecké konflikty

Záznam chatu z pondělí 4. května

Jája: „Dobrý den, děti máme od sebe rok a půl. Starší syn a mladší dcera. Aktuálně mají 1,5 a 3 roky. Je to dost divoké období. Vztah mají ale myslím pěkný :) dá se přibližně odhadnout, kdy by si společně mohli trochu pohrát? :) ... myslím třeba půl hodiny a déle...:) Děkuju“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Jájo, gratuluji Vám k potomkům a k pěknému vztahu mezi nimi - ačkoliv mají na sourozenecký vztah vliv různé faktory, rodičovský přístup hraje velkou roli. Očekávat plody své práce v podobě společné hry můžete očekávat již brzy - kolem 2 let začínají děti navazovat vztahy k druhým dětem podobného věku a objevuje se paralelní hra. Bylo by fajn, kdyby děti našly společnou zábavu, syn by mohl být ve hře aktivnější a dcerka by se postupně zapojovala. Opravdová společná a kooperativní hra přichází ještě o něco později - v předškolním věku. Držím palce, ať se vztah sourozenců vyvíjí dále pozitivním směrem a ať s nimi zažíváte spoustu radosti. Olga“

Marek: „Co je to sourozenci konflikty“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Marku, sourozenecké konflikty vznikají při střetu zájmů, snad, potřeb, názorů, postojů a ostří se, když není dostatek zdrojů (např. sourozenci bojují o pozornost rodičů, finanční potíže rodiny atd.). Konflikty také zhoršuje to, že sourozenecký vztah trvá a není z něj jednoduché odejít (v dětství a dospívání). Přeji Vám příjemné jarní dny. Olga“

Holka z pohraničí: „S bratrem jsme od sebe 8 let. Nikdy náš vztah nebyl ideální,nyní se vyhrotil tím,že bratr se stydí za můj postoj k životu,moje názory a mé chování,které není podle jeho norem. Žiji zcela normální život, na nic si nehraji ani jsem si nikdy nehrála. S jeho ženou mám celkem snesitelny vztah, chtěla bych s ním vycházet,ovšem on vždy najde něco,aby to mezi námi nefungovalo. Poradite pokračovat v jeho ignoraci, promluvit si se mnou nechce. Děkuji“

Mgr. Olga Lošťáková: „Přeji Vám příjemné odpoledne, vnímám z Vaší otázky, že byste ráda podpořila vztah s bratrem. Už při věkovém rozdílu 6 let může nastat mezi sourozenci propast. Ačkoliv vyrůstají spolu, mohou se velmi lišit ve svých zájmech a potřebách. Na sourozenecké vztahy má vliv mnoho dalších faktorů a řadu z nich nemůžeme ovlivnit. Velkou roli hraje rodičovský přístup (protěžování, srovnávání, příliš přísná a či příliš volná výchova a mnoho dalších). Nevím, jaké dětství jste prožila s bratrem Vy. Je ale důležité se uvědomit, ačkoliv by bylo krásné, kdybychom dokázali pozitivně ovlivňovat druhé lidi, pokud komunikační partner nechce, mám minimální možnosti, jak ho ke komunikaci přimět. Pokud je pro Vás vztah bratrem důležitý a nevyčerpává Vás příliš současná situace, můžete v ní pokračovat s tím, že nebudete přijímat bratrovy "výzvy k hádkám" a naopak budete hledat společná témata. Také bych se zamyslela nad tím, jak mohl bratr vnímat své dětství a případné křivdy a toto téma s ním někdy otevřít. A často také pomůže čas. Pokud Vás současná situace vyčerpává a negativně ovlivňuje, je dobré si uvědomit, že nejste zodpovědná za pocity a nastavení svého bratra a že se můžete zaměřit směrem a na vztahy, které Vám dodávají pozitivní energii. Přeji Vám, ať situace dopadne co nejlépe. Olga“

Hanka: „sestry 25 a 28 let se nestýkají, protože ta jedna řekla, že si s tou druhou nemá co říci a že si nerozumí, a tak je zbytečné, aby se viděly. Co s tím může rodič dělat? Kde se stala chyba? Asi u rodiče? Děkuji“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Hanko, hned na úvod důležitá informace - nehledejte prosím chybu u sebe, faktorů, které hrají roli při vývoji sourozeneckých vztahů je mnoho a ne všechny máme pod kontrolou. Dcery jsou už dospělé a zodpovědné za své vztahy. Pokud Vás situace trápí, je možné s nimi promluvit o Vašich pocitech - říct jim, že Vás to trápí a jestli můžete pomoci k tomu, aby k sobě našly cestu zpět. A vyslechnout jejich pohled na situaci, bez souzení, hodnocení, moralizování. Pokud budou trvat na svém, zkuste jejich rozhodnutí akcepovat. Není všem dnům konec a třeba se v budoucnosti ukáže příležitost znovunavázání vztahu. Ať se Vám daří! Olga“

Lenka: „Dobrý den, jaký je (podle vás) nejlepší věkový rozdíl mezi sourozenci?“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Lenko, odborníci se v diskuzi o ideálním věkovém rozdílu neshodují. Každá varianta má totiž svá pro a proti. Pokud je rozdíl malý (1 - 2 roky), častěji dochází k rivalitě mezi sourozenci, pokud se ale podaří zvládnout, sourozenci si budou více hrát a budou mít pravděpodobně bližší vztah. Při rozdílu 6 a více let rodiče víceméně vychovávají jedináčky, mezi sourozenci nemusí vzniknout blízký vztah, získají ale více pozornosti rodičů. Roli hraje také rodinné nastavení. Pokud je maminka na děti spíše sama (partner např. hodně pracuje), může při malém věkovém rozdílu docházet k větší fyzické a emoční vyčerpanosti. Rodiče by tedy měli vždy posoudit jejich individuální situaci. Krásné jarní dny. Olga“

Olga: „Jsem v roli babičky pro dva bratry, 11 a 8 let. Jsem jak já, tak i ostatní znepokojená stavem, kdy se kluci vůči sobě chovají zlomyslně, neustále dochází k hádkám, šťouchání se, schválnostem, provokacím, a to už od nejmladšího věku. Zdálo se, že starší na mladšího žárlí, ale doufali jsme, že z toho vyrostou. Když jsou kluci jednotlivě, nebo například jednotlivě s nějakou holčičkou, je to o hodně lepší. Druhý dědeček s babičkou už rezignovali a hlídají je jen jednotlivě. I rodiče dětí už raději jezdí na výlety nebo dovolené každý zvlášť s jedním dítětem. Co byste radila?“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Olgo, popisujete velmi náročnou situaci pro celou rodinu včetně dětí. Děti nejsou zlomyslné, hádavé, útočné jenom tak. Nedělají to schválně. Často je to způsob, jak si říct o pozornost, vyjádřit své frustrace a emoce. Určitě bych doporučila návštěvu odborníka - dětského psychologa či psychoterapeuta. Ten může pomoci rodičům lépe porozumět situaci a poradit, jak v jejich konkrétním případě postupovat. Přeji Vám, ať se situace vyřeší. Olga“

Irena Cerhanova: „Dobrý den v našem případě se jedná o konflikty mezi sourozenci již dospělého věku v uvozovkách.Synovi je 18 let a dceri 20 let. Dcera je více otevřená komunikovat a vycházet s bratrem. V této době má již rok přítele je mu 19 let. Samozřejmě nás navštěvuje a v této době návštěvy dochazi ke konfliktům mezi synem a dcerou.Syn u společného jídla nekomunikuje ani s jedním z nich dělá naschvály vezme ji pití nastaví nohu zataha za vlasy apod. Nechová se vstřícně zavírá dveře odmlouva. Přítel dcery je nekonfliktní a vše přejde s úsměvem ale mne je za syna trapně. Po odchodu přítele a dcery mu domlouvam ale skončí to ostřejší výměnou názoru. Přemýšlím kde jsem udělala chybu nebo proč se tak chová. Jak tomu předejít? Samozřejmě beru v potaz charakterove vlastnosti nevyzrálost apod.jedna se o žárlivost v tomto věku?jak se zachovat a předcházet jeho chování? Děkuji za odpověď Cerhanova Irena“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, paní Cerhanova, jsem ráda, že jste napsala - často nám je líto, když vidíme, že to v komunikaci a vztahu sourozenců drhne a nechovají se k sobě podle našich představ. Samozřejmě nevím, jak situaci vnímá syn - naschvály jsou ale často projevem potlačených emocí, nespokojenosti, frustrace, žárlivosti. Tyto projevy nezmizí, když s nimi budeme bojovat. Pokud chcete se synem situaci probrat, zkuste zjistit jeho pohled na věc - bez hodnocení, moralizování, souzení. Jenom naslouchat a ověřit, jak syn situaci vlastně vnímá, aniž byste se snažila jeho chování změnit. Toto naslouchání a přijetí má často zázračné účinky. A možná bych to probrala i s dcerou - jestli vůbec zásah z Vaší strany potřebuje. Hlavně se z této situace neviňte - vztahy sourozenců a emoční svět jedinců ovlivňuje mnoho faktorů, které nemáme pod kontrolou. Přeji Vám, ať se situace vyřeší! Olga“

alena: „Dobry den, mam dcerku 2 a ctvrt roku a ted mame dalsi dcerku, ktera ma 2 mesice. Starsi dcerka zatim zvlada novou roli perfektne a ma mladsi dcerku moc rada. Na co si dat pozor do budoucna, nebo ceho se vyvarovat, aby byl jejich vztah nadale pekny? Dekuji“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Aleno, gratuluji Vám k Vašim oběma potomkům! Je skvělé, že dcerka svoji roli starší sestry zvládá perfektně - je to do velké míry Vaše zásluha. Na co si dát pozor? Obě děti potřebují Vaši pozornost - společnou i individuální. Je fajn si nastavit společné rituály se starší dcerkou, aby Vás měla jenom pro sebe. Oceňujte ji za její pomoc a přístup. Nenuťte ji do hry se sestrou, když nebude chtít. Nesrovnávejte je, nehodnoťte - spíše upozorňujte na jedinečnost každé z nich. Pokud by v budoucnosti prožívala v souvislosti se setřičkou negativní emoce, tak ji vyslechněte, nesnižujte emoce. Rodiče mají často obavy, když sourozenec řekne např. "Chci už sestru vrátit/vyměnit... atd." Je fajn ubezpečit dcerku, že je v pořádku, že se tak cítí a projevit ji lásku. A samozřejmě nastavit pravidla, aby se obě cítily bezpečně (např. nebijeme se, ale mluvíme o tom, co chceme, co nám vadí). Moc pěkná knížka k tomuto tématu je: Aha rodičovství od Laury Markhamové. Je v ní spousta tipů a praktických příkladů. Ať prožíváte s oběma dětmi spoustu radosti! Oga“

Katka: „Dobrý den, máme tři děti dcera 15, synové 12 a 9 let. Starší děti PAS, mentální retardaci a epilepsii,syn ani nemluví. Nejmladší syn to zvládá celkem dobře,snažíme se mu věnovat,ale teď když nemůže do školy ani za kamarády je už nešťastný,stále se ptá proč nemá zdravé sourozence,že je sám. Už si nevím rady. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Katko, je skvělé, že se snažíte nejmladšímu věnovat i v tomto náročném období. To, co můžete udělat, je hlavně zůstat empatická a v klidu - naslouchat synovi, projevit mu empatii, nevyvracet mu jeho trápení. Napadá mě hledat se synem možnosti, jak mu pomoci, ulevit. Co by potřeboval? Neznám Vaši situaci - často ale rodiče využívají sociálních sítí, případně virtuálních setkání (Zoom, Google Hangouts, Skype atd.). Je to alespoň částečná náhrada setkání s kamarády. Přeji Vám, ať nadcházející týdny zvládnete v co největší v pohodě. Snad se situace brzy vrátí k normálu. Olga“

Andrea: „Dobry den pani Magistro, Dekuji za zajímavé povídání. Mám 15ti měsíčního chlapecka a 3 a 1/4 letou holčičku. Dcerka ma brasku moc ráda, i ho krmi, hrají si spolu, ale stejně i tak ho někdy bouchne a ja vybouchnu. Nechci dcerku demotivovat, ale chtela jsem se zeptat jak pomoci dětem vypěstovat si k sobě hezky vztah, aby to tak bylo i pozdeji v zivote? Ja sama mam sourozence o 17 let starší a vztahy mame velmi špatne, vsichni tři na mne , jako nejmladsi z druheho manzelstvi matky, bohužel žárli. Moc bych si přála, aby to moje deti měly jinak. Mohu to více ovlivnit prosim? Moc dekuji za odpoved a preji Vam krasny den. Andrea“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Andreo, gratuluji Vám k Vašim potomkům! Bouchání je normální, rodiče jsou přeci jenom lidé ;-). Je fajn se také umět za přehnanou reakci dítěti omluvit a situaci zpětně probrat. Je skvělé, že se snažíte potomkům pomoci vybudovat si pěkný vztah. V jedné z odpovědí tady v chatu jsem popisovala některé možnosti podpory sourozeneckého vztahu. Spoustu tipů najdete kromě knížky Aha rodičovství sourozenci od Laury Markhamové, také v knize: Respektovat a být respektování a v online kurzech Nevýchova. Přeji Vám spoustu radosti při pozorování sourozenecké lásky. Olga“

Veronika: „Dobrý den, ješte by mě zajímalo, zda doporučujete v mladším věku společný pokoj pro sourozence, nebo od začátku oddělený. Mám dvě dcery - rok a čtvrt a pět let. Děkuji“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Veroniko, odpověď velmi záleží na vztahu a potřebách sester (tedy spíše přístupu starší dcerky). Jak vnímá situaci? Chtěla by samostatný pokoj? Znám sourozence, pro které je společný pokoj ráj a prostorem pro společné řádění. Ale také sourozence, kterého mladší "otravuje", narušuje osobní prostor a byl by za soukromí šťastný. Držím palce, ať najdete řešení, které bude vyhovovat přesně Vaší rodině. Olga“