Rudolf Zahradník

fyzikální chemik

* 20. října 1928

† 31. října 2020

Rudolf Zahradník se narodil v říjnu 1928 v rodině českého důstojníka sloužícího v Bratislavě. V mládí byl členem skautského hnutí. Už po prvních experimentech, kdy v oddílu vyráběl neviditelný inkoust, měl prý jasno, že se stane chemikem. „To byly spíš klukovské lumpárničky než, řekněme, pokusy – nejprve v koupelně a potom v koutě kuchyně, kde to bylo tolerováno až do chvíle, co vybuchl červený fosfor s chlorečnanem,“ vzpomínal později. Začátkem padesátých let absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, spolu se svým učitelem Jaroslavem Kouteckým se stal zakladatelem české i středoevropské kvantové chemie.

V letech 1952 až 1961 pracoval v Ústavu hygieny práce a chorob z povolání v Praze a poté působil v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského v Praze.

V osmdesátých letech patřila mezi jeho studentky i současná německá kancléřka Angela Merkelová, která tehdy byla v Československu několikrát na stáži. Na svého mentora ani po letech nezapomněla a v roce 2018 se během státní návštěvy Česka zúčastnila i soukromé oslavy jeho devadesátých narozenin. Setkali se několikrát. Zahradník svou někdejší „žačku“ chválil jako vzácnou bytost, zároveň ji káral za německý odklon od jaderné energetiky.

Od roku 1990 byl Zahradník ředitelem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie a v čele Akademie věd nahradil v roce 1993 Ottu Wichterleho, o čtyři roky později jej ve funkci předsedy akademie potvrdil její sněm. Podle spolupracovníků byl oblíbeným vyučujícím, školitelem i kolegou. Jeho nejúspěšnějšími žáky jsou Josef Michl nebo Pavel Hobza, oba jedni z nejcitovanějších českých vědců. Společně s Wichterlem založil také Učenou společnost České republiky. Zahradník byl jejím prvním předsedou.

Zahradník se podílel na vzniku více než 350 vědeckých článků a řady knih. Působil také jako hostující profesor na několika středoevropských a západoevropských univerzitách. Byl jedním z asi 120 členů Mezinárodní akademie kvantově molekulárních věd a členem či čestným členem řady domácích i zahraničních vědeckých institucí.

Za svou vědeckou činnost získal mnohá vyznamenání a stal se čestným doktorem několika univerzit. V říjnu 1998 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy, o rok později byl vyznamenán rakouským Čestným křížem za vědu a umění.

Odkazy