Z regionálních studií — Média — Vše o ČT — Česká televize

Co všechno zahrnuje často opakované spojení fake news? Kdo a proč se nás snaží dezinformovat a jak se falešným zprávám můžeme bránit? O tom všem mluvili v otevřené debatě Fake news: pravda, lži a polopravdy ve veřejném prostoru dva zkušení zahraniční zpravodajové České televize Jakub Szántó a Petr Zavadil spolu se zástupci Ostravské univerzity doc. Mgr. Petrem Kopeckým, Ph.D. z Katedry anglistiky a amerikanistiky a Ing. Mgr. Karlem Hlaváčkem, Ph.D. z Katedry sociologie. Debata se uskutečnila v úterý 27. listopadu 2018 v aule Ostravské univerzity a moderoval ji děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity doc. Robert Antonín.

Řečníci představili problematiku fake news z různých úhlů pohledu. Zaměřili se na klasické pojetí falešných zpráv, jejich šíření a vnímání z médií a mediálních agentur. Posluchači se dozvěděli například co je to tekutý hněv, jaká je u nás mediální gramotnost nebo jak s fake news bojují ve Francii. Probíral se ale i rozdílný význam obrazových materiálů - např. fotografií zachycujících jednu věc z různých úhlů.

Fake news očima zahraničního zpravodaje přiblížil nejprve Jakub Szántó. Na příkladu příslušníků syrské civilní obrany Bílých přileb se pokusil demonstrovat, jak funguje dezinformační kampaň očerňování. „Bílým přilbám málokdo věnoval pozornost až do září roku 2015. Tehdy kamery Bílých přileb ukázaly výbuchy ruských bomb na západě země, na druhé straně Sýrie, než kam podle Moskvy zamířila pomoc proti Islámskému státu. Ze dne na den se v ruských médiích objevily zprávy, že Bílé přilby jsou členy Al-Káidy, že fingují falešné scény bombardování. Systematické útoky se rychle rozšířily po sociálních sítích,“ uvedl Szántó a dodal „Jak se přihodí to, že skupina záchranářů stvořena v podstatě ze spoda se najednou stane takto nenáviděnou, tak propíranou? (...) Protože dezinformační propaganda má tendenci šířít se dál.“ Dodnes na internetu naleznete o Bílých přilbách většinu negativních informací.

Se svou zkušeností se podělil i bývalý zpravodaj ve Francii Petr Zavadil. Ten v reportáži z policejní demonstrace v Paříži v roce 2016 ukázal hořící policejní auto, které podle ověřených informací měli zapálit levicoví radikálové. Stejný obrázek auta se po čase objevil v dalším médiu, tentokrát ovšem s jiným popiskem a v jiném kontextu. "Nahrávka toho, jak je zapálené policejní auto, proběhla Českou televizí dvakrát. V těch reportážích bylo jasně řečno o co šlo, nicméně o několik týdnů později se mi vrátila v emailu od jedné divačky, která tutéž nahrávku dostala přes internet s komentářem, že tohleto spáchali uprchlíci," prozradil Zavadil.

„Mám pocit, že v české společnosti je silně zakořeněno to, že co je psáno, to je dáno a že je to fakt,“ řekl Petr Kopecký, který se na Ostravské univerzitě věnuje britským a americkým studiím, sociálním a kulturním dějinám Velké Británie a který fake news demonstroval třeba na příkladu předvolebního „šílenství“ v USA.

Aula Ostravské univerzity byla zcela zaplněna, dorazili studenti, akademci i široká veřejnost. Po všech příspěvcích následovala debata s návštěvníky. Řešily se otázky ohledně informační války a jak se s ní vypořádat, odkud se dezinformace vůbec berou - jestli pouze z Ruska a Číny, a také to, zda není francouzký zákon proti fake news pouhou cenzurou.

Debaty o fake news pořádá Česká televize po celé republice ve spolupráci s českými univerzitami. Jejich účelem je zvýšení mediální gramotnosti. Přednášek bylo celkem osm - na Univerzitě Hradec Králové, Západočeské univerzitě v Plzni, Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí, Univerzitě Palackého Olomouc, Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě v Brně, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Ostravské univerzitě. Záznam z té poslední můžete zhlédnout na oficiální facebookové stránce Ostravské univerzity.