Pozadí projektu
Česká republika skrývá spoustu pozoruhodných míst, o kterých sami její obyvatelé možná ani netuší. Krajinou domova je obrazovým vyprávěním o těchto místech a o povaze naší krajiny. „V cyklu se chceme věnovat místům, která jsou v evropském měřítku mimořádná,“ říká kreativní producent Petr Kubica, v jehož tvůrčí producentské skupině dokument vzniká, a dodává: „Dokument se tak bude věnovat přírodním a kulturním lokalitám a také fenoménům a jevům, o jejichž existenci mnoho lidí nemá tušení, například krajině nejzachovalejších sopek v Česku.“
Natáčelo se ve dvanácti oblastech, v desítkách lokací, v každém ročním období, aby je tvůrci zachytili v různých náladách. Seriál je pozoruhodný také svým formálním zpracováním. K zachycení krajiny využil štáb nejmodernějších natáčecích technik a technologií. Patří k nim časosběry, primární záznam v rozlišení 4K nebo letecké záběry pořízené z dronů.
Slovo sponzorů
Dokumentární cyklus Krajinou domova vznikl v koprodukci s ministerstvem životního prostředí a za finanční podpory Lesů České republiky. „Petr Krejčí natočil naprosto strhující dokument o české přírodě a krajině, kterou vám nebude stačit pouze vidět, budete ji chtít zažít. Seriál Krajinou domova, jehož vznik podpořilo Ministerstvo životního prostředí, představuje pomyslnou vstupní bránu do naší krajiny, která je naprosto jedinečná a námi, obyvateli České republiky, stále nedoceněná. Věříme, že diváci do ní vstoupí nejen skrze obrazovky České televize, ale jedinečné a emotivní záběry přesvědčí mnohé z nich o tom, že stojí za to ji poznat i osobně. Ostatně s tímto cílem jsme do podpory tohoto unikátního díla šli," říká tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR Petra Roubíčková.
„Česká krajina je nesmírně krásná. Její přirozenou součástí jsou lesy, z nichž polovinu obhospodařuje podnik Lesy České republiky. Všichni známe naši vlast z cest a výletů. Pořad Krajinou domova nabízí pohledy nové, které v nás vzbuzují radost z toho, že žijeme právě v naší zemi. Najít správná místa ve správný čas a zaznamenat vše filmovými prostředky, je umění, které tým režiséra Petra Krejčího dokonale ovládá. Proto jsme se stali partnerem pořadu. Věříme, že u diváků posílí pocit hrdosti a lásky ke krajině, v níž jsou doma,“ dodává tisková mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Slovo autorů
„To není země, to je zahrádka!“
„Když Zdeněk Svěrák vložil do úst doktora z Vesničky mé střediskové toto zvolání, možná ani netušil, jak výmluvné to přirovnání ve své podstatě je. Doslovně i v přeneseném smyslu slova. Po staletí byla naše krajina skutečnou kvetoucí zahradou. Pole měla podobu úzkých pásů a na každém se pěstovalo něco jiného. Les byl po dlouhou dobu vlastně vzácností. Tento po staletí pěstovaný vztah mezi člověkem a krajinou byl v druhé polovině minulého století drasticky narušen. Jsou ale místa, kde lidé vztah ke své krajině úplně neztratili – a na těch místech je to na první pohled znát. Ale na mnoha jiných ‚zahrádka‘ zanikla nebo zarostla, zpustla. Krajinou domova nahlíží na ni jako na prostor, který odolává negativním změnám a ve kterém je lidská činnost v harmonii s přírodou.“ Petr Krejčí, režisér
„Dokument Krajinou domova si mě získal hlavně nasazením jeho týmu, že fungují jako parta přátel. Také samozřejmě úžasnými záběry a tím, co jeho autor a režisér Petr Krejčí o tématu ví. Během natáčení vzniklo mnoho verzí scénářů, nebyl ovšem problém, co do pořadu dát, ale naopak, co s těžkým srdcem vypustit. Podpořit básnický styl, nebo dát přednost informacím? Dopředu jsme znali témata a přibližné okruhy, ale nikdo nemohl tušit, jestli se podaří konkrétní záběry natočit. Výsledné záběry vypadají tak přirozeně a jednoduše, jako by měl štáb štěstí na počasí. Podařil se jim například oblet dronem hradu Házmburku nebo srovnat rychlost dronu s rychlostí mraků, že záběr vypadá tak, jakoby s nimi plaval. Ale to nebylo štěstí, to byla kombinace dřiny a vědomostí. Štáb moc dobře věděl, kdy kam jet a rozhodně tam nejel pouze jednou nebo dvakrát. Pochopil jsem to, až když jsem se jel podívat na natáčení. Místa, která my vidíme jako normální les nebo kopec, vidí tvůrci úplně jinak. Pro ně to není normální les – jsou to nejstarší zbytky pralesa. Kopec, co skrývá dutinu, ze které se kouří, není sopka. A ta skalka u potoka, to je vzácný přírodní útvar vytvořený vodou z travertinu. Oni to nejen jinak vidí, ale dokážou to nám všem také jinak ukázat.“ Milan Vacek, dramaturg
„Režisér Petr Krejčí pro svůj projekt hledal kameramana, který miluje přírodu stejně jako on. Takový člověk pak totiž není jen ‚dělník´, ale dává do práce srdce, a to je na výsledku hodně znát. Viděl jsem strašně moc míst, o kterých jsem vůbec neměl tušení a dostal jsem se na místa, kam běžně lidská noha nevkročí. Když jsme začali natáčet, měl jsem nějakou představu, jaké to asi bude, ale realita tuhle představu rozcupovala na kousky. Natáčení krajiny je specifické její stálostí a proměnlivostí zároveň. Když půjdete několikrát na stejné místo, můžete pokaždé vidět něco jiného. Můžete vidět krajinu prozářenou sluncem, krajinu v mlze, či pokrytou sněhem. A pokaždé tak na nás toto stejné místo působí jinak, vyvolává jiné emoce. A o to se snažím i při své práci, zachytit tyto neopakovatelné momenty a přenést emoce na diváky. Mým snem je dělat svou práci tak, aby se lidé, kteří ji uvidí, zvedli od televizí a šli ven, obdivovat na vlastní oči naši krásnou krajinu. Aby si uvědomili, jak je vzácná, a že si jí musíme vážit a chránit ji.“ Michal Matuška, hlavní kameraman