Ohlédnutí

Eva

14. 9. 2017

Jak jste doma zvládli začátek školy a přechod do nového rytmu? Člověk nemusí mít ani čtyři děti jako Eva Zahrádková z naší třetí série, aby si počátkem září připadal jako maratónský běžec. S ní i Václavem přinášíme aktuální rozhovor.

Kolik Vás doma aktuálně je?

Počet se nezměnil, je nás stále šest, já, Vašek, Vítek, Leontýnka a Éčka (Ema a Ela). Už bohužel nemáme slípky ani kohouta.

Kdo vyžaduje největší pozornost a kdo nejvíc pomáhá s chodem rodiny?

Největší pozornost vyžadují stále asi dvojčata, nebo možná nevyžadují, ale je třeba je ještě dost hlídat a dohlížet na ně. Jsou jim 2,5 roku a ve spolupráci s čtyřletou Leontýnkou dokážou vymyslet neuvěřitelné věci... Někdy se zase velmi připomíná Leontýnka, když ji holky "neposlouchají" a nedělají to, co ona je nutí, a tak chodí a žaluje. V těchto chvílích, kdy většinou vařím, nebo něco jiného chystám, bych se ráda propadla někam pryč, od věčného handrkování, žalování a hádání se. Ale jsou chvíle, kdy si spolu všechny tři už tak překrásně hrají, upřímně se chechtají, že se dojímám jen tím, když je tiše pozoruji... Občas se přidá i Vítek, ale ten jejich hře dá většinou nádech dobrodružství a risku, a mně stoupá adrenalin v krvi... Pomáhat by mi holčičky chtěly všechny tři, a to hlavně v kuchyni, ale v naší malé kuchyňce je to dost náročné např. při obalovaní květáku, takže trpělivě přihlížím té spoušti, a pak je všechny vyženu z kuchyně ven.

Jak se jako čtyřnásobná matka cítíte?

Dobře... Někdy uštvaně... Pyšně... No, podle situace...

Jak zvládá Václav roli otce početné rodiny?

Má velkou zodpovědnost, aby se o nás postaral, a tím je vše dáno. Občas se sebou bojuju, když mi vadí, že je málo doma s námi. Když má volný den, skoro pokaždé naplánuju nějaký výlet, společný program, nebo svoje vyřizování – doktory, zubaře… Takže všechny dny jsou vyplněny programem a ani nevím, kde si víc odpočine, jestli doma nebo v práci. Když Vašek pracuje, jezdím s dětmi na výlety nebo se setkáváme s přáteli, Vítka doprovázíme na tréninky a turnaje, a já Vaškovi už během dne posílám fotky, takže ví, jak to probíhá. Jak sám říká: „Baví mě z bezpečí práce pozorovat, jak ta rodina pěkně funguje.“ A pak jsou dny, kdy ho zaplavuji zprávami nebo spíš stížnostmi, jak nestíhám, co mi holky provedly, jak všichni zlobí, jak mě trápí Vítek, řeším třeba nějaký úraz… a vím, že ho mrzí, že není s námi a že mi v tu chvíli nemůže pomoci. Ale samozřejmě snaží se maximálně, nemůže tu práci odložit, odběhnout si za rodinou, a já to tak beru.

A co říká sám Václav?

Eva mne vyzvala, abych se také vyjádřil k tomu, jak se mi žije v šestičlenné rodině, respektive v devítičlenné. Myslím a doufám, že se máme skvěle, a to je vlastně můj nejdůležitější životní úkol. Materiálně zabezpečit rodinu. Od chvíle, kdy se narodila dvojčata, se mi začalo pracovně velmi dařit. Všechny děti miluji a s dospělými dcerami mám krásný vztah. I když to bohužel časová zaneprázdněnost nás všech dost komplikuje. Měl jsem velké štěstí, že jsem ke svým zatím posledním dětem našel skvělou matku. Jsem velmi šťastný člověk. Ještě kdyby se Slavii začalo víc dařit.

Jak spolu děti vycházejí? Je Vítek jako velký brácha pomocníkem s holčičí partou?

Vítek holky miluje, když někde jsme a důrazně ho požádám, můžu se spolehnout, že dohlédne, ale ne na příliš dlouho. Holky by za ním nejradši běhaly jak malí pejsci, ale v zásadě už je Vítek jinde, má jiné zájmy a kamarády.

Jak zvládáte začátek školního roku? Máte všechno připravené dopředu nebo honíte školní výbavu na poslední chvíli?

Vítek je čerstvě v páté třídě, čeká ho příprava na přestup do jiné školy, protože u nás je jen malá škola do páté třídy, a začátek byl dramatický, protože nová učitelka jim vydržela přesně dva dny a hledá se další... Připraveno a nakoupeno víceméně máme, učebnice a sešity dostali až tento týden, sportovní boty jsme nakoupili koncem prázdnin, takže jsme tak nějak připraveni...

Podařilo se vyřešit bydlení?

Bydlíme stále ve stejném domečku, snažíme se ho zvelebovat a manžel mě velmi podporuje při nákupu spotřebičů k usnadnění práce – sušička, myčka nádobí, atd... Máme nové vybavení obývacího pokoje, do dětského pokoje dokupujeme průběžně, na zahrádce jsme dětem vybudovali hřiště s domečkem, pískovištěm, klouzačkou a houpačkami. Mají trampolínu a v létě bazén. Plánujeme i další změny, největší problém jsou samozřejmě úložné prostory na oblečení, hračky, botník.

Vzpomínáte někdy na natáčení? Změnilo nějak Váš život?

Na natáčení samozřejmě vzpomínáme, nedávno jsme si s dětmi Čtyři v tom pouštěli, jsou z toho u vytržení a mně se vybavily chvíle strávené se štábem… život nám natáčení myslím nezměnilo, nevím, jak bychom žili jinak, ale rozhodně nelituji! Naopak, jsem za to moc ráda.

Jste v kontaktu s režisérkou nebo ostatními hrdinkami?

S režisérkou v kontaktu jsme, ale méně, než bych si přála, ale tak to mám vlastně se všemi kamarádkami a přáteli. S nikým se nestíháme vídat a volat si tak často, abychom si stihli říci všechno, co máme na srdci, ale to jistě znají všichni rodiče. Jednu změnu ale přece jen natáčení přineslo, bez něj bychom neměli mému srdci moc milé přátele Kačenku s Radkem, se kterými jsme si ve Čtyřech v tom velmi padli do noty a jejichž přátelství mě velmi těší a je mi drahé.

Když srovnáte mateřskou s dvojčaty s mateřskou s jedním dítětem, co je zpětně viděno ten hlavní rozdíl?

Když jsem byla na mateřské s Vítkem, byla jsem sama a musela jsem pracovat a velmi se ohánět. Další mateřská s Leontýnkou a šestiletým Vítkem už byla s velkou podporou manžela. A následně jsem šla na mateřskou s dvojčaty, ještě malinkou Leontýnkou a sedmiletým Vítkem, samozřejmě stále s podporou manžela. Takže srovnávat lze těžko, ale první dvě děti byly asi takový trénink na dvojčata. Řekla bych, že poprvé jsme všechny veleopatrné, více úzkostné, všechno strašně řešíme. S dalšími dětmi se hrany obrušují, i když starostí neubývá, naopak. S věkem, zkušenostmi a možná i proto, že se pozornost dělí mezi víc dětí, zvládneme leccos lépe než s prvním dítětem. Za sebe si myslím že dětem svědčí, když nejsou stále středobodem naší pozornosti.

Jaké rodičovské téma považujete ve společnosti za důležité a co byste ráda viděla na obrazovce ve čtvrté sérii?

Samozřejmě řeším už poměrně intenzivně svůj návrat mezi pracující, takže pro mě jsou v kurzu témata zaměstnání matek, zkrácené úvazky, možnost podnikání, práce z domova atd. Velmi intenzivně řeším i téma vzdělávání dětí, přístup školy k rodičům. I když nepatřím mezi příznivce alternativního vzdělávání, zastávám názor, že vztah škola-děti-rodiče už je dávno jinde, než když jsem chodila do školy já. Nemám konkrétní přání, co bych na obrazovce ráda viděla, ale na čtvrtou sérii se už moc těším.