Tip Jasné řeči

Jeden německý život

3. 4. 2017

Na dokumentární film jsem zde upozorňoval minule, totiž na Slepého Gullivera od Martina Ryšavého, na další chci upozornit dnes – na Jeden německý život.

V české distribuci je od minulého týdne, trvá skoro dvě hodiny; sestává z monologu jediné, více než stoleté ženy, kterou nikdy nespatříme vcelku, nýbrž výhradně v polodetailech a detailech. Ten monolog je přerušován dokumentárními záběry vížícími se k nacistické historii Německa, neboť dotyčná žena, Brunhilde Pomselová, pracovala jako sekretářka a stenografka pro ministra nacistické propagandy Josepha Goebbelse. Ty skoro dvě hodiny připravené rakouským tvůrčím týmem utečou jako nic, i když se ve filmu převážně hovoří: je co poslouchat, je na co se dívat, je o čem přemýšlet. Například a vlastně především o tom, zda paní Pomselová skutečně provádí hluboký morální sebezpyt, anebo ani dnes ne úplně zcela chápe všechny souvislosti, tedy to, čeho byla více aktérkou, než svědkyní. Neboť – alespoň tak mně se to jeví – ona sebe sama vidí právě více jako svědkyni, než jako aktérku.

  • Jeden německý život
  • Scénář Florian Weigensamer, režie Christian Krönes, Olaf Müller, Roland Schrotthofer, Florian Weigensamer
  • 113 minut, Rakousko 2016, česká premiéra 30. 3. 2017