Dotykový VJing
27. 6. 2009
Digitální technologie umožňují zcela novou produkci při hudebních vystoupeních. Skupina Tata Bojs si pro březnový koncert paláci Akropolis připravila projekt s názvem „Tata Bojs na dotek“. Představili při něm pozoruhodné zařízení, na kterém asi tři roky pracoval jejich vizuální spolupracovník VJ Clad. Jedná se o dotykovou projekční plochu, díky které je možné v reálném čase vytvářet prsty a dlaněmi pohyblivý obraz, který se pak promítá na velké projekční plátno. Divák má možnost vidět zároveň VJ stojícího na pódiu i obraz promítaný za ním, sleduje tedy, jak přímo před jeho zraky vzniká neopakovatelná projekce. Je to jakási pomíjivá, digitální, hmatová malba. "Vídžejing" je dost podobný "dýdžejingu", jen se nemíchá zvuk, ale obraz. (DJ = Disk Jockey, VJ = Video Jockey)
Zkouška na dnešní koncert je v plném proudu. V pozadí se rýsuje videoprojekce – tentokrátvelmi zvláštní. Ovládaná dotykem. Všechny obrazy v pozadí skupiny totiž vzniknou v reálném čase přímo při koncertu.
VJ Clad, autor scény: Takže tohle je takzvaný multi touch surface, jde o dotykovou plochu, která reaguje na více dotyků než je jeden, a dokáže vytvářet obraz, který je těmi doteky ovlivněn.
Ve světě VJingu jde o unikátní zařízení. Není to dotykový monitor. Hlavní plocha je z matného plexiskla. Vše se ovládá jemnou optikou.
VJ Clad, autor scény: Připravil jsem si tu projekční stěnu, musel jsem vybrat hlavně vhodný materiál, který má správné fyzikální vlastnosti, aby mi počítač dokázal správně detekovat ty doteky.
Dotykovou plochu zespoda snímá kamera. Na základě algoritmů počítačového vidění rozpoznává kamera doteky na ploše a dokáže pak generovat různé funkce … tedy různé obrazy, které vidíme za hudebníky na plátně.
VJ Clad, autor scény: Ač se to nezdá, tak tohle je kamera, která se používá na snímání těch doteků, a je speciálně upravená na to, aby snímala obrazy jen v infračervené části spektra.
Na plochu zespodu promítá obrazy projektor. S nimi pak VJ pracuje a vypouští je na plátno. Tyto obrazy ale nesmí kameru zmást, kamera je nesmí zachytit. Právě infračervené spektrum nabízí řešení. Projektory totiž neobsahují žádné infračervené spektrum, takže obrazy se do kamery nepletou.
VJ Clad, autor scény: Takže to nijak neruší, tam může probíhat úplně cokoliv a v kameře to prostě nevidíme, tam vidíme čisté doteky.
VJ Clad, autor scény: Takhle vypadá vstup z kamery, je vidět, že když ruce trochu zvednu, tak zmizí, a jsou vidět, až když se položí, a to okno vlevo dole mi signalizuje doteky s tím, že se vždy počítá střed bílé skvrny.
Koncert začíná a VJ Clad čaruje.
Milan CAIS, hudebník, výtvarník, TataBojs: Líbí se mi na tom okamžik zrodu v daný moment, a že obraz zaniká ve vteřině poté a vytvoří se nový. V kontextu s hudbou mě to vždycky zajímalo a s TataBojs se snažíme už dlouho o přesný opis hudby obrazem v daný okamžik.
VJ Clad, autor scény: Ten princip rozpoznávání počítačového obrazu je v hledání ostrých objektů mezi neostrými, takže v okamžiku, kdy jsem takhle těsně nad tím, tak to nezareaguje, a v okamžiku, kdy se dotknu, ten objekt se stane ostrým a vygeneruje to obrazy.
A ještě malý kvíz. Napište nám na stránky PORTu, jaký je vlastně rozdíl mezi VJem a DJem. Jako nápověda, definice VJingu přímo od Clada.
VJ Clad, autor scény: Já mám svojí definici VJingu. VJing je pro mě obraz, který se vytváří v reálném čase v reakci na nějakou hudbu většinou … Už jsem dělal i VJing do divadla. Aby měl člověk možnost jakýkoliv parametr obrazu ovlivnit v ten okamžik, kdy ho to napadne a kdy ho hudba přiměje, aby to ovlivnil.
Autor: Petr Tomaides