Zpravodajství Brno

Po stopách svátků, které ne vždy byly štědré a klidné

České Vánoce

Velikost textu:

Vánoce jsou pro většinu lidí nejkrásnějšími svátky v roce. Jak se ale oslavy narození Ježíše Krista proměňovaly na pozadí velkých dějin? Jak do nich zasáhla válka, komunistický režim nebo moderní technologie? A co pro nás vlastně Vánoce znamenají dnes? Režie Josef Fišer a Michaela Rozbrojová. Program ČT2 vysílá 25. 12. 2022 ve 12:30.

České Vánoce
České Vánoce

Diváci se spolu s tvůrci snímku vydají po stopách vánočních svátků, a to od vzniku Československa po současnost. První Vánoce byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika přinesla tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody.

Po zabrání našeho území nacisty během druhé světové války se objevila snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to lidé neměli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí, ale i zklamání, kdy mnoho rodin čekalo marně na své nejbližší, miliony lidí musely své domovy opustit, a velice špatná byla i ekonomická situace. Na Štědrý den roku 1948 se vánočního projevu poprvé chopil představitel strany, která otevřeně hlásala militantní ateismus a odpor k náboženství. Z veřejného života postupně mizelo zpívání koled, které oslavovaly narození malého Ježíška, a zmizet měl nakonec i on. Nahradit jej měla sovětská pohádková postava Dědy Mráze. Duchovní rozměr Vánoc byl tak systematicky vytěsňován na úkor konzumu, který ale na začátku 50. let nepřichází, protože režim má problémy se zásobováním.

Na přelomu 60. a 70. let veřejný život ovládlo účtování s opozičníky, v soukromí se ale lidé snažili udržet si poklidné svátky. V žádné rodině nechybělo vánoční cukroví, na stromečku visely skleněné ozdoby a zpravidla nechyběl ani papírový betlém. Stále konzumnější Vánoce postupně přicházely o svůj původní duchovní význam a křesťanské tradice z nich pomalu mizely, přinejmenším ve veřejném prostoru. Zvrat přišel až se sametovou revolucí, po které se opět začaly plnit kostely, lidé houfně chodili na půlnoční mše a na náměstích se opět rozsvítily vánoční stromy. Vznikly ale i nové tradice. Jednou z prvních je betlémské světlo, které každoročně rozváží ze svaté země do celého světa skauti, nebo opravdové dárky.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.