15. ledna 2017

Jáchymov proslavily především legendární stříbrné tolary a pak taky místní lázně. Časy, kdy tu horníci v podzemí dobývaly zásoby kovu, z něhož se známé mince razily, patří už dávno minulosti. Ale ve městě si je dodnes můžeme připomenout. Pamatují je totiž patricijské domy, které tvoří unikátní soubor pozdně gotické a renesanční architektury. Některé z nich si společně prohlédneme. Byly to stavby honosné, inspirované nejprve saskou gotikou, později pak saskou renesancí. Fasády mívaly malované stejně jako domy třeba v jižních Čechách. Svým majitelům sloužily i coby kanceláře. Jeden kupříkladu patřil Petru Vokovi z Rožmberka. A z dalšího pro změnu vstoupíme do štoly pocházejí z počáteční éry jáchymovské stříbrné horečky.

Královským hvozdem bývala už v hlubokém středověku nazýváno poměrně rozsáhlé právně samostatné území Šumavy od Svaté Kateřiny až po Stašsko. Král Přemysl Otakar II. ho připojil k našim zemím a tahle těžko prostupná oblast se stala přirozenou ochranou našich hranic. Dnes si pod tímto názvem představujeme spíš jen hřbet, kterému dominují Jezerní hora, Ostrý a Špičák. Při procházce tamní krajinou zavítáme k ledovcovým jezerům – Čertovu a Černému. Připomeneme si, čím je zejména to druhé výjimečné a vydáme se do elektrárny, která před lety vyrostla v údolí Úhlavy. Kdysi zásobovala proudem Železnou Rudu, ale celou dobu především vypomáhá ve špičkách. A zavzpomínáme taky na dobu, kdy tu hranice střežili Králováci, jejichž heslem bylo Nikomu pánem, nikomu sluhou.

Čas od času vyrazí do biografu snad každý z nás. Pokud patříte k milovníkům světa stříbrného plátna, určitě se rádi alespoň obrazně přenesete do doby jeho vzniku. V Muzeu hlavního města Prahy společně navštívíme výstavu, která nás zavede do let, kdy se v naší metropoli konaly první projekce a posléze začaly růst stánky světla a stínů, jak se kinům říkalo. Víte, které bylo tím prvním stálým a kdo stál u jeho zrodu? Onen kouzelník se jmenoval Dismas Šlambor, do historie naší kinematografie se ale zapsal jako Viktor Ponrepo. Nezapomeneme ani na další slavné promítací sály. K těm nejvýznamnějším bezpochyby patřívala Lucerna, která láká na nové počiny dodnes. A protože byl o novou zábavu zájem nebývalý, biografy rostly jako houby po dešti.

Milovníky bílé stopy snad potěšíme toulkami Orlickými horami. Jako výchozí bod jsme si zvolili Orlické Záhoří. V mapách první poloviny minulého století a starších bychom ho hledali marně. Vzniklo totiž sloučením pěti starých obcí v roce 1951, tedy až po odsunu původních německých obyvatel. Zjistíme, kdy jednotlivé z nich vznikly a dozvíme se, že u jejich zrodu stáli dřevaři a skláři. Na přelomu 16. a 17. století v kraji začaly růst hutě, v nichž mistři křehkého řemesla vytvářeli nevídané skvosty. Na zakladatele sklářské tradice vzpomínají místní obyvatelé dodnes. A souvisejí s ní i unikátní vitrážová okna, která budeme obdivovat ve svatostánku v Kunštátě. Přitom o tomhle pokladu desítky let zdejší obyvatelé vůbec nevěděli.

Jaroslav Honc z Lovčic na Moravě už desítky let pěstuje sukulenty. Okouzlily ho v době, kdy jako geofyzik často vyjížděl za prací do terénu a obvyklé okrasné květiny trpěly nedostatkem vláhy. Nejdřív měl těchto rostlinek pár na okně, ale jak přibývaly další, bylo potřeba přichystat pro ně skleník. V jeho království byste dnes napočítali víc než tisícovku druhů. A Jaroslav se touhle krásou netěší sám. Připravuje výstavy, na nichž ji můžou obdivovat všichni milovníci neobvyklých tvarů, květů a dokonce i jmen. Jestlipak víte, co to je Vějíř skřetí královny nebo Železný drak? A můžete zkusit uhodnout, které rostlince se říká Židle pro tchyni. Uznání si zaslouží i jedna z favoritek pana majitele, osmdesát let stará tlustice vážící zhruba dva metráky.

Určitě máte ještě v živé paměti vánoční televizní nadílku v podobě pohádek. Nových i dneska už takřka legendárních. Do té druhé skupiny roky patří Tři oříšky pro Popelku, kterým už pomalu, ale jistě, táhne na padesátku. My se ovšem vydáme do let, kdy se tenhle příběh natáčel a sotva kdo mohl tušit, že vejde do historie naší kinematografie. Z míst, kde vznikal, většina z nás zná německý zámek Moritzburg, na němž hlavní hrdinka přišla o svůj střevíček. Ale víte, kde filmaři našli stavbu, v níž s macechou a nevlastní sestrou žila? Na západě Čech. Jen jste ji možná dodnes nepoznali. V jejím okolí najdeme i další místa, která si ve snímku zahrála. Třeba rybník, kam spadl kočár ujíždějící před princem. Nebo pláně, po nichž se následník trůnu i jeho budoucí nevěsta proháněli na koních. Po jejich stopách se vydáme díky Popelčině stezce.