Problém financování
Základním zdrojem financování České televize je televizní poplatek, jehož výše od 1. července 1997 činila 75 Kč měsíčně, avšak po prvních pět a půl roku existence České televize předtím zůstával nezměněn ve výši 50 Kč měsíčně. V současné době má televizní poplatek hodnotu 135 Kč měsíčně.
Sazba poplatku je stanovena zákonem o rozhlasových a televizních poplatcích č. 252/1994 Sb., ve znění zákona č. 135/1997 Sb. Do roku 1994 placení poplatku upravovala letitá a nepřehledná soustava podzákonných norem. Přijetí zákona o rozhlasových a televizních poplatcích mohlo přinést nejen zpřehlednění právního stavu, ale i řešení problému financování České televize. Nestalo se tak: zákon o rozhlasových a televizních poplatcích přijatý Poslaneckou sněmovnou koncem roku 1994 nejenže nezměnil sazbu poplatku, ale její změnu navíc podmínil nutností novelizovat zákon. Stejně jako při přijímání zákona o rozhlasových a televizních poplatcích v roce 1994, tak i při jeho novelizování v roce 1997 bylo zásadní řešení odsunuto do budoucna.
České televizi zákon stanoví náročné programové závazky, které kladou také vysoké nároky na její financování. Rozhodující finanční zdroj České televize - televizní poplatek – je stanoven jako fixní a je ve srovnání se zahraničím velmi nízký. To, že zvyšování televizního poplatku je vázáno na změnu zákona, znamená, že pochopitelná nepopulárnost takového kroku pro veřejnost se promítá jak do vztahu k České televizi, tak k poslancům Parlamentu. Česká televize se neřešením problému hlavního zdroje jejího financování ocitla pod nepolevujícím, ač možná na první pohled nesnadno patrným tlakem, působícím v konečném důsledku na její program. Nalezení východisek, která by zajistila stabilitu podmínek pro činnost České televize v delším časovém horizontu, je v zájmu rovnováhy duálního systému vysílání v České republice.
Na rok 1996 musela Česká televize vzhledem k vývoji poměru příjmů a výdajů přijmout deficitní rozpočet, což byl krok, který byl kritizován. Původně předpokládaný schodek v hospodaření v roce 1996 ve výši 363,6 milionu korun se České televizi ovšem podařilo do konce roku odvrátit, a to díky zvýšeným příjmům z vysílání reklamy. V průběhu prvních dvou čtvrtletí roku 1997 přijala Česká televize pouze rozpočtové provizorium. Vyrovnaný rozpočet na rok 1997 schválila na návrh generálního ředitele Rada ČT až poté, co vstoupila v platnost novela zákona o rozhlasovém a televizním poplatku, která poplatek zvýšila, tedy v červenci 1997. Hospodaření České televize v roce 1997 pak skončilo se ziskem, takže po několika letech bylo možné považovat financování České televize dočasně za stabilizované.