Krvežízniví komáři
14. 3. 2009
Jakmile nastoupí vlahá noc, jeden z nejobávanějších útočníků se vydá hledat kořist plnou čerstvé krve. Drobný, ale krajně nepříjemný – komár. Odhaduje se, že na světě existuje 3700 různých druhů komárů. V Evropě by to mohlo být kolem stovky a asi dvě třetiny z nich napadají člověka. Nás ovšem zajímají především ti komáři, které slyšíme bzučet kolem uší. Připomínáme, že tyto zvukové vibrace vydávají pouze samičky. Bzučení má přivábit komářího samečka v době reprodukce. A je to vždy samička, která chce sát krev. Tato krev je totiž nezbytně nutná pro reprodukci, protože bílkoviny v ní obsažené slouží k vývoji vajíček. Jak ale tento hmyz pozná, kde se teplomilný živočich s žádoucí krví nachází? Je možné se proti komárům bránit? A nehrozí nebezpečná komáří invaze z Afriky a Asie?
Když nastoupí vlahá noc, jeden z nejobávanějších útočníků se vydá hledat kořist plnou čerstvé krve. Jestliže jste to vy, na koho se komár vrhne, není to náhoda. Miluje totiž zejména – vaši vůni.
A napadnout vás může spousta druhů komárů …
Prof. Marc Coosemans, entomolog, Institut tropických nemocí: Odhaduje se, že na světě existuje 3700 různých druhů komárů. V Evropě by to mohlo být kolem stovky a v Belgii třicet druhů, z nichž asi dvě třetiny napadají člověka.
Nás ovšem zajímají především ti komáři, které slyšíme bzučet kolem uší. Připomínáme, že tyto zvukové vibrace vydávají pouze samičky. Bzučení má přivábit komářího samečka v době reprodukce. Po spáření má naše komáří samička, jako všechny těhotné dámy, zcela nové chutě. Potřebuje výživu bohatou na proteiny.
Prof. Marc Coosemans, entomolog, Institut tropických nemocí: Není to komár, který bodá, je to komářice. Je to vždy samička, která chce sát krev. Tato krev je totiž nezbytně nutná pro reprodukci. Hmyz tuto krev stráví a její bílkoviny pak slouží k vývoji vajíček.
A jakou úlohu hraje sameček?
Prof. Marc Coosemans, entomolog, Institut tropických nemocí: Komáří sameček má život velice snadný, chová se podle filozofie hippies – to znamená sex, květiny a mír. Tedy páří se, živí se nektarem z květů a jinak nechává celý svět na pokoji.
Jestli ponecháte komáří samičce dostatek času ke strávení hostiny, bodne vás jen jednou. Pokud ji však vyrušíte dříve, než s trávením skončila, riskujete dlouhou a nepříjemnou noc. Nenechá vás totiž v klidu, dokud se nenasytí. K bodání je komáří samička vybavena obávanou zbraní: sosákem. Jakmile ho zaboří do kůže, vstříkne tam svou slinu, která hraje velmi důležitou úlohu.
Prof. Marc Coosemans, entomolog, Institut tropických nemocí: Slina má více vlastností. Jednak zabraňuje srážení krve, zejména v okamžiku sání, aby se sosák neucpal. Dále vyvolává rozšíření cévy, do níž se zabodne, aby se zvětšil přítok krve. A za třetí, příslušné místo znecitliví.
A právě tato slina, vstříknutá do naší krve, vyvolává reakci našich protilátek. Tato alergická reakce se projeví známým pupínkem, který musíme škrábat a drbat, takže se pak vůbec nikdo nevyspí! U všech lidí se však tento pupínek neobjeví. Navzdory přijatým představám se komáři vrhají úplně na všechny, pouze někteří lidé reagují více než jiní a také více přitahují pozornost komárů. K vyhlédnutí oběti komáří samičce slouží vysoce účinná kombinaci smyslů v tykadlech.
Dr. Francis Schaffner, entomolog lékařský a veterinární, Curyšská univerzita: Hlavní látkou, která vábí komára, je oxid uhličitý. Tento plyn vydáváme dýcháním i kůží a tato molekula je pro komára neodolatelná.
Komár si vyhlédne svou kořist díky zvýšené koncentraci CO2 ve vzduchu. Jakmile ji zjistí, postupuje stále blíže ke zdroji, jakoby šel po stopě.
Dr. Francis Schaffner, entomolog lékařský a veterinární, Curyšská univerzita: Pak zjišťuje mastné kyseliny – chemické molekuly obsažené v našem přirozeném pachu pocházejícím z potu … A nakonec je to teplota těla, kterou zaznamená a která mu dovolí nalézt naše těla a zaútočit.
A co světlo? Je pravda, že nikdy nemáme svítit při otevřeném okně, abychom v noci nepřitahovali komáry?
Dr. Francis Schaffner, entomolog lékařský a veterinární, Curyšská univerzita: Světlo komáry vůbec nepřitahuje. V podstatě je vábí samo otevřené okno, kterým vychází oxid uhličitý.
Tereza:
Oxid uhličitý je právě ten signál, který přitahuje komáří samičku. A jakmile je už na místě, vyhledá svou oběť díky její tělesné vůni.
Dr. Dominique Tennstedt, dermatolog, klinika sv. Lukáše ULB: Náš tělesný odér pochází z našeho potu. Ale je třeba vědět, že bakterie žijící na naší pokožce tento pot přeměňují a tvoří z něj více molekul. A právě tyto různé molekuly pak dodávají jednotlivým osobám zvláštní pach …
Mezi těmito tisíci molekulami výzkumníci z Yalské univerzity ve Spojených státech objevili jednu, na níž jsou komáři obzvláště citliví: 4-metylfenol. Tato molekula podráždí receptory umístěné na tykadlech samičky, která má pak v hlavě pouze jeden cíl – nalézt krev! A teprve po nasátí dostatečného množství krve citlivost komářích receptorů poklesne.
Dr. Francis Schaffner, entomolog lékařský a veterinární, Curyšská univerzita: Všechno závisí na tom, jak citlivý je komár na směs molekul, kterou každá osoba vylučuje. My tyto molekuly necítíme, až sám komár porovná přitažlivost jednotlivých osob.
V nelítostném světě komářích bodnutí si skutečně nejsou všichni lidé rovni! Jestli například vylučujete hodně 4-metylfenolu, máte smůlu! Jedním ze způsobů, které se nyní používají proti poštípání, jsou repelenty – tedy odpuzovací prostředky, které se nanášejí na kůži.
Dr. Dominique Tennstedt, dermatolog, klinika sv. Lukáše ULB: Přesný mechanizmus působení těchto odpuzujících látek neznáme. Buď poskytují svému uživateli zvláštní vůni, takže ho komár nerozpozná jako svůj cíl. Nebo naopak přímo zastírá pach uživatele, což znamená, že člověk není vůbec cítit a komár už svou oběť nenajde.
V našich zemích nepříjemnosti vyvolané komáří samičkou končí jen pupínky, jinde však mohou vyvolat mnohem závažnější problémy. Zejména v Africe a v Asii určité druhy komárů přenášejí těžké choroby, jako je malárie nebo tropická horečka chikungunya.
V Belgii byl proto zahájen soupis veškerých druhů komárů. Má trvat dva roky a umožní zjistit, jestli se nové nebezpečné druhy neusadily také v našich zeměpisných šířkách.
Dr. Francis Schaffner, entomolog lékařský a veterinární, Curyšská univerzita: Stále více hmyzu rozšiřuje své teritorium pomocí letadel či lodí. Jde zejména o tygřího komára, přenašeče horečky chikungunya, který pochází z jihovýchodní Asie a napadá teď celý svět.
I v České republice bude přibývat teplomilných druhů komárů, kteří přenášejí nové nemoci. A s pokračujícím oteplováním planety se bude asijský a africký hmyz snáze přizpůsobovat našemu podnebí. Bude proto třeba zvažovat nová opatření proti hmyzím samičkám, které neustávají bažit po vaší krvi.