Zpravodajství Brno

Zpravodajství Brno
čtvrtek 25. dubna 2024 Marek

Brněnští vědci zkoumají lidskou chůzi

Velikost textu:
3. 8. 2013 08:27, autor: izi

Brno - Jak fyzická zdatnost lidí souvisí s tím, jakým způsobem a jak rychle chodí, zjišťují vědci na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Výsledkem diagnostiky stovek lidí, které vědci stále pro svůj výzkum shání, má být sada doporučení, jak se ke svému tělu chovat, aby i ve stáří lidé chodili bez problémů.

Účastníci výzkumu dostanou na tělo 23 retroreflexních bodů
Účastníci výzkumu dostanou na tělo 23 retroreflexních bodů
Otevřít galerii
  • Účastníci výzkumu dostanou na tělo 23 retroreflexních bodů zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Graf ukazuje zatížení chodidla zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Vědci zkoumají přes sto parametrů chůze zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
  • Odborníci shánějí pro výzkum další dobrovolníky zdroj: ČT Brno https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Přejit přechod na zelenou není pro mladého člověka problém. Naopak starší lidé mohou mít potíže, aby vzdálenost stihli překonat, než se znovu rozjedou auta. Výzkum vědců z Masarykovy univerzity má pomoci tomu, aby budoucím seniorům na přejítí silnice stačila kratší doba. "Se stoupajícím věkem se mění rychlost chůze. Nad 60 let za každých 10 roků klesá maximální rychlost chůze o 10 procent," uvedl vedoucí sekce kinematické analýzy z Fakulty sportovních studií MU Ján Cvečka. 

Účastníci výzkumu dostanou na tělo 23 retroreflexních bodů. Data ze senzorů a speciální kamery vědcům ukáží přesný model chůze konkrétního člověka. Cílem výzkumu je najít souvislost mezi tím, jak lidé chodí, jak často sportují a jak vypadá jejich tělo. "Vyhodnocujeme celkem 109 parametrů, z toho se snažíme získat nějaké souvislosti. Mezi základní parametry patří rychlost a frekvence chůze," dodal Cvečka.

Výzkumníky přitom zajímá i to, jakou část chodidla člověk při chůzi nejvíce používá. "Vidíme rozdíl v tlacích mezi klenbou a najednou tam vyskočí palec, což je důkaz toho, že palec funguje," popsal proděkan pro vědu a výzkum Fakulty sportovních studií MU Martin Zvonař. 

přehrát video
Hovoří proděkan pro vědu a výzkum FSpS MU Martin Zvonař

Vědci stále shánějí dobrovolníky

Kompletní diagnostika trvá asi 50 minut, zjišťuje se mimo jiné i složení těla, jako je třeba množství vody, tuku nebo svalů. Účastník taky provede pět pokusů přirozenou a pět velmi rychlou chůzí. Vyšetření se konají v laboratoři biomotoriky v bohunickém kampusu. Dobrovolníci nezískávají finanční odměnu, benefitem pro ně je bezplatné stanovení složení těla.

K dokončení výzkumu potřebují vědci vyšetřit stovky lidí, přihlásit se může kdokoli. Výsledky by měly sloužit pro navržení nových doporučení pro různé věkové skupiny. "Jakým způsobem se hýbat, jakým způsobem trávit svůj volný čas, jak redukovat obezitu, jak vybírat vhodnou obuv," upřesnil manažer projektu Jan Cacek. Takový režim by měl dnešním mladým lidem pomoci k tomu, aby ve stáří neměli problém třeba právě s chůzí přes přechod. 

Podrobnosti o účasti na výzkumu najdete zde.

Dlouhodobý výzkum už má také první výsledky. Z pilotní studie vyplynulo, že průměrná hodnota body mass indexu české dospělé populace se na pomyslné škále pohybuje v oblasti nadváhy a blíží se spíš k obezitě. Data ukazují, že hůř jsou na tom s množstvím tuku v těle a podílem svaloviny ženy. Překvapující pro vědce bylo to, že normy převyšují hlavně senioři.

Co je to BMI?

VáhaIndex tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index) je číslo používané jako indikátor tělesné hmotnosti, umožňující statistické porovnávání váhy lidí s různou výškou. Index tělesné hmotnosti vytvořil někdy v letech 1830–1850 belgický matematik a statistik Adolphe Quetelet, proto se BMI někdy označuje také jako Queteletův index. 

Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Do vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech:

BMI = hmotnost/výška2 

V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let. 

Běžně se používají následující hranice:

Kategorie

Rozsah BMI – kg/m2

 

 

těžká podvýživa

≤ 16,5

 

 

podváha

16,5 – 18,5

 

 

ideální váha

18,5 – 25

 

 

nadváha

25 – 30

 

 

mírná obezita

30 – 35

 

 

střední obezita

35 – 40

 

 

morbidní obezita

> 40

 

 

Zdroj: Wikipedie 


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.