Meziválečné stavby v historickém centru zařadily Brno mezi moderní velkoměsta

zdroj: Muzeum města Brna

Pohled na náměstí Svobody ve 30. letech

Otevřít galerii

• Pohled na náměstí Svobody ve 30. letech zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Asanace centra města zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Ulice Česká zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg
• Skica nájemního domu s obchody na Běhounské zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/default.jpg

Zbourání historických hradeb umožnilo vybudovat kolem městského centra nový silniční okruh nebo-li Ringstrasse. Jeho okolí potom poskytlo místo pro velkorysé reprezentativní budovy. Bez zásahů nezůstalo ani samotné jádro města. Spletité středověké uličky neodpovídaly nárokům moderního urbanismu. Architekti proto připravili plán asanace. Mezi lety 1886 a 1916 tak došlo ke zbourání asi 240 starých domů a vytyčení nových ulic (Rašínova, Květinářská). Díky těmto stavebním zásahům Brno získalo tvář velkoměsta, ovšem nenávratně ztratilo některé historické památky.

Po vzniku samostatného československého státu se k městu připojilo dalších 23 okolních obcí. Brno navíc získalo status hlavního města země Moravy (později Moravskoslezské) což posílilo důležitost metropole. Stěhovalo se tam stále více obyvatel i poboček úřadů. To do značné míry předurčilo charakter meziválečné výstavby. V této době vznikají nejčastěji bytové domy a administrativní objekty bank a úřadů. Volných parcel bylo v historickém centru nedostatek, stavebníci tak často museli bourat nebo přestavovat historické budovy.

zdroj: Muzeum města Brna

Budova Moravské banky

Více fotek

• Budova Moravské banky zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486236.jpg
• Hala s přepážkami zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486237.jpg
• Hlavní přístupové schodiště zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486238.jpg
• Pohled do atria zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486240.jpg
• Hotel Avion zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486239.jpg
• Hotelová kavárna zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486241.jpg
• Plány hotelu zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486244.jpg

V roce 1924 brněnská městská rada vypsala soutěž na regulační plán vnitřního Brna. Vítězný návrh Tangenta od Bohuslava Fuchse, Josefa Peňáze a Františka Sklenáře počítala mimo jiné s rozvojem jižní části města, navazující na centrum. Stěžejním prvkem jejich koncepce bylo proražení ulice ve skále pod Petrovem (dnešní jižní úsek Husovy ulice) a přesun hlavního nádraží jižněji. Kvůli politické situaci a hospodářské krizi se tuto část návrhu nepodařilo zrealizovat. Železniční tratě dodnes protínají centrum a znemožňují jeho těsnější propojení s okolními čtvrtěmi. Jižně a jihovýchodně od centra je tak stále možné nalézt nezastavěné pozemky.

zdroj: Muzeum města Brna

Interiér banky

Více fotek

• Interiér banky zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486249.jpg
• Budova České banky Union zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486247.jpg
• Boční řez budovou zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486252.jpg
• Střešní zahrada zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486254.jpg

Po druhé světové válce došlo k zasypání Svrateckého i Svitavského říčního náhonu, a na jejich místě byly vytyčeny nové ulice. V současné době Magistrát města Brna zpracovává novou urbanistickou koncepci rozvoje jižní části města, která se vrací k návrhu Tangenta. Podle odborníků ale není zdaleka tak dobře propracovaná jako původní plán od Bohuslava Fuchse a jeho kolegů.

Zakladatel projektu Brněnský architektonický manuál Rostislav Koryčánek vybral na stezce vedoucí přes centrum tři stavby, které by neměly uniknout pozornosti žádnému obdivovateli funkcionalistické architektury.  

Česká banka Union, architekt: Ernst Wiesner, výstavba: 1924-1925

zdroj: ČT Brno

O české bance Union hovoří spoluautor Rostislav Koryčánek

Hotel Avion, architekt: Bohuslav, výstavba 1926-1927

zdroj: ČT Brno

Hotel Avion popisuje spoluautor projektu Rostislav Koryčánek

Moravská banka, architekti: Bohuslav Fuchs a Ernst Wiesner, výstavba: 1928-1930

O Moravské bance hovoří Rostislav Koryčánek

• O Moravské bance hovoří Rostislav Koryčánek

Městská ubytovací kancelář, architekt: Oskar Poříska, výstavba: 1927-1928

Rohová budova podle plánů Oskara Pořísky byla postavena u příležitosti Výstavy soudobé kultury na tehdy nově otevřeném brněnském výstavišti v roce 1928. Návštěvníci, kteří mířili do Brna, si zde mohli vyměnit peníze nebo sehnat ubytování. Východní část dvoupodlažní budovy svým vzhledem připomíná lodní příď, v jejím přízemí byla umístěna směnárna v patře potom samotná ubytovací kancelář a její zázemí. Zajímavostí je, že v době dokončení stavby tam bylo vůbec největší luxferové okno v Brně.

zdroj: Muzeum města Brna

Budova První moravské spořitelny

Více fotek

• Budova První moravské spořitelny zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486256.jpg
• Dominantní sloupy a světlík s luxferami zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486260.jpg
• Historický pohled do přepážkové haly zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486262.jpg

Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny, architekti: Heinrich Blum, Josef Polášek a Otakar Oplatek, výstavba: 1937-1939

Zdánlivě jednu budovu První moravské spořitelny tvoří ve skutečnosti dva nezávislé objekty. Díky jednoduchým fasádám, sjednoceným světlým keramickým obkladem, a protáhlému výklenku s pásovými okny, působí stavby jednotně. Interiér připomíná svojí podélnou dispozicí a kruhovými otvory elegantní zaoceánské lodě a prosvětlují ho stropní světlíky. Projekt kladl důraz na bezpečnost uložených vkladů. Spořitelna měla v té době moderní mechanický alarm a velmi odolné železobetonové trezory. Budova, ve které dodnes sídlí peněžní ústav, je kromě necitlivě vyměněných okenních rámů zachována v téměř původním stavu.

zdroj: Muzeum města Brna

Patro kavárny

Více fotek

• Patro kavárny zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486269.jpg
• Přízemí kavárny zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486268.jpg
• Kavárna Savoy zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486265.jpg
• Dnešní podoba interiéru zdroj: Muzeum města Brna https://imgct24.ceskatelevize.cz/cache/140x78/article/49/4863/486266.jpg

Kavárna Savoy, architekt: Jindřich Kumpošt, výstavba: 1928-1929

Brněnský kavárník Jan Nekvapil pověřil přestavbou původní německé kavárny Jindřicha Kumpošta. Architekt zvolil náročné technické řešení. Použitím ocelových a železobetonových konstrukcí podepřel horní patra a vytvořil velký prostor, který mohl nově uspořádat. Centrálním prvkem interiéru je nýtovaný nosník, který je jediným nosným prvkem přiznaným v hlavním prostoru kavárny. Uvnitř dvoupatrové kavárny jsou použity drahé materiály. Přízemí bylo obloženo travertinem a schodiště vedoucí do patra zase onyxem. Technické vybavení bylo na svou dobu velice pokrokové. Vzduch byl upravován podobně jako ve vile Tugendhat ve speciálních komorách. Šatna zase využívala unikátního výtahového systému pro uskladnění oblečení v suterénu. V roce 2008 byla kavárna rekonstruována, nicméně původní technická kvalita vnitřních prostor už obnovena nebyla.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku