Svět bez včel?
18. 3. 2011
Stále více včelařů na celém světě se stává svědky poklesu počtu svých včelstev. Tento jev hromadného vymírání včelstev označovaného zkratkou CCD (Colony Collapse Disorder) má nejen závažné následky na přírodní rovnováhu a opylování rostlin, ale i na ekonomiku. Projekt Bee-Doc Evropské unie stojí na třech různých výzkumných pilířích. První je zaměřen na diagnostiku nemocí, tedy na vývoj jednoduchých nástrojů pro určování chorob včel. Druhým pilířem je vývoj strategie na prevenci těchto nemocí a tím třetím je vývoj nových léčebných postupů, které by se méně spoléhaly na zdlouhavou chemickou terapii, kterou máme dnes.
Stále více včelařů na celém světě sleduje pokles počtu svých včelstev. Ve Spojených státech v letech 2006 až 2007 uhynula více než čtvrtina včelstev a v několika evropských zemích je situace ještě horší. V České republice bylo v roce 1990 808 tisíc včelstev, v současné době jich včelaři zazimovali jen 528 tisíc – a to jsou ve srovnání s našimi sousedy na tom lépe.
Hromadné vymírání včelstev, označované zkratkou CCD, má nejen závažné následky pro přírodní rovnováhu a opylování rostlin, dopadá i na ekonomiku. Evropské komisi to dělá starosti. Počítá jednak se zvýšením podpory chovatelů včel, jednak se zaměří na výzkum zdraví včel. Projekt zvaný Bee-Doc sdružuje jedenáct univerzit z devíti zemí. Mezi odborníky patří patologové znalí včel medonosných, chemici, genetici i chovatelé.
prof. Robin Moritz, koordinátor projektu Bee-Doc: Projekt Bee-Doc stojí na třech různých výzkumných pilířích. První je zaměřen na diagnostiku nemocí, tedy na vývoj jednoduchých nástrojů pro určování příčin chorob včel. Druhým pilířem je vývoj strategií prevence, a tím třetím je vývoj nových léčebných postupů, které by se méně spoléhaly na zdlouhavou chemickou terapii, jakou máme dnes.
Tady na Hohenheimské univerzitě ve Stuttgartu výzkumníci vnášejí toxiny do skupin včel. Chtějí zjistit působení kombinace některých látek a určit, jaká je možnost pro další selekci včel tak, aby se potomci lépe přizpůsobili stresu a parazitům a z okolního prostředí.
Dr. Peter Rosenkranz, biolog, Hohenheimská univerzita, Stuttgart: Především chceme znát skutečný účinek souhry určitých pesticidů a parazitů. Dále chceme vidět, jak reaguje celá kolonie, jak se s těmito látkami vyrovnává.
Existuje několik hypotéz, proč k vysokému úhynu včel dochází. Jednou z hlavních příčin je varroáza, což je infekční onemocnění způsobené roztočem Varroa destructor. Dalším faktorem je monodieta. V důsledku ztráty biodiverzity totiž mizí pestrost květeny a jednostranná pylová výživa pak má na včelstva nepříznivý vliv.
Včely opylují více než devadesát různých polních plodin a druhů zeleniny na celém světě. Užívání pesticidů, tedy přípravků na ochranu těchto rostlin proti hmyzu, pak včelám škodí, některé z nich je přímo hubí.
I znečištěné prostředí se řadí k příčinám úhynu včel. Může tak dojít k otravám, kdy včela sice není přímo zasažena na životě, ale stává se vnímavější k ostatním onemocněním, hlavně virovým.
V Německu na univerzitě v Halle-Wittenbergu se výzkumný program soustředí na genetiku. Příbuzenská plemenitba včel, která vede ke ztrátám genů, může také být příčinou vyšší náchylnosti vůči chorobám a parazitům. Včelí genom se tu ocitá pod mikroskopem. Vědci chtějí zjistit, který jednotlivý gen se zapojuje při určitém zdroji stresu – ať je to nemoc, paraziti nebo pesticidy.
Dr. Berhard Kraus, koordinátor výzkumu, Univerzita v Halle-Wittenbergu: Genom včely medonosné byl určen již před několika lety, takže již ho známe celý. Víme tedy, jak je kniha napsána, ale celou jsme ji ještě nepřečetli.
Vědci proto ještě nevědí, za jaké vlastnosti které geny odpovídají. Tím se budou zabývat několik příštích let.
Ke genetikům přistoupí také další odborníci. Svými znalostmi přispějí lidé z celé Evropy: experti na pesticidy, specialisté na biochemii, či znalci v aplikované oblasti chovu včel. Multidisciplinární přístup je jediný způsob, jak problém hromadného úhynu včel vyřešit.
Další část výzkumu se soustředí v Avignonu ve Francii. Tady studují zvláštní druh místní včely, která je odolná vůči většině chorob. Někteří odborníci totiž navrhují zaměřit se zejména na šlechtění rezistentních kmenů včel.
Yves Le Conte, ředitel, Ústav pro výzkum včel, INRA: V Avignonu a na západě Francie je populace včel odolná nejen proti parazitům, ale i proti nejrůznějším nemocem, i když je proti nim neošetřujeme. Chceme proto vědět, proč tyhle včely přežívají a jiné ne. Je to velmi užitečný způsob, jak se rychle dostat ke genetickému kořeni problému.
Projekt má pomoci překonat hromadný úhyn včelstev. V nejbližších třech letech by včelaři měli již mít nástroj, jak se tomuto problému vyhnout. V delším horizontu po několika kříženích by už vědci mohli nabídnout vyšlechtěné odolné včely a problém tak zcela odstranit.
To však nestačí. Najít cestu k ochraně včel znamená také zajistit přirozenou rovnováhu přírodního prostředí. Včely jsou totiž významným ukazatelem zdraví naší planety. Problémy pro ně znamenají problémy pro nás všechny.
Autor: Šárka Speváková