Landecké venuši, jediné štíhlé v Evropě, je 60 i 23 tisíc let

autor: Vlček Petr, zdroj: ČTK

Landecká venuše

Otevřít galerii

• Landecká venuše autor: Vlček Petr, zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Landecká venuše autor: Ožana Jaroslav, zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Landek autor: Vlček Petr, zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Landecká venuše autor: Ožana Jaroslav, zdroj: ČTK https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Bezhlavé a pouze 4,6 cm vysoké torzo těla mladé ženy vyřezané z krevele (hematitu) objevil archeolog Bohuslav Klíma pod mamutí stoličkou v místě pradávného sídliště lovců mamutů. V její blízkostí bylo nalezeno mnoho dalších artefaktů a úlomků. Stáří sošky je odhadováno na 23 tisíc let.

Landecká venuše, která je trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně, pravděpodobně zobrazuje tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Venuše nemá hlavu a odborníci se domnívají, že ji nikdy neměla. Na rozdíl od jiných venuší možná nebyla symbolem ženské plodnosti, ale představovala mladou štíhlou dívku. Neobvyklý je i materiál: zatímco většina paleolitických plastik je z kostí nebo kamene, zde umělec použil krevel, tedy železnou rudu.

Na protáhlém kopci Landek (počeštěný německý výraz Land-Ecke = kout země) v Petřkovicích, který leží ve slezské části Ostravy nad soutokem Odry a Ostravice, se začalo s archeologickým průzkumem v roce 1924. Na sídlišti lovců mamutů ze starší doby kamenné byly nalezeny třeba opracované pazourky, valounky, zlomky kostí, mamutí stoličky a střepy nádob. Podle odborníků se jedná o součást pravěkého „civilizačního centra Evropy“, což je pás nalezišť táhnoucí se od rakouského Willendorfu přes Věstonice a Předmostí u Přerova až do Polska.

Po skončení prvního kola bádání v roce 1937 se místo mnohem důkladněji zkoumalo v letech 1952–1953, kdy nové výkopy podnikl Archeologický ústav ČSAV ve spolupráci se Slezským muzeem v Opavě. Pracovníci pod vedením Bohuslava Klímy odkryli sondami na 170 čtverečních metrů a zkoumali několik popelišť a zahloubených ohnišť. V roce 1952 byly objeveny zlomky kamenného uhlí staré asi 25 tisíc let, což byl důkaz o dosud nejstarším použití černého uhlí coby paliva. Až do poloviny 90. let 20. století tak drželo landecké naleziště v tomto ohledu celosvětový primát. V roce 1996 bylo z jihofrancouzské lokality Les Canalettes oznámeno použití hnědého uhlí (lignitu) jako paliva již ve středním paleolitu, tedy zhruba před 73 tisíci lety.

Poslední výzkumy se na Landeku prováděly v letech 1994–1995. Užv roce 1966 zde byla vyhlášena národní přírodní památka Landek.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku