Chat

režisér

Vít Klusák

Vít Klusák ve svém dokumentu představuje portrét českého neonacisty. Zeptejte se přímo autora na vše, co vás k filmu zajímá.

Záznam chatu z úterý 9. ledna

Lukas: „Vite, skvela prace. V cem byly koreny Daliborkova rasismu? Prekvapilo me, jak vnimavy a vlastne kreativni clovek to je, az jsem se sam sebe lekl, ze mi byl sympaticky. Jak jste to mel vy?“

Vít Klusák: „Děkuju Vám, Lukáši. Dalibor mi vyprávěl, že ho nacismus fascinoval už na základce, prý vyrejval hákenkrajc kružítkem do lavic (osobně se domnívám, že tam klíčovou roli sehrála absence mužského vzoru). Bude to znít jako špatný vtip, ale ke skinheadům se začal hlásit, když mu vypadaly vlasy. Říkal nám: Na malým městě můžeš bejt těžko metalák, když máš hlavu jak poleno. Tak jsem si koupil bombera. - Mám to podobně jako Vy, Dalibora mám svým způsobem rád. Proto jsem to taky točil, protože jsem hned na začátku zahlédl, že to není žádný jednoduchý kretén.“

Čadi: „Fascinující film. Rád bych se zeptal, jakou metodou se jednotlivé záběry točily, resp. do jaké míry je to "hráno". Děkuji za tenhle portrét, je to mrazivé...“

Vít Klusák: „Díky. Část záběrů vznikala metodou tzv. dokumentární rekonstrukce. Pokaždé, když jsme se do Prostějova vrátili, tak jsme naše hlavní protagonisty nejprve vyzpovídali, co nového podstatného se v jejich životech odehrálo a také, co by podle nich patřilo do filmu, který je o nich. A Dalibor i jeho matka nám takhle např. vyprávěli, že se strašlivě dohádali, protože si "máma chce sem domu přivýst nějakýho Slováka z Facebooku, kterýho nikdy neviděla". Tak jsme v kuchyni nastavili kameru a požádali je, aby nám to předvedli znovu. A protože ten konflikt byl stále živý, tak se pohádali ještě jednou, ale tentokrát před kamerou.“

Lukáš Dvořák: „Díky Vítku za hořkosmutněkyselý dokument, který by se podle mě klidně mohl jmenovat "Daliborek podle světa"...“

Vít Klusák: „Díky. A máte pravdu. Dalibor nedostal od "světa" moc šancí žít šťastněji a tudíž bez nenávisti.“

Honza: „mel jste pri nataceni chvile, kdy jste dusil smich?“

Vít Klusák: „Párkrát se to stalo. Třeba když Dalibor Janě navrhnul, že si namísto sexu zahrají Člověče nezlob se...“

Petr: „Asi to bude znit hloupe, ale opravdu jsou to vsichni neherci? Chvilema se mi zdalo ze odrikavaji nauceny text. Ale jinak vynikajici prace! Kamera a strih naprosto super!“

Vít Klusák: „Nejedná se ani o herce, ani o neherce, jsou to autentičtí lidé, kteří skutečně žijí v té ulici a v tom bytě a jsou tam i dnes, když na ně koukáte v televizi. Film neměl žádný scénář s předepsanými dialogy. Vše, co říkají, jsou jejich postoje a názory.“

Pauline Z.: „... to je opravdu tragikomický vzorek naší společnosti... celá ta rodina. Neskutečný, neuvěřitelný to je a v některých paragrafech ne na hraně, ale za hranou. Řešila nebo bude to řešit policie? (no možná i psychiatrie by pomohla)“

Vít Klusák: „Ano, Dalibor, jeho přítelkyně Jana i já jsme byli už dvakrát u výslechu kvůli hajlování na koncertě Ortelu ve F-M. Více zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/1973023-nacisticka-hesla-a-hajlovani-dokumentarista-vit-klusak-natocil-koncert-ortelu“

Viktorie Vidláková: „Dobrý večer, scéna z Osvětimi je reálná? Ve skutečnosti se takto šíleně zachoval hlavní protagonista dokumentu? Děkuji za odpověď.“

Vít Klusák: „Dobrý večer, Viktorie, celý ten film je reálný, metodu "dokumentární rekonstrukce" popisuji ve starší odpovědi. Osobně mě také zaskočilo, že se Dalibor pustil do polemiky s paní Evou Liškovou, která přežila Osvětim. Předpokládal jsem, že bude mlčet. NIkdo mu však nepodsouval, co má, či nemá říkat.“

Martin: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak často byla kamera přítomná v blízkosti Daliborka a jeho rodiny, přijde mi že některé věci vyloženě hrají jen proto, že ví, že se o nich točí dokument.“

Vít Klusák: „Film je natočen za 45 natáčecích dní. Ten pocit hranosti vzniká díky rekonstrukční metodě, kterou popisuji ve starší odpovědi. To, nač se ptáte, je základní dokumentaristické téma - pokaždé, když o někom točíte, tak o kameře ví (pakliže ho netočíte tajně, např. skrytou kamerou). Takže k té sebestylizaci dochází vždycky.“

Iwa: „Výborne! Super námet aj spracovanie. Verím, že bude otvárať ľuďom oči.“

Vít Klusák: „Díky. Mám takovou infantilní představu, že by si každý z nás měl najít svého "nácka" a tomu zkusit otevřít oči. Vzít jej na nějaké dobré nečeské jídlo, třeba na sushi, seznámit ho s lékařem se Sýrie, půjčit mu nějaké knížky, hudbu...“

Tomáš Pokorný: „Dobrý den, jak jste si získal důvěru těch fašistů na koncertu? Neprudili, že jste je natáčel hajlující?“

Vít Klusák: „Natáčení téhle scény bylo bez nadsázky o život. Hned po vybalení kamery mě začal škrtit slovenský nácek v bílém triku, najdete jej ve druhém záběru té sekvence. Museli jsme organizátory poprosit o jejich sekuriťáky, ale to byli taky holohlaví hoši, co s i s těma, co po nás startovali, tykali.“

Milos: „Jak vnimate fakt, ze nekteri lide zpochybnuji, ze se jedna o dokument? Nemrzi Vas to?“

Vít Klusák: „Nemrzí. Jsem vlastně rád, že to otevírá debatu o hranicích žánru, který je mnohem pestřejší, než se tu u nás obecně míní. Odkazuji třeba k filmům Ulricha Seidla z Rakouska, nebo Petera Kerekese ze Slovenska.“

Eva Bernaciková: „Vážený pane režisére, Váš dokument je velmi silný a bylo by velmi užitečné, kdyby jej do svých vyučovacích osnov zařadily střední školy a učiliště. Děti od 15 let by jistě už odstrašujícímu příkladu rozuměli. Má otázka zní: nečelíte od natočení dokumentu výhrůžkám neonacistů?“

Vít Klusák: „Milá paní Evo, děkuju! Emailová schránka zatím bez výhrůžek, ale to se může změnit, protože v kinech to viděli jen ti, co chodí na dokumenty do kina. Teprve dnes se ten film vydal do světa...“

Ondřej: „Dobrý večer, vcelku by mě zajímalo, jaký dopad měl tento film na hlavního protagonistu a jeho rodinu. Přeci jen to pro ně musí být taková menší společenská sebevražda.....“

Vít Klusák: „Dalibor s Janou i maminkou Věrou se zúčastnili prostějovské premiéry, která zaplnila tamní kino a nikdo je neurážel, ani nenapadal, ačkoliv s nimi několik diváků polemizovalo. Myslím, že pro Dalibora je to spíš příležitost pro nějaký větší krok: prý si hledá novou práci a zabývá se buddhismem.“

m: „Z jakých zdrojů vlastně Daliborek čerpá?“

Vít Klusák: „Doslechl jsem se, že v USA vychází i tištěný časopis, který zpochybňuje holokaust.“

Jim: „Pane Klusáku, bylo to skvělé. prozraďte, čí nápad byl výlet do Osvětimi? Protagonistů, nebo vás -filmařů? A pokud 2), byla pak intervence jednoho z filmařů pokusem vykompenzovat pocit, že jste možná zašli dál než jste chtěli? Myslím scénu s paní Liškovou. Díky.“

Vít Klusák: „Poprvé to padlo z úst Jany, že by mohli s Daliborem zajet na výlet do koncentráku - ten moment je dokonce i ve filmu (scéna na plovárně). Vzpomněli jsme si na to, když jsme se rozmýšleli, jak film uzavřít. Výlet byla také dobrá příležitost, jak ukázat všechny 4 hlavní protagonisty dohromady a pak jsme byli také rádi, že na závěr "vyjedeme" z toho klaustrofobního bytu a železného Daliborova stereotypu.“

Jakub: „Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda máte nějaké další plány do budoucna s touto "rodinkou".“

Vít Klusák: „Líbil by se mi cestopis. Island. Kambodža. Sýrie. Japonsko. Bronx.“

Vít Beránek: „Se zaujetím entomologa zvedáte kámen a zvědavě pozorujete zvlášť ohavný hmyz. Celé je to vlastně dost nelidské, alespoň tak mi to připadalo. Vyhovíte Vladimírovi a natočíte "dvojku"? Doufám, že ne.“

Vít Klusák: „Pane Beránku, teď o těch lidech píšete tak, jak oni mluví o uprchlících. Vy se díváte shůry. My tam s nimi žili a častokrát se s nimi pohádali a v mnohém nesouhlasili, ale nikdy jsme jimi nepohrdali - mluvím za celý štáb čítající 8-10 lidí.“

Petr: „Můžu se zeptat kdo a kde Daliborka objevil?“

Vít Klusák: „Dalibora jsem objevil na YouTube. Narazil jsem tam na video, ve kterém předváděl svůj nový vystřelovací obušek, který mu právě přišel z e-shopu. Nejdřív mu nešel vystřelit, pak zase složit. Diváky s vážnou tváří nabádal, že protivníka není radno bít do hlavy, protože by ho mohli zabít. Působilo to jako dokonalá parodie, ale přitom znepokojivá. Po krátkém pátrání jsem se proklikal do dalšího YouTube kanálu a tam objevil stovky jeho starších videí. Propadnul jsem se do jeho světa: ve vyplandaném svetru tančil v jakési starobylé továrně kolem svých kolegů, v polonáckovské uniformě a s vánočním cukrovím v ruce předváděl ve svém pokojíku Hitlera, s kamerou otočenou na sebe bloumal po hřbitově... Napsal jsem Daliborovi, že točím dokumenty a že bych jej rád poznal. Nejprve mi odepsal, že to bych musel přijet za ním na Moravu, že zásadně nikam necestuje. Ubezpečil jsem ho, že za ním rád přijedu. Odpověděl, že se obává, že jsem policajt a zablokoval si mě. Vykopíroval jsem tedy z jednoho civilnějšího videa jeho tvář a s touhle fotkou jsme se s kolegyní reportérkou Hankou Čápovou z Respektu vydali do Prostějova. Dalibor v jedné internetové seznamce uváděl, že bydlí v Domamyslicích, ale to se později ukázalo jen jako zastírací manévr. Obcházeli jsme hospody, restaurace a bary a nejspíš spou s Hankou vypadáme jak z nějaké nablblé televizní detektivky, protože se nás všude ptali, co ten pán z fotky provedl. Ale nikdo jej nepoznával. Už jsme s Hankou začínali ztrácet naději, a tak jsem se v jedné hospodě postavil doprostřed a zvolal: „Jeho táta se prý jmenoval Adolf a byl to přeborník v řeckořímském zápase!” (Věděl jsem to z Daliborova videa, ve kterém vzdával hold svému otci, který už není živ, narodil se totiž v roce 1921...) U štamgastského stolu se otočil mohutný sedmdesátník a povídá: „Adolfa jsem znal, zápasili jsme spolu,” a navedl nás, ať hledáme na Újezdě, že tam bydlívali. Na Újezdě ale stopa končila, nikdo nevěděl nic. Už bychom se vydali zpět do Prahy, ale někdo nám poradil, ať se stavíme v hospodě U Marušky, že Maruška ví všechno. Přeskočím následující dvě hodiny, na jejichž konci se ukázalo, že Maruščina hospoda se nejmenuje U Marušky, ale U tří lip, nebo tak nějak. Maruška Dalibora z fotky ale taky nepoznala. Vzpomněla si však, že v jedné z bočních ulic bydlí pán, který v mládí zápasil. Věděla ovšem pouze, že se jmenuje Emil a přibližný směr té ulice. Další hodiny jsme strávili prohlížením zvonků a vybavuji si, že jsme potkali rozjuchané svatebčany, kteří se z aut hrnuli do rodinného domu. A právě kousek od svatby jsme objevili zvonek „Emil Z......” Otevřel nám další dobře stavěný stařík. „A proč po tom synátorovi sháníte, vždyť je to fašoun,” vypadlo z něj. „No, právě,” odvětil jsem s úlevou. Pan Emil neznal adresu, ale poradil, že jsou to žluté paneláky a že nejspíš je to ten poslední. Vrátili jsme se do auta a po pár minutách stáli před žlutým domem. Jeden ze zvonků odpovídal našemu „pohřešovanému”. Zkušená Hana mi vynadala, když jsem bez jejího vědomí zazvonil. „Musíš se dostat do baráku, ode dveří bytu už tě vyhodí málokdo. Víš, co já jsem se v životě nakouřila, když jsem čekala, až někdo půjde, abych se dostala dovnitř?!” A měla pochopitelně pravdu, nikdo nám neotevřel. Dozvonili jsme se tedy alespoň na sousedku, která se podivila: „To je zvláštní, ty bejvaj touhle dobou vždycky doma.” Šli jsme se najíst. Pamatuju si, že Hanka si dala smažák s hranolkama. Po hodině jsme stáli znovu před domem a mě nenapadlo nic lepšího než zařvat: „DALIBORE!” - A skutečně - Dalibor se objevil ve dveřích balkónu. Dalibor: „Co chcete?” Já: „Jmenuju se Klusák, tohle je kolegyně Čápová...” Dalibor: „Vždyť jsem si vás zablokoval!” Já: „No právě. Pojďte na chvíli dolu.” Dalibor: „Tak jo.” Dalibor nám později přiznal, že nás viděl hned poprvé přes záclonu, ale leknul se, že jsme policisté, tak začal promazávat počítač, ve kterém měl třeba Mein Kampf v PDF... Já: „A proč jste podruhé zareagoval?” Dalibor: „Protože policajt by na celou ulici nehulákal.” Takhle to začalo a ostatní je ve filmu.“

T.: „Proč olupovala máma Daliborka čokoládu z nanuků a pak je balila do alobalu?“

Vít Klusák: „Věra má na nanucích nejradši právě tu čokoládu, takže když je koupí, tak sní nejprve ji. A samotnou zmrzlinu dojídá postupně později.“

Tereza: „Dobry vecer. Jaka byla zpatecni cesta autobusem s Osvetimi? Pokud jste tedy s nimi jeli.“

Vít Klusák: „Nejeli, štáb se vracel svými auty. Jen vím, že nás požádali, že chtějí sedět nahoře v první řadě, jak je tam to velké prosklené okno.“

Filip Mican: „Dekujeme za skvele zpravovany dokument. I kdyz mi prijde dost smutny. Zajimala by me scena z Osvetimi s pani Liskovou divim se, ze nezacal nikdo Daliborovi oponovat drive, cekal jsem okamzitou reakci ostatnich zucastnenich a nic... Coz me celkem zarazilo, necekali jste to tak trochu i vy?“

Vít Klusák: „Mám teorii, že v téhle scéně vidíte ukázkový bystander efekt - viz: Efekt přihlížejícího (angl. bystander effect, též nazývaný jako „apatický svědek“) je psychologický efekt, obecně vyjádřitelný takto: čím více lidí je přítomno u situace, která je nebezpečná či špatná, tím spíše nezasáhnou a nepomohou. Předpokládá se, že důvodem je úvaha: „Jsou tu určitě ostatní, kteří se už postarali (postarají) nebo pomohli (pomohou) za nás“.“

Pan Chytrý: „Rozkaz zhora zněl jasně. Každý kdo odmítá přemnožené obyvatele Afriky a Asie deroucí se do Evropy, nebo Romy , ten je stejně hloupý a omezený jako Daliborek z Prostějova. Všichni Vám děkujeme za vysvětlení pane režisér.“

Vít Klusák: „Mně nikdo neúkoluje a Vy byste se mohl doučit interpunkci, pane.“

Tomáš: „Dobrý večer. Ten revolver byl čí? A kdo z nich měl zbroják? Asi mi to ve filmu uteklo.“

Vít Klusák: „Obě pistole patří Daliborovi a jsou to ráže, které získáte bez zbrojního pasu. Dalibor s nimi střílí i v pokoji, většinou do knih a baví se tím, jak hluboko se kulka zavrtala.“

Gabina: „Dobrý večer, zaujala nás postava názorově přizpůsobivého Vladimíra. Můžete o něm něco více prozradit?“

Vít Klusák: „Vladimír pochází z Topolčan a tvrdí o sobě, že tam sloužil jako městský policista. Propuštěn byl prý po incidentu, kdy kolegyni služební zbraní prostřílel skříňku. V divokých devadesátých letech v Bratislavě prý pomáhal vymáhat dluhy. Když ve filmu vypráví o útěku do Itálie, tak si podle všeho nevymýšlí, část jeho rodiny tam skutečně žije.“

L: „Dobrý den, domníváte se, že Dalibor může být ,,nebezpečný"? Osobně mám dojem, že nebezpečnější je partner maminky“

Vít Klusák: „Dalibor se nikdy s nikým neporval, nikdy nikoho kvůli svým názorům nenapadl. Za Vladimíra se podobně postavit nemůžu.“

Vena: „Přijde mi to, jako český BORAT......“

Vít Klusák: „Aha!“

Mirek: „Dobrý večer, zajímá mě,zdá se Dalibor styděl za to,co předvedl v Osvětimi? Děkuji“

Vít Klusák: „Nedomnívám se. Ale musela byste se zeptat jeho a navíc je možné, že se jeho pohled na tu situaci mění, nebo změní.“

Robert Günther: „Ještě teď jsem Vašeho dokumentu plný.Skvělé a děkuji. Až si skoro říkám, ze to snad muaelo byt hrané- domluvené, jak absurdní postavičky jste to nataceli :-) .Ten závěr nemohl být lepší.“

Vít Klusák: „Díky. Doporučte jej přátelům i nepřátelům, bude k vidění tady na webu ČT (ivysilani).“

Petra: „Dobrý večer, Víte, skvělý dokument! Je mi sympatické, že jste v té scéně v Osvětimi "vystoupil z role" a zasáhl jste. Přesto, je něco, co byste udělal jinak? Mám na mysli celý dokument. Děkuji.“

Vít Klusák: „Petro, díky, ten můj výstup větší část diváků irituje, dokonce jsem zaznamenal i názory, že to shazuje celý film. Chápu argument, že tím divákům kradu motivaci, kdy by se s tou situací (polemika mezi paní Liškovou a Daliborem) museli porovnat sami. // Mrzí mě, že vypadla scéna, v níž se Jana k něčemu doznává. Ale je to v bonusech na DVD.“

Lucie: „Dobry vecer,jaky byl podle Vas hlavni motiv Dalibora s Vami natacet?Dekuji za odpoved“

Vít Klusák: „Chtěl vidět profesionální natáčení a nemalou motivací byl i honorář (ve výši komparzného), který ale především kompenzoval to, že si Dalibor brával neplacené volno. A navíc dlužil matce za ty PlayStation konzole.“

Věra M.: „Dobry večer, bylo to absurdní,neuvěřitelné, dojemné až bolestné...bylo mi do pláče i stydno, ale taky jsem se hodne zasmála.Naprosto neuvěřitelné divadelni představení, které napsal sam zivot. Dekuji za něj! A take za Daliborka,kterému jste snad pomohl otevřit oči a vydat se lepší cestou. .“

Vít Klusák: „Děkujeme!“

Mirek: „Dobrý večer, jaky je to pocit,pohybovat se mezi lidma, kteří mají takové názory a životní styl?Já osobně Vás obdivuju,nevím,jestli bych vydržel nereagovat, hlavně v Osvětimi,kde je to moc silné.Taky ten kontrast,paní Lišková,žena, která opravdu ví a mladý muž, který si myslí,že ví“

Vít Klusák: „Tahle práce mě nutí opouštět moji sociální bublinu, nacházet řeč s lidmi, které bych jinak nepoznal, nebo jimi třeba i opovrhoval, když bych je nepoznal zblízka. Je to jeden z hnacích motorů. Někdo jede do Thajska, já jedu do Prostějova!“

Oto: „Dobrý večer, pane Klusáku. Můžete, prosím, prozradit, zda byly protagonisté dokumentu finančně motivováni ke spolupráci na tomto jedinečném projektu?“

Vít Klusák: „Ano, ve výši komparzného. Maminka Věra nejprve nic nechtěla, ale postupně své nároky navyšovala. (Když jsem se filmovým dokumentem začínal zabývat - okolo roku 2000, tak se honoráře nikdo nedožadoval. Dnes se vás na to zeptá každý druhý.)“

Pavel: „Dobrý večer Zajímalo by nás zda jste s Daliborem v kontaktu i po natáčení.“

Vít Klusák: „Ano, naposled jsme si psali dnes.“

PierreT.: „Ještě k "vypadnutí z role". Díky tomu jste pro mne zůstal člověkem z masa a kostí, a ne například cynickým "reportérem".“

Vít Klusák: „Vidím to obdobně, díky. Já to prostě nevydržel.“

Martin Chalupný: „Dobrý večer.Skvěle natočeno,určitě mi Daliborek jen tak z hlavy nezmizí a přesně jak jste napsal každý by si měl promluvit se "svým náckem" Jak se psalo v závěrečných titulcich,že Dalibor sundal doma vlajky.Myslite si,že změnil pohled na svět? Děkuji za odpověď i za dokument.“

Vít Klusák: „Nedokážu říct, zda je to jen změna navenek, protože se obává případných právních konsekvencí svých výroků, nebo jestli se tam skutečně něco pohnulo. Ale vlastně se mi chce věřit, že je to blíž tomu druhému.“

Newmen: „Zdravím a především gratuluji ke skvělé práci. Naneštěstí je v dnešní době takových filmů potřeba víc než kdy jindy. Zajímalo by mě co s sebou Daliborek pořád nosil v té žluté igelitce a na co dalšího se od vás můžeme těšit?“

Vít Klusák: „Pracovní triko a kalhoty, vodu a peněženku. // Nemůžu o dalších námětech mluvit - je to podobné jako s Daliborkem, nebo Českým snem, tím by se to zhatilo.“

Zdenka Ch.: „Z filmu jsem jako učitel dějepisu šokovaná , mám o čem přemýšlet . Je váš názor na Daliborka na konci natáčení stejný jako na začátku ?“

Vít Klusák: „To rozhodně ne. Jsme si mnohem blíž. Víc mu rozumím. Je pro mě živoucím zosobněním rovnice, že strach + frustrace = nenávist.“

Jirka L: „Jak by jste se díval na fakt, kdyby byl Dalibor stíhán za své výroky ve filmu ?“

Vít Klusák: „Poskytli bychom mu právní pomoc. Než Daliborovo stíhání považuji za cennější, že film ukazuje, jak tihle lidé uvažují.“

Katka: „Dobrý večer pane Klusáku. I já se připojuji s díky, že jste zasáhl v Osvětimi do monologu Dalibora a jeho zpochybňování nacistických vražd v koncentračních táborech.“

Vít Klusák: „Taky děkuju, Katko.“

Markéta: „Neuvěřitelné a absurdní představení. Už dlouho jsem nezažila, že bych v jednu chvíli prožila tolik pocitů prakticky naráz - směšnost, stud, zděšení, soucit a vlastně i určitou chvilkovou sympatii k aktérům, ale i jistou neidentifikovatelnou spoluzodpovědnost za to, že něco takového je opravdu možné. Je to o to hroznější, že to není fikce. Děkuji Vám, Váš film ve mě bude ještě hodně dlouho doznívat.“

Vít Klusák: „Děkujeme.“

Petr: „Dobry vecer, podle csfd je Vas dokument zarazen v kategorii dokument/komedie, souhlasite s timto zarazenim?“

Vít Klusák: „Alespoň pronikne i k lidem, kteří by to tam nehledali. Komedie není míň, viz Shakespeare.“

Vladislav: „Dobrý večer, Chtěl bych se zeptat, zda se plánuje pokračování Daliborka, či nikoliv. Zajímalo by mě, jak žijí po odvysílání tohoto dokumentu, jak v kině, tak v televizi. Zda se u nich něco zásadně změnilo.“

Vít Klusák: „Neplánuju, to bych to točil jen pokračování... Jak žijí - najdete je na Facebooku, Daliborova matka se živě účástní všech možných diskuzí o tomto filmu. Jen vás nesmí zmást, že tak činní pod mnoha jmény.“

Tereza: „Dobrý večer, je Daliborek až dodnes s Janou? Popřípadě jak a kam se jejich vztah posunul ?“

Vít Klusák: „Omlouvám se, ale nad rámec toho filmu nechci vynášet jejich soukromí.“

: „Vážně gratuluju, moc se vám to povedlo. Osobně bych nikdy nevěřil, že vašemu "dokumentu" někdo bude věřit a heleďme. To jako vážně? Lidi, buďte aspoň trochu jako Dalibor a ověřujte si zdroje, nevěřte jenom tomu, co vám massmédia nacpou. Bodrý neonácek, co jen tak z rukávu vysype básničku, kterou by většina z nás nedala ani s přípravou, ale jinak je "úplně vygumovanej"? "Otčím" co jen tak na kameru prohlásí, že mu hrozilo dvacet let, nebo jak by z někoho dělal dehet (ikdyby si to fakt vymyslel)? Opravdu? Tomuhle může někdo věřit? Ale jako virálek pěkný, do novin se s tím po dnešku asi zase dostanete...“

Vít Klusák: „Tož konejte a vyražte si do Prostějova "ověřit zdroje". My jsme taky nevěřili vlastním očím.“

Jany: „Tedaaaa. Běhá mi mráz po zádech, nemůžu se odtrhnout. Jsem absolutní humanista, je mi ho/jich líto, viz. Vaše odpověď dole. Strašný strach, samota a přitom závislost, frustrace a žádný smysl života. Děkuju za tento velmi silný dokument.“

Vít Klusák: „Díky.“

Radim: „Dobrý den, omlouvám se jestli podobný dotaz už zazněl, nečetl jsem všechny. Jako studenta vysoké školy mi vrtá hlavou, jestli hlavní aktér i jeho rodina chodí k volbám ? Jestli z něčeho obviňují systém, protože asi nežijí podle svých ideálů. Děkuji za odpověď a za velmi zajímaví zážitek do kterého jsem se dokázal jako jediný z rodiny opravdu vcítit, ačkoliv jsem tolerantní člověk, který uznává politiku paní Merkelové a vyznává to, že každý člověk je člověk a má právo nemít hlad :)“

Vít Klusák: „Dalibor i matka volili DSSS a teď při posledních volbách maminka sdílela na své zdi Okamurovy bannery. Vladimír pochopitelně chválí Kotlebu. Ve filmu je však (zcela autentická) scéna, ve které se Jana Dalibora ptá, zda byl u voleb a on odvětí, že nikoliv, protože mu matka zahodila lístky...“

jura: „Skvělý dokument, díky! Jak dlouho se dokument natáčel? Jana totiž během natáčení celkem změnila názor na vlastence. nejdříve šatičky a nakonec maskáče.“

Vít Klusák: „Díky. Film jsme natáčeli po dva roky (dohromady 45 natáčecích dní) a střihali rok. Mikinu s lebkou dostala Jana od Dalibora.“

Helena D.: „Nemám dotaz, ale poklonu. Oslovilo mne to tak, že jsem se neodtrhla od obrazovky. Vynikající. Děkuji“

Vít Klusák: „Díky též.“

Jarda T: „Plánujete podobný projekt v jiné komunitě? (bezdomovci, narkomani......) Bylo by to možná hodně užitečné. Děkuji za odpověď.“

Vít Klusák: „Je to možné, před tímhle filmem mě taky nenapadlo, že strávím 2 roky ve společnosti někoho, kdo se dobrovolně hlásí k nacismu.“

Marie: „Směšně smutné. Daliborek, jeho rodina my všichni. Kolikrát odsuzujeme lidi kolem jen proto, jak vypadají, mluví, oblékají se .... Děkuji za kopanec, abych lidi přijímala bez předsudků.“

Vít Klusák: „Díky. A teď něco k zasmání: zbývá zodpovědět 1463 otázek.“

Petr Kovář: „Díky za skvělý náhled na jinou sociální bublinu. Manželka nechtěla ztrácet čas a dívat se na pitomce v televizi. Jak ale uviděla úvodní scénu, sledovali jsme společne s otevřenou pusou až do konce. Neuvěřitelné, jak lidi žijí. Prostějov :-)“

Vít Klusák: „Chápu a díky, ale taky z tý bubliny občas vyražte do jiný. To je totiž jediná šance, abychom se tu nesežrali zaživa.“

Zdroje: „Když jsme u toho ověřování zdrojů: Existuje smlouva mzi Daliborem a HYPERMARKET FILM s.r.o.na hraný film? Co říkáte na názory na stránkách Prostějova bez cenzury?“

Vít Klusák: „Ano, taková smlouva skutečně existuje. Dalibor si ji totiž vyžádal, aby mohl své názory před kamerou vyjevit bez autocenzury. Názory na stránkách PBC musím dostudovat, už jsem to tam delší dobu nepročítal.“

jenda: „kdo skladal ty uzasne pisnicky, mlat ji remenem a skrapej semenem? dekuji“

Vít Klusák: „No přece Dalibor, samizdatově vydal 2 alba na MC kazetách.“

Michal Pírek: „Aha, pri 1463 otazkach som bez sance, ale dakujem za uzasny film spracovany ako po vizualnej, tematickej a samozrejme aj po stranke hudobnej (teda pokial vynecham tie Daliborkove piesne :-), a prajem mnoho dalsich uzasnych filmov. Uz sa tesim. Len aby sa to dostalo k co najviac ludom a najma k mladym. Drzim palce.“

Vít Klusák: „Díky, Michale. A mám radost, že jste si všiml hudby geniálního Vladimíra Godára - pro mě zásadní setkání díky tomuto filmu.“

Soňa: „Dobrý večer, odvedli jste skvělou a velmi užitečnou práci., děkuji. Film nemá hluchá místa, je na 100% "vytížen". Výbornou práci odvedla i kamera a střihači. Pokud jde o protagonisty, mám pocit, že Daliborek je v podstatě velmi citlivý člověk, jen to z jakéhosi důvodu maskuje. Mezi ním a matkou vnímám velmi silné pouto. Chce se mi věřit, že jeho životní cesta nabere zcela jiný směr a fandím mu.“

Vít Klusák: „Děkuju za citlivé "čtení".“

LiborP: „Ještě 1463 otázek k zodpovězení? Aha, chápu. Tak dobrou noc :-)“

Vít Klusák: „Už je to 1477. Uf.“

Jarda T: „Kolik hodin materiálu vzniklo, než se setříhal tento bezprostřední dokument? (nejde o výtku - jde o uznání a pochopení utrpení celého týmu)“

Vít Klusák: „Odhadem 60 - 70 hodin hrubého materiálu. První verze střihu měla 2 hodiny 20 minut.“

Belina: „Tak jsem ted skoukla na i vysílání i tu první půlku... a jo! Není to úplně beznadějný... už jen proto, že Daliborek je prostě básník!!!“

Vít Klusák: „Bez ironie: Dalibor je nadanej, jen to nikdy nikdo nekultivoval, nikdo ho nikdy nepodpořil.“

Stanislava Neradova: „Úžasný dokument, pane Klusáku. Při pohledu na tuto rodinku mi bylo stejne, jako když ve filmu Lásky jedné plavovlásky Milada Ježkova projížděla o půlnoci ten kufr. Trapný pocit, chvílemi smích a pak zase mrazení. Ano, takový jsme byli a takoví jsme zůstali. Více než Daliborkovo neonazi postoje a zamereni, mně více mrazily vztahy v Te rodině a jejich každodenní život. Děkuji za Váš film!“

Vít Klusák: „Děkujeme. Paní Ježkovou zbožňuju...“

Michal: „Dobry vecer. Na youtube je rozhovor s Daliborem, ve kterem obhajuje svou ucast ve filmu ekonomickými duvody a zaroven si stezuje, ze jste "nahazoval" konfliktni temata a situace, které se ale v realu nestaly. Co vy na to? ( jinak diky, libilo se, ale je fer nechat prostor druhé strane)“

Vít Klusák: „Vím, co myslíte a dokážu pochopit, že Dalibor teď staví tyhle obrany. Ale z mého pohledu je to přesně naopak: Dalibor pašoval své neonazzi postoje i do scén, ve kterých bych to vůbec nečekal. On tím prostě žije (žil).“

Jindra: „Dobrý večer. Odpovídáte jen na dotazy co si vybíráte? Na ty kde můžete poděkovat za chválu a udělat reklamu na bonusy na DVD. Nebo jde o náhodu? Nevidím zde odpovědi na nic kde by vám někdo něco ohledně dokumentu něco vyčítal. Jako např. konfrontaci s paní Liškovou, což jste si měli odpustit včetně celé návštěvy Osvětimi! Bylo to zneuctění všech co zde zemřeli! A s výrobou výletního autobusu to vše působí jako kalkul jak udělat film zajímavější a diskutovanější...“

Vít Klusák: „Losuju to víceméně náhodně, těch otázek je přes 1400. Taky jsem si zpočátku myslel, že přivést neonacistu do Osvětimi je nevkusný bulvární nápad, jenže pak nás zdejší průvodci ujistili, že tato strašidelná kombinace je na každodenním pořádku: náckové tam prostě na výlety jezdí a největší problémy jsou prý se slovenskými. Autobus je takřka věrnou nápodobou jiné cestovky, která vozí turisty do Terezína.“

Lubosek: „Dobrý večer,Dalibor je uplne mimo ale alespoň konzistentní v nazorech.Avsak pritrl jeho matky neuvěřitelný typ člověka.Nepřemýšlel jste o tom natočit dokument i o něm?Díky za odpověď.“

Vít Klusák: „Máte pravdu, Vladimír vždy hovoří podle toho, s kým hovoří. Ale myslím, že už dostal prostoru dost.“

DJ: „Chci Vám poděkovat za další sondu do společnosti. Kamera mne bavila. Díky!“

Vít Klusák: „Kamera: Adam Kruliš. - uslyšíte o něm!“

P: „Kde seženu Daliborovy básně? Nedokážu bez nich žít!“

Vít Klusák: „Napište Daliborovi dopis a my jej předáme. Fakt. >> martina@hypermarketfilm.cz“

Míra: „Pane Klusáku, ztratil ve Vás Dalibor v Osvětimi důvěru? A pokud ano, změnilo se to? Napadlo mě, že to byla deviza, která ovlivňovala - v dobrém smyslu dokumentovanou skutečnost. Totiž, komu důvěřuji, od toho přejímám postoje, jednání - nebo o nich uvažuji. Dalibor vždy důvěřoval jen tomu hnutí a jeho propagandě. Kvůli jistotám a pocitu vlastní hodnoty? Pokud to poznání pravdy zboří, asi je těžké začít stavět život znovu. Přeji dobrý dopad Vašeho setkávání s Daliborem a jeho rodinou všem zúčastněným, i divákům.“

Vít Klusák: „Myslím, že i přes ten osvětimský konflikt a spoustu dílčích (mnohokrát jsme se chytli právě kvůli osvětimské lži a kvůli Daliborově vyjadřování o Romech jako o podrase apod.) udržujeme jistý vzájemný respekt a dokážeme spolu mluvit. Dalibor za mnou přišel po prostějovské premiéře a řekl mi: "Víte, já tě sice žejo nenávidim za tvý názory, ale zároveň tě mám vlastně i dost rád, protože vim, že jsi to se mnou nikdy nemyslel zle."“

Tomáš: „Do teď jsem netušil, že takhle může opravdu někdo žít a smýšlet ...Tento dokument mě opravdu zasáhl. Děkuji za něj“

Vít Klusák: „Díky.“

Magda: „A otevřel jste mu teda alespoň nějak oči?“

Vít Klusák: „Něco se tam děje, ale do hlavy Daliborovi nevidím.“

Fincher: „Dobrý den, liší se tato TV premiéra od kinoverze filmu? Na konci totiž byl titulek, že by Dalibor rád natočil dvojku, avšak podle rozhovorů po premiéře by vás raději zažaloval, že jste ve filmu z něj udělal magora. Tak by mě zajímalo jak to máte s Daliborkem teď. Osobně si ale myslím, že to máte celé promyšlené, možná i včetne konfliktu po filmu i kdyz to samozřejmě popřete. Každopádně to bylo zajímavé ať je to jakkoliv. Diky“

Vít Klusák: „Je to tentýž film, žádné verze neexistují. Titulek jste si popletl, "dvojku" chce točit Vladimír, matčin slovenský přítel.“

Tomas: „Stalo se během natáčení, že se některý z akterů snažil některou scénu vystřihnout nebo Vás přesvědčit aby nebyla použita?“

Vít Klusák: „Dalibor chvíli váhal nad scénou, když přichází z práce domů a matka jej opečovává, napouští mu vanu, vyndavá vložky z bot... Pak ale řekl: Ale ona to fakt takhle pokaždý dělá, dyť je to vlastně vtipný...“

Michal Šedivý: „Dobrý večer, finále v Osvětimi bylo opravdu neskutečný. Myslím, že už jsem viděl leccos, ale tohle to hravě předčilo. Smekám před Vámi. Mohl byste prozradit, jak/kde jste na tohohle člověka narazil? Děkuji, a at' se daří.“

Vít Klusák: „Já jsem si Dalibora totiž nejprve vymyslel a teprve až pak jej našel. Při jednom rozhovoru jsem dostal otázku, zda si postavy svých filmů předem vymezím v polaritě kladná, záporná a tomu uzpůsobím natáčení. Odpověděl jsem, že by mi to přišlo nepoctivé a že bych se při takhle apriori předpojatém způsobu kádrování postav nudil. A jako příklad jsem uvedl, že kdybych náhodou někdy točil portrét nějakého neonacisty, tak že bych byl daleko raději, kdyby ta postava byla ambivalentní, vícerozměrná, že by se mi třeba líbilo, kdyby to byl nácek, co skládá poezii, něžný fašoun… A pak jsem Dalibora objevil na YouTube. (ve všech rozhovorech o filmu najdete, jak to bylo dál)“

Renata: „Dobrý večer pane Klusáku, shlédli jsme s manželem dokument s otevřenou pusou a v téměř němém úžasu. Pevně doufám, že p. Lišková ustála konfrontaci bez vážnějších zdravotních problémů a děkuji, budu si víc vážit lidí kteří mně obklopují. myslím, že dojmy budu ještě nějakou dobu zpracovávat. Hezký večer a hodně štěstí a úspěchů v další práci i v životě.“

Vít Klusák: „Děkujeme, paní Renato.“

Franta V.: „Hodne drsný. Díky za natočení. Nejvíc by mě zajímal ten poťouchlo Vladimír co žil s Daliborovou matkou. Ten je reálnej nebo jste ho tam přidali? Ten je úplně šílenej.“

Vít Klusák: „Všichni jsou reální. I Vladimír.“

Luboš: „Excelentní výkon. Doufám že se dokument dostane k co nejširšímu množství diváků a do škol. Trochu mám však strach o protagonisty ve filmu, aby jim popularizace dokumentu nepřitížila v jejich již tak složitém životě.“

Vít Klusák: „Věřím, že především pro Dalibora je ten film šancí vykročit z kruhu.“

Ondřej: „Dobrý den, jak se jmenuje píseň ze závěrečných titulků?“

Vít Klusák: „Jedná se o Jidiš ukolébavku, kterou pro film složil Vladimír Godár. DVD filmu zahrnuje i soundtrack, což neříkám, abych Vám vnutil DVD, ale protože ta hudba si to skutečně zaslouží, aby se o ní vědělo.“

Honza: „Nemám dotaz. Jen se s uznáním klaním...“

Vít Klusák: „Díky.“

Pavel: „Dobry večer po shlédnutí filmu mam rozporuplné pocity a musím trochu přemýšlet co tim autor chtěl rict. V poslední scéně to je jasné. CHtěl jste ukázat ze historie se může opakovat? A taky ukázat na typické Cechackovstvi. Jak se říká ' kaze vodu pije vino' myšleno na přítele Daliborovi mámy. A zajímalo by me zda na Vás nebyl o podání trestné oznámení za hanlive a rasistické výroky na stranu Romu. Nejde jen o hajlovani ale jak se protagonistů rasistický vyjadřovali. Bylo to máš hranici zákona. Děkuji“

Vít Klusák: „Myslím, že je patrné, na čí straně jsme, takže žádné oznámení zatím nedorazilo.“

KATKA: „Dobrý večer, pane Klusáku, zhlédla jsem právě Daliborka a musím říci, že mám mrazivé pocity, i když jsem se i zasmála. Bohužel, takovýchto podivných lidiček je mnohem více. Někteří na to ani nevypadají, ale myslí stejně. Už nějaký čas mám dojem, že národ hloupne. Takže díky za tento film. Doufám, že otevřel oči i srdce těm zmateným duším některých mladých lidí. Máte spíše kladné hodnocení, nebo se na vás snesly hrozby?“

Vít Klusák: „Česká filmová kritika film zadupala do země, mezinárodní (vč. slovenských) kritici to vidí obráceně, je to pestré...jako život sám! Díky“

maru: „Dobrý večer, bylo autetické i vylepšování fousů fixkou nebo scéna ve vaně? Maminka je pro mně bez výhrad uvěřitelná a kouzelně mluví, Daliborek je opravdu na hraně...ale má jeden kladný bod, když váhal slíbit, že zmlátí cigána. Díky, byl to zážitek (i pro uši)“

Vít Klusák: „Fixa je zcela autentická, dialog v koupelně též.“

Jana: „Dobrý večer. Daliborek se skutečně po natáčení svého "náckovství" dobrovolně zřekl, jak se uvádí v závěru filmu?“

Vít Klusák: „Zatím to tak vypadá. Ale možná jsou to jen mimikry. Chce se mi věřit, že nikoliv.“

Mira Klufa: „Dobrý večer,jaká byla atmosféra v autobuse po cestě domů? Přišlo mi že nejvíc si natáčení užíval Vladimír.“

Vít Klusák: „Na DVD a fb stránce filmu "Svět podle Daliborka" naleznete vystřiženou scénu, kterou mám velice v oblibě - jedná se o Vladimírův výstup na cestě do oOsvětimi...“

Lucie: „Hodně pocitů, dojmů a emocí mě vyprovodí do dnešní noci. Odpovědi zde to celé ještě "dopotrhly" . Vám určitě patří dík za tento počin, který by dle mého měl mít prostor v občanské nauce na školách. Opět jasný důkaz toho, jak je život jedince ovlivněn dětstvím, rodinou a vzděláním, do jisté míry se pak vlastě jedná o oběť těchto konsekvencí. Ještě jednou díky za tuto "zkušenost" a přeji mnoho další takto užitečné inspirace!“

Vít Klusák: „Milá Lucie, díky.“

Jan Lörinc: „Dobrý večer, pane Klusáku, děkuji za neuvěřitelný zážitek. Teď nebudu spát. Nejvíce mě zasáhlo, jak je Dalibor vlastně přirozený produkt svého prostředí a jak nesamozřejmé jsou mravní hodnoty v současném světě. Vnímáte jako příčinu tohoto problému, který se pomalu stává celospolečenským, sociální situaci aktérů dokumentu?“

Vít Klusák: „Dalibor se potácí na hraně živoření a zcela určitě to jeho situaci determinuje. Navíc pracuje v lakovně, tedy v provozu, který jej nesmírně zdravotně zatěžuje. Namísto, aby za tuto špinavou a nebezpečnou práci dostal řádně zaplaceno, tak si měsíčně odnáší 9500.“

Dominik Vajda: „Dobrý večer, že začátku mi to přišlo k smíchu a nějak jsem nemohl uvěřit že se opravdu jedná o dokument,ale s přibývajícím časem sledování filmu mi z toho začlo být až úzko. Každopádně je dobře že to vzniklo a snad to bude mít pozitivní dopad na vývoj této "tragické" situace v Česku. Děkuji.“

Vít Klusák: „Děkujeme.“

Michal: „Opravdu si myslíte, že Vám lidé uvěří, že jste natočil rodinu "neonacistů" jejíž všichni členové(včetně kolegů z práce) souhlasili s tím, že je budete natáčet v obskurních situacích a tuto hrůzu uvidí celý národ? Ve finále radostně zahajlují do kamery..vážně si myslíte, že jste natočil neonacisty? děkuji“

Vít Klusák: „K neonacismu se otevřeně z té čtvěřice hlásí jen Dalibor a je jen a pouze na Vás, jak to jeho náckovství přečtete. Jestli je to nějaká podivná, pokřivená představa o chlapáctví, nebo únik z reality, nebo skutečně ideologický postoj.“

MF: „Zdravím a děkuji. Zajímavě pojmuté, zajímavě zpracované. Bavilo to. I když to je asi špatné označení. Daliborka jsem na konec vnímal jako člověka, co je prostě oblbnutej a v jádru potřebuje lásku. Že to není žádnej agresor, nebo bitkař apod. jako ten "pravej neurvalej nácek"....“

Vít Klusák: „Souhlasím s Vámi. Absence lásky.“

Premek: „Fascinoval mne ten přerod "rodinky" v Osvětimi. Z Daliborka se tu najednou stal bojovník proti pokrytectví, když vyčítal druhovi své matky, že doma vzýval Hitlera a tady se od něj distancuje.. Ten mi přišel mnohem nebezpečnější než směšný Daliborek. Sliboval materiál na "dvojku" - co je s ním teď? Ten by potřeboval vyšetřování jako sůl.“

Vít Klusák: „Vladimír si v Prostějově našel práci a prý se chystá Daliborovu maminku vzít na výlet do Itálie.“

Ondřej Pavlovec: „Dobrý den, nezlobte se ale spíš mi přijde že jste výběrem protagonisty problematiku rasismu a neonacismu degradoval.Rasisti nejsou jen slabodusi,patologicti jedinci. Necítíte zodpovědnost za tu situaci s přeživší paní v Osvětimi?Takové aranžmá si ta paní rozhodně nezaslouží.“

Vít Klusák: „Ten film není portrétem scény, není heslem z wikipedie, je to portrét konkrétní duše, osobnosti, kluka. Žádný výběr - casting na "ideálního" nácka - jsme neabsolvovali.“

Alena: „Dobrý večer, na konci mě zamrazilo z Janina osudu. Zvládla svou těžkou situaci a má kde bydlet? Je děsivé, že co lidi k sympatiím s nacismem vedlo ve dvacátých letech, vede je k nim stále...“

Vít Klusák: „Jana se má snad dočasně líp, už je rozvedená. Dalibor jí v nejtěžších chvílích půjčil na nájem.“

Peter: „Co ste chceli povedat tymto filmom? Bolo to celé úbohé, primitivne a nudné. Lutujem vas, ze ste s touto haveďou museli straviť 45 dni. Dufam, ze ho bude sudit spravodlivy sudca....“

Vít Klusák: „Chtěli jsme ukázat, že lidé se nerodí nenávistní.“

Michal: „Za mě naprosto vynikající film. Vynikající zpracování. Debaty typu dokument/nedokument jen odvádí pozornost od toho, co o nás film prozradil. Po Homolkových druhý film, který dokonale vystihuje českou mentalitu.“

Vít Klusák: „Děkujeme. Pana Jaroslava Papouška, scenáristu a režiséra Homolkových, jsem v dětství potkával - rodinný kamarád - a měl jsem ho strašně rád. V deseti letech mě oslovoval "kolego".“

Aleš: „Protagonisté museli dostat asi tučné honoráře, že ze sebe udělali před sousedy obecní šašky..“

Vít Klusák: „Mýlíte se, jednalo se o peníze ve výši komparzného. Navíc Dalibor a jeho blízcí jsou na své postoje hrdí a netají se s nimi.“

Jan K.: „Dobrý večer, pane Klusáku. Díky za tento projekt. V průběhu filmu jsem se nekolikrát zasmál, po schlédnutí a zamyšlení se nad tim, co jsem právě viděl je mi spíš smutno. Těžko někdy pochopim to, co se Daliborkovi honí hlavou, ani se o to pokoušet nebudu a ačkoliv na mě pusobí jako opravdový hlupák, nemyslim si, že by byl sám o sobě nějak bezprostředně nebezpečný (pokud by tedy nepodnikal nějaké akce se svojí ,,rodinou") o mnoho víc mě fascinoval přítel Daliborovi matky, který si dokázal několikrát tak šíleně protiřečit, že to musel vědět i on sám. Pro mě prototyp bezpáteřního člověka. Celkově ale díky, po Matrixu AB další zajímavý pohled na zajímavé společenské téma. Co bude dál? Pěkný večer.“

Vít Klusák: „Děkujeme, ohledně dál: rozhlížím se....“

czermaker: „Dobrý den, koukal jsem na to od začátku do konce s otevřenou pusou. To přece nemohou být reálné postavy... Neuvěřitelný film, něco takového jsem nikdy předtím neviděl. Díky za něj. Jen jediný dotaz: Ten návrh přítele D matky jste zvažoval?“

Vít Klusák: „Spíš ne, díky.“

Peter: „V decembri 2017 som navstivil Osviencim aj Brzezinku a miestna sprievodkyna nam vravela, ze je uplne zakazane, aby sa v areali natacali filmy. Dokonca ze ani Schindlerov zoznam sa nenatacal vo vnutri, ale pred arealom. Ako to teda je ? Je velmi tazke vybavit povolenie na natacanie filmu v areali ?“

Vít Klusák: „Proto nás doprovázela paní Lišková, jednalo se o podmínku osvětimského památníku. Přeživší si může do tábora přivést kohokoliv. Filmaře i neonacistu...“

Pavla: „Máte pocit, že tento snímek něčemu pomůže? Je správné to vůbec do televize dávat? Někteří lidé si z toho vezmou leda to, že takovéto chování zůstane bez trestu a tudíž se v tom mohou vzhlédnout. Tenhle příběh by měl být spíše odstrašující, než inspirativní, jak to z tohoto podání působí.“

Vít Klusák: „Pavlo, jsem přesvědčený, že Daliborův "lifestyle" je tak zřetelně neradostný a nešťastný, že nikoho k ničemu neinspiruje. Ten film přece jasně říká, že z nenávisti se štěstí neurodí.“

JS: „Jaké prosím má Daliborek dosažené vzdělání?“

Vít Klusák: „Dalibor je vyučený zedník.“

Stepan: „Dobry vecer, zajimalo by me,jak probihala autorizace s hlavnimi protagonisty?Hlavne s pritelem matky...Dekuji.“

Vít Klusák: „Hlavní protagonisté viděli film před jeho prvním veřejným uvedením a neměli žádné námitky. Dalibor to zhodnotil jako výtečnou komedii se skvělou hudbou a dodal, že to osvětimské finále by oželel, že se z toho tím zbytečně stává reality show, ale že je to naše věc, čím to chceme skončit.“

Ivan Pokluda: „Zdravím, kolik lidí je za kamerou při natáčení takovéhoto dokumentu? Zejména situace v bytě apod.? Díky.“

Vít Klusák: „Ve většině situací jen kameraman, ostřič, zvukař a já.“

Etnils: „Snazili jste se te stare pani vysvetlit co je to zac.Musela byt opravdu v soku.“

Vít Klusák: „Paní Lišková se pro setkání s Daliborem rozhodla dobrovolně a s velkým předstihem. Volala mi, že jí to její dcera rozmlouvá, ale ona že do toho jde, protože je potřeba "čelit zlu".“

Petr Král: „Váš snímek, tedy život hlavních protagonistů a jejich názory a chování je tak absurdní, že to nejde popsat slovy. Až díky vašemu vložení se do situace, která nastala v koncentračním táboře, jsem pochopil, že opravdu nejde o herecké představení, ale o realitu a její zachycení v dokumentu. Omlouvám se, že jsem nenapsal dotaz, ale většinu z nich, jste již zodpověděl v různých rozhovorech.“

Vít Klusák: „Díky.“

Dagmar: „Jsem tímto dokumentem zhnusena a zajímalo by mě,jak je možné,že na takovou vulgarní neonacistickou "sračku"byly vynaložené peníze(to, co ten film stál bych raději dala nemocným dětem do Motola)...“

Vít Klusák: „V Motole se můžete přihlásit do programu dobrovolníků, není potřeba jim dávat peníze. Zkusíte to? >> http://www.fnmotol.cz/o-nas/dobrovolnickecentrum/“

karla wolf: „Dobry vecer jeste jednou, jak se jmenuje ta nemecka vazna pisen, ktera film provazi?“

Vít Klusák: „To není němčina, jedná se o jidiš ukolébavku... Originální skladba Vladimíra Godára pro tento film. Dáme ji na ČT web filmu volně ke stažení, už jste několikátý zájemce.“

Ludvík Šípek: „Pane Klusáku na to nešlo koukat. ...Hloupý, hloupý, stupidní. A to prosím v žádném případě nestraním náckům. Naopak.“

Vít Klusák: „To mě mrzí.“

Michal: „Dobry den všechno je nahrané a herci říkají naučeny text. Jedna se o film typu Nebezpečné vztahy apod. kde herci říkají naučený text a vytvářejí umělou realitu. Nevím proč lžete. Snažíte se zesměšnit lidi s jiným názorem a udělat z nich tupce.“

Vít Klusák: „Mýlíte se, všichni vystupují sami za sebe a žádné předepsané dialogy neexistovaly.“

Pavel Milfait: „Zvazuji podani trestniho oznameni na protagonisty vaseho dokumentu. Jaky na to mate nazor ?“

Vít Klusák: „Čeho tím docílíte?“

Jan Spic: „Dobrý večer. Nevím, jestli se mám smát nebo brečet. Přemýšlím, zdali jsou to herci, nebo se jedná o skutečný střed. U epilogu se mi udělalo špatně.“

Vít Klusák: „Smějte se, brečte, ale ať Vám neni blbě.“

Alena Kočová: „Vlastně jsem celou dobu nevěděla jestli mám brečet,smát se, přepnout nebo zvracet. Nepřepnula jsem proto, že jsem nemohla uvěřit, že je to pravda! Ze začátku jsem myslela, že je to celé nahrané, připravené, nazkoušené jako hraný dokument. Možná jsem si to i přála, abych nemusela čelit realitě. Děkuji za vaši práci, obdivuji, že jste to vydrželi, já bych to nedala :-) A můj závěr: Do koncentračních táborů na exkurze by měli povinně jezdit už základní školy. Snad by to pomohlo. I když si myslím, že u lidí jako je Dalibor je to spíše zmatenost a hledání vlastní identity někdy v pubertě, a pak když jim někdo ukáže nějakou cestu prostě se jí chytí. Souvisí to samozřejmě i s inteligencí a schopností rozeznávat dobro a zlo. Snad mu to lehké prozření na konci pomohlo. Pěkný večer.“

Vít Klusák: „Děkujeme.“

Jakub V. I.: „Dobry den. V prvni rade bych chtel vsem, kteri se na tomto dokumentu podileli podekovat za to, ze venovali cas jeho tvorbe. Po shlednuti ve mne vcelku rezonuje. Chtel bych se zeptat na vystup clena stabu (mozna primo Vas?) v zaberu, kdy pan Dalibor konfrontuje pani Liskovou. Nize jsem cetl, ze polemika pana Dalibora byla z jeho strany spontanni. Zajimalo by mne, jak jste se citil(i) jako clenove stabu, ktere patrne tato prima konfrontace s pani Liskovou prekvapila? Pripadne co bylo tou pomyslnou hranici, kdy jste se rozhodli, ze vstoupite do jejich 'dialogu'? Konfrontaci jsem vnimal velmi silne a mrzelo mne to vuci pani Liskove. Byl vas vstup do jejich 'dialogu' motivovan necim podobnym? A s jakym cilem - napr. 'otevrit oci panu Daliborovi'? Pro mne to bylo prelomove, protoze premyslim nad tim, co bylo pro vas impulsem pro to, abyste vystoupili z role 'pozorovatele' a zapojili se. Omlouvam se za mnoho dotazu, nicmene svedci to o tom, ze dokument rezonuje, jak ma. Mockrat dekuji.“

Vít Klusák: „Jakube, díky za soustředěnou kupu otázek - já to prostě a jen nevydržel. Pamatuju se, že mě Marianna ze štábu chytla za košili, abych tam nelezl, ale já se jí vytrhnul. Onou pomyslnou hranicí bylo, že jsem v Daliborově hlase zaslechl ironii. Dokud to byla polemika - byť spíš surrealistická - tak jsem to ještě snášel, ale jakmile jsem zaznamenal výsměch ze strany Dalibora, tak mi ruply nervy.“

Evžen: „Dobrý večer, úvodem musím říci, že si mi Vaše dokumenty i přístup k věci líbí. Na druhou stranu se nemůžu zbavit pocitu, že je hlavní protagonista nuceně hnán do kouta tak, aby bylo dosaženo výsledku (ve smyslu kontroverzního jednání). Jako příklad uvedu závěrečnou pasáž z Osvětimi - Dalibor by tam asi sám ze své vůle jet nechtěl (viz. vyjádření v dokumentu, že ani do Prahy na demonstraci jet nechce), tak jste ho tam "nahnal" a koukal, co se bude dít...?“

Vít Klusák: „Máte pravdu, ten výlet by bez našeho přičinění nevznikl. Ale nepřijde mi to jako "zahnání do kouta", spíš pošťouchnutí "tak už vylez z nory, vole".“

Franta: „Pane Klusáku, kolikrát jste točili tu závěrečnou scénu z Osvětimi? Je zvláštní, že tam máte záběry z celku i z detailu, není to točené najednou, jak kdyby to byl hraný film. Z vašeho filmu mám pocit, že se jedná o špatný hraný film s amatérskými herci.“

Vít Klusák: „Scény v Osvětimi jsou natáčeny na dvě kamery, což nám umožnilo klasicky záběrovat.“

Nina Baše: „Dík za ten film. Víc takových počinů, co propichují sociální bubliny. Udělal jste krásný příspěvek k lepšímu pochopení mezi lidmi... PS: Nejlepší byl kamínek do terárka, to by scénárista nevymyslel :-)“

Vít Klusák: „"Kamínek" jsme objevili až ve střižně, protože v té scéně mluví v ten okamžik 3 protagonisté přes sebe. O to bylo naše překvapení větší, když jsme pak dál v materiálu našli záběr, ve kterém si Jana ten šutr skutečně odnáší...“

MIchel: „Dobrý večer pane režisére, nebýt části z Osvětimi, byl by Váš film skvělým silvestrovským pořadem :-). Dlouho jsem se tak nenasmál. Děkuji.“

Vít Klusák: „Směji se též, díky“

Tomáš Němec: „Ty Daliborkovi básnické improvizace jsou autentické? Pokud ano, není Daliborek úplně bez talentu. Zvlášť ta v řepkovém poli měla něco do sebe. Umění ho evidentně nenechává chladným. Někdo má hold smůlu na prostředí, ve kterém vyrůstá. Až na ty pitomý názory je Daliborek docela sympaťák, což se o ostatních "hrdinech" filmu říct podle mě nedá. Děkuji.“

Vít Klusák: „Souhlasím a díky taky.“

SK: „Proč v názvu dokumentu je deminutivum Daliborek?“

Vít Klusák: „Jedná se o nickname, kterým Dalibor podepisuje většinu svých videí. On si tak říká.“

Michael: „Myslím že tento film patří do hlavního vysílacího času na CT 1. V sobotu 20:00. Skvěla práce. Díky“

Vít Klusák: „Souhlas! Díky.“

TOMÁŠ: „Když Vladimír vyprávěl jak vymlátili romskou osadu, tak to se pravděpodobně jen vytahoval, aby na Dalibora udělal dojem. Nezkoušeli jste zjistit o tom víc?“

Vít Klusák: „Ano, vyptávali jsme se na podrobnosti a obávám se, že to není úplně vymyšlené, spíš se přikláním k tomu, že zná někoho, kdo u toho skutečně byl.“

Vit: „Dobry vecer, Uz ste nekdy pri filmovani ''dostal do huby''? Uprime nechapu jak ste mohl tocit daliborka na koncertu bez insultace.“

Vít Klusák: „Na tom koncertě nás skutečně několikrát napadli, odpovídám na to už jednou níže.“

Petr: „Zvláštní je, že Dalibor je vlastně docela fešák a (i když pokřiveně) kreativní člověk. Dokonce si nemyslím, že je bezcitný, ale žije ve své bublině, kde se cítí dobře. Taky není žádný hrdina a v tupě agresívních nácků by asi měl problémy, protože by se neprosadil. Že nezkusí jinou společnost...určitě by mu pomohlo, kdyby mohl někam patřit. Žádný lumen to není, ale úplně tupý taky ne. Ostatně vyměnit Člověče nezlob se za sex - to je vrcholný deal :-). Možná by taky nebylo od věci mít babu, která by na ten sex přistoupila. Rozhodně zajímavě zpracováno i když mne zaskočilo, když jediný rom v díle byl zaměstnaný, o práci stojící, o práci zdravím připraven a stále o ni usilující. Ne že by to měla být fikce, ale úplně repre vzorek to není....ale to vlastně ani Dalibor.“

Vít Klusák: „Netočím vzorky, ale lidi. Díky za reflexi.“

Jura: „Dobrý večer, zkusím troch kontroverzně v konkurenci 1500 otázek.. myslíte, že některá ze stran " pražská kavárna" versus " dělnický nácek" zkoriguje svůj názor po Vašem dokumentu? Neměl by větší efekt dokument o člověku typu Vladimíra Boudníka? Inspirující, bořící stereotyp. Takový by podle mého názoru odstranil více bariér mezi námi. Otevřel by oči na obou stranách. Váš dokument podporuje stereotyp "dělník-nácek". Co Vy na to? Jinak děkuji za Vaší práci, kterou pečlivě sleduji od dob Českého snu.“

Vít Klusák: „V poslední době na tohle často myslím. Trefil jste se. A možná máte i pravdu. Zároveň: Dalibor je výjimečný, je to svého druhu prostějovský Boudník...“

Daniel: „Před televizní premiérou jste měl 60 % na ČSFD. Teď je to 59 %. Myslím že dokonalá nedokonalost vašeho dokumentu zavařila místním kritikům závity. Potvrzují to, že co neznám, z toho mám strach. Typická česká vlastnost. Díky.“

Vít Klusák: „Tak hlavně, že to není 88, že?“

Josef: „Jak se díváte na fakt,že hlavní aktér na sociální síti tvrdí, že to byl od počátku hraný film a ne dokument, který jste řídil vy. Změnil snad názor, že jste stále v kontaktu a klidně by jste mu poskytli právní ochranu?“

Vít Klusák: „Zkopíruji sem prohlášení, když Dalibor poprvé prohlásil, že ve filmu nevystupuje sám za sebe: Vyjádření Víta Klusáka a Marianny Stránské, autorů filmu „Svět podle Daliborka“, k výpovědi Dalibora K., kterou zveřejnila některá média (Britské listy, Parlamentní listy), aniž by autorům poskytla příležitost na řadu Daliborových obvinění spojených se vznikem filmového dokumentu reagovat. Hlavní protagonista filmu Dalibor K. zveřejnil stanovisko, podle kterého vznikly jeho výpovědi ve filmu na popud režiséra, jsou hrané a nevyjadřují jeho názory. Chápeme obavy Dalibora K. plynoucí z toho, že některé jeho výroky ve filmu jsou možná na hraně trestního práva, přesto se však musíme důrazně ohradit proti nepravdám a obviněním, jež nyní Dalibor K. i jeho matka šíří o okolnostech vzniku našeho filmu. Dalibor K. od počátku natáčení věděl, že Vít Klusák je dokumentarista, opakovaně dával najevo, že zná jeho předchozí filmy a byl obeznámen s plánem, že film „Svět podle Daliborka“ bude jeho dokumentárním portrétem. Všechny scény filmu vychází z Daliborova života a životních peripetií jeho blízkých, pouze několik scén je inscenovaných, avšak vždy formou věrné rekonstrukce dříve proběhlých reálných situací. Protagonistům filmu nebyl předložen žádný scénář a nikdy je nikdo neinstruoval, co mají říkat, jak se Dalibor K. nyní snaží nepravdivě sdělovat veřejnosti. Naopak se často stávalo, že Dalibor K. začal své neonacistické postoje pašovat i do situací, o nichž jsme si zprvu mysleli, že se nebudou týkat politiky. Určité inscenační prvky vykazovaly scény tzv. snové linky, která měla ve filmu plnit funkci autorského komentáře, a proto nevycházela pouze z autentických reálií. Ještě v době natáčení jsme však tuto linku opustili, o čemž Dalibor K. pochopitelně věděl. Hotový film včetně pracovního titulku „osoby vystupující v tomto filmu předvádějí samy sebe a jejich postoje a názory jsou jejich vlastní“ jsme při speciální projekci v prostějovském divadle prezentovali Daliborovi K., jeho matce i jejímu příteli Vladimírovi M. a ani jeden z nich proti takto uvozenému filmu neprotestoval! Z projekce filmu hlavním protagonistům existuje videozáznam. Ke smlouvě uzavřené s Daliborem K. se vyjadřovat nemůžeme, protože je kryta povinností mlčenlivosti. Zdůrazňujeme, že společenskou hodnotu filmu spatřujeme právě v tom, že Dalibor K. a jeho blízcí ve filmu vyjevili své vlastní autentické postoje a názory bez autocenzury. Pokud by výsledkem této otevřenosti měla být mechanická aplikace trestního práva, zvážíme, že Daliborovi K. poskytneme součinnost ve věci jeho právní ochrany. Vít Klusák & Marianna Stránská V Karlových Varech, dne 6. 7. 2017“

Petr Dočekal: „Dobrý den, pane režisére to je tak absurdní, že nemůžu uvěřit, že je to skutečný dokument. Jak jste pořizoval všechny ty záběry ze soukromí? To kamera běžela několik hodin a Vy jste pak vybral jeden záběr? Nakukal jste mu, že bude šířit "pravdu" aby do toho šel? Jinak děkuji za silný zážitek..“

Vít Klusák: „Vlastně nejste daleko od pravdy, kamera často běžela dlouho, třeba 30-40 minut a díky tomu se podařilo zachytit i bezprostřední okamžiky v klaustrofobním mikrosvětě té domácnosti. Též díky.“

Vrbasová Brno: „Mám ráda dokumenty.Tento byl velmi zvláštní.Nemám dotaz,jen chci poděkovat tvůrcům za sondu do českého národa.Jsem trochu v depresi,ale stále doufám,že to s námi není tak šílené,jak jsem viděla.Nenechte se odradit kritikou a natáčejte podobné věci.Ráda se na ně podívám.Zdraví z Brna Libuše,56 let.“

Vít Klusák: „Děkujeme, paní Libuše a zdravím do Brna!“

Lenka: „Úžasný film. Ďakujeme za skvelý zážitok. Páčila sa mi úsmevná scénka ako Vladimír v lese trénoval Daliborka kung-fu.“

Vít Klusák: „Díky.“

Robert Horný: „Dobrý večer. Nechci položit otázku. Jen chci říct, že smekám. Obdivuhodné dílo, které mě otevřelo oči. Seděl jsem u TV v úžasu. Děkuji.“

Vít Klusák: „Děkujeme!“

Dana Martinásková: „Pane režisére, dotaz nemám, nejsem toho schopna. Hluboce před Vámi smekám. DM /69 let/“

Vít Klusák: „Děkujeme, paní Dano.“

Všechny koprodukční filmy České televize