iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 2. 2013
22:35 na ČT2

1 2 3 4 5

11 hlasů
6060
zhlédnutí

Artmix

Czech Selection — Karel Malich na hradě — Czech Grand Design: Nominace 2012 — Jiří Petrbok

52 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Artmix

  • 00:00:11 Přejeme vám hezkých
    52 vizuálních minut s Artmixem,
  • 00:00:14 který vás opět zavede do samého
    centra naší výtvarné scény.
  • 00:00:18 V Jízdárně Pražského hradu
    byla 1. února
  • 00:00:20 zahájena rozsáhlá výstava
    Karla Malicha...
  • 00:00:24 V reportáži se s námi tentokrát
    podíváte do Paříže.
  • 00:00:28 Uvidíte
    expozici Czechselection,
  • 00:00:31 kde se představili
    naši přední designéři,
  • 00:00:33 a také hvězdu světového designu
    Arika Levyho...
  • 00:00:37 Talentem je tentokrát
    fotograf Adam Holý,
  • 00:00:40 který je za svoje práce
    nominován na cenu
  • 00:00:42 Czech Grand Design
    v oboru fotografie...
  • 00:00:46 V artipech se s námi podíváte
    do třech pražských výstavních síní.
  • 00:00:51 V každé je hodně k vidění,
  • 00:00:53 v každé něco zajímavého
    a zcela odlišného...
  • 00:00:57 A na závěr uvidíte portrét
    malíře Jiřího Petrboka.
  • 00:01:01 Jeho nejnovější cyklus maleb
  • 00:01:03 můžete v těchto dnech
    vidět v pražském Rudolfinu,
  • 00:01:05 a to v rámci kolektivní výstavy
    nazvané Motýlí efekt.
  • 00:01:25 Za přítomnosti mnoha hostů
    byla zahájena
  • 00:01:28 v Jízdárně Pražského hradu
    rozsáhlá výstava věnovaná
  • 00:01:31 přednímu českému výtvarníkovi
    Karlu Malichovi.
  • 00:01:36 Galerista Zdeněk Sklenář
    na ní zároveň představil
  • 00:01:38 osm nových publikací,
  • 00:01:41 které s přehlídkou
    Malichových prací souvisí.
  • 00:01:43 Výstava, která tu potrvá
    až do počátku května,
  • 00:01:46 představuje na tři stovky
    autorových prací
  • 00:01:49 od reliéfů a pastelů,
  • 00:01:51 až po drátěné plastiky,
    které se vznášejí v prostoru
  • 00:01:53 a tvoří
    těžiště celé expozice.
  • 00:01:59 Autorem architektonické koncepce
    je Malichův žák Federico Diaz.
  • 00:02:03 Ten v rozlehlém prostoru vytvořil
    jakousi vzdušnou instalaci,
  • 00:02:07 která má umocnit
    věčnou energii, pohyb a světlo,
  • 00:02:10 tedy tři základní prvky,
    které procházejí Malichovým dílem,
  • 00:02:14 a o kterých umělec často
    mluví.
  • 00:02:20 Ty jsou vázaný nitěma.
    To jsem dělal já, no.
  • 00:02:25 A ty, co jsou letovaný,
    ty jsou podle modelu.
  • 00:02:29 To mně dělal pan Dobrovolný.
    Ale to je všechno složitý!
  • 00:02:36 To začíná tím, že jsem věci dělal
    v 3x3 metrech v podnájmu.
  • 00:02:43 Pak jsem dostal takovou ratejnu,
    tam pršelo.
  • 00:02:47 Ale když na půdě,
    tak jsem byl rád.
  • 00:02:52 Protože ti panáci,
    modelovaný z hlíny,
  • 00:02:56 když jsem to viděl,
    tak mně to přišlo úplně tupý!
  • 00:03:01 Že se neví, co v tom je!
  • 00:03:04 Já taky nevím, co v tom je,
    ale proto je to vzdušný.
  • 00:03:09 Jako něco
    mezi plochou a objemem.
  • 00:03:20 Tak jsem kreslil
    a pak jsem přešel na koláže.
  • 00:03:27 Přidával jsem materiál,
    až jsem došel k plastice.
  • 00:03:33 Těma trubkama jsem vedl
    energii.
  • 00:03:37 Jak jsou někde vyříznutý,
    tak odtamtud taky unikala.
  • 00:03:44 Možná, že z toho kreslení
    pak vznikaly ty drátěný věci!
  • 00:04:13 Seděl jsem na poražený višni
    na zahradě
  • 00:04:19 u rodičů mé ženy.
  • 00:04:23 A tak jsem hulil,
    to mám v levý ruce.
  • 00:04:27 A najednou jsem si uvědomil,
    že se nevidím,
  • 00:04:31 jen třeba cítím svoji váhu.
  • 00:04:37 Že prostě koukám do nebe
    a pouštím nějaký světlo.
  • 00:04:43 A když jsem koukal do nebe,
    tak jsem akorát viděl tu ruku!
  • 00:04:51 A najednou jsem vzal dráty
    a tohle jsem udělal.
  • 00:04:54 A tady vidím,
    že tohle už je tady všechno navíc!
  • 00:04:58 To tady nemá být.
  • 00:05:00 Ale poněvadž to všechno
    muselo nějak držet pohromadě,
  • 00:05:03 tak jsem to udělal, že jo.
    Tohle sem už taky nepatří.
  • 00:05:07 Tady jsem viděl
    jenom špičku nohy!
  • 00:05:12 A tohle je
    hlava od světla do tmy.
  • 00:05:15 Tohle je ten první plán,
    ten bílej
  • 00:05:19 a na to navazuje ještě dál.
    Tak je to nutný.
  • 00:05:31 To jsou ty první věci,
    no.
  • 00:05:36 Já jsem nevěřil tomu,
    že ty dráty se udrží samy,
  • 00:05:41 tak jsem za to ještě dával
    sololitovou desku,
  • 00:05:46 propichoval jsem ji,
    až jsem zjistil,
  • 00:05:50 že ty dráty se udrží
    a nepotřebují žádnou podporu.
  • 00:06:12 Tohle jsem tady já.
  • 00:06:16 Jako sedím
    a tenhle jde proti mně.
  • 00:06:19 Tak se na něj koukám.
    Já se nevidím a vidím jeho.
  • 00:06:24 Má takový ksicht, jo.
  • 00:06:27 Je to věc
    v nějakým uzavřeným prostředí.
  • 00:06:39 Od středu stejná vzdálenost,
    tak vznikal kruh.
  • 00:06:46 Já to všecko vždycky rád
    porušoval.
  • 00:06:51 Mně se zdálo,
    že se tam nic neděje.
  • 00:06:53 Je to tak dokonalý,
    že se tam už dál nemůže nic udát.
  • 00:06:58 A pak se mi ta elipsa
    zdála taková duchovnější, že jo?
  • 00:07:03 Je to vlastně vertikála.
  • 00:07:06 Česká krajina jsou horizontály
    s takovýmhle nebem.
  • 00:07:10 Nikdo neudělal nebe,
    a nevím co.
  • 00:07:13 Vždycky udělal zem
    až skoro do 3/4 obrazu.
  • 00:07:21 A to mně lezlo na nervy,
    poněvadž jako kluk
  • 00:07:24 jsem viděl ty krásný oblaka,
    jak to pluje, jak se to mění.
  • 00:07:29 Oni to asi neuměli.
    Oni se tomu vyhýbali.
  • 00:07:34 Proto jsem měl rád starý Holanďany.
    Ti to uměli.
  • 00:07:56 Tohle jsem chtěl udělat,
    jak to provádějí.
  • 00:08:00 A pak jsem si to rozmyslel,
    protože bez toho,
  • 00:08:05 že je vidět jenom něco
    by to bývalo mohlo být zajímavý.
  • 00:08:11 Tak jsem přemýšlel, jak tomu říkat,
    abych nenarazil.
  • 00:08:16 Jak se to jmenuje?
    Jaký to má název?
  • 00:08:18 Soulož.
  • 00:08:22 A tady se ta ženská
    nakonec promění ve světlo.
  • 00:08:32 Ti teoretici z toho musejí udělat
    úplnou blbárnu. Strašný.
  • 00:08:54 Přemejšlel jsem o tom moc
    jako kluk.
  • 00:08:58 A hrozně dlouho.
    Možná do čtyřicítky.
  • 00:09:01 Jako co to je umění
    a došel jsem k tomu,
  • 00:09:04 že to stejně nemůžu vědět.
  • 00:09:22 Paříž v půlce ledna není zrovna
    vysněným cílem běžných turistů,
  • 00:09:25 ale ti, kdo se zajímají
    o životní styl a design -
  • 00:09:28 rozhodně nevynechají
  • 00:09:30 přední mezinárodní veletrh designu
    Maison et Objet.
  • 00:09:33 A přestože hlavní město Francie
    ve dnech jeho konání
  • 00:09:36 postihla sněhová kalamita,
    osm obrovských hal
  • 00:09:39 výstavního parku Villepinte
    bylo nacpáno
  • 00:09:41 posledními novinkami
    prestižních evropských firem.
  • 00:09:44 A v hale nazvané Design Now,
    kde vystavuje designová špička,
  • 00:09:48 byla i česká expozice
    Czechselection.
  • 00:09:53 Podobně jako v Miláně i v Paříži
    probíhá v době veletrhu
  • 00:09:55 mnoho akcí v centru města,
    i když v daleko menším rozsahu.
  • 00:09:59 Jedno z prewiev veletrhu
  • 00:10:01 byla výstava
    nazvaná Glass Is Tomorrow,
  • 00:10:03 kde své novinky představila
    první designová liga,
  • 00:10:06 k níž se počítá Alfrédo Haberli,
    Arik Levy nebo Werner Aisslinger.
  • 00:10:09 A v této skupině figurovala
    i jména předních českých designérů
  • 00:10:13 jako jsou Olgoj Corchoj,
    Maxim Velčovský nebo Lucie Koldová.
  • 00:10:17 Ti tady představili
    francouzskému publiku
  • 00:10:20 své práce z letošního workshopu,
    který se konal
  • 00:10:22 na třech místech Evropy -
  • 00:10:24 ve Finsku, v severních Čechách
    a ve francouzském Alsasku.
  • 00:10:27 A to, že se naši umělci představili
    v této světové konkurenci,
  • 00:10:30 už pro český design
    opravdu něco znamená.
  • 00:10:40 A to už jsme na výstavišti.
  • 00:10:42 V expozici Czechselection
    jste mohli letos vidět
  • 00:10:45 více než desítku našich firem
    a jejich předních designérů.
  • 00:10:52 Podpora účasti českých firem
    na zahraničních veletrzích
  • 00:10:54 patří mezi důležité součásti
    proexportní podpory
  • 00:10:57 Ministerstva průmyslu a obchodu.
  • 00:10:59 Ročně podporujeme zhruba
    30 českých oficiálních účastí
  • 00:11:01 na různých veletrzích.
  • 00:11:04 Mezi nimi je právě
    Maison et Objet v Paříži
  • 00:11:06 jako jeden z nejdůležitějších
    designových veletrhů.
  • 00:11:09 Na tomto veletrhu se prezentujeme
    už počtvrté
  • 00:11:12 právě s expozicí
    CZECHSELECTION.
  • 00:11:14 Jedná se o výběrovou expozici
    předních českých firem
  • 00:11:18 vyrábějící sklářské produkty,
    nábytek, svítidla.
  • 00:11:24 V letošním roce
    tady máme 14 firem.
  • 00:11:27 Největší zájem je o svítidla
    a o sklo.
  • 00:11:34 -Speciálně v této hale
    je koncentrovaná kvalita.
  • 00:11:38 Jsou tady firmy jako Antonio Lupi,
    Polyform...,
  • 00:11:41 jako je česká firma Lasvit.
  • 00:11:44 A je tady český výběrový stánek,
    který se jmenuje CZECHSELECTION.
  • 00:11:49 Chodí sem lidi z celého světa.
  • 00:11:51 Je to podobný, jako třeba
    na veletrhu v Ambiente,
  • 00:11:53 nebo na tom slavným milánským,
    ale tady se kontrahuje,
  • 00:11:56 tady je opravdu zájem
    o obchod.
  • 00:12:02 -My jsme začali v roce 1994
    a začali jsme dělat
  • 00:12:08 interiéry na klíč.
    Takže je to nábytek,
  • 00:12:10 který převážně děláme
    pro architekty a koncové zákazníky.
  • 00:12:14 Snažíme se navázat kontakt
    se spoustou českých designérů
  • 00:12:18 a vytvořit takovou svoji kolekci,
    která jednak
  • 00:12:21 podpoří zakázkovou výrobu,
    ukáže naši práci
  • 00:12:25 a samozřejmě chceme,
    aby byla úspěšná,
  • 00:12:28 snažit se ji prodávat do věta.
  • 00:12:31 Je tady vidět přehled
    větších nábytkových věcí
  • 00:12:35 a menších doplňků,
    které jsme teď začali dělat.
  • 00:12:38 A tohle to je třeba
    jeden z menších produktů -
  • 00:12:41 tác z ořechového dřeva.
  • 00:12:44 My se snažíme dělat věci tak,
    aby neměly žádnou zadní stranu.
  • 00:12:48 Všechno je do detailů promyšlené,
    je tady laserový popis,
  • 00:12:52 všude jsou promyšlené tvary -
    je to jakoby
  • 00:12:55 jednoduchá forma,
    ale nesmírně propracovaná.
  • 00:12:59 Tady je ještě opírací věšák.
  • 00:13:01 Je to vlastně strašlivě jednoduchá
    forma.
  • 00:13:04 Jenom tvar písmene A, polička,
    pár kolíků na zavěšení kabátu.
  • 00:13:08 Vtip je v tom,
    jak se opře o stěnu,
  • 00:13:11 tak čím víc se zatíží,
    tím je stabilnější.
  • 00:13:14 Tady jsou silikonový ťapky,
    takže to opravdu funguje.
  • 00:13:25 -Spojení firmy a designéra
    do toho přináší emoce
  • 00:13:30 a příběh obou dvou.
    Firma má technologii,
  • 00:13:33 designér má nápad -
    tohle to spojení je důležitý.
  • 00:13:36 A dá se říct,
    že jak designér, tak firma
  • 00:13:39 sbírají jednotlivá propojení.
    To znamená, že každý designér
  • 00:13:44 si dá do portfolia to,
    že pracuje s Bomou, Lasvitem...
  • 00:13:51 Má to tam naskládaný.
  • 00:13:54 Stejně tak,
    když si rozkliknete firmu,
  • 00:13:56 tak je to jedna z nejdůležitějších
    věcí, která ten příběh nese,
  • 00:14:00 to, že pracují s Arikem Levym
    a okamžitě jsou důvěryhodní.
  • 00:14:04 Protože ví, že Arik Levy
    dostal v minulém roce
  • 00:14:09 několik cen za produktový design.
    Takže to funguje oboustranně.
  • 00:14:14 Značka Verreum
    je známá vlastní výrobou
  • 00:14:17 unikátního stříbřeného skla
    a snaží se úzkou spoluprací
  • 00:14:20 s malými českými sklárnami
    udržet tradici
  • 00:14:22 ruční výroby skla v Čechách.
    Navrhuje pro ni
  • 00:14:25 řada prestižních českých
    i zahraničních designerů,
  • 00:14:28 jako je Jiří Pelcl,
    Rony Plesl, Olgoj Chorchoj,
  • 00:14:31 Sebastian Herkner
    nebo Arik Levy.
  • 00:14:40 Jmenuji se Sebastian Herkner,
    jsem z Frankfurtu v Německu
  • 00:14:44 a věnuji se
    průmyslovému designu.
  • 00:14:47 Tohle je můj
    první foukaný džbánek,
  • 00:14:49 který jsem dělal
    pro Verreum v České republice.
  • 00:14:52 Je to taky první foukaný džbánek,
    který jsem dělal pro českou firmu.
  • 00:14:56 Jsou velmi oblíbené,
    protože jsou ze stříbřeného skla.
  • 00:14:59 To pro mě bylo velmi zajímavé,
    tuto techniku známe totiž
  • 00:15:03 z historie jako Bauernsilber,
    selské stříbro.
  • 00:15:06 Tady nám šlo o to,
    vytvořit něco jako prstenec,
  • 00:15:09 který bude
    objímat květiny ve váze,
  • 00:15:11 nebo zkrátka předměty,
    které budou v té míse.
  • 00:15:14 Ten spodek pak slouží jako nádoba
    na květiny, které ve váze budou.
  • 00:15:25 -Brokis vystavoval už několikrát,
    ale tady má dodělanou kolekci,
  • 00:15:31 která se jmenuje MEMORY
    od Borise Klimka.
  • 00:15:35 Je to líbivá věc.
    Kolekce Brokisu, která je opřená
  • 00:15:42 spíš na takové větší, výtvarnější
    věci, třeba od Lucky Koldový,
  • 00:15:45 tak tohle to je taková výjimka,
    ale pasuje to tam
  • 00:15:48 a má to svý zákazníky.
  • 00:16:00 Premiéru měla tady ta světla
    loni na milánském veletrhu.
  • 00:16:04 Na Tortoně, na tom známém
    nezávislém výstavišti.
  • 00:16:07 A tohle to jsou vlastně produkty
    od japonského studia Nendo,
  • 00:16:11 kdy jsou tady vdechnuté širmy lamp,
    jak je to pokrouceno.
  • 00:16:16 A potom jsou tady tyto zdeformované
    PRESS LAMPY,
  • 00:16:21 zmáčknuté, lapidární tvary -
    typický japonský design
  • 00:16:25 tentokrát v podání české firmy
    Lasvit,
  • 00:16:27 která s tím slaví celosvětový
    úspěch.
  • 00:16:32 Firma Lasvit měla v Paříži
    navíc svoji vlastní expozici,
  • 00:16:34 kde představila dvě velkorozměrné
    světelné instalace.
  • 00:16:37 Fraktály
    od Karatiny Fulínové
  • 00:16:40 a Infinity
    Jitky Kamencové-Skuhravé,
  • 00:16:43 která reprezentuje
    symbol nekonečné osmičky.
  • 00:16:49 Mezi dalšími sklářskými firmami
    se na Maison et Objet
  • 00:16:52 představila firma Marienberg,
    která se specializuje
  • 00:16:55 na skleněné objekty
    inspirované přírodními procesy.
  • 00:17:03 Designér Jakub Berdych
    ze studia Qubus
  • 00:17:05 překvapil pařížské publikum
    svými kafkovskými Proměnami -
  • 00:17:09 byť broušených, tak dnes přece jen
    už trochu nudných váz
  • 00:17:12 a kolekcí deformovaných váz
    nazvaných Born Broken.
  • 00:17:20 Bomma představila
    své nejnovější nápojové soubory
  • 00:17:23 od Jiřího Pelcla,
    Maxima Velčovského,
  • 00:17:25 Thomase Jenkinse,
    studia Koncern,
  • 00:17:28 nebo legendárního
    Františka Víznera.
  • 00:17:36 Chlubit se mohou
    také nápojovým souborem Dots -
  • 00:17:39 autorem návrhu
    je studio Olgoj Chorchoj,
  • 00:17:42 které za tento soubor dostalo
    letos cenu Good Design,
  • 00:17:45 kterou každoročně uděluje
    Design Museum v Chichagu.
  • 00:17:51 TON asi nemusíme moc představovat,
    ale důležitý je,
  • 00:17:55 že TON za chvilku nemusíme
    představovat ani na celém světě,
  • 00:17:59 protože se účastní prestižních
    veletrhů
  • 00:18:01 a dostávají ceny za Merano,
    kterému už je pár let.
  • 00:18:05 Teď akorát dostali v Chicagu
    hlavní cenu GOOD DESIGN,
  • 00:18:09 což je velmi prestižní cena.
  • 00:18:13 A tady je židle,
    kterou mám já osobně moc rád,
  • 00:18:16 židle ONE, která je stahovací,
    vypadá soudobě,
  • 00:18:23 ale je důležitý, že jsou tam pořád
    použity klasické techniky ohýbání.
  • 00:18:28 Není to jenom hranatá krabice,
    ale má tam příjemný
  • 00:18:32 organický křivky
    a skvěle se na tom sedí.
  • 00:18:36 Maxim Velčovský
    se svoji Almarou vrací do dob
  • 00:18:38 našich dědečků a babiček,
    jen provedení
  • 00:18:41 je samozřejmě úplně jiné -
    barevné šuplíky
  • 00:18:44 a retro úchytky
    tvoří vtipnou kombinaci.
  • 00:18:55 AMOSDESIGN zase s úspěchem
    představil novinku
  • 00:18:57 designéra Vladimíra Ambroze -
    křesílko Brno Lounge Chair.
  • 00:19:01 Autor jej navrhl jako poctu
  • 00:19:03 geniálnímu architektovi
    Mies van der Rohe.
  • 00:19:06 Ten slavnou židli navrhl
    v roce 1930 do vily Tugendhat.
  • 00:19:16 Tady samozřejmě můžeme potkat
    zajímavosti z celého světa.
  • 00:19:20 Máme tady JAPAN CREATIVE -
    hrozně hezkou instalaci
  • 00:19:24 o starých technologiích
    a technikách, kterou kurátoroval
  • 00:19:28 mistr minimalismu Jester Morrison,
    který vlastně hodně souvisí
  • 00:19:32 s japonskou kulturou.
  • 00:19:34 A co je moc pěkný,
    že tady ukazují vývoj
  • 00:19:37 z těch klasických forem a tvarů
    do současnosti
  • 00:19:41 dokumentované černobílou fotkou.
    Moc hezký, čistý.
  • 00:19:46 A jsem moc rád,
    že vystavujeme hned vedle.
  • 00:19:51 A tohle je slavná britská
    designérská dvojice
  • 00:19:53 Edward Barber a Jay Osgerby,
  • 00:19:55 kteří se právě fotí
    pro life stylové časopisy.
  • 00:20:02 Jejich olympijská pochodeň
    se stala událostí roku 2012.
  • 00:20:06 Těmhle dvěma svět luxusu a módy
    dnes doslova leží u nohou.
  • 00:20:10 Pracují pro firmy
    jako je Panasonic,
  • 00:20:12 Vitra, Vuitton
    a další světové značky.
  • 00:20:15 A jejich expozici
    samozřejmě nikdo nemohl minout.
  • 00:20:18 Začínáme barvou a končíme formou,
    říkají o ní.
  • 00:20:38 Tady to je firma LLadró
    z Valencie.
  • 00:20:41 A její hlavní hit - spolupráce
    s Jammie Hionem,
  • 00:20:47 který také vstavuje a spolupracuje
    v Čechách.
  • 00:20:50 Tohle je nejnovější pruhatá kolekce
    jeho figurek a postaviček,
  • 00:20:54 protože on to má opravdu
    dokonale promodelovaný
  • 00:20:57 a já ty jeho věci mám hrozně rád
    a už jsem tomu propadl.
  • 00:21:01 Tomu, jak je to vyrobený,
    té jeho modelaci -
  • 00:21:03 je to prostě srandovní.
  • 00:21:27 Slavnou pohovku TOGO,
    která slaví čtyřicet let
  • 00:21:29 od prvního předvedení
    na francouzském trhu,
  • 00:21:32 vracejí v současné verzi na trh
    tvůrci Ligne Roset.
  • 00:21:35 A Antonio Lupi předvedl
    co znamená high tech
  • 00:21:38 a nadčasový design v koupelně.
  • 00:22:00 Arik Levy je předním
    návrhářem francouzské firmy,
  • 00:22:03 která se specializuje na osvětlení,
    a to interiérové i exteriérové.
  • 00:22:08 Tento významný světový designér
    absolvoval v roce 1991
  • 00:22:13 obor průmyslového designu
    na Art Center Europe ve Švýcarsku.
  • 00:22:16 Arik pracuje pro celý
    evropský i mezinárodní trh.
  • 00:22:20 Jeho technické dovednosti
    a tvořivost mu umožňují
  • 00:22:23 podílet se na širokém spektru
    předmětů a disciplín
  • 00:22:26 od vývoje produktu,
    designu svítidel až k obalům,
  • 00:22:29 výstavám, interiérům
    a scénografii.
  • 00:22:38 Arik má rád Prahu a v současné době
    pracuje i pro české značky.
  • 00:22:42 A tak jsme jej navštívili
    v jeho pařížském studiu Ldesign,
  • 00:22:46 které založil
    společně s Pippo Lionnim.
  • 00:22:55 Tohle je můj druhý ateliér.
  • 00:22:59 Tady pracuji,
    maluji, zkouším, tvořím.
  • 00:23:02 Prochází tudy věci,
    které přijdou z výstavy,
  • 00:23:05 nebo které na výstavu jdou.
  • 00:23:07 Tohle jsou prototypy,
    kterými se zabývám,
  • 00:23:09 hraji si s nimi a zkouším,
    kam by se to dalo dát,
  • 00:23:12 co by to mohlo být.
  • 00:23:15 Je v tom spousta pokročilé
    technologie,
  • 00:23:18 ale taky velmi primitivní
    technologie, či spíš netechnologie.
  • 00:23:24 Tady třeba vezmu pár klacíků
    z různých míst na světě
  • 00:23:27 a sádrou
    je slepím dohromady.
  • 00:23:30 Sdělení zní,
    že když si zlomíte ruku,
  • 00:23:33 odvezou vás do nemocnice,
  • 00:23:35 ale když zlomíte strom,
    nikdo s tím nic nedělá.
  • 00:23:41 Nedávám nutně přednost kovu,
    dřevu, nebo něčemu jinému.
  • 00:23:47 Každý z těchto kousků
    tvoří jakousi kompozici, portrét,
  • 00:23:51 vzniká mezi nimi vztah,
    nějaká energie.
  • 00:23:55 Vyvstává z toho nějaká
    otázka.
  • 00:23:58 Mě nezajímá,
    jak ten výsledek nakonec vypadá,
  • 00:24:00 ale jaký ve vás vzbudí
    pocit.
  • 00:24:09 Tohle je další výrobek,
    ze kterého mám velkou radost
  • 00:24:12 a jsem na něj velmi hrdý.
    Je to výrobek české firmy Verreum.
  • 00:24:16 Záměrem opět bylo
    využít technologii, tu metodu,
  • 00:24:19 a udělat
    něco skutečně neotřelého.
  • 00:24:23 Speciálně na kaktusy
    neexistuje vlastně nic,
  • 00:24:26 co by vypadalo jako něco
    mezi plastikou a květníkem.
  • 00:24:30 Říkáme tomu vegetační kapka
    a dávají se do toho kaktusy.
  • 00:24:40 V prostředí, kde žijeme,
  • 00:24:42 nás obklopují stavební bloky,
    trubky a dráty.
  • 00:24:46 To je všude kolem nás
    a na tom stojí stavební průmysl.
  • 00:24:50 Výsledek,
    který z těchto prvků vznikne,
  • 00:24:52 je všechno,
    co nakonec vidíte.
  • 00:24:55 Tyhle cihly jsou prvkem,
    který zkrátka milujeme,
  • 00:24:58 protože si z nich budujeme
    svá města, své jmění,
  • 00:25:00 své domovy a své prostředí.
  • 00:25:04 Ale když dostavíme,
    všechny je zakryjeme.
  • 00:25:09 A tak jsem je chtěl vyjmout
    a ukázat v celé jejich kráse,
  • 00:25:13 představit je
    jako něco výjimečného.
  • 00:25:17 Můžu z nich třeba
    postavit takovouhle stěnu,
  • 00:25:20 můžu z nich postavit knihovnu,
    můžu z nich vytvořit sochu.
  • 00:25:26 Přitom všeho, co s tím chci udělat,
    lze docílit velmi snadno.
  • 00:25:37 A kupodivu i tohle
    bylo vyrobeno v Čechách.
  • 00:25:41 Takže jak vidíte, jsem velký
    příznivec České republiky.
  • 00:25:53 Tohle je
    taková poetická věcička.
  • 00:25:56 Vypadá jako říční oblázek
    a můžete si ji položit na stůl,
  • 00:26:00 ale zároveň slouží taky
    jako otvírák na minerálku.
  • 00:26:09 Tuhle věcičku
    si jen položíte na stůl,
  • 00:26:11 a když ji pak nasadíte na láhev
    a otočíte s tím,
  • 00:26:14 potřebujete zhruba sedmkrát menší
    sílu, abyste láhev otevřeli.
  • 00:26:21 Tahle instalace
    se jmenuje Abstrakt.
  • 00:26:23 Vypovídá o tenkém předělu
    mezi designem a uměním,
  • 00:26:27 mezi architekturou a pohybem,
    o přizpůsobování a pochopení
  • 00:26:30 ikon a sociálních struktur
    a tak dále.
  • 00:26:34 Můžete to natočit
    libovolným směrem,
  • 00:26:37 třeba si dát jeden kousek
    do kuchyně a jeden do ložnice,
  • 00:26:40 můžete z toho stavět...
  • 00:26:43 Pár velmi jednoduchých posunů
    z toho udělá
  • 00:26:46 neidentifikovatelný předmět,
    prostorovou instalaci.
  • 00:26:53 Neexistuje jen jediný
    postup vývoje projektu.
  • 00:26:56 Ale je jasné,
    že design má poslání,
  • 00:26:59 které je třeba naplnit.
    A to je práce návrháře.
  • 00:27:02 Záleží tudíž na tom,
    co zrovna dělám.
  • 00:27:05 I umění může být užité
    a i v designu může být přítomna
  • 00:27:08 harmonie, nebo může působit
    jako socha či plastika.
  • 00:27:29 V Národním technickém muzeu
    vystavuje 24 finalistů
  • 00:27:32 7. ročníku
    ceny Czech Grand Design.
  • 00:27:35 Výsledky této nejdůležitější
    designérské soutěže
  • 00:27:38 budou vyhlášeny 16. března
    a my jsme si z finalistů
  • 00:27:41 z nejrůznějších kategorií
    vybrali pro bližší seznámení
  • 00:27:44 fotografa Adama Holého.
    Ten se do finále dostal
  • 00:27:47 díky svým portrétům
    pro časopis Kraus.
  • 00:27:50 A zdaleka
    nefotí jen portréty...
  • 00:28:00 Dá se říct,
    že v Krausovi se po mně chtělo to,
  • 00:28:04 co na mé práci v ostatních
    časopisech dost děsilo.
  • 00:28:08 Takže jsem tam měl opravdu
    svobodu,
  • 00:28:12 v určité míře excesivnosti
    v té force, mírné nadsázky a tak.
  • 00:28:20 Tomáš Sedláček interpretuje
    ekonomickou budoucnost
  • 00:28:23 ne zrovna jako idealisticky,
    tak jsem si říkal,
  • 00:28:27 že je nejlepší ho vyfotit
    v takovým mírně
  • 00:28:29 apokalyptickém set-upu.
  • 00:28:32 Je to vlastně kombinace
    vrakoviště a prasečí farmy.
  • 00:28:36 Tomáš tak pózoval velice ochotně
    mezi těma ovcema.
  • 00:28:40 Měli jsme krásný světlo,
    takže ta apokalyptická nálada,
  • 00:28:44 taková pašijová až barokní
    mi tam krásně vznikla sama.
  • 00:28:53 V podstatě všechny editoriály
    byla trochu performance.
  • 00:28:57 Ten člověk se vždycky do něčeho
    trochu stylizoval.
  • 00:29:00 Ty fotky mají větší náboj,
    než když třeba zamyšleně
  • 00:29:05 stojí s rukou pod bradou.
  • 00:29:08 Třeba s Matějem Šuhajkem,
    s artdirektorem
  • 00:29:12 jsme třeba chtěli použít něco,
    co jsme měli rádi.
  • 00:29:15 Nějaký třeba kovbojky, tak jsme si
    chtěli nafotit kovbojky.
  • 00:29:18 A kdo se na to bude hodit?
    Prostě Nedvěd.
  • 00:29:22 Myslím, že se čtenáři dost
    podceňují.
  • 00:29:25 Že mají rádi trošku šok.
    Nepotřebují jen
  • 00:29:29 unylou prezentaci
    svých oblíbených hvězd.
  • 00:29:36 U Heleny Máslový, která je výborná
    léčitelka celostní medicíny.
  • 00:29:40 A tam jsme se dostali
    k zajímavým polohám.
  • 00:29:45 Ale myslím,
    že to byly nejlepší fotky
  • 00:29:48 a že ona byla úplně skvělá.
  • 00:29:51 A myslím, že ti nebožtíci
    na tom Slavíně byli šťastní,
  • 00:29:53 že se tam něco děje.
  • 00:30:03 Já myslím,
    že krajina je základní disciplína,
  • 00:30:07 protože to fotografování
    je vždycky o pozorování
  • 00:30:13 a máloco je víc o pozorování
    než toulka, nebo putování.
  • 00:30:20 Takže si myslím, že to je
    automatický instinkt fotit krajiny.
  • 00:30:26 Jsou to místa,
    do kterých se rád vracím
  • 00:30:29 a který zkoumám
    v různých světelných situacích,
  • 00:30:31 nebo v ročních obdobích.
  • 00:30:35 Jsou to taková komplexnější pásma
    soustředěná na jedno místo,
  • 00:30:38 ale strašně rád jsem překvapený
    novým místem.
  • 00:30:42 Akty a krajina
    jsou velice blízký žánry.
  • 00:30:48 Moje vizualita a imaginace
    je automaticky naprogramovaná
  • 00:30:51 na některý typ křivek,
  • 00:30:55 a nebo nějakých výrazných akcentů
    v krajině.
  • 00:30:59 Takže když vidím oblé křivky
    s výrazným keřem, nějakým roštím,
  • 00:31:06 tak mě upoutá víc,
    než když je to pustina.
  • 00:31:10 Já zrovna nejsem příznivec
    těch minimalistických horizontů
  • 00:31:13 a podobně, většinou mám rád,
    když je tam ten keř uprostřed.
  • 00:31:30 Na aktech mě určitě zajímá
    hlavně světlo a stín.
  • 00:31:38 Ne, akt,
    to je taková legitimnější forma
  • 00:31:41 erotické fotografie,
    bych řekl.
  • 00:31:44 Samozřejmě, že všichni říkají:
    Ne, naopak!
  • 00:31:46 Nicméně já vidím pořád
    jako ideální umístění
  • 00:31:50 svých aktů ke skříňce v šatně
    někde v továrně.
  • 00:32:00 To byla výstava v galerii
    na UMPRUM.
  • 00:32:04 Výstava, která se jmenovala
    HUSÁKOVO 3+1.
  • 00:32:09 Byla to opravdu místnost
    postavená v ateliéru.
  • 00:32:14 Všechno bylo starý - tapety,
    potraviny v kuchyni...
  • 00:32:17 Do posledního detailu.
    Nádherná výstava.
  • 00:32:20 Byla to taková socha,
    do který člověk vešel.
  • 00:32:24 I ty modelky se v tom prostředí
    cítily tak zvláštně,
  • 00:32:27 jako unesený
    do takového snu té doby.
  • 00:32:30 Že fakt
    ty fotky mají přesah,
  • 00:32:33 ale je to v první řadě
    tou lokací, no.
  • 00:32:39 Fotografie je umělecký řemeslo,
    takže formálně se využívají
  • 00:32:43 umělecký postupy v reklamě
    a je spousta špičkového umění,
  • 00:32:50 který je zpracovaný
    naprosto reklamním způsobem,
  • 00:32:54 úplně popovým!
    Rozhodně se necítím být
  • 00:32:57 opravdu elitářský umělec,
    který se nějakým způsobem
  • 00:33:02 vymezuje proti komerci.
    Já myslím, že se pohybuju
  • 00:33:05 někde v takovým tom poli,
    kdy ten módní fotograf
  • 00:33:11 často reprezentuje svoje fotky
    v galerii.
  • 00:33:14 A někdy jsou to i ty samé fotky,
    které byly v tom časopise,
  • 00:33:18 jsou na nich,
    jako i na některých mých fotkách,
  • 00:33:21 je móda, popkultura.
    Já myslím, že tam umění spadá.
  • 00:33:27 Moje práce určitě.
  • 00:33:39 Jiří Černický je stálicí
    české umělecké scény
  • 00:33:42 a většina vernisáží jeho výstav
    je událostí.
  • 00:33:46 Aktuálně tomu tak bylo
    i při zahájení výstavy
  • 00:33:48 v Dvorak Sec Contemporary,
    která pokračovala na ulici,
  • 00:33:52 na obrazy se dalo lézt,
    některé sloužily
  • 00:33:54 jako horolezecká stěna,
    jiné jako vyhlídka.
  • 00:34:01 Odkazy k modernismu a k Černickému
    oblíbené akční malbě
  • 00:34:04 vymezil autor
    ironickým podtitulem výstavy
  • 00:34:07 Mezi postmodernou
    a postkonceptualismem.
  • 00:34:10 Název je méně zřetelný:
    Dolby malba.
  • 00:34:17 Dolby malba je termín
    přejatý vlastně z techniky.
  • 00:34:21 Je to zastaralý způsob,
  • 00:34:23 jak vyčistit analogové snímání
    zvuku.
  • 00:34:27 zaujalo mě to,
    protože z dnešního pohledu
  • 00:34:30 už je to nefunkční technika,
    protože analog
  • 00:34:32 už se skoro nepoužívá
    v digitálním světě.
  • 00:34:35 Tak je to jakoby taková zvláštní,
    cizí, planá snaha.
  • 00:34:39 A ona je to taková snaha,
    že když se jí snažíme docílit,
  • 00:34:41 tak spíš ty chyby,
    aspoň to je moje představa,
  • 00:34:44 se začínají kumulovat.
  • 00:34:47 Třeba tady jsme u takové věci,
    kde jsou takoví
  • 00:34:50 konstruktivistický mutanti.
    A já jsem vždycky
  • 00:34:54 vyčítal té "týrané abstrakci",
    že skutečně nebyla,
  • 00:34:57 až na pár výjimečných případů,
    opravdu dynamická.
  • 00:35:01 Šlo tam o symbolický dynamismus
    a já jsem chtěl,
  • 00:35:04 aby tady byl faktický
    dynamismus.
  • 00:35:07 A na několika místech,
    tam, jak jste to zabrali,
  • 00:35:10 tak tady ten dynamismus
    je rozvedený.
  • 00:35:39 Jméno Jonase Mekase je spojeno
    s filmovou poválečnou avantgardou.
  • 00:35:43 O málokom lze říci,
    že je živoucí legendou.
  • 00:35:46 K jeho devadesátinám probíhají
    retrospektivní výstavy v galeriích
  • 00:35:50 jako je Centre Georges Pompidou
    v Paříži
  • 00:35:53 nebo Serpentine Gallery
    v Londýně.
  • 00:35:57 V holešovickém
    Centru pro současné umění DOX
  • 00:36:00 je po tři měsíce instalována
    první Mekasova retrospektiva u nás
  • 00:36:03 a jmenuje se poeticky
  • 00:36:05 Pokračuji v cestě...
    Záblesky minulosti kolem...
  • 00:36:08 Výběr kurátora Jaroslava Anděla
    se soustředí především
  • 00:36:11 na Mekasovy práce
    z posledních desetiletí.
  • 00:36:15 Jonas Mekas je filmařem,
    jehož práce se promítají
  • 00:36:18 jak v artových kinech,
    tak v galerijních prostorech.
  • 00:36:21 Což je dobré vědět, abychom
    nepodporovaly zavedená klišé,
  • 00:36:23 že film do galerie nepatří,
  • 00:36:27 má vyprávět příběhy
    a videoart je nuda.
  • 00:36:35 V GALERII ZDENĚK SKLENÁŘ
    probíhá výstava
  • 00:36:37 ODVÁŽNÉ SRDCE PÍŠE
    VZLETNÝM ŠTĚTCEM.
  • 00:36:39 Název odkazuje k českému vydání
    stejnojmenné knihy
  • 00:36:42 čínského básníka a kaligrafa
    Wang Yi.
  • 00:36:45 Obsahuje pastely Karla Malicha
    z let 1998 až 2012.
  • 00:36:50 Wang Yi bývá nazýván
    "posledním romantikem Číny".
  • 00:37:05 Obrazy na výstavě ODVÁŽNÉ SRDCE
    PÍŠE VZLETNÝM ŠTĚTCEM
  • 00:37:08 spojuje lidská touha a láska.
  • 00:37:21 Jejich autory jsou
    Karel Malich, Josef Šíma,
  • 00:37:23 František Kupka, Mikuláš Medek,
    Stanislav Podhrázský,
  • 00:37:26 Jindřich Štýrský...
    a mnozí další.
  • 00:37:49 Motýlí efekt je pojem,
    který poprvé použil
  • 00:37:52 Edward Lorenz v roce 1979
    na své přednášce
  • 00:37:55 v Americké asociaci pro pokrok
    ve vědě ve Washingtonu.
  • 00:37:59 Vztahuje se k myšlence,
    že i něco tak malého,
  • 00:38:02 jako třepetání motýlích křídel,
    může v konečném důsledku
  • 00:38:05 vyvolat tajfun třeba i někde
    na druhé polovině světa.
  • 00:38:08 A kurátor stejnojmenné výstavy
    v Rudolfinu Petr Vaňous
  • 00:38:11 právě tenhle příměr použil,
    aby upozornil na relaci mezi tím,
  • 00:38:15 jak k poznání přistupuje věda
    se svými modelovými situacemi
  • 00:38:18 a umění,
    které pracuje především s intuicí,
  • 00:38:22 kterou postupně koriguje
    a zpřesňuje.
  • 00:38:25 Výstava představuje
    práce šesti malířů tří generací.
  • 00:38:28 Jedním z nich je malíř a pedagog
  • 00:38:30 na Akademii výtvarných umění
    Jiří Petrbok.
  • 00:38:37 Tady ten malý obraz
    je z cyklu MALOVANÉ PORTFOLIO.
  • 00:38:40 Schválně jsem ho dal na tuto
    výstavu,
  • 00:38:42 protože to je jakýsi začátek
    v tom smyslu,
  • 00:38:46 že výstava Kunsthale v roce 1998,
    tak na této výstavě
  • 00:38:53 jsem vystavoval s bratry Chapmany,
    kteří mají
  • 00:38:55 toho malého černouška
    a já mám v pozadí obrazy.
  • 00:38:59 A tato výstava byla nějakým
    iniciátorem, nebo spouštěčem toho,
  • 00:39:03 že jsem začínal používat
    cizí výtvarné předměty do obrazu.
  • 00:39:13 Myslím, že právě nejlíp
    je to vidět na tomto obrazu.
  • 00:39:16 To se jmenuje OBJEKT STROM,
    kde jsem opravdu
  • 00:39:19 seskládal všechny možný věci.
    Například zde sochy Chapmanů,
  • 00:39:27 nebo amerického sochaře
    Jeffa Kuntz,
  • 00:39:30 Cindy Sherman...
  • 00:39:35 A je tady ještě jeden český umělec,
    kterého si vážím,
  • 00:39:38 a to je Kryštof Kintera,
    který má tam nahoře
  • 00:39:40 toho MLUVÍCÍHO HAVRANA.
  • 00:39:48 Často cituju
    SRDCE JEFFA KUNTZE,
  • 00:39:53 to je jedna z nejdráž vydražených
    soch současného žijícího umělce.
  • 00:39:57 A tady to je srdce,
    které je nalezené na internetu
  • 00:40:01 z pitevny, který má ale zároveň
    takovým kýčovitým způsobem
  • 00:40:06 navodit tu atmosféru
    toho Kuntze.
  • 00:40:09 Všechny tyto obrazy
    mají jedno společné -
  • 00:40:12 totiž to, že jsem si čistě náhodou
    někde na internetu našel
  • 00:40:16 prostor nebo místnost, kam jsem
    všechny tyto objekty umístil.
  • 00:40:21 Takže je to trošku taková hra
    na něco, co neexistuje,
  • 00:40:25 ale zároveň existuje
    jenom v tom obraze.
  • 00:40:31 V podstatě i v tomto obrazu
    se nacházejí
  • 00:40:34 stejným principem udělaný věci,
    které v tomto případě
  • 00:40:38 mají zdánlivý děj,
    jmenuje se to VELKÁ ŽRANICE.
  • 00:40:41 To znamená,
    že tyto umělecké předměty
  • 00:40:44 jakoby žerou modrého draka.
    Může to působit drasticky,
  • 00:40:48 ale já si z těch věcí
    dělám tak trošku legraci,
  • 00:40:50 myslím to trochu ironicky.
  • 00:40:55 Ty kytičky jsou tam záměrně,
    ty jsem si tam nechal malovat
  • 00:40:58 jednou svojí studentkou,
    protože ona se jednak zabývá tím,
  • 00:41:03 že maluje kytky, jednak proto,
    že má úplně jiný rukopis
  • 00:41:06 a já jsem chtěl,
    aby tam byl ten rozdíl rukopisu,
  • 00:41:10 aby to byla prostě jinak udělaná
    věc.
  • 00:41:20 Na akademii nemají lidi šanci
    experimentovat.
  • 00:41:25 Jak vejdou do toho výtvarného
    provozu,
  • 00:41:27 tak už je na ně takový tlak,
    že už musí trošku vědět,
  • 00:41:31 co dělají, nebo co jsou zač.
    Zatímco tady mají svobodu.
  • 00:41:35 Já tady říkám,
    že není chyba udělat chybu.
  • 00:41:39 Že je to jakési krédo
    našeho ateliéru.
  • 00:41:42 Naopak jsem strašně rád,
    když experimentují
  • 00:41:45 a někdy tu chybu udělají,
    protože na základě té chyby
  • 00:41:48 se dá bavit o něčem, co s tím dál,
    jak to vylepšit a tak dále.
  • 00:41:54 Jediný, co mě štve,
    když nedělají nic.
  • 00:41:57 Podle toho teda hodnotím.
  • 00:42:07 Máš takovej...
    Takovej sošnej přístup.
  • 00:42:12 V toto místě je ta ruka tmavší
    než tohle to.
  • 00:42:16 A tím pádem to dostaneš dopředu.
  • 00:42:18 Když se podíváš tam na ty stromy,
    takže ten horizont,
  • 00:42:21 ta obloha je světlá
    a ty stromy jsou úplně tmavý.
  • 00:42:24 Tak proto máš pocit,
    že jsou vlastně v prostoru.
  • 00:42:28 Tohle dělá ten prostor.
  • 00:42:34 Tady byl takový výzkum toho,
    co unese ten obraz,
  • 00:42:37 aby to nebyl kýč.
    Takže to jsou barevný umělý kytky.
  • 00:42:42 A najednou jsme zjistili,
    že to je hrozně dekorativní plocha.
  • 00:42:46 A Veroniku napadlo,
    že by tam mohla nalepit
  • 00:42:49 tuhle tu záležitost,
    tak jsme v podstatě shazovali,
  • 00:42:53 když to trošku přeženu,
    kýč kýčem.
  • 00:42:59 Tady například Michal Drozen,
    on je takový hodně kreativní typ,
  • 00:43:03 dělá všechno, co ho napadne,
    dělá to velice spontánně a rychle.
  • 00:43:07 Toto je série
    jakýchsi jeho autoportrétů.
  • 00:43:11 Fór spočívá v tom,
    že to je zhruba 1:1,
  • 00:43:15 takže se změřil a ta dýlka -
    tak si koupil plátno
  • 00:43:19 a je odspoda až k hlavě
    zapasovaný do toho formátu.
  • 00:43:27 A vzhledem k tomu,
    že je mu 21 let,
  • 00:43:29 tak jich bude 21.
  • 00:43:32 23.
    23? Jo, tak pardon.
  • 00:43:37 Já jsem zažil dvě fáze školy.
  • 00:43:40 Jednu za komunistů
    a jednu potom po revoluci.
  • 00:43:43 Takže já jsem zažil revoluci
    v pátém ročníku na AVU.
  • 00:43:46 A začínal jsem u Radomíra Koláře,
    což byla monumentální malba.
  • 00:43:50 Já jsem měl být ten,
    co dělá ty mozaiky
  • 00:43:53 a takový ty socialistický
    záležitosti,
  • 00:43:56 který jsme tedy nechtěl
    dělat,
  • 00:43:58 takže jsem s tím měl trošku
    problém.
  • 00:44:01 A pak jsem zůstal u Jiřího Sopka.
  • 00:44:04 První konzultace,
    co jsem měl po revoluci,
  • 00:44:07 v tom páťáku, kdy tam přišel
    Kolíbal, Knížák,
  • 00:44:10 Jiří Sopko a tak dále,
    prostě tyhle ty kapacity,
  • 00:44:14 tak jsem teprve slyšel nějaký
    názor, co se týče obsahu.
  • 00:44:19 Takže jsem se úplně zhrozil
    sám nad sebou
  • 00:44:22 a všechny věci jsem spálil.
  • 00:44:27 Já jsem měl tenkrát ateliér
    v Kladně,
  • 00:44:29 kde byly kamna na uhlí,
    takže jsem těmi obrazy přikládal,
  • 00:44:34 takže jsem se zahřál
    a zároveň jsem namaloval
  • 00:44:36 takový můj důležitý obraz,
    který se jmenuje OHEŇ.
  • 00:44:39 Takže jsem se chvilku koukal
    do těch kamen,
  • 00:44:42 kde hoří ty moje starý věci
    za komunismu,
  • 00:44:45 a běžel jsem vedle do ateliéru,
    kde jsem ten OHEŇ maloval.
  • 00:44:48 Takže jsem to řešil trošku
    "konceptuálně",
  • 00:44:51 ale nicméně spíš rituálně
    udělaný obraz.
  • 00:44:55 Všechno jsem spálil a řekl jsem si,
    že začnu úplně od nuly.
  • 00:44:57 Takže jsem začal dělat
    takový obyčejný věci.
  • 00:45:00 Jako třeba housky, kus pařezu,
    auto...
  • 00:45:05 Prostě takový úplně jednoduchý
    věci.
  • 00:45:07 Říkal jsem tomu
    ÚTRŽKY SKUTEČNOSTI.
  • 00:45:10 A to jsem posléze zvětšil,
    takže vznikly obrazy
  • 00:45:13 cyklů POTÁPĚČI, TURISTA -
    mělo to tenkrát
  • 00:45:19 i takový jednoduchý názvy.
  • 00:45:26 Vždycky jsem chtěl dělat
    figurální nebo figurativní umění.
  • 00:45:29 Nějak mě to inspiruje.
    Abstraktně neumím myslet.
  • 00:45:32 Já pocházím z vesnice a říká se,
    že lidi z venkova
  • 00:45:37 jsou spíš figurativní, zatímco lidi
    z města jsou abstraktní.
  • 00:45:40 Možná na tom něco je.
  • 00:45:42 Potřebuju něco reálnýho,
    aby mě to inspirovalo.
  • 00:45:48 Tady to je zase pozdější obraz
    z roku 96 až 7,
  • 00:45:54 když jsem do takové techniky
    malba-kresba
  • 00:46:01 začal ještě míchat sprej.
  • 00:46:04 A cokoliv dělám,
    nebo jakékoliv období mám,
  • 00:46:08 tak si vymyslím
    takovou vlastní technologii.
  • 00:46:11 Tenkrát jsem vlastně
    dělal v sex-shopu,
  • 00:46:13 tak jsem používal
    nějaký sexuální oblečky,
  • 00:46:16 kombinoval jsem to
    s nějakýma antickýma sochama.
  • 00:46:20 A takhle si dám k sobě dvě tři věci
    a ty potom nějakým způsobem míchám.
  • 00:46:29 Toto měli k cyklu POTÁPĚČI,
    ale pak jsem to úplně předělal.
  • 00:46:34 A pak jsem do toho začal dělat
    právě tím sprejem.
  • 00:46:37 Je to hodně
    experimentální obraz.
  • 00:46:40 Ono to vycházelo z nějakýho cyklu
    ANTIKA DNES.
  • 00:46:45 Je to právě kombinace
    těch antických soch,
  • 00:46:48 tohle je nějaká vysloveně
    antická socha,
  • 00:46:51 na kterou jsem přimontovával
    takový sexuální záležitost.
  • 00:46:58 V roce 2000
    se mi narodila dcera,
  • 00:47:00 takže to mě ovlivnilo,
    asi jako každého.
  • 00:47:03 Tím zrozením toho člověka
    jsem se zamýšlel,
  • 00:47:06 kde se teda bereme.
    Tam byl zajímavý moment,
  • 00:47:09 že jak si člověk připraví
    tu postýlku, kde nikdo není
  • 00:47:13 a najednou tam druhý den někdo
    leží. Kde se vzal?
  • 00:47:18 Takže spíš taková ta otázka -
    co jsme zač?
  • 00:47:24 Kde máme
    tu svoji psychologii?
  • 00:47:27 Malá se tedy narodila,
    ale už kouká někam do smrti.
  • 00:47:39 Tohle je jeden z obrazů
    VELKÝ HRAČKY.
  • 00:47:44 To je CHŮVA.
    Je to první obraz, kde jsem použil
  • 00:47:48 objekt cizího umělce,
    těch bratrů Chapmanů.
  • 00:47:55 To se jmenuje
    MALOVANÝ PORTFOLIO, ten cyklus.
  • 00:48:00 Jakoby jsem zavzpomínal nad těma
    výstavama, co jsem všechny měl.
  • 00:48:04 A uvědomil jsem si,
    jak je to dávno.
  • 00:48:07 A uvědomil jsem si, co měl člověk
    s každou tou výstavou práce.
  • 00:48:11 A skončí výstava, tečka,
    basta fidli a už o tom nikdo neví.
  • 00:48:15 Vidím to jenom já,
    že mám nafocený nějaký dokument.
  • 00:48:19 Toho portfolia.
  • 00:48:23 Tak mě napadlo tu fotku,
    nebo tu stránku, toho portfolia,
  • 00:48:26 kde je ta fotka,
    přemalovat, udělat z ní obraz.
  • 00:48:30 Takže vlastně můžu vystavit
    ty výstavy.
  • 00:48:38 Já si uvědomuju jednu věc,
    že jsem vždycky na hraně
  • 00:48:41 jakéhosi těžkého obsahu,
    že to je kolikrát až přeobsahovaný,
  • 00:48:47 ale zaprvý mě to baví
    a zadruhý v tom vidím
  • 00:48:51 dobrodružství - držet to na hraně.
  • 00:48:55 Jak dalece už je to ukecaný,
    a jak dalece už je to patetický
  • 00:48:58 a tak dále.
    A to mě baví vyrovnávat.
  • 00:49:06 Já považuju malování
    za takový trošku rituál.
  • 00:49:09 Jsem při tom takový médium,
    zapomenu na okolní svět
  • 00:49:13 a jsem ponořen do té samotné
    práce.
  • 00:49:17 Takže neuvažuju moc racionálně,
    spíš to tam tak jako
  • 00:49:20 dávám z podvědomí.
    Takže to, co vidíte,
  • 00:49:23 může vypadat šíleně,
    ale tak šílený zase nejsem.
  • 00:49:27 Schválně to shodím.
    Schválně si z toho udělám legraci.
  • 00:49:37 A na závěr jako vždycky
    tipy našeho štábu.
  • 00:49:40 Lucie Plocková
    doporučuje výstavu Karla Prantla,
  • 00:49:43 který patří mezi významné postavy
    evropského sochařství
  • 00:49:45 druhé poloviny 20. století.
  • 00:49:48 Jeho plastiky doprovází
    také díla mnoha jeho přátel -
  • 00:49:50 Miloslava Chlupáče, Evy Kmentové,
    Zdeňka Sekala,
  • 00:49:53 Zdeňka Palcra, Adrieny Šimotové
    a mnoha dalších.
  • 00:49:57 Výstavu uvádí bratislavské muzeum
    Danubiana a potrvá do 17. března.
  • 00:50:04 Radim Smekal vás posílá
    na dvě stejnojmenné výstavy
  • 00:50:07 Ladislavy Gadžiové a Vasila
    Artamonova s Alexeyem Klyuykovem,
  • 00:50:11 které jsou k vidění v prostoru
    Fotograf Gallery v Praze 1.
  • 00:50:14 Jejich společný název je
    Poušť.
  • 00:50:17 Navzájem se prostupují
    a zároveň od sebe odrážejí
  • 00:50:20 ke dvěma odlišným metaforám
    pouště,
  • 00:50:22 která vždycky silně stimulovala
    lidskou imaginaci.
  • 00:50:26 Michal Cuc má rád Sasanku,
    která krásným stylem
  • 00:50:29 maluje vcelku brutální věci.
  • 00:50:32 Svá streetová díla,
    která vznikají spontánně na ulicích
  • 00:50:35 i jinde mimo galerijní prostor,
    označuje jako city folklore.
  • 00:50:39 Teď vystavuje své práce
    v Multižánrovém centru
  • 00:50:42 současného umění
    Cooltour na Černé louce v Ostravě
  • 00:50:44 v pavilonu C.
    Její výstava potrvá do 9. března.
  • 00:50:50 Miroslav Vránek
    doporučuje malíře Jirku Housku.
  • 00:50:52 Ten svou nejnovější výstavu
    v pražské GALERII MAINEROVÁ
  • 00:50:55 nazval Převážně v divočině,
    protože většina z maleb,
  • 00:50:59 které zde vystavuje,
    jsou krajiny.
  • 00:51:01 Ty jsou určitým protipólem
    k figurální malbě,
  • 00:51:04 která vždy tvořila
    stěžejní část jeho tvorby.
  • 00:51:06 Protiklad zdůrazňuje ještě tím,
    že hledá taková místa,
  • 00:51:09 která nenesou zjevné stopy
    lidské činnosti.
  • 00:51:12 A Jana Chytilová vás posílá
    na Letnou, do galerie Hunt Kastner
  • 00:51:15 na výstavu
    Země se otáčí a vše z ní sklouzává.
  • 00:51:18 Výstava 22 českých i zahraničních
    umělců
  • 00:51:20 se zabývá základními koncepcemi
    umění minulého století,
  • 00:51:24 ale i manifestační idejemi,
    které jsou spojené
  • 00:51:26 s prázdnotou
    a průnikem do jiných prostor.
  • 00:51:29 Je o bílé, o transparentnosti,
    univerzu,
  • 00:51:31 melancholii i rezignaci.
    Končí 16. března.
  • 00:51:34 A to už je všechno, těšíme se
    na vás ve středu 13. března.
  • 00:52:00 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2013

Související