iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 10. 2014
17:35 na ČT2

1 2 3 4 5

15 hlasů
18130
zhlédnutí

Bohové a mýty staré Evropy

S Václavem Cílkem na hranici mezi bájemi, historií a minulostí.

16 min | další Vzdělávání »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Bohové a mýty staré Evropy - Slované

  • 00:00:15 Pojďte s námi do hlubin dávnověku.
  • 00:00:32 Do doby starých bájí,
    pověstí a mýtů
  • 00:00:36 i do doby bohů, kteří dali
    jména dnům našeho kalendáře.
  • 00:00:43 Cesta nebude jednoduchá,
  • 00:00:45 musíme překročit hranice
    desítky států i tří kontinentů.
  • 00:00:50 Přeplout několik moří,
  • 00:00:52 abychom se pokusili oddělit zrníčka
    pravdy od romantických nánosů,
  • 00:00:56 které přikryly skutečné události
    našeho kontinentu - Evropy.
  • 00:01:15 A kníže Krok pak vyslal posly, aby
    lidu našli bezpečné místo k životu.
  • 00:01:21 Na strmé skále nad Vltavou přikázal
    vykácet les a vystavět hrad.
  • 00:01:27 Po Krokovi se ujala žezla
    jeho dcera Libuše.
  • 00:01:31 Za manžela pojala Přemysla
  • 00:01:33 a společně s Libuší
    vládli českému lidu.
  • 00:01:37 Na památku toho, že byl povolán
    z pole, byl nazván Oráč.
  • 00:01:42 Stalo se na Vyšehradě,
    kolem roku 453,
  • 00:01:46 podle Václava Hájka z Libočan
    kolem roku 650.
  • 00:01:53 I nejproslulejší malíř
    české secese, Alfons Mucha,
  • 00:01:57 si přál zachytit
    historii Slovanstva.
  • 00:02:00 Chtěl shrnout dějiny Čechů
    a dalších slovanských národů
  • 00:02:04 a vytvořit dílo symbolizující
    jejich cestu staletími.
  • 00:02:08 Malíř se vrátil
    z Ameriky roku 1910.
  • 00:02:13 Pronajal si část zámku Zbiroh
    a zde stvořil Slovanskou epopej.
  • 00:02:19 Práce mu zabrala 18 let.
  • 00:02:21 Roku 1928 ji předal Praze
  • 00:02:25 a veškerému
    československému obyvatelstvu.
  • 00:02:30 O knížeti Krokovi, Libuši,
    ani Přemyslu Oráčovi
  • 00:02:33 se v díle nezmiňuje.
  • 00:02:37 Na 20 plátnech se objevují
    jiné postavy slovanských bohů,
  • 00:02:41 jako jsou Svantenvit,
    Perun, Radegast, Vesna.
  • 00:02:45 Ani Vyšehrad zde nenajdeme.
  • 00:02:48 Alfons Mucha se obrací
    úplně někam jinam.
  • 00:02:52 Téměř 700 kilometrů od Vyšehradu,
    daleko na Sever Evropy.
  • 00:02:57 Až na ostrov Rujánu.
  • 00:03:03 Mýtické sídlo slovanského božstva
  • 00:03:05 najdeme na místě
    podobném Vyšehradu.
  • 00:03:08 I když mnohem větší.
    Jmenuje se Mys Arcona.
  • 00:03:25 Na samotném severním cípu Německa
    leží ostrov Rujána.
  • 00:03:29 Jak máme cíp toho mysu,
    tak za ním byl druhý val.
  • 00:03:35 To celé zmizlo v moři,
    moře to podebralo.
  • 00:03:38 A teprve kousíček za tím
    byl krásně zdobený dřevěný chrám,
  • 00:03:42 ve kterém byla obrovská
    socha Svantenvita.
  • 00:03:50 Slovanští bohové si nemohli
    vybrat monumentálnější krajinu.
  • 00:03:54 Řekové měli Olymp, Židé Sinaj
    a Slované nádherný křídový útvar,
  • 00:04:00 vybíhající hluboko
    do Severního moře.
  • 00:04:10 Ve skutečnosti je Rujána
    tajemné, posvátné území
  • 00:04:14 a to minimálně 5000 let.
  • 00:04:18 Tady na poměrně malé ploše je
    zhruba 1000 megalitických památek.
  • 00:04:23 Jsou to menhiry, kamenné hroby,
    různá kamenná uskupení.
  • 00:04:30 Další důležitá věc na Rujáně,
    je to skoro vlastenecký pocit,
  • 00:04:36 je to ostrov,
    který je tak slovanský.
  • 00:04:40 Podle názvu to úplně
    cítíte do dneška.
  • 00:04:44 Nade mnou, na tom útesu,
  • 00:04:46 ležela jedna z pozdních
    nejslavnějších svatyní
  • 00:04:51 celého slovanského světa.
  • 00:04:54 Tam byl ten bílý kůň,
  • 00:04:55 který překračoval kopí
    buď levou nebo pravou nohou
  • 00:04:59 a podle toho se usuzovalo
    na průběh války.
  • 00:05:02 Byl tam kněz, který dával pozor
    jak v rohu Svantenvítovi,
  • 00:05:08 to byl místní bůh,
    ubývá nebo zůstává víno.
  • 00:05:12 A podle toho lidem říkal,
  • 00:05:15 kolik zásob si mají
    nechat na příští úrodu.
  • 00:05:20 V podstatě Svantenvitový roh
    naplněný vínem
  • 00:05:23 fungoval jako státní
    hmotné rezervy.
  • 00:05:27 Podle toho se to
    doopravdy odhadovalo.
  • 00:05:29 Nahoře si představte
    obrovský dvojitý val,
  • 00:05:33 který musel zářit do dálky.
  • 00:05:36 Tam byla dřevěná obdélníková
    budova, nádherně zdobená,
  • 00:05:40 ty popisy naštěstí existují,
    a obklopená koberci.
  • 00:05:45 Tam byla socha Svantenvita.
  • 00:05:47 Vnitřní svatyně byla
    natolik posvátná,
  • 00:05:51 že kněží tam měli zakázáno dýchat,
    jenom kněz směl dovnitř.
  • 00:05:55 Když tam prováděl úklid,
    tak se nadechnul,
  • 00:05:58 něco málo poklidil,
    vyběhnul ven a zase se nadechl.
  • 00:06:07 Jakoby skrytého před
    pronikajícím křesťanstvím,
  • 00:06:10 najdeme s trochou pozornosti
    Svantenvita téměř všude.
  • 00:06:23 Na Rujáně končí pohanství
    jako rozvinuté státní náboženství,
  • 00:06:27 zdůrazňuji to státní,
    okolo roku 1170,
  • 00:06:31 ale pokračuje celá staletí dál.
  • 00:06:34 A teď, co se stalo
    s původními svatyněmi.
  • 00:06:37 Tohle jsou pravděpodobně kameny
    předkřesťanské svatyně,
  • 00:06:42 která existovala v Bergenu na místě
    nejstaršího kostela na Rujáně,
  • 00:06:47 na tomto místě dávno před kostelem.
  • 00:06:53 A teď mi přijde symbolické,
    že z těch velkých kamenů,
  • 00:06:57 jako na pohanském základě,
    teprve vyrůstá křesťanská stavba.
  • 00:07:01 Já si často vzpomenu
    na pověst na Tetíně,
  • 00:07:04 která mluví o svaté Ludmile,
    je to barokní pověst,
  • 00:07:08 která rozbije pohanské bůžky, ztaví
    je, udělá z nich novou taveninu
  • 00:07:13 a z ní vytvoří nové sochy.
  • 00:07:15 To je nová forma, ale obsahuje
    v sobě hodně archaického.
  • 00:07:21 Proto si myslím, že pohanství nikdy
    úplně z našeho života nezmizelo.
  • 00:07:32 Pohanství nezmizelo.
  • 00:07:34 Najít staré bohy však někdy dá
    trochu práce a často i fantazie.
  • 00:07:38 Jsme u kostelíku malé
    rujánské vesnice Blandow.
  • 00:07:42 Někde tady se má skrývat bůh Perun.
  • 00:08:01 Největší bludný kámen
    na pobřeží Rujány,
  • 00:08:04 tzn. kámen přinesený ledovcem,
    se jmenuje Buskam.
  • 00:08:09 Leží u Göhren a je to ten kámen
    asi 300 metrů dál v moři,
  • 00:08:14 který má objem asi 400
    kubických metrů, je obrovskej.
  • 00:08:22 Dokonce legenda o něm praví,
  • 00:08:24 že pár, který chtěl být
    šťastně sezdán,
  • 00:08:26 se musel přeplavit na ten kámen
    a zatančit si na kameni.
  • 00:08:31 Ale je to zakázané,
  • 00:08:33 protože kolem kamene existují
    různé nebezpečné proudy.
  • 00:08:37 Němci už nevědí
    odkud pochází slovo Buskam.
  • 00:08:41 Ve skutečnosti je to doležené
    jako Boš kam ? jako Boží kámen.
  • 00:08:47 My božích kamenů máme víc,
  • 00:08:49 ale toto je jediný Boží kámen,
    o kterém vím, že byl v moři.
  • 00:08:57 Politicky nejdůležitější místo
    je na vedlejším mysu,
  • 00:09:01 hned vedle Arkony.
  • 00:09:08 Vy jste sem přišli
    pohodlným chodníkem,
  • 00:09:11 ale o králích v dávnověku
  • 00:09:13 se vypráví, že museli šplhat
    z pláže nahoru až sem na skálu,
  • 00:09:18 a kdo byl první,
    ten se stal králem.
  • 00:09:20 Není to pravda,
    takhle to určitě nebylo.
  • 00:09:23 Ale přesto stojíme
    na nejslavnějším knížecím stolci
  • 00:09:28 jaký na našem světě
    mezi Londýnem a Iránem existuje.
  • 00:09:34 Oč se jednalo. V celé
    této široké oblasti,
  • 00:09:37 týkalo se to jak Peršanů,
    tak Slovanů, Germánů,
  • 00:09:41 Anglosaů a dalších národů,
  • 00:09:43 byl zvyk, že král je uváděn
    do svého úřadu speciálním obřadem.
  • 00:09:49 Při tomto speciálním obřadu
    se většinou posadí na nějaký kámen,
  • 00:09:55 to je ten knížecí stůl,
  • 00:09:57 to je to, co stávalo
    na Pražském hradě v místě,
  • 00:10:00 kde jsou dneska oltáře
    Svatovítské katedrály.
  • 00:10:04 To je to, co jsme měli
    ve Staré Boleslavi.
  • 00:10:07 Další knížecí stůl je v Krakově.
  • 00:10:10 A takto bych mohl
    pokračovat až do Anglie
  • 00:10:13 ke korunovačnímu trůnu
    britských králů.
  • 00:10:17 A při obřadu se jednalo o to,
    že král se posadil na kámen,
  • 00:10:22 byl sjednocen se zemí
    a před tím kámen třikrát obešel.
  • 00:10:27 Zvyky se různily,
    my je přesně neznáme,
  • 00:10:30 a při tom odpovídal na otázku,
    jestli bude prospěšný zemi
  • 00:10:34 a to mi přijde
    jako zázračná formule
  • 00:10:40 pro uvedení i současného
    prezidenta do úřadu.
  • 00:10:43 Ano, hlásím se k tomu,
    že chci být prospěšný této zemi
  • 00:10:47 a tady se posadím na tu skálu
    a tím já a země jsme jedna.
  • 00:10:58 Náš průvodce, Václav Cílek,
    pozoruje křídový mys,
  • 00:11:02 který je protkán tmavšími
    horizontálními vrstvami.
  • 00:11:06 Vysvětlení, kterého
    se nám záhy dostalo,
  • 00:11:09 patřilo mezi největší
    překvapení toho dne.
  • 00:11:14 Bílé útesy rujánské jsou
    něco jako bílé útesy doverské.
  • 00:11:18 Jsou tvořeny svrchnokřídovým
    sedimentem, kterému se říká křída.
  • 00:11:23 Taky doopravdy byl plaven
    a používán jako křída na psaní.
  • 00:11:27 Tento sediment v sobě obsahoval
    velké množství drobných zkamenělin.
  • 00:11:32 Většinou to byly houby.
  • 00:11:34 A ty se pod tlakem rozpouštěly
  • 00:11:36 a uvolněný oxid křemičitý
    později vytvářel takovéto pazourky.
  • 00:11:45 A co mi přijde hodně zajímavé,
    že před 30 tisíci lety
  • 00:11:49 místní lidé podél celého Baltu
    začali pazourek těžit.
  • 00:11:56 Oni nebrali pazourek z pláže,
  • 00:11:59 ale brali pazourek,
    který nebyl popraskaný,
  • 00:12:02 z hlubokých jam
    kousek dál od pobřeží,
  • 00:12:05 a nosili ho daleko
    do střední a východní Evropy,
  • 00:12:09 třeba do Dolních Věstonic.
  • 00:12:14 A o dalších 20 tisíc let později
    se něco podobného týkalo i jantaru.
  • 00:12:19 Jako šperku, který byl nošen
    po jantarové cestě k Děvínu,
  • 00:12:23 přes Dunaj podél řeky Moravy
    a dál na jih až k Jaderskému moři.
  • 00:12:31 Vždycky, když putují materiály,
    tak putují technologické znalosti,
  • 00:12:36 putují pověsti, putují mýty.
  • 00:12:39 A tento zázračný bílý kůň
    z Rujány, Svantenvitův kůň,
  • 00:12:43 má pravděpodobně něco společného
    s naším českým Šemíkem.
  • 00:12:48 Což je taky bílý kůň
    na vysokém skalisku nad řekou,
  • 00:12:53 což je Vyšehrad.
  • 00:12:55 Má možná něco společného
    s pověstmi o koních,
  • 00:12:58 které se vypráví v okolí
    Koněprus v Českém Krasu.
  • 00:13:02 Protože i Koněprusy původně
    znamenal kůň bílý nebo-li prusí.
  • 00:13:10 Hned za oběma útesy
    je megalitové pole.
  • 00:13:18 Megalit znamená velký kámen
  • 00:13:20 a velké kameny jsou buď jednotlivé,
    dlouhé, pak jim říkáme menhiry,
  • 00:13:25 nebo vytvářejí tzv. stoly,
    pak jim říkáme dolmeny
  • 00:13:29 a nebo jsou v různých řadách.
    A tohle je krásný příklad hrobu.
  • 00:13:36 Je to celá hrobová struktura,
  • 00:13:38 která kdysi vypadala jako brána,
    tunel do jiného světa.
  • 00:13:42 Někde tady dokonce máme
    symbolismu lodě,
  • 00:13:45 tzn. je to loď, která převáží
    mrtvé přes moře nebo přes řeku.
  • 00:13:53 Proto také mnoho těchto
    monumentů je poblíž moře.
  • 00:13:58 Mrtví měli tzv. úžasný výhled ven.
  • 00:14:03 A různých symbolů
    tu najdeme celou řadu.
  • 00:14:06 Jsou tu komůrky,
    kde byly jednotlivé pohřby.
  • 00:14:10 Dokonce tyto hroby, které jsou
    staré 3 až 5 tisíc let,
  • 00:14:15 tak byly využívány
    i Slovany a dalšími kulturami,
  • 00:14:20 které ctily náboj a sílu místa.
  • 00:14:26 A pak je tu zajímavá věc, a to, že
    tyto hroby mají něco jako předsíň,
  • 00:14:32 něco jako je v dnešním kostele.
  • 00:14:35 A často jsou v předsíni
    dva nápadně velké balvany.
  • 00:14:42 A my v tom cítíme symbolismus
    Herkulových sloupů,
  • 00:14:47 v Gibraltaru a na druhé
    straně v Africe.
  • 00:14:49 A nebo je to možná
    ještě mnohem starší symbolika,
  • 00:14:53 která vede ke dvou sloupům
    Šalamounova chrámu
  • 00:14:57 nazývanému Jákim a Boas.
  • 00:15:01 Rujána je ostrov.
  • 00:15:03 Po jedné z nejmodernějších
    mostních konstrukcí Evropy
  • 00:15:07 se vydáváme na 700 kilometrů
    vzdálené hradiště,
  • 00:15:11 ne nepodobné mysu Arkona.
  • 00:15:17 Vracíme se tam, kde jsme začali.
    Do Prahy, na Vyšehrad.
  • 00:15:31 Osídlení Vyšehradu sahá až
    do 4. tisíciletí před Kristem.
  • 00:15:36 Češi tomu místu přisuzují počátky
    své ranně slovanské státnosti.
  • 00:15:41 Kníže Krok, Libuše, Přemysl Oráč,
    Bivoj, Ctirad a Šárka,
  • 00:15:47 posléze i Horymír se svým Šemíkem.
  • 00:15:53 Přes veškeré snahy archeologů
  • 00:15:55 se tu ale z ranně slovanských
    nálezů nenašlo zhola nic.
  • 00:16:00 Spíš než vlasteneckým snahám,
  • 00:16:02 tak můžeme uvěřit pověsti
    o Čertově sloupu.
  • 00:16:06 Prý jej rozzlobený čert
    mrštil po knězi,
  • 00:16:09 když s ním, ukradeným z jakéhosi
    kostela v Římě, letěl do Prahy.
  • 00:16:15 Oproti staročeským osobnostem
    má tato pověst jednu výhodu.
  • 00:16:20 O zlomeném Čertově
    sloupu nevíme nic.
  • 00:16:31 Skryté titulky: Hana Riedlová,
    Česká televize 2013

Související