Výzkum obezity
10. 10. 2007
Obezita je považována ze jeden z největších zdravotních problémů v Evropské unii. Alespoň deset procent evropské populace se řadí k obézním, dalších čtyřicet procent má nadváhu. Na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí v rámci výzkumného projektu zvaného DIOGENES pomáhá vědcům zhruba 1500 dobrovolníků ze čtrnácti zemí zjistit, v jakém poměru k obezitě a nadváze přispívají stravovací návyky, genetické faktory či fyziologické činitele a psychologické stránky. Dietologové tak chtějí vypracovat studii, jak nepříznivý trend růstu hmotnosti Evropanů zvrátit.
Tak tady v tomto obchodě dostanete potraviny zdarma. Ale ne tak docela. Musíte se ze svého jídla zpovídat. Na štítcích jsou vyznačeny výživné hodnoty, pokladny obsadili vědci a dietní sestry. Tato rodina – stejně jako mnoho dalších – se dobrovolně stala součástí výzkumného projektu, který se chce dobrat příčin obezity. Za šest měsíců čtyřiatřicetiletá Petra zhubla dvacet kilo.
Petra Debetová, dobrovolnice ve výzkumném projektu: Tato zkušenost byla pro nás moc důležitá. Všichni jsme zeštíhleli a taky jsme se naučili, jak volit ty správné potraviny.
Všichni dobrovolníci obdrželi návod, kolik přijímat tuků, bílkovin a cukrů. Všechno sledují počítače. Nakonec vydají přehled, co bylo důležité pro ztrátu hmotnosti a prevenci nadváhy.
Marleen Van Baakoová, bioložka, Maastrichtská univerzita: Víme, že problém obezity má dvě tváře. První je, že lidé jedí příliš mnoho a že jedí ty nesprávné věci. Druhou tváří je, že se dostatečně nepohybují.
Vědci na Maastrichtské univerzitě v Nizozemí tedy radí, které potraviny přijímat, aby zabránili nabírání hmotnosti. V Evropě má totiž až čtyřicet procent lidí nadváhu a dalších deset procent je obézních. Důvod je nabíledni – příliš mnoho „rychlého jídla“, nevyrovnaná strava a navíc žalostně málo pohybu. Vzniká tak problém, který je drahý – stojí nás celých pět procent celkových nákladů na zdravotnictví v Evropě.
Maarelen Van Baakoová, bioložka, Maastrichtská univerzita: Většina lidí si je své nadváhy vědoma, ale neví si s ní rady. Je jim jasné, že musí změnit své stravovací návyky, ale změna chování je obtížná. A proto potřebujeme tento výzkum, který ukáže, jak pomoci lidem lépe se rozhodovat.
Poskytnout účinný o rozumný návod, jak zabránit tloustnutí, to je cíl obřího projektu Diogenes. Podílí se na něm sto padesát evropských vědců. Dalších 1500 dobrovolníků ze čtrnácti zemí se uvolilo pomoci výzkumníkům vyhodnotit všechny možné vlivy: stravovací, genetické, fyziologické i psychologické.
Tito dobrovolníci odhalují i ty nejmenší podrobnosti ze svých stravovacích návyků a denních činností, dokonce se nechávají zavřít na dva dny do malé hermeticky uzavřené komory. V ní vědci přesně měří příjem i výdej energie.
Prof. William H. Saris, Koordinátor projektu DIOGENES: Víme, že pokud jste obézní nebo extrémně obézní, máte také mnoho jiných zdravotních problémů, například diabetes typu 2, problémy s klouby nebo kardiovaskulární onemocnění.
S tím souvisí také snížený výkon v práci a obézní lidé se stávají dlouhodobým břemenem pro zdravotnický systém.
Prof. William H. Saris, Koordinátor projektu DIOGENES: Chceme tedy zjistit skutečně důležité okolnosti, které mají vliv na vysokou hmotnost: Jsou to bílkoviny? Nebo cukry? Je to příjem tuků? A na druhé straně: Jaké geny se zapojují do těchto pochodů?
Genomika a molekulární biologie poskytly vědcům nástroje, které umožní nový pohled na jevy, jež obezitu buď podporují nebo jí brání. Například tukové buňky vytvářejí bílkoviny, které vysílají signály do různých orgánů. Obezita a nadváha do těchto pochodů zasahuje, což má znepokojivé důsledky.
Erwin Mariman, molekulární biolog, Maastrichtská univerzita: Pokud máte příliš mnoho tukových buněk, hladina těchto bílkovin v krvi se změní a signály, které vysílají do různých orgánů, jsou narušeny. To je například příčinou diabetu u obézních lidí. Chceme teď zjistit, jak se hladina těchto bílkovin změní, když lidé začnou držet nízkokalorickou dietu.
Tady ve skotském Aberdeenu dietologové zjistili, že špatné stravovací návyky je obtížné změnit, ale že účinné řešení problémů s hmotností může spočívat v každodenním aktivním životě. Šestapadesátiletý technik Ian denně nosí elektronické zařízení, které sleduje jeho pohyby. Možná to tak na první pohled nevypadá, ale podle indexu tělesné hmotnosti BMI má Ian nadváhu. Na přístroj je napojeno pět různých senzorů, které monitorují tělo. Každou vteřinu přístroj ví, jestli Ian sedí, stojí, jde nebo běží, stoupá do schodů nebo schází dolů, dokonce na kterém boku při spaní leží. Přístroj rozezná celkem čtyřicet různých činností. Výsledky budou také tvořit součást projektu Diogenes.
Ian Benzie, dobrovolník: Tato zkušenost mi pomohla porozumět více svému tělu i tomu, jak se mění při stárnutí. Zjistil jsem, že musím dodržovat zdravější životní styl a že musím víc cvičit. Přestal jsem být líný a proto nejsem příliš tlustý.
Údaje shromážděné pomocí monitoru se každých několik dní analyzují a pak srovnávají s údaji ze sportovních aktivit, jako je třeba jízda na kole. Prvotní výsledky naznačují, že nadváze lze spíše předejít četnými denními aktivitami než intenzivním sportem.
Stephen Whybrow, vědec zabývající se metabolizmem, Rowettův institut: Domníváme se, že i když maraton nebo jízda na kole či slézání hor může být pro některé lidi prospěšné, u jiných lidé je mnohem méně účinné. Více jim může prospět jen zvýšená aktivita během dne a provádění běžných věcí, jako je ujít denně deset tisíc kroků nebo nahradit jízdu výtahem chůzí do schodů.
Vědci nyní vyčíslují účinky všech aktivit při hubnutí, aby vyřešili nebezpečnou a nákladnou epidemii obezity.
Autor: Šárka Speváková