Epizoda 3/13

Projekt Satelitní dítě by měl umožnit rodičům sledovat jejich děti pomocí sledovacího zařízení. To umí díky napojení na satelit monitorovat polohu objektu online. Ladislav Kahoun s sebou do studia přivedl i svého syna, který je uměle mnohojazyčný (s každým člověkem mluví jiným jazykem). Investoři ale nepovažovali produkt za unikátní, a to i přesto, že pan Kahoun tvrdil, že jeho krabička je nejlevnější na světě. Když se navíc ukázalo, že není jejím výrobcem, ale pouze výhradním distributorem a nechce investovat vlastní peníze, Michael Rostock se začal nudit a hrát si na dálku se satelitně hlídaným synem pana Kahouna. Zájem investovat do projektu, který je podle nich sporný i eticky, neměli ani ostatní a peníze tak zůstaly v doupěti.

Petr Hrabčák se rozhodl vyřešit problém zlomených karbonových hokejek tak, aby je začínající hokejisté mohli znovu používat. Systém vložek, který vyvinul, je schopný použít každý, Petr přinesl do studia i hotový výrobek a byl odhodlaný se plně věnovat jen tomuto podnikání. Ivan Pilný ale odhalil nepřesnosti ve finanční rozvaze celého projektu, a když se navíc ukázalo, že jednoduchý produkt není patentově chráněný, zájem investorů opadl. Riziko, že by nápad mohl kdokoli na světě snadno okopírovat a uvést na trh, bylo příliš veliké. Petr Hrabčák proto investice nezískal.

Od doby, co na knižním trhu zabodoval Harry Potter, hledají producenti, literární agenti a vydavatelé podobné příběhy. Podnikatel Marek Gadowski je přesvědčen, že takovou knihu našel. Jmenuje se Tajemství nesmrtelnosti a jejím autorem je dosud neznámý Jakub Koval, který nejprve napsal divadelní představení pro děti a podle něj fantasy román. Marek Gadowski mu dokonce už za autorská práva vyplatil 200 000 z celkových slíbených 500 000 Kč, čímžinvestory šokoval. Původní divadelní hru by chtěl uvést do života prostřednictvím lidových škol umění. To by byl také hlavní zdroj jeho příjmů. Investorům to ale vysvětlit nedokázal – a protože je nepřesvědčila ani ukázka ze hry, Marek Gadowski nakonec odešel domů s prázdnou. „Největší byznysmen je tady autor, dal jste mu už spoustu peněz,“ neodpustil si poznámku Michael Rostock.

Ze Slovenska přijela investory přesvědčit Lucia Závodská se svým kolegou Richardem. Peníze potřebovali na vydávání loterie Jánošík. Kdo chce totiž na Slovensku vydávat stírací losy, musí mít licenci od státu, zkušenosti s touto činností a v bance složenou částku ve výši 10 % procent výherní jistiny. Richard a Lucie první dvě podmínky splňovali. Tvrdili dokonce, že kromě státní loterijní firmy jsou jedinou soukromou licencovanou společností pro vydávání stíracích losů. Chyběly jim pouze peníze na složení potřebné částky a to byla přesně situace, která investorům vyhovovala. Jako první dala svoji nabídku Dana Bérová, která chtěla za polovinu nabízené sumy podíl 24 %. Tomio Okamura její nabídku dorovnal a protože Lucia s těmito podmínkami souhlasila, oba investory získala. Musela se sice vzdát 48 % v nabízeném byznysu, přesto ale odcházela stejně jako její kolega Richard nadšená.