Vědci z Masarykovy univerzity objevili v Antarktidě novou bakterii

zdroj: Masarykova univerzita

Nová bakterie má tyčinkový tvar a bičíky

Otevřít galerii

• Nová bakterie má tyčinkový tvar a bičíky zdroj: Masarykova univerzita https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Nová bakterie má tyčinkový tvar a bičíky zdroj: Masarykova univerzita https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Brněnští výzkumníci objevili na Antarktidě novou bakterii zdroj: Masarykova univerzita https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Polární stanice J. G. Mendela na Antarktidě autor: Tomáš Franta, zdroj: Polární výzkum Masarykovy univerzity https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Brněnští výzkumníci bakterii našli ve vzorcích, které v letech 2007 až 2009 posbírali v okolí svojí základny, Mendelovy polární stanice. Že jde o nový druh, zjistili až při zkoumání v laboratoři. Nález bakterie je první velký úspěch vědců z České republiky.

Druhové jméno dostávají nově objevené organismy podle některého rysu, jež je pro ně typický, nebo po někom významném. Brněnští vědci ji pojmenovali po zakladateli českého výzkumu v Antarktidě a profesorovi z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Pavlu Proškovi. "Jsem rád, že se po mně jmenuje bakterie a ne žádný větší živočich nebo rostlina. Pak by si mě asi lidé brali více na mušku," řekl Prošek.

Podle něj nemusí být nález této bakterie vůbec poslední. "V Antarktidě se momentálně zkoumá velmi intenzivně, neustále nám přináší něco nového. Jsem přesvědčený, že bakterií, které se budou po někom jmenovat, bude v budoucnu ještě podstatně víc. Jednou ale musíte začít," poznamenal s úsměvem Prošek.

Zakladatel výzkumu Pavel Prošek o tom, že se po něm jmenuje bakterie

• Zakladatel výzkumu Pavel Prošek o tom, že se po něm jmenuje bakterie

Vybudování polární stanice stálo 50 milionů korun a od jejího otevření se na ní vystřídalo sedm expedic. Jejich členové se zabývají výzkumem klimatu, biologií a geologií Antarktidy a zkoumají také tzv. antarktické oázy, což jsou místa, na nichž po ústupu ledovců vzniká první život v podobě mechů, řas a lišejníků.

Česko se zařadilo do skupiny zemí, které se věnují budoucnosti Antarktidy

Česká republika díky práci vědců z Masarykovy univerzity získala od 29. května právo, spolu s dalšími 28 zeměmi, spolurozhodovat o budoucím osudu Antarktidy. Dosud byla Česká republika jedinou zemí, která v Antarktidě měla vlastní výzkumnou stanici, ale žádné rozhodovací pravomoci.

"Je to historický okamžik, který nám umožní spolurozhodovat o vědecké činnosti, turismu nebo ochraně přírodních zdrojů na tomto kontinentu," potvrdil Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku